Array ( [0] => 14733787 [id] => 14733787 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Asasíni [uri] => Asasíni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - zaniklý stát [2] => | název = Nizárijsko-ismá'ílítský stát [3] => | originální název arabsky = {{Jazyk|fa|دولت اسماعیلیان}} [4] => | rok vzniku = [[1090]] [5] => | rok zániku = [[1273]] [6] => | více před = ano [7] => | před 1 = Zijaridská dynastie [8] => | před 1 vlajka = No flag.svg [9] => | před 2 = Salaridovci [10] => | před 2 vlajka = No flag.svg [11] => | před 3 = Justanidé [12] => | před 3 vlajka = No flag.svg [13] => | před 4 = Seldžucká říše [14] => | před 4 vlajka = Double-headed eagle of the Sultanate of Rum.svg [15] => | více po = ano [16] => | po 1 = Seldžucká říše [17] => | po 1 vlajka = Double-headed eagle of the Sultanate of Rum.svg [18] => | po 2 = Artukovci [19] => | po 2 vlajka = No flag.svg [20] => | po 3 = Mongolská říše [21] => | po 3 vlajka = Standards of Genghis Khan.png [22] => | po 4 = Ílchanát [23] => | po 4 vlajka = Flag of Ilkhanate.svg [24] => | po 5 = Mamlúcký sultanát [25] => | po 5 vlajka = Mameluke Flag.svg [26] => | vlajka = Flag of Nizari Ismaili state (1090-1162).svg [27] => | vlajka2 = Flag of Nizari Ismaili state (1162-1256).svg [28] => | článek o vlajce = [29] => | velikost vlajky = 120px [30] => | velikost vlajky2 = 120px [31] => | znak = [32] => | článek o znaku = [33] => | velikost znaku = [34] => | mapa = [35] => | hlavní město = [[Alamút|pevnost Alamút]] (perští asasíni, hlavní sídlo)
[[Masjaf|pevnost Masjaf]] (syrští asasíni) [36] => | rozloha = [37] => | rozloha poznámka = [38] => | nejvyšší bod = [39] => | nejvyšší bod poznámka = [40] => | počet obyvatel = [41] => | počet obyvatel poznámka = [42] => | jazyky = [[perština]] ([[Írán]]), [[arabština]] ([[Sýrie]]) [43] => | národnostní složení = [44] => | náboženství = nizárijsko-[[ismá'ílíja|ismá'ílítský]] [[ší'itský islám]] [45] => | měna = [[dinár]], [[dirham]], pravděpodobně fals [46] => | státní zřízení = [[Teokracie|teokratická]] [[absolutní monarchie]] [47] => | vznik = [[1090]] [48] => | zánik = [49] => }} [50] => '''Asasíni''' neboli '''hašašíni''' (z arabského {{Jazyk|fa|حشّاشين}}, ''Ḥashshāshīn'') bylo tajné [[Ismá'ílíja|ismáílitské]] hnutí '''nizárijských ismá'ílítů''', které vzniklo kolem roku [[1080]], významně se rozšířilo na mnoha místech [[Střední východ|Středního východu]] a poté zhruba o dvě stě let později zaniklo v důsledku invaze [[Mongolská říše|Mongolů]]. [51] => [52] => Často se mylně předpokládá, že šlo pouze o tajnou společnost vrahů a atentátníků, ve skutečnosti se jednalo o svébytnou náboženskou sektu, která vyznávala [[Ší'itský islám|ši'ítskou]] tradici islámu (ši'íté tvoří a tvořili vždy ± 10% muslimského obyvatelstva){{zdroj?}} a která ovládala mnoho roztroušených oblastí rozesetých od Persie (Íránu) po Sýrii. Jednalo se o rozsáhlou síť vzájemně propojených pevností a hradů, kvůli velkým vzdálenostem komplikovaně komunikující mezi sebou a nacházející se na trvale nepřátelském území [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]], bylo jich okolo tří desítek, v podstatě stát ve státě. Postupně si syrští asasínové počínali s daleko větší samostatností, aniž by se museli příliš ohlížet na své daleké perské bratry napojené na [[Alamút]]. [[Seldžucká říše|Seldžukové]], jakožto vyznavači [[Sunnitský islám|sunnitské větve islámu]], byli úhlavními nepřáteli asasínů. [53] => [54] => Obecně nejznámějšími členy asasínského hnutí jsou [[Hasan-ibn-Sabbáh]], zakladatel sekty a imám sídlící na hradě [[Alamút]] v Íránu. Bezpochyby druhým je pak [[Rašíd ad-Dín Sinan]], evropskými křižáky nazývaný jako „Stařec z hory“. Sídlil v syrské [[Masjaf|pevnost Masjaf]], ale byl pouze vůdcem větve syrských asasínů. Tato skupina se během [[Křížové výpravy|křížových výprav]] často dostávala do kontaktu s Evropany. [55] => [56] => Asasíni přijali [[Ismá'ílíja|ismáílitskou]] formu víry z [[Fátimovský chalífát|Fátimovského chalífátu]] v Egyptě, čímž se odštěpili od hlavního proudu ši'ítů a stali se ismáílitskými ši'íty. Nakonec přejali tradici [[imám]]a Nizára a stali se tím představiteli specifického proudu [[Ismá'ílíja|ismáílismu]] – tzv. „[[Nizárijští ismáílité|nizárijskými ismáílity]]“, tímto byla ideologická tvorba sekty zakončena. Předchozí složitý sloupec odštěpování souvisí s problémy v tehdejší ši'ítské společnosti, kdy různé klany a sekty uznávaly různé imámy. Proto konečný název „nizárijští ismáílité“ odpovídá uznávanému imámovi Nizárovi, popravenému v [[Egypt]]ě roku [[1095]]. [57] => [58] => == Historie == [59] => [60] => === Hasan-ibn-Sabbáh a raná léta === [61] => [[Soubor:Asabah2.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Umělecká podoba Hasana-ibn-Sabbáha, zakladatele sekty]] [62] => [[Soubor:Assassins2-alamut.jpg|náhled|upright=0.8|Asasínská pevnost [[Alamút]]]] [63] => Hasan se narodil na území starověké [[Persie]] (v [[Írán]]u ve městě Kumu nacházející se jihozápadně od [[Teherán]]u) kolem roku [[1055]]. Nejprve byl tradičním ši'ítou, ale časem se z něj stal ismáílita. Hasan nejprve putoval do [[Indie]] a [[Arabský poloostrov|Arábie]] s cílem nalézt „pravdu o smyslu života“, poté odcestoval do [[Fátimovský chalífát|fatimovského Egypta]], ovládaného ismáílitským režimem a kde probíhal spor mezi ismáílitskými imámy al-Mustansirem a Nizárem, ten však skončil Nizárovou smrtí (Hasan podporoval po celou dobu Nizára). Hasan skončil ve vězení, ale po údajném zázraku, kdy se před věznicí zřítil [[minaret]] (zlé znamení) byl Hasan propuštěn. [64] => [[Soubor:Alamut.png|náhled|upright=0.8|vlevo|Mapa íránské oblasti [[Alamút]]u a dalších asasínských pevností]] [65] => Putoval zpět do rodné [[Persie]] s posláním podlomit tamější moc sunnitských muslimů. Za své sídlo si zvolil v pohoří [[Elborz]] u [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Tam objevil útočiště v podobě slavné a nedobytné pevnosti [[Alamút]]. Hasan měl získat pevnost lstí, když nejprve posádku přesvědčil ke konverzi k ismáílitství, poté se jimi nechal propašovat do pevnosti. Když místní velitel zjistil, že nad pevností ztratil kontrolu, přikývl na Hasanovu nabídku zaplatit za ni 3 000 [[dinár]]ů. Tak měl Hasan získat jeden z nejimpozantnějších hradů středověku za 3 000 dinárů. Tyto události se datují do roku [[1090]] a znamenají počátek „asasinského státu“, který představoval síť hradů a pevností rozprostírající se od [[Írán]]u a [[Afghánistán]]u po [[Sýrie|Sýrii]]. [66] => [67] => [[Soubor:RudkhanCastle.JPG|náhled|vpravo|upright=0.7|Trosky hradu Rudkhan v [[Írán]]u]] [68] => Podle legendy nechal Hasan zbudovat na hradě Alamút překrásnou zahradu, kam odváděl asasínské bojovníky zmámené [[hašiš]]em (odtud pojmenování „hašašíni“) a tam jim namlouval, že vstoupili do ráje a že opět do něj vstoupí, pokud budou za něj bojovat a zemřou jako mučedníci. Z asasínů se tak měli stát nebojácní válečníci, kteří se pod příslibem ráje nebáli smrti a umírali s radostí pro svého vůdce. Hasan se jevil jako zbožný a asketický muž, nebo o tuto pověst alespoň usiloval, když měl údajně popravit i svého vlastního syna jen za to, že ho přistihl pít víno (pití alkoholu je pro muslimy zakázané, ale víno se v některých zemích toleruje). Hasan posiloval své pozice po celé Persii, z čehož většina spadala pod [[Seldžucká říše|Seldžuckou říši]]. Brzy se tedy stává trnem v oku místních vládců a v roce [[1092]] se sultán [[Malikšáh]] rozhodl vojenskou invazí asasíny zničit. Tehdy asasíni provedli svoji první politickou vraždu, když spáchali atentát na sunnitského učence Nizám al-Mulka. Hasan zemřel v roce [[1124]] a svou sektu zanechal v dobrém stavu. [69] => [70] => === Asasíni v Persii po Hasanovi === [71] => Noví vůdci sekty po Hasanovi se začali sami prohlašovat za imámy a započalo dědičné právo na vůdcovství. Asasíni byli pod obrovským tlakem od okolních sunnitů a přežívali jen díky neustálému vraždění seldžuckých [[vezír]]ů a generálů. Přesto se začínají ismaílité stále více sbližovat se sunnity a časem se z vůdců sekty stávají neoficiální leníci seldžuckých sultánů. [72] => [73] => === Asasíni v Sýrii po Hasanovi === [74] => [[Soubor:Map Crusader states ca. 1100.jpg|náhled|upright=0.7|Mapa [[Levanta|Levanty]] kolem roku [[1100]], území syrských asasínů (bílá)]] [75] => Syrští asasínové (v [[Sýrie|Sýrii]] od roku [[1090]]) jsou mnohem slavnější, než jejich perští příbuzní a to hlavně díky tomu, že byli v kontaktu s tehdejšími křižáckými státy na Blízkém východě. Formálně spadali pod vládu Alamútského imáma, ale v Sýrii prakticky vládl samostatný asasínský vůdce. Roku [[1097]] prošla Sýrií první [[křížová výprava]] a začíná zlatý věk syrských asasínů, symbolizovaný osobou [[Rašíd ad-Dín Sinan|Rašíd ad-Dína Sinána]] (vládl [[1227]]–[[1247]]), kterého Evropané nazývali „[[Stařec z hor|Starcem z Hory]]“ – kvůli tradiční horské poloze asasínských pevností. [76] => [77] => [[Soubor:Masyaf Castle 2.jpg|náhled|vlevo|upright=1.0|Trosky pevnosti [[Masjaf]]]] [78] => Asasíni se snažili těžit z nepřátelství mezi sunnity a křižáky na Blízkém východě a často navazovali spojenectví s tou stranou, která byla vůči té druhé ve výhodě. Účastnili se například bitvy po boku vojsk [[Antiochijské knížectví|antiochijského knížete]], ale o rok později přepadávají vesnice v okolí hradu [[Krak des Chevaliers]] patřící k [[Maltézský řád|Řádu johanitů]]. V roce [[1174]] měli dokonce jednat s křižáky o přijetí křesťanství, k čemuž náleželo placení poplatků 2000 besantů [[Řád templářů|Řádu templářů]] a spojenectví proti [[Saladin]]ovi, ale toto jednání mělo být rázně ukončeno jednookým [[Řád templářů|templářským]] rytířem [[Walter de Mesnil|Walterem de Mesnil]], který na hranicích údajně zabil asasínského vyslance Abdullaha, což mimo jiné negativně poznamenalo pověst [[Řád templářů|templářského řádu]]. Jedno z možných vysvětlení zdůvodňujících zavraždění asasínského velvyslance byl fakt, že asasínové do té doby platili templářům 2000 besantů jako daň za neútočení, neboť [[Řád templářů|templáři]] obepínali území syrských asasínů pásmem hradů kolem Tortosy. Chystaná smlouva s jeruzalémským králem Amalrikem ovšem měla tuto povinnost ukončit. Podle některých historiků je však pro tak bohatý řád, jakým [[Řád templářů|templáři]] bezesporu byli, 2000 besantů dosti zanedbatelnou částkou, a proto panuje domněnka, že zabití asasinského vyslance [[Walter de Mesnil|Walterem de Mesnil]] nebyl plánovaný akt, ale jen pouhý omyl. Asasínové se nikdy nepokusili zabít velmistra jakéhokoli vojenského řádu, neboť dobře věděli, že titul velmistra není dědičný ani politicky důležitý. Rozhodující vliv měl řídící orgán ([[konvent]]), velmistr konventu předsedal a jeho funkce byla spíše jen reprezentativní. Navíc zesnulého velmistra vždy plnohodnotně nahradil nový nástupce s obdobnými zkušenostmi. Pozornost asasínů se spíše tedy upínala k vládcům a panovníkům, kteří měli dostatek moci a zároveň jen několik málo možných nástupců. [79] => [80] => Ismáílité se v roce [[1175]] pokusili zlikvidovat sultána [[Saladin]]a, ten však útok přežil díky kroužkové košili, kterou stále nosil na těle. Sinánovi se ještě podařilo spáchat atentát na jeruzalémského krále [[Konrád z Montferratu|Konráda z Monferratu]] a ten na následky zranění posléze umírá. Asasíni tak de facto představovali čtvrtou sílu na Blízkém východě (jen během [[třetí křížové výpravy]] mohli konkurovat [[Richard I. Lví srdce|Richardovým]] křižákům, [[rytířské řády|církevním rytířsko-vojenským řádům]] a [[Saladin]]ově [[sunnité|sunnitskému]] panství). Asasínští vyslanci dokonce vyjednávali i s předními evropskými monarchy, kteří pobývali na Blízkém východě (jako byl [[Fridrich II. Štaufský|Fridrich II.]] a [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvík IX.]] atp.). [81] => [82] => === Konec politické moci sekty === [83] => [[Soubor:Siege of Alamut (1256).jpeg|náhled|upright=0.7|Obléhání Alamútu Mongoly ([[1256]])]] [84] => Roku [[1256]] padl Alamút do rukou [[Mongolové|Mongolů]], což znamenalo i předzvěst pádu syrských asasínů. Mongolové rozehnali, pobili nebo si podmanili většinu íránských asasínů a jejich ismáílitského obyvatelstva (zbytek uprchl do Indie, kde pokračoval ve své existenci) a podlomili tak původní moc celé sekty. V Sýrii se asasíni drželi až do roku [[1273]], kdy všechna jejich města obsadil sunnitský vládce, [[Mamlúcký sultanát|mamlúcký sultán]] [[Bajbárs]] – na rozdíl od Mongolů nechal asasíny žít pod svou vládou jako poddané (i jako výpomoc proti zbytkům křesťanských království ve Svaté zemi). Potomci Asasínů přežívají dodnes v Íránu, Sýrii a Indii (v [[19. století]] dokonce v západní Indii tvořili oporu britské moci – vždy se stavěli proti indické nezávislosti). Samozřejmě po roce [[1273]] již žádné politické vraždy neprovádějí, ale jejich učení je stále oblíbené a dnes vzkvétají za vedení Agy Khana (původem [[Indové|Inda]], lze tedy usuzovat, že nizárijští ismáílité přenesli své hlavní sídlo z Alamútu do [[Indie]], kde představují určitou politickou moc dodnes). [85] => [86] => == Etymologie slova == [87] => Slovo asasín vzniklo patrně [[francouzština|francouzským]] přepisem výrazu „hašišiun“, který se objevuje v islámské literatuře a má znamenat „požívač hašiše“. V některých evropských jazycích pak zakotvilo jako pojem pro [[Úkladná vražda|úkladného vraha]]. Slovo pak proniklo do západoevropských jazyků ve svém dnešním významu koncem [[13. století]]. V [[literatura|literatuře]] ho patrně jako první použil [[Dante Alighieri]], když v jednom ze svých raných [[sonet]]ů naráží na asasínskou věrnost, a říká, že ''„milenec je oddán své lásce dokonce více než asasín svému vůdci“''. Poněkud přesněji pak definuje toto slovo v [[Božská komedie|Božské komedii]] (Inferno, XIX, 40–50), kde je používá v kontextu s nejohavnějšími zločiny. [88] => [89] => == Hierarchie == [90] => O skutečné organizaci a učení asasínů toho je známo poměrně málo, neboť jejich [[knihovna (místnost)|knihovna]] byla při dobytí Alamútu spálena a popisy, které se dochovaly, často spojují legendy se skutečností. Pravděpodobně byli hierarchicky uspořádáni do devíti kruhů. V prvním kruhu byli obyčejní věřící, kteří obdělávali pole a žili podle mistrova učení, na druhém stupni již byli lidé, kteří se seznámili s omyly sunnismu a byli naprosto oddáni vůdci sekty – z osob v druhém stupni se verbovali asasínové, kteří prováděli vraždy (ti byli na třetím stupni). Po třetím stupni následuje ještě dalších šest stupňů, které vedou přes ismáílitské duchovní až k nejvyšším autoritám. Tato složitá hierarchie měla za úkol asasíny motivovat a učinit ze sekty opravdovou tajnou společnost (za každý stupeň, na který jste se dostali, vám vůdce prozradil část tajemství o sektě). Ostatně samo slovo tajemství má ve víře ismáílitů velkou moc. [91] => [92] => == Kontakty s Evropany == [93] => [[File:Alavids-map.png|thumb|Mapa zobrazující oblast Alamút v [[Tabaristán]]u]] [94] => Většina informací o asasínech pochází z méně věrohodných pramenů, prakticky nejspolehlivějším pramenem je [[cestopis]] [[Milion (kniha)|Milion]], který napsal [[Marco Polo]] a Asasíny tak představil [[Západní svět|západnímu světu]]{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=ZDh8CgAAQBAJ&pg=PT53|title=The Travels of Marco Polo|last=Komroff|first=Manuel|date=2013|publisher=Read Books Ltd|isbn=978-1446545997|language=en|access-date=2018-11-15|archive-date=2023-12-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20231204025330/https://books.google.com/books?id=ZDh8CgAAQBAJ&pg=PT53#v=onepage&q&f=false|url-status=live}}. Marco Polo název chápal jako odvozený od slova [[hašiš]]. Ten se s Asasíny měl dokonce setkat i osobně. Vzhledem k tomu, že tento cestopis měl sloužit jako obchodní příručka, nevěnoval jejich popisu příliš mnoho času. Informace z tohoto cestopisu lze však považovat za velmi spolehlivé, alespoň v rámci toho, co Marco Polo viděl přímo, což velmi přesně odlišuje od toho, co znal jen z doslechu. Marco Polo v roce [[1273]] navštívil jejich horskou [[pevnost (stavba)|pevnost]] [[Alamút]] v [[Mázandarán]]u, která v letech [[1090]] až [[1256]] sloužila jako jejich hlavní sídlo. O asasínech již píší i křižáčtí kronikáři ve Svaté zemi a legendy o nich jsou dále šířeny [[trubadúr]]y po celé Evropě. Existuje také nepotvrzená domněnka, že [[Řád templářů|templáři]] přivedli skrze Orient do Evropy asasínské učení, které motivovalo Evropany k zakládání prvních tajných společností při nástupu renesance. [95] => [96] => == Legendy == [97] => Marco Polo uvádí, že jejich vůdcem byl Rašíd ad-Dín Sinan, známý jako „Stařec z hory“, a že mu byli členové hnutí bezmezně oddáni. Dle Marca Pola v horách existovala tajná zahrada, kde rostly nádherné [[strom]]y a [[keř]]e, stály [[palác]]e zdobené zlatem, vedly kanály s tekoucí [[voda|vodou]], [[med]]em a [[víno|vínem]]. Žily tam nejsvůdnější ženy světa atd. Zahrada měla být postavena podle vzoru [[ráj]]e popsaného prorokem [[Mohamed]]em. V této zahradě byl bojovníkům po určité době umožněn pobyt. Do zahrady se měli dostávat omámeni opiem a [[hašiš]]em. [98] => [99] => Další [[legenda]] vypráví o „skoku smrti“, tento popis se objevuje v několika evropských [[Kronika|kronikách]]. Nejslavnější popis tohoto skoku je spojen s návštěvou [[hrabě]]te [[Jindřich II. ze Champagne|Jindřicha ze Champagne]], titulárního [[Jeruzalémské království|krále jeruzalémského]], u vůdce asasínů v jeho pevnosti. Aby dokázal Jindřichovi své tvrzení, že žádný z křesťanských bojovníků nemůže být tak oddaný jako jeho muži, dal pokyn dvěma mladíkům, stojícím na vrcholu vysoké věže. Ti se bez váhání vrhli střemhlav do hloubky pod sebou a zabili se. [100] => [101] => == Pevnosti == [102] => Asasíni měli zhruba tři desítky pevností, dnes jsou z nich jen trosky. Níže je seznam těch nejznámějších. [103] => * [[Alamút]] [104] => * [[Masjaf]] (Masyaf) [105] => * Lummarssar (Lammasar, Lamasar, Lanbasar) [106] => * Kadmus (Qadmus) [107] => * Girdkuh (Tigado) [108] => [109] => == Asasíni v kultuře == [110] => V oblasti videoher vznikla řada her [[Assassin's Creed (série)|Assassin's Creed]] zabývajících se problematikou asasínů. Tyto hry jsou postavené na smyšlené premise, že zástupci řádu [[Templáři|templářů]] (Abstergo Industries) chtějí vládnout světu a asasíni, vyznávající filozofii osobní svobody, jim v tom chtějí zabránit. Tento souboj pak pokračuje napříč historií. [111] => [112] => == Symbolika == [113] => [114] => Soubor:Flag of Nizari Ismaili state (1090-1162).svg|původní vlajka Asasínů
([[1090]]–[[1162]]) [115] => Soubor:Flag of Nizari Ismaili state (1162-1256).svg|vlajka zavedená za vlády Hasana II.
([[1162]]–[[1256]]) [116] => Soubor:Ismaili colors.svg|moderní vlajka nizárijských ismá'ílítů odvozená z asasínských [117] => Soubor:Ismaili flag.svg|jiná vlajka užívaná nizárijskými ismá'ílíty [118] => [119] => [120] => ==Odkazy== [121] => === Reference === [122] => [123] => [124] => === Externí odkazy === [125] => * {{Commonscat}} [126] => * {{Riegrův slovník naučný|heslo=Assasiné}} [127] => {{Islám}} [128] => [129] => {{Autoritní data}} [130] => {{Portály|Islám|Středověk|Křížové výpravy}} [131] => [132] => [[Kategorie:Dějiny islámu]] [133] => [[Kategorie:Tajné společnosti]] [134] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [135] => [[Kategorie:Ší'itský islám]] [136] => [[Kategorie:Atentátníci]] [] => )
good wiki

Asasíni

Asasíni neboli hašašíni (z arabského , Ḥashshāshīn) bylo tajné ismáílitskou formu víry z Fátimovského chalífátu v Egyptě, čímž se odštěpili od hlavního proudu ši'ítů a stali se ismáílitskými ši'íty. Nakonec přejali tradici imáma Nizára a stali se tím představiteli specifického proudu .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alamút','1090','Řád templářů','1273','hašiš','Saladin','Ismá\'ílíja','Seldžucká říše','1256','Masjaf','Írán','Sýrie'

1090

1256

1273

Alamút

Hašiš

Írán

Ismá'ílíja

Masjaf

Saladin

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.