Array ( [0] => 15489371 [id] => 15489371 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Arktida [uri] => Arktida [3] => Арктида группа 2012.jpg [img] => Арктида группа 2012.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Arktida** Arktida je magická a fascinující oblast ležící kolem severního pólu, která je domovem jedinečných ekosystémů a úchvatných přírodních jevů. Tato rozlehlá oblast zahrnuje arktické oceány, ledovce, tundru a ostrovy, a představuje krásu přírody, kterou je třeba chránit a obdivovat. Příroda Arktidy je impozantní a pestrá. Sníh a led pokrývají krajinu, avšak pod tímto pláštěm se skrývá život. Fauna Arktidy, včetně ledních medvědů, tuleňů a ptáků, se dokonale přizpůsobila drsným podmínkám. Tyto druhy nejen přežívají, ale také prosperují díky svým jedinečným adaptacím. Kromě toho se zde nachází rozmanité rostlinné společenstva, která obohacují tuto oblast o zelené odstíny i během krátkých letních měsíců. Arktida hraje klíčovou roli v globálním klimatu a ekologii. Její ledové pokrývky a mořský led ovlivňují mořské proudy a počasí po celém světě. V posledních letech se pozornost zaměřila na ochranu těchto křehkých ekosystémů. Významné mezinárodní úsilí o udržitelný rozvoj a ochranu přírody pomáhá chránit jak místní komunity, tak světové klima. Arktida také představuje velký kulturní a historický význam. Oblasti v ní obývají domorodé národy, jejichž tradice a způsob života jsou hluboce spojeny s přírodou a prostředím, ve kterém žijí. Obldivuhodná resilience a adaptabilita těchto komunit je inspirativním příkladem soužití s náročnými životními podmínkami. I když jsou arktické oblasti vystaveny mnoha výzvám, jako je změna klimatu a průmyslové aktivity, stále existují silné snahy o jejich ochranu a udržitelnost. Mezinárodní spolupráce a investice do ekologických technologií otevírají cestu k udržitelnélmu rozvoji, který může přinést pozitivní výsledky nejen pro Arktidu, ale i pro celý náš globální ekosystém. Arktida nás vyzývá, abychom si vážili její krásy a rozmanitosti a zároveň k ní vyvinuli zodpovědný přístup. Je to místo, které nás učí důležitosti přírody a nutnosti její ochrany pro budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => **Arktida** Arktida je magická a fascinující oblast ležící kolem severního pólu, která je domovem jedinečných ekosystémů a úchvatných přírodních jevů. Tato rozlehlá oblast zahrnuje arktické oceány, ledovce, tundru a ostrovy, a představuje krásu přírody, kterou je třeba chránit a obdivovat. Příroda Arktidy je impozantní a pestrá. Sníh a led pokrývají krajinu, avšak pod tímto pláštěm se skrývá život. Fauna Arktidy, včetně ledních medvědů, tuleňů a ptáků, se dokonale přizpůsobila drsným podmínkám. Tyto druhy nejen přežívají, ale také prosperují díky svým jedinečným adaptacím. Kromě toho se zde nachází rozmanité rostlinné společenstva, která obohacují tuto oblast o zelené odstíny i během krátkých letních měsíců. Arktida hraje klíčovou roli v globálním klimatu a ekologii. Její ledové pokrývky a mořský led ovlivňují mořské proudy a počasí po celém světě. V posledních letech se pozornost zaměřila na ochranu těchto křehkých ekosystémů. Významné mezinárodní úsilí o udržitelný rozvoj a ochranu přírody pomáhá chránit jak místní komunity, tak světové klima. Arktida také představuje velký kulturní a historický význam. Oblasti v ní obývají domorodé národy, jejichž tradice a způsob života jsou hluboce spojeny s přírodou a prostředím, ve kterém žijí. Obldivuhodná resilience a adaptabilita těchto komunit je inspirativním příkladem soužití s náročnými životními podmínkami. I když jsou arktické oblasti vystaveny mnoha výzvám, jako je změna klimatu a průmyslové aktivity, stále existují silné snahy o jejich ochranu a udržitelnost. Mezinárodní spolupráce a investice do ekologických technologií otevírají cestu k udržitelnélmu rozvoji, který může přinést pozitivní výsledky nejen pro Arktidu, ale i pro celý náš globální ekosystém. Arktida nás vyzývá, abychom si vážili její krásy a rozmanitosti a zároveň k ní vyvinuli zodpovědný přístup. Je to místo, které nás učí důležitosti přírody a nutnosti její ochrany pro budoucí generace. ) Array ( [0] => [[Soubor:Arctic circle.svg|náhled|upright=1.2|Arktida ohraničená [[Severní polární kruh|polárním kruhem]] (modře) nebo [[izoterma|izotermou]] 10 °C pro červenec (červeně)]] [1] => '''Arktida''' je [[polární oblast]] okolo [[severní pól|severního pólu]]. Název pochází z řeckého ''αρκτος'' (arktos) – medvěd a vztahuje se k souhvězdí [[Souhvězdí Velké medvědice|Velká Medvědice]] a [[Souhvězdí Malého medvěda|Malého Medvěda]] v blízkosti severního [[Nebeský pól|nebeského pólu]]. Oblast je tvořená [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]] pokrytým [[Mořský led|mořským ledem]], který každoročně částečně roztává a rozpadá se na plovoucí [[Ledová kra|kry]], a severními oblastmi a [[Seznam arktických ostrovů a souostroví|ostrovy]] [[Rusko|Ruska]], [[Kanada|Kanady]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Skandinávie|skandinávských zemí]] (včetně [[Grónsko|Grónska]]), kde jsou oblasti [[Ledovec|ledovců]], [[Permafrost|věčně zmrzlé půdy]] a [[Tundra|tundry]]. Na rozdíl od [[Antarktida|Antarktidy]] v okolí jižního pólu není Arktida [[světadíl]]em. Polární oblasti představují specifický [[biotop]]. Typickým arktickým [[endemit]]ním zvířetem je [[lední medvěd]], naopak zde nežijí antarktičtí [[tučňáci]]. [2] => [3] => == Geografie == [4] => === Vymezení oblasti === [5] => Hranice Arktidy lze stanovit různými způsoby. Nejčastěji se definuje buď jako oblast na sever od [[severní polární kruh|severního polárního kruhu]], tj. 66°32′ severní šířky (v tom případě zabírá oblast o rozloze 21,18 mil. km²), nebo jako oblast na severní polokouli, v níž průměrná teplota ani v létě nepřesahuje 10 [[stupeň Celsia|stupňů Celsia]]. Její hranice se přibližně kryje s hranicí [[les]]a. V současné době má takto vymezená Arktida rozlohu více než 26 mil. km². Z politického hlediska je Arktida definována jako oblast ležící na území osmi arktických států – [[Norsko|Norska]], [[Finsko|Finska]], [[Rusko|Ruska]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada|Kanady]], [[Island|Islandu]], [[Grónsko|Grónska]] ([[Dánsko|Dánska]]) a [[Švédsko|Švédska]]. [6] => [7] => Většinu plochy Arktidy zaujímá [[Severní ledový oceán]], převážnou část roku zamrzlý nebo s plovoucími ledovými krami, které cirkulují kolem pólu. Zbytek připadá na severní okraje [[Evropa|Evropy]], [[Asie]], [[Grónsko|Grónska]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] včetně přilehlých ostrovů. [8] => [9] => === Nejvýznamnější arktické ostrovy a souostroví === [10] => {{sloupce|3| [11] => * [[Grónsko]] (2 130 000 km²) [12] => * [[Baffinův ostrov]] (507 414 km²) [13] => * [[Viktoriin ostrov]] (217 291 km²) [14] => * [[Ellesmerův ostrov]] (196 236 km²) [15] => * [[Nová země]] (90 650 km²) [16] => * [[Špicberky]] (63 080 km²) [17] => * [[Země Františka Josefa]] (16 100 km²) [18] => * [[Novosibiřské ostrovy]] (38 400 km²) [19] => * [[Severní země]] (37 560 km²) [20] => * [[Wrangelův ostrov]] (7270 km²) [21] => }} [22] => [23] => === Arktické vody === [24] => {{sloupce|3| [25] => * [[Baffinův záliv]] [26] => * [[Barentsovo moře]] [27] => * [[Beaufortovo moře]] [28] => * [[Beringovo moře]] [29] => * [[Beringův průliv]] [30] => * [[Čukotské moře]] [31] => * [[Dánský průliv]] [32] => * [[Davisův průliv]] [33] => * [[Grónské moře]] [34] => * [[Hudsonův záliv]] [35] => * [[Karské moře]] [36] => * [[Moře Laptěvů]] [37] => * [[Norské moře]] [38] => * [[Průliv Nares]] [39] => * [[Severní ledový oceán]] [40] => * [[Východosibiřské moře]]}} [41] => [42] => === Arktické krajiny === [43] => {{sloupce|3| [44] => * [[Aleutské ostrovy|Aleuty]] (Spojené státy americké/ USA) [45] => * [[Aljaška]] (Spojené státy americké/ USA) [46] => * [[Kanadské arktické souostroví]] (Kanada) [47] => * [[Diomédovy ostrovy]] (Rusko a Spojené státy americké/ USA) [48] => * [[Finnmark]] (Norsko) [49] => * [[Grónsko]] (Dánsko) [50] => * [[Island]] [51] => * [[Jan Mayen]] (Norsko) [52] => * [[Medvědí ostrov]] (Norsko) [53] => * [[Newfoundland a Labrador]] (Kanada) [54] => * [[Nová země]] (Rusko) [55] => * [[Novosibiřské ostrovy]] (Rusko) [56] => * [[Nunavik]] (Kanada) [57] => * [[Nunavut]] (Kanada) [58] => * [[Ruské arktické ostrovy]] (Rusko) [59] => * [[Severní země]] (Rusko) [60] => * [[Severozápadní teritoria]] (Kanada) [61] => * [[Sibiř]] (Rusko) [62] => * [[Špicberky]] (Norsko) [63] => * [[Vajgač]] (Rusko) [64] => * [[Země Františka Josefa]] (Rusko) [65] => * [[Yukon]] (Kanada) [66] => * [[Wrangelův ostrov]] (Rusko)}} [67] => [68] => == Podnebí == [69] => [[Soubor:Aurora Borealis - polar lights 3.jpg|náhled|329x329pixelů|[[Polární záře]] nad Arktidou]] [70] => Arktické klima je ovlivňováno relativním oteplujícím vlivem moře (mořské proudy) a relativně ochlazujícím vlivem pevniny, zejména v zimním období (pevninské [[ledovec|ledovce]] a studené vnitrozemské klima). [71] => [72] => [[Globální oteplování]] v posledních desetiletích se nejzřetelněji projevuje právě v polárních oblastech a v Arktidě způsobuje tání mořského kerného ledu. Tato situace může v blízké budoucnosti významně ovlivnit celosvětové změny klimatu v důsledku změn působení a tras mořských proudů. Příčinnou změn ale mohou být i zemětřesení.{{Citace elektronického periodika [73] => | autor1 = Moscow Institute of Physics [74] => | titul = Study suggests great earthquakes cause of Arctic warming [75] => | periodikum = phys.org [76] => | datum_vydání = 2020-12-23 [77] => | url = https://phys.org/news/2020-12-great-earthquakes-arctic.html [78] => | datum_přístupu = 2022-12-04 [79] => | jazyk = anglicky [80] => }} [81] => [82] => Po většinu roku převládá vysoký tlak vzduchu (Arktická tlaková výše), je tedy málo oblačnosti i srážek. [83] => [84] => Oblast ovšem ovlivňují i 2 rozsáhlé pravidelné tlakové níže – Aleutská a Islandská. Jsou zdroji silného vzdušného proudění, zejména v zimě. [85] => [86] => Aleutská se v zimě nachází nad Aleuty a zasahuje i nad nejzazší západ Ameriky a východ Asie. V létě se potom posouvá na západ do Asie. Islandská se v zimě nachází v severní části Atlantiku, nad Grónskem, zčásti nad severní Kanadou a severní Evropou, v létě významně slábne, zmenšuje se a stěhuje se na západ směrem do Kanady. [87] => [88] => === Srážky === [89] => Vzhledem k převládajícímu vysokému tlaku vzduchu jsou srážky v oblasti všeobecně nízké, mezi 100–150 mm/rok. Naprostá většina srážek je sněhových. Na severním pólu je dlouhodobý průměr 149 mm/rok, na jižním okraji Arktidy 200–400 mm. Jižní výběžek Grónska počítá s 1000–1300 mm ročně. [90] => [91] => === Teplota === [92] => Teplotní podmínky jsou nesrovnatelně vyšší než v Antarktidě. V zimě jsou střední lednové teploty od +2 °C (jižní okraj Arktidy) do −40 °C v centrální Arktidě. Naopak střední červencové teploty se pohybují od +15 °C na jižním okraji po 0 °C v centrální části. [93] => [94] => Na [[severní pól|severním pólu]] dosahuje v létě teplota 0–3 °C, v zimě se pohybuje okolo −30 až −40 °C. Nejnižší naměřená teplota je zde −56 °C, nejvyšší +6 °C. [95] => [96] => Extrémní teploty se vyskytují zejména v subarktických oblastech kontinentální [[Sibiř]]e a Severní Ameriky, kde např. v okolí východosibiřského [[Ojmjakon]]u byla zaznamenána teplota −71,2 °C a letní maxima přesahují +30 °C. V oblasti kanadského Snagu byla naměřena teplota −63 °C.[http://wmo.asu.edu/ ''WMO Weather / Climate Extremes Archive''], Arizona State University [97] => [98] => == Klimatická změna == [99] => [[Soubor:Arctic Sea Ice Minimum Comparison.png|náhled|Výše uvedené mapy porovnávají minimální rozlohu arktického ledu v roce 2012 (nahoře) a v roce 1984 (dole).]]{{Podrobně|Změna klimatu v Arktidě}} [100] => Hlavní environmentální problémy způsobené [[Globální oteplování|současnou změnou klimatu]] v arktickém regionu sahají od dobře známých, jako je úbytek mořského ledu nebo tání [[Grónský ledovec|grónského ledovce]], až po méně známé, ale velmi významné problémy, jako je tání [[Permafrost|permafrostu]],{{Citace periodika [101] => | příjmení = Kessler [102] => | jméno = Louise [103] => | titul = ESTIMATING THE ECONOMIC IMPACT OF THE PERMAFROST CARBON FEEDBACK [104] => | periodikum = Climate Change Economics [105] => | datum vydání = 2017-05 [106] => | ročník = 08 [107] => | číslo = 02 [108] => | strany = 1750008 [109] => | issn = 2010-0078 [110] => | doi = 10.1142/S2010007817500087 [111] => | jazyk = en [112] => | url = https://www.worldscientific.com/doi/abs/10.1142/S2010007817500087 [113] => | datum přístupu = 2023-10-14 [114] => }} a také související sociální důsledky pro místní obyvatele a geopolitické důsledky těchto změn.{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = Arvelo [116] => | jméno = Juan [117] => | titul = An Under-Ice Arctic Geophysical Exploration Sonar System Concept To Resolve International Territorial Claims [118] => | periodikum = pubs.aip.org [119] => | url = https://pubs.aip.org/asa/poma/article/995177 [120] => | doi = 10.1121/1.3626896 [121] => | datum přístupu = 2023-10-14 [122] => }} Arktida bude změnou klimatu pravděpodobně obzvláště postižena, protože se zde předpokládá vysoká míra oteplování v regionu a s tím spojené dopady.{{Harvnb|IPCC AR4 SYR|2017|loc=3.3.3 Especially affected systems, sectors and regions}} V roce 2007 byly vyhodnoceny prognózy teplot pro arktickou oblast:{{Harvnb|IPCC AR4 WG2|2007|loc=Chapter 15: Polar Regions (Arctic and Antarctic)}} Ty naznačovaly již průměrné oteplení o 2 °C až 9 °C do roku 2100. Toto rozmezí odráží různé prognózy vypracované různými klimatickými modely, prováděné s různými scénáři ovlivňování. Radiační působení je měřítkem vlivu přírodních a lidských činností na klima. Různé scénáře ovlivňování odrážejí například různé prognózy budoucích lidských emisí skleníkových plynů. [123] => [124] => Tyto vlivy jsou rozsáhlé a projevují se v mnoha arktických systémech, od fauny a flóry až po územní nároky. Podle článku v Geophysical Research Letters z července 2022 teplota v arktické oblasti roste čtyřikrát rychleji než jinde na Zemi,{{Citace periodika [125] => | příjmení = Chylek [126] => | jméno = Petr [127] => | příjmení2 = Folland [128] => | jméno2 = Chris [129] => | příjmení3 = Klett [130] => | jméno3 = James D. [131] => | titul = Annual Mean Arctic Amplification 1970–2020: Observed and Simulated by CMIP6 Climate Models [132] => | periodikum = Geophysical Research Letters [133] => | datum vydání = 2022-07-16 [134] => | ročník = 49 [135] => | číslo = 13 [136] => | issn = 0094-8276 [137] => | doi = 10.1029/2022GL099371 [138] => | jazyk = en [139] => | url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2022GL099371 [140] => | datum přístupu = 2023-10-14 [141] => }}{{Citace elektronického periodika [142] => | příjmení = Laboratory [143] => | jméno = Los Alamos National [144] => | titul = Arctic temperatures are increasing four times faster than global warming [145] => | periodikum = phys.org [146] => | url = https://phys.org/news/2022-07-arctic-temperatures-faster-global.html [147] => | jazyk = en [148] => | datum přístupu = 2023-10-14 [149] => }} což vede k tomu, že se tyto účinky rok od roku zhoršují a vyvolávají značné obavy. Měnící se Arktida má globální dopady, možná prostřednictvím [[Atlantická meridionální cirkulace|změn oceánské cirkulace]]{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = Atlantic Ocean circulation shows "exceptional" slowdown [151] => | periodikum = pubs.aip.org [152] => | url = https://pubs.aip.org/physicstoday/Online/7016/Atlantic-Ocean-circulation-shows-exceptional [153] => | doi = 10.1063/pt.5.028751 [154] => | datum přístupu = 2023-10-14 [155] => }} nebo [[Polární zesílení|arktického zesílení]].{{Citace periodika [156] => | příjmení = Francis [157] => | jméno = Jennifer A. [158] => | příjmení2 = Vavrus [159] => | jméno2 = Stephen J. [160] => | titul = Evidence linking Arctic amplification to extreme weather in mid-latitudes: ARCTIC LINKS TO MID-LATITUDE WEATHER [161] => | periodikum = Geophysical Research Letters [162] => | datum vydání = 2012-03-28 [163] => | ročník = 39 [164] => | číslo = 6 [165] => | strany = n/a–n/a [166] => | doi = 10.1029/2012GL051000 [167] => | jazyk = en [168] => | url = http://doi.wiley.com/10.1029/2012GL051000 [169] => | datum přístupu = 2023-10-14 [170] => }} [171] => [172] => == Fauna a flóra == [173] => Arktida je převážně oblast ledu, sněhu a nezalesněné zmrzlé půdy. I přes nehostinné prostředí však není Arktida mrtvou oblastí, ale překypuje životem. Od jednoduchých organismů žijících v ledu, přes pestrou skladbu mořského života, mořských a suchozemských savců až po lidské osídlení. [174] => [175] => === Půdy Arktidy === [176] => Na nejseverněji položených ostrovech se půdy nevyskytují, je zde mrazová poušť, vyskytují se zde pouze svahové a soliflukční sedimenty. Pouze v místech, kde je větší množství ptačího trusu nalezneme mechy a lišejníky. [177] => [178] => V Arktidě nalezneme strukturní půdy, vzniklé díky kryogenním jevům. Jižněji potom málo vyvinuté tundrové, bažinaté, močálové a rašelinné půdy s mechy, lišejníky, ale i kvetoucími rostlinami. Velké rozšíření zde má [[permafrost]], trvale zmrzlé půdy. Jejich aktivní vrstva v létě roztává do hloubky 1 m, což se v rovině projevuje jako bažina a v místech mírného sklonu (1°– 2°) způsobuje soliflukci (půdotok). Souvislý permafrost najdeme hlavně v Severní Americe, v nesouvislých pokryvech ho nalezneme až u Bajkalu. [179] => [180] => === Flóra === [181] => V arktické mrazové poušti je [[květena|rostlinstvo]] velmi chudé, je zde málo druhů i málo jedinců, směrem k jihu nalézáme kvetoucí [[rostliny]]. [182] => [183] => V přechodné zóně pouštní [[Tundra|tundry]] nalezneme [[mechy]], [[lišejník]]y i kvetoucí rostliny, vegetace je však přerušovaná, vzrůst rostlin je malý. Z rostlin jsou zde například [[lomikámen]]y, [[řeřišnice]], [[dryádka polární]], [[trávnička]], polární [[vřes]], [[pryskyřník]], [[rdesnovité|rdesno]] a různé [[lipnicovité|trávy]]. Z [[Dřevina|dřevin]] nalezneme [[vrba bylinná|vrbu bylinnou]]. [184] => [185] => V [[Tundra|tundře]] se nachází souvislá [[vegetace]], je zde i bohatší druhové složení. To obsahuje výše zmíněné druhy a z dalších např. [[bříza zakrslá|břízu zakrslou]], [[vrba laponská|vrbu laponskou]], [[pěnišník laponský]], zakrslou [[olše (rod)|olši]] či zakrslé [[jeřáb (strom)|jeřáby]]. Vše je [[keř]]ovitého charakteru. [186] => [187] => Na několika místech do Arktidy zasahuje [[tajga]], např. v [[Severní Amerika|Severní Americe]] ([[Sewardův ostrov]],{{Fakt/dne|20210518111512|}} dolní tok řeky [[Mackenzie]], severovýchodně od [[Velké Medvědí jezero|Velkého medvědího jezera]]), v [[Asie|Asii]] ([[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyr]], ústí řek [[Chatanga]], [[Lena]], [[Kolyma]], [[Jana (řeka)|Jana]], [[Indigirka]]) nebo v jižním [[Grónsko|Grónsku]]. [188] => [189] => === Fauna === [190] => Živočišstvo je v Arktidě chudé, ale bohatší než v [[Antarktida|Antarktidě]]. Nejvíce druhů nalezneme v moři. V oblasti zcela chybí [[obojživelníci]] a stromoví živočichové. Z plazů se za polárním kruhem zřídka vykytují pouze [[ještěrka živorodá]] a [[zmije obecná]]. [191] => [192] => Nejseverněji žijící živočichové jsou [[medvěd lední|lední medvěd]] a [[Liška polární|polární liška]]. Z kožešinových živočichů zde nalezneme [[lasice hranostaj|hranostaje]], [[rosomák sibiřský|rosomáka]], [[lumík]]y, [[Svišť|sviště]], polární [[vlk]]y, [[Zajíc polární|polární zajíce]] či [[Ovce|ovci]] sněžnou. V [[Severní Amerika|Severní Americe]] [[sob polární|soby]] či [[Pižmoň severní|pižmoně]]. V Arktidě žije mnoho ptáků, jen málo jich zde ale hnízdí. Najdeme zde [[Rackovití|racky]], [[Buřňákovití|buřňáky]], [[Chaluhovití|chaluhy]], [[Rybák dlouhoocasý|rybáka dlouhoocasého]] (migruje z [[Antarktida|Antarktidy]] až 22 tisíc km), polární [[Kachna|kachny]], polární [[Husa|husy]] a [[kur]]a sněžného. V létě je zde velké množství hmyzu, hlavně [[Komárovití|komáři]] v [[bažina]]tých územích. [193] => Na vodu vázané živočichy můžeme rozdělit na 3 kategorie: sladkovodní ([[pstruh]], [[losos]], [[štika]], [[lipan]]), mořští ([[Treska obecná|treska]], [[sleď]], [[Platýsi|platýs]], [[Žralok malohlavý|žralok grónský]], [[Huňáček severní|kapelín]]) a velcí mořští savci ([[Velryba|velryby]], [[Tuleňovití|tuleni]], [[Lachtanovití|lachtani]], [[Mrož lední|mroži]]). [194] => [195] => == Obyvatelstvo == [196] => Původními obyvateli Arktidy jsou už po tisíciletí [[Inuité]] (v jejich řeči Lidé), kteří jsou také označováni jako [[Eskymáci]]. Naučili se žít v těchto nehostinných polárních krajích [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a [[Grónsko|Grónska]]. Kolem polárního kruhu na [[Aleutské ostrovy|Aleutských ostrovech]] žijí [[Aleuti|Aleuté]], [[Sámové]] ([[Laponci]]) obývají severní [[Skandinávie|Skandinávii]] a ruský [[poloostrov Kola]] a [[Čukčové]] osídlili severovýchodní [[Sibiř]], kde chovají stáda sobů. Polární Inuité, nejseverněji žijící lidé na světě, obývají zemi věčného ledu v Qaanaaqu v severozápadním Grónsku, necelých 1 600 km od severního pólu. [197] => [198] => V současné době je osídlení člověkem velice nízké, méně než 1 osoba/km2. Osídlení je vázáno zejména na oblasti těžby nerostů, a to hlavně v [[Asie|Asii]]. V evropské části Arktidy se nacházejí i města s více než 100 000 obyvateli, jako např. [[Murmansk]], [[Norilsk]] či [[Vorkuta]]. Nejseverněji položené město je [[Ny-Ålesund]] (78°56′ s.š.) na [[Svalbard]]u, nejsevernější sídlo je [[Alert]] (82°30′ s.š.) na [[Ellesmerův ostrov|Ellsmerově ostrově]]. Celkové osídlení Arktidy čítá asi 10 mil. obyvatel. [199] => [200] => == Historie poznávání Arktidy == [201] => Poznávání Arktidy začalo kolem roku 330 př. n. l., kdy se [[Pýtheás z Massalie]] vydal na Britské ostrovy, odkud podnikl cestu na sever, k zemi Thule (dodnes se neví, co za zemi to mělo být), za kterou se rozkládá „mrtvý ledový oceán“. [202] => Prvními skutečnými objeviteli byli ovšem až [[Vikingové]]. Roku 850 n. l. objevili [[Faerské ostrovy]], roku 865 objevili a osídlili [[Island]], odkud se vydal Gunnbjörn do [[Grónsko|Grónska]]. Jižní a jihozápadní pobřeží [[Grónsko|Grónska]] bylo osídleno v dalších letech poté, co sem roku 981 se 14 loděmi dorazil [[Erik Rudý]]. Kolem roku 1001 se [[Leif Eriksson]] vylodil na pobřeží [[Labrador]]u. V roce 1114 objevili souostroví Svalbard ([[Špicberky]]; [[Dánština|dánsky]] „Holé pobřeží“). Od 15. století zamrzal severní [[Atlantský oceán|Atlantik]] (od [[Island]]u ke [[Grónsko|Grónsku]] byl souvislý led), což způsobilo úpadek a zánik vikinských kolonií v [[Grónsko|Grónsku]] a [[Newfoundland]]u. [203] => Dalšími objeviteli v arktické oblasti byli především [[Portugalci]], kteří kolem roku 1500 zkoumali jižní [[Grónsko]], [[Newfoundland]] a [[Labrador]]. [204] => [205] => === Hledání severovýchodní cesty === [206] => {{Podrobně|Severní mořská cesta}} [207] => Hledání severovýchodního průjezdu bylo důležité zejména z ekonomických hledisek kratšího námořního spojení mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]]. První pokusy o nalezení této cesty začaly již od poloviny 16. století. Na konci 16. století se neúspěšně vrátil např. [[Nizozemci|Holanďan]] [[Willem Barents]], jenž chtěl plout přímo přes pól. Roku 1648 [[Rusové|Rus]] [[Semjon Ivanovič Děžňov|Semjon Děžňov]] plující z ústí [[Kolyma|Kolymy]] objevil nejvýchodnější bod [[Asie]] a obeplul ho ([[Děžňovův mys]]), celým průlivem však neproplul. To, že se jedná o průliv, objevil až v letech 1725–1730 [[Dáni|Dán]] v ruských službách [[Vitus Bering]], jehož jméno dnes [[průliv]] nese. První celkový průjezd severovýchodní cestou vykonala v letech 1878–1880 švédská výprava lodi Vega, kterou vedl [[Adolf Erik Nordenskjöld|A. E. Nordenskjöld]]. [208] => [209] => === Hledání severozápadní cesty === [210] => {{Podrobně|Severozápadní průjezd}} [211] => Při hledání severozápadního průjezdu se uskutečnilo mnoho neúspěšných výprav, jichž se účastnili objevitelé jako např. [[Martin Frobisher]], [[Henry Hudson]], [[James Clark Ross]] (roku 1831 objevil [[severní magnetický pól]]), [[John Franklin]], McClure a další. [212] => Úspěšnou výpravou byla až v letech 1903–1906 výprava [[Roald Amundsen|Roalda Amundsena]] na malé motorové plachetnici [[Gjøa]]. Loď sice musela během cesty v Arktidě přezimovat, ale jako první se jí podařilo severozápadní cestou proplout. [213] => [214] => === Dobývání severního pólu === [215] => {{Podrobně|Severní pól}} [216] => Snahy o dobytí severního pólu, mezi nimiž vyniká pokus [[Fridtjof Nansen|Fridtjofa Nansena]] o [[drift]]ování k tomu zkonstruovanou lodí [[Fram]], skončily roku [[1909]], kdy bylo jeho dobytí přiznáno [[Robert Peary|Robertu Pearymu]] (a neuznáno [[Frederick Cook|F. Cookovi]]). Přímým důsledkem toho byl [[Amundsenova expedice na jižní pól|Amundsenův vítězný souboj o jižní pól]]. A [[Roald Amundsen]] byl také velitelem výpravy vzducholodí [[Norge]] v roce 1926, která je kvůli zpochybněným Pearyho důkazům dnes považována za první doložené dosažení severního pólu. [217] => [218] => === Soupeření velmocí === [219] => Oblast je strategickou i z pozice supervelmocí, jelikož přelet přes Arktidu byl v dobách [[Studená válka|studené války]] nejkratší spojnicí mezi soupeřícími [[Supervelmoc|velmocemi]]. Stavba vojenských základen v oblasti na sebe nenechala dlouho čekat. [220] => [221] => Na počátku [[21. století]] vyvstala také otázka nároků na mořské dno v této oblasti. Jsou předpoklady, že se zde nacházejí ložiska surovin, o něž jeví zájem všechny státy oblasti. V roce 2007 zahájilo [[Rusko]] výzkumy, mající zdůvodnit jeho nároky na oblast až k severnímu pólu. [222] => [223] => == Politika == [224] => Oblast Arktidy je ohniskem mezinárodního politického zájmu. Mezinárodní spolupráce se vytvořila v širokém měřítku přibližně před 10 lety.{{Kdy?}} Mezinárodní arktický vědecký výbor (IASC) a stovky vědců a specialistů "Arktické rady" se snaží neustále získávat co nejpřesnější informace o celé oblasti. [225] => [226] => === Územní nároky === [227] => Žádná země nevlastní geografický severní pól nebo oblast Severního ledového oceánu, který jej obklopuje. Okolní arktické státy, které hraničí se Severním ledovým oceánem, tedy Rusko, Norsko, Spojené státy americké, Kanada a Dánsko (přes Grónsko), jsou ohraničené 370 km zónou okolo jejich pobřeží. [228] => [229] => Po ratifikaci [[Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu|Úmluvy OSN o mořském právu]] má stát 10 let na podání žádosti o rozšíření svého území o zónu do vzdálenosti 370 km od svého pobřeží. Kvůli tomu Norsko (ratifikovalo v roku 1996), Rusko (ratifikovalo v roce 1997), Kanada (ratifikovala v roce 2003) i Dánsko (ratifikovalo v roce 2004) vytvořily projekty, ve kterých požádaly o rozšíření svého území. [230] => [231] => 2. srpna 2007 se dva ruské [[batyskaf]]y [[MIR-1]] a [[MIR-2]] poprvé v historii ponořily na dno oceánu pod severním pólem, kde umístily ruskou vlajku vyrobenou z nerezavějící titanové slitiny. Tato mise byla vědeckou expedicí, ale umístění vlajky podnítilo starosti okolních zemí o ovládnutí ropných ložisek v této oblasti. [232] => [233] => Ministři zahraničních věcí a další oficiální zástupci Kanady, Dánska, Norska, Ruska a USA se 28. května 2008 setkali ve městě [[Ilulissat]] na Arkticko-oceánské konferenci, kde ohlásili [[Ilulissatská deklarace|Ilulissatskou deklaraci]]. [234] => [235] => === Vědecký výzkum === [236] => Od roku 1937 byla celá oblast Arktidy rozsáhle zkoumána sovětskými a ruskými polárníky. Mezi roky 1937 a 1991 bylo vytvořeno 88 polárních posádek, které pracovaly ve vědeckých stanicích budovaných na plovoucím ledě. Tyto stanice putovaly v průběhu roku tisíce kilometrů po oceánu. [237] => [238] => == Průmysl == [239] => === Ropné společnosti v Arktidě === [240] => {{upravit část}} [241] => ==== Plošina Prirazlomnaja/Gazprom ==== [242] => ''[[Gazprom]]'' (společnost ) v roce 2010 oznámila stav připravenosti pro zahájení těžby ropy na plošině [[Prirazlomnaja]] v Barentsově moři. Jednalo se vůbec o první naleziště na arktickém [[Kontinentální šelf|šelfu]]. [243] => [244] => V prosinci 2013 Gazprom začal s těžbou ropy na plošině [[Prirazlomnaja]]. [245] => [246] => V letech 2012 a 2013 proběhly konflikty s organizací [[Greenpeace]]: [247] => * V srpnu 2012 se 6 aktivistů v čele s výkonným ředitelem [[Greenpeace]] International Kumi Naidoo připoutalo ke stěně plošiny [[Prirazlomnaja]]. Nikdo z protestujících nebyl zadržen. [248] => * 18. září 2013 se organizace [[Greenpeace]] vrátila k plošině [[Prirazlomnaja]] se dvěma novináři a 28 aktivisty. Jejich cílem bylo informovat svět o nebezpečích, která ohrožují Arktidu. [249] => *19. září 2013 se lodi [[Arctic Sunrise]] zmocnili pohraničníci se zbraněmi, kterou obsadili bez varovného výstřelu v Pečorském moři. Zatímco posádka nenásilně zvedala ruce do vzduchu v tomto nenásilném protestu na plošině [[Prirazlomnaja]], pohraničníci na posádku lodě Arctic Sunrise mířili se zbraněmi a noži v rukou. Poslední opustil loď [[Arctic Sunrise]] kapitán lodi Američan [[Peter Wilcox]]. [250] => * 26. až 28. září 2013 byla [[Arktická třicítka]]/ [[Arctic 30]] na dva měsíce uvězněna kvůli podezření z pirátství. [251] => V [[Murmansk]]u byli všichni členové lodi [[Arctic Sunrise]] vsazeni do vazby a následně postupně všichni obviněni z pirátství. Po pěti týdnech ve vazbě Murmansku byli dva novináři a 28 aktivistů obviněno z výtržnictví, což je v Rusku taky závažné obvinění se sazbou až 7 let odnětí svobody. Původní obvinění z pirátství bylo zmírněno na výtržnictví. Všichni členové byli na konci listopadu propuštěni z vazební věznice, bez možnosti opustit Rusko. [252] => * 25. prosince 2013 prezident [[Vladimir Putin]] vyhlásil amnestii, bylo zastaveno trestní stíhání 28 aktivistů a 2 novinářů, kteří byli zadrženi na plošině Prirazlomnaja ozbrojenou pohraniční hlídkou a obviněni z pirátství, obvinění bylo později zmírněno na výtržnictví. [253] => * 29. listopadu 2013 opustil poslední člen posádky [[Arctic Sunrise]] vazbu. [254] => [255] => === Úniky ropy === [256] => V Arktidě došlo k několika únikům těžené ropy:{{Zdroj?}}{{Kdy?}} [257] => * ''Únik ropy u města [[Usinsk]]'' [258] => * ''[[Kolva (přítok Usy)|Kolva]] / Lukoil, RusVjetPetro'' [259] => * ''CHMAO / Lukoil, Rosněft'' [260] => * ''Únik ropy na [[Samotlor|Samotloru]]'' [261] => * ''Mamontovské naleziště Rosněft'' [262] => * ''Urmanské naleziště / Gazprom'' [263] => * ''Západní [[Kamčatka]] / Rosněft'' [264] => * ''Řeka Morošečnaja'' [265] => * ''[[Sachalin-1]],2'' [266] => * ''[[Jižní ostrov (Nová země)|Jižní ostrov]] / Anadarko'' [267] => [268] => == Odkazy == [269] => === Reference === [270] => {{překlad|sk|Arktída|5719818}} [271] => [272] => [273] => === Související články === [274] => * [[Arktická rada]] [275] => * [[Antarktida]] [276] => * [[Severní pól]] [277] => * [[Jižní pól]] [278] => * [[Severní ledový oceán]] [279] => * [[Polární kruh]] [280] => [281] => === Externí odkazy === [282] => * {{commonscat}} [283] => * {{Wikislovník|heslo=Arktida}} [284] => * {{Commons|Arctic}} [285] => * [http://www.blisty.cz/list.rb?id=275 Arktida], téma [[Britské listy|Britských listů]] [286] => * [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů v Arktidě] [287] => * [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=523730 Hrozí konflikt s Ruskem o kontrolu Arktidy, varuje EU], Aktuálně, 12.3.2008 [288] => *https://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/clanky/r/detail/5379/jesterka-zivoroda-zootoca-vivipara-jen-zdanlive-opomenuty-druh-evropske-herpetofauny [289] => [290] => {{Regiony světa}} [291] => {{Autoritní data}} [292] => [293] => [[Kategorie:Arktida| ]] [294] => [[Kategorie:Geografie východní Evropy]] [295] => [[Kategorie:Geografie Severní Ameriky]] [296] => [[Kategorie:Severní Asie]] [297] => [[Kategorie:Polární oblasti]] [] => )
good wiki

Arktida

izotermou 10 °C pro červenec (červeně) Arktida je polární oblast okolo severního pólu. Název pochází z řeckého αρκτος (arktos) - medvěd a vztahuje se k souhvězdí Velká Medvědice a Malého Medvěda v blízkosti severního nebeského pólu.

More about us

About

Tato rozlehlá oblast zahrnuje arktické oceány, ledovce, tundru a ostrovy, a představuje krásu přírody, kterou je třeba chránit a obdivovat. Příroda Arktidy je impozantní a pestrá. Sníh a led pokrývají krajinu, avšak pod tímto pláštěm se skrývá život. Fauna Arktidy, včetně ledních medvědů, tuleňů a ptáků, se dokonale přizpůsobila drsným podmínkám. Tyto druhy nejen přežívají, ale také prosperují díky svým jedinečným adaptacím. Kromě toho se zde nachází rozmanité rostlinné společenstva, která obohacují tuto oblast o zelené odstíny i během krátkých letních měsíců. Arktida hraje klíčovou roli v globálním klimatu a ekologii. Její ledové pokrývky a mořský led ovlivňují mořské proudy a počasí po celém světě. V posledních letech se pozornost zaměřila na ochranu těchto křehkých ekosystémů. Významné mezinárodní úsilí o udržitelný rozvoj a ochranu přírody pomáhá chránit jak místní komunity, tak světové klima. Arktida také představuje velký kulturní a historický význam. Oblasti v ní obývají domorodé národy, jejichž tradice a způsob života jsou hluboce spojeny s přírodou a prostředím, ve kterém žijí. Obldivuhodná resilience a adaptabilita těchto komunit je inspirativním příkladem soužití s náročnými životními podmínkami. I když jsou arktické oblasti vystaveny mnoha výzvám, jako je změna klimatu a průmyslové aktivity, stále existují silné snahy o jejich ochranu a udržitelnost. Mezinárodní spolupráce a investice do ekologických technologií otevírají cestu k udržitelnélmu rozvoji, který může přinést pozitivní výsledky nejen pro Arktidu, ale i pro celý náš globální ekosystém. Arktida nás vyzývá, abychom si vážili její krásy a rozmanitosti a zároveň k ní vyvinuli zodpovědný přístup. Je to místo, které nás učí důležitosti přírody a nutnosti její ochrany pro budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Grónsko','Asie','Prirazlomnaja','Antarktida','Severní ledový oceán','Severní Amerika','Arctic Sunrise','Island','Greenpeace','Špicberky','Rusko','Tundra'