Array ( [0] => 15483775 [id] => 15483775 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Atanáš [uri] => Atanáš [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - světec [1] => | jméno = Svatý
Atanáš [2] => | obrázek = Sainta15.jpg [3] => | datum narození = kolem [[295]] [4] => | místo narození = [[Alexandrie]] [5] => | datum úmrtí = [[2. květen|2. května]] [[373]] [6] => | místo úmrtí = [[Alexandrie]] [7] => | blahořečen = [8] => | svatořečen = [9] => | svátek = [[2. květen]] – západní církve; [[18. leden]] – pravoslaví; [[15. květen]] – [[koptská církev]]; [[4. květen|4. květen]] – [[haarlem]]ské biskupství [10] => | tituly = '''Učitel církve''' [11] => | úřady = [[Patriarchát (územní členění církve)|Patriarcha]] [12] => | uctíván = [[římskokatolická církev]] a církve v jejím společenství; [[pravoslaví]]; [[východní pravoslavné společenství]]; [[anglikánství|anglikánské církve]]; [[lutheráni]] [13] => | atributy = [[biskup]] se svitkem či knihou v ruce; biskup rozmlouvající s [[pohanství|pohany]] [14] => | patron = proti bolestem hlavy, proti sektářům [15] => | kostely = [16] => | pohřben = [[Benátky]] [17] => }} [18] => {{různé významy|tento=světci|druhý=jménu|rozlišovač=jméno}} [19] => [20] => [[Svatý]] '''Atanáš Alexandrijský''' (řecky ''Athanasios'', polatinštěle ''Athanasius'', počeštěle též ''Athanáš'' či ''Atanázius''; asi [[295]]{{Citace monografie [21] => | příjmení = Schikora [22] => | jméno = Rudolf [23] => | příjmení2 = [24] => | jméno2 = [25] => | titul = Naše světla: Čtení ze životů svatých [26] => | vydání = [27] => | vydavatel = Ediční dům ve Frýdku [28] => | místo = [29] => | rok vydání = 1947 [30] => | počet stran = [31] => | strany = 309 [32] => | isbn = [33] => }} – [[2. květen|2. května]] [[373]]) je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského [[starověk]]u. [[Řehoř z Nazianzu|Svatý Řehoř Naziánský]] jej nazval „sloupem církve“ a jeho následovníci ho obdařili přízviskem „Veliký“. [34] => [35] => == Život == [36] => Atanáš se narodil v [[Alexandrie|Alexandrii]]. Byl synem křesťanských rodičů, měl řecké vzdělání a jeho učitelem byl mnich [[Antonín Veliký]]. Jako mladý [[jáhen]] (diákon) alexandrijského biskupa Alexandra jej cca kolem roku 318 ovlivnil, aby se ostře postavil proti [[Areios|Areiovi]] a jeho učení. Zúčastnil se [[První nikajský koncil|Nicejského koncilu]], svolanému [[Konstantin I. Veliký|císařem Konstatinem]], kde bylo roku [[325]] odsouzeno [[Ariáni|ariánství]] (tzv. [[Nicejské vyznání|Nicejské vyznání víry]]).Šmelhaus, Vratislav: ''Řecká patrologie'', Ústřední církevní nakladatelství, Praha 1972, s. 114. [37] => [38] => Křesťanská církev v [[Egypt]]ě čelila těžkému rozkolu, který se rozšířil i jinam. Klid nenastal ani po Nicejském koncilu. Musel zasahovat císař Konstantin, který povolal Area z vyhnanství a naopak jím postihl Atanáše (Athanasia). Celkově se Konstantin projevoval v záležitostech křesťanské víry poměrně nerozhodně či přímo zmatečně, což objasňuje jeho přístup vůči Areiovi. Ten byl v roce [[327]] rehabilitován, o šest let později byl znovu odsouzen a teprve po vypuzení Athanasia byl nakonec povolán zpět. [39] => [40] => Po smrti biskupa Alexandra ([[328]]) se Atanáš stal jeho nástupcem na patriarchálním stolci a hlavou egyptské církve. V té době mu bylo 33 let (jiné zdroje mluví o tom, že v té době ještě neměl [[kanonický věk]]). Celkem pětkrát byl poslán do vyhnanství ([[335]], [[339]], [[356]], [[362]] a [[365]]), ale nedal se tím zlomit ve svých názorech. Roku [[335]]–[[337]] našel útočiště v [[Trevír]]u u [[biskup]]a Maxima a další vyhnanství prožil v blízkosti Alexandrie. Snažil se také získat na svou stranu semiariány a smířit se s [[apolinaristé|apolinaristy]]. [41] => [42] => [[Katolická církev]] si jeho památku připomíná [[2. květen|2. května]], ctí jej jako [[učitel církve|učitele církve]] a počítá jej mezi čtyři největší východní [[Církevní otcové|církevní otce]]. [[Východní církev]] ho obdařila titulem „otec ortodoxie“. Jeho hrob se nachází v kostele svatého Kříže v [[Benátky|Benátkách]]. [43] => [44] => == Učení == [45] => [46] => === Hypotetické výroky o Trojici === [47] => Atanázius učí, že [[Nejsvětější Trojice|Trojice]] nezávisí na [[Stvoření]]. Syn je stejně věčný jako Otec, plození syna nemá počátek v čase. Syn není zrozen kvůli stvoření, ale naopak, jsme stvořeni pro něho. Syn by tedy existoval spolu s Otcem, i kdyby nedošlo k stvoření. [48] => [49] => Tyto hypotetické výroky zdůraznily [[transcendence|transcendenci]] [[Bůh|Boha]] vůči světu, přisuzují transcendenci Boha vůči světu. Přisuzují také tutéž transcendenci Otci i Synu, který pochází z Otcovy podstaty, a proto platí, že v Otci a Synu je jediné božství (Kristus je stejné podstaty s Otcem). Atanáš se také proslavil větou (která však nepochází od něj{{Doplňte zdroj}}), že „Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal Bohem“ (''De incarnatione'' 54). [50] => [51] => :„Východiskem jeho [[teologie|theologie]] byla zásadní úvaha: nemohli bychom být spaseni, kdyby se [[Bůh]] nebyl stal člověkem, kdyby tedy [[Kristus]] nebyl [[Bůh|Bohem]]. Tím, že se [[Logos|logos (Slovo)]] jakožto [[Bůh]] spojil a sjednotil s lidskou přirozeností, zbožštil lidskou přirozenost. Překonav smrt svým vzkříšením, zneškodnil ji i pro nás. [[Duch svatý]] pak vychází z [[Bůh Otec|Otce]] skrze [[Ježíš Kristus|Syna]].“{{Citace monografie|příjmení = Říčan|jméno = Rudolf|příjmení2 = Molnár|jméno2 = Amedeo|titul = Dvanáct století církevních dějin|vydání = první|vydavatel = Ústřední církevní nakladatelství v Praze, edice Kalich|místo = Praha|rok = 1973|počet stran = 501|strany = 146|isbn = }} [52] => [53] => Atanáš naopak není autorem tzv. Atanášova vyznání víry, nazývaného též [[vyznání Quicumque]], které mu tradicí bylo připisováno.[http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=280 Theofil.cz revue pro život z víry] Quicumque – Athanášské vyznání víry [54] => [55] => === Učení o Duchu svatém === [56] => Atanáš se také jako první věnoval postavení [[Duch svatý|Ducha svatého]], které se objevuje v jeho ''Listech Seraphinových''. Zde poprvé formuluje úplnou [[Trinitární teologie|trinitární teologii]] a podrobně se zabývá Duchem Svatým stejně jako [[Boží syn|Synem]]. Duch je Tvor, patří k jedné a neměnné Trojici, která je jediným Bohem. Tento způsob jednání Trojice se týká jak stvoření, tak díla spásy. Duch svatý je ''[[homoúsios]]'' vzhledem k Otci i Synu. Stejně jako Syn je z Otce, tak také duch svatý je z Otce a zároveň vychází skrze Syna. Božství Syna a Ducha garantuje bezprostřední kontakt člověka s Bohem i skutečnost, že v díle [[zjevení]] a spásy se člověku skutečně daruje Trojjediný. [57] => [58] => === Arius proti Atanášovi === [59] => [[Areios|Arius]] (asi 250–336) byl Atanáziovým odpůrcem ve věci [[Trinitární teologie|trinitologie]]. Jeho učení spočívalo na základě, že Syn byl Otcem zplozen a tudíž má svůj počátek. O Duchu svatém učil, že je tím prvním, koho Syn stvořil, protože Syn učinil všechny věci. Základ ke svým výrokům nalezl v [[Písmo|Písmu]] (Mt 28,18; Mt 28,18; Mk 13,32; l K 15,28). Podstata sporu spočívala v tom, že Anastázius Boží jednotu zastával, a přitom rozlišoval mezi třemi základními přirozenostmi v Bohu. Učil, že Syn byl zplozen. Arius odmítal zrození před věky a tvrdil, že šlo o věčný a vnitřní Boží čin. [60] => [61] => Boj proti [[Ariáni|ariánství]] byl Atanášovým životním posláním. V božství [[Ježíš Kristus|Ježíše]] viděl základ křesťanské víry, a proto pro něj [[arianismus]] představoval konec křesťanství. Toto božství bylo pro něj důležité, protože věřil, že na něm závisí [[spása]] člověka. Toto téma se objevuje v ''Promluvě o vtělení''.Lane, Tony: ''Dějiny křesťanského myšlení'', Návrat domů, Praha 1996, s. 34, {{ISBN|80-85495-47-3}}. Čelil výhradám, že vtělení a ukřižování [[Syn Boží|Božího Syna]] je nevhodné. Atanáš argumentoval tím, že jedině skrze toho, kdo stvořil svět, může být svět znovu obnoven a tato obnova mohla nastat jedině prostřednictvím kříže. [62] => [63] => Když se Atanáš po nástupu imperátora Julíána Apostaty mohl vrátit do Alexandrie, neváhal svolat roku 362 koncil, kde obhajoval Nicejský koncil a tvrdě vystupoval proti arianismu. Atanáš napsal ''[[Tomus ad Antiochenos]]'' (List Antiochijským), v němž vyjevuje své teologické postoje. Podařilo se mu také na svou stranu získat mnoho biskupů, což nemalou mírou přispělo k porážce arianismu. [64] => [65] => === Porážka arianismu === [66] => [[Doktrína|Doktríně]] o Trojici dali definitivní podobu tři [[teolog]]ové z [[Kapadocie]] ve východní [[Malá Asie|Malé Asii]]. A tím porazili [[arianismus]]. Stalo se tak koncem čtvrtého století. Byli to: [[Basileios Veliký|Basil z Cesareje]], jeho bratr [[Řehoř z Nyssy|Řehoř Nysánský]] a blízký Basilův přítel, [[Řehoř z Nazianzu|Řehoř Naziánský]]. Přispěli k uspořádání slovníku o Trojici výrazy ''úsia'' pro jedinou podstatu Boží a ''hypostasis'' pro osoby Trojice. Tím, že kladli důraz na tři základní přirozenosti v jednom Bohu, očistili [[Nicejské vyznání|Nicejské vyznání víry]] od podezření ze [[sabelianismus|sabelianismu]], z něhož je podezírali umírnění. Trvali také důrazně na tom, že Duch svatý je také ''úsios''. [67] => [68] => == Významné spisy == [69] => * ''De incarnatione'' („O vtělení“, asi 318, ale možná i 362/363). [70] => * ''Contra gentes'' („Proti pronárodům“). [71] => * ''Contra Arianos'' („Proti ariánům“, promluvy, 336 nebo 356-358) – nejznámější a nejdelší protiariánské dílo. [72] => * Různé ''Apologie'' (obrany) a dopisy – sem lze zařadit již zmíněné dílo ''O vtělení'' a také ''Promluvu proti Řekům''. [73] => * ''Vita sancti Antonii'' („Život svatého Antonína“) – Atanášův nejslavnější spis. [[Antonín Veliký|Svatého Antonína]] považoval za prvního mnicha a tato kniha pomohla šíření ideálu mnišského života hlavně na Západě. Byl velmi brzo přeložen do [[Latina|latiny]] a vedle tohoto překladu existuje také [[Syrština|syrský]] a [[Koptština|koptský]]. Antonín byl [[poustevník]] a organizátor poustevnických komunit. Toto dílo bylo napsáno na popud mnichů, kteří si přáli vědět, zda všechno, co se o něm vypráví, je pravda. [74] => * ''Velikonoční listy'' – tyto listy Atanáš každoročně posílal egyptským církvím k [[Velikonoce|velikonočnímu]] čtení. Jeden z nevýznamnějších je jeho 39. list z roku [[367]], protože je v něm poprvé uveden seznam sedmadvaceti [[Nový zákon|novozákonních]] knih. [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Literatura === [82] => * {{Citace monografie | příjmení = Lane | jméno = Tony | rok = 1996 | titul = Dějiny křesťanského myšlení | vydavatel = Návrat domů | místo = Praha | isbn = 80-85495-47-3}} [83] => * [[Rudolf Říčan|ŘÍČAN, Rudolf]]; [[Amedeo Molnár|MOLNÁR, Amedeo]]. ''Dvanáct století církevních dějin.'' Praha: ÚCN v edici Kalich, 1973. [84] => * {{Citace monografie | příjmení = Schauber | jméno = Vera | příjmení2 = Schindler | jméno2 = Hanns Michael | rok = 1997 | titul = Rok se svatými | vydavatel = [[Karmelitánské nakladatelství]] | místo = Kostelní Vydří | isbn = 80-7192-304-4}} [85] => * {{Citace monografie | příjmení = Šmelhaus | jméno = Vratislav | rok = 1972 | titul = Řecká patrologie | vydavatel = Ústřední církevní nakladatelství | místo = Praha}} [86] => * Pospíšil, C. V. ''Jako v nebi, tak i na zemi: náčrt trinitární teologie''. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010. str. 268–270. 590 s. {{ISBN|978-80-7195-465-1}} [87] => * Jedin, H. ''Malé dějiny koncilů. 1. nicejský koncil''. Dostupné z: http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=209 [88] => [89] => === Externí odkazy === [90] => * {{commonscat}} [91] => * {{cs}} [http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=244 sv. Athanasius Alexandrijský: List o usneseních Nicejského koncilu] [92] => * (česky) [https://frastan.webnode.cz/atanas/ Frastan]: Tomus ad Antiochenos [93] => * (česky) [https://frastan.webnode.cz/atanas/ Frastan]: Úryvky z Atanášových dopisů [94] => [95] => {{Posloupnost|co=[[Seznam alexandrijských patriarchů|Patriarcha alexandrijský (před rozdělením)]] [96] => |kdy=([[328]]–[[339]])
([[346]]–[[373]]) [97] => | předchůdce =[[Alexandr Alexandrijský|Alexandr I.]] [98] => | nástupce =[[Petros II. (patriarcha)|Petr II.]]}} [99] => [100] => {{Autoritní data}} [101] => {{Portály|Křesťanství}} [102] => [103] => [[Kategorie:Egyptští svatí]] [104] => [[Kategorie:Římskokatoličtí svatí]] [105] => [[Kategorie:Pravoslavní svatí]] [106] => [[Kategorie:Anglikánští svatí]] [107] => [[Kategorie:Církevní otcové]] [108] => [[Kategorie:Učitelé církve]] [109] => [[Kategorie:Jáhni]] [110] => [[Kategorie:Křesťanští teologové]] [111] => [[Kategorie:Křesťanští filozofové]] [112] => [[Kategorie:Narození ve 3. století]] [113] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 373]] [114] => [[Kategorie:Úmrtí 2. května]] [115] => [[Kategorie:Muži]] [116] => [[Kategorie:Koptové]] [] => )
good wiki

Atanáš

Svatý Atanáš Alexandrijský (řecky Athanasios, polatinštěle Athanasius, počeštěle též Athanáš či Atanázius; asi 295 - 2. května 373) je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského starověku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bůh','2. květen','Alexandrie','373','Duch svatý','biskup','Ariáni','Řehoř z Nazianzu','Nicejské vyznání','Trinitární teologie','335','arianismus'

335

Stránka 335 na české Wikipedii je částí rozsáhlé encyklopedie obsahující různé informace a články na téma značky automobilů.

373

Alexandrie

Biskup

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.