Array ( [0] => 14720433 [id] => 14720433 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Autoritarismus [uri] => Autoritarismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Autoritarismus je politický systém, ve kterém má vládnoucí elita neomezenou moc a kontrolu nad společností a potlačuje politickou svobodu a občanská práva. V článku je podrobně popsáno, jak se autoritarismus vyvíjel v českých zemích od středověku až po současnost. Je zde zmíněna například vláda komunistického režimu v Československu a její autoritativní charakter. Dále je nastíněna role autoritářských vůdců, jako například prezident Antonín Zápotocký. V textu jsou také uvedeny příklady autoritářských opatření, která byla v minulosti uplatňována, jako například omezení svobody projevu a sdružování. Podrobně je také popsána současná situace v Česku a možnosti, jak se vyhnout autoritarismu v budoucnosti. [oai] => Autoritarismus je politický systém, ve kterém má vládnoucí elita neomezenou moc a kontrolu nad společností a potlačuje politickou svobodu a občanská práva. V článku je podrobně popsáno, jak se autoritarismus vyvíjel v českých zemích od středověku až po současnost. Je zde zmíněna například vláda komunistického režimu v Československu a její autoritativní charakter. Dále je nastíněna role autoritářských vůdců, jako například prezident Antonín Zápotocký. V textu jsou také uvedeny příklady autoritářských opatření, která byla v minulosti uplatňována, jako například omezení svobody projevu a sdružování. Podrobně je také popsána současná situace v Česku a možnosti, jak se vyhnout autoritarismu v budoucnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|typografická stylistika, gramatika češtiny, interpunkce}} [1] => '''Autoritářský režim''' je forma vlády, která se vyznačuje silnou centralizovanou mocí, jež omezuje práva lidí zasahovat do politiky. Jednotlivé svobody jsou podřízeny státu a neexistuje jeho ústavní odpovědnost.{{Citace monografie | příjmení1 = Sekiguchi | jméno1 = Masashi | titul = Government and Politics | url = https://books.google.cz/books/about/Government_and_Politics.html?id=L50lQwAACAAJ&redir_esc=y | vydavatel = Eolss Publishers Company Limited | rok = 2009 | strany = 92 | isbn = 9781848269699}} Autoritářský systém se obvykle charakterizuje těmito rysy: omezený [[Pluralismus (politická teorie)|politický pluralismus]], zakládání své legitimity na emocích, minimální sociální mobilizace a neformálně definovaná výkonná moc s často malými a měnícími se pravomocemi. [2] => [3] => == Definice == [4] => Oproti [[Totalitarismus|režimu totalitnímu]] je zde nahrazena ideologie za mentalitu. Je třeba rozlišovat autoritu, která se opírá o legitimitu a moc, tudíž vychází zdola od lidu, od autoritarismu, který vládne shora.{{Citace monografie|příjmení=HEYWOOD|jméno=A|titul=Politologie|vydání=3|vydavatel=Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk|místo=Plzeň|rok=2008|počet stran=|strany=60|isbn=}} [5] => [6] => Dodnes nejpoužívanější definici vytvořil španělský sociolog a politolog [[Juan José Linz]] v šedesátých letech dvacátého století. Ten autoritarismus klasifikoval jako „''politický systém s omezeným neodpovědným politickým pluralismem, který nemá vypracovanou vůdčí ideologii, ale zato výraznou mentalitu, vyznačuje se absencí intenzivní a extenzivní politické mobilizace (s výjimkou některých etap svého vývoje) a vůdce nebo malá skupina disponují mocí, která formálně má nejasně vymezené, avšak snadno předvídatelné hranice'' “{{Citace monografie|příjmení=Linz|jméno=J|příjmení2=|jméno2=J|titul=Totalitarian and Authoritarian Regimes|vydání=|vydavatel=Boulder|místo=London|rok=2000|počet stran=|strany=|isbn=}} [7] => [8] => == Charakteristika == [9] => Autoritářské státy se vyznačují nízkou mírou ideologizace.{{Citace monografie|příjmení=Kubát|jméno=M|příjmení2=|jméno2=|titul=Úvod do studia politické vědy|vydání=2|vydavatel=Eurolex Bohemia|místo=Praha|rok=2004|počet stran=|kapitola=Autoritativní a totalitní politické systémy|strany=|isbn=}}Autoritarismus se nesnaží podsouvat občanům jedinou správnou ideologii. Pokud nějaká ideologie existuje, není hluboce propracována, a tak ani po občanech nebývá vyžadována její neustálá demonstrace. Neexistuje jedna masová politická strana a nedochází ke splývání strany a státních institucí.Nelpí na stranické oddanosti, či jiných projevech politické mobilizace. Dokonce lze hovořit o její plné absenci. Nejvýraznějším rysem autoritarismu je limitovaný [[Pluralismus (politická teorie)|pluralismus]]. Režim se nesnaží o ovládnutí soukromého života svých občanů a připouští existenci nestátních organizací a institucí jako jsou církve či univerzity, které mohou mít politický přesah. Taktéž sféře soukromého podnikání je ponechána poměrná svoboda. Neznamená to ovšem, že režim nevyžaduje loajálnost. Významným znakem autoritářských režimů je orientace do sebe, soustředí se pouze na svou vlastní politickou moc a nesnaží se o expanzi do jiných zemí. Monopolu politické moci se obvykle dosahuje vyloučením mas z politiky.Důležitý pojem pro autoritarismus je autoritativní mentalita (= způsob myšlení a cítění, emocionálního rázu). Existuje několik druhů mentalit: úřednická, vojenská, církevní. Koncept je úzce spojen se symbolikou, se kterou režim efektivně komunikuje. „''Vynalézají rozmanité cesty ve způsobech spojení mezi symbolem a společenskou realitou, kdy symbol realitu nezřídka nahrazuje či posléze vytváří.''“{{Citace monografie|příjmení=Balík|jméno=S|příjmení2=Kubát|jméno2=M|titul=Teorie a praxe nedemokratických režimů|vydání=2|vydavatel=Dokořán|místo=Praha|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=}} [10] => [11] => == Typy autoritativních režimů == [12] => Merkel, který navazuje na J. Linze, rozlišuje následujících devět typů autoritativních režimů{{Citace elektronické monografie [13] => | příjmení = Balík [14] => | jméno = Stanislav [15] => | titul = Totalitní a autoritativní režimy [16] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/pdf/102299.pdf [17] => | vydavatel = Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity [18] => | místo = Brno [19] => | datum přístupu = 2023-11-18 [20] => | strany = 49–52 [21] => }}: [22] => * '''Komunistické autoritativní režimy''' [23] => ** Reálnou moc komunistického autoritativního režimu drží strana. Režim připouští minimální pluralismus. Typickým příkladem je komunistický režim v polské či maďarské podobě a stalinské éře Sovětského svazu [24] => [25] => * '''Fašistické autoritativní režimy''' [26] => ** Ačkoli existuje stranická moc, reálnou moc drží vůdce.  Od totalitních forem se tento typ liší nedokonalostí, nedotažeností charakteristických rysů. Typickým příkladem je fašistická moc v Chorvatsku (1941–1945), Rumunsku (1940–1944), na Slovensku (1939–1945) a na počátku Mussoliniho vlády v Itálii. [27] => [28] => * '''Militaristické režimy''' [29] => ** Důraz je kladen na patriotismus, národní bezpečnost, klid a pořádek. Hlavní úkol režimu je modernizace země. W. Merkel rozlišuje dva typy militaristického režimu: – byrokraticko-militaristické, kde vládne junta necharakteristických vojáků (Latinská Amerika v 60. a 70. letech 20. století, Thajsko mezi lety 1958–1988, Jižní Korea v letech 1961–1988) – militaristicko-vůdcovský, kde moc drží vojenský vůdce (Frankův režim ve Španělsku, Ghana v letech 1981–1992, Paraguay pod vládou Alfreda Stroessnera atd.) [30] => * '''Organicko-etatistické autoritativní režimy''' [31] => ** Tento model chce zajistit institucionalizovanou reprezentaci různorodých zájmů moderních společností. Základní myšlenkou je předpoklad, že lidé jsou přirozeně členy různých sociálních skupin (zaměstnání, univerzity, farnosti, obce atd.), jež stojí v kontrastu k uměle vytvářeným velkým skupinám (například politickým stranám). Ty totiž nanejvýš rozdělují lidi, a to i na nejnižší úrovni a předpokládají existenci profesionálních politiků a stranických aparátů odtržených od všedního života. Organický etatismus se zaváděl např. v Salazarově Portugalsku (1926–1938), Dollfusově a Schuschniggově Rakousku (1934–1938), ale i ve Frankově Španělsku a Mussoliniho Itálii. [32] => * '''Rasistické autoritativní režimy''' [33] => ** Předpokládá trvalou a právně ukotvenou politickou dominanci menšinové rasy či etnické skupiny nad skupinou většinovou. Uvnitř privilegované skupiny jsou dodržovány základní demokratické principy. Příkladem je Jihoafrická republika v období apartheidu. [34] => * '''Modernizační autoritativní režimy''' [35] => ** Tento typ je vyčleněný z byrokraticko-militaristického režimu, který je nastolen za účelem modernizace neindustriální a tradiční společnosti.Příkladem je Pinochetova Chile, Násirův Egypt či Perónova Argentina. [36] => * '''Teokratické autoritativní režimy''' [37] => ** Reálná moc je v rukou náboženské autority. Mají silný sklon k totalitarismu. Příkladem je Tibet v období 1911–1950.  [38] => * '''Dynastické (královské, monarchistické) autoritativní režimy''' [39] => ** Stojí na dynastickém principu. Jedná se především o absolutistické monarchie. Neexistují volby, nemají ústavu a exekutivní i legislativní moc je v rukou krále. Dnes je najdeme v šejkovských zemích Perského zálivu, v Saúdské Arábii nebo v době středověkých evropských královstvích. [40] => * '''Sultanistické autoritativní režimy''' [41] => ** Sultánova moc není ničím omezena. Režim manipuluje se symboly, neexistuje vláda zákona a setkáváme se s nízkou mírou institucionalizace. Mezi sultanistické režimy patří Haiti pod Duvalierem, Severní Korea pod Kim Ir Senem či Filipíny pod Marcosem. [42] => [43] => == Příklady států považovaných za autoritářské == [44] => [[Soubor:18th National Congress of the Communist Party of China.jpg|náhled|Autoritářská komunistická strana [[Čína|Číny]]]] [45] => [[Soubor:Salman bin Abdull aziz December 9, 2013.jpg|náhled|[[Salmán bin Abd al-Azíz]], král Saúdské Arábie]] [46] => * [[Ázerbájdžán]] – mívá autoritářské tendence, od 2003{{Citace elektronického periodika | titul = When the music dies: Azerbaijan one year after Eurovision | periodikum = Aljazeera | url = http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2013/05/2013519690697916.html}} [47] => * [[Bahrajn]] – islámská monarchie, od 1743 [48] => * [[Bělorusko]] – Lukašenkův sám sebou popsaný autoritářský systém, od 1994{{Citace elektronického periodika | titul = Profile: Alexander Lukashenko | periodikum = BBC | datum_vydání = 2007 | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3882843.stm}} [49] => * [[Čína|Čínská lidová republika]] – komunistický autoritářský stát, od 1949{{Citace elektronického periodika | titul = China, Political Governance | periodikum = New York Times| url = http://www.nytimes.com/ref/college/coll-china-politics.html}} [50] => * [[Egypt]] – autoritářský režim pod Husní Mubárakem a poté Abd as-Sísím, od 1981{{Citace elektronického periodika | titul = Egypt’s Resurgent Authoritarianism: It’s a Way of Life | periodikum = Carnegie Endowment | datum_vydání = 2014 | url = http://carnegieendowment.org/2014/10/09/egypt-s-resurgent-authoritarianism-it-s-way-of-life}} [51] => * [[Írán]] – kombinuje sklon k totalitarismu s omezeným pluralismem, od 1981{{Citace monografie | titul = Totalitarian and Authoritarian Regimes [52] => | url = https://books.google.cz/books?id=8cYk_ABfMJIC&pg=PA36&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Lynne Rienner Publishers | strany = 36 [53] => | isbn = 9781555878900}} [54] => * [[Jordánsko]] – od 1946{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Z dvaceti dvou muslimských zemí není ani jedna demokratická; Turecko cestu k demokracii a svobodě opouští. Islám a demokracie nefunguje, soudí politologové. Co napsal expert, hlavně na adresu Arabů? [56] => | periodikum = Krajskelisty [57] => | url = https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/14133-z-dvaceti-dvou-muslimskych-zemi-neni-ani-jedna-demokraticka-turecko-cestu-k-demokracii-a-svobode-opousti-islam-a-demokracie-nefunguje-soudi-politologove-co-napsal-expert-hlavne-na-adresu-arabu.htm}} [58] => * [[Kazachstán]] – od 1991 [59] => * [[Kambodža]] – pod Rudými Khmery a Hun Sen, od 1985{{Citace elektronického periodika | titul = U.S. Reaffirms Military Ties With Cambodia | periodikum = The New York Times [60] => | datum_vydání = 2012-11-16 | url = http://www.nytimes.com/2012/11/17/world/asia/in-cambodia-panetta-reaffirms-ties-with-authoritarian-government.html}} [61] => * [[Kamerun]] – od 1982 [62] => * [[Kuba]] – komunistický totalitní stát, od 1959 [63] => * [[Laos]] – od 1975 [64] => * [[Rusko]] – mívá autoritářské tendence od 1999{{Citace elektronického periodika | titul = Vojenské posilování Ruska vzbuzuje v Pobaltí obavy | periodikum = Natoaktual.cz | odkaz na periodikum = Natoaktual.cz | datum_vydání = 2016-07-07 | datum přístupu = 2021-05-22 | url = http://www.natoaktual.cz/vojenske-posilovani-ruska-vzbuzuje-v-pobalti-obavy-fy6-/na_media.aspx?c=A160708_113813_na_media_m02}} [65] => * [[Saúdská Arábie]] – islámská totalitní monarchie ([[absolutní monarchie]]), od 1932 [66] => * [[Severní Korea]] – komunistický totalitní stát, od 1948 [67] => * [[Spojené arabské emiráty]] – islámská autoritářská monarchie, od 1972{{Citace elektronického periodika | titul = The dark side of the United Arab Emirates | periodikum = New Internationalist | datum_vydání = 2015-09-07 | url = https://newint.org/blog/2015/09/07/uae-human-rights | datum přístupu = 2017-09-27 | url archivu = https://web.archive.org/web/20150910005021/https://newint.org/blog/2015/09/07/uae-human-rights | datum archivace = 2015-09-10 }} [68] => * [[Súdán]] – islámský totalitní stát od 1989 [69] => * [[Sýrie]] – od 1970 [70] => * [[Thajsko]] – po svržení vlády vojenskou juntou, od 2014 [71] => * [[Turecko]] – pluralistický autoritářský režim, od 2003{{Citace elektronického periodika | titul = Rising competitive authoritarianism in Turkey | periodikum = Third World Quarterly | ročník = 37 | číslo = 9 | datum_vydání = 2016-09-01 | strany = 1581–1606 [72] => | url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01436597.2015.1135732?journalCode=ctwq20 | issn = 0143-6597}} [73] => * [[Turkmenistán]] – od 1991 [74] => * [[Uzbekistán]] – od 1989 [75] => * [[Venezuela]] – od 1999 [76] => * [[Vietnam]] – komunistický autoritářský stát, od 1976 [77] => * [[Zimbabwe]] – od 1980 [78] => [79] => == Důležité znaky == [80] => * Je možná existence odlišných politických postojů – ty ale nemají příliš velký vliv. [81] => * Je možná svobodná existence subjektů, které jsou nezávislé na politické moci. [82] => * Občanům není vnucována žádná ideologie. [83] => * Vládne jeden člověk nebo malá skupina osob. [84] => {{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=NEDEMOKRATICKÉ POLITICKÉ REŽIMY|url=https://is.muni.cz/el/1421/jaro2015/HIA112e/Michal_Kubat_-_Nedemokraticke_politicke_rezimy.txt|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=26.02.2016}} [85] => Autoritarismus se ve všech těchto znacích (s výjimkou určitých období) liší od [[totalitarismus|totalitarismu]]. [86] => {| class="wikitable" [87] => !Aspekt srovnání [88] => !Autoritativní režim [89] => !Totalitní režim [90] => |- [91] => |autonomie společenských [92] => struktur a nepolitické sféry [93] => |Ano [94] => |Ne [95] => |- [96] => |kontrola všech aspektů života [97] => společnosti [98] => |Ne [99] => |Ano [100] => |- [101] => |snaha o absolutní kontrolu [102] => ekonomické činnosti [103] => |Ne [104] => |Ano [105] => |- [106] => |vůdčí úloha jediné masové strany [107] => |ne/omezená [108] => |Ano [109] => |- [110] => |ovládnutí vládních struktur [111] => představiteli vládnoucí strany [112] => |Ne [113] => |Ano [114] => |- [115] => |legální či pololegální politická opozice [116] => |Ano [117] => |Ne [118] => |- [119] => |existence vůdčí ideologie [120] => |Ne [121] => |Ano [122] => |- [123] => |masový teror doléhající na celou [124] => společnost [125] => |Ne [126] => |Ano [127] => |- [128] => |vypořádávání se s politickými [129] => protivníky prostřednictvím násilí [130] => |Ano [131] => |Ano [132] => |- [133] => |politická mobilizace obyvatel [134] => |ne/omezená [135] => |Ano [136] => |- [137] => |snaha o expanzi [138] => |Ne [139] => |Ano [140] => |- [141] => |vzor pro jiné země [142] => |ne/omezená [143] => |Ano [144] => |} [145] => [146] => [147] => == Reference == [148] => [149] => [150] => == Související články == [151] => * [[Totalitarismus]] [152] => * [[Korporativismus]] [153] => * [[Monarchismus]] [154] => [155] => {{Pahýl}} [156] => [157] => {{Autoritářské formy vlády}} [158] => {{Ideologie}} [159] => {{Autoritní data}} [160] => [161] => {{Portály|Politika}} [162] => [163] => [[Kategorie:Formy státu a vlády]] [164] => [[Kategorie:Sociální filozofie]] [165] => [[Kategorie:Oligarchie]] [] => )
good wiki

Autoritarismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pluralismus (politická teorie)','Totalitarismus','Ázerbájdžán','Soubor:Salman bin Abdull aziz December 9, 2013.jpg','Soubor:18th National Congress of the Communist Party of China.jpg','Juan José Linz','Laos','Saúdská Arábie','Severní Korea','Bahrajn','Thajsko','Turkmenistán'

Ázerbájdžán

Bahrajn

Laos

Thajsko

Totalitarismus

Totalitarismus je politický systém, který se vyznačuje absolutním a neomezeným vládnutím jedné strany nebo jednotlivce.

Turkmenistán

Turkménistán, oficiálně Turkmenistánský stát, je vnitrozemský stát v Střední Asii.