Array ( [0] => 15481081 [id] => 15481081 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Antarktida [uri] => Antarktida [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - kontinent [1] => | název = Antarktida [2] => | obrázek = Antarctica (orthographic projection).svg [3] => | zeměpisná šířka = -90 [4] => | zeměpisná délka = 0 [5] => | rozloha = 14 000 000 [[Kilometr čtvereční|km²]] [6] => | počet obyvatel = bez stálých obyvatel
v zimě okolo 1000, v létě zhruba 5000 výzkumníků{{Citace elektronického periodika [7] => | titul = Koronavirus je už na všech světadílech, zasáhl i stanici na Antarktidě [8] => | periodikum = iDNES.cz [9] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [10] => | vydavatel = MAFRA [11] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [12] => | datum_vydání = 2020-12-23 [13] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-svetadil-chile-zakladna-antarktida.A201223_103840_zahranicni_jhr [14] => | datum_přístupu = 2021-10-22 [15] => }} [16] => | státy = 0 [17] => | regiony = [18] => | commonscat = Antarctica [19] => }} [20] => '''Antarktida''' (název pochází z řečtiny a znamená „naproti [[Arktida|Arktidě]]“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi. Nachází se téměř celý jižně od [[Jižní polární kruh|Jižního polárního kruhu]] a je obklopen [[Jižní oceán|Jižním oceánem]] (známým také jako Antarktický oceán) a nachází se na něm geografický [[jižní pól]]. Antarktida je pátým největším kontinentem, je asi o 40 % větší než Evropa a má rozlohu 14 200 000 km² Většinu Antarktidy pokrývá antarktický ledový příkrov o průměrné tloušťce 1,9 km.{{Citace monografie [21] => | titul = Antarctica [22] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/antarctica/ [23] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [24] => | jazyk = en [25] => }} [26] => [27] => Antarktida je v průměru nejchladnější, nejsušší a největrnější ze všech kontinentů a má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku. Jedná se převážně o polární poušť s ročním úhrnem srážek přes 200 mm podél pobřeží a mnohem méně ve vnitrozemí. V Antarktidě je zamrzlých asi 70 % světových zásob sladké vody, která by v případě tání zvedla hladinu světového oceánu o téměř 60 m. V Antarktidě se nachází i několik vodních ploch. Antarktida drží rekord v nejnižší naměřené teplotě na Zemi, a to -89,2 °C. V pobřežních oblastech mohou teploty v létě přesáhnout 10 °C. Mezi původní druhy živočichů patří [[roztoči]], [[hlístice]], [[tučňáci]], [[Tuleňovití|tuleni]] a [[želvušky]]. Tam, kde se vyskytuje vegetace, má většinou podobu [[lišejník]]ů nebo [[Mechy|mechů]]. [28] => [29] => Ledové šelfy Antarktidy byly pravděpodobně poprvé spatřeny v roce 1820 během ruské expedice vedené [[Fabian Gottlieb von Bellingshausen|Fabianem Gottliebem von Bellingshausenem]] a [[Michail Lazarev|Michailem Lazarevem]]. V následujících desetiletích probíhaly další průzkumy francouzských, amerických a britských expedic. První potvrzené přistání provedl norský tým v roce 1895. Na počátku 20. století se uskutečnilo několik výprav do nitra kontinentu. Jako první dosáhli magnetického jižního pólu britští badatelé v roce 1909 a geografického jižního pólu poprvé dosáhli norští badatelé v roce 1911. [30] => [31] => Antarktidu [[Územní nároky na Antarktidu|spravuje přibližně 30 zemí]], z nichž všechny jsou stranami [[Antarktický smluvní systém|systému antarktických smluv]] z roku 1959. Podle podmínek smlouvy je v Antarktidě zakázána vojenská činnost, těžba, [[Jaderný výbuch|jaderné výbuchy]] a [[Radioaktivní odpad|ukládání jaderného odpadu]] a také těžba [[Nerostné suroviny|nerostných surovin]] (minimálně do roku 2048). K roku 2012 vzneslo [[územní nároky na Antarktidu]] 7 různých států, jejichž požadavky jsou díky Smlouvě o Antarktidě pozastaveny.Hlavní lidskou činností v Antarktidě a jejím okolí je cestovní ruch, rybolov a výzkum. V letních měsících pobývá na výzkumných stanicích asi 5 000 lidí, v zimě jejich počet klesá na přibližně 1 000. Navzdory odlehlosti má lidská činnost na kontinent značný vliv v podobě [[znečištění]], [[Ozonová vrstva|úbytku ozonové vrstvy]] a [[Globální oteplování|změny klimatu]]. [32] => [33] => == Etymologie == [34] => Název kontinentu pochází ze slova ''antarctic'', které pochází ze středofrancouzského antartique nebo antarctique („naproti Arktidě“) a následně z latinského antarcticus („naproti severu“). Antarcticus je odvozeno z řeckého ἀντι- ('anti-') a ἀρκτικός ('medvědí', 'severní').{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Antarctic - Quick search results {{!}} Oxford English Dictionary [36] => | periodikum = www.oed.com [37] => | url = https://www.oed.com/search/dictionary/?q=Antarctic&tl=true [38] => | datum přístupu = 2023-10-14 [39] => }} Řecký filozof [[Aristotelés]] psal v Meteorologii o „antarktické oblasti“ asi 350 let př. n. l.{{Citace monografie [40] => | příjmení = Lettinck [41] => | jméno = Paul [42] => | titul = Aristotle's Meteorology and Its Reception in the Arab World: With an Edition and Translation of Ibn Suwār's Treatise on Meteorological Phenomena and Ibn Bājja's Commentary on the Meteorology [43] => | url = https://books.google.cz/books?id=lB0QKKodRzYC&redir_esc=y [44] => | vydavatel = BRILL [45] => | počet stran = 524 [46] => | strany = 158 [47] => | isbn = 978-90-04-10933-9 [48] => | poznámka = Google-Books-ID: lB0QKKodRzYC [49] => | jazyk = en [50] => }} Řecký geograf Marinus z Tyru údajně použil tento název ve své mapě světa z 2. století n. l., která je dnes ztracená. Římští autoři Gaius Julius Hyginus a Apuleius používali pro jižní pól romanizovaný řecký název polus antarcticus,{{Citace monografie [51] => | příjmení = Hyginus [52] => | příjmení2 = Hyginus [53] => | jméno2 = Gaius Iulius [54] => | příjmení3 = Hyginus [55] => | titul = Hygini De astronomia [56] => | rok = 1992 [57] => | url = https://archive.org/details/hyginideastronom0000hygi [58] => | editoři = Ghislaine Viré [59] => | vydavatel = Teubner [60] => | místo = Stutgardiae [61] => | počet stran = 176 [62] => | edice = Bibliotheca scriptorum Graecorum et Romanorum Teubneriana [63] => | strany = [https://archive.org/details/hyginideastronom0000hygi/page/176 176] [64] => | isbn = 978-3-519-01438-6 [65] => }} z něhož pochází starofrancouzské pole antartike (moderní pôle antarctique) doložené v roce 1270 a odtud středoanglické pol antartik, které se poprvé objevuje v pojednání anglického autora Geoffreyho Chaucera. [66] => [67] => Víra Evropanů v existenci Terra Australis – rozsáhlého kontinentu na dalekém jihu zeměkoule, který měl vyvažovat severní země Evropy, Asie a severní Afriky - existovala jako intelektuální koncept již od klasického starověku. Víra v takovou zemi trvala až do objevení Austrálie Evropany.{{Citace monografie [68] => | titul = European perceptions of Terra Australis [69] => | vydavatel = Ashgate [70] => | místo = Farnham Burlington [71] => | strany = 2–3 [72] => | isbn = 978-1-4094-2605-9 [73] => | isbn2 = 978-1-4094-3941-7 [74] => }} [75] => [76] => Na počátku 19. století objevitel [[Matthew Flinders]] zpochybnil existenci samostatného kontinentu na jih od Austrálie (tehdy nazývaného Nové Holandsko), a proto se zasazoval o to, aby se pro Austrálii místo toho používalo označení „Terra Australis“,{{Citace monografie [77] => | příjmení = Cawley [78] => | jméno = Charles [79] => | titul = Colonies in Conflict: The History of the British Overseas Territories [80] => | url = https://books.google.cz/books?id=TXnWCgAAQBAJ&redir_esc=y [81] => | vydavatel = Cambridge Scholars Publishing [82] => | počet stran = 451 [83] => | strany = 130 [84] => | isbn = 978-1-4438-8128-9 [85] => | poznámka = Google-Books-ID: TXnWCgAAQBAJ [86] => | jazyk = en [87] => }}{{Citace monografie [88] => | titul = National days : constructing and mobilising national identity [89] => | url = http://archive.org/details/nationaldayscons0000unse [90] => | vydavatel = Basingstoke [England] ; New York : Palgrave Macmillan [91] => | počet stran = 256 [92] => | strany = 75 [93] => | isbn = 978-0-230-23661-5 [94] => }} v roce 1824 koloniální úřady v Sydney oficiálně přejmenovaly kontinent Nové Holandsko na Austrálii a termín „Terra Australis“ zůstal jako označení Antarktidy nedostupný. V následujících desetiletích geografové používali výrazy jako „antarktický kontinent“. Hledali poetičtější náhradu a navrhovali názvy jako Ultima a Antipodea.{{Citace monografie [95] => | příjmení = Cameron-As [96] => | jméno = Margaret [97] => | titul = Lying for the admiralty [98] => | vydavatel = Rosenberg publishing [99] => | místo = Kenthurst [100] => | strany = 20 [101] => | isbn = 978-0-6480439-6-6 [102] => }} Název Antarktida byl přijat v 90. letech 19. století, přičemž první použití názvu se připisuje skotskému kartografovi Johnu Georgi Bartholomewovi.{{Citace elektronického periodika [103] => | titul = Tne naming of Antarctica - Bartholomew Archive - National Library of Scotland [104] => | periodikum = digital.nls.uk [105] => | url = https://digital.nls.uk/bartholomew/highlights/antarctica.html#:~:text=Edinburgh%20geographer%20and%20mapmaker%20John,since%20the%20first%20century%20AD. [106] => | datum přístupu = 2023-10-14 [107] => }} [108] => [109] => == Poloha == [110] => [[Soubor:Antarctica.svg|náhled|Zeměpisná mapa Antarktidy.]] [111] => [[Soubor:Antarctic Grows.jpg|náhled|Mapa Antarktidy znázorňující i [[mořský led]].]] [112] => Antarktida leží na [[Jižní pól|jižním pólu]]. Nemá tedy nejzápadnější ani nejvýchodnější bod, protože na pólu se sbíhají všechny [[poledník]]y. Z ostatních kontinentů se nejvíce přibližuje [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], kterou od [[Antarktický poloostrov|Antarktického poloostrova]] odděluje asi 1000 km široký [[Drakeův průliv]]. K Antarktidě lze přiřadit některé vesměs neobydlené ostrovy v [[Jižní oceán|Jižním]], [[Atlantský oceán|Atlantském]], [[Indický oceán|Indickém]] a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]]. [113] => [114] => Nejzazší body na pevnině: [115] => [116] => * Nejsevernější bod: [[Brown Bluff]] na [[Antarktický poloostrov|Antarktickém poloostrově]] (63°13' j.š.) [117] => * Nejjižnější bod: [[Jižní pól]] (90° j.š.) [118] => [119] => Nejzazší body včetně ostrovů: [120] => [121] => * Nejsevernější bod: [[Crozetovy ostrovy]] pod správou [[Francie]] (45°57' j.š.) [122] => * Nejjižnější bod: [[Jižní pól]] (90° j.š.) [123] => [124] => == Historie == [125] => {{Podrobně|Dějiny Antarktidy}} [126] => [[Soubor:65 Myr Climate Change.png|náhled|Většinu [[oligocén]]u byla Antarktida zaledněná, ale do poloviny [[miocén]]u zase roztála.]] [127] => [[Soubor:Aan de Zuidpool - p1913-160.jpg|náhled|[[Roald Amundsen]] a jeho muži se dívají na jižní pól, 1911]] [128] => Před desítkami miliónů let v Antarktidě nebyla ledová pokrývka, ale [[les]]y.{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení1 = Hronová [130] => | jméno1 = Zuzana [131] => | titul = Čeští vědci zbořili mýty o Antarktidě. Bývaly tu lesy, rostliny, dinosauři a dvoumetroví tučňáci [132] => | periodikum = Aktuálně.cz [133] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [134] => | vydavatel = Economia [135] => | odkaz na vydavatele = Economia [136] => | datum_vydání = 2015-10-21 [137] => | url = https://magazin.aktualne.cz/cesti-vedci-zborili-myty-o-antarktide-byvaly-tu-lesy-rostlin/r~9e084f14771f11e5b605002590604f2e/ [138] => | datum_přístupu = 2021-10-22 [139] => }}{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení1 = Dunning [141] => | jméno1 = Hayley [142] => | titul = Traces of ancient rainforest in Antarctica point to a warmer prehistoric world [143] => | periodikum = phys.org [144] => | datum_vydání = 2020-04-01 [145] => | url = https://phys.org/news/2020-04-ancient-rainforest-antarctica-warmer-prehistoric.html [146] => | datum_přístupu = 2021-10-22 [147] => | jazyk = anglicky [148] => }} Byly zde časté požáry.https://phys.org/news/2023-04-evidence-frequent-struck-antarctica-age.html - New evidence that frequent fires struck Antarctica during the age of dinosaurs, 75 million years ago V období [[Křída|křídy]] (před 145 až 66 miliony let) bylo v oblasti Antarktidy výrazně tepleji než dnes a podmínky v okolí Jižního pólu byly prakticky tropické.Johann P. Klages, Ulrich Salzmann, Torsten Bickert, Claus-Dieter Hillenbrand, Karsten Gohl, Gerhard Kuhn, Steven M. Bohaty, Jürgen Titschack, Juliane Müller, Thomas Frederichs, Thorsten Bauersachs, Werner Ehrmann, Tina van de Flierdt, Patric Simões Pereira, Robert D. Larter, Gerrit Lohmann, Igor Niezgodzki, Gabriele Uenzelmann-Neben, Maximilian Zundel, Cornelia Spiegel, Chris Mark, David Chew, Jane E. Francis, Gernot Nehrke, Florian Schwarz, James A. Smith, Tim Freudenthal, Oliver Esper, Heiko Pälike, Thomas A. Ronge, Ricarda Dziadek & the Science Team of Expedition PS104 (V. Afanasyeva, J. E. Arndt, B. Ebermann, C. Gebhardt, K. Hochmuth, K. Küssner, Y. Najman, F. Riefstahl & M. Scheinert) (2020). [https://www.nature.com/articles/s41586-020-2148-5 Temperate rainforests near the South Pole during peak Cretaceous warmth.] ''Nature'', '''580''': 81-86. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-020-2148-5 Led se objevil přibližně před 46 milióny let.{{Citace elektronického periodika [149] => | příjmení1 = Ehrmann [150] => | jméno1 = Werner U. [151] => | příjmení2 = Mackensen [152] => | jméno2 = Andreas [153] => | titul = Sedimentological evidence for the formation of an East Antarctic ice sheet in Eocene/Oligocene time [154] => | periodikum = Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology [155] => | ročník = 93 [156] => | číslo = 1–2 [157] => | datum_vydání = 1992-05 [158] => | strany = 85–112 [159] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0031018292901858 [160] => | jazyk = anglicky [161] => | doi = 10.1016/0031-0182(92)90185-8 [162] => }}{{Lepší zdroj|Tento zdroj je příliš starý}} S počátkem [[oligocén]]u před 34 milióny došlo k masivnějšímu zalednění. Tou dobou došlo k oddělení Antarktidy od Ameriky.https://www.osel.cz/12039-zaledneni-antarktidy-privodil-tektonicky-posun.html - Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun A led je zde nepřetržitě 14 miliónů let, tedy déle než se předpokládalo.{{Citace elektronického periodika [163] => | příjmení1 = Baillie [164] => | jméno1 = Katherine Unger [165] => | titul = East Antarctic Ice Sheet has stayed frozen for 14 million years [166] => | periodikum = phys.org [167] => | datum_vydání = 2015-12-15 [168] => | url = https://phys.org/news/2015-12-east-antarctic-ice-sheet-frozen.html [169] => | datum_přístupu = 2021-10-22 [170] => | jazyk = anglicky [171] => }} [172] => [173] => Vůbec první překročení [[Jižní polární kruh|jižního polárního kruhu]] lidmi je přičítáno domorodým [[Polynésané|Polynésanům]], dle ústní tradice dopluli [[Maorové|maorští]] objevitelé [[Hui Te-Rangiora]] a [[Aru-Tanga-Nuku]] již v 7. století až na úroveň ledových ker v okolí kontinentu. To se znovu povedlo až [[Angličané|anglickému]] mořeplavci [[James Cook|Jamesi Cookovi]] roku [[1773]]. Po něm následovaly britské, ruské a francouzské expedice a také lovci [[Tuleňovití|tuleňů]] z mnoha států. Jako první spatřil antarktickou pevninu [[Ruské carské námořnictvo|ruský mořeplavec]] [[Němci|německého původu]] [[Fadděj Faddějevič Bellingshausen]] dne [[27. leden|27. ledna]] roku [[1820]], na její půdu však nevstoupil. To učinil až [[27. leden|27. ledna]] [[1895]] [[Norové|norský]] polárník a přírodovědec [[Carsten Borchgrevink]] se svými druhy. [174] => [175] => Na počátku [[20. století]] bylo vnitrozemí Antarktidy jedním z posledních dosud neprozkoumaných míst na světě. [[Robert Falcon Scott]] sem vedl výpravu v letech [[1900]] až [[1904]] a roku [[1909]] se [[Ernest Henry Shackleton|Ernest Shackleton]] dostal se [[Expedice Nimrod|svou expedicí]] do vzdálenosti 150 km od [[jižní pól|jižního pólu]]. V roce [[1911]] nakonec dosáhla pólu [[Amundsenova expedice na jižní pól|výprava Roalda Amundsena]]. O měsíc později sem dorazila [[Expedice Terra Nova|další expedice]], vedená Scottem, všichni její členové však na zpáteční cestě zahynuli. Pozdější výpravy už používaly [[ledoborec|ledoborce]], letadla a pásová vozidla. [176] => [177] => Antarktida nepatří žádnému státu. Má však bohaté zásoby [[Minerál|nerostů]] a [[Ryby|ryb]], takže si na ni různé země dělaly nárok. Dvanáct států podepsalo v roce [[1959]] smlouvu na podporu vědeckého výzkumu a míru na Antarktidě. Tuto smlouvu dosud podepsalo osmatřicet zemí. Jako součást úsilí, jež si klade za cíl uchovat tuto divočinu neporušenou činností [[člověk]]a, zde byla roku [[1991]] na dobu 50 let zakázána těžba. [178] => [179] => == Symboly Antarktidy == [180] => [181] => {{Podrobně|Antarktická vlajka}} [182] => [183] => Pro Antarktidu navrhli [[Vexilologie|vexilologové]] několik vlajek. V současnosti je mj. užívána například vlajka [[Antarktický smluvní systém|Antarktického smluvního systému]], která ale není vlajkou celého kontinentu. [184] => [185] => [186] => Soubor:Flag of the Antarctic Treaty.svg|Vlajka Antarktického smluvního systému
Poměr stran: 2:3 [187] => [188] => [189] => Zároveň jsou některými státy, jež si nárokují jednotlivá antarktická teritoria, nebo nižšími státními celky, jejímiž součástí jsou nárokovaná antarktická území, užívány vlastní teritoriální vlajky. [[Územní nároky na Antarktidu]] jsou však, dle komplexu smluv Antarktického smluvního systému, pozastaveny. [190] => [191] => [192] => Soubor:Flag of the French Southern and Antarctic Lands.svg|[[Vlajka Francouzských jižních a antarktických území]]
Poměr stran: 2:3 [193] => [194] => Soubor:Flag of the British Antarctic Territory.svg|[[Vlajka Britského antarktického území]]
Poměr stran: 1:2 [195] => [196] => Soubor:Flag of Magallanes, Chile.svg|[[Vlajka Magallanes a Chilské Antarktidy]]
Poměr stran: 2:3 [197] => [198] => Soubor:Flag of Tierra del Fuego province in Argentina.svg|Vlajka Ohňové země
Poměr stran: 2:3 [199] => [200] => [201] => == Geografie == [202] => {{Podrobně|Geografie Antarktidy}} [203] => {{Viz též|Územní nároky na Antarktidu}} [204] => [[Soubor:AntarcticBedrock.jpg|náhled|vlevo|Mapa skalního podkladu Antarktidy]] [205] => [[Soubor:Antarctica 6400px from Blue Marble.jpg|náhled|Satelitní obrázek Antarktidy]] [206] => [[Soubor:Antarctica Without Ice Sheet.png|náhled|Toto je topografická mapa Antarktidy po rozpuštění ledového příkrovu (při započítání jak [[postglaciální vzestup|postglaciálního vzestupu]], tak vzestupu hladiny oceánů). Takto mohla Antarktida vypadat asi před 35 milióny let, kdy bylo na planetě ještě dostatečně teplé klima.]] [207] => Antarktida má [[rozloha|rozlohu]] 13 829 430 [[Kilometr čtvereční|km²]], a to včetně šelfových ledovců a ostrovů. Rozloha bez nich činí 12 272 800 km². Nejvyšší horou je [[Vinson Massif]] v [[Ellsworthovo pohoří|Ellsworthově pohoří]] s [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] 4892 m. Průměrná nadmořská výška [[kontinent]]u činí 1958 m včetně šelfových ledovců a 2194 m bez nich. Antarktida je pátým největším [[Kontinent|světadílem]] na Zemi a je ze všech nejchladnější (viz [[Antarktida#Podnebí|Podnebí]]). [208] => [209] => Objem ledu na Antarktidě je 25,4 mil. km³. Jediná území bez [[led]]u, která lze v Antarktidě spatřit, tvoří horské [[vrchol (topografie)|vrcholy]], [[nunatak]]y a [[Antarktická oáza|oázy]], jako např. [[Suchá údolí McMurdo]]. Ledový příkrov podél jižního pobřeží během léta taje a odlamují se z něj velké kusy, [[ledová kra|ledové kry]]. Tyto kry mohou být až 60 metrů vysoké a mnoho kilometrů dlouhé. Pro lodě, které je míjejí, představují nesmírné nebezpečí. [210] => Maximální mocnost antarktického [[ledovec|ledovce]] je 4776 m, přičemž průměrná mocnost činí 1829 m. [211] => [212] => Napříč tímto ledovým kontinentem se táhne [[Transantarktické pohoří]] a dělí jej na [[západní Antarktida|západní]] a [[východní Antarktida|východní]] část. Dělení Antarktidy na východní a západní zavedl v roce [[1902]] [[E. S. Balch]]. [213] => Východní Antarktida je převážně na východní polokouli. Zahrnuje [[Země královny Maud|Zemi královny Maud]], [[Enderbyho země|Enderbyho zemi]], [[země McRobertsona|zemi Mac Robertsona]], [[Americká vysočina|Americkou vysočinu]], [[Wilkesova země|Wilkesovu zemi]] a [[Viktoriina země|Viktoriinu zemi]]. Skalní podklad východní Antarktidy leží převážně nad hladinou [[moře]], jedná se tedy o souvislý [[kontinent]]. Téměř celá je překryta [[Východoantarktický ledový příkrov|Východoantarktickým ledovým příkrovem]] (EAIS) o průměrné mocnosti více než 2200 m. Na východě se rozkládá vysoká náhorní plošina, již pokrývá led, zatímco západní část tvoří shluk hornatých ostrovů, spojených ledem. Je tu několik sopek, včetně nejaktivnější sopky celého kontinentu [[Mount Erebus]]. [214] => [215] => Na území Antarktidy se také nacházejí dvě jezera, která patří k nejslanějším na světě - [[Don Juan Pond]] (slanost vody 44,2 %) a [[Vanda (jezero)|Vanda]] (35 %).{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení1 = Socha [217] => | jméno1 = Vladimír [218] => | titul = Zapomeňte na Mrtvé moře: Tohle je 5 nejslanějších jezer na Zemi [219] => | periodikum = [[100+1 zahraniční zajímavost]] [220] => | datum_vydání = 2021-02-28 [221] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/zapomente-na-mrtve-more-tohle-je-5-nejslanejsich-jezer-na-zemi [222] => | datum_přístupu = 2021-10-22 [223] => }} [224] => [225] => == Podnebí == [226] => [[Soubor:Fryxellsee Opt.jpg|náhled|vlevo|Modrý led pokrývá jezero Fryxell]] [227] => Antarktida je nejchladnějším, největrnějším a nejsušším kontinentem na Zemi. Nejnižší přirozená teplota vzduchu, která kdy byla na Zemi zaznamenána, byla -89,2 °C na ruské stanici Vostok na centrální plošině [[Východní Antarktida|Východní Antarktidy]] 21. července 1983.{{Citace periodika [228] => | příjmení = Turner [229] => | jméno = John [230] => | příjmení2 = Anderson [231] => | jméno2 = Phil [232] => | příjmení3 = Lachlan‐Cope [233] => | jméno3 = Tom [234] => | titul = Record low surface air temperature at Vostok station, Antarctica [235] => | periodikum = Journal of Geophysical Research: Atmospheres [236] => | datum vydání = 2009-12-27 [237] => | ročník = 114 [238] => | číslo = D24 [239] => | issn = 0148-0227 [240] => | doi = 10.1029/2009JD012104 [241] => | jazyk = en [242] => | url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2009JD012104 [243] => | datum přístupu = 2023-10-14 [244] => }} Nižší teplota vzduchu -94,7 °C byla zaznamenána na stanici Vostok v Antarktidě 21. července 1983 byla zaznamenána v roce 2010 pomocí družice – mohla však být ovlivněna přízemní teplotou a nebyla zaznamenána ve výšce 2 m nad povrchem, jak je požadováno pro oficiální záznamy teploty vzduchu.{{Citace elektronického periodika [245] => | příjmení = Rice [246] => | jméno = Doyle [247] => | titul = Antarctica records unofficial coldest temperature ever [248] => | periodikum = USA TODAY [249] => | url = https://www.usatoday.com/story/weather/2013/12/10/antarctica-cold-record/3950019/ [250] => | jazyk = en-US [251] => | datum přístupu = 2023-10-14 [252] => }} Naopak nejvyšší historicky naměřená teplota v Antarktidě o hodnotě +20,75 °C byla zaznamenána na Seymourově ostrově dne 9. února roku 2020.{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Teplota v Antarktidě poprvé v dobách měření přesáhla 20 stupňů Celsia [254] => | periodikum = Čt24 [255] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3047994-teplota-v-antarktide-poprve-v-dobach-mereni-presahla-20-stupnu-celsia [256] => | datum_vydání = 2020-02-14 [257] => | datum_přístupu = 2020-02-15 [258] => }} Druhá nejvyšší [[teplota]] byla naměřena na argentinské stanici [[Esperanza (polární stanice)|Esperanza]] dne 6. 2. 2020, a to +18,3 °C.{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = Na Antarktidě zaznamenali nejteplejší den v historii, naměřili 18 stupňů [260] => | periodikum = iDNES.cz [261] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [262] => | vydavatel = MAFRA [263] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [264] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/antarktida-teplota-rekord-mereni.A200207_081805_zahranicni_aug [265] => | datum vydání = 2020-02-07 [266] => | datum přístupu = 2020-02-07 [267] => }} Průměrné teploty mohou dosahovat minimálně -80 °C (-112 °F) ve vnitrozemí kontinentu v zimě a maximálně přes 10 °C (50 °F) v blízkosti pobřeží v létě.{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Antarctic weather [269] => | periodikum = www.antarctica.gov.au [270] => | url = https://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/weather-and-climate/weather/ [271] => | datum vydání = 2019-02-18 [272] => | jazyk = en [273] => | datum přístupu = 2023-10-14 [274] => }} [275] => [276] => Antarktida je polární pouští s malým množstvím srážek; na kontinent dopadá v průměru ekvivalent asi 150 mm vody ročně, většinou ve formě sněhu. Vnitrozemí je sušší a ročně tam spadne méně než 50 mm, zatímco v pobřežních oblastech obvykle více než 200 mm. V několika oblastech s modrým ledem vítr a sublimace odstraňují více sněhu, než kolik se ho nashromáždí srážkami.{{Citace periodika [277] => | příjmení = Hui [278] => | jméno = Fengming [279] => | příjmení2 = Ci [280] => | jméno2 = Tianyu [281] => | příjmení3 = Cheng [282] => | jméno3 = Xiao [283] => | titul = Mapping blue-ice areas in Antarctica using ETM+ and MODIS data [284] => | periodikum = Annals of Glaciology [285] => | datum vydání = 2014-01 [286] => | ročník = 55 [287] => | číslo = 66 [288] => | strany = 129–137 [289] => | issn = 0260-3055 [290] => | doi = 10.3189/2014AoG66A069 [291] => | jazyk = en [292] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/annals-of-glaciology/article/mapping-blueice-areas-in-antarctica-using-etm-and-modis-data/9E90F1F5FECE2542EEA9AB125A1A67B2 [293] => | datum přístupu = 2023-10-14 [294] => }} V suchých údolích dochází ke stejnému efektu nad skalním podkladem, což vede ke vzniku pusté a vysušené krajiny.{{Citace periodika [295] => | příjmení = Fountain [296] => | jméno = Andrew G. [297] => | příjmení2 = Nylen [298] => | jméno2 = Thomas H. [299] => | příjmení3 = Monaghan [300] => | jméno3 = Andrew [301] => | titul = Snow in the McMurdo Dry Valleys, Antarctica: SNOW IN THE MCMURDO DRY VALLEYS, ANTARCTICA [302] => | periodikum = International Journal of Climatology [303] => | datum vydání = 2010-04 [304] => | ročník = 30 [305] => | číslo = 5 [306] => | strany = 633–642 [307] => | doi = 10.1002/joc.1933 [308] => | jazyk = en [309] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/joc.1933 [310] => | datum přístupu = 2023-10-14 [311] => }} Antarktida je chladnější než [[Arktida|arktická oblast]], protože velká část Antarktidy leží v nadmořské výšce přes 3 000 m, kde je teplota vzduchu nižší. Relativní teplo [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] se přenáší přes arktický mořský led a zmírňuje teploty v arktické oblasti.{{Citace monografie [312] => | příjmení = Rohli [313] => | jméno = Robert V. [314] => | příjmení2 = Vega [315] => | jméno2 = Anthony J. [316] => | příjmení3 = Vega [317] => | jméno3 = Anthony J. [318] => | titul = Climatology [319] => | vydání = Fourth edition [320] => | vydavatel = Jones & Bartlett Learning [321] => | místo = Burlington, Massachusetts [322] => | počet stran = 418 [323] => | strany = 241 [324] => | isbn = 978-1-284-12656-3 [325] => | isbn2 = 978-1-284-11998-5 [326] => }} [327] => [328] => === Regionální rozdíly === [329] => [[Východní Antarktida]] je chladnější než její [[Západní Antarktida|západní protějšek]], protože se nachází ve větší nadmořské výšce. [[Atmosférická fronta|Povětrnostní fronty]] jen zřídka pronikají daleko do nitra kontinentu, takže v jeho středu panuje chlad a sucho s mírnou rychlostí větru. V pobřežní části Antarktidy jsou běžné vydatné sněhové srážky, kdy bylo zaznamenáno až 1,22 m sněhu za 48 hodin. Na okraji kontinentu často vanou silné katabatické větry z polárních plošin o síle bouře. V létě dopadá na povrch jižního pólu více slunečního záření než na rovníku, protože zde každý den svítí 24 hodin. [330] => [331] => === Změna klimatu === [332] => Ve druhé polovině 20. století se nejrychleji oteploval [[Antarktický poloostrov|Antarktický poloostrov,]] těsně následovaný [[Západní Antarktida|Západní Antarktidou]], ale na počátku 21. století teploty rostly pomaleji.{{Citace periodika [333] => | příjmení = Stammerjohn [334] => | jméno = Sharon E. [335] => | příjmení2 = Scambos [336] => | jméno2 = Ted A. [337] => | titul = Warming reaches the South Pole [338] => | periodikum = Nature Climate Change [339] => | datum vydání = 2020-08 [340] => | ročník = 10 [341] => | číslo = 8 [342] => | strany = 710–711 [343] => | issn = 1758-6798 [344] => | doi = 10.1038/s41558-020-0827-8 [345] => | jazyk = en [346] => | url = https://www.nature.com/articles/s41558-020-0827-8 [347] => | datum přístupu = 2023-10-14 [348] => }} Naopak [[jižní pól]], který se nachází ve [[Východní Antarktida|východní Antarktidě]], se po většinu 20. století téměř neoteploval, ale mezi lety 1990 a 2020 teploty vzrostly třikrát více než celosvětový průměr.{{Citace periodika [349] => | příjmení = Clem [350] => | jméno = Kyle R. [351] => | příjmení2 = Fogt [352] => | jméno2 = Ryan L. [353] => | příjmení3 = Turner [354] => | jméno3 = John [355] => | titul = Record warming at the South Pole during the past three decades [356] => | periodikum = Nature Climate Change [357] => | datum vydání = 2020-08 [358] => | ročník = 10 [359] => | číslo = 8 [360] => | strany = 762–770 [361] => | issn = 1758-6798 [362] => | doi = 10.1038/s41558-020-0815-z [363] => | jazyk = en [364] => | url = https://www.nature.com/articles/s41558-020-0815-z [365] => | datum přístupu = 2023-10-14 [366] => }} V únoru 2020 byla na tomto kontinentu zaznamenána nejvyšší teplota 18,3 °C, což bylo o 0,8 °C více než předchozí rekord dosažený v březnu 2015.{{Citace periodika [367] => | titul = Antarctica logs highest temperature on record of 18.3C [368] => | periodikum = BBC News [369] => | datum vydání = 2020-02-07 [370] => | jazyk = en-GB [371] => | url = https://www.bbc.com/news/world-51420681 [372] => | datum přístupu = 2023-10-14 [373] => }} [374] => [375] => Existují důkazy, že oteplování povrchu Antarktidy je způsobeno lidskými emisemi [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]],{{Citace periodika [376] => | příjmení = Gillett [377] => | jméno = Nathan P. [378] => | příjmení2 = Stone [379] => | jméno2 = Dáithí A. [380] => | příjmení3 = Stott [381] => | jméno3 = Peter A. [382] => | titul = Attribution of polar warming to human influence [383] => | periodikum = Nature Geoscience [384] => | datum vydání = 2008-11 [385] => | ročník = 1 [386] => | číslo = 11 [387] => | strany = 750–754 [388] => | issn = 1752-0908 [389] => | doi = 10.1038/ngeo338 [390] => | jazyk = en [391] => | url = https://www.nature.com/articles/ngeo338 [392] => | datum přístupu = 2023-10-14 [393] => }} ale je obtížné ho určit kvůli [[Klimatické změny|vnitřní proměnlivosti]].{{Citace periodika [394] => | příjmení = Steig [395] => | jméno = Eric J. [396] => | příjmení2 = Ding [397] => | jméno2 = Qinghua [398] => | příjmení3 = White [399] => | jméno3 = James W. C. [400] => | titul = Recent climate and ice-sheet changes in West Antarctica compared with the past 2,000 years [401] => | periodikum = Nature Geoscience [402] => | datum vydání = 2013-05 [403] => | ročník = 6 [404] => | číslo = 5 [405] => | strany = 372–375 [406] => | issn = 1752-0908 [407] => | doi = 10.1038/ngeo1778 [408] => | jazyk = en [409] => | url = https://www.nature.com/articles/ngeo1778 [410] => | datum přístupu = 2023-10-14 [411] => }} Hlavní složkou klimatické proměnlivosti Antarktidy je Jižní anulární mód (nízkofrekvenční mód atmosférické proměnlivosti jižní polokoule), který v létě pozdějších desetiletí 20. století vykazoval zesílení větrů v okolí Antarktidy spojené s nižšími teplotami nad kontinentem. Tento trend byl v rozsahu, který neměl za posledních 600 let obdoby; nejdominantnějším faktorem tohoto módu proměnlivosti je pravděpodobně úbytek ozonu nad kontinentem.{{Citace elektronické monografie [412] => | příjmení = IPCC SROCC [413] => | titul = IPCC Special Report on the Ocean and Cryosphere in a Changing Climate: Chapter 3 Polar Regions [414] => | url = https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/sites/3/2019/11/07_SROCC_Ch03_FINAL.pdf [415] => | vydavatel = IPCC [416] => | datum vydání = 2019 [417] => | datum přístupu = 2023-10-14 [418] => }} [419] => [420] => == Flóra a fauna == [421] => {{Podrobně|Flóra Antarktidy|Fauna Antarktidy}} [422] => [[Soubor:Adelie Penguins on iceberg.jpg|náhled|[[Tučňák kroužkový]] na Antarktidě]] [423] => Na nejstudenějším kontinentu byly objeveny pouze dva druhy původních kvetoucích rostlin, jedna nepůvodní [[invazní druh|invazní]] kvetoucí bylina ([[Lipnice roční|Poa annua]]) a více než 50 druhů [[Mechy|mechů]] a [[lišejník]]ů (celkem asi 1100 druhů rostlin). Zaznamenány byly také [[řasy]], [[houby]] a [[bakterie]]. Roku [[1994]] podali vědci zprávu o nárůstu počtu pobřežních rostlin.{{Doplňte zdroj}} Vlivem lidské přítomnosti ale klesá nedotčenost kontinentu a tak i biodiverzita.{{Citace elektronického periodika [424] => | příjmení1 = Leihy [425] => | jméno1 = Rachel I. [426] => | příjmení2 = Coetzee [427] => | jméno2 = Bernard W.T. [428] => | příjmení3 = Morgan [429] => | jméno3 = Fraser [430] => | příjmení4 = Raymond [431] => | jméno4 = Ben [432] => | příjmení5 = Shaw [433] => | jméno5 = Justine D. [434] => | příjmení6 = Terauds [435] => | jméno6 = Aleks [436] => | příjmení7 = Chown [437] => | jméno7 = Steven L. [438] => | titul = Antarctica's wilderness has declined to the exclusion of biodiversity [439] => | datum_vydání = 2019-01-22 [440] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/527010v1.full.pdf [441] => | datum_přístupu = 2021-10-22 [442] => | jazyk = anglicky [443] => | doi = 10.1101/527010 [444] => }} [445] => [446] => V okolních mořích žije spousta drobných korýšů, živočichů s tvrdou ulitou zvaných [[kril]]l, mnoho obratlovců ([[kytovci]], [[rypouši]], některé [[ryby]] a další) i bezobratlých živočichů ([[plankton]], [[hlavonožci]], [[ostnokožci]] a další). Hojní jsou tu mořští [[ptáci]], jako jsou [[chaluhovití|chaluhy]] (např. [[chaluha velká]]), [[albatrosovití|albatrosi]] a asi pět druhů [[Buřňákovití|buřňáků]]. Faunu také zastupuje až osm druhů [[Tučňáci|tučňáků]], z nichž pouze dva hnízdí různě na celém kontinentě ([[tučňák císařský]] a [[tučňák kroužkový]]), zbytek výhradně na [[Antarktický poloostrov|antarktickém poloostrově]] nebo se zde vyskytují přechodně. [447] => [448] => Vzhledem k drsným klimatickým a přírodním podmínkám je Antarktida obývána pouze vědeckými pracovníky výzkumných polárních stanic mnoha států. V letní sezóně jich je přes 4000, v zimní kolem 1000.{{Citace elektronického periodika |titul=CIA - The World Factbook - Antarctica |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ay.html |datum přístupu=2009-06-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181225211652/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ay.html%20 |datum archivace=2018-12-25 |nedostupné=ano }} Jezdí sem ale i turisté.{{Citace elektronického periodika [449] => | příjmení1 = Václavíková [450] => | jméno1 = Jana [451] => | titul = Vyfotit se s tučňákem, zalyžovat si na ledovci. Turisté zaplavují Antarktidu [452] => | periodikum = Aktuálně.cz [453] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [454] => | vydavatel = Economia [455] => | odkaz na vydavatele = Economia [456] => | datum_vydání = 2020-03-03 [457] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/antarktida-se-meni-spis-nez-oteplovani-je-na-vine-nekontrolo/r~a81fd3f85c9611ea80e60cc47ab5f122/ [458] => | datum_přístupu = 2021-10-22 [459] => | jazyk = anglicky [460] => }} [461] => [462] => == Hospodářství == [463] => [[Soubor:Tourists at Waterboat Point, Antarctica (6122978328).jpg|náhled|Turisté na [[Antarktický poloostrov|Antarktickém poloostrově]]]] [464] => Antarktida má značná ložiska [[nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Využití těchto ložisek nastálo zakazuje [[Antarktický smluvní systém#Další součásti|Protokol o ochraně životního prostředí]] Smlouvy o Antarktidě, tento zákaz může být přehodnocen v roce [[2048]]. Případné využití také budou ztěžovat nepříznivé přírodní podmínky i odlehlost oblasti od vyspělých [[průmysl]]ových center světa. [465] => [466] => Nejvýznamnější jsou ložiska [[uhlí]] ve Transantarktickém pohoří a Viktoriině země, [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] v oblasti Ross-Weddellovy deprese, [[železná ruda|železných rud]] v zemi Královny Maud, [[cín]]u, [[měď|mědi]], [[uran (prvek)|uranu]], [[zlato|zlata]], [[diamant]]ů, [[olovo|olova]], [[mangan]]u a dalších. Oceány obklopující Antarktidu jsou bohaté na tuleně a velryby i některé druhy ryb. Díky svému mohutnému ledovcovému příkrovu je kontinent největším rezervoárem sladké vody na světě. [467] => [468] => Na samotném kontinentě není provozována téměř žádná hospodářská aktivita. V okolních mořích je provozován [[rybolov]] (128 081 tun v roce 2006) a [[turistika]] (36 460 návštěvníků na lodích v roce 2007). Některé letecké společnosti také provozují nad Antarktidou vyhlídkové lety. [469] => [470] => == Doprava == [471] => [[Soubor:De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter of Kenn Borek Air flying over Antarctica.jpg|náhled|Letecká doprava nad [[Ellsworthova země|Ellsworthovou zemí]]]] [472] => Doprava v Antarktidě je vzhledem k extrémním podmínkám velmi náročná. První průzkumníci byli odkázáni především na lidskou, případně zvířecí sílu. V současnosti se díky moderním technologiím uplatňuje i mechanizovaná přeprava osob a nákladů. [473] => Dopravní prostředky musí odolávat silným mrazům a větru i všudypřítomnému ledu. Navíc je nutné dbát také na minimalizaci ekologických dopadů v relativně nenarušeném antarktickém [[ekosystém]]u. Ukládání odpadů, včetně starých vozidel, je zakázáno od platnosti [[Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě|Protokolu o ochraně životního prostředí]] v roce 1998. [474] => [475] => [[Soubor:Amundsen-scott-south pole station 2007 edit1.jpg|náhled|Polární stanice Amundsen–Scott je spojena s pobřežím ledovou „dálnicí“]] [476] => V pozemní dopravě se kromě lidských nohou uplatňují [[lyže]] a [[sněžnice]], ale také různá speciálně upravená vozidla (často [[pásové vozidlo|pásová]]). V minulosti se hojně využívalo saní tažených [[psí spřežení|psím spřežením]]. [[Amundsen–Scott (polární stanice)|Polární stanici Amundsen–Scott]] na Jižním pólu a pobřežní [[McMurdo (polární stanice)|Polární stanici McMurdo]] spojuje 1 500 km dlouhá „[[dálnice]]“ [[dálnice McMurdo - South Pole|McMurdo–South Pole]], sjízdná pásovými vozidly. [477] => [478] => Jediný námořní [[přístav]] na Antarktidě je u stanice McMurdo. V jiných místech musí lodě zakotvit dál od [[pobřeží]] a zásoby nebo cestující se do cíle přepravují malými čluny nebo [[vrtulník]]em. Během letních měsíců ([[leden]]–[[březen]]) navštěvuje antarktické pobřeží (zejména [[Antarktický poloostrov]]) kromě vědeckých expedicí také množství soukromých jachet a turistických lodí. Většinou je jejich výchozím přístavem [[Ushuaia]] v [[Argentina|Argentině]]. [479] => [480] => K letecké dopravě se používají [[letoun]]y nebo [[vrtulník]]y. Na Antarktidě se nachází 25 [[Letiště|letištních ploch]] a 53 [[heliport]]ů. [481] => [482] => Historicky první pravidelnou leteckou linku na Antarktidu začala provozovat americká společnost. Byla určena jen pro vědce a výzkumníky. Přistávací plocha byla pojmenována podle australského dobrodruha a letce sira [[Hubert Wilkins|Huberta Wilkinse]], který podnikl let na tento kontinent jako první, a to v roce [[1928]].{{Citace periodika [483] => | titul = Letecké linka na pól [484] => | periodikum = Týdeník Květy [485] => | odkaz na periodikum = [486] => | rok = 2007 [487] => | měsíc = prosinec [488] => | ročník = XVII [489] => | číslo = 51 [490] => | strany = 6 [491] => }} [492] => [493] => == Paleontologie == [494] => V Antarktidě (zejména na ostrově Vega a Ostrově Jamese Rosse) již byly objeveny zkameněliny mnoha druhohorních živočichů, [[Plesiosauria|plesiosaurů]], [[Mosasauridae|mosasaurů]] a také [[Dinosauři|populárních dinosaurů]]. Těch už známe z Antarktidy několik druhů, první byl přitom objeven již v roce [[1986]] (v sedimentech geologického [[souvrství Snow Hill Island]]).{{Citace elektronického periodika [495] => | příjmení = SOCHA [496] => | jméno = Vladimír [497] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [498] => | titul = Dinosauři z Antarktidy [499] => | periodikum = OSEL.cz [500] => | rok vydání = 2015 [501] => | měsíc vydání = listopadu [502] => | den vydání = 23 [503] => | url = https://www.osel.cz/8548-dinosauri-z-antarktidy.html [504] => }} {{cs}} [505] => [506] => == Odkazy == [507] => === Reference === [508] => {{Překlad|en|Antarctica|1179842706}} [509] => [510] => [511] => === Literatura === [512] => * {{Citace monografie | příjmení = Prošek | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Prošek | spoluautoři = a kol. | titul = Antarktida | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2013 | edice = | isbn = 978-80-200-2140-3 | počet stran = 348 | strany =}} [513] => [514] => === Související články === [515] => * [[Mendelova polární stanice]] [516] => * [[Arktida]] [517] => * [[Rossův ostrov]] [518] => * [[Ostrov Jamese Rosse]] [519] => * [[Speciálně řízená území Antarktidy]] [520] => [521] => === Externí odkazy === [522] => * {{Commons}} [523] => * {{Commonscat}} [524] => * {{Wikizdroje|dílo=Smlouva o Antarktidě}} [525] => * {{Wikislovník|heslo=Antarktida}} [526] => * [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů v Antarktidě] [527] => * [http://cestovani.idnes.cz/antarktida-cwu-/kolem-sveta.aspx?c=A130204_110151_kolem-sveta_tom Článek o zájezdu na Antarktidu], idnes.cz [528] => * [https://web.archive.org/web/20060830120900/http://www.national-geographic.cz/antarktida.asp První česká vědecká polární stanice na Antarktidě], national-geographic.cz [529] => * [http://www.blisty.cz/list.rb?id=276 Antarktida], téma [[Britské listy|Britských listů]], blisty.cz [530] => [534] => {{Antarktida}} [535] => {{Regiony světa}} [536] => {{Světadíly}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Pohyb kontinentů}} [537] => {{Autoritní data}} [538] => [539] => [[Kategorie:Antarktida| ]] [540] => [[Kategorie:Kontinenty]] [541] => [[Kategorie:Demilitarizované zóny]] [] => )
good wiki

Antarktida

Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi. Nachází se téměř celý jižně od Jižního polárního kruhu a je obklopen Jižním oceánem (známým také jako Antarktický oceán) a nachází se na něm geografický jižní pól.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Antarktický poloostrov','Arktida','jižní pól','Východní Antarktida','Jižní pól','Západní Antarktida','Kilometr čtvereční','Územní nároky na Antarktidu','lišejník','Jižní polární kruh','Jižní oceán','vrtulník'

Arktida

Lišejník

Lišejníky jsou speciální druh organismů, které se skládají z dvou různých druhů - houb a řas.

Vrtulník