Array ( [0] => 15513186 [id] => 15513186 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Antiproton [uri] => Antiproton [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Antiproton** Antiproton je subatomární částice, která se vyznačuje tím, že je antimateriální verzí protonu. Zatímco proton nese kladný elektrický náboj, antiproton má náboj záporný. Tento fascinující prvek vesmíru byl poprvé teoreticky předpovězen v 30. letech 20. století a jeho existence byla ověřena v roce 1955, kdy byl poprvé experimentálně vytvořen v laboratoři. Antiprotony se generují v oblastech vysokých energií, jako jsou urychlovače částic, které umožňují studovat povahu hmoty a interakce ve vesmíru. Tyto částice představují vzrušující příležitost k prohloubení našeho chápání základních sil a struktury vesmíru. V rámci experimentální fyziky se antiprotony používají k testování různých aspektů fyzikálních teorií, včetně komplementarity hmoty a antimateriální symetrie. Přestože antimateriál, včetně antiprotonů, je vzácný, jeho studium nám nabízí cenné poznatky o tom, jak vesmír funguje. Antiprotony se podílejí na výzkumu, který může přispět k novým technologickým pokrokům a lékařským aplikacím, například v oblasti imunoterapie rakoviny. Zatímco antimateriál je často vnímán jako něco strašidelného a potenciálně nebezpečného, ve skutečnosti jeho rutina nám ukazuje, jak důležité je porozumět komplexnosti a kráse našeho vesmíru. Studování antiprotonů a antimateriálu je příkladem lidské zvědavosti a touhy prozkoumávat neznámé dimenze reality, což nás může dovést k úžasným objevům a inovacím, které prospějí celé společnosti. Vzhledem k tomu, že vědecký pokrok jde kupředu, hromadíme poznatky, které nám mohou pomoci formovat lepší budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => **Antiproton** Antiproton je subatomární částice, která se vyznačuje tím, že je antimateriální verzí protonu. Zatímco proton nese kladný elektrický náboj, antiproton má náboj záporný. Tento fascinující prvek vesmíru byl poprvé teoreticky předpovězen v 30. letech 20. století a jeho existence byla ověřena v roce 1955, kdy byl poprvé experimentálně vytvořen v laboratoři. Antiprotony se generují v oblastech vysokých energií, jako jsou urychlovače částic, které umožňují studovat povahu hmoty a interakce ve vesmíru. Tyto částice představují vzrušující příležitost k prohloubení našeho chápání základních sil a struktury vesmíru. V rámci experimentální fyziky se antiprotony používají k testování různých aspektů fyzikálních teorií, včetně komplementarity hmoty a antimateriální symetrie. Přestože antimateriál, včetně antiprotonů, je vzácný, jeho studium nám nabízí cenné poznatky o tom, jak vesmír funguje. Antiprotony se podílejí na výzkumu, který může přispět k novým technologickým pokrokům a lékařským aplikacím, například v oblasti imunoterapie rakoviny. Zatímco antimateriál je často vnímán jako něco strašidelného a potenciálně nebezpečného, ve skutečnosti jeho rutina nám ukazuje, jak důležité je porozumět komplexnosti a kráse našeho vesmíru. Studování antiprotonů a antimateriálu je příkladem lidské zvědavosti a touhy prozkoumávat neznámé dimenze reality, což nás může dovést k úžasným objevům a inovacím, které prospějí celé společnosti. Vzhledem k tomu, že vědecký pokrok jde kupředu, hromadíme poznatky, které nám mohou pomoci formovat lepší budoucnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - částice [1] => | název = Antiproton [2] => | symbol = p [3] => | klasifikace = [[Hadron]]y
[[Baryon]]y
[[Fermion]]y [4] => | složení = 2 [[antikvark u|antikvarky u]], 1 [[antikvark d]] [5] => | antičástice = [[proton]] [6] => | hmotnost eV = 938,272 013 [7] => | jednotka = MeV [8] => | hmotnost kg = 1,672 621 637×10−27 [9] => | náboj e = –1 [10] => | náboj C = –1,602 176 487×10−19 [11] => | spin = {{zlomek|1|2}} [12] => | izospin = {{zlomek|1|2}} [13] => | interakce = [[Elektromagnetismus|elektromagnetická síla]], [[slabá interakce]], [[silná interakce]] [14] => }} [15] => [[Soubor:Antiproton.svg|náhled|Antiproton]] [16] => '''Antiproton''' (\bar{p}) je [[antičástice]] [[proton]]u. Antiprotony jsou stabilní, ale většinou mají krátkou životnost kvůli kolizím s protony, což vede k [[anihilace|anihilaci]] obou částic a vyzáření energie. Antiproton má záporný [[elementární náboj|náboj]], a proto odpuzuje [[elektron]] a přitahuje [[pozitron]] s kladným nábojem. Absolutní většina antiprotonů v běžném látkovém prostředí anihiluje během 100 [[nanosekunda|nanosekund]]. [17] => [18] => V dokonalém [[vakuum|vakuu]] teoreticky antiproton vydrží přesně stejně dlouho jako [[proton]], tj. minimálně 1032 let, což je experimentálně stanovená spodní mez doby života protonu. Ve velmi dobrém vakuu dosaženém aparaturami v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]] udrželi fyzikové před rokem 1994 antiprotony po několik měsíců v [[elektromagnetická past|elektromagnetických pastích]].Ivan Boháček :[http://www.vesmir.cz/clanek/lear-low-energy-antiproton-ring LEAR (Low Energy Antiproton Ring)] Vesmír 73, 54, 1994/1 [19] => [20] => Antiprotony se také vyskytují v přírodě. Nacházejí se v [[kosmické záření|kosmickém záření]] dopadajícím na zemský povrch, v poměru přibližně jeden antiproton na každých deset tisíc protonů.Jana Štrajblová: [21] => [http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/275050 Honba za antihmotou] 12.9.2006, 12.9.2006 [22] => [23] => == Objev == [24] => Existence antiprotonů byla experimentálně potvrzena až dvě desetiletí po objevu [[pozitron]]u. Protože antiproton je výrazně hmotnější částice, byl potřeba dostatečně silný [[urychlovač částic]]. V roce 1954 byl na [[Kalifornská univerzita|University of California]] v [[Berkeley]] zahájen provoz urychlovače [[Bevatron]], který dodával protonům [[kinetická energie|kinetickou energii]] až 1 [[elektronvolt|GeV]]. Hned v následujícím roce [[1955]] vytvořili a detekovali antiprotony fyzikové [[Emilio Gino Segre]] a [[Owen Chamberlain]]. Tento úspěch byl oceněn [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovou cenou za fyziku]] v roce [[1959]].[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1959/ Nadace Alfreda Nobela: Nobelova cena za fyziku 1959 (anglicky)] [[Měď|Měděný]] terčík bombardovali [[proton]]y o velké rychlosti. Vzniklé částice analyzovali pomocí [[Čerenkovovo záření|Čerenkovova detektoru]] na [[rychlost]], pomocí [[Hmotnostní spektrometrie|hmotnostního spektrografu]] se silným [[magnetické pole|magnetickým polem]] na [[hmotnost]] a pomocí anihilace s klidovými [[proton]]y.[http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1959/chamberlain-lecture.pdf Nobelovská přednáška Owena Chamberlaina (anglicky)] [25] => [26] => == Reference == [27] => [28] => [29] => == Související články == [30] => * [[pozitron]] [31] => * [[antihmota]] [32] => [33] => == Externí odkazy == [34] => * {{Commonscat}} [35] => * Karel Řezáč: [http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_08_ant.html Antiprotonový zpomalovač] 8/2003, [[Aldebaran]], (o antiprotonovém zpomalovači v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERNu]]) [36] => * Vojtěch Kulvait: [http://utf.mff.cuni.cz/librtfy/bc/utf-bc0003-kulvait.pdf Srážky záporných exotických částic s atomy a molekulami]- práce pojednává o srážkách antiprotonu s atomem vodíku , [[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v Praze]], Matematicko-fyzikální fakulta (bakalářská práce) [37] => [38] => {{Částice}} [39] => {{Autoritní data}} [40] => [41] => [[Kategorie:Jaderná fyzika]] [42] => [[Kategorie:Proton]] [43] => [[Kategorie:Nukleony]] [] => )
good wiki

Antiproton

Antiproton Antiproton (\bar{p}) je antičástice protonu. Antiprotony jsou stabilní, ale většinou mají krátkou životnost kvůli kolizím s protony, což vede k anihilaci obou částic a vyzáření energie.

More about us

About

Zatímco proton nese kladný elektrický náboj, antiproton má náboj záporný. Tento fascinující prvek vesmíru byl poprvé teoreticky předpovězen v 30. letech 20. století a jeho existence byla ověřena v roce 1955, kdy byl poprvé experimentálně vytvořen v laboratoři. Antiprotony se generují v oblastech vysokých energií, jako jsou urychlovače částic, které umožňují studovat povahu hmoty a interakce ve vesmíru. Tyto částice představují vzrušující příležitost k prohloubení našeho chápání základních sil a struktury vesmíru. V rámci experimentální fyziky se antiprotony používají k testování různých aspektů fyzikálních teorií, včetně komplementarity hmoty a antimateriální symetrie. Přestože antimateriál, včetně antiprotonů, je vzácný, jeho studium nám nabízí cenné poznatky o tom, jak vesmír funguje. Antiprotony se podílejí na výzkumu, který může přispět k novým technologickým pokrokům a lékařským aplikacím, například v oblasti imunoterapie rakoviny. Zatímco antimateriál je často vnímán jako něco strašidelného a potenciálně nebezpečného, ve skutečnosti jeho rutina nám ukazuje, jak důležité je porozumět komplexnosti a kráse našeho vesmíru. Studování antiprotonů a antimateriálu je příkladem lidské zvědavosti a touhy prozkoumávat neznámé dimenze reality, což nás může dovést k úžasným objevům a inovacím, které prospějí celé společnosti. Vzhledem k tomu, že vědecký pokrok jde kupředu, hromadíme poznatky, které nám mohou pomoci formovat lepší budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'proton','pozitron','Evropská organizace pro jaderný výzkum','Kategorie:Nukleony','Hadron','Měď','1959','1955','Kategorie:Jaderná fyzika','Aldebaran','antihmota','rychlost'