Array ( [0] => 15512771 [id] => 15512771 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aquileia [uri] => Aquileia [3] => Basilica Patriarcale (Aquileia) - Exterior.jpg [img] => Basilica Patriarcale (Aquileia) - Exterior.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Aquileia [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Basilica Aquileia 110.jpg [4] => | popisek = Patriarchální bazilika [5] => | vlajka = Aquileia-Bandiera.svg [6] => | znak = Aquileia-Stemma.svg [7] => | zeměpisná šířka = 45.7666667 [8] => | zeměpisná délka = 13.3666667 [9] => | nadmořská výška = 5 [10] => | stát = Itálie [11] => | pojem vyššího celku = [[Autonomní regiony v Itálii|Autonomní region]] [12] => | název vyššího celku = [[Furlansko-Julské Benátsko]] [13] => | pojem nižšího celku = Územní spolek obcí [14] => | název nižšího celku = Agro Aquileiese [15] => | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Aquileia |position=left |width=250 |lat=45.76 |long=13.36 |float=center |caption=}} [16] => | rozloha = 36 [17] => | počet obyvatel = 3330 [18] => | obyvatelé aktuální k = [19] => | hustota zalidnění = 93 [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => | starosta = Alviano Scarel [23] => | web = http://www.comune.aquileia.ud.it/ [24] => | telefonní předvolba = [25] => | psč = 33051 [26] => }} [27] => '''Aquileia''' ([[furlanština|furlansky]] ''Aquilee'', nebo ''Aquilea'') je [[Itálie|italské]] město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu [[Furlansko-Julské Benátsko]]. V roce [[2005]] zde žilo 3456 obyvatel. Zbytky římského města je možno zhlédnout na volných prostranstvích a ve dvou muzeích. [28] => [29] => Antické pozůstatky a patriarchální bazilika byly v roce [[1998]] zapsány do [[Světové dědictví|Seznamu světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. [30] => Kromě památek je Aquileia známá jako vinný region, produkují se zde kvalitní červená vína. [31] => [32] => == Historie == [33] => [34] => === Římané === [35] => Původně to byla [[Keltové|keltsko]]-[[Venetové|venetská]] osada jménem ''Akilis'', kterou založili keltští [[Karnové]], kmen z [[Alpy|Alp]]. Žili zde však hlavně původní Venetové a pravděpodobně také [[Ilyrové]]. Ve 2. století před Kr. oblast ovládli [[Římané]]. Římští konzulové Publius Cornelius Scipio Nasice, Gaius Flaminius a Lucius Manlius Acidinus byli v roce 181 před Kr.{{citace elektronického periodika|jméno=Josef|příjmení=Zajíc|titul=V Ostravském muzeu byla zahájena výstava Aquileia - Křižovatka Římské říše [36] => | periodikum = Novinky.cz [37] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [38] => | vydavatel = Borgis [39] => |datum vydání=20.2.2014|datum přístupu=28.6.2016|url=https://www.novinky.cz/vase-zpravy/moravskoslezsky-kraj/ostrava-mesto/1227-22856-v-ostravskem-muzeu-byla-zahajena-vystava-aquileia--krizovatka-rimske-rise.html [40] => }} [[Římský senát|římským senátem]] vysláni založit město Aquileia spolu s 3000 římskými kolonisty. Později se k nim připojili další početné rodiny vojenských veteránů. Aquileia i celý kraj [[Venetia]] tedy kolonizovali Římané. V roce 89 před Kr. město získalo statut [[Municipium|municipia]] a všichni jeho obyvatelé města [[římské občanství]]. Vzestup Aquileie však začal na přelomu letopočtů, za prvního císaře [[Augustus|Augusta]], který město povýšil na hlavní město (caput) kraje [[Venetia et Histria]] (Venecia a Histria). V období Augustovy vlády zde byly postaveny luxusní vily. Město bylo nazýváno „druhým Římem“. Rozmach následoval i v pozdějších obdobích. V Aquileii končila i slavná [[Jantarová stezka]],{{citace elektronického periodika|jméno=Břetislav|příjmení=Lapisz|titul=Jantarová stezka: prastará dálková cesta mezi dvěma moři|periodikum=denik.cz|datum vydání=31.10.2015|datum přístupu=28.6.2016|url=http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/jantarova-stezka-prastara-dalkova-cesta-mezi-dvema-mori-20151031.html}} která se táhla od Severního moře přes [[Carnuntum]] až sem. Odtud se jantar vyvážel do různých končin říše. Ve městě byly i sklářské dílny a od 3. století vlastní mincovna. Zdejší proslulé víno pocházelo z hojných vinic kolem města. [41] => [42] => Ve 3. století, za císaře [[Septimius Severus|Septimia Severa]] zde bylo postaveno velkolepé [[Fórum (antika)|fórum]] s chrámem, veřejnou [[Bazilika|bazilikou]], [[kolonáda|stoa]] a jiné administrativní budovy. Aquileia byla známá i díky svému říčnímu přístavu, jehož ruiny vidíme i dnes. Tento přístav velkolepě přestavěl císař [[Claudius]]. Město však mělo i svůj námořní přístav ''Ad Aquas Gradatas''http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0006:id=ad-aquas-gradatas na nedalekém ostrově Gradus, (nynější [[Grado (Itálie)|Grado]], turistická oblast). V Gradu byla čtvrť civilistů a v pozdní antice až tři křesťanské baziliky, dvě z nich stojí dodnes. V pozdním období za císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] tam vznikla vojenská pevnost s posádkou. V Aquilei byl i hřbitov (sepolcretum), jehož část se zachovala dodnes, [[Lázně|velké lázně]] a [[hippodrom|hipodrom]], z nichž se však nic nedochovalo. Při Aquilei vedla i cesta [[Via Iulia Augusta]], která funguje dodnes, jako hlavní moderní cesta. Pro obyčejné obyvatele byly postaveny bytové vícepatrové domy ([[Insula (budova)|insulae]]). Ve městě nechyběl ani [[akvadukt]] a kanalizace. Aquileia patřila mezi největší města v říši a mohla se rovnat [[Řím]]u, [[Antiochie|Antiochii]] či [[Alexandrie|Alexandrii]]. [43] => [44] => Ve 4. století zde byla postavena velká křesťanská bazilika na podnět císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]] a aquilejského biskupa [[Teodor|Theodora]]. Následující biskupové Fortunacián a [[Chromatius]] dali baziliku zvětšit. Vedle nich dodnes stojí dochované oktagonální [[baptisterium]]. Komplex starokřesťanských staveb dále zahrnoval dvě velké baziliky a biskupský palác. Bazilika byla poškozena během vpádu [[Hunové|Hunů]], ale její mozaiky můžeme obdivovat i dnes. Tyto mozaiky jsou největší raně křesťanské mozaiky v Evropě. Největší rozmach města byl ve 4. století, kdy zde žilo 300 000 obyvatel. [45] => [[Soubor:Foro aquileiese.jpg|náhled|upright=1.2|Forum Romanum]] [46] => Poprvé se Aquileia stala předmětem bojů v roce 69, když ji ovládl římský císař [[Vespasianus]], který bojoval s císařem [[Vitellius|Vitelliem]] o vládu v impériu. Velká krize města nastala v roce 167 když germánští nájezdníci: [[Markomani]] a [[Kvádové]], kteří prolomili panonskou hranici [[Limes Romanus]]. Císař [[Marcus Aurelius]] je ve zmíněném roce v bitvě u Aquileie porazil a zatlačil na sever. V následujícím století proti městu vytáhl vzdorocísař [[Maximinus Thrax]], dříve než stačil město dobýt, zabili jej vlastní vojáci. Aquilejští obyvatelé byli tak bohatí, že vyhladověli vlastní dobyvatele. Aquileii veleli dva generálové, [[Crispinus]] a Menophilon. Před touto válkou obyvatelé Aquileie postavili kolem města a přístavu hradby, které v předchozích letech nebyly potřebné. V okolí města se pěstovala vinná réva a obilí, proto byly městské sklady plné velkých amfor. Obyvatelé Aquileii tedy nepociťovali nedostatky. [47] => [48] => V roce 361 císař [[Julianus|Iulianus Apostata]] město během občanské války oblehl a dal změnit tok řeky, čímž narušil městský přístav. V roce 381 se zde konal církevní synod, kde se diskutovalo proti [[ariánství|ariánské formě křesťanství]]. Této synodě předsedal milánský biskup [[svatý Ambrož|sv. Ambrosius]], hlava tehdejší církve a nejvlivnější muž po císaři [[Theodosius I.|Theodosiovi I.]] [49] => [50] => Později sídlil v Aquileii uzurpátor [[Eugenius]], který ve 4. století uzurpoval moc císaři [[Valentinianus II.|Valentiniánu II]]. Valentiniána II. zabil velitel římských vojsk [[Arbogast starší|Arbogast]] a na trůn dosadil zmíněného Eugenia. Eugenius i [[Arbogast starší|Arbogast]] byli poraženi byzantským císařem Theodosiem. Tato bitva se odehrála nedaleko Aquilei. Pak Aquileiu dvakrát obléhal vizigótský král [[Alarich I.]], který později dobyl Řím. V polovině 5. století [[Hunové]] pod vedením [[Attila|Attily]] po porážce na [[Bitva na Katalaunských polích|Katalaunských polích]] vytáhli proti Itálii a plenili celý její sever. V roce 452 po tříměsíčním neúspěšném obléhání náhodnou střelou prolomili část hradeb a zničili mnohé budovy města, vypálili a těžce poškodili i velký křesťanský komplex, fórum, hipodrom a lázně. Část obyvatelstva utekla a založila [[Benátky]]. Jiní se uchýlili na ostrov [[Grado (Itálie)|Grado]]. Mnoho staveb se v následující době opravilo, což značí, že hunský útok nebyl příčinou úpadku města tak, jak jej popisuje lidová tradice středověkého původu. V 6. století Aquileia patřila [[Ostrogóti|Ostrogótům]], [[Byzantská říše|Byzantské říši]] a nakonec ji ovládali [[Langobardi]]. Právě v langobardské době město úplně zaniklo, protože probyzantský aquilejský patriarcha Paulinus odešel do [[Grado (Itálie)|Grada]], které zůstalo pod správou Byzance. [51] => [52] => === Středověk === [53] => [[Soubor:Battistero Aquileia.JPG|náhled|upright=1.2|Baptisterium, konec 4. století]] [54] => [55] => Během středověku město hrálo významnou církevní roli, ale nikdy nedosáhlo své antické monumentality. Když se aquilejský patriarcha Maxentius v 9. století vrátil do Aquileie, nechal opravit jižní aulu starého raně křesťanského komplexu. Severní aula už obnovena nebyla, a tak se ani nedochovala. Maxentius zde vybudoval i kryptu, kterou vyzdobili řečtí malíři z [[Konstantinopol]]e. Interiér baziliky je poznamenán pozdějšími gotickými přestavbami. V roce 1031 patriarcha [[Poppone z Aquileie]] baziliku zvětšil a také zde postavil zvonici v románském slohu. Zvonice stojí na místě, kde stála původní severní aula římského církevního komplexu. Na stavbu této zvonice byly použity kameny z římského amfiteátru. Za Popponeho prožívala Aquileia rozmach, byly zde vystavěny nové hradby a opraveny ty staré, římské. Římská křesťanská bazilika v části Monastero byla přestavěna na ženský klášter a monumentální budova římských skladů při patriarchální bazilice z konce 3. století byla tímto patriarchou přestavěna na patriarchální palác. V roce 1348 Aquilei postihlo zemětřesení a interiér baziliky rekonstruoval patriarcha Marquardt v gotickém slohu. Na románskou zvonici byl nadstaven gotický špic. [56] => [57] => == Dějiny Akvilejského patriarchátu == [58] => [[Soubor:Basilica di aquilieia, mosaici, birds carpet 11.JPG|náhled|Část mozaikové výzdoby vevnitř baziliky, 4. století]] [59] => V roce 557 se Aquileia stala jedním z center složitého církevního sporu, tzv. „Tří kapitol“. Akvilejský patriarcha Paulinus se na nedalekém ostrově Grado definitivně usadili poté, co Aquileiu a celou severní Itálii v roce 568 ovládli Langobardi. Langobardi však odmítli uznat tento pro-byzantský patriarchát a vyhlásili vlastní [[Patriarchát akvilejský|Akvileiský patriarchát]], přičemž tento patriarcha sídlil v hlavním městě, Civitate Forum Iulii (dnešní [[Cividale del Friuli]]), čímž se Grado a Aquileia zcela rozdělili a existovali dva nepřátelské církevní patriarcháty se stejným jménem. Patriarchové v Grade, podle Byzance uznávali tři kapitoly, zatímco pro-papežští patriarchové v Cividale byli proti. [60] => [61] => V roce 787 severní Itálii i s Aquileiou ovládli Frankové pod vedením [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. Následovalo období Popponeho a Marquarda, návrat patriarchů z Cividale do Aquileie a oživení města. Akvileiský patriarchát patřil mezi nejdůležitější patriarcháty v Evropě a měl velký vliv, v 9. století vyslal misionáře i na [[Velká Morava (řeka)|Velkou Moravu]] a ve 12.–14. století se patriarchy stali tři Češi z vládnoucího rodu: [62] => * [[Svatobor (Fridrich)]], syn českého [[České knížectví|knížete]] [[Spytihněv II.|Spytihněva II.]], v úřadu v letech 1084–1085 [63] => * [[Mikuláš Lucemburský]], nemanželský syn krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], v úřadu od 22. října 1350 do 29. července 1358, kdy zemřel v Bellunu [64] => * [[Jan z Moravy|Jan Soběslav]], nemanželský syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, v úřadu od 1387 do 13. října 1394, kdy zemřel v Udine [65] => [66] => Akvileiský patriarchát kontroloval území Furlanského kraje a místní románská nobilita, společně s patriarchou řídili chod státu. V 15. století ovládli Friuli Benátčané a sídlo akvileiského patriarchy bylo přeneseno do Benátek, přičemž papež zrušil patriarchát v Gradu, které také patřilo Benátkám. Patriarchát byl definitivně zrušen v roce 1751, po sporech mezi Benátčany a Rakušany o územní nároky na Friuli. Byly vytvořeny dva patriarcháty, jeden se sídlem v [[Udine]] druhý v městě [[Gorizia]], které jsou činné dodnes. [67] => [68] => == Památky == [69] => Dějiny Aquileie jsou velmi pestré, má bohaté památky, bazilika v Aquilei patří mezi největší v Itálii. V římské době zažilo město svůj největší rozmach. Dnes je Aquileia pouze malým městečkem. Můžeme zde však obdivovat památky, připomínající slavnou minulost. Z římské doby tu stojí zříceniny římského fóra, mauzoleum, ruiny říčního přístavu, římské pohřebiště a nejvíce známé jsou raně křesťanské mozaiky v interiéru baziliky, které pocházejí z prvního komplexu, ze 3. stol. Z raně křesťanské doby je i dodnes stojící baptisterium před budovou baziliky, jejíž fasáda pochází z přestavby prvního komplexu ze 4. stol. Kromě toho jsou zde další mozaiky, z oratorií a římských domů vedle baziliky a oproti ní, a dále raně křesťanské mozaiky ve Starokřesťanském Muzeu (Museo Paleocristiano), kde stála další bazilika ze 4. stol. Ve městě je i Archeologické muzeum, kde jsou různé římské sochy, mozaiky z římských lázní a veliká sbírka římských prstenových gem, mincí a římských skleněných nádob. [70] => [71] => == Víno == [72] => [[Soubor:Refosco dal Penduncolo Rosso.jpg|náhled|Refosco]] [73] => V okolí města se produkuje víno, které se řadí pod tzv. vinnou oblast Aquileia. Z této oblasti, která je známá hlavně pro své červené víno pochází autochtonní (DOC) červené víno [[Refosco]]. Vinná oblast Aquileia patří mezi oblasti, kde se produkuje jedno z nejkvalitnějších vín na světě. Historie vína je zde velmi stará, přičemž největšímu rozmachu napomohli Římané. Historik [[Herodianos|Hérodianos]] popisoval Aquilei, jak věhlasnou vinnou oblast již ve 3. stol. Víno Refosco bylo známé již v římské době. [74] => [75] => == Fotogalerie == [76] => [77] => Image:Aquileia, Basilica. Interno - Foto Giovanni Dall'Orto.jpg|Interiér patriarchální baziliky [78] => Image:Aquileia porto romano.jpg|Pozůstatky starověkého říčního přístavu [79] => [80] => [81] => == Zajímavost == [82] => Jistý počet obyvatel města se po vpádu Hunů usadil v lagunách a ti později založili město [[Benátky]]. [83] => [84] => == Reference == [85] => [86] => [87] => == Externí odkazy == [88] => * {{commonscat}} [89] => * http://www.emmeti.it/Welcome/Friuli/Aquileia/index.de.html {{Wayback|url=http://www.emmeti.it/Welcome/Friuli/Aquileia/index.de.html |date=20080329090535 }} [90] => * {{Commons|Aquileia}} [91] => {{Pahýl}} [92] => [93] => {{Furlansko-Julské Benátsko}} [94] => {{Světové dědictví - Itálie}} [95] => {{Autoritní data}} [96] => {{Portály|Itálie}} [97] => [98] => [[Kategorie:Aquileia| ]] [99] => [[Kategorie:Města ve Furlansku-Julském Benátsku]] [100] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Itálii]] [101] => [[Kategorie:Starověká římská sídla v Itálii]] [] => )
good wiki

Aquileia

Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko. V roce 2005 zde žilo 3456 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Grado (Itálie)','Furlansko-Julské Benátsko','Arbogast starší','Benátky','Hunové','Insula (budova)','Venetia et Histria','Karel Veliký','Poppone z Aquileie','Ostrogóti','Vespasianus','Světové dědictví'

Benátky

Hunové

Hunové jsou starověkým etnikem, kterého historikové označují jako staroturkické.

Ostrogóti

Ostrogóti jsou germánský národ, který vznikl v průběhu 3.

Vespasianus