Array ( [0] => 14665777 [id] => 14665777 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Askeze [uri] => Askeze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 038.jpg|vpravo|náhled|Meditující filosof ([[Rembrandt van Rijn]])]] [1] => '''Askeze''' (z [[řečtina|řeckého]] ἄσκησις ''askésis'' cvičení, praxe, disciplína; z ἀσκέω ''askeó'' cvičit) původně znamenala jakoukoli formu praxe, jíž se upevňuje disciplína. Pojem '''asketa''' pak značí toho, kdo se prakticky zříká světských zájmů, aby mohl dosáhnout pokroku v [[duchovní život|duchovním životě]]. V určitém kontextu může '''askeze''' znamenat též určitý druh [[umrtvování]] či trýznění [[tělo (anatomie)|těla]]. [2] => [3] => Asketický život je spojený většinou s [[náboženství|náboženskou]] praxí, takže velké osobnosti světových náboženství lze pro jejich zřeknutí se světa označit za mnichy - např. [[Lao-c']], [[Gautama Buddha]], sv. [[Antonín]], sv. [[František z Assisi]] a další. Askeze se chápe jako dobrovolné odpírání si čehosi, zejména rozkoší a požitků, aby asketa mohl pokračovat v nastoupené cestě [[pokání]] či [[ctnost]]i dle určitého morálního kodexu nebo z přesvědčení. [4] => [5] => == Askeze v různých náboženstvích a filozofiích == [6] => Některým nábožensko-etickým systémům je askeze zcela cizí, např. některým [[přírodní náboženství|přírodním náboženstvím]], [[zoroastrismus|zoroastrismu]] a [[konfuciánství]]. [7] => [8] => === Hinduismus === [9] => Zřejmě nejstarším náboženským systémem, jehož součástí je asketická praxe, je [[hinduismus]]. Již [[Kultura poříčí Indu|kultura Indu]] znala askety – např. [[jogín]]y. Součástí [[Džinismus|džinismu]] je i postní praxe, jak o tom svědčí např. i život [[Mahátma Gándhí|Mahátmy Gándhího]]. [10] => [11] => === Buddhismus === [12] => Také v dějinách i současnosti [[buddhismus|buddhismu]] se nachází asketické hnutí, které sahá až k životu Buddhovu a jím založeným mnišským společenstvím. Některé proudy v buddhismu praktikují praxi poměrně náročnou, která zahrnuje např. pouze jedno jídlo denně a spánek v sedu. [13] => [14] => === Antické Řecko a Řím === [15] => Pojem askeze znamenal původně cvičení či [[trénink]] řeckých [[voják]]ů a [[atlet]]ů. Asketickou podobu měl též životní styl [[kynik]]ů, který se opíral o nadvládu nad vášněmi, [[chudoba|chudobu]] a [[bezdomovec]]tví. [16] => [17] => Od [[1. století př. n. l.]] nabývá síly hnutí, které se zříká světa a odmítá jej, např. v [[gnóze|gnostických]] systémech či [[novoplatónismus|novoplatónismu]]. Extrémní gnostické proudy požadovaly po svých následovnících radikální sebezapření či naprostou [[Pohlavní styk|sexuální]] [[zdrženlivost]]. Časných statků si necenili ani [[Stoa|stoikové]]. Půst znalo i řecké a římské náboženství, zvláště v určitých [[mystéria|mysterijních kultech]]. [18] => [19] => [[Manicheismus]] využívá askeze k tomu, aby se jeho vyznavač věren [[Dualismus (filosofie)|dualistickému]] pojetí světa mohl odřeknout světa. [20] => [21] => === Judaismus === [22] => [[Judaismus|Židovství]] zná též asketickou praxi, za kterou považuje především studium [[Tóra|Tóry]]. Též o velkém dnu smíření, [[Jom Kippur]], se praktikuje půst jako znamení [[pokání]]. Půst je chápán jako duchovní příprava na Boží [[zjevení]]. V židovství existovalo též hnutí [[Nazírství|nazorejců]], kteří orientovali svůj přirozený život včetně [[abstinence]] od [[víno|vína]] a stříhání vlasů podle studia Tóry. Tento nazorejský slib mohl být složen pouze na určitý čas anebo na celý život. [23] => [24] => === Křesťanství === [25] => {{Podrobně|Křesťanská askeze}} [26] => Askeze je chápána jako disciplína, kterou věřící přijme, aby mohl dosáhnout [[spása|spásy]] a konat [[pokání]]. Zvláště ve [[orientální církev|východních církvích]] je askeze spojena především s [[mnich|mnišstvím]], a to ve velmi striktní podobě. Spása přichází pouze [[Bůh|Boží]] [[milost (teologie)|milostí]], avšak tato milost má změnit život věřícího i co se chování týče. Askeze v křesťanském chápání obsahuje též [[modlitba|modlitbu]], účast v [[kostel]]e na [[liturgie|liturgii]], [[půst]], [[almužna|almužnu]] a sebeovládání. [27] => [28] => ==== Nový zákon ==== [29] => Nejznámějším asketou [[Nový zákon|Nového zákona]] je Jan Křtitel a jeho učedníci, kteří odmítali [[vlastnictví]], stálé bydliště apod. I Ježíš se modlil, avšak nezanechal žádný výslovný příkaz ohledně askeze. O jeho životě panovalo právě opačné smýšlení než jako o životě asketickém a Ježíš sám kritizoval asketickou praxi, která postrádá skutečného a hlubokého významu. Křesťanský život se však v [[Písmo svaté|Písmu]] chápe jako život pod vládou [[Kristus|Kristovou]], a tudíž jako život podrobený též určité disciplíně. [30] => [31] => Výslovným slovem, kterému lze rozumět jako povolání k askezi, jsou Ježíšova slova o [[kříž]]i jeho [[učedník]]ů. Evangelní rady obsahují též výzvu k chudobě, sexuální zdrženlivosti a odmítnutí vlastní vůle (srov. [[řehole|řeholní]] sliby křesťanských mnichů: chudoba, [[čistota]] a [[poslušnost]]). [32] => [33] => ==== Raná církev ==== [34] => Systematické pokyny k askezi pro [[křesťan]]y nalezneme již u [[Tertullianus|Tertulliana]], který kladl značné těžiště na [[celibát]] či sexuální abstinenci v [[manželství]]. [[Órigenés]] uváděl tento způsob života ve skutečnost svým životem, neboť dle jeho chápání má aktivní život přerůstat v život [[kontemplace|kontemplativní]]. Askeze je tak pro něj podmínkou k vidění či spatřování Boha v životě. [35] => [36] => Na konci [[3. století]] se v [[Egypt]]ě objevuje mnišské hnutí, jehož výrazným představitelem byl sv. Antonín (zvaný Egyptský či Veliký) - ten je považován za otce mnišství. Mnišství v průběhu dalších staletí nabralo výrazných forem ([[stylita|stylité]], [[eremita|eremité]], [[anachoréta|anachoréti]]). Ve [[4. století]] vytvořil [[Pachomios]] první mnišskou řeholi, tzv. ''Andělskou řeholi'', a mnichy sdružil do větších společenství, čímž vznikly první křesťanské [[klášter]]y. [37] => [38] => Sv. [[Basileios Veliký|Basileios z Kaisareie]] vytvořil na základě řehole Pachomiovy a [[Makarius Veliký|Makariovy]] vlastní mnišskou řeholi, jejímž základem byla tělesná práce a intenzivní studium [[Bible]]. Basilova řehole je dodnes základním mnišským dokumentem v [[pravoslaví]]. Součástí této řehole je zřeknutí se vlastnictví a zajištěnosti, půst (zvláště od masa) a noční modlitba spojená s nedostatkem spánku. [39] => [40] => Sv. [[Benedikt z Nursie]] vytvořil na základě této řehole vlastní mnišskou řeholi, která se stala základem západního mnišství a [[katolictví]] ji považuje za nejvýznamnější mnišské či asketické pravidlo. Základem této řehole je rovnoměrné rozdělení života mezi práci a modlitbu (''ora et labora''). [41] => [42] => Raným asketickým fenoménem byly v křesťanství též poutě, zvláště na místa spojená s Ježíšovým pozemským životem. [43] => [44] => ==== Katolická církev ==== [45] => V [[katolická církev|katolické církvi]] se askeze považuje za součást běžného křesťanského života a je i jistým cvičením se v ctnosti, školou plného křesťanského života. Zahrnuje např. tyto praktiky: [46] => * [[meditace]] a [[kontemplace]] nad Písmem a studium Bible [47] => * [[modlitba]] - ať už slovní či vnitřní [48] => * [[liturgie]], [[svátost]]i, [[adorace]] apod. [49] => * [[půst]], [[almužna]] [50] => [51] => Řehole různých [[církevní řád|řádů]] napomáhají v asketické praxi různých řeholních společenství, a to již od [[středověk]]u (např. [[cisterciák|cisterciáci]]. František z Assisi praktikoval radikální chudobu jako solidaritu s chudými a jako relativizaci bohatství (v této praxi mají pokračovat [[františkáni]]). Askeze byla též součástí středověkých [[hereze|heretických]] hnutí, např. [[kataři|katarů]], [[valdenští|vandenských]] apod. Asketickou metodou jsou též duchovní cvičení čili [[exercicie]] sv. [[Ignác z Loyoly|Ignáce z Loyoly]], zakladatele [[jezuita|jezuitů]], které se staly hybnou silou [[katolická reformace|katolické reformace]] od [[16. století]]. [52] => [53] => ==== Pravoslaví ==== [54] => V [[pravoslaví]] se asketická tradice soustředí na vícero postních praxí, které se týkají všech věřících (postní údobí, svátky [[apoštol]]ů, ''dormitio'', [[advent]]). Pravoslavná postní praxe je přísnější než praxe západní, odmítá zvířecí produkty, víno a olej a nasazení pro intenzivnější modlitbu. Oproti katolictví nechápe pravoslaví askezi jako pokání za [[hřích]]y. Půst je pro člověka příležitostí seřadit správně priority svého života a osvobodit se pro společenství s Bohem. [55] => [56] => === Islám === [57] => Za hlavní [[islám]]skou asketickou tradici [[islám]]u je považován [[ramadán]] – „pohyblivý“ měsíc lunárního kalendáře, který vyznavačům tohoto náboženství připomíná, že na jeho počátku Bůh zjevil [[prorok]]u [[prorok Mohamed|Mohamedovi]] první poselství. Je vyhrazen [[meditace|meditacím]], [[muslim]]ové by se o ramadánu měli snažit o posilování duchovní stránky svých životů a o urovnávání sporů. Po dobu jeho trvání je zapovězeno jíst, kouřit, žvýkat a být sexuálně aktivní v době od východu do západu slunce. Tento zákaz ale (na rozdíl od ostatních půstů, jejichž dodržování je myšleno kontinuálně) platí pouze přes den (od úsvitu do soumraku) a je určen jen dospělým a zdravým jedincům – nikoli malým dětem, nemocným nebo těhotným či kojícím ženám. [58] => [59] => Mezi muslimské askety patří například [[Fakír|fakíři]] nebo někteří [[Súfismus|súfisté]], třeba řád [[Taríka]] z nich nejznámější jsou [[Derviš|derviši]]. [60] => [61] => == Související články == [62] => * [[Mnich]] [63] => * [[Poustevník]] [64] => * [[Půst]] [65] => * [[Pokání]] [66] => * [[Křesťanská askeze]] [67] => * [[Zdrženlivost]] [68] => * [[Jurodiví]] [69] => * [[Svatý Dominik Loricatus]] [70] => [71] => == Externí odkazy == [72] => * {{Commonscat}} [73] => * {{Wikislovník|heslo=asketismus}} [74] => {{Autoritní data}} [75] => [76] => [[Kategorie:Asketismus| ]] [] => )
good wiki

Askeze

Meditující filosof (Rembrandt van Rijn) Askeze (z řeckého ἄσκησις askésis cvičení, praxe, disciplína; z ἀσκέω askeó cvičit) původně znamenala jakoukoli formu praxe, jíž se upevňuje disciplína. Pojem asketa pak značí toho, kdo se prakticky zříká světských zájmů, aby mohl dosáhnout pokroku v duchovním životě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.