Array ( [0] => 15532152 [id] => 15532152 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aton [uri] => Aton [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Hieroglyfický zápis|i-t:n-N5}} [1] => [[Soubor:La salle dAkhenaton (1356-1340 av J.C.) (Musée du Caire) (2076972086).jpg|náhled|[[Faraon|Panovník]] [[Achnaton]] a jeho rodina uctívají Atona znázorněného v podobě sluneční koule]] [2] => '''Aton''' (v egyptštině „jtn“, vyslovováno snad „játi(n)“,{{Citace monografie [3] => | příjmení = Reeves [4] => | jméno = Carl Nicholas [5] => | odkaz na autora = Carl Nicholas Reeves [6] => | rok = 2003 [7] => | titul = Achnaton : falešný egyptský prorok [8] => | vydavatel = Paseka [9] => | místo = Praha [10] => | překladatelé = Jolana Malátková [11] => | isbn = 80-7185-630-4 [12] => | počet stran = 206 [13] => | strany = 100 [14] => }} v překladu z [[egyptština|egyptštiny]] „Sluneční koule“, méně přesně „Sluneční kotouč/disk“) byl ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] pojem doložený od [[3. tisíciletí př. n. l.]]{{Citace monografie [15] => | příjmení = Verner [16] => | jméno = Miroslav [17] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [18] => | příjmení2 = Bareš [19] => | jméno2 = Ladislav [20] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [21] => | příjmení3 = Vachala [22] => | jméno3 = Břetislav [23] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [24] => | rok = 2007 [25] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [26] => | vydavatel = Libri [27] => | místo = Praha [28] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [29] => | počet stran = 528 [30] => | strany = 127–128 [31] => }} pro [[Slunce]] jako fyzický jev – označuje jej jako viditelné nebeské těleso{{Citace sborníku [32] => | příjmení = Dijk [33] => | jméno = Jacobus van [34] => | titul = Amarnské období a konec Nové říše [35] => | příjmení sestavitele = Shaw [36] => | jméno sestavitele = Ian [37] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [38] => | vydavatel = BB/art [39] => | místo = Praha [40] => | rok vydání = 2003 [41] => | isbn = 80-7257-975-4 [42] => | kapitola = 10 [43] => | strany = 291n [44] => }} způsob existence, projevování se a manifestace{{Citace monografie [45] => | příjmení = Janák [46] => | jméno = Jiří [47] => | rok = 2005 [48] => | titul = Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta [49] => | vydavatel = Libri [50] => | místo = Praha [51] => | isbn = 80-7277-235-X [52] => | počet stran = 220 [53] => | strany = 32–35 [54] => }} [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečních]] [[egyptští bohové|bohů]]. Na významu získal v době [[18. dynastie]]: za vlády [[Thutmose IV.]] je už považován za samostatného boha{{Citace monografie [55] => | příjmení = David(ová) [56] => | jméno = Rosalie [57] => | rok = 2006 [58] => | titul = Náboženství a magie starověkého Egypta [59] => | vydavatel = BB/art [60] => | místo = Praha [61] => | isbn = 80-7341-698-0 [62] => | počet stran = 485 [63] => | strany = 316 [64] => | překladatelé = Hana Vymazalová [65] => }} a [[faraon|panovník]] Amenhotep IV./[[Achnaton]] jej v rámci své radikální [[amarnské období|reformy]] učinil středem [[teologie|teologické]] nauky s výraznými [[teokracie|teokratickými]] a současně [[monoteismus|monoteistickými]] tendencemi. [66] => [67] => Toto náboženství, moderními badateli někdy označované jako Atonismus, bylo prosazováno jako náboženství státní; dosavadní [[egyptské náboženství|tradiční náboženství]] bylo přibližně od druhé poloviny Achnatonovy vlády záměrně pronásledováno a popíráno.{{Citace monografie [68] => | příjmení = Assmann [69] => | jméno = Jan [70] => | odkaz na autora = Jan Assmann [71] => | rok = 2002 [72] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [73] => | vydavatel = Oikuméné [74] => | místo = Praha [75] => | isbn = 80-7298-052-1 [76] => | počet stran = 328 [77] => | strany = 266n [78] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [79] => }} Aton v něm vystupuje jako jediný bůh, stvořitel a udržovatel života a všeho jsoucího, jako nadpozemský, ale přesto skutečný král světa, jehož zosobněním na zemi a jediným prostředníkem je Achnaton. Ten také nepochybně byl jediným tvůrcem celého systému. Své představy explicitně naučnou formou vyjádřil v [[Chvalozpěv na Slunce|Chvalozpěvu na Slunce]], který je pokládán za jedno z nejpůsobivějších děl [[Staroegyptské písemnictví|staroegyptského písemnictví]]. Nedlouho po králově smrti jeho učení zaniklo a v Egyptě byla provedena restaurace předchozích poměrů; důsledky reformy nicméně „zanechaly hluboké jizvy v kolektivním povědomí jeho obyvatel“{{Citace sborníku [80] => | příjmení = Dijk [81] => | jméno = Jacobus van [82] => | titul = Amarnské období a konec Nové říše [83] => | příjmení sestavitele = Shaw [84] => | jméno sestavitele = Ian [85] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [86] => | vydavatel = BB/art [87] => | místo = Praha [88] => | rok vydání = 2003 [89] => | isbn = 80-7257-975-4 [90] => | kapitola = 10 [91] => | strany = 303 [92] => }} a vedly k zásadní trvalé proměně jejich světového názoru a pojetí vztahu mezi bohy a lidmi. [93] => [94] => == Atonovo jméno == [95] => [[Soubor:Stela of the Great temple of Aten at Akhetaten2008.jpg|náhled|[[Egyptská stéla|Stéla]] v podobě dvou [[Kartuše (egyptologie)|kartuší]] se zápisem rané podoby Atonova jména; na boku jsou zopakovány znovu, pod nimi kartuše [[Achnaton]]ovy]] [96] => Od samého počátku Achnatonovy vlády byl Aton představován jako nová forma univerzálně chápaného [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečního]] boha – jeden z jeho projevů zdůrazňující jeho pojetí jako stvořitele a dárce života. Výrazem toho se stalo nové složité jméno boha, jen o málo později uzavřené do dvou královských [[kartuše (egyptologie)|kartuší]], které je v podstatě teologickým výkladem nového kultu: [97] => <--S34-G9-N27:N27-V28-D36:Z4:Y1-Aa15:N27--><--Aa15:D21:N35-I9:Aa15-H6-G43-N5-N35:X1*Z4:Aa15-M17-X1:N35-N5--> [98] => [99] => V překladu: ''„Ten, který žije, Re-Harachtej, který se raduje na horizontu“'' ''„ve svém jménu Světlo (= Šu), jenž je ve slunci (= Atonu).“''překlad podle {{Citace sborníku [100] => | příjmení = Dijk [101] => | jméno = Jacobus van [102] => | titul = Amarnské období a konec Nové říše [103] => | příjmení sestavitele = Shaw [104] => | jméno sestavitele = Ian [105] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [106] => | vydavatel = BB/art [107] => | místo = Praha [108] => | rok vydání = 2003 [109] => | isbn = 80-7257-975-4 [110] => | kapitola = 10 [111] => | strany = 291 [112] => }} s přihlédnutím k {{Citace monografie [113] => | příjmení = Assmann [114] => | jméno = Jan [115] => | odkaz na autora = Jan Assmann [116] => | rok = 2002 [117] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [118] => | vydavatel = Oikuméné [119] => | místo = Praha [120] => | isbn = 80-7298-052-1 [121] => | počet stran = 328 [122] => | strany = 253 [123] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [124] => }} [125] => [126] => Přibližně po polovině vlády, už po přestěhování královského dvora do [[Achetaton]]u a v souvislosti s později se stále stupňující radikalizací Achnatonova přístupu ke vztahu nového a tradičního náboženství, bylo Atonovo jméno změněno: [127] => <--S34-N5-S38-N27:N27-V28-D36:Z4:Y1-Aa15:N27--><--Aa15:D21:N35-I9:Aa15-N5:X1-M17-M18-Aa15-M17-X1:N35:N5--> [128] => [129] => V překladu: ''„Ten, který žije, Re, vládce horizontu, který se raduje na horizontu“'' ''„ve svém jménu Rea-otce, který se vrátil jako slunce (= Aton),“''překlad podle {{Citace sborníku [130] => | příjmení = Dijk [131] => | jméno = Jacobus van [132] => | titul = Amarnské období a konec Nové říše [133] => | příjmení sestavitele = Shaw [134] => | jméno sestavitele = Ian [135] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [136] => | vydavatel = BB/art [137] => | místo = Praha [138] => | rok vydání = 2003 [139] => | isbn = 80-7257-975-4 [140] => | kapitola = 10 [141] => | strany = 293 [142] => }} s přihlédnutím k {{Citace monografie [143] => | příjmení = Reeves [144] => | jméno = Carl Nicholas [145] => | odkaz na autora = Carl Nicholas Reeves [146] => | rok = 2003 [147] => | titul = Achnaton : falešný egyptský prorok [148] => | vydavatel = Paseka [149] => | místo = Praha [150] => | překladatelé = Jolana Malátková [151] => | isbn = 80-7185-630-4 [152] => | počet stran = 206 [153] => | strany = 116 [154] => }} případně ''„Ten, který žije, Re, vládce horizontu, který se raduje na horizontu“'' ''„ve svém jménu Záření, které vychází ze slunce (= Atona).“''překlad podle {{Citace monografie [155] => | příjmení = Assmann [156] => | jméno = Jan [157] => | odkaz na autora = Jan Assmann [158] => | rok = 2002 [159] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [160] => | vydavatel = Oikuméné [161] => | místo = Praha [162] => | isbn = 80-7298-052-1 [163] => | počet stran = 328 [164] => | strany = 253 [165] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [166] => }}s přihlédbutím k předchozímu překladu [167] => [168] => == Ikonografie == [169] => [[Soubor:Aten.svg|náhled|vlevo|Aton]] [170] => Jako samostatný bůh byl Aton z počátku zobrazován podobně jako ostatní sluneční bohové, tj. v [[antropomorfismus|antropomorfním]] pojetí jako [[muž]] s hlavou [[sokol (ptáci)|sokola]] ozdobenou slunečním kotoučem. Krátce po začátku Achnatonovy vlády ovšem přijal novou a zcela ojedinělou podobu, záměrně oproštěnou od jakéhokoli antropomorfismu – podobu sluneční koule{{Citace monografie [171] => | příjmení = Assmann [172] => | jméno = Jan [173] => | odkaz na autora = Jan Assmann [174] => | rok = 2002 [175] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [176] => | vydavatel = Oikuméné [177] => | místo = Praha [178] => | isbn = 80-7298-052-1 [179] => | počet stran = 328 [180] => | strany = 251n [181] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [182] => }} s mnoha paprsky vyjadřujícími záplavu slunečního světla. Jediným [[symbol]]ickým prvkem tohoto pojetí byly ruce, jimiž byly paprsky zakončeny: Aton se jimi dotýká panovníka a královny, přidržuje jimi u [[nos]]ů královského páru [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfický znak]] ''[[anch]]'' jako vyjádření daru života a přijímá jimi obětiny, čímž je vyjadřován princip „oživujícího světla“ jako základního a vlastně jediného určujícího Atonova rysu. V souladu s koncepcí Atonova panování je zobrazení sluneční koule ve spodní části doplňováno [[ureus|ureem]], často i se znakem ''anch''. [183] => [184] => Takto pojaté vyobrazení bylo možné podat pouze plošně, nikoli trojrozměrně, což znamenalo, že atonismus na rozdíl od dosavadní tradice nepřipouštěl [[kult]]ovní obrazy. Vyjadřovalo se tak nejspíše Achnatonovo přesvědčení, že „obrazy vznikaly a zanikaly, ať byly ze sebevzácnějšího a sebeodolnějšího materiálu. Jediným věčným… byl (jen sám) Aton, který se každý den znovu rodí – původce všeho.“{{Citace monografie [185] => | příjmení = Reeves [186] => | jméno = Carl Nicholas [187] => | odkaz na autora = Carl Nicholas Reeves [188] => | rok = 2003 [189] => | titul = Achnaton : falešný egyptský prorok [190] => | vydavatel = Paseka [191] => | místo = Praha [192] => | překladatelé = Jolana Malátková [193] => | isbn = 80-7185-630-4 [194] => | počet stran = 206 [195] => | strany = 140 [196] => }} Předmětem uctívání proto může být pouze Aton sám – Slunce jako viditelný fyzický objekt.{{Citace sborníku [197] => | příjmení = Dijk [198] => | jméno = Jacobus van [199] => | titul = Amarnské období a konec Nové říše [200] => | příjmení sestavitele = Shaw [201] => | jméno sestavitele = Ian [202] => | sborník = Dějiny starověkého Egypta [203] => | vydavatel = BB/art [204] => | místo = Praha [205] => | rok vydání = 2003 [206] => | isbn = 80-7257-975-4 [207] => | kapitola = 10 [208] => | strany = 299 [209] => }} [210] => [211] => == Aton v současnosti == [212] => Podobně jako mnoho dnes již zaniklých náboženství je i uctívání Atona objektem snah o [[Rekonstrukcionismus|obnovení starých náboženství]]. V tomto případě se jedná o specifickou formu kemetismu, tzv. ''[[Kemetismus#Atonistický kemetismus|atonistický kemetismus]]''. [213] => [214] => == Aton v literatuře == [215] => Finský spisovatel [[Mika Waltari]] v době [[druhá světová válka|2. světové války]] popsal Achnatonovu vládu, reformy a Atonův kult v historickém románu [[Egypťan Sinuhet]]. [216] => [217] => == Odkazy == [218] => [219] => === Reference === [220] => * MATULA, Miloš; "Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce". Praha: Nakladatelství MM Production, 2010, ISBN 9788090455603 [221] => [222] => === Související články === [223] => * [[Amarnské období]] [224] => * [[Chvalozpěv na Slunce]] [225] => * [[Sluneční kult ve starověkém Egyptě]] [226] => [227] => === Externí odkazy === [228] => * {{Commonscat}} [229] => * [https://web.archive.org/web/20090207053312/http://staroveky-egypt.profitux.cz/?text=16-achnatonova-nabozenska-revoluce Starověký Egypt – Achnatonova náboženská revoluce] [230] => {{Pahýl}} [231] => {{Egyptští bohové}}{{Autoritní data}} [232] => {{Portály|Starověký Egypt}} [233] => [234] => [[Kategorie:Egyptští bohové]] [235] => [[Kategorie:Sluneční božstva]] [236] => [[Kategorie:Amarnské období]] [] => )
good wiki

Aton

Panovník Achnaton a jeho rodina uctívají Atona znázorněného v podobě sluneční koule Aton (v egyptštině „jtn“, vyslovováno snad „játi(n)“, v překladu z egyptštiny „Sluneční koule“, méně přesně „Sluneční kotouč/disk“) byl ve starověkém Egyptě pojem doložený od 3. tisíciletí př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sluneční kult ve starověkém Egyptě','Chvalozpěv na Slunce','Kemetismus#Atonistický kemetismus','druhá světová válka','amarnské období','teologie','teokracie','monoteismus','Staroegyptské písemnictví','kult','egyptské náboženství','Achetaton'

Achetaton

Kult

Monoteismus

Teokracie

Teologie