Array ( [0] => 14659714 [id] => 14659714 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teologie [uri] => Teologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{globalizovat}}'''Teologie''' (z [[řečtina|řeckého]] θεολογία ''theologia'' < θέος ''theos'' bůh + λόγος ''logos'' slovo; také '''bohosloví''') je nauka o [[Bůh|Bohu]], o bozích a souvisejících tématech (zázraky, duše, posmrtný život apod.). V českém kulturním kontextu se teologií obvykle rozumí teologie [[křesťanství|křesťanská]], v širším významu je však možné hovořit i o teologii ostatních [[náboženství]]. [1] => [2] => Křesťanská teologie se chápe jako vědecký rozbor pramenů [[víra|víry]] ([[biblická teologie]] a [[historická teologie]]), jejich systematická [[analýza]] a pokus o verbalizaci ([[systematická teologie]] a [[fundamentální teologie]]) a praxe této víry ([[praktická teologie]]). V České republice vychází řada odborných [[Seznam teologických časopisů|teologických časopisů]]. [3] => [4] => == Charakteristika == [5] => Teologie vychází z předpokladu, že [[Bůh]] existuje, zatímco [[religionistika]] se snaží vědecky zkoumat a porovnávat různá [[náboženství]], přičemž existence či neexistence boha pro ni z tohoto hlediska (z hlediska víry) není podstatná. [6] => [7] => == Historický vývoj pojmu == [8] => Pojem ''teologie'' nepochází z křesťanského náboženství, ale ze [[Starověké Řecko|starověké řecké]] [[Kultura|kultury]]. Nejstarší užití slova nacházíme v [[Platón]]ově ''Ústavě'' (379a). Platón se zde kriticky staví k [[mytologie|mytologickým]] vyprávěním o bozích a hledá [[pravda|pravdu]] o jednom, dobrém a neměnném. [[Aristotelés]] užívá též pojmu teologie, označuje ji za nejvyšší z teoretických [[věda|věd]], která má za svůj [[Předmět (filosofie)|předmět]] [[první příčina|první příčinu]] (''Metafyzika'' 1064a/b). [9] => [10] => Od [[2. století]] začínají užívat pojmu křesťanští autoři, tzv. [[Patristika#Apologeti|apologeti]], kteří teologii staví do kontrastu k mytologii [[pohanství|pohanského náboženství]]. [[Eusebeios z Kaisareie]] užívá pojmu ve smyslu „křesťanského chápání Boha“. U žádného z [[Církevní otcové|církevních Otců]] neoznačuje pojem celek křesťanské víry, ale pouze tu jeho část, která je vztažena k Bohu; to, co se týká božího spásného jednání vůči člověku, označovali Otcové pojmem ''oikonomia'' (ekonomie spásy). [11] => [12] => Zatímco mezi [[teolog]]y ve [[starověk]]u patřili většinou [[biskup]]ové, ve [[středověk]]u hrají v teologii prim [[řeholník|řeholníci]]. V rámci [[univerzita|univerzit]] vznikají teologické [[fakulta|fakulty]], na nichž je studována křesťanská nauka systematicky. U [[Petr Abélard|Petra Abélarda]] a sv. [[Svatý Bonaventura|Bonaventury z Bagnoreggia]] získává konečně pojem teologie rozsah posvátného vědění, který zahrnuje celou křesťanskou nauku. Na teologii se nyní pohlíží v tomto smyslu jako na spekulativní a teoretickou vědu, jejímž vrcholným dílem je ''[[Teologická suma]]'' sv. [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]]. [13] => [14] => S [[reformace|protestantskou reformací]] je opět posílen aspekt praktického rozměru teologie. [[Martin Luther]] se tímto chápáním staví do [[Monastická teologie|monastické teologické]] [[tradice]], kterou ve středověku zastupuje např. sv. [[Anselm z Canterbury]] či sv. [[Bernard z Clairvaux]]. Praktickou vědou je teologie v tom smyslu, že se celá zabývá [[spása|spásou]] člověka v Bohu, která zahrnuje i praktické počínání věřícího. [[Luterství|Luterští]] teologové proto považovali teologii za ''scientia practica'', praktickou vědu. K dalšímu posilování praktických aspektů teologie na úkor teorie a spekulace přichází v době [[osvícenství]] ([[Johann Salomo Semler]] a [[Friedrich Schleiermacher]]). [15] => [16] => Na [[katolictví|katolické]] straně se dnes chápe rozdělení na teologickou teorii a praxi jako svým způsobem fatální, neboť na základě samotných teologických principů nelze prakticky rozlišovat lidské poznání o Bohu a jeho postoj vůči Bohu a světu. V tomto chápání nemůže být v životě teologa rozděleno, co o Bohu vypovídá a jak před Bohem žije. [17] => [18] => == Rozdělení teologie == [19] => Teologii můžeme rozdělit na mnoho oborů podle různých měřítek. Toto rozdělení se věnuje akademickým odvětvím teologie v [[křesťanství]]: [20] => * [[biblická teologie]] — se zaměřuje na výzkum a interpretaci [[Bible]] (biblická [[textová kritika]], [[biblická exegeze]], …), [21] => * [[dějiny teologie]] — se věnují výzkumu rozvoje náboženského nebo teologického myšlení, [22] => ** [[patristická teologie]] — též [[patrologie]] či [[patristika]], zkoumá období [[Církevní otcové|církevních Otců]] (do cca roku 800), [23] => ** [[monastická teologie]] — navazuje na patristiku, brání teologii před přílišnou filosofizací, hlavním pramenem je studium [[Bible]], [24] => ** [[scholastická teologie]] — období středověké „školské“ teologie a její druhé vlny v 16. století, [25] => ** [[Dějiny křesťanství|církevní dějiny]] — někdy též [[Dějiny křesťanství|dějiny církve]], pojímají církev v jejích historických souvislostech, [26] => * [[systematická teologie]], [[dogmatická teologie]] či [[dogmatika]] — se snaží rozčlenit a systematizovat jednotlivé teologické koncepty, [27] => * [[morální teologie]] — zkoumá teologické důvody, proč by měl člověk konat [[dobro]] a nekonat [[zlo]], [28] => * [[spirituální teologie]] — se věnuje teologickému zkoumání díla různých duchovních autorů a náboženských skupin či hnutí, [[modlitba]], [29] => * [[srovnávací teologie]] — se věnuje srovnání jednotlivých témat mezi různými náboženstvími, [30] => * [[praktická teologie]] — má za cíl zkoumat praktické uplatnění teologických myšlenek, patří do ní např.: [31] => ** [[pastorální teologie]] [32] => ** [[homiletika]] [33] => ** [[katechetika]] [34] => ** [[liturgika]] [35] => [36] => Podle svého předmětu (''locus'') můžeme teologii dělit takto: [37] => * teologie v úzkém slova smyslu — [[Bůh]], jeho vlastnosti, vztah ke světu, [38] => * [[teodicea]] — snaží se ospravedlnit existenci [[zlo|zla]] a [[utrpení]] ve světě ve srovnání s Boží mocí, [39] => * [[trinitární teologie]] — zkoumá Boha jako společenství tří osob: [[Trojice]], [40] => * [[christologie]] (pouze v křesťanství) — [[Ježíš Kristus]], jeho [[přirozenost]], vztah mezi božským a lidským v Kristu, [41] => * [[pneumatologie]] — [[Duch svatý]], [42] => * [[teologická antropologie]] — [[člověk]], [[stvoření]], [43] => ** nauka o [[milost (teologie)|milosti]], [44] => ** [[hamartologie]] — [[hřích]], [[vykoupení]], [45] => * [[soteriologie]] — spása, vykoupení, [46] => * [[biblistika]] — [[Bible]], biblická [[textová kritika]], [[interpretace Bible]], [[exegeze]], [47] => * [[ekleziologie]] — [[církev]], [48] => ** [[misiologie]] — [[misie]], [[evangelizace]] [49] => * [[sakramentální teologie]] — teologie [[svátost]]í ([[křest]], …), [50] => * [[eschatologie]] — „poslední věci“: [[smrt]], [[věčný život]], [[poslední soud]], [51] => * [[angelologie]] — [[Anděl v křesťanství|andělé]], neviditelný svět, [52] => * [[démonologie]] — [[Satan]], [[démon (mytologie)|démoni]], zlí [[duch]]ové. [53] => [54] => Podle své povahy lze dělit teologii na: [55] => * [[přirozená teologie]] — diskuse o těch aspektech, které lze zkoumat bez pomoci konceptu [[zjevení]], [[Bible]] nebo [[tradice]], [56] => * [[pozitivní teologie]] či [[katafatická teologie]] — protějšek přirozené teologie; zkoumá s pomocí zjevení, bible a tradice, [57] => * [[negativní teologie]] či [[apofatická teologie]] — diskuse o tom, co Bůh není. [58] => [59] => Podle příslušnosti teologa k jednotlivému náboženství nebo skupině církví lze dělit teologii na: [60] => [61] => * [[ekumenická teologie]], [62] => * [[evangelická teologie]], [63] => * [[katolická teologie]], [64] => * [[pravoslavná teologie]], [65] => * [[scholastická teologie]], [66] => * [[liberální teologie]], [67] => * [[postliberální teologie]], [68] => * [[postmoderní teologie]], [69] => * [[transcendentální teologie]], [70] => * [[feministická teologie]], [71] => * [[teologie osvobození]], [72] => * teologie „po Osvětimi“ (hrůzy holokaustu vyvolaly zvláště u [[Židé|židovských]] teologů potřebu přehodnotit některé pohledy — viz [[teodicea]]). [73] => [74] => == Teologové == [75] => {{viz též|Teolog}} [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Literatura === [80] => * Jong-Un Kimová, (Ideál 1999), ÚVOD DO TEOLOGIE - Spis korejské teoložky, zabývající se všeobecným úvodem do teologie, určený pro širokou veřejnost. [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat}} [84] => * {{Wikislovník|heslo=teologie}} [85] => * {{Wikicitáty|téma=Teologie}} [86] => * [https://web.archive.org/web/20050404232520/http://krystal.op.cz/pub/ut.htm Dominik Duka: Úvod do teologie] [87] => [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Křesťanství}} [90] => [91] => [[Kategorie:Teologie| ]] [] => )
good wiki

Teologie

Teologie (z řeckého θεολογία theologia < θέος theos bůh + λόγος logos slovo; také bohosloví) je nauka o Bohu, o bozích a souvisejících tématech (zázraky, duše, posmrtný život apod. ).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bible','Bůh','Církevní otcové','tradice','náboženství','biblická teologie','Dějiny křesťanství','křesťanství','zlo','textová kritika','systematická teologie','teodicea'

Bible

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Křesťanství

Náboženství

Teodicea

Teodicea je filozofická teorie, která se zabývá otázkou, proč trpíme, pokud Bůh existuje a je všemohoucí, vševědoucí a všemírný.

Tradice

Zlo