Array ( [0] => 15485380 [id] => 15485380 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ázerbájdžán [uri] => Ázerbájdžán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Ázerbájdžánu [2] => | úřední název česky = Ázerbájdžánská republika [3] => | úřední název = Azərbaycan Respublikası [4] => | vlajka = Flag of Azerbaijan.svg [5] => | článek o vlajce = Ázerbájdžánská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Azerbaijan.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Ázerbájdžánu [8] => | hymna = Azərbaycan marşı [9] => | článek o hymně = Ázerbájdžánská hymna [10] => | motto = Odlar Yurdu [11] => | článek o mottu = [12] => | motto překlad = Země věčného ohně [13] => | mapa umístění = Azerbaijan (orthographic projection).svg [14] => | popisek mapy = Poloha Ázerbájdžánu (zeleně) [15] => | hlavní město = [[Baku]] [16] => | rozloha = 86 600 [17] => | rozlmisto = 111 [18] => | procent vody = zanedbatelné [19] => | nejvyšší hora = [[Bazardüzü dağı]] [20] => | výška nejvyšší hory = 4 485 [21] => | čas = +4 [22] => | počet obyvatel = 10 164 464{{Citace elektronického periodika |titul=''The International Population Day'', The demographic situation in Azerbaijan, The State Statistical Committee of the Republic of Azerbaijan, 11 July 2011 |url=http://www.azstat.org/press_reliz.php?id=996 |datum přístupu=2012-01-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130725071532/http://www.azstat.org/press_reliz.php?id=996 |datum archivace=2013-07-25 |nedostupné=ano }} [23] => | obyvmisto = 90 [24] => | obyvatelé aktuální k = [[2022]] [25] => | hustota = 111 [26] => | hustmisto = 100 [27] => | HDI = 0,734 [28] => | HDIvývoj = pokles [29] => | HDIvýše = vysoký [30] => | HDI aktuální k = 2012 [31] => | HDImísto = 82 [32] => | jazyk = [[ázerbájdžánština]] a další jazyky [33] => | národnosti = [[Azerové]] 95 %, ostatní 5 % [34] => | náboženství = [[islám]] přes 95 %{{Citace elektronické monografie|titul=Mapping The Global Muslim Population|druh nosiče=PDF|datum přístupu=22 May 2011|url=http://pewforum.org/uploadedfiles/Topics/Demographics/Muslimpopulation.pdf|datum archivace=2011-05-19|nedostupné=|url archivu=https://web.archive.org/web/20110519092435/http://pewforum.org/uploadedfiles/Topics/Demographics/Muslimpopulation.pdf}} (šíité 85 %, sunnité 15 %),[http://files.preslib.az/projects/remz/pdf_en/atr_din.pdf Administrative Department of the President of the Republic of Azerbaijan – Presidential Library – Religion] [[pravoslaví]] 2 %,ostatní 1 % [35] => | státní zřízení = [[poloprezidentská republika]] [36] => | datum vzniku = [[30. srpen|30. srpna]] [[1991]] [37] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|SSSR]] [38] => | funkce1 = Prezident [39] => | vládce1 = [[Ilham Alijev]] (İlham Əliyev) [40] => | funkce2 = Předseda vlády [41] => | vládce2 = [[Ali Asadov]] (Əli Əsədov) [42] => | měna = [[Ázerbájdžánský manat|manat]] (100 gepiků) [43] => | kód měny = AZN [44] => | HDP/ob. = 17 776{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [45] => | HDP/ob.misto = 64 [46] => | HDP aktuální k = 2015 [47] => | ison = 031 [48] => | iso3 = AZE [49] => | iso2 = AZ [50] => | mpz = AZ [51] => | předvolba = +994 [52] => | doména = az [53] => | commonscat = Azerbaijan [54] => }} [55] => '''Ázerbájdžán''', plným názvem '''Ázerbájdžánská republika''' ({{Vjazyce2|az|''Azərbaycan Respublikası''}}), je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti [[Kavkaz]]u. [56] => [57] => Je situován v [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]]; podle některých [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|názorů na vedení hranice mezi Evropou a Asií]] může být řazen mezi [[Evropa|evropské]] země. Na východě je ohraničen [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]], na severu sousedí s [[rusko]]u republikou [[Dagestán]] (284 km), na severozápadě s [[Gruzie|Gruzií]] (322 km), na západě s [[Arménie|Arménií]] (787 km) a na jihu s [[Írán]]em (611 km). Ázerbájdžánská [[exkláva]] [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]] navíc sdílí 9 km hranice s [[Turecko|Tureckem]]. Ázerbájdžán nemá přístup k otevřenému moři, pouze ke [[Kaspické moře|Kaspickému moři]]. Země má podle odhadu z roku 2021 více než 10 milionů obyvatel. [58] => [59] => [[Ázerbájdžánská demokratická republika]] vyhlásila svou nezávislost v roce 1918 a stala se prvním [[Demokracie|demokratickým]] státem v [[Islám|muslimském]] světě. Byla však záhy začleněna do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (1920) jako [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika]]. Současná republika Ázerbájdžán vyhlásila svou nezávislost 30. srpna 1991, ještě před oficiálním rozpuštěním Sovětského svazu v prosinci 1991. Vzápětí poté, v září 1991 se od ní odtrhla oblast [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]] na jihozápadě Ázerbájdžánu, v níž žijí převážně etničtí [[Arméni]]. S Arménií o tuto oblast pak Ázerbájdžán vedl [[První válka o Náhorní Karabach|náhornokarabašskou válku]], která skončila v roce 1994 vítězstvím Arménů. Následkem této války ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad 16 % svého území, 578 545 osob bylo přemístěno, 8 606 uprchlo. Ze čtyř zasedání [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] vzešla usnesení (č. 822, 853, 874, a 884) žádající stažení arménských vojsk z Náhorního Karabachu. Velkou část ztracených území Ázerbájdžán dobyl zpět v [[Druhá válka o Náhorní Karabach|druhé karabašské válce]] roku 2020 a celé území získal zpět v roce 2023 v [[Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)|třetí karabšské válce]]. [60] => [61] => Ázerbájdžán je [[unitární stát]], [[republika]] s [[Poloprezidentská republika|poloprezidentským]] politickým systémem, který však není vnímán jako [[Demokracie|demokratický]]. Moc drží od roku 1993 jediná strana, [[Strana Nový Ázerbájdžán]] (''Yeni Azərbaycan Partiyası''), již vedl nejprve [[Hejdar Alijev]] a nyní jeho syn [[Ilham Alijev]]. Ústava nedefinuje [[státní náboženství]] a všechny hlavní politické strany jsou [[Sekulární stát|sekulární]]. Převládajícím náboženstvím je nicméně [[Ší'itský islám|šíitský islám]], jakkoli je podle sociologických průzkumů ázerbájdžánská společnost nábožensky vlažná. [62] => [63] => == Dějiny == [64] => {{Podrobně|Dějiny Ázerbájdžánu}} [65] => [66] => === Starověk a středověk === [67] => [[Soubor:Petroglyphs of Qobustan 2.jpg|vlevo|náhled|Skalní rytina v [[Qobustanská archeologická rezervace|Qobustanu]]]] [68] => V [[Jeskyně Azich|jeskyni Azich]] (v Náhorním Karabachu) se našly doklady o 300 000 let starém osídlení [[Neandertálec|neandrtálců]].{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Azykh Cave - cradle of civilization in Caucasus [70] => | periodikum = AzerNews.az [71] => | url = https://www.azernews.az/travel/155321.html [72] => | datum vydání = 2020-06-03 [73] => | jazyk = en [74] => | datum přístupu = 2021-05-28 [75] => }} V [[Qobustanská archeologická rezervace|Qobustanské archeologické rezervaci]] bylo nalezeno 6 000 skalních kreseb. Odhad stáří některých z nich je až 40 000 let.{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Gobustan Rock Art Cultural Landscape [77] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [78] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1076/ [79] => | jazyk = en [80] => | datum přístupu = 2021-05-28 [81] => }} V 9. století př. n. l. území obývali [[Skytové]].{{Citace periodika [82] => | příjmení = Phillips [83] => | jméno = E. D. [84] => | titul = The Scythian Domination in Western Asia: Its Record in History, Scripture and Archaeology [85] => | periodikum = World Archaeology [86] => | datum vydání = 1972 [87] => | ročník = 4 [88] => | číslo = 2 [89] => | strany = 129–138 [90] => | issn = 0043-8243 [91] => | url = https://www.jstor.org/stable/123971 [92] => | datum přístupu = 2021-05-28 [93] => }} Ti byli vytlačeni Médy, kteří v 8. a 7. století rozvinuli [[Médie|mocnou říši]]. Ta byla okolo roku 550 př. n. l. včleněna do [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]]. Achaimenovci v oblasti rozšířili [[zoroastrismus]].{{Citace periodika [94] => | příjmení = Aydamirov [95] => | jméno = Gudrat [96] => | titul = Zoroastrianism Religion in Azerbaijan and its Reflections from Past to Present [97] => | periodikum = New Era International Journal of Interdisciplinary Social Researches [98] => | datum vydání = 2022-04-15 [99] => | ročník = 7 [100] => | číslo = 13 [101] => | strany = 21–35 [102] => | doi = 10.51296/newera.177 [103] => | jazyk = en [104] => | url = https://newerajournal.com/index.php/newera/article/view/101 [105] => | datum přístupu = 2023-05-17 [106] => }}[[Soubor:Ancient Gabala01.jpg|vlevo|náhled|Ruiny brány města [[Qəbələ]], hlavního města Kavkazské Albánie ]]Na severu území existoval od [[1. století př. n. l.]] do [[10. století]] státní útvar pod názvem [[Kavkazská Albánie]].{{Citace elektronického periodika [107] => | příjmení = [108] => | jméno = [109] => | titul = Albania [110] => | periodikum = iranicaonline.org [111] => | url = https://iranicaonline.org/ [112] => | jazyk = en-US [113] => | datum přístupu = 2021-05-27 [114] => }} Jeho hlavní město, dnešní [[Qəbələ]], leželo na území současného Ázerbájdžánu. O albánské území usilovali [[Řekové]], [[Římané]] i [[Peršané]], v roce 252 se nakonec Albánie stala vazalem [[Sásánovská říše|Sasánovské říše]]. Ve [[4. století]] přijal albánský král Urnayr [[křesťanství]] a učinil ho [[Státní náboženství|státním náboženstvím]].{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = TOUMANOFF [116] => | jméno = Cyril [117] => | titul = Introduction to Christian Caucasian History: The Formative Centuries (IVth-VIIIth) [118] => | periodikum = www.jstor.org [119] => | url = https://www.jstor.org/stable/27830383 [120] => | jazyk = en [121] => | datum přístupu = 2022-03-05 [122] => }} Tento moment i celé téma Kavkazských Albánců, obývajících z velké části Náhorní Karabach, se staly ve 20. století předmětem nacionalisticky podbarvených historických sporů – zatímco Arméni zdůrazňují křesťanský charakter Kavkazské Albánie, vliv [[Arménská apoštolská církev|arménské apoštolské církve]] na její [[Christianizace|christianizaci]] a přijetí [[Arménské písmo|arménského písma]] vytvořeného [[Mesrop Maštoc|Mesropem Maštocem]],{{Citace elektronického periodika [123] => | titul = Albanians, Caucasian {{!}} Encyclopedia.com [124] => | periodikum = www.encyclopedia.com [125] => | url = https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/albanians-caucasian [126] => | datum přístupu = 2021-05-28 [127] => }} Azerové poukazují na specifický etnický původ starých Albánců, které považují za prapředky svého národa.{{Citace periodika [128] => | příjmení = Dudwick [129] => | jméno = Nora [130] => | titul = The Case of the Caucasian Albanians: Ethnohistory and Ethnic Politics [131] => | periodikum = Cahiers du Monde russe et soviétique [132] => | datum vydání = 1990 [133] => | ročník = 31 [134] => | číslo = 2/3 [135] => | strany = 377–383 [136] => | issn = 0008-0160 [137] => | url = https://www.jstor.org/stable/20170734 [138] => | datum přístupu = 2021-05-28 [139] => }}{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = de Waal [141] => | jméno = Thomas [142] => | titul = Now comes a Karabakh war over cultural heritage {{!}} Eurasianet [143] => | periodikum = Eurasianet.org [144] => | url = https://eurasianet.org/perspectives-now-comes-a-karabakh-war-over-cultural-heritage [145] => | datum vydání = 16. 11. 2020 [146] => | jazyk = en [147] => | datum přístupu = 2021-05-28 [148] => }} [[Udinové]] žijící dnes na území Ázerbájdžánu a vyznávající nadále křesťanství jsou potomky starých Albánců a mají být důkazem jejich etnické osobitosti. Mluví [[Udinština|udinštinou]], jež patří k [[Severovýchodokavkazské jazyky|severovýchodokavkazským]] jazykům, jejichž původ je ovšem záhadný, což umožňuje řadu nacionalisticky motivovaných spekulací.{{Citace periodika [149] => | příjmení = Clifton [150] => | jméno = John M. [151] => | příjmení2 = Clifton [152] => | jméno2 = Deborah A. [153] => | příjmení3 = Kirk [154] => | jméno3 = Peter [155] => | titul = The Sociolinguistic Situation of the Udi in Azerbaijan [156] => | periodikum = undefined [157] => | datum vydání = 2005 [158] => | jazyk = en [159] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/The-Sociolinguistic-Situation-of-the-Udi-in-Clifton-Clifton/fe8eaba3929f2f1925f8bcd1ce672e182db1dac1 [160] => | datum přístupu = 2022-03-05 [161] => }} Etnicky příbuzní jsou snad s [[Lezgové|Lezgy]] a [[Hunzové|Hunzy]]. [162] => [[Soubor:Qız qalası ümumi 2016.jpg|vlevo|náhled|Historická [[Panenská věž]] v [[Baku]] z [[12. století]] je symbolem Ázerbájdžánu]] [163] => Každopádně se albánské křesťanství neudrželo dlouho, v [[7. století]] totiž sasánovské území dobyli [[Arabové]]. Následovala násilná [[islamizace]]. Dževanšerovo křesťanské povstání bylo [[Umajjovci]] roku 667 potlačeno. Po pádu chalífátu se v 9. století moci chopily některé lokální dynastie, v 11. století však následoval vpád [[Oghuzové|Oghuzů]] a země byla silně [[Turkické národy|turkizována]], čímž vznikl i turkický základ dnešní [[Ázerbájdžánština|ázerbájdžánštiny]]. Roku 1067 se území stalo součástí [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]], v oblasti vládla dynastie [[Ildegizidové|Ildegizidů]].{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Eldegüzid dynasty {{!}} Iranian dynasty [165] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [166] => | url = https://www.britannica.com/topic/Eldeguzid-dynasty [167] => | jazyk = en [168] => | datum přístupu = 2021-05-28 [169] => }} Na konci 14. století na území dnešního Ázerbájdžánu vznikly dva státy: [[Karakojunluská říše]] (1375–1468){{Citace elektronického periodika [170] => | titul = Kara Koyunlu {{!}} History, Meaning, & Capital {{!}} Britannica [171] => | periodikum = www.britannica.com [172] => | url = https://www.britannica.com/topic/Kara-Koyunlu [173] => | jazyk = en [174] => | datum přístupu = 2022-03-05 [175] => }} a [[Akkojunluská říše]] (1378–1508).{{Citace periodika [176] => | příjmení = Melville [177] => | jméno = Charles [178] => | titul = History: From the Saljuqs to the Aq Qoyunlu (ca. 1000-1500 C.E.) [179] => | periodikum = Iranian Studies [180] => | datum vydání = 1998 [181] => | ročník = 31 [182] => | číslo = 3/4 [183] => | strany = 473–482 [184] => | issn = 0021-0862 [185] => | url = https://www.jstor.org/stable/4311182 [186] => | datum přístupu = 2022-03-05 [187] => }} V době [[Tamerlán|Temerlánovy]] expanze se staly vazaly jeho [[Tímúrovská říše|Timurovské říše]], ale po Temerlánově smrti roku 1405 se jim otevřel prostor k nezávislé existenci. [188] => [189] => Mnozí z vládců akkojunluské dynastie byli sezdáni s řeckými princeznami, včetně zakladatele dynastie [[Uzun Hasan|Uzuna Hasana]]. Roku 1467 se Uzunu Hasanovi podařilo porazit karakojunluského panovníka [[Džahánšáh]]a a ovládnout jeho území. Smrtí Uzunova syna [[Jákúb ibn Uzun Hasan|Jákúba ibn Uzun Hasana]] začala občanská válka, které využili perští [[Safíovci]], konkrétně šáh [[Ismá‘íl I.]], který oblast ovládl roku 1538. Převrat obyvatelstvo snášelo dobře, neboť dobyvatelé byli [[Ší'itský islám|šíité]] stejně jako většina populace akkojunluské říše, zatímco staří vládci byli [[Sunnitský islám|sunnité]].{{Doplňte zdroj}} [190] => [191] => === Novověk === [192] => [[Soubor:Торговая переправа близ границ Ширвана.jpg|náhled|Říční obchod v [[Şirvan|Širvanu]] (1714)]] [193] => Vláda perské dynastie Safíovců v [[16. století]] znamenala období rozkvětu, protože země byla zapojena do obchodních vztahů [[Perská říše|Perské říše]]. [[Osmanská říše|Osmanům]] se nakrátko podařilo obsadit části dnešního Ázerbájdžánu v důsledku osmansko-safíjovské války v letech 1578–1590. Počátkem 17. století však byli vyhnáni safíjovským vládcem [[Abbás I. Veliký|Abbásem I.]] (vládl 1588–1629). V [[18. století]] do vývoje oblasti zasáhlo [[Rusko]] v důsledku [[Rusko-perská válka (1722–1723)|rusko-perské války]] (1722–1723). Postupně se mu podařilo obsadit pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] s významným městem [[Baku]]. Tato území zůstala v ruských rukou jen krátce, podle smluv z [[Rašt]]u ([[1732]]) a z [[Gjandža|Gjandži]] ([[1735]]) je navrátilo zpět Persii. Tam se vzápětí chopila moci nová dynastie [[Afšárovci|Afšárovců]], posléze [[Zandové|Zandů]] a [[Kádžárovci|Kádžárovců]].{{Doplňte zdroj}}[[Soubor:Взятии штурмом крепости Гянджи.jpg|vlevo|náhled|208x208pixelů|Bitva o Gjandžu roku 1804]]Právě Kádžárovci museli sledovat, jak se ruský apetit v 19. století znovu zvýšil. V roce 1804 Rusové napadli a vyplenili město [[Gjandža]], což vyvolalo [[Rusko-perská válka (1804–1813)|rusko-perskou válku]] v letech 1804–1813, kterou Rusové vyhráli. [[Gulistánská dohoda|Gulistánská mírová dohoda]] pak určila, že Persie musí Rusku postoupit [[Gruzie|Gruzii]] a území [[Dagestán]], které tvoří většinu dnešního Ázerbájdžánu.{{Citace monografie [194] => | příjmení = Dowling [195] => | jméno = Timothy C. [196] => | titul = Russia at War: From the Mongol Conquest to Afghanistan, Chechnya, and Beyond [2 volumes] [197] => | url = https://books.google.cz/books?id=KTq2BQAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:1598849484&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [198] => | vydavatel = ABC-CLIO [199] => | počet stran = 1166 [200] => | isbn = 978-1-59884-948-6 [201] => | poznámka = Google-Books-ID: KTq2BQAAQBAJ [202] => | jazyk = en [203] => }} Rusové Gulistánskou dohodu porušili další invazí roku 1826, jejímž důsledkem byla [[Rusko-perská válka (1826–1828)|další rusko-perská válka]] v letech 1826–1828. Předjednaná [[Spojené království|britská]] pomoc nedorazila a Peršané znovu prohráli. Tato válka měla pro Persii ještě horší důsledky než válka předchozí, neboť následná [[Turkmenčajská dohoda|dohoda z Turkmenčaje]] ji zbavila posledních zbývajících území na [[Kavkaz]]e, včetně jižního zbytku dnešního Ázerbájdžánu, tedy [[Karabašský chanát|Karabašského]], [[Jerevanský chanát|Jerevanského]] a Gjandžského chanátu. Dobytá území zůstala pod ruskou nadvládou 160 let.{{Doplňte zdroj}} [204] => [205] => Po začlenění všech kavkazských perských území do Ruského impéria byla nová hranice mezi Persií a Ruskem ustavena na řece [[Araks]], takže historické azerské území bylo rozděleno. Tato hranice je i dnes hranicí Ázerbájdžánu a [[Írán]]u, proto má Írán na svém území velkou azerskou menšinu.{{Citace periodika [206] => | příjmení = Souleimanov [207] => | jméno = Emil [208] => | titul = The Evolution of Azerbaijani Identity and the Prospects of Secessionism in Iranian Azerbaijan [209] => | periodikum = Connections [210] => | datum vydání = 2011 [211] => | ročník = 11 [212] => | číslo = 1 [213] => | strany = 77–84 [214] => | issn = 1812-1098 [215] => | url = https://www.jstor.org/stable/26326266 [216] => | datum přístupu = 2021-05-28 [217] => }} Počet etnických Azerů v Íránu dokonce výrazně převyšuje počet obyvatel Ázerbájdžánu, a to zhruba o pět milionů. Navzdory ruskému dobytí převládala mezi muslimskými intelektuály v Baku či Gjandže až do konce 19. století perská kultura.{{Citace periodika [218] => | příjmení = Gasimov [219] => | jméno = Zaur [220] => | titul = Observing Iran from Baku: Iranian Studies in Soviet and Post-Soviet Azerbaijan [221] => | periodikum = Iranian Studies [222] => | datum vydání = 2021-02-10 [223] => | ročník = 0 [224] => | číslo = 0 [225] => | strany = 1–23 [226] => | issn = 0021-0862 [227] => | doi = 10.1080/00210862.2020.1865136 [228] => | url = https://doi.org/10.1080/00210862.2020.1865136 [229] => | datum přístupu = 2022-03-05 [230] => }} [231] => [232] => Proti ruské nadvládě vzniklo několik rolnických povstání a došlo několikrát k ozbrojenému boji. Roku 1911 byla založena Muslimská demokratická strana [[Musavat]] (Rovnost), která se v roce 1917 přejmenovala na Turkotatarskou demokratickou stranu federalistů – musavatistů.{{Citace elektronického periodika [233] => | titul = Musavat [234] => | periodikum = www.encyclopedia.com [235] => | url = https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/musavat [236] => | datum přístupu = 2021-05-27 [237] => }} [238] => [239] => === Moderní dějiny === [240] => [[Soubor:Map of the Azerbaijan Democratic Republic.png|náhled|vlevo|Mapa Ázerbájdžánské demokratické republiky mezi lety 1918 až 1920.]] [241] => [[Soubor:Military parade of the Army of Azerbaijan Democratic Republic in 1919.jpg|náhled|Armáda Ázerbájdžánské demokratické republiky roku 1919]] [242] => Dne 13. listopadu [[1917]] byla v Ázerbájdžánu nastolena [[Bolševici|bolševická]] moc. Na konci března [[1918]] vypuklo v Baku protiruské povstání, které bylo místními bolševiky za pomoci ruských vojsk potlačeno. V dubnu 1918 schválil nově konstituovaný zakavkazský sněm vznik [[Zakavkazská demokratická federativní republika|Zakavkazské demokratické federativní republiky]], kterou tvořily [[Gruzie]], [[Arménie]] a Ázerbájdžán. V důsledku odlišné zahraničněpolitické orientace a různých rozporů se ale tato republika rozpadla. V Baku bolševici [[Březnové události|zmasakrovali 12 000 místních]] odpůrců.{{Citace periodika [243] => | příjmení = Smith [244] => | jméno = Michael G. [245] => | titul = Anatomy of a Rumour: Murder Scandal, the Musavat Party and Narratives of the Russian Revolution in Baku, 1917–20 [246] => | periodikum = Journal of Contemporary History [247] => | datum vydání = 2001-04 [248] => | ročník = 36 [249] => | číslo = 2 [250] => | strany = 211–240 [251] => | issn = 0022-0094 [252] => | doi = 10.1177/002200940103600202 [253] => | jazyk = en [254] => | url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/002200940103600202 [255] => | datum přístupu = 2023-08-13 [256] => }} Protože se na masakru podíleli příslušnici [[Arménská revoluční federace|Arménské revoluční federace]] (fakt v současnosti systematicky využívaný ázerbájdžánskou státní propagandou, jež masakr označuje za [[Genocida|genocidu]] spáchanou Armény), po jejím pádu [[Enver Paša]] v Baku „na oplátku“ zmasakroval minimálně 10 000 Arménů. Dne 28. května 1918 vyhlásila Muslimská rada nezávislou [[Ázerbájdžánská demokratická republika|Ázerbájdžánskou demokratickou republiku]] v čele s prezidentem [[Mammad Amin Rasulzade|Mammadem Aminem Rasulzadem]] a vládou [[musavat]]istů, která měla původně sídlo ve městě [[Gəncə]] (název Ázerbájdžán se do té doby užíval jen pro sever dnešního Íránu). V srpnu 1918 byla v Baku ustavena tzv. [[středokaspická diktatura]], což byla vláda bez komunistů, na jejíž žádost vstoupila do města britská armáda. V září 1918 se tato vláda stáhla do [[Írán]]u. Město Baku, které obsadila turecká armáda, se stalo sídlem musavatistické vlády. Dne 15. ledna 1919 uznaly západní mocnosti (tzv. [[Trojdohoda]]) nezávislost Ázerbájdžánské republiky. O dva měsíce později vypukl první arménsko-ázerbájdžánský konflikt o [[Náhorní Karabach]].{{Citace monografie [257] => | příjmení = Broers [258] => | jméno = Laurence [259] => | titul = Armenia and Azerbaijan: Anatomy of a Rivalry [260] => | url = https://books.google.cz/books/about/Armenia_and_Azerbaijan.html?id=vNidwgEACAAJ&redir_esc=y [261] => | vydavatel = Edinburgh University Press [262] => | počet stran = 400 [263] => | isbn = 978-1-4744-5052-2 [264] => | poznámka = Google-Books-ID: vNidwgEACAAJ [265] => | jazyk = en [266] => }} Výsledkem byl i šušský masakr Arménů.{{Citace elektronického periodika [267] => | příjmení = McLaughlin [268] => | jméno = Daniel [269] => | titul = Shusha still stands as symbol of vicious pogrom [270] => | periodikum = The Irish Times [271] => | url = https://www.irishtimes.com/news/shusha-still-stands-as-symbol-of-vicious-pogrom-1.523801 [272] => | jazyk = en [273] => | datum přístupu = 2021-05-27 [274] => }} [275] => [[Soubor:Киров, Микоян, Орджоникидзе и Левандовский среди красноармейцев в Баку 1920.JPG|vlevo|náhled|[[Rudá armáda]] v Baku roku 1920]] [276] => Ázerbájdžánská demokratická republika byla první parlamentní demokracií v muslimském světě. Jako první muslimská země v historii dala volební právo ženám. V Baku byla založena první univerzita moderního typu na muslimském východě. Nakonec šlo však jen o epizodu – v dubnu 1920 bylo [[Baku]] obsazeno [[Invaze Rudé armády do Ázerbájdžánu|Rudou armádou]] a byla vyhlášena [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánská socialistická republika]].{{Citace monografie [277] => | příjmení = Hasanli [278] => | jméno = Jamil [279] => | titul = The Sovietization of Azerbaijan: The South Caucasus in the Triangle of Russia, Turkey, and Iran, 1920-1922 [280] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Sovietization_of_Azerbaijan.html?id=KKaTswEACAAJ&redir_esc=y [281] => | vydavatel = University of Utah Press [282] => | počet stran = 470 [283] => | isbn = 978-1-60781-593-8 [284] => | poznámka = Google-Books-ID: KKaTswEACAAJ [285] => | jazyk = en [286] => }} V boji se Sověty padlo až 20 000 ázerbájdžánských vojáků. V květnu 1921 byla přijata nová ústava a v březnu 1922 vznikl Federativní svaz socialistických republik Zakavkazska, který se – zároveň s přejmenováním na [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku]] – podílel v prosinci 1922 na vytvoření [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Tato svazová republika byla v roce 1936 rozdělena na tři republiky, a to [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánskou SSR]], [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménskou SSR]] a [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínskou SSR]].{{Doplňte zdroj}} [287] => [288] => [[Soubor:Oldbaku (2).jpg|náhled|Baku v 50. letech 20. století]] [289] => Dne 13. října 1921 podepsaly sovětské Rusko, Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie s Tureckem dohodu známou jako [[Karská smlouva]]. Její součástí bylo i to, že krátce existující Republika Aras na jihu Kavkazu se stává součástí Ázerbájdžánské SSR jakožto [[Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika]].{{Citace elektronického periodika [290] => | příjmení = Davidian [291] => | jméno = Davidian [292] => | titul = The Curious Treaty of Kars [293] => | periodikum = Modern Diplomacy [294] => | url = https://moderndiplomacy.eu/2018/09/11/the-curious-treaty-of-kars/ [295] => | datum vydání = 2018-09-11 [296] => | datum přístupu = 2022-03-05 [297] => }}{{Citace periodika [298] => | příjmení = Cornwall [299] => | jméno = J. H. M. [300] => | titul = The Russo-Turkish Boundary and the Territory of Nakhchivan [301] => | periodikum = The Geographical Journal [302] => | datum vydání = 1923 [303] => | ročník = 61 [304] => | číslo = 6 [305] => | strany = 445–450 [306] => | issn = 0016-7398 [307] => | doi = 10.2307/1780823 [308] => | url = https://www.jstor.org/stable/1780823 [309] => | datum přístupu = 2022-03-05 [310] => }} Dnes je [[Nachičevanská autonomní republika]] ázerbájdžánskou [[Exkláva|exklávou]], největší suchozemskou exklávou na světě.{{Citace elektronického periodika [311] => | titul = O jedné z největších exkláv světa jste zřejmě nikdy neslyšeli [312] => | periodikum = Novinky.cz [313] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [314] => | vydavatel = Borgis [315] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/o-jedne-z-nejvetsich-exklav-sveta-jste-zrejme-nikdy-neslyseli-40332079 [316] => | datum vydání = 2020-08-09 [317] => | datum přístupu = 2022-03-05 [318] => }} [319] => [320] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] hrál Ázerbájdžán strategickou roli v zásobování [[Rudá armáda|Rudé armády]], 80 % ropy na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] pocházelo odtud. Kvůli tomu také Němci spustili [[Bitva o Kavkaz|bitvu o Kavkaz]], avšak neuspěli. Do Rudé armády bylo odvedeno a do bojů nasazeno 681 000 Azerů (z toho přes 100 000 žen), což tehdy představovalo pětinu celé populace země. 250 000 Azerů na frontě padlo.{{Doplňte zdroj}}[[Soubor:Armenian soldiers in northern Artsakh 1994.tif|náhled|[[První válka o Náhorní Karabach]] mezi Armény a Ázerbájdžánci vypukla v roce 1988|vlevo]] [321] => [322] => V roce 1988 vznikl [[První válka o Náhorní Karabach|ozbrojený konflikt]] mezi Armény a Ázerbájdžánci o [[Náhorní Karabach]], který v září 1991 vyhlásil nezávislost na Ázerbájdžánu. Přes čtyři rezoluce [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]] [[Organizace spojených národů|OSN]] zůstalo 20 % ázerbájdžánského území, na němž fungovala tzv. [[Republika Arcach]], pod faktickou arménskou okupací. Během války bylo na obou stranách spácháno mnoho zvěrstev a [[pogrom]]ů, například neblaze proslulý [[masakr v Chodžaly]], kde arménské polovojenské jednotky povraždily 600 ázerbájdžánských civilistů.{{Citace periodika [323] => | příjmení = Krupka [324] => | jméno = Jaroslav [325] => | titul = Krvavý masakr v Náhorním Karabachu: Civilisty nikdo nešetřil, zemřely i děti [326] => | periodikum = Deník.cz [327] => | datum vydání = 2022-02-26 [328] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/nahorni-karabach-chodzaly-masakr-azerbajdzan-armenie.html [329] => | datum přístupu = 2022-03-06 [330] => }}{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = Osudy z černé zahrady: roztříštěný život Náhorního Karabachu [332] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [333] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/osudy-z-cerne-zahrady-roztristeny-zivot-nahorniho-karabachu [334] => | datum_vydání = 16. srpna 2013 [335] => | datum přístupu = 2019-11-12 [336] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191112160814/https://www.stoplusjednicka.cz/osudy-z-cerne-zahrady-roztristeny-zivot-nahorniho-karabachu [337] => | datum archivace = 2019-11-12 [338] => }} Celkem bylo zabito asi 30 000 lidí a více než milion lidí bylo vysídleno, z toho přes 800 000 Ázerbájdžánců a 300 000 Arménů.{{Citace elektronického periodika [339] => | titul = A Conflict That Can Be Resolved in Time: Nagorno-Karabakh - Harvard - Belfer Center for Science and International Affairs [340] => | periodikum = web.archive.org [341] => | url = http://belfercenter.ksg.harvard.edu/publication/1283/conflict_that_can_be_resolved_in_time.html [342] => | datum vydání = 2015-12-08 [343] => | datum přístupu = 2022-03-06 [344] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151208204939/http://belfercenter.ksg.harvard.edu/publication/1283/conflict_that_can_be_resolved_in_time.html [345] => | datum archivace = 2015-12-08 [346] => }} (K další eskalaci konfliktu došlo v letech 2016 a 2021). [347] => [[Soubor:RedArmy Paratroops Baku 1990.jpg|náhled|Sovětská vojska v Baku během [[Černý leden|černého ledna]]]] [348] => [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačovovo]] vedení Sovětského svazu bylo na Kavkaze diskreditováno tím, že není schopno zabránit konfliktu mezi dvěma členy federace. Ázerbájdžánci začali žádat nezávislost, nepokoje vyústily v tzv. [[černý leden]], kdy nejprve vypukl pogrom na Armény, z nichž asi stovka byla zabita, načež zasáhla sovětská armáda a zabila 147 demonstrantů.{{Citace periodika [349] => | příjmení = Krupka [350] => | jméno = Jaroslav [351] => | titul = Pogrom na Armény v Baku: Muže házeli do zapálených domů, ženy týrali [352] => | periodikum = Deník.cz [353] => | datum vydání = 2020-01-12 [354] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/baku-azerbajdzan-armenie-sovetsky-svaz-pogrom.html [355] => | datum přístupu = 2021-05-28 [356] => }} Zásah podle všeho neměl za cíl chránit Armény (ti z velké části již z města utekli), ale měl zabránit nacionalistické Ázerbájdžánské lidové frontě, aby definitivně převzala moc. Zásah ovšem rozčílil i [[Komunistická strana Ázerbájdžánu|ázerbájdžánské komunisty]], kteří vydali prohlášení, že šlo ze strany Moskvy o agresi. [357] => [[Soubor:Ayaz Mutalibov 1992.jpg|vlevo|náhled|160x160pixelů|[[Ayaz Mütəllibov]]]] [358] => V květnu [[1990]] zvolil Nejvyšší sovět [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánské SSR]] (v listopadu 1990 přejmenovaný na [[Národní shromáždění (Ázerbájdžán)|Nejvyšší medžlis]]) prezidentem [[Ayaz Mütəllibov|Ayaze Mütəllibova]]. V únoru [[1991]] došlo ke změně názvu státu na Ázerbájdžánskou republiku. V reakci na [[Srpnový puč|puč konzervativních bolševiků]] v Moskvě v srpnu 1991 přijal 18. října 1991 Nejvyšší medžlis Ázerbájdžánu Deklaraci nezávislosti, která byla potvrzena celostátním referendem v prosinci 1991 (krátce poté Sovětský svaz oficiálně zanikl) – 18. říjen je tak dnes v Ázerbájdžánu slaven jako Den nezávislosti. V prosinci 1991 se Ázerbájdžán stal dohodou z [[Alma-Ata|Alma-Aty]] zakládajícím členem [[Společenství nezávislých států]] (SNS). Demonstrace a nátlak opozice vedly poté k odstoupení Mütəllibova.{{Citace periodika [359] => | příjmení = ERGUN [360] => | jméno = Ayça [361] => | titul = Post-Soviet Political Transformation in Azerbaijan: Political Elite, Civil Society and The Trials of Democratization [362] => | periodikum = Uluslararası İlişkiler / International Relations [363] => | datum vydání = 2010 [364] => | ročník = 7 [365] => | číslo = 26 [366] => | strany = 67–85 [367] => | issn = 1304-7310 [368] => | url = https://www.jstor.org/stable/43926143 [369] => | datum přístupu = 2021-05-27 [370] => }} [371] => [[Soubor:Abulfaz Elchibey (1992).jpg|vlevo|náhled|210x210pixelů|[[Abulfaz Elčibej]]]] [372] => V květnu [[1992]] se stoupenci Mütəllibova pokusili opět převzít moc, ale neúspěšně. Za prezidenta byl demokraticky zvolen [[Abulfaz Elčibej]], který však byl záhy svržen vojenským převratem proruského plukovníka [[Surat Husejnov|Surata Husejnova]]. V prezidentských volbách dne 3. října [[1993]] zvítězil bývalý vůdce sovětského Ázerbájdžánu [[Hejdar Alijev]]. Poté, co Alijev podepsal smlouvu o těžbě ropy v Kaspickém moři se západními společnostmi, pokusil se Husejnov o další státní převrat.{{Citace elektronického periodika [373] => | titul = Azerbaijan - The Coup of June 1993 [374] => | periodikum = countrystudies.us [375] => | url = http://countrystudies.us/azerbaijan/31.htm [376] => | datum přístupu = 2022-03-06 [377] => }} Ten byl ale rychle potlačen a Husejnov uprchl do Ruska. Jednání s ruskou vládou (odblokovaná ropnými koncesemi pro ruskou společnost [[Lukoil]]) vyústila v roce 1997 v Husejnovovo vydání do Ázerbájdžánu, kde byl obviněn z velezrady a odsouzen na doživotí (roku 2004 dostal milost). V roce 1995 čelil Alijev dalšímu pokusu o puč, tentokrát vedeném velitelem speciálních jednotek OMON [[Rovšan Javadov|Rovšanem Javadovem]]. I tento pokus byl ale zmařen.{{Citace elektronického periodika [378] => | příjmení = EFRON [379] => | jméno = Sonni [380] => | titul = Azerbaijan Coup Attempt Crushed : Caucasus: Loyal forces storm a building and overcome mutinous police units, president reports. [381] => | periodikum = Los Angeles Times [382] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1995-03-18-mn-44128-story.html [383] => | datum vydání = 1995-03-18 [384] => | jazyk = en-US [385] => | datum přístupu = 2022-03-06 [386] => }} Poté, co byl Alijev v roce [[2003]] s těžkou nemocí léčen ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], odstoupil z funkce prezidenta. Zemřel 12. prosince 2003 v [[Cleveland]]u. Krátce předtím jmenoval svého syna [[Ilham Alijev|Ilhama Alijeva]] předsedou vlády. [387] => Ve volbách 15. října [[2003]] byl Ilham Alijev zvolen prezidentem Ázerbájdžánské republiky. V této funkci byl potvrzen prezidentskými volbami dne 15. října [[2008]]. Klan Alijevců si udržuje moc tvrdými represemi a budováním diktatury, která stojí na příjmech z ropy. Dochází k potlačování svobody slova, perzekucím nezávislých novinářů či držení politických oponentů ve vězení.{{Citace elektronického periodika|titul=Ázerbájdžán {{!}} Člověk v tísni|periodikum=www.clovekvtisni.cz|url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/azerbajdzan|datum přístupu=2017-03-09}}[[Soubor:Ilham Aliyev chaired a Security Council meeting (cropped).png|náhled|[[Ilham Alijev]] při jednání Bezpečnostní rady během [[Druhá válka o Náhorní Karabach|druhé války o Náhorní Karabach]]]]V červenci 2020 byl obnoveny [[Arménsko-ázerbájdžánské střety (červenec 2020)|ozbrojené střety]] v Náhorním Karabachu. Ty se nepodařilo uklidnit a v září vypukla regulérní válka, tzv. [[druhá válka o Náhorní Karabach]]. Ázerbájdžánská armáda útočila s podporou [[Turecko|Turecka]], hlavní velmocenské opory alijevského režimu, Arméni se spoléhali na pomoc [[Vladimir Putin|putinovského]] Ruska, která však nepřišla v takové míře, v jakou věřili. Šestitýdenní boje přinesly Ázerbájdžánu územní zisky. Podle mírové smlouvy, podepsané pod Putinovou patronací, si obě strany ponechaly kontrolu nad právě ovládanými územími – Arménie tak sice udržela většinu Náhorního Karabachu, ale Ázerbájdžánu musela odevzdat tři okresy ([[Kelbadžar (rajón)|Kelbadžar]], [[Ağdam (rajón)|Ağdam]] a [[Lačin (rajón)|Lačin]]).{{Citace elektronického periodika [388] => | titul = Válka o Náhorní Karabach je u konce, oznámil arménský premiér. Dohodu označil za ‚bolestivou‘ [389] => | periodikum = iROZHLAS [390] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [391] => | vydavatel = Český rozhlas [392] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [393] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nahorni-karabach-valka-konec-dohoda-armenie-azerbajdzan_2011092323_tzr [394] => | datum přístupu = 2022-03-06 [395] => }} Z původních 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou [[Republika Arcach|Republiky Arcach]], se její území zmenšilo na 3 170 km². Tento výsledek byl v Ázerbájdžánu oslavován jako velké vítězství, naopak v Arménii způsobil nepokoje a krizi.{{Citace elektronického periodika [396] => | titul = Hanebný mír, zuří Arméni. V Karabachu však mířili k totální porážce [397] => | periodikum = iDNES.cz [398] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-rusko-armenie-azerbajdzan-mir-pasinjan-protesty-jerevan.A201110_101708_zahranicni_aha [399] => | datum vydání = 2020-11-10 [400] => | datum přístupu = 2022-03-06 [401] => }} Během bojů padlo 2 783 ázerbájdžánských vojáků a asi 4 000 arménských.{{Citace elektronického periodika [402] => | příjmení = [403] => | jméno = [404] => | titul = Ázerbájdžán oznámil počet padlých v Náhorním Karabachu [405] => | periodikum = ČT24 [406] => | vydavatel = Česká televize [407] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3235392-azerbajdzan-oznamil-pocet-padlych-v-nahornim-karabachu [408] => | datum vydání = 2020-12-03 [409] => | datum přístupu = 2022-03-06 [410] => }} V pozemním koridoru mezi Arménií a oblastí Náhorního Karabachu začaly dle mírové smlouvy působit síly [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruské armády]].{{Citace elektronického periodika [411] => | příjmení = Dorazín [412] => | jméno = Martin [413] => | titul = Rusko rozmisťuje své síly v Náhorním Karabachu. Mají oddělit znepřátelené strany konfliktu [414] => | periodikum = iROZHLAS [415] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [416] => | vydavatel = Český rozhlas [417] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [418] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-armada-nahorni-karabach-dohoda-dohlizeni_2011121739_tzr [419] => | datum přístupu = 2022-03-06 [420] => }} To označili pozorovatelé za geopolitické vítězství Ruska, stejně tak ale hovořili o posílení vlivu Turecka v oblasti.{{Citace elektronického periodika [421] => | titul = Přichází čas dravců. Erdogan v Karabachu pronikl do ruské sféry vlivu [422] => | periodikum = iDNES.cz [423] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/turecko-erdogan-nahorni-karabach-rusko-putin-kavkaz-armenie-azerbajdzan.A201112_134938_zahranicni_aha [424] => | datum vydání = 2020-11-13 [425] => | datum přístupu = 2022-03-06 [426] => }} [427] => [428] => Arménský separatistický stát Arcach se stal závislým na úzkém [[Lačinský koridor|Lačinském koridoru]], jímž udržoval spojení s Arménií. Podle příměří z roku 2020 měl být kontrolován Ruskem, brzy se však ukázalo, že ho fakticky kontroluje Ázerbájdžán.{{Citace elektronického periodika [429] => | příjmení = Pitthardová [430] => | jméno = Veronika [431] => | titul = Ázerbájdžán škrtí Lačinský koridor. Baku nás nechá vyhladovět, bojí se Arméni [432] => | periodikum = iDNES.cz [433] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armeni-genocida-hladoveni-humanitarni-pomoc.A230825_120053_zahranicni_pitt [434] => | datum vydání = 2023-08-27 [435] => | jazyk = cs [436] => | datum přístupu = 2023-09-28 [437] => }} Od prosince 2022 byl koridor zablokován Ázerbájdžánem.{{Citace elektronického periodika [438] => | titul = Západ nechává Ázerbájdžán spolknout Náhorní Karabach. Pasivita se mu může vymstít [439] => | periodikum = E15 [440] => | datum_vydání = 20. září 2023 [441] => | url = https://www.e15.cz/nazory-a-analyzy/zapad-nechava-azerbajdzan-spolknout-nahorni-karabach-pasivita-se-mu-muze-vymstit-1410617 [442] => }} Tím se situace arménského Karabachu stala neudržitelnou. V květnu 2023 Arménie uvedla, že je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu.{{Citace elektronického periodika | titul = Arménie je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu | periodikum = Novinky.cz [443] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [444] => | vydavatel = Borgis | datum_vydání = 2023-05-22 | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-armenie-ochotna-uznat-karabach-za-soucast-azerbajdzanu-40432284}} V září 2023 Ázerbájdžán [[Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)|provedl bleskový vojenský úder]] a celé území Náhorního Karabachu dostal pod svou kontrolu.{{Citace elektronického periodika [445] => | příjmení = Pukovcová [446] => | jméno = Klára [447] => | příjmení2 = Hron [448] => | jméno2 = Jan [449] => | titul = Ázerbájdžánský vpád do Karabachu má 27 mrtvých, v Jerevanu vypukly potyčky [450] => | periodikum = iDNES.cz [451] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-azerbajdzan-boje-ofenziva-protiteroristicka-operace.A230919_115411_zahranicni_remy [452] => | datum vydání = 2023-09-19 [453] => | jazyk = cs [454] => | datum přístupu = 2023-09-28 [455] => }}{{Citace elektronického periodika [456] => | příjmení = [457] => | jméno = [458] => | titul = Stačil den a máme Karabach, těší Alijeva. Nikol je zrádce, ryčel dav v Jerevanu [459] => | periodikum = iDNES.cz [460] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-protesty-jerevan-nahorni-karabach-azerbajdzan-alijev.A230920_202244_zahranicni_kha [461] => | datum vydání = 2023-09-20 [462] => | jazyk = cs [463] => | datum přístupu = 2023-09-28 [464] => }} Arménie ani arménský spojenec Rusko separatistům nepomohly, Rusko patrně kvůli rostoucím sporům s Arménií a svému válečnému vytížení v [[Rusko-ukrajinská válka|konfliktu na Ukrajině]].{{Citace elektronického periodika [465] => | příjmení = Havlická [466] => | jméno = Kateřina [467] => | titul = Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert [468] => | periodikum = iDNES.cz [469] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armenie-azerbajdzan-rozhovor-pavel-havlicek-amo.A230919_162548_zahranicni_kha [470] => | datum vydání = 2023-09-19 [471] => | jazyk = cs [472] => | datum přístupu = 2023-09-28 [473] => }}{{Citace elektronického periodika [474] => | příjmení = Hron [475] => | jméno = Jan [476] => | titul = Ať se NATO postará. Náhorní Karabach odhalil rozepře mezi Ruskem a Arménií [477] => | periodikum = iDNES.cz [478] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-armenie-nahorni-karabach-pasinjan-nato-medvedev-azerbajdzan-konflitk.A230920_120415_zahranicni_jhr [479] => | datum vydání = 2023-09-20 [480] => | jazyk = cs [481] => | datum přístupu = 2023-09-28 [482] => }} Po dobytí Karabachu téměř všichni arménští obyvatelé odešli do Aménie.{{Citace elektronického periodika [483] => | příjmení = [484] => | jméno = [485] => | titul = Exodus z Karabachu propukl naplno, Alijev chce i koridor přes Arménii [486] => | periodikum = iDNES.cz [487] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-nahorni-karabach-goris-alijev-erdogan-azerbajdzan.A230926_073214_zahranicni_aha [488] => | datum vydání = 2023-09-26 [489] => | jazyk = cs [490] => | datum přístupu = 2023-09-28 [491] => }}{{Citace elektronického periodika [492] => | příjmení = [493] => | jméno = [494] => | titul = Do Arménie již uprchla téměř polovina karabašské populace, uvádí její vláda [495] => | periodikum = iDNES.cz [496] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-azerbajdzan-armenie-tretina-populace-prcha.A230927_104808_zahranicni_pukk [497] => | datum vydání = 2023-09-27 [498] => | jazyk = cs [499] => | datum přístupu = 2023-09-28 [500] => }} [501] => [502] => == Státní symboly == [503] => === Vlajka === [504] => {{Podrobně|Ázerbájdžánská vlajka}} [505] => [506] => Ázerbájdžánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: modrým, červeným a zeleným. Uprostřed vlajky je umístěn bílý [[půlměsíc (symbol)|půlměsíc]] a osmicípá hvězda. [507] => [508] => === Znak === [509] => {{Podrobně|Státní znak Ázerbájdžánu}} [510] => [511] => Ázerbájdžánský státní znak je složen z tradičních a moderních symbolů. V samém středu znaku je umístěn symbol [[oheň|ohně]]. Barvy užité na znaku jsou převzaty z [[Ázerbájdžánská vlajka|Ázerbájdžánské vlajky]]. Tyto barvy tvoří pozadí osmicípé hvězdě. Na spodu symbolu je stonek [[pšenice]] a druhá rostlina na znaku je větvička [[dub]]u. [512] => [513] => === Hymna === [514] => {{Podrobně|Ázerbájdžánská hymna}} [515] => [516] => Ázerbájdžánská hymna je píseň ''Azərbaycan marşı'' ({{Vjazyce2|cs|''Ázerbájdžánský pochod''}}). Slova napsal básník Əhməd Cavad a hudbu složil skladatel [[Uzeir Hadžibekov]]. [517] => [518] => == Geografie == [519] => {{Podrobně|Geografie Ázerbájdžánu}} [520] => [521] => === Vodstvo === [522] => [[Soubor:Budug Azerbaijan16.jpg|náhled|[[Kavkaz]] na severu země]] [523] => V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku více než 100 km. Horské oblasti ([[nadmořská výška]] 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km²), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km²). Největší [[řeka]] ''Kavkazu'' [[Kura]] protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do ''Kaspického moře''. Hlavní [[přítok]] ''Kury'' [[Araks]] teče podél jižní hranice ''Ázerbájdžánu''. Většina řek patří do [[povodí]] ''Kury'', jen řeky na severovýchodě ([[Samur]]) a v pohoří [[Talyš]] ([[Bolqarçay]]) ústí přímo do ''Kaspického moře''. Z jihovýchodních svahů [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] stékají řeky [[Belokančaj]], [[Muchachčaj]], [[Talačaj]], [[Kurmuchčaj]] aj. K severovýchodu od rozvodí tečou [[Samur]], [[Kudialčaj]] aj. Z jihovýchodní části [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]] stékají pravé přítoky ''Kury'' ([[Şəmkirçay]], [[Agstafa (řeka)|Agstafa]], [[Gjandžačaj]], [[Terter]]) a levý přítok ''Araksu'' [[Akera]]. Na většině řek jsou zaznamenány nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), pouze v ''Talyši'' v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na [[zavlažování]]. Na ''Kuře'' byla vybudována velká [[Mingačevirská hydroelektrárna]] a [[Mingačevirská přehrada]] (rozloha 605 km² a objem 16 km³), ze které jsou rozvedeny [[zavlažovací kanál|zavodňovací kanály]] ([[Hornokarabašský kanál|Hornokarabašský]] a [[Hornoširvanský kanál|Hornoširvanský]]). Za přehradou je na ''Kuře'' rozvinuta místní [[Vodní doprava|lodní doprava]].{{Doplňte zdroj}} [524] => [525] => V Ázerbájdžánu je 250 [[jezero|jezer]], většinou jsou ale nevýznamná. Největšími z nich jsou [[Hadžigabul]] (15,5 km²) a [[Bejukšor]] (10,3 km²). Vznikla přehrazením dolin, popř. jsou [[ledovec|ledovcového]] původu, a nacházejí se v horách ''Velkého'' a ''Malého Kavkazu''. Největším z těchto jezer je [[Velký Alagjol]] (rozloha 5 km², hloubka 8 m) na [[Karabašská sopečná plošina|Karabašské sopečné plošině]]. Na severovýchodním svahu hřbetu [[Murovdag]] se rozkládá skupina překrásných jezer vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z údajně nejkrásnějších jezer ''Kavkazu –'' [[Modré jezero (Ázerbájdžán)|Modré jezero]]. Mnoho jezer se nachází také v [[Kuro-arakská nížina|Kuro-arakské nížině]].{{Doplňte zdroj}} [526] => [527] => === Velká města === [528] => [[Soubor:A view to Baku and it's Boulevard.JPG|náhled|Pohled na záliv v hl. městě [[Baku]]]] [529] => Počet obyvatel: [530] => # [[Baku]] – 2 074 300 [531] => # [[Sumqayıt]] – 357 900 [532] => # [[Gjandža]] – 328 400 [533] => # [[Mingačevir]] – 95 200 [534] => # [[Qaraçuxur]] – 72 200 (předměstí Baku) [535] => # [[Şirvan]] – 70 125 [536] => # [[Bakıxanov]] – 66 300 (předměstí Baku) [537] => # [[Nachičevan (město)|Nachičevan]] – 64 500 [538] => # [[Şəki]] – 62 100 [539] => [540] => == Politika == [541] => [[Soubor:Azərbaycan Respublikası Prezident Aparatının binası.jpg|náhled|Sídlo prezidenta v Baku]] [542] => V zemi vládne prezident [[Ilham Alijev]], který může být na základě ústavní změny, přijaté v [[Referendum|referendu]], volen doživotně.{{Citace elektronického periodika [543] => | příjmení = [544] => | jméno = [545] => | titul = Ázerbájdžán: Alijev může být prezidentem na doživotí [546] => | periodikum = Aktuálně.cz [547] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [548] => | vydavatel = Economia [549] => | odkaz na vydavatele = Economia [550] => | datum vydání = 2009-03-18 [551] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=632337 [552] => | datum přístupu = 2018-11-23 [553] => }} Opozice označila hlasování za zmanipulované. Země dlouhodobě porušuje lidská práva, opoziční novináři jsou vězněni, fyzicky napadáni, zastrašováni, několik jich bylo zavražděno.{{Citace periodika [554] => | titul = Council of Europe’s Message to Azerbaijan: Enough Is Enough [555] => | periodikum = Human Rights Watch [556] => | datum vydání = 2012-06-28 [557] => | jazyk = en [558] => | url = http://www.hrw.org/news/2012/06/28/council-europe-s-message-azerbaijan-enough-enough [559] => | datum přístupu = 2018-11-23 [560] => }}{{Citace periodika [561] => | titul = Azerbaijan: Concerns Regarding Freedom of the Media and Freedom of Expression [562] => | periodikum = Human Rights Watch [563] => | datum vydání = 2012-11-02 [564] => | jazyk = en [565] => | url = http://www.hrw.org/news/2012/11/02/azerbaijan-concerns-regarding-freedom-media-and-freedom-expression [566] => | datum přístupu = 2018-11-23 [567] => }}{{Citace elektronického periodika [568] => | titul = Amnesty International: Svoboda slova v Ázerbájdžánu je vážně ohrožena [569] => | periodikum = www.amnesty.cz [570] => | url = http://www.amnesty.cz/z181/svoboda-slova-v-azerbajdzanu-je-vazne-ohrozena [571] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181124105751/https://www.amnesty.cz/z181/svoboda-slova-v-azerbajdzanu-je-vazne-ohrozena [572] => | datum přístupu = 2018-11-23 [573] => | datum archivace = 2018-11-24 [574] => }} Alijevská hegemonní politická síla, [[Strana Nový Ázerbájdžán]], bývá charakterizována jako nacionálně-konzervativní, sekulární a [[Etatismus|etatistická]],{{Citace monografie [575] => | příjmení = Hunter [576] => | jméno = Shireen [577] => | titul = The New Geopolitics of the South Caucasus. [578] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [579] => | rok = 2017 [580] => | počet stran = [581] => }} případně jako bezprogramová.{{Citace elektronického periodika [582] => | titul = The Challenges of Electoral Competition in an Oil Rich State: Azerbaijani Pre-Election Report [583] => | periodikum = Washington Post [584] => | url = https://www.washingtonpost.com/news/monkey-cage/wp/2013/10/06/the-challenges-of-electoral-competition-in-an-oil-rich-state-azerbaijani-pre-election-report/ [585] => | jazyk = en [586] => | datum přístupu = 2018-11-23 [587] => }} V systému působí několik jejích menších „satelitů“, vedle nich pak ještě dvě hlavní strany opoziční, [[Musavat]] (nejstarší ázerbájdžánská strana vůbec, obnovená po roce 1989 [[Isa Gambar|Isou Gambarem]]) a Ázerbájdžánská strana lidové fronty (''Azərbaycan Xalq Cəbhəsi Partiyası''), kterou založil roku 1992 [[Abulfaz Elčibej]]. Obě lze považovat za reprezentanty [[Liberalismus|liberálních]] tendencí, ovšem s příměsemi, které nejsou u evropského liberalismu typické, jako je [[panturkismus]] a [[panislamismus]] u Musavatu.{{Citace monografie [588] => | příjmení = Dekmejian [589] => | jméno = Hrair [590] => | příjmení2 = Simonian [591] => | jméno2 = Hovann [592] => | titul = Troubled Waters: The Geopolitics of the Caspian Region [593] => | url = https://archive.org/details/troubledwaters00rhra [594] => | vydavatel = I.B. Tauris [595] => | rok = 2001 [596] => }} Obě strany spojily již jednou síly (2005) a vytvořily volební blok ''Azadlıq'' (Svoboda), ale marně.{{Doplňte zdroj}} [597] => [598] => Volební systém je [[Většinový volební systém|většinový]], typu [[Systém relativní většiny|relativní většiny]]. Krom většiny pro hegemonní stranu plodí typicky i velké množství nezávislých kandidátů. Je krajně nevýhodný pro opoziční strany. [[Národní shromáždění (Ázerbájdžán)|Parlament]] je [[Unikameralismus|jednokomorový]], má 125 členů a volí se do něj každých pět let, vždy první neděli v listopadu. [[Prezident Ázerbájdžánu|Prezident]] je volen na sedm let přímou volbou a může kandidovat a být zvolen opakovaně bez omezení. Kritiku nedemokratických prvků ázerbájdžánských voleb se vládní strana často snaží tlumit pověstnou „kaviárovou diplomacií“, tj. poskytováním různých výhod pozorovatelům a západním diplomatům i politikům.{{Citace elektronického periodika [599] => | příjmení = Doward [600] => | jméno = Jamie [601] => | titul = Plush hotels and caviar diplomacy: how Azerbaijan's elite wooed MPs [602] => | periodikum = the Guardian [603] => | url = http://www.theguardian.com/world/2013/nov/24/azerbaijan-caviar-diplomacy-for-mps [604] => | datum vydání = 2013-11-24 [605] => | jazyk = en [606] => | datum přístupu = 2018-11-23 [607] => }} Alijevova strana rovněž tvrdí, že mezinárodní kritiku organizuje Arménie ve spolupráci s kontroverzní [[George Soros|Sorosovou]] nadací.{{Citace elektronického periodika [608] => | titul = The Armenian Connection: How a secret caucus of MPs and NGOs, since 2012, created a network within the Parliamentary Assembly of the Council of Europe to hide violations of international law [609] => | periodikum = www.esisc.org [610] => | url = http://www.esisc.org/publications/analyses/11791 [611] => | datum přístupu = 2018-11-23 [612] => }} [613] => [614] => === Administrativní dělení === [615] => {{Podrobně|Administrativní dělení Ázerbájdžánu}} [616] => [[Soubor:Nakhichevan and Artsakh in Azerbaijan location map.png|náhled|[[Náhorně-karabašská republika]] (žlutě), jejíž většina byla do roku 2020 pod kontrolou Arménie, a [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]].]] [617] => Ázerbájdžán se dělí na 59 rajónů (okresů) (''rayonlar'', j. č. ''rayon''), 11 statutárních měst (''şəhərlər'', j. č. ''şəhər'') a 1 [[autonomie|autonomní]] republiku (''muxtar respublika'') [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]], která se dále dělí na 7 rajónů (okresů) a měst a 1 [[autonomie|autonomní]] oblast [[Náhorní Karabach]].{{Doplňte zdroj}} [618] => [619] => Prezident Ázerbájdžánu jmenuje guvernéry rajónů a měst, zatímco vláda [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevanu]] je vybrána a odsouhlasena parlamentem Nachičevanské autonomní republiky.{{Doplňte zdroj}} [620] => [621] => Oblast [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]] a dalších přilehlých rajónů je pod správou mezinárodně neuznané [[NKR|Náhornokarabašské republiky]] s [[Arméni|arménským obyvatelstvem]], ázerbájdžánští zastupitelé měst, jako je např. [[Stěpanakert|Chankendi]] nebo [[Šuša]], stále působí v emigraci.{{Doplňte zdroj}} [622] => [623] => === Zahraniční politika === [624] => [[Soubor:Recep Tayyip Erdoğan meet with Ilham Aliyev.jpg|vlevo|náhled|Prezident Turecka [[Recep Tayyip Erdoğan]] (vlevo) a prezident Ázerbájdžánu [[Ilham Alijev]] na schůzce v roce 2017]] [625] => Proces mezinárodního uznání nezávislosti Ázerbájdžánu po zhroucení Sovětského svazu trval přibližně jeden rok. Poslední zemí, která ho uznala, byl 6. listopadu 1996 [[Bahrajn]]. Plné diplomatické vztahy byly navázány nejdříve s [[Turecko|Tureckem]], [[Pákistán]]em, [[Spojené státy americké|Spojenými státy]], [[Írán]]em a [[Izrael]]em. Silná [[Geopolitika|geopolitická]] vazba pojí Ázerbájdžán především s Tureckem.{{Citace periodika [626] => | příjmení = Robins [627] => | jméno = Philip [628] => | titul = Between Sentiment and Self-Interest: Turkey's Policy toward Azerbaijan and the Central Asian States [629] => | periodikum = Middle East Journal [630] => | datum vydání = 1993 [631] => | ročník = 47 [632] => | číslo = 4 [633] => | strany = 593–610 [634] => | issn = 0026-3141 [635] => | url = https://www.jstor.org/stable/4328631 [636] => | datum přístupu = 2021-05-27 [637] => }} Zahraničněpolitickou prioritou Ázerbájdžánu je od jeho počátků otázka Náhorního Karabachu a znovuzískání plné kontroly nad ním.{{Citace elektronického periodika [638] => | příjmení = Fuller [639] => | jméno = Elizabeth [640] => | titul = Azerbaijan's Foreign Policy and the Nagorno-Karabakh Conflict [641] => | periodikum = IAI Istituto Affari Internazionali [642] => | url = https://www.iai.it/en/pubblicazioni/azerbaijans-foreign-policy-and-nagorno-karabakh-conflict [643] => | datum vydání = 2013-12-25 [644] => | jazyk = it [645] => | datum přístupu = 2021-05-27 [646] => }}{{Citace periodika [647] => | příjmení = Sadri [648] => | jméno = Houman [649] => | titul = Elements of Azerbaijan Foreign Policy [650] => | periodikum = Journal of Third World Studies [651] => | datum vydání = 2003 [652] => | ročník = 20 [653] => | číslo = 1 [654] => | strany = 179–192 [655] => | issn = 8755-3449 [656] => | url = https://www.jstor.org/stable/45194116 [657] => | datum přístupu = 2021-05-27 [658] => }} Arménie má zahraničněpolitickou a vojenskou podporu [[Rusko|Ruska]]. To implikuje ázerbájdžánské tendence k západu, které jsou však komplikovány autoritářským systémem.{{Citace elektronické monografie [659] => | příjmení = Ramani [660] => | jméno = Samuel [661] => | titul = Three reasons the U.S. won’t break with Azerbaijan over its violations of human rights and democratic freedoms [662] => | url = https://www.washingtonpost.com/news/monkey-cage/wp/2016/01/20/3-reasons-the-u-s-wont-break-with-azerbaijan-over-its-violations-of-human-rights-and-democratic-freedoms/ [663] => | vydavatel = The Washington Post [664] => | místo = [665] => | datum vydání = 20. ledna 2016 [666] => | datum přístupu = [667] => }} Zvláštní vazby má Ázerbájdžán s Izraelem, který mu dodává především zbraně.{{Citace elektronického periodika [668] => | příjmení = Soukup [669] => | jméno = Ondřej [670] => | titul = Izrael udržuje s Ázerbájdžánem dobré vztahy za zbraně. Proto vyvezl i československé houfnice a raketomety [671] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [672] => | url = https://hn.cz/c1-65905120-izrael-pestuje-s-baku-dobre-vztahy-za-zbrane [673] => | datum vydání = 2017-10-06 [674] => | datum přístupu = 2022-03-06 [675] => }} Vazby na Izrael způsobují, že Ázerbájdžán nemá nijak pevné vztahy s [[Írán]]em, ačkoli ty by se zdály logické vzhledem ke společné víře (šíitskému islámu). Naopak sunnitské založení Turecka by mohlo být vnímáno jako překážka spolupráce, ale není tomu tak, což je způsobeno i tím, že náboženství nehraje v ázerbájdžánské společnosti a politice zásadní roli. Ani miliony Azerů na íránském území nejsou faktem, který by posiloval vztahy s Íránem – naopak, Írán se Azerů na svém území spíše obává.{{Citace elektronického periodika [676] => | příjmení = Novák [677] => | jméno = Martin [678] => | titul = Nezvyklá role Izraele v bojích o Karabach: Prodává zbraně muslimskému Ázerbájdžánu [679] => | periodikum = Aktuálně.cz [680] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [681] => | vydavatel = Economia [682] => | odkaz na vydavatele = Economia [683] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/izrael-je-klicovym-spojencem-a-prodejcem-zbrani-azerbajdzanu/r~87fbfa1607b811eba7deac1f6b220ee8/ [684] => | datum vydání = 2020-10-06 [685] => | datum přístupu = 2022-03-06 [686] => }} [687] => [[Soubor:Azerbaijan, European Union signed MoU on Strategic Partnership in field of energy 02.jpg|náhled|[[Ilham Alijev]] a předsedkyně Evropské komise [[Ursula von der Leyenová]] po podepsání dohody o strategickém partnerství v oblasti energetiky dne 18. července 2022]] [688] => Ázerbájdžán je spoluzakladatelem [[GUAM]] (Organizace pro demokratický a ekonomický rozvoj) a [[OPCW]] (Organizace pro zákaz chemických zbraní). Od září [[1993]] je členem [[Společenství nezávislých států|SNS]] (Společenství nezávislých států), má stálé mise v [[Evropská unie|Evropské unii]], hostí zvláštní vyslance [[Evropská komise|Evropské komise]] a je členem [[Organizace spojených národů|OSN]] (Organizace spojených národů), [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), [[Rada Evropy|RE]] (Rady Evropy) a partnerem [[Severoatlantická aliance|NATO]] pro mírový program (PfP).{{Doplňte zdroj}} [689] => [690] => Dále je členem následujících organizací: [[AsDB]], [[BSEC]], [[EAPC]], [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj|EBRD]], [[ECE]], [[Organizace ekonomické spolupráce|ECO]], [[ESCAP]], [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]], [[GUAM]], [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|IAEA]], [[Světová banka|IBRD]], [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]], [[ICFTU]], [[Mezinárodní červený kříž|ICRM]], [[IDA]], [[Islámská rozvojová banka|IDB]], [[IFAD]], [[Mezinárodní finanční korporace|IFC]], [[IFRCS]], [[Mezinárodní organizace práce|ILO]], [[Mezinárodní námořní organizace|IMO]], [[Interpol]], [[Mezinárodní olympijský výbor|IOC]], [[IOM]], [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]] (korespondent), [[ITU]], [[Mezinárodní měnový fond|MMF]], [[NAM]] (přísedící), [[OIC]], [[OPCW]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Partnerství pro mír|PfP]], [[Rada Evropy|RE]], [[Společenství nezávislých států|SNS]], [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Konference OSN o obchodu a rozvoji|UNCTAD]], [[UNESCO]], [[UNHRC]], [[Organizace OSN pro průmyslový rozvoj|UNIDO]], [[Světová poštovní unie|UPU]], [[UNWTO]], [[WFTU]], [[Světová zdravotnická organizace|WHO]], [[WIPO]], [[Světová meteorologická organizace|WMO]], [[World Trade Organization|WToO]] (přísedící).{{Doplňte zdroj}} [691] => [692] => ==== Vztahy s Českem ==== [693] => Ázerbájdžán je oficiálně strategickým partnerem [[Česko|České republiky]],{{Citace elektronického periodika [694] => | titul = Režim v Baku si uplácel přátele v Evropě. Do Česka doputovalo 130 milionů [695] => | periodikum = iDnes.cz [696] => | datum_vydání = 15. září 2017 [697] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesko-azerbajdzan-korupcni-fond.A170914_212926_domaci_lre [698] => }} která dováží více než 30 procent svých dodávek [[Ropa|ropy]] z Ázerbájdžánu.{{Citace elektronického periodika [699] => | titul = Méně závislosti na Rusku. Podíl nakoupené ropy klesl na 45 procent [700] => | periodikum = Euro [701] => | datum_vydání = 5. listopadu 2019 [702] => | url = https://www.euro.cz/byznys/mene-zavislosti-na-rusku-1472401 [703] => }}{{Citace elektronického periodika [704] => | titul = Baku–Terst–Kralupy [705] => | periodikum = Týdeník Hrot [706] => | datum_vydání = 23. října 2020 [707] => | url = https://www.tydenikhrot.cz/clanek/baku-terst-kralupy [708] => }} České zbrojařské firmy prodávají zbraně do Ázerbájdžánu, přestože na tuto zemi je od roku 1992 uvaleno zbrojní embargo [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], a také do [[Turecko|Turecka]], které ve [[Válka v Náhorním Karabachu (2020)|válce o Náhorní Karabach]] v roce 2020 otevřeně podporovalo Ázerbájdžán. České ministerstvo zahraniční odmítlo možnost, že by na Ázerbájdžán byly uvaleny sankce kvůli použití zakázaných [[Kazetová puma|kazetových bomb]].{{Citace elektronického periodika [709] => | titul = Česko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka, které podporuje Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu [710] => | periodikum = Novinky.cz [711] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [712] => | vydavatel = Borgis [713] => | datum_vydání = 15. října 2020 [714] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cesko-zrusilo-embargo-na-vyvoz-zbrani-do-turecka-ktere-podporuje-azerbajdzan-v-nahornim-karabachu-40338949 [715] => }} V roce 2023 Česko z Ázerbájdžánu odebíralo 40 % dovezeného [[Zemní plyn|zemního plynu]].{{Citace elektronického periodika [716] => | titul = Konec arménského Karabachu [717] => | periodikum = Novinky.cz [718] => | datum_vydání = 21. září 2023 [719] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-konec-armenskeho-karabachu-40444402 [720] => }} [721] => [722] => === Lidská práva === [723] => [[Soubor:Leyla Yunus.jpg|náhled|[[Lejla Junusová]]]] [724] => Ústava Ázerbájdžánu zaručuje [[Svoboda projevu|svobodu slova]], ta ale v praxi není dodržována. Po několika letech úpadku svobody tisku a médií se v roce 2014 mediální prostředí v Ázerbájdžánu prudce zhoršilo. K umlčení jakékoli opozice a kritiky docházelo právě v době, kdy země vedla Výbor ministrů [[Rada Evropy|Rady Evropy]] (květen – listopad 2014). Falešná obvinění a beztrestnost při násilí proti novinářům se staly v Ázerbájdžánu normou. [[Svobodná Evropa|Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda]] a [[Hlas Ameriky]] byly zakázány, a nakonec i veškeré zahraniční vysílání. Ázerbájdžán měl podle [[Výboru na ochranu novinářů]] v roce 2015 největší počet uvězněných novinářů v Evropě a je pátou nejvíce [[Cenzura|cenzurující]] zemí na světě, v čemž předčil i [[Írán]] a [[Čína|Čínu]].{{Citace elektronického periodika [725] => | příjmení = Ognianova [726] => | jméno = Nina [727] => | titul = Baku 2015: Press freedom, Azerbaijan, and the European Games [728] => | vydavatel = Committee to Protect Journalists [729] => | url = https://cpj.org/2015/06/baku-2015-press-freedom-azerbaijan-and-the-europea/ [730] => | datum vydání = 2015-06-11 [731] => | datum přístupu = 2022-03-06 [732] => }} Někteří kritičtí novináři byli zatčeni i za zpravodajství o [[Pandemie covidu-19|pandemii covidu-19]].{{Citace elektronického periodika [733] => | titul = Azerbaijan abuses quarantine rules to jail critical journalists and bloggers [734] => | periodikum = Ipi.media [735] => | vydavatel = International Press Institute [736] => | url = https://ipi.media/azerbaijan-abuses-quarantine-rules-to-jail-critical-journalists-and-bloggers/ [737] => | datum vydání = 2020-04-23 [738] => | datum přístupu = 2022-03-06 [739] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200503130216/https://ipi.media/azerbaijan-abuses-quarantine-rules-to-jail-critical-journalists-and-bloggers/ [740] => | datum archivace = 2020-05-03 [741] => }} Podle zprávy [[Freedom House]] z roku 2013 je Ázerbájdžán v míře svobody tisku na 177. místě ze 196 zemí světa.{{Citace elektronického periodika [742] => | titul = Freedom of the Press 2013 [743] => | vydavatel = Freedom House [744] => | url = https://freedomhouse.org/sites/default/files/FOTP%202013%20Full%20Report.pdf [745] => | datum přístupu = 2022-03-06 [746] => }} [747] => [748] => Podle organizace [[Human Rights Watch]] je v zemi běžná též diskriminace a násilná represe vůči [[Homosexualita|homosexuálům]].{{Citace elektronického periodika [749] => | titul = Azerbaijan: Anti-Gay Crackdown [750] => | periodikum = Hrw.org [751] => | vydavatel = Human Rights Watch [752] => | url = https://www.hrw.org/news/2017/10/03/azerbaijan-anti-gay-crackdown [753] => | datum vydání = 2017-10-03 [754] => | datum přístupu = 2022-03-06 [755] => }} Organizace ILGA-Europe vyhlásila Ázerbájdžán v roce 2019 [[Homofobie|nejhomofobnější]] zemí Evropy.{{Citace elektronického periodika [756] => | příjmení = Rahim [757] => | jméno = Zamira [758] => | titul = Azerbaijan named most anti-LGBT+ country in Europe [759] => | periodikum = The Independent [760] => | url = https://www.independent.co.uk/news/world/europe/azerbaijan-worst-country-gay-lgbt-ilga-europe-law-a8912456.html [761] => | datum vydání = 2019-05-14 [762] => | jazyk = en [763] => | datum přístupu = 2022-03-06 [764] => }} [765] => [766] => Zpráva [[Amnesty International]] z října 2015 uvádí: „ Došlo k závažnému zhoršení lidských práv v Ázerbájdžánu za posledních několik let. Je smutné, že Ázerbájdžánu bylo umožněno téměř vyhladit svou [[Občanská společnost|občanskou společnost]].“{{Citace elektronického periodika [767] => | příjmení = Nozadze [768] => | jméno = Natalia [769] => | titul = Azerbaijan closes its doors [770] => | periodikum = Amnesty International [771] => | url = https://www.amnesty.org/en/latest/news/2015/10/azerbaijan-closes-its-doors/ [772] => | datum vydání = 2015-10-08 [773] => | jazyk = en [774] => | datum přístupu = 2022-03-06 [775] => }} Výroční zpráva Amnesty za roky 2015/16 uvedla: „...pronásledování politického disentu pokračovalo. Organizace pro lidská práva nadále nebyly schopny obnovit svou práci. Nejméně 18 vězňů svědomí zůstává uvězněno. Represálie vůči nezávislým novinářům a aktivistům přetrvávaly v zemi i v zahraničí, přičemž jejich rodinní příslušníci čelili obtěžování a zatýkání. Mezinárodní pozorovatelé lidských práv byli vyloučeni a vyhoštěni ze země. Přetrvávaly zprávy o mučení a jiném špatném zacházení."{{Doplňte zdroj}} [776] => [777] => Britský deník ''[[The Guardian]]'' v dubnu 2017 uvedl, že „ázerbájdžánská vládnoucí elita měla tajný fond o objemu 2,9 miliardy dolarů na vyplácení úplatků prominentním Evropanům prostřednictvím sítě neprůhledných britských společností... Uniklé údaje ukazují, že ázerbájdžánské vedení, obviněné z porušování lidských práv, systémové [[korupce]] a zmanipulování voleb, provedlo v letech 2012 až 2014 více než 16 000 skrytých plateb. Část těchto peněz šla politikům a novinářům v rámci mezinárodní [[Lobbování|lobbistické]] operace s cílem odvrátit kritiku ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva a podporovat pozitivní obraz jeho země.“{{Citace elektronického periodika [778] => | příjmení = Harding [779] => | jméno = Luke [780] => | příjmení2 = Barr [781] => | jméno2 = Caelainn [782] => | titul = UK at centre of secret $3bn Azerbaijani money laundering and lobbying scheme [783] => | periodikum = the Guardian [784] => | url = http://www.theguardian.com/world/2017/sep/04/uk-at-centre-of-secret-3bn-azerbaijani-money-laundering-and-lobbying-scheme [785] => | datum vydání = 2017-09-04 [786] => | jazyk = en [787] => | datum přístupu = 2022-03-06 [788] => }} [789] => [790] => K nejznámějším disidentům v zemi patří [[Lejla Junusová]].{{Citace elektronického periodika [791] => | příjmení = Procházková [792] => | jméno = Petra [793] => | titul = ‚Nebojím se smrti. Ale doufám, že můj muž přežije a dcera nebude sirotkem‘ {{!}} Svět [794] => | periodikum = Lidovky.cz [795] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/nebojim-se-smrti-ale-doufam-ze-muj-muz-prezije-a-dcera-nebude-sirotkem.A150824_174829_ln_zahranici_msl [796] => | datum vydání = 2015-08-25 [797] => | datum přístupu = 2022-03-06 [798] => }} Známou vězněnou novinářkou a bojovnicí proti korupci je [[Chadídža Ismailová]].{{Citace elektronického periodika [799] => | titul = Mříže kolem statečné novinářky praskly. Chadídža Ismailová je venku z vězení {{!}} Svět [800] => | periodikum = Lidovky.cz [801] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/mrize-kolem-statecne-novinarky-praskly-chadidza-ismailova-je-venku-z-vezeni.A160525_150158_ln_zahranici_msl [802] => | datum vydání = 2016-05-25 [803] => | datum přístupu = 2022-03-06 [804] => }} [805] => [806] => == Ekonomika == [807] => {{Podrobně|Ekonomika Ázerbájdžánu}} [808] => [[Soubor:Oil pump in Baku.jpg|náhled|Těžba ropy na předměstí Baku]] [809] => Ázerbájdžánský [[hrubý domácí produkt]] (HDP) rostl v 1. čtvrtletí [[2007]] o 41,7 %, což byl nejvyšší růst HDP na světě. V roce [[2005]] to bylo 26,4 % (druhý nejvyšší růst HDP na světě) a v roce [[2006]] 36,6 % (první na světě).{{Citace elektronického periodika [810] => | titul = Ázerbájdžánská republika [811] => | periodikum = www.irucz.ru [812] => | url = http://www.irucz.ru/cz/info/120000000000/azerbajdzan----/zeme/?select_regiony1= [813] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200409080234/http://www.irucz.ru/cz/info/120000000000/azerbajdzan----/zeme/?select_regiony1= [814] => | datum přístupu = 2018-11-23 [815] => | datum archivace = 2020-04-09 [816] => }} [817] => [818] => Nejdůležitějším odvětvím národního hospodářství je těžba [[ropa|ropy]], která je v zemi také částečně zpracovávána na ropné výrobky, převážně však vyvážena v surovém stavu. [[Petrochemický průmysl|Ropný průmysl]] se na tvorbě HDP podílí přibližně 75 %{{Citace periodika [819] => | příjmení1 = Vlach [820] => | jméno1 = Tomáš [821] => | titul = Chudý Kuvajt Kavkazu [822] => | periodikum = Pátek - Lidové noviny [823] => | rok = 2020 [824] => | číslo = 20 [825] => | strany = 16–19 [826] => }} a tvoří až 93 % ázerbájdžánského exportu.{{Citace elektronického periodika [827] => | titul = Ázerbájdžán obdivuhodně zmodernizoval ekonomiku {{!}} BusinessInfo.cz [828] => | periodikum = www.businessinfo.cz [829] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/azerbajdzan-obdivuhodne-zmodernizoval-ekonomiku-79001.html [830] => | datum přístupu = 2018-11-23 [831] => }} V nedávné době byl zčásti [[privatizace|privatizován]]. V zemi působí mj. několik zahraničních firem specializovaných na služby pro těžbu [[ropa|ropy]]. Důležitá byla stavba [[ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan|ropovodu Baku–Tbilisi–Ceyhan]], který je dlouhý 1 768 kilometrů a vede z ropných polí [[Azeri-Širag-Gunešli]] v [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] do [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. [[Ropovod]] spojuje tato ropná pole v blízkosti [[Baku]] s hlavním městem [[Gruzie]] a končí v [[Ceyhan (město)|Ceyhanu]], [[Turecko|tureckém]] [[přístav]]u na jihovýchodním břehu [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Je druhým nejdelším [[ropovod]]em na světě po [[ropovod Družba|ropovodu Družba]].{{Citace periodika [832] => | titul = Sousedská výpomoc: Ázerové hlídají ropovod Baku-Çeyhan [833] => | periodikum = TÝDEN.cz [834] => | datum vydání = 2008-03-19 [835] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/sousedska-vypomoc-azerove-hlidaji-ropovod-baku-eyhan_49735.html [836] => | datum přístupu = 2018-11-23 [837] => }} Největší objem ropy se vyváží (2019) do [[Itálie]] (11 miliard tun v hodnotě 5,5 miliardy dolarů), [[Izrael]]e, [[Indie]], [[Německo|Německa]], [[Španělsko|Španělska]], [[Čína|Číny]], [[Česko|Česka]] a [[Francie]]. Celkové příjmy z vývozu ropy činily v roce 2019 14,45 miliardy dolarů. [838] => [[Soubor:TAP TANAP SCP Schah Denis.png|náhled|250px|[[Jihokavkazský plynovod]] je napojen na [[Transanatolský plynovod]], který bude přivádět zemní plyn z Ázerbájdžánu do EU]] [839] => V posledních letech roste významně také těžba a vývoz [[zemní plyn|zemního plynu]]. O tuto surovinu je velký zájem v zemích [[Evropská unie|Evropské unie]], o čemž svědčí plány na výstavbu [[plynovod]]u [[Nabucco]] spojujícího země [[Střední Asie]] a [[Evropská unie|EU]], jakkoli nerealizovaný.{{Citace elektronického periodika [840] => | titul = Plynovod Nabucco plyn z Ázerbájdžánu do Evropy přepravovat nebude [841] => | periodikum = iDNES.cz [842] => | url = https://ekonomika.idnes.cz/plynovod-nabucco-plyn-z-azerbajdzanu-do-evropy-prepravovat-nebude-1f4-/eko-zahranicni.aspx?c=A130626_135429_eko-zahranicni_spi [843] => | datum vydání = 2013-06-26 [844] => | datum přístupu = 2018-11-23 [845] => }} [[Jihokavkazský plynovod]] je součástí Jižního plynového koridoru, který má napojit Evropu přes [[Transanatolský plynovod]] na obrovské ložisko Šach Deniz v Ázerbájdžánu. Zemní plyn z Ázerbájdžánu má pomoci snížit závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu z Ruska.{{Citace elektronického periodika [846] => | titul = V Turecku byl zahájen provoz plynovodu TANAP. Díky němu by měla klesnout závislost Evropy na Rusku [847] => | periodikum = iROZHLAS [848] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [849] => | vydavatel = Český rozhlas [850] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [851] => | datum_vydání = 12. června 2018 [852] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/plynovod-rusky-plyn-turecko-evropa-tanap_1806122218_per [853] => }} V roce 2022 podepsala EU dohodu s Ázerbájdžánem na zvýšení dodávek zemního plynu do Evropy.{{Citace elektronického periodika [854] => | titul = Ruský plyn si našel cesty a dál proudí do Evropy, hlavně ve formě LNG [855] => | periodikum = iDNES.cz [856] => | datum_vydání = 4. prosince 2022 [857] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/lng-rusko-plyn-dodavky-azerbajdzan.A221201_165440_eko-zahranicni_maz [858] => }} Do roku 2027 by se měly dodávky zemního plynu z Ázerbájdžánu do EU zdvojnásobit.{{Citace elektronického periodika [859] => | titul = EU podepsala s Ázerbájdžánem smlouvu o zdvojnásobení dodávek plynu [860] => | periodikum = Novinky.cz [861] => | datum_vydání = 18. července 2022 [862] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-eu-podepsala-s-azerbajdzanem-smlouvu-o-zdvojnasobeni-dodavek-plynu-40403277 [863] => }} [864] => [865] => Dalším motorem hospodářského růstu v Ázerbájdžánu je [[stavebnictví]], a to výstavba bytových i kancelářských domů, obzvláště v hlavním městě [[Baku]], ale i silnic a městských komunikací. V [[Baku]] vyrostlo v posledních letech mnoho výškových staveb, zčásti na místech původní starší zástavby.{{Doplňte zdroj}} [866] => [867] => Asi 54,9 % plochy Ázerbájdžánu tvoří [[zemědělská půda]] – celkem 4 755 100 hektarů (2007),{{Citace elektronického periodika [868] => | titul = The State Statistical Committee of the Republic of Azerbaijan [869] => | url = http://www.azstat.org/publications/azfigures/2007/en/003.shtml [870] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070610085820/http://www.azstat.org/publications/azfigures/2007/en/003.shtml [871] => | datum vydání = 2007-06-10 [872] => | datum přístupu = 2018-11-23 [873] => }} což je nejvíc v celé kavkazské oblasti. Pěstuje se ovoce, zelenina, [[víno]], [[bavlna]], [[Léčivá rostlina|léčivé rostliny]], v některých oblastech je možné pěstovat [[Lilek brambor|brambory]], [[Cukrová řepa|cukrovou řepu]] a [[tabák]]. V Kaspickém moři se loví [[jeseteři]] a [[vyza velká]], populace těchto vzácných ryb, lovených zejména pro tradiční výrobu [[kaviár]]u, se však povážlivě ztenčuje. [874] => [875] => == Obyvatelstvo == [876] => {{viz též|Obyvatelstvo Ázerbájdžánu}} [877] => [[Soubor:Azerbaijan ethnic 2003.png|náhled|Národnostní mapa Ázerbájdžánu před [[Válka v Náhorním Karabachu (2020)|válkou o Náhorní Karabach]] v roce 2020]] [878] => V roce 2013 měl Ázerbájdžán 9 356 500 obyvatel, z toho 91,6 % tvořili [[Azerové]], 2,02 % [[Lezgové]], 1,35 % [[Arméni]] (v samotném Ázerbájdžánu žádní nežijí, pouze v odtržené [[Náhorně-karabašská republika|Náhorněkarabašské republice]]), 1,34 % [[Rusové]], 1,26 % [[Talyšové]] a zbytek menší etnické skupiny (např. [[Kryzové]], Tsakhurové).{{Doplňte zdroj}} [879] => [880] => Většina Arménů utekla nebo byla vyhnána po [[Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)|dobytí Náhorního Karabachu]] Ázerbájdžánem v září 2023.{{Citace elektronického periodika [881] => | titul = Arménský exodus slábne. Z Karabachu uteklo osmdesát procent populace, Stěpanakert se vylidnil [882] => | periodikum = ČT24 [883] => | datum_vydání = 2. října 2023 [884] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/armensky-exodus-slabne-z-karabachu-uteklo-osmdesat-procent-populace-stepanakert-se-vylidnil-870 [885] => }}{{Citace elektronického periodika [886] => | příjmení1 = Just [887] => | jméno1 = Jiří [888] => | titul = Ztráta vlasti, nejhorší tragédie po genocidě. Západ se k nám chová pokrytecky, říká arménský novinář [889] => | periodikum = Lidovky.cz [890] => | datum_vydání = 8. října 2023 [891] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/nahorni-karabach-armenie-azerbajdzan-rusko-eu-osn.A231006_154958_ln_zahranici_rkj [892] => }} [893] => [894] => Demografické indikátory jsou v porovnání s okolními státy značně příznivé. V roce 2013 byla hrubá míra porodnosti 18,6 ‰, což představovalo zvýšení z 13,9 ‰ o deset let dříve.{{Citace periodika [895] => | titul = Europe birth rate reaches climax in Azerbaijan [896] => | periodikum = AzerNews.az [897] => | datum vydání = 2014-01-10 [898] => | jazyk = en [899] => | url = http://www.azernews.az/azerbaijan/63229.html [900] => | datum přístupu = 2018-11-23 [901] => }} To je nejvíce z evropských států (budeme-li Ázerbájdžán za evropský stát považovat). [902] => [903] => Podle různých zdrojů žije přibližně 20 milionů Azerů v sousedním [[Írán]]u.{{Citace elektronického periodika [904] => | titul = Cesta za poznáním starobylého Íránu: Babekův hrad [905] => | periodikum = Lidé a Země [906] => | datum_vydání = 8. srpna 2018 [907] => | url = https://www.lideazeme.cz/clanek/lideazeme-cz-zeme-asie/89024/cesta-za-poznanim-starobyleho-iranu-babekuv-hrad.html [908] => }} [909] => [910] => === Jazyky === [911] => 99,7 % [[Ázerbájdžánci|Ázerbájdžánců]] mluví [[ázerbájdžánština|ázerbájdžánsky]]. Druhý nejpoužívanější jazyk je [[ruština]], kterou se mluví zejména v hlavním městě [[Baku]] a na severu země. Jedním z prvních rozhodnutí ázerbájdžánského parlamentu po zisku nezávislosti v roce 1991 byl zákon o přechodu z písma [[cyrilice]] na [[Latinka|latinku]].{{Citace elektronického periodika [912] => | titul = Education in Azerbaijan: The Challenges of Transition by Dr. Ahmad Abdinov [913] => | periodikum = azer.com [914] => | url = http://azer.com/aiweb/categories/magazine/44_folder/44_articles/44_education.html [915] => | datum přístupu = 2018-11-23 [916] => }} [917] => [918] => === Náboženství === [919] => {{viz též|Pravoslaví v Ázerbájdžánu}} [920] => [[Soubor:Гянджа Джума-мечеть Мечеть шах Аббаса.jpg|náhled|Mešita šáha Abbáse v Gandže]] [921] => [[Soubor:Church of Saviour in Baku.jpg|náhled|Luteránský kostel v Baku]] [922] => Okolo 95 % populace tvoří [[muslim]]ové. 85 % muslimů se hlásí k [[Ší'itský islám|šíitskému]] a 15 % k [[Sunnitský islám|sunnitskému islámu]]. Ázerbájdžán má po [[Írán]]u procentuálně druhou nejvyšší šíitskou populaci.Juan Eduardo Campo,''Encyclopedia of Islam'', p.625 Ostatní víry jsou praktikovány různými etnickými skupinami v zemi. Podle článku 48 ústavy je Ázerbájdžán sekulární stát a zaručuje náboženskou svobodu. Ovšem v praxi je reálně i přes určité pozitivní tendence kulturní i náboženská svoboda stále potlačována dle reportů nezávislých agentur.{{Citace elektronického periodika [923] => | titul = USCIRF Releases Country Update on Azerbaijan {{!}} USCIRF [924] => | periodikum = www.uscirf.gov [925] => | url = https://www.uscirf.gov/news-room/releases-statements/uscirf-releases-country-update-azerbaijan [926] => | datum vydání = 2021-03-2201:40:23 [927] => | jazyk = en [928] => | datum přístupu = 2021-03-22 [929] => }} Podle průzkumu z let 2006–2008, provedeného společností Gallup, je jen pro 21 % obyvatel Ázerbájdžánu víra důležitým prvkem jejich každodenního života.[http://www.gallup.com/poll/114211/Alabamians-Iranians-Common.aspx GALLUP – What Alabamians and Iranians Have in Common] – data accessed on 19 August 2014 [930] => [931] => Druhou nejrozšířenější náboženskou skupinou v zemi jsou [[Pravoslaví v Ázerbájdžánu|pravoslavní]], představují asi 2 % populace.{{Citace elektronického periodika [932] => | příjmení = Hasanov [933] => | jméno = Aykhan [934] => | titul = Orthodox Christianity in Azerbaijan as a Unique Example of Tolerance [935] => | periodikum = ocl.org [936] => | url = https://ocl.org/orthodox-christianity-in-azerbaijan-as-a-unique-example-of-tolerance/ [937] => | datum přístupu = 2022-03-06 [938] => }} Jejich víra se začala šířit v 19. století, spolu s ruskou kolonizací. První pravoslavný kostel v Baku byl postaven roku 1815. V roce 2011 se v Ázerbájdžánu nacházelo šest pravoslavných chrámu, tři z nich spadají pod jurisdikci [[Ruská pravoslavná církev|ruské pravoslavné církve]] a další pod jurisdikci [[Gruzínská pravoslavná církev|gruzínské pravoslavné církve]]. Mimo pravoslavnou církev stále stojí unikátní udinská křesťanská komunita, jejíž kořeny mají sahat až do časů starověké [[Kavkazská Albánie|Kavkazské Albánie]].{{Citace elektronického periodika [939] => | příjmení = Konanchev [940] => | jméno = Zurab [941] => | titul = Udins Today - Ancestors of the Caucasian Albanians [942] => | periodikum = www.azer.com [943] => | url = https://www.azer.com/aiweb/categories/magazine/ai113_folder/113_articles/113_udins_konanchev.html [944] => | datum přístupu = 2022-03-06 [945] => }} Ačkoli proběhlo již několik jednání o jejím začlenění do pravoslavných struktur v Ázerbájdžánu, ke sloučení zatím nedošlo. Nejvíce pravoslavných žije v Baku.{{Doplňte zdroj}} [946] => [947] => Židovská komunita v Ázerbájdžánu má dvoutisíciletou tradici. Město [[Qırmızı Qəsəbə]] (Krasnaja Sloboda) je označováno za jediné město s židovskou většinou na světě mimo Izrael.{{Citace periodika [948] => | titul = The Village People [949] => | periodikum = Haaretz [950] => | jazyk = en [951] => | url = https://www.haaretz.com/1.4871568 [952] => | datum přístupu = 2022-03-06 [953] => }} Počet Židů v zemi je odhadován na 12 000 a na rozdíl od jiných muslimských zemí nečelí [[Antisemitismus|antisemitismu]], což přispívá k dobrým vztahům se státem Izrael.{{Citace elektronického periodika [954] => | titul = Jewish Life in Azerbaijan Embodies Muslim Culture of Tolerance - Israel News [955] => | periodikum = web.archive.org [956] => | url = https://www.breakingisraelnews.com/54248/jewish-life-azerbaijan-embodies-muslim-majority-nations-culture-tolerance-jewish-world/ [957] => | datum vydání = 2015-11-21 [958] => | datum přístupu = 2022-03-06 [959] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151121165438/https://www.breakingisraelnews.com/54248/jewish-life-azerbaijan-embodies-muslim-majority-nations-culture-tolerance-jewish-world/ [960] => | datum archivace = 2015-11-21 [961] => }} Největší komunita žije v Baku. [962] => {{pahýl část}} [963] => [964] => == Kultura == [965] => {{Podrobně|Ázerbájdžánská kultura}} [966] => [967] => === Literatura === [968] => {{Podrobně|Ázerbájdžánská literatura}} [969] => [[Soubor:Fuzuli.jpg|náhled|[[Muhammad Füzuli]]]] [970] => Největší osobností ázerbájdžánské literatury, navíc osobností zakladatelskou, byl středověký básník [[Muhammad Füzuli]]. Ze středověkých turkických básníků, které lze aspoň částečně považovat za Azery, lze jmenovat též [[Imadaddin Nasimi|Imadaddina Nasimiho]], [[Mirza Šafi Vazeh|Mirzu Šafi Vazeha]], do jisté míry lze za azerského autora považovat i prvního perského šáha [[Ismá‘íl I.|Ismá‘íla I.]] Azerové za národního básníka považují i [[Nizámí Gandževí]]ho.{{Citace elektronického periodika [971] => | titul = Azərbaycan :: Baş səhifə [972] => | periodikum = www.azerbaijans.com [973] => | url = http://www.azerbaijans.com/content_1320_en.html [974] => | jazyk = az [975] => | datum přístupu = 2018-11-23 [976] => }} Významnou středověkou literární památkou je také anonymní sbírka příběhů zvaná ''[[Kniha mého dědy Korkuta|Kniha mého děda Korkuta]]''.{{Citace elektronického periodika [977] => | titul = The Book of Dede Korkut {{!}} Encyclopedia.com [978] => | periodikum = www.encyclopedia.com [979] => | url = https://www.encyclopedia.com/arts/culture-magazines/book-dede-korkut [980] => | datum přístupu = 2022-03-06 [981] => }} [982] => [983] => V 18. století se nejen jako básník, ale i jako politik prosadil [[Molla Panah Vagif]]. Z autorů 19. století lze jmenovat satirika [[Džalil Mammedguluzade|Džalila Mammedguluzade]], básnířku [[Churšidbanu Natavanová|Churšidbanu Natavanovou]] nebo [[Mirzə Fətəli Axundov|Mirzu Fətəli Axundova]], autora prvního návrhu, jak psát [[Turkické jazyky|turkický jazyk]] [[Latinka|latinkou]]. V sovětské éře vynikli [[Jusif Vezir Čemenzeminli]] (který vydal pod uměleckým jménem Kurban Said ve Vídni roku 1937 známý román ''[[Ali a Nino]]''), [[Samad Vurgun]], [[Mirza Ibrahimov]] či [[Anar]]. V současnosti budí emoce [[Akram Ajlisli (Naibov)|Akram Ajlisli]].{{Citace elektronického periodika [984] => | titul = Z národního hrdiny zrádcem. Stařičký spisovatel čelí v Ázerbajdžánu (sic!) perzekucím {{!}} Svět [985] => | periodikum = Lidovky.cz [986] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/z-narodniho-hrdiny-zradcem-staricky-spisovatel-celi-v-azerbajdzanu-perzekucim.A160424_151401_ln_zahranici_ele [987] => | datum vydání = 2016-04-25 [988] => | datum přístupu = 2022-03-06 [989] => }} [990] => [991] => Z azerské menšiny v Íránu vzešel [[Mohammad-Hossein Šáhriar]]. Francouzsky psala autorka známá jako [[Banine]] (rodným jménem Umm El-Banu Äsâdullajeva).{{Citace elektronického periodika [992] => | titul = Exile and rebirth: the story of Banine [993] => | periodikum = The Tribune [994] => | url = https://www.thetribune.com/exile-and-rebirth-the-story-of-banine/ [995] => | datum vydání = 2021-08-26 [996] => | datum přístupu = 2023-08-02 [997] => }}{{Citace periodika [998] => | příjmení = Karetnyk [999] => | jméno = Bryan [1000] => | titul = Parisian Days by Banine — model citizen [1001] => | periodikum = Financial Times [1002] => | datum vydání = 2023-01-24 [1003] => | url = https://www.ft.com/content/2b9a3885-f9f4-40a3-9c0a-00f5d039013b [1004] => | datum přístupu = 2023-08-02 [1005] => }} [1006] => [1007] => === Hudba === [1008] => [[Soubor:Muslim Magomayev, Azerbaijani singer.jpg|náhled|186x186pixelů|[[Muslim Magomajev]]]] [1009] => Ázerbájdžánci mají silnou hudební tradici. Nejproslulejším skladatelem vážné hudby je [[Uzeir Hadžibekov]]. Je mj. autorem státní hymny ''[[Ázerbájdžánská hymna|Azərbaycan marşı]].'' V jeho stopách šli [[Fikret Amirov]] a [[Kara Karajev]]. [[Arif Malikov]] se proslavil hudbou pro balet. Z Baku pocházel i slavný violoncellista a dirigent [[Mstislav Rostropovič]]. Nejúspěšnější ázerbájdžánskou operní zpěvačkou byla [[Zejnab Chanlarova]], pěvcem [[Bulbul]].{{Citace elektronického periodika [1010] => | titul = Bulbul - founder of Azerbaijan’s professional vocal art [1011] => | periodikum = Azertag.az [1012] => | url = https://azertag.az/en/xeber/Bulbul___founder_of_Azerbaijans_professional_vocal_art-2041862 [1013] => | jazyk = en [1014] => | datum přístupu = 2023-08-04 [1015] => }}{{Citace elektronického periodika [1016] => | příjmení = Ismayilova [1017] => | jméno = Laman [1018] => | titul = Bulbul, Azerbaijani nightingale [1019] => | periodikum = Azernews.az [1020] => | url = https://www.azernews.az/culture/94355.html [1021] => | datum vydání = 2016-06-20 [1022] => | jazyk = en [1023] => | datum přístupu = 2023-08-04 [1024] => }} [1025] => [1026] => V jazzu jsou světově nejproslulejšími [[Aziza Mustafa Zadehová]] a její otec [[Vagif Mustafazadeh]]. V oblasti populární hudby je světově nejznámějším Ázerbájdžáncem bezpochyby [[Muslim Magomajev]] (již [[Muslim Magomajev (hudební skladatel)|jeho děd a jmenovec]] byl významným hudebním skladatelem).{{Citace elektronického periodika [1027] => | příjmení = [1028] => | jméno = [1029] => | titul = Rusko: Zomrel sovietsky spevák Muslim Magomajev [1030] => | periodikum = kultura.sme.sk [1031] => | url = https://kultura.sme.sk/c/4143227/rusko-zomrel-sovietsky-spevak-muslim-magomajev.html [1032] => | jazyk = sk [1033] => | datum přístupu = 2022-03-06 [1034] => }} K dalším populárním zpěvákům patřili [[Aygün Kazımova]] či [[Rašid Behbudov]]. V Íránu se z Azerů prosadila v pop music nejvíce zpěvačka [[Guguš]], v Británii to je [[Sami Yusuf]]. Popové duo [[Ell & Nikki]] v roce 2011 zvítězilo v mezinárodní pěvecké soutěži [[Eurovision Song Contest 2011|Eurovision Song Contest]], která se konala v německém [[Düsseldorf]]u.{{Citace elektronického periodika [1035] => | titul = Soutěž Eurovize vyhrálo duo z Ázerbájdžánu {{!}} Kultura [1036] => | periodikum = Lidovky.cz [1037] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/soutez-eurovize-vyhralo-duo-z-azerbajdzanu.A110515_104433_ln_kultura_ana [1038] => | datum vydání = 2011-05-15 [1039] => | datum přístupu = 2021-03-06 [1040] => }} [1041] => [1042] => Tradiční je hudební styl [[mugam]].{{Citace monografie [1043] => | příjmení = Huseynova [1044] => | jméno = Aida [1045] => | titul = Music of Azerbaijan: From Mugham to Opera [1046] => | url = https://books.google.cz/books?id=U0BnrgEACAAJ&dq=Music+of+Azerbaijan:+From+Mugham+to+Opera+books.google&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [1047] => | vydavatel = Indiana University Press [1048] => | počet stran = 326 [1049] => | isbn = 978-0-253-01945-5 [1050] => | poznámka = Google-Books-ID: U0BnrgEACAAJ [1051] => | jazyk = en [1052] => }} V roce 2003 byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO]].{{Citace periodika [1053] => | titul = Mugham: a unique pearl of Azerbaijani culture [1054] => | periodikum = AzerNews.az [1055] => | datum vydání = 2015-08-28 [1056] => | jazyk = en [1057] => | url = https://www.azernews.az/culture/87358.html [1058] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1059] => }} Nejznámějším zpěvákem moderního mughamu je [[Alim Kasimov]].{{Citace elektronického periodika [1060] => | titul = Azerbaijan - Mugham and Modernism [1061] => | periodikum = World Music Network [1062] => | url = https://www.worldmusic.net/guide/azerbaijan-mugham-and-modernism/ [1063] => | jazyk = en [1064] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171214074729/http://www.worldmusic.net/guide/azerbaijan-mugham-and-modernism [1065] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1066] => | datum archivace = 2017-12-14 [1067] => | nedostupné = ano [1068] => }} [1069] => [1070] => === Vizuální umění a architektura === [1071] => [[Soubor:Старая часть города Баку на фоне современных небоскрёбов.jpg|náhled|[[Plamenné věže]]]]Nejznámějšími výtvarnými umělci narozenými v Ázerbájdžánu jsou sochař [[Fuad Abdurahmanov]], malíři [[Tahir Salahov]] a [[Sattar Bahlulzade]] nebo filmový režisér [[Rustam Ibragimbekov]]. Tradiční ázerbájdžánské umění tkaní [[Koberec|koberců]] bylo v roce 2010 zapsáno na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.{{Citace periodika [1072] => | titul = Azerbaijani carpets join UNESCO intangible cultural heritage list [1073] => | jazyk = en [1074] => | url = https://azertag.az/en/xeber/Azerbaijani_carpets_join_UNESCO_intangible_cultural_heritage_list-599214 [1075] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1076] => }} Největší sbírku těchto koberců vlastní [[Ázerbájdžánské národní muzeum koberců]] v Baku.{{Citace elektronického periodika [1077] => | titul = Massive rolled carpet-shaped building houses a decades-old Azerbaijan carpet museum, has Indian textiles from 5,000 ysrs ago too [1078] => | periodikum = Dailyexcelsior.com [1079] => | url = https://www.dailyexcelsior.com/massive-rolled-carpet-shaped-building-houses-a-decades-old-azerbaijan-carpet-museum-has-indian-textiles-from-5000-ysrs-ago-too/ [1080] => | datum vydání = 2023-12-14 [1081] => | datum přístupu = 2024-03-30 [1082] => }} [1083] => [1084] => K nejcennějším architektonickým památkám patří ty ve starém Baku: [[Panenská věž]], [[Palác Širvanšáhů]] či [[Atəşgah]]. Mimo Baku je to například [[Palác chánů]] ve městě [[Şəki]], v roce 2019 zapsaný na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]].{{Citace elektronického periodika [1085] => | titul = Historic Centre of Sheki with the Khan’s Palace [1086] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1087] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1549/ [1088] => | jazyk = en [1089] => | datum přístupu = 2022-03-06 [1090] => }} [1091] => [1092] => Obrovské zisky z ropy umožnily Hejdaru Alijevovi zaplnit po roce 1993 hlavní město i unikátními moderními stavbami. K takovým patří [[Centrum Hejdara Alijeva]], jež navrhla [[Zaha Hadid]]ová, či [[Plamenné věže]]. Tento mrakodrap se stal nejznámějším symbolem moderního Ázerbájdžánu i proto, že tvar plamenů odkazuje k přezdívce „Země ohně“, již Ázerbájdžán má – jednak díky předislámské tradici uctívání ohně a jednak díky ropným věžím s ohněm na vrcholu.{{Citace elektronického periodika [1093] => | titul = Flame Towers v Ázerbájdžánu: vysoké plameny nad Kaspickým mořem [1094] => | periodikum = www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com [1095] => | url = https://www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com/svetove-mrakodrapy-flame-towers [1096] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1097] => }} Oheň je i ve státním znaku. K dalším pozoruhodným moderním stavbám v Baku patří [[Krystalová hala]] nebo [[věž SOCAR]], jež je sídlem státní ropné společnosti. Svou velkorysou výzdobou budí pozornost i [[metro v Baku]].{{Doplňte zdroj}} [1098] => [1099] => === Tradice === [1100] => [[Soubor:Big semeni in Icherisherer.jpg|náhled|Pouliční výzdoba v Baku během svátku [[Nourúz]]. Poukazuje na tvar cukrovinky ''samani'', která se během svátku připravuje.]] [1101] => [[Soubor:Azerigirl1 ira.JPG|vlevo|náhled|213x213pixelů|Azerská dívka s klončou]] [1102] => Největším [[Státní svátky Ázerbájdžánu|svátkem]] je oslava nového roku (a jarní rovnodennosti) [[Nourúz]] (''Novruz Bayramı).'' Svátek má [[Perská říše|perské]] a [[Zoroastrismus|zoroastristické]] kořeny, slaví se již 3000 let. Za sovětských časů se slavil jen neoficiálně, v určité době byly oslavy dokonce zakázány. Dnes je státním svátkem a pracující mají ze zákona pět dní volna k jeho oslavě. [1103] => [1104] => Každý ze čtyř týdnů, který předchází tomuto svátku, je věnován jednomu z tradičních živlů – vodě, ohni, zemi a větru. Lidé dělají sváteční úklid, vysazují stromy, vyrábějí nové šaty, malují vejce, pečou národní pečivo a různé sladkosti, a pak tyto pochutiny servírují během slavnostní večeře na tácu ozdobeném svícemi, který se nazývá ''klonča''.{{Citace elektronického periodika [1105] => | příjmení = Abbasova [1106] => | jméno = Vusala [1107] => | titul = Khoncha As Essential Part Of Novruz Celebrations [1108] => | periodikum = caspiannews.com [1109] => | url = https://caspiannews.com/news-detail/khoncha-as-essential-part-of-novruz-celebrations-2020-3-24-0/ [1110] => | datum vydání = 2020-04-24 [1111] => | jazyk = en [1112] => | datum přístupu = 2023-04-25 [1113] => }} Se svátkem je spojena řada folklórních tradic. Každé úterý během čtyř týdnů před svátkem děti přeskakují ohně a zapalují se svíčky. [1114] => [1115] => Během vrcholu svátku se konají hudební festivaly a hry (''Kos-kosa'', ''Chdir Ilyas'' aj.), lidé nosí tradiční oděvy ([[čocha (oděv)|čocha]], rusky zvaná čerkeska, nebo čepice [[papacha]]) a navštěvují a udržují hroby příbuzných.{{Citace elektronického periodika [1116] => | příjmení = Waters [1117] => | jméno = Zena [1118] => | titul = What exactly is Novruz Bayram? [1119] => | periodikum = Azerbaijan Today [1120] => | url = http://www.azerbaijantoday.az/ARCHIVE/12/life1.html [1121] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110514214646/http://www.azerbaijantoday.az/ARCHIVE/12/life1.html [1122] => | datum vydání = 2011-05-14 [1123] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1124] => }} [1125] => [1126] => === Kuchyně === [1127] => {{Podrobně|Ázerbájdžánská kuchyně}} [1128] => [[Soubor:Polu.jpg|náhled|[[Pilaf]]]] [1129] => Ázerbájdžán je odedávna proslulý svou národní kuchyní. Hojnost ovoce, zeleniny, aromatických bylin a koření inspirovala ázerbájdžánské mistry kuchaře, kteří vytvořili velké množství nejrůznějších národních jídel. I ti nejzkušenější gurmáni, přijíždějící do Ázerbájdžánu ze všech konců světa, jsou nadšeni rafinovaností chutí a jemným aromatem těchto pokrmů. Ne náhodou je Ázerbájdžán krajem lidí dožívajících se vysokého stáří. Vědci vysvětlují tento jev v prvé řadě příznivým klimatem, dále způsobem života a v neposlední řadě zdravou a pravidelnou stravou. Ázerbájdžánci jsou velice hrdí na svou kuchyni. Nejznámějšími pokrmy z ázerbájdžánské kuchyně, které jsou ceněny na celém světě, jsou plov ([[pilaf]]), [[šašlik]] (druh [[kebab]]u), [[dolma]] (plněné vinné listy) a sladké dezerty, jako [[pachlava]] a [[šakerbura]], [[chalva]] a také [[goghal]]. Plov zvaný též pilaf je národním jídlem. Připravuje se z [[rýže]] s nejrůznějšími masovými, rybími, ovocnými a dalšími obměnami, podle nichž je také plov pojmenován – ''plov tojug'' (s [[Kuřecí maso|kuřecím masem]]), ''plov širin'' (se sladkým sušeným [[ovoce]]m) atd. Je známo na čtyřicet receptů přípravy tohoto pokrmu. Šašlik se připravuje z různých druhů masa, specialitou je pak šašlik z [[jeseter]]a. Neodmyslitelně k němu a jiným rybím pokrmům patří studená omáčka z [[Granátové jablko|granátových jablek]] ''naršarab''. Nejpopulárnější šašlik – ''lulja-kabáb –'' je ovšem z mletého skopového masa, k němuž se přidává tuk z ''kurďuku'' (tuk ze zadní části, zvláště kolem ocasu, některých druhů ovcí). Oběd většinou končí nejoblíbenějším ázerbájdžánským nápojem: ovocným šerbetem. Nakonec se podává aromatický černý [[čaj]] nebo [[Mátový čaj|čaj z máty]], vařený v [[samovar]]u. K němu se podává zavařenina z [[Kdoule|kdoulí]], [[Fíky|fíků]], [[meloun]]ové kůry, [[Meruňka obecná|meruněk]], [[Třešeň ptačí|třešní]], [[Višeň obecná|višní]], [[Malina|malin]], [[Jahoda|jahod]], [[Slivoň švestka|sliv]], dřínových bobulí, [[Ostružina|ostružin]], [[Réva vinná|vinných hroznů]] nebo plátků z [[Růže|růží]].{{Doplňte zdroj}} [1130] => [1131] => == Věda == [1132] => [[Soubor:Stamps of Azerbaijan, 2008-834.jpg|vlevo|náhled|[[Lev Landau]] na ázerbájdžánské známce|200x200pixelů]] [1133] => Nejslavnějším ázerbájdžánským vědcem je bezpochyby nositel Nobelovy ceny [[Lev Landau]]. V oblasti počítačové vědy, ale i matematiky, se prosadil autor konceptu „fuzzy vědy“ [[Lotfi Zadeh]]. V časech Sovětského svazu ovlivnil vývoj raketové techniky [[Kerim Kerimov]]. [[Genrich Saulovič Altšuller]] vyvinul metodologii inovaci [[TRIZ]]. Významným chemikem 19. století byl [[Nikolaj Zinin]]. Ázerbájdžánci považují za Azera i perského učence [[Naṣīr al-Dīn al-Ṭūsī]]ho.{{Citace elektronického periodika [1134] => | titul = Azərbaycan :: Baş səhifə [1135] => | periodikum = www.azerbaijans.com [1136] => | url = http://www.azerbaijans.com/content_1313_en.html [1137] => | jazyk = az [1138] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1139] => }} [1140] => [1141] => Ázerbájdžánská národní kosmická agentura vyslala 7. února 2013 svůj první satelit [[AzerSat 1]] na oběžné dráhu Země. Využila k tomu kosmodrom Kourou na [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]]. Satelit pokrývá Evropu a významnou část Asie a slouží k šíření televize, rozhlasu i internetu.{{Citace elektronického periodika [1142] => | titul = Azerspace 1 / Africasat-1a (46°E) [1143] => | periodikum = Parabola.cz [1144] => | url = https://www.parabola.cz/satelit/azerspace-1/ [1145] => }} [1146] => [1147] => Kavkazská oblast je [[Seismologie|seizmicky]] neklidná (jak dokázalo například [[Zemětřesení v Arménii 1988|zemětřesení v Arménii roku 1988]]), a tak se ázerbájdžánská věda věnuje velmi intenzivně předpovědím [[zemětřesení]] a návrhům budov odolných vůči otřesům. Největších úspěchů v tom dosáhl seismolog [[Elchin Chalilov]].{{Citace elektronického periodika [1148] => | titul = Azerbaijani scientist invents earthquake-resistant building [1149] => | periodikum = www.news.az [1150] => | url = http://www.news.az/articles/society/33169 [1151] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1152] => }} [1153] => [1154] => Nejvýznamnějším představitelem humanitních a sociálních věd je politolog a analytik [[Svobodná Evropa|Svobodné Evropy]] [[Mirza Khazar]], jenž rovněž proslul novým překladem [[Bible]] do ázerbájdžánštiny.{{Doplňte zdroj}} [1155] => [1156] => == Sport == [1157] => [[Soubor:2016 Summer Olympics, Men's Freestyle Wrestling 86 kg awarding ceremony 5.jpg|náhled|[[Šarif Šarifov]]]] [1158] => [1159] => Ve sportu se Azerové mohou pochlubit slavnou zápasnickou školou. Zlatou olympijskou medaili v zápase získali [[Šarif Šarifov]],{{Citace periodika [1160] => | titul = Šarifov priboril novo azerbajdžansko zlato [1161] => | jazyk = sl [1162] => | url = https://siol.net/sportal/olimpizem/sarifov-priboril-novo-azerbajdzansko-zlato-214793 [1163] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1164] => }} [[Togrul Asgarov]],{{Citace periodika [1165] => | titul = Asgarovu zlato do 60 kilograma [1166] => | jazyk = en [1167] => | url = http://www.vijesti.me/olimpijske-igre-2012/asgarovu-zlato-do-60-kilograma-87232 [1168] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1169] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181124003630/http://www.vijesti.me/olimpijske-igre-2012/asgarovu-zlato-do-60-kilograma-87232 [1170] => | datum archivace = 2018-11-24 [1171] => | nedostupné = ano [1172] => }} {{Wayback|url=http://www.vijesti.me/olimpijske-igre-2012/asgarovu-zlato-do-60-kilograma-87232 |date=20181124003630 }} [[Namig Abdullajev]]{{Citace elektronického periodika [1173] => | titul = Azerbaijani Wrestler Wins Olympic Gold [1174] => | periodikum = www.azer.com [1175] => | url = https://www.azer.com/aiweb/categories/magazine/84_folder/84_articles/84_olympics_abdullayev.html [1176] => | datum vydání = [1177] => | url archivu = [1178] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1179] => }} a [[Farid Mansurov]].{{Citace periodika [1180] => | titul = Zápasenie: V gréckorímskom zápasení do 66 kg zlato pre Mansurova [1181] => | periodikum = sport.sme.sk [1182] => | jazyk = sk [1183] => | url = https://sport.sme.sk/c/1729052/zapasenie-v-greckorimskom-zapaseni-do-66-kg-zlato-pre-mansurova.html [1184] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1185] => }} [[Rovšan Bajramov]] má dvě stříbra. Také [[judo]] si Kavkazané dobře osvojili, olympijské zlato v této disciplíně mají [[Elnur Mammadli]]{{Citace elektronického periodika [1186] => | titul = Takové může být judo: Získal zlato za třináct vteřin [1187] => | periodikum = Aktuálně.cz [1188] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1189] => | vydavatel = Economia [1190] => | odkaz na vydavatele = Economia [1191] => | datum vydání = 2008-08-11 [1192] => | url = https://sport.aktualne.cz/takove-muze-byt-judo-ziskal-zlato-za-trinact-vterin/r~i:article:613382/?redirected=1542986858 [1193] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1194] => }} a [[Nazim Hüseynov]].{{Citace periodika [1195] => | titul = A simple hero: Nazim Huseynov [1196] => | jazyk = en [1197] => | url = https://www.ijf.org/news/show/a-simple-hero-nazim-huseynov [1198] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1199] => }} Dalším [[Úpolový sport|úpolovým sportem]], který se v Ázerbájdžánu dobře uchytil, je [[taekwondo]], v němž získal olympijské zlato [[Radik Isajev]].{{Citace elektronického periodika [1200] => | titul = Radik Isaev first Azerbaijani to win Olympic taekwondo gold [1201] => | periodikum = azertag.az [1202] => | url = https://azertag.az/en/xeber/Radik_Isaev_first_Azerbaijani_to_win_Olympic_taekwondo_gold___UPDATED-985667 [1203] => | jazyk = en [1204] => | datum přístupu = 2021-08-05 [1205] => }} Pro samostatný Ázerbájdžán vybojovala vůbec první zlatou olympijskou medaili střelkyně [[Zemfira Meftahatdinova]]. Azer [[Hossein Rezazadeh]] má dvě olympijská zlata ve [[vzpírání]], ovšem vybojovaná v íránské reprezentaci,{{Citace periodika [1206] => | titul = Vzpieranie: Rezazadeh zlatý v svetovom rekordee [1207] => | periodikum = sport.sme.sk [1208] => | jazyk = sk [1209] => | url = https://sport.sme.sk/c/1729116/vzpieranie-rezazadeh-zlaty-v-svetovom-rekordee.html [1210] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1211] => }} stejně je na tom [[Taekwondo|teakwondista]] [[Hadi Saei]]. Volejbalistka [[Inna Ryskalová]] má také dvě olympijská zlata, ale z časů Sovětského svazu. V roce 2000 byla uvedena do Síně slávy [[Mezinárodní volejbalová federace|Mezinárodní volejbalové federace]].{{Citace elektronického periodika [1212] => | titul = Inna Ryskal [1213] => | periodikum = International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [1214] => | url = http://www.volleyhall.org/page/show/4289575-inna-ryskal [1215] => | jazyk = en [1216] => | datum přístupu = 2020-03-16 [1217] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200409080236/https://www.volleyhall.org/inna-ryskal [1218] => | datum archivace = 2020-04-09 [1219] => }} [1220] => [[Soubor:Chelsea 6 Qarabag 0 (36807146810).jpg|vlevo|náhled|[[FK Karabach|Karabach]] nastupuje v základní skupině [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] proti [[Chelsea FC|Chelsea]]]] [1221] => Ve [[Sovětská fotbalová reprezentace|fotbalové reprezentaci SSSR]] se nejvíce prosadil [[Anatolij Baniševskij]], držitel stříbra z [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1972|mistrovství Evropy roku 1972]]. [[Ali Daeí]] vytvořil v dresu Íránu rekord v počtu branek vstřelených za národní mužstvo. Fotbalový rozhodčí [[Tofik Bachramov]] sehrál slavnou roli při finále [[Mistrovství světa ve fotbale 1966|mistrovství světa roku 1966]].{{Citace elektronického periodika [1222] => | titul = Pozlatil Anglii, rozzuřil Němce. A ve své vlasti se stal Tofik legendou [1223] => | periodikum = iDNES.cz [1224] => | url = https://fotbal.idnes.cz/rozhodci-tofik-bachramov-azerbajdzan-baku-fi5-/fot_reprez.aspx?c=A171003_224634_fot_reprez_par [1225] => | datum vydání = 2017-10-04 [1226] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1227] => }} [[Qarabağ FK]] se stal prvním ázerbájdžánským fotbalovým klubem, kterému se v sezóně 2017/18 podařilo postoupit do skupinové fáze [[Liga mistrů UEFA 2017/18|Ligy mistrů UEFA]].{{Citace elektronického periodika [1228] => | titul = Karabach a Lipsko poprvé v Lize mistrů. Jak mohou vypadat skupiny? [1229] => | periodikum = iDNES.cz [1230] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/pohary/losovani-ligy-mistru-2017-2018.A170824_101220_fot_pohary_jic [1231] => | datum vydání = 2017-08-24 [1232] => | jazyk = cs [1233] => | datum přístupu = 2023-04-25 [1234] => }} [1235] => [1236] => Nejznámějším ázerbájdžánským basketbalistou je [[Jaycee Carroll]], vítěz [[Euroliga v basketbalu|Euroligy]]. Slavnou šachovou školu reprezentují [[Šachrijar Mamedjarov]], [[Tejmur Radžabov]] či [[Vugar Gašimov]]. V Baku se narodil i legendární šachista [[Garri Kasparov]]. V Krystalové hale byla roku 2016 uspořádána [[42. šachová olympiáda]].{{Citace elektronického periodika [1237] => | titul = Begins next Thursday: 42nd Chess Olympiad in Baku [1238] => | periodikum = Chess News [1239] => | url = https://en.chessbase.com/post/begins-next-thursday-42nd-chess-olympiad-in-baku [1240] => | datum vydání = 2016-08-26 [1241] => | jazyk = en [1242] => | datum přístupu = 2022-05-07 [1243] => }} [1244] => [1245] => Na evropské poměry poměrně neobvyklý krok učinila ázerbájdžánská vláda v letech 2013–2015, kdy se stala oficiálním sponzorem španělského fotbalového klubu [[Atlético Madrid]], který pak nosil na dresu logo ''Azerbaijan – Land of Fire''. Šlo o státní marketing formou, již jinak zatím využívají většinou jen obchodní společnosti.{{Citace elektronického periodika [1246] => | titul = Club Atlético de Madrid - Much more than a sponsorship [1247] => | periodikum = Club Atlético de Madrid [1248] => | url = http://en.atleticodemadrid.com/noticias/much-more-than-a-sponsorship [1249] => | jazyk = en [1250] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1251] => }} [1252] => [[Soubor:Chelsea won UEFA Europa League final at Olympic Stadium and President Ilham Aliyev watched the final match 16.jpg|vlevo|náhled|[[Olympijský stadion (Baku)|Olympijský stadion]] v Baku]] [1253] => [[Soubor:Four Seasons Hotel Baku during 2019 Formula-1 Azerbaijan Grand Prix.jpg|náhled|Závody [[Formule 1|F1]] na městském okruhu v Baku]] [1254] => Mimořádně populární je v Ázerbájdžánu stolní desková hra [[vrhcáby]]. Je možno ji spatřit hrát nezřídka na ulicích. Deskové hry mají v zemi tradici minimálně 4 000 let.{{Citace elektronického periodika [1255] => | příjmení = Rott [1256] => | jméno = Lukáš [1257] => | titul = Jak se bavili Nomádi? Archeologové objevili stolní hru starou čtyři tisíciletí [1258] => | periodikum = Dotyk [1259] => | url = https://www.dotyk.cz/publicistika/jak-se-bavili-nomadi-archeologove-objevili-stolni-hru-starou-ctyri-tisicileti-20181212.html [1260] => | datum přístupu = 2022-03-06 [1261] => }} [1262] => [1263] => Od roku 2017 země pořádá závod [[formule 1]] [[Grand Prix Ázerbájdžánu]], a to na okruhu [[Baku City Circuit]], jenž byl postaven v roce 2016.{{Citace elektronického periodika [1264] => | titul = Premiéra F1 v Baku se blíží, ekonomické trable Ázerbájdžánu ji neohrozily [1265] => | periodikum = E15.cz [1266] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/premiera-f1-v-baku-se-blizi-ekonomicke-trable-azerbajdzanu-ji-neohrozily-1301107 [1267] => | datum přístupu = 2022-03-06 [1268] => }} Architektonicky pozoruhodným dílem je [[Olympijský stadion (Baku)|Olympijský stadion]] v Baku otevřený v roce 2015, jenž sloužil jako ústřední dějiště [[Evropské hry 2015|prvních Evropských her]].{{Citace elektronického periodika [1269] => | titul = V Baku rostou stadiony za miliardy, místní živoří ve starých vagonech [1270] => | periodikum = iDNES.cz [1271] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/evropske-hry-v-baku-nove-stadiony-bida-lidska-prava.A150521_141009_zahranicni_vez [1272] => | datum vydání = 2015-05-21 [1273] => | datum přístupu = 2022-03-06 [1274] => }} Hostil jedno čtvrtfinále [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2020|Mistrovství Evropy ve fotbale roku 2020]], v němž se střetlo [[Česká fotbalová reprezentace|Česko]] s [[Dánská fotbalová reprezentace|Dánskem]]. V květnu 2019 se zde hrálo finále [[Evropská liga UEFA 2018/19|Evropské ligy UEFA]].{{Citace elektronického periodika [1275] => | titul = Vysvětlete nám, proč je finále Evropské ligy v Baku, zlobí se Arsenal na UEFA [1276] => | periodikum = ČT sport [1277] => | vydavatel = Česká televize [1278] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/evropska-liga/vysvetlete-nam-proc-je-finale-evropske-ligy-v-baku-zlobi-se-arsenal-na-uefa/5cde9082fccd259ea4573bfc [1279] => | datum vydání = 2019-05-17 [1280] => | datum přístupu = 2022-03-06 [1281] => }}{{Citace elektronického periodika [1282] => | příjmení = Čihák [1283] => | jméno = Jiří [1284] => | titul = Pohled: Tohle jste chtěli? Zvláštní finále v Baku. Bez tempa i atmosféry [1285] => | periodikum = iDNES.cz [1286] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/pohary/finale-evropska-liga-olympijsky-stadion-baku-fanousci-cestovani-atmosfera.A190530_133233_fot_pohary_jic [1287] => | datum vydání = 2019-05-30 [1288] => | datum přístupu = 2022-03-06 [1289] => }} [1290] => [1291] => == Odkazy == [1292] => [1293] => === Reference === [1294] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Азербайджанская советская социалистическая республика (Внутренние воды)}} [1295] => [1296] => [1297] => === Literatura === [1298] => * Jurij Sigov: ''Ázerbájdžán – mezi Západem a Východem'', Mezera, Praha 2014, {{ISBN|978-80-87148-22-8}} [1299] => [1300] => === Související články === [1301] => * [[Invaze Rudé armády do Ázerbájdžánu]] [1302] => [1303] => === Externí odkazy === [1304] => * {{Commons}} [1305] => * {{commonscat}} [1306] => * {{wikislovník|heslo=Ázerbájdžán}} [1307] => * [https://web.archive.org/web/20161018105212/http://azerbajdzan.czechian.net/ Obsáhlé informace o Ázerbájdžánu] [1308] => * [https://web.archive.org/web/20161010032926/http://azerbajdzanska-kuchyne.wz.cz/ Recepty ázerbájdžánské kuchyně] [1309] => * [http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/azerbajdzan/asie-azerbajdzan-uvod Ázerbájdžán na Hedvábné stezce] {{Wayback|url=http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/azerbajdzan/asie-azerbajdzan-uvod |date=20080316143632 }} [1310] => * [http://zahorami.cz/category/cestopisy/kavkaz/azerbajdzan/ Ázerbájdžán na Za horami.cz] [1311] => * {{az}} {{en}} {{ru}} [http://www.azerbaijan.az Oficiální portál Ázerbájdžánu] [1312] => * {{az}} {{en}} {{ru}} [http://www.tourism.az Turistické informace o Ázerbájdžánu] [1313] => * {{Citace elektronické monografie [1314] => | titul = Azebraijan - Amnesty International Report 2011 [1315] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/azerbaijan/report-2011 [1316] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1317] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1318] => | jazyk = en [1319] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110821100004/http://www.amnesty.org/en/region/azerbaijan/report-2011 [1320] => | datum archivace = 2011-08-21 [1321] => | nedostupné = ano [1322] => }} [1323] => * {{Citace elektronické monografie [1324] => | titul = Azebraijan (2011) [1325] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7990 [1326] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1327] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1328] => | jazyk = en [1329] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102133/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7990 [1330] => | datum archivace = 2011-08-23 [1331] => | nedostupné = ano [1332] => }} [1333] => * {{Citace elektronické monografie [1334] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1335] => | titul = BTI 2010 — Azerbaijan Country Report [1336] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/156.0.html?&L=1 [1337] => | datum vydání = 2009 [1338] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1339] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1340] => | místo = Gütersloh [1341] => | jazyk = anglicky [1342] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521090040/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/156.0.html [1343] => | datum archivace = 2011-05-21 [1344] => | nedostupné = ano [1345] => }} [1346] => * {{Citace elektronické monografie [1347] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1348] => | titul = Background Note: Azerbaijan [1349] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2909.htm [1350] => | datum vydání = 2011-06-17 [1351] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1352] => | vydavatel = U.S. Department of State [1353] => | jazyk = en [1354] => }} [1355] => * {{Citace elektronické monografie [1356] => | korporace = CIA [1357] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1358] => | titul = The World Factbook - Azerbaijan [1359] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/aj.html [1360] => | datum aktualizace = 2011-07-08 [1361] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1362] => | jazyk = anglicky [1363] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090610081951/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/AJ.html [1364] => | datum archivace = 2009-06-10 [1365] => | nedostupné = ano [1366] => }} [1367] => * {{Citace elektronické monografie [1368] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Ázerbájdžán [1369] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/azerbajdzan-2011-03-01.pdf [1370] => | datum vydání = 2011-03-01 [1371] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1372] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1373] => | jazyk = česky [1374] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812020517/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/azerbajdzan-2011-03-01.pdf [1375] => | datum archivace = 2011-08-12 [1376] => | nedostupné = ano [1377] => }} [1378] => * {{Citace elektronické monografie [1379] => | příjmení = Allworth [1380] => | jméno = Edward [1381] => | spoluautoři = a kol. [1382] => | titul = Azerbaijan [1383] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/46781/Azerbaijan [1384] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1385] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1386] => | jazyk = en [1387] => }} [1388] => [1389] => {{Ázerbájdžán}} [1390] => [1391] => {{Navboxes [1392] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|alt=Malý glóbus]] Geografická lokalizace [1393] => | list = {{Asie}} [1394] => {{Evropa}} [1395] => {{Státy ležící na břehu Kaspického moře}} [1396] => {{Státy a regiony Kavkazu}} [1397] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1398] => }} [1399] => {{Navboxes [1400] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1401] => | list = [1402] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1403] => {{Organizace turkických států}} [1404] => {{Společenství nezávislých států}} [1405] => }} [1406] => {{Autoritní data}} [1407] => {{Portály|Ázerbájdžán}} [1408] => [1409] => [[Kategorie:Ázerbájdžán| ]] [1410] => [[Kategorie:Kavkaz]] [1411] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1412] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1413] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1414] => [[Kategorie:Republiky]] [1415] => [[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]] [1416] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1417] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1418] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Ázerbájdžán

Ázerbájdžán, plným názvem Ázerbájdžánská republika , je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu. Je situován v jihozápadní Asii; podle některých názorů na vedení hranice mezi Evropou a Asií může být řazen mezi evropské země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Írán','Baku','Náhorní Karabach','Turecko','Nachičevanská autonomní republika','Kaspické moře','Gruzie','Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika','Ilham Alijev','Ší\'itský islám','Organizace spojených národů','Rada Evropy'

Baku

Gruzie

Írán

Turecko