Array ( [0] => 15522992 [id] => 15522992 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gruzie [uri] => Gruzie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Gruzie [2] => | úřední název = საქართველო (Sakartvelo) [3] => | úřední název česky = Gruzie [4] => | vlajka = Flag of Georgia.svg [5] => | článek o vlajce = Gruzínská vlajka [6] => | znak = Greater coat of arms of Georgia.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Gruzie [8] => | mapa umístění = Europe-Georgia.svg [9] => | rozloha = 69 700Rozloha Gruzie bez Abcházie (8 665 km²) a Jižní Osetie (3 900 km²) je 57 215 km² [10] => | rozlmisto = 121 [11] => | počet obyvatel = 3 713 804{{cite web|url=http://census.ge/files/results/Census_release_ENG.pdf|title=2014 General Population Census Main Results General Information — '''National Statistics Office of Georgia'''|publisher=|accessdate=2 May 2016}} [12] => | obyvmisto = 129 [13] => | obyvatelé aktuální k = 2014 [14] => | hustota = 65 [15] => | hustmisto = 146 [16] => | HDI = 0,763 [17] => | HDIvývoj = růst [18] => | HDIvýše = střední [19] => | HDI aktuální k = 2007 [20] => | HDImísto = 93 [21] => | jazyk = [[gruzínština]], [[abcházština]]Abcházština je úředním jazykem v Abcházii. (úřední), [[ruština]], [[osetština]], [[megrelština]] [22] => | náboženství = 83,9 % [[pravoslaví]]
9,9 % [[islám]]
3,9 % [[Arménská apoštolská církev|arménské apoštolství]] [23] => | nejvyšší hora = [[Šchara]] [24] => | výška nejvyšší hory = 5 201 [25] => | státní zřízení = [[poloprezidentská republika]] [26] => | hlavní město = [[Tbilisi]] [27] => | funkce1 = Prezident [28] => | vládce1 = [[Salome Zurabišviliová]] [29] => | funkce2 = Předseda vlády [30] => | vládce2 = [[Irakli Kobachidze]] [31] => | článek o hymně = Gruzínská hymna [32] => | hymna = თავისუფლება (Tavisupleba)
Svoboda [33] => | motto = Síla je v jednotě [34] => | datum vzniku = [[9. duben|9. dubna]] [[1991]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] [36] => | měna = [[gruzínské lari]] (ლ) [37] => | kód měny = GEL [38] => | HDP/ob. = 4 278{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 124 [40] => | HDP aktuální k = 2020 [41] => | Gini = 40,4 [42] => | Gini aktuální k = 2003 [43] => | ison = 268 [44] => | iso3 = GEO [45] => | iso2 = GE [46] => | mpz = GE [47] => | doména = ge [48] => | předvolba = +995 [49] => | čas = +4 [50] => | commonscat = Georgia [51] => }} [52] => '''Gruzie''' ({{Vjazyce2|ka|საქართველო|Sakartvelo}}) je stát na rozhraní [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropy]] a [[jihozápadní Asie]]{{#tag:ref|Názory na vedení hranice mezi Evropou a Asií se různí. Části gruzínského území tak mohou být považovány za součást Evropy''International Geographic Encyclopaedia and Atlas.'' Springer: 24.11.1979, p. 273[[National Geographic|National Geographic Magazine]], [http://www.nationalgeographic.com/travel/features/10-places-that-deserve-more-travelers/georgia/ Gruzie], 9.6.2016[[Velká sovětská encyklopedie]], 2. vydání, Svazek XV, Moskva: 1952, s. 382 nebo Asie.{{Citace elektronické monografie | titul = Georgia Facts | url = http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/georgia-facts/ | datum přístupu = 2016-11-26 | vydavatel = Nationalgeographic.com | jazyk = anglicky}}{{Citace elektronické monografie | titul = Middle East :: GEORGIA | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gg.html | datum přístupu = 2016-11-26 | vydavatel = Cia.gov | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20161114203408/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gg.html | datum archivace = 2016-11-14 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | titul = Georgia, Republic of | url = http://www.loc.gov/today/placesinthenews/archive/2008arch/20080808_GeorgiaRepublicof.html | datum přístupu = 2016-11-26 | vydavatel = Loc.gov | jazyk = anglicky}} ''Více informací v článku [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asi.C3.AD|Evropa]]''.|name="hranice"|group="p"}} ležící na východním okraji [[Černé moře|Černého moře]] v regionu [[Kavkaz (region)|Kavkazu]]. Sousedy Gruzie jsou na severu a severovýchodě [[Rusko]], na jihu [[Turecko]] a [[Arménie]] a na jihovýchodě [[Ázerbájdžán]]. Na oficiálním území Gruzie leží dvě autonomní republiky [[Adžárie]] a [[Autonomní republika Abcházie|Abcházie]], kterou však gruzínská vláda nemá pod kontrolou, protože je de facto ovládána a vojensky obsazena [[Rusko|Ruskem]] a fakticky na jejím území funguje formálně nezávislá [[Abcházie|Republika Abcházie]]. Na dalším Ruskem okupovaném gruzínském území byla vyhlášena [[Jižní Osetie|Republika Jižní Osetie]]. [53] => [54] => Rozloha země, včetně Abcházie a Jižní Osetie, je 69 700 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel se pohybuje okolo 4 milionů (3,7 milionu bez okupovaných území). Jedná se o [[unitární stát]] a [[Parlamentní systém|parlamentní]] [[Republika|republiku]] s [[Demokracie|demokratickým]] režimem. Hlavní a největší město je [[Tbilisi]]. [55] => [56] => Gruzie má prastarou kulturu. [[Ibérské království]] existovalo již ve 4. století př. n. l. Gruzínci byli také jedním z prvních národů, který přijal [[křesťanství]] – ve 4. století. Středověké [[Gruzínské království]] (1008–1490) bylo regionální velmocí, která prožila svůj vrchol za [[David IV.|Davida IV. Stavitele]] a [[Tamara Gruzínská|Tamary Gruzínské]] ve 12. století. Bylo však vyvráceno [[Mongolská říše|Mongoly]] a země pak byla nucena strpět sérii cizích nadvlád – [[Osmanská říše|Osmanů]], [[Peršané|Peršanů]] a nakonec, od 19. století, i [[Ruské impérium|Rusů]]. Pokus o samostatný stát v roce 1917 ztroskotal již po pěti letech, kdy byla Gruzie násilně začleněna do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Samostatnost se jí podařilo získat až v dubnu 1991. Po nekrvavé [[Růžová revoluce|růžové revoluci]] v roce 2003 začala Gruzie prosazovat silně prozápadní zahraniční politiku a začala usilovat o vstup do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[Evropská unie|Evropské unie]]. To brzy vedlo ke zhoršení vztahů s Ruskem, které aktivovalo své národnostní menšiny a motivovalo je k separatismu. V jednom okamžiku toto setrvalé napětí dokonce vyústilo v krátkou válku. V oblasti Kavkazu je tak Gruzie „ostrůvkem západu“, neboť sousední [[Ázerbájdžán]] sází na [[Turecko]], kdežto [[Arménie]] na Rusko. [57] => [58] => Gruzie je [[rozvojová země]]. Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] je z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] [[Per capita|na obyvatele]] 78. nejvyspělejší zemí světa, což zhruba odpovídá úrovni [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] nebo [[Brazílie]] (odhad k roku 2021). Z hlediska prosté velikosti ekonomiky (HDP PPP) je na 110. místě na světě, její ekonomika je tedy zhruba stejně mohutná jako [[Estonsko|estonská]], [[Lotyšsko|lotyšská]] či [[honduras]]ká. [59] => [60] => Gruzie je členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Asijská rozvojová banka|Asijské rozvojové banky]], [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj|Evropské banky pro obnovu a rozvoj]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] nebo [[GUAM]], což je platforma regionálního partnerství čtyř postsovětských zemí – Gruzie, [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Ázerbájdžán]]u a [[Moldavsko|Moldavska]]. [61] => [62] => == Název == [63] => Gruzínsky zní název země Sakartvelo. V některých jazycích se Gruzie řekne ''Georgia'' (například anglicky) nebo ''Georgie(n)'', podle jedné z teorií podle patrona země [[svatý Jiří|svatého Jiří]] (řecky ''Georgios''). Název „Gruzie“ pochází z [[ruština|ruštiny]] (Грузия – Gruzija). Gruzie proto v roce 2009 požádala pobaltské republiky, aby ruský název nepoužívaly a přešly na doporučené jméno ''Georgia'' pro estonštinu a ''Georgija'' pro litevštinu. [64] => {{Citace elektronické monografie [65] => | vydavatel = iDnes.cz [66] => | titul = Říkejte nám Georgia, vyzvala Gruzie Litvu a Estonsko [67] => | url = http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A091202_085207_zahranicni_ash [68] => | datum přístupu = 2010-08-10 [69] => }} [70] => [71] => == Dějiny == [72] => {{Podrobně|Dějiny Gruzie}} [73] => [[Soubor:Jarre néolithique contenant du vin.jpg|vlevo|náhled|Pohár kultury [[Kultura Šulaveri-Šomu|Šulaveri-Šomu]]]] [74] => Na základě vykopávek v oblasti [[Dmanisi]] v regionu [[Kvemo Kartli]] bylo dokázáno, že se předchůdci dnešních lidí v této oblasti vyskytovali již před 1,8 milionem let. V [[6. tisíciletí př. n. l.]] Gruzii osídlil první zemědělský národ, tzv. [[Kultura Šulaveri-Šomu]], který se zabýval pěstováním obilí a ovoce, zejména [[Réva vinná|vinné révy]].{{Citace periodika [75] => | příjmení = Hamon [76] => | jméno = Caroline [77] => | titul = From Neolithic to Chalcolithic in the Southern Caucasus: Economy and Macrolithic Implements from Shulaveri-Shomu Sites of Kwemo-Kartli (Georgia) [78] => | periodikum = Paléorient [79] => | datum vydání = 2008 [80] => | ročník = 34 [81] => | číslo = 2 [82] => | strany = 85–135 [83] => | issn = 0153-9345 [84] => | url = https://www.jstor.org/stable/41496525 [85] => | datum přístupu = 2022-04-12 [86] => }}{{Citace periodika [87] => | příjmení = Hamon [88] => | jméno = Caroline [89] => | titul = Macrolithic tools of georgian sites of the Shulaveri-Shomu culture (VIIIe-Ve millenium B.C.) [90] => | periodikum = Paléorient [91] => | datum vydání = 2009 [92] => | ročník = 34 [93] => | číslo = 2 [94] => | strany = p. 85 [95] => | jazyk = en [96] => | url = https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-00553012 [97] => | datum přístupu = 2022-04-12 [98] => }} V Gruzii byly nalezeny nejstarší důkazy o konzumaci [[Víno|vína]] v podobě 8000 let starých sklenic.{{Citace elektronického periodika [99] => | příjmení = Keys [100] => | jméno = David [101] => | titul = Now that's what you call a real vintage: professor unearths 8,000-year-old wine [102] => | periodikum = The Independent [103] => | url = https://www.independent.co.uk/news/science/now-that-s-what-you-call-a-real-vintage-professor-unearths-8-000yearold-wine-84179.html [104] => | datum vydání = 2003-12-28 [105] => | jazyk = en [106] => | datum přístupu = 2022-04-12 [107] => }} Kultura rozvinula patrně též [[Metalurgie|metalurgii]].{{Citace periodika [108] => | příjmení = Stoellner [109] => | jméno = Thomas [110] => | titul = Th. Stöllner. I. Gambashidze, The Gold Mine of Sakdrisi and early Mining and Metallurgy in Transcaucasus and the Kura-Valley System. In: Problems of Early Metal Age Archaeology of Caucasus and Anatolia. Proceedings, November 19-23, 2014, Tblisi, 101-124 [111] => | url = https://www.academia.edu/10793594/Th_St%C3%B6llner_I_Gambashidze_The_Gold_Mine_of_Sakdrisi_and_early_Mining_and_Metallurgy_in_Transcaucasus_and_the_Kura_Valley_System_In_Problems_of_Early_Metal_Age_Archaeology_of_Caucasus_and_Anatolia_Proceedings_November_19_23_2014_Tblisi_101_124 [112] => | datum přístupu = 2022-04-12 [113] => }}[[Soubor:Gold goblet cropped.jpg|vlevo|náhled|Zlatý pohár kultury [[Trialetská kultura|Trialeti]]|192x192pixelů]]Ve [[4. tisíciletí př. n. l.|4.]] až [[3. tisíciletí př. n. l.]] ji vystřídala po vlně několika dosud neidentifikovaných kmenů [[Kura-arakská kultura]].{{Citace periodika [114] => | příjmení = Rova [115] => | jméno = Elena [116] => | titul = The Kura-Araxes Culture in the Shida Kartli region of Georgia: An overview [117] => | periodikum = Paléorient [118] => | datum vydání = 2014 [119] => | ročník = 40 [120] => | číslo = 2 [121] => | strany = 47–69 [122] => | doi = 10.3406/paleo.2014.5635 [123] => | url = https://www.persee.fr/doc/paleo_0153-9345_2014_num_40_2_5635 [124] => | datum přístupu = 2022-04-12 [125] => }} Ta byla ve [[2. tisíciletí př. n. l.]] vytlačena novou kulturou [[Trialetská kultura|Trialeti]] (či Trialeti-Vanadzor), která přinesla do oblasti pokročilejší znalosti staveb budov a architektury.{{Citace periodika [126] => | příjmení = Schaeffer [127] => | jméno = C. F. A. [128] => | titul = Archæological Discoveries in Trialeti: Caucasus [129] => | periodikum = Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland [130] => | datum vydání = 1944 [131] => | číslo = 1 [132] => | strany = 25–29 [133] => | issn = 0035-869X [134] => | url = https://www.jstor.org/stable/25221944 [135] => | datum přístupu = 2022-04-12 [136] => }} [137] => [138] => Na konci 2. tisíciletí př. n. l. se objevil nejstarší dosud známý státní útvar na území Gruzie: [[Diaochie]].{{Citace monografie [139] => | příjmení = Suny [140] => | jméno = Ronald Grigor [141] => | titul = The Making of the Georgian Nation [142] => | url = https://books.google.cz/books?id=riW0kKzat2sC&pg=PA6&lpg=PA6&dq=Diauehi&source=bl&ots=3FkqtZqBHg&sig=ACfU3U2s4fFb_Ph7WmBHBdQ3Rq_u_sB1Tg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjp4_Gvso73AhUEHuwKHRJpAcAQ6AF6BAgtEAM#v=onepage&q=Diauehi&f=false [143] => | vydavatel = Indiana University Press [144] => | počet stran = 444 [145] => | isbn = 978-0-253-20915-3 [146] => | poznámka = Google-Books-ID: riW0kKzat2sC [147] => | jazyk = en [148] => }} Jednalo se o rozsáhlý kmenový svaz, který vznikl kolem [[12. století př. n. l.]] po rozpadu [[Chetité|říše Chetitů]] a zaplnil mocenské vakuum v oblasti. Existence Diaochie je doložena v písemnostech sousední říše [[Urartu]]. [149] => [150] => Celá oblast se během této epochy vyhnula silnější kolonizaci ze strany [[Chetité|Chetitů]], [[Persie|Peršanů]], [[Médie]] a [[Kimmeriové|Kimmerijců]]. Na tom měla zásluhu i dosavadní jednotnost kartvelských (gruzínských) kmenů, které se teprve v [[1. tisíciletí př. n. l.]] začaly od sebe odlišovat a rozpadly se na [[Svanové|Svany]], Zany a Kartvelce, což vedlo ke vzniku několika různých jazyků: [[Svanština|svanštiny]], [[Megrelština|megrelštiny]], [[Lazština|lazštiny]] a [[Gruzínština|gruzínštiny]]. Zatímco Svanové ovládli pohoří [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]], Zanové ([[Megrelové]] a [[Lazové]]) osídlili pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] a kartvelské kmeny se přesunuli do gruzínského vnitrozemí, zejména na východ země. Kvůli přerušeným kontaktům se tyto tři oddělené národy dále vyvíjely samostatně a daly vzniknout dvěma kolébkám gruzínské kultury a státnosti. Byly jimi království [[Kolchida]] a [[Kavkazská Ibérie]]. [151] => [152] => === Kolchida a Kavkazská Ibérie === [153] => {{Podrobně|Království Ibérie}} [154] => [[Soubor:Georgian States Colchis and Iberia (600-150BC)-en.svg|náhled|vlevo|Starověké státy [[Kolchida]] a [[Království Ibérie|Kavkazská Ibérie]]]] [155] => Kolchidu dle [[Řecká mytologie|řeckých bájí]] navštívil ve 2. tisíciletí př. n. l. [[Iásón]] s [[Argonauti|argonauty]] při cestě za [[Zlaté rouno|Zlatým rounem]].{{Citace periodika [156] => | příjmení = Doumas [157] => | jméno = C. [158] => | titul = What did the Argonauts seek in Colchis? [159] => | periodikum = Hermathena [160] => | datum vydání = 1991 [161] => | číslo = 150 [162] => | strany = 31–41 [163] => | issn = 0018-0750 [164] => | url = https://www.jstor.org/stable/23040952 [165] => | datum přístupu = 2022-04-12 [166] => }} Během let [[1000 př. n. l.|1000]] a [[550 př. n. l.]] pak Řekové pobřeží Kolchidy zkolonizovali a založili mnoho přístavů: Naessus, [[Picunda|Pitijis]], [[Suchumi|Dioscurias]], [[Očamčyra|Guenos]], [[Fasis]], [[Apsaros]] nebo [[Rize|Rizos]]. Udržovali s Kolchy přátelské styky.{{Citace periodika [167] => | příjmení = Drews [168] => | jméno = Robert [169] => | titul = The Earliest Greek Settlements on the Black Sea [170] => | periodikum = The Journal of Hellenic Studies [171] => | datum vydání = 1976 [172] => | ročník = 96 [173] => | strany = 18–31 [174] => | issn = 0075-4269 [175] => | doi = 10.2307/631221 [176] => | url = https://www.jstor.org/stable/631221 [177] => | datum přístupu = 2022-04-12 [178] => }} [[Řečtina]] se stala hlavní řečí Kolchidy. [179] => [[Soubor:მეფე ფარნავაზი.jpg|náhled|230x230pixelů|[[Farnavaz I.]]]] [180] => V 4. století př. n. l. byl vytvořen starověký gruzínský stát [[Kartli]], který existoval do 6. století. Tento útvar je také nazýván [[Království Ibérie|Kavkazská Ibérie]]. Jejím nejvýznamnějším panovníkem byl král [[Farnavaz I.]] Dle tradice král vytvořil [[gruzínské písmo]] (užívané dodnes), což ale současní historikové považují za nepravděpodobné. [181] => [182] => V 1. století obsadili území dnešní Gruzie [[Starověký Řím|Římané]] a učinili z ní jednu ze svých nejvýchodnějších provincií (''Lazicum''). Od 3. století si ovšem [[Lazika|království Lazika]] na Římu vybojovalo značnou autonomii. Po rozdělení Říma na západní a východní část se stalo formálně součástí Východořímské říše, neboli [[Byzantská říše|Byzance]]. Od prvních století našeho letopočtu se v Gruzii praktikoval [[Mithra|Mithrův]] kult, tedy verze [[Zoroastrismus|zoroastrismu]].{{Citace periodika [183] => | příjmení = Tsetskhladze [184] => | jméno = Goca Revazovic [185] => | titul = The Cult of Mithras in Ancient Colchis [186] => | periodikum = Revue de l'histoire des religions [187] => | datum vydání = 1992 [188] => | ročník = 209 [189] => | číslo = 2 [190] => | strany = 115–124 [191] => | doi = 10.3406/rhr.1992.1605 [192] => | url = https://www.persee.fr/doc/rhr_0035-1423_1992_num_209_2_1605 [193] => | datum přístupu = 2022-04-13 [194] => }} V roce 337 král [[Mirian III.]] přijal [[křesťanství]] jako [[státní náboženství]], což dalo velký podnět k rozvoji literatury i umění a sehrálo klíčovou roli při formování sjednoceného gruzínského národa.{{Citace periodika [195] => | příjmení = Horn [196] => | jméno = Cornelia B. [197] => | titul = St. Nino and the Christianization of Pagan Georgia [198] => | periodikum = Medieval Encounters [199] => | datum vydání = 1998-01-01 [200] => | ročník = 4 [201] => | číslo = 3 [202] => | strany = 242–264 [203] => | issn = 1570-0674 [204] => | doi = 10.1163/157006798X00151 [205] => | jazyk = en [206] => | url = https://brill.com/view/journals/me/4/3/article-p242_7.xml [207] => | datum přístupu = 2021-05-24 [208] => }}{{Citace monografie [209] => | příjmení = Suny [210] => | jméno = Ronald Grigor [211] => | titul = The Making of the Georgian Nation [212] => | url = https://books.google.cz/books?id=riW0kKzat2sC&pg=PA22&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [213] => | vydavatel = Indiana University Press [214] => | počet stran = 444 [215] => | isbn = 978-0-253-20915-3 [216] => | poznámka = Google-Books-ID: riW0kKzat2sC [217] => | jazyk = en [218] => }} Zoroastrismus ale nezmizel hned, až do 5. století byl druhým hlavním náboženstvím, zejména na východě země. [219] => [[Soubor:Bagrat III of Georgia (Gelati mural).jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Bagrat III.|Bagrat III]]]] [220] => V dobách oslabování Byzantského impéria se tohoto území nejdříve zmocnili [[Sásánovci]], později [[Arabové]]. Arabové přišli k hranicím iberského knížectví v roce [[645]] a donutili jeho [[eristavi]]ho (knížete) [[Štěpán II. Iberský|Štěpána II.]] opustit byzantskou příslušnost a uznat arabského [[chalífa|chalífu]] jako svého nového nadřízeného.{{Citace monografie [221] => | příjmení = Clarke [222] => | jméno = Nicola [223] => | titul = The Muslim Conquest of Iberia: Medieval Arabic Narratives [224] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Muslim_Conquest_of_Iberia.html?id=vortm36aOdkC&redir_esc=y [225] => | vydavatel = Routledge [226] => | počet stran = 274 [227] => | isbn = 978-0-415-67320-4 [228] => | poznámka = Google-Books-ID: vortm36aOdkC [229] => | jazyk = en [230] => }} [231] => [232] => Z arabského vlivu se Ibérie vymanila až na počátku 9. století, když eristavi [[Ašot I.]] z jihozápadogruzínského rodu [[Bagrationové|Bagrationů]] využil oslabení [[Chalífát|Arabské říše]] a prohlásil svůj rod za novou dědičnou vládnoucí dynastii, opět pod patronátem Byzance. Jeho nástupce [[Ardanase IV.]] pak formálně ještě jako byzantský [[vazal]] přijal v roce [[888]] po více než 300leté odmlce iberskou královskou korunu. Korunován byl už ne jako vládce Ibérie, ale jako „král všech Gruzínců“. Jeho potomek [[Bagrat III.]] pak dokázal přibližně kolem roku [[1000]] sjednotit okolní rozdrobené [[Feudalismus|feudální]] jednotky v Gruzii (zejm.[[Abchazské království]] a [[Bagratovská Ibérie]]) pod jedinou vládu a položil tak základ existence [[Gruzínské království|Gruzínského království]]. [233] => [234] => === Gruzínské království === [235] => [[Soubor:Vepkhistkaosani zichy.jpg|náhled|205x205bod|[[Šota Rustaveli]] skládá k nohám královny [[Tamara Gruzínská|Tamary]] epos ''[[Muž v tygří kůži]]''|vlevo]] [236] => Období vlády [[Bagrationové|Bagrationů]] od konce 11. do počátku 13. století, zejména vláda [[David IV.|Davida IV.]] (vládl 1089–1125) a jeho vnučky [[Tamara Gruzínská|Tamary]] (1184–1213), patří k vrcholným epochám gruzínských dějin.{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = Georgian History for Newbies: Georgia’s Medieval Golden Age [238] => | periodikum = Georgia starts here [239] => | url = https://georgiastartshere.com/georgian-history-for-newbies-georgias-medieval-golden-age/ [240] => | datum vydání = 24. 1. 2017 [241] => | datum přístupu = 2021-05-24 [242] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210524092900/https://georgiastartshere.com/georgian-history-for-newbies-georgias-medieval-golden-age/ [243] => | datum archivace = 2021-05-24 [244] => }}{{Citace elektronického periodika [245] => | příjmení = Dzagnidze [246] => | jméno = Baia [247] => | titul = A Brief History of Georgia's Only Female King [248] => | periodikum = Culture Trip [249] => | url = https://theculturetrip.com/europe/georgia/articles/a-brief-history-of-georgias-only-female-king/ [250] => | datum přístupu = 2021-05-24 [251] => }}{{Citace periodika [252] => | příjmení = Donvito [253] => | jméno = Filippo [254] => | titul = The lioness of the Caucasus: Queen Tamar of Georgia [255] => | periodikum = Medieval Warfare [256] => | datum vydání = 2014 [257] => | ročník = 4 [258] => | číslo = 2 [259] => | strany = 19–24 [260] => | issn = 2211-5129 [261] => | url = https://www.jstor.org/stable/48578333 [262] => | datum přístupu = 2022-04-13 [263] => }} David v roce 1121 rozhodným způsobem porazil mnohem větší tureckou armádu v [[Bitva u Didgori|bitvě u Didgori]] a znovu získal Tbilisi, [[Tbiliský emirát|od starověku držené muslimy]].{{Citace periodika [264] => | příjmení = Peacock [265] => | jméno = A. C. S. [266] => | titul = Georgia and the Anatolian Turks in the 12th and 13th Centuries [267] => | periodikum = Anatolian Studies [268] => | datum vydání = 2006 [269] => | ročník = 56 [270] => | strany = 127–146 [271] => | issn = 0066-1546 [272] => | url = https://www.jstor.org/stable/20065551 [273] => | datum přístupu = 2022-04-13 [274] => }} Za Tamařiny vlády Gruzie dominovala na celém Kavkaze a rozkládala se na velké části dnešního [[Ázerbájdžán]]u i [[Arménie]] a zasahovala až do východního [[Turecko|Turecka]] a severního [[Írán]]u. Důkazem kulturního rozmachu na dvoře královny Tamary je i slavný epos ''[[Muž v tygří kůži]]'', v němž je vyjadřována oddanost a láska ke královně. Toto zlaté období bylo násilně ukončeno [[Mongolský vpád do Evropy|mongolskou invazí]]. Z mongolské nadvlády vymanil Gruzii [[Jiří V. Zářivý]].{{Citace periodika [275] => | příjmení = Lang [276] => | jméno = D. M. [277] => | titul = Georgia in the Reign of Giorgi the Brilliant (1314-1346) [278] => | periodikum = Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London [279] => | datum vydání = 1955 [280] => | ročník = 17 [281] => | číslo = 1 [282] => | strany = 74–91 [283] => | issn = 0041-977X [284] => | url = https://www.jstor.org/stable/609230 [285] => | datum přístupu = 2022-04-13 [286] => }} Ten byl posledním velkým králem sjednoceného gruzínského státu. Po jeho smrti místní vládci bojovali za nezávislost na centrální vládě až do úplného rozpadu království v 15. století.{{Citace elektronického periodika [287] => | příjmení = Metreveli [288] => | jméno = Roin [289] => | titul = Critical Periods in the History of Georgia (15th Century) [290] => | periodikum = Bulletin of the Georgian National Academy of Sciences 15/3/2021 [291] => | url = http://science.org.ge/bnas/t15-n3/16_Metreveli_History.pdf [292] => | datum přístupu = 2022-04-13 [293] => }} Poslední ránu jednotě Gruzie pak uštědřil středoasijský dobyvatel [[Tamerlán]].{{Citace monografie [294] => | příjmení = Pienaru [295] => | jméno = Nagy [296] => | titul = The Timurids and the Black Sea [297] => | url = https://brill.com/view/book/edcoll/9789004422445/BP000012.xml [298] => | vydavatel = Brill [299] => | isbn = 978-90-04-42244-5 [300] => | poznámka = DOI: 10.1163/9789004422445_007 [301] => | jazyk = en [302] => }} [303] => [[Soubor:Giorgi Sakaadze Statue.jpg|náhled|[[Giorgi Saakadze]]]] [304] => Království se definitivně zhroutilo roku 1466. Vláda se rozdrobila mezi drobná [[knížectví]] ([[Abchazské knížectví|abchazské]], kachetinské, eretínské, tao-klardžetské) a tři menší království – [[Imeretské království|Imeretské]], [[Kachetské království|Kachetské]] a [[Kartlijské království|Kartlijské]]. Gruzie byla v ohrožení jak ze západu z [[Osmanská říše|Turecka]], tak z východu z [[Persie]] – Turci a Peršané získávali postupně vliv v jednotlivých knížectvích. Pod nátlakem těchto dvou velkých impérií se podařilo část obyvatelstva [[islamizace|islamizovat]]. V 17. století načas obnovil slávu Gruzie vojevůdce [[Giorgi Saakadze]], ale po jeho zavraždění persko-turecká agrese ještě zesílila.{{Citace monografie [305] => | příjmení = Xeč'uašvili [306] => | jméno = Gigo [307] => | titul = Sak'art'velos gmiri: didi mouravi Giorgi Saakadze [308] => | url = https://books.google.cz/books/about/Sak_art_velos_gmiri.html?id=2A5VtwAACAAJ&redir_esc=y [309] => | počet stran = 252 [310] => | poznámka = Google-Books-ID: 2A5VtwAACAAJ [311] => | jazyk = ka [312] => }}{{Citace periodika [313] => | příjmení = Lang [314] => | jméno = D. M. [315] => | titul = Georgia and the Fall of the Ṣafavī Dynasty [316] => | periodikum = Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London [317] => | datum vydání = 1952 [318] => | ročník = 14 [319] => | číslo = 3 [320] => | strany = 523–539 [321] => | issn = 0041-977X [322] => | url = https://www.jstor.org/stable/609113 [323] => | datum přístupu = 2022-04-13 [324] => }} V 18. století byl nejúspěšnější ve znovudobývání nezávislosti [[Erekle II.]] (či též Heraklius II.). Nakonec ale usoudil, že z tlaku Íránu a Osmanů je jedinou cestou podrobit se Rusku a v roce [[1783]] podepsal s [[Ruské impérium|Ruským impériem]] [[Georgijevská smlouva|Georgijevskou smlouvu]], která z jeho [[Kartlijsko-kachetské království|Kartlijsko-kachetského království]] činila ruský [[protektorát]].{{Citace monografie [325] => | příjmení = Gvosdev [326] => | jméno = Nikolas K. [327] => | titul = The Treaty of Georgievsk (1783) and its Aftermath [328] => | url = https://doi.org/10.1057/9781403932785_4 [329] => | editoři = Nikolas K. Gvosdev [330] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [331] => | místo = London [332] => | strany = 46–62 [333] => | isbn = 978-1-4039-3278-5 [334] => | doi = 10.1057/9781403932785_4 [335] => | poznámka = DOI: 10.1057/9781403932785_4 [336] => | jazyk = en [337] => }} [338] => [339] => === Nadvláda Ruského impéria === [340] => [[Soubor:Valerian Sidamon-Eristavi 11.jpg|vlevo|náhled|Bitva u Krcanisi]] [341] => Iraklijovy naděje byly marné, Rusko ho zradilo. Nejenže neposkytlo žádnou pomoc, když Íránci vtrhli v roce 1795 do Gruzie a po osudové [[Bitva u Krcanisi|bitvě u Krcanisi]] vyplenili Tbilisi a zmasakrovali jeho obyvatele.{{Citace elektronického periodika [342] => | příjmení = Maisuradze [343] => | jméno = Davit [344] => | titul = The Fateful Battle of Krtsanisi [345] => | periodikum = GeorgianJournal [346] => | url = https://georgianjournal.ge/discover-georgia/31445-the-fateful-battle-of-krtsanisi.html [347] => | datum vydání = 2015-09-16 [348] => | jazyk = ka [349] => | datum přístupu = 2022-04-13 [350] => }} V roce 1801 dokonce svrhli jeho bagrationskou dynastii, která byla deportována ze země.{{Citace periodika [351] => | příjmení = RHINELANDER [352] => | jméno = L. HAMILTON [353] => | titul = Russia's Imperial Policy: The Administration of the Caucasus in the First Half of the Nineteenth Century [354] => | periodikum = Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes [355] => | datum vydání = 1975 [356] => | ročník = 17 [357] => | číslo = 2/3 [358] => | strany = 218–235 [359] => | issn = 0008-5006 [360] => | url = https://www.jstor.org/stable/40866867 [361] => | datum přístupu = 2022-04-13 [362] => }} V létě roku 1805 ruské jednotky na řece Askerani poblíž Zagamu porazily íránskou armádu během [[Rusko-perská válka (1804–1813)|rusko-perské války]] a začlenily Tbilisi do svého impéria. Ruská nadvláda nad východní Gruzií byla stvrzena v roce 1813 [[Gulistánská dohoda|Gulistánskou smlouvou]], kterou Rusové s Íránem uzavřeli.{{Citace elektronického periodika [363] => | titul = Golestan Treaty [364] => | periodikum = Encyclopaedia Iranica [365] => | url = https://iranicaonline.org/ [366] => | jazyk = en-US [367] => | datum přístupu = 2022-04-13 [368] => }} Poté bylo v roce 1810 i západogruzínské Imeretské království anektováno carem [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] Poslední imeretský král a poslední gruzínský bagrationský vládce Šalomoun II. pak zemřel v exilu v roce 1815, po marných pokusech získat v zahraničí podporu a shromáždit vojsko proti Rusku.[[Soubor:Guramishvili, D., Ilia Chavchavadze in the streets of Tbilisi.jpg|náhled|[[Ilja Čavčavadze]]|220x220pixelů]]S Rusy kolaborovala zvláště gruzínská šlechta.{{Citace periodika [369] => | příjmení = Suny [370] => | jméno = Ronald Grigor [371] => | titul = Russian Rule and Caucasian Society in the First Half of the Nineteenth Century: The Georgian Nobility and the Armenian Bourgeoisie, 1801–1856 [372] => | periodikum = Nationalities Papers [373] => | datum vydání = 1979/ed [374] => | ročník = 7 [375] => | číslo = 1 [376] => | strany = 53–78 [377] => | issn = 0090-5992 [378] => | doi = 10.1080/00905997908407851 [379] => | jazyk = en [380] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/nationalities-papers/article/abs/russian-rule-and-caucasian-society-in-the-first-half-of-the-nineteenth-century-the-georgian-nobility-and-the-armenian-bourgeoisie-18011856/6C9A543D45C030E83A35A027905E79EE [381] => | datum přístupu = 2022-04-13 [382] => }} Přesto se v roce 1832 malá skupina šlechticů pokusila o převrat a obnovu gruzínské monarchie.{{Citace periodika [383] => | příjmení = Jones [384] => | jméno = Stephen F. [385] => | titul = Russian Imperial Administration and the Georgian Nobility: The Georgian Conspiracy of 1832 [386] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [387] => | datum vydání = 1987 [388] => | ročník = 65 [389] => | číslo = 1 [390] => | strany = 53–76 [391] => | issn = 0037-6795 [392] => | url = https://www.jstor.org/stable/4209431 [393] => | datum přístupu = 2022-04-13 [394] => }} Příkladem kariéry Gruzínce v carských službách je slavný generál [[Pjotr Ivanovič Bagration|Pjotr Bagration]]. Do roku [[1864|1867]] se podařilo Rusům anektovat zbylá gruzínská území pod osmanskou vládou, kromě přístavů [[Suchumi]] a [[Batumi]], které získali až po [[Rusko-osmanské války|rusko-tureckých]] válkách. Do konce 19. století vliv carství a [[rusifikace]] země natolik zesílil, že se obyvatelstvo začalo bouřit a začal růst gruzínský nacionalismus. Intelektuálním vůdcem tohoto odporu byl především [[Ilja Čavčavadze]].{{Citace monografie [395] => | příjmení = Tsipuria [396] => | jméno = Bela [397] => | titul = Ilia Chavchavadze: Georgia’s Cultural Saint and a Saint of the Georgian Orthodox Church [398] => | url = https://brill.com/view/book/9789004395138/BP000012.xml [399] => | vydavatel = Brill [400] => | isbn = 978-90-04-39513-8 [401] => | poznámka = DOI: 10.1163/9789004395138_013 [402] => | jazyk = en [403] => }} Při [[Ruská revoluce (1905)|ruské revoluci roku 1905]] vypukl i v Gruzii ozbrojený boj, který vedli zejména [[menševici]] (umírnění sociální demokraté), jež se stali ústřední silou gruzínské politiky. Souběžně vypukla rolnická vzpoura v Gurii, potlačená až roku 1907.{{Citace kvalifikační práce [404] => | titul = The 1902 – 1906 Gurian Republic: A Socio-Cultural Reading of a Georgian Peasant Rebellion [405] => | url = https://scholarship.tricolib.brynmawr.edu/handle/10066/22682 [406] => | typ práce = Thesis [407] => | rok vydání = 2020 [408] => | datum přístupu = 2022-04-13 [409] => | příjmení = Charles Schuyler [410] => | jméno = Neuhauser [411] => }} Toho roku byl také za záhadných okolností zavražděn Čavčavadze. V podezření byla carská tajná policie [[Ochranka]], ale i gruzínští bolševici (již tehdy vedení [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]]), kteří umírněného socialistu Čavčavadzeho rovněž nenáviděli.{{Citace elektronického periodika [412] => | příjmení = Simashvili [413] => | jméno = Tengiz [414] => | titul = Joseph Jughashvili (Stalin) and Murder of Ilia Chavchavadze [415] => | periodikum = www.allgeo.org [416] => | url = https://www.allgeo.org/index.php/en/2463-joseph-jughashvili-stalin-and-murder-of-ilia-chavchavadze [417] => | datum přístupu = 2022-04-13 [418] => }} [419] => [420] => === Zakavkazská a Gruzínská republika === [421] => [[Soubor:Noe Schordania.jpg|náhled|upright|[[Noe Žordanija]], gruzínský předseda vlády (1918–1921)]] [422] => Po [[Únorová revoluce|únorové revoluci]] roku 1917 gruzínští menševici pod vedením [[Noe Žordanija|Noa Žordaniji]] zůstali věrní [[Ruská prozatímní vláda|Prozatímní vládě]] v [[Petrohrad]]ě. Avšak když se [[Říjnová revoluce|říjnovou revolucí]] chopili v Rusku moci [[bolševici]], Gruzínci již neviděli k loajalitě důvod. Byl ustanoven výbor [[Zakavkazský komisariát]], což byla společná vláda nacionálních stran všech tří budoucích kavkazských sovětských republik. Ten rozhodl o odtržení od Ruska a vytvoření [[Zakavkazská demokratická federativní republika|Zakavkazské demokratické federativní republiky]]. Existovala až do doby, než [[Ázerbájdžán]] začal požadovat politickou i ekonomickou orientaci na [[Turecko]], s čímž nemohli představitelé [[Arménie]] a Gruzie souhlasit. [423] => [[Soubor:Georgien Parlament Unabhängigkeit.jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|První gruzínský parlament (1918)]] [424] => Gruzie se tak osamostatnila a 26. května 1918 vyhlásila [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínskou demokratickou republiku]].{{Citace monografie [425] => | příjmení = Janeliże [426] => | jméno = Otʻar [427] => | titul = The Democratic Republic of Georgia, 1918-1921 [428] => | url = https://books.google.cz/books?id=rr4MyAEACAAJ&dq=The+Democratic+Republic+of+Georgia+1918-1921&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [429] => | vydavatel = Georgian National Museum [430] => | počet stran = 93 [431] => | isbn = 978-9941-8-0096-2 [432] => | poznámka = Google-Books-ID: rr4MyAEACAAJ [433] => | jazyk = en [434] => }}{{Citace monografie [435] => | příjmení = Jones [436] => | jméno = Stephen F. [437] => | titul = The Making of Modern Georgia, 1918-2012: The First Georgian Republic and its Successors [438] => | url = https://books.google.cz/books?id=XMQTAwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+Democratic+Republic+of+Georgia+1918-1921&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20Democratic%20Republic%20of%20Georgia%201918-1921&f=false [439] => | vydavatel = Routledge [440] => | počet stran = 395 [441] => | isbn = 978-1-317-81593-8 [442] => | poznámka = Google-Books-ID: XMQTAwAAQBAJ [443] => | jazyk = en [444] => }} Prezidentem se stal [[Nikolaj Čcheidze]], premiérem Žordanija. Byla zrušena [[cenzura]] a uzákoněna [[Svoboda projevu|svoboda slova]]. Byl zaveden demokratický pluralismus a [[Parlamentní systém|parlamentarismus]]. Pasivní i aktivní volební právo získaly i ženy. V únoru 1919 se konaly první svobodné volby, umírnění sociální demokraté získali 81 procent hlasů. Byla zavedena osmihodinová pracovní doba a provedena pozemková reforma. Každý rolník dostal do soukromého vlastnictví pozemek dostatečně velký na to, aby zajistil potřeby své rodiny.{{Citace elektronického periodika [445] => | titul = From Revolutionary Struggle to Social Emancipation {{!}} Heinrich Böll Stiftung {{!}} Tbilisi - South Caucasus Region [446] => | periodikum = Heinrich-Böll-Stiftung [447] => | url = https://ge.boell.org/en/2017/07/31/revolutionary-struggle-social-emancipation [448] => | jazyk = en [449] => | datum přístupu = 2022-04-13 [450] => }} [451] => [452] => Krátká [[Arménsko-gruzínská válka|gruzínsko-arménská válka]] v roce 1918, která vypukla kvůli sporným územím, byla ukončena britskou intervencí.{{Citace periodika [453] => | příjmení = Partskhaladze [454] => | jméno = George [455] => | příjmení2 = Andersen [456] => | jméno2 = Andrew [457] => | titul = Armeno-Georgian War of 1918 and Armeno-Georgian Territorial Issue in the 20th Century [458] => | url = https://www.academia.edu/10176756/Armeno_Georgian_War_of_1918_and_Armeno_Georgian_Territorial_Issue_in_the_20th_Century [459] => | datum přístupu = 2022-04-13 [460] => }} Gruzínci se také zapojovali do [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] podporou [[Bělogvardějci|bělogvardějců]].{{Citace periodika [461] => | příjmení = Kenez [462] => | jméno = Peter [463] => | titul = The Relations between the Volunteer Army and Georgia, 1918-1920: A Case Study in Disunity [464] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [465] => | datum vydání = 1970 [466] => | ročník = 48 [467] => | číslo = 112 [468] => | strany = 403–423 [469] => | issn = 0037-6795 [470] => | url = https://www.jstor.org/stable/4206242 [471] => | datum přístupu = 2022-04-14 [472] => }} [473] => [474] => Nová republika po svém vzniku požádala [[Německo]] o ochranu, čemuž bylo vyhověno, ale reálné dopady tento tah nikdy neměl. Roku [[1920]] byla podepsána [[Moskevská dohoda (1920)|mírová smlouva]] s [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]], kterou ruští [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] uznali nezávislost Gruzie za podmínky, že bude povolena bolševická strana v Gruzii a zastavena pomoc bělogvardějcům. Ruské bolševické vedení ale porušilo veškeré smlouvy a [[Rudá armáda]] se nakonec [[Invaze Rudé armády do Gruzie|zmocnila země silou]].{{Citace periodika [475] => | příjmení = Jones [476] => | jméno = Stephen [477] => | titul = The Establishment of Soviet Power in Transcaucasia: The Case of Georgia 1921-1928 [478] => | periodikum = Soviet Studies [479] => | datum vydání = 1988 [480] => | ročník = 40 [481] => | číslo = 4 [482] => | strany = 616–639 [483] => | issn = 0038-5859 [484] => | url = https://www.jstor.org/stable/151812 [485] => | datum přístupu = 2021-05-24 [486] => }} [487] => [488] => === Sovětská okupace === [489] => [[Soubor:Red Army in Tiflis Feb 25 1921.jpg|náhled|Rudá armáda v Tbilisi roku 1921|vlevo]] [490] => V únoru 1921 Rudá armáda přivedla místní bolševiky vedené [[Filipp Macharadze|Filippem Macharadzem]] k moci. Menševická vláda byla nucena uprchnout do [[Francie|francouzského]] [[exil]]u.{{Citace periodika [491] => | příjmení = Smith [492] => | jméno = Jeremy [493] => | titul = The Georgian Affair of 1922. Policy Failure, Personality Clash or Power Struggle? [494] => | periodikum = Europe-Asia Studies [495] => | datum vydání = 1998 [496] => | ročník = 50 [497] => | číslo = 3 [498] => | strany = 519–544 [499] => | issn = 0966-8136 [500] => | url = https://www.jstor.org/stable/153383 [501] => | datum přístupu = 2022-04-13 [502] => }} Byla vyhlášena [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínská SSR]]. V rámci ní byla zřízena [[Adžarská autonomní sovětská socialistická republika|Adžarská ASSR]] na jihu, [[Abchazská autonomní sovětská socialistická republika|Abchazská ASSR]] na severozápadě a [[Jihoosetská autonomní oblast]]. Byl učiněn i pokus o integraci s [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménií]] a [[Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika|Ázerbájdžánem]] v [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazskou SFSR]], která se však [[5. prosinec|5. prosince]] [[1936]] rozpadla. [503] => [504] => V roce [[1924]] vypuklo protisovětské [[srpnové povstání]], které bylo potlačeno.{{Citace elektronického periodika [505] => | titul = 28.08.1924: Communist genocides. Georgia: August Uprising against Russian Soviet rule. Communists won. Executed 12,578, more than 20,000 deported [506] => | periodikum = timenote.info [507] => | url = https://timenote.info/en/events/Communist-genocide-Georgia-August-Uprising-against-Russian-Soviet-rule-Communists-won-Executed-12578-more-than-20000-deported [508] => | jazyk = en [509] => | datum přístupu = 2021-05-24 [510] => }} Jeho hrdinou byl především [[Kakuca Čolokašvili]]. V následných represích bylo zavražděno přes 10 tisíc Gruzínů, dalších 20 tisíc bylo deportováno na Sibiř. [511] => [512] => Z Gruzie pocházel sovětský diktátor [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] a jeho blízcí spolupracovníci [[Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze|Sergo Ordžonikidze]] a [[Lavrentij Pavlovič Berija|Lavrentij Berija]], který byl ve 30. letech neomezeným pánem Gruzie a od roku 1938 obávaným šéfem sovětské tajné policie [[NKVD]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojovalo v řadách Rudé armády 700 000 Gruzínců, polovina z nich padla. [[Gruzínské povstání na Texelu]] bylo poslední bitvou druhé světové války v Evropě. [513] => [[Soubor:Unesco history, MOFA USSR - UNESCO - PHOTO0000002689 0001.tiff|náhled|[[Eduard Ševardnadze]]]] [514] => Po zveřejnění [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovova]] odsouzení Stalina v roce 1956, vehnalo stalinistické politbyro gruzínských komunistů do ulic tisíce [[komsomol]]ců, aby za Stalina demonstrovali – stálo to život téměř 100 mladých lidí. Předmětem diskusí je, nakolik měly tyto demonstrace nacionalistický charakter.{{Citace periodika [515] => | příjmení = Blauvelt [516] => | jméno = Timothy [517] => | titul = Status Shift and Ethnic Mobilisation in the March 1956 Events in Georgia [518] => | periodikum = Europe-Asia Studies [519] => | datum vydání = 2009 [520] => | ročník = 61 [521] => | číslo = 4 [522] => | strany = 651–668 [523] => | issn = 0966-8136 [524] => | url = https://www.jstor.org/stable/27752275 [525] => | datum přístupu = 2022-04-13 [526] => }} [527] => [528] => V 70. letech se do čela gruzínských komunistů dostal [[Eduard Ševardnadze]]. Když vypukly v roce 1978 v Gruzii demonstrace proti [[Rusifikace|rusifikaci]] a na obranu gruzínštiny, postavil se Ševardnadze na stranu protestů a vyjednal s centrální mocí nebývalé ústupky.{{Citace periodika [529] => | příjmení = Times [530] => | jméno = Craig R. Whitney; Special to The New York [531] => | titul = Soviet Georgians Take to Streets To Save Their State Language [532] => | periodikum = The New York Times [533] => | datum vydání = 1978-04-15 [534] => | issn = 0362-4331 [535] => | jazyk = en-US [536] => | url = https://www.nytimes.com/1978/04/15/archives/soviet-georgians-take-to-streets-to-save-their-state-language.html [537] => | datum přístupu = 2022-04-13 [538] => }}{{Citace periodika [539] => | příjmení = Whitney [540] => | jméno = Craig R. [541] => | titul = A Second Soviet Republic Wins Its Language Fight [542] => | periodikum = The New York Times [543] => | datum vydání = 1978-04-19 [544] => | issn = 0362-4331 [545] => | jazyk = en-US [546] => | url = https://www.nytimes.com/1978/04/19/archives/a-second-soviet-republic-wins-its-language-fight-exceptions-in.html [547] => | datum přístupu = 2022-04-13 [548] => }} [549] => [550] => Ve druhé polovině 80. let sehrál Ševardnadze důležitou úlohu jako reformátor v týmu [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] a ministr zahraničí prosazující ukončení [[Studená válka|studené války]].{{Citace elektronického periodika [551] => | titul = Zemřel sovětský reformátor a pozdější gruzínský prezident Ševardnadze [552] => | periodikum = iDNES.cz [553] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zemrel-eduard-sevardnadze.A140707_105948_zahranicni_jw [554] => | datum vydání = 2014-07-07 [555] => | jazyk = cs [556] => | datum přístupu = 2022-04-13 [557] => }} [558] => [559] => === Pád SSSR a nezávislost === [560] => [[Soubor:Gamsakhurdia in Bunker.jpg|náhled|[[Zviad Gamsachurdia]] v bunkru při puči roku 1992]] [561] => Dne 9. dubna 1989 sovětské vojenské jednotky brutálně zasáhly proti demonstraci žádající nezávislost Gruzie ve Tbilisi. Zabili přitom 21 lidí, z toho 17 žen. Tato událost je známa jako [[tbiliský masakr]].{{Citace elektronického periodika [562] => | příjmení = Krupka [563] => | jméno = Jaroslav [564] => | titul = Ubíjeli lidi polními lopatkami. Od masakru v Tbilisi uběhlo 30 let [565] => | periodikum = www.dotyk.cz [566] => | url = https://www.dotyk.cz/publicistika/demonstrovali-a-sovetska-armada-zacala-palit-od-masakru-v-tbilisi-ubehlo-30-let-20190409.html [567] => | datum vydání = 2019-04-09 [568] => | jazyk = cs [569] => | datum přístupu = 2023-05-12 [570] => }} Vedla k vlně nespokojenosti a protisovětských nálad, a to i v komunistické části společnosti. V listopadu [[1989]] Nejvyšší sovět Gruzínské SSR prohlásil, že země je od roku 1921 [[Vojenská okupace|okupována]]. Na jaře roku [[1990]] byly schváleny zákony vedoucí k zárukám vlastní nezávislosti,{{Citace monografie [571] => | příjmení = Kolektiv autorů [572] => | jméno = [573] => | odkaz na autora = [574] => | titul = Všechno o Zemi: Místopisný průvodce světem [575] => | vydání = 2 [576] => | vydavatel = Výběr Reader's Digest [577] => | místo = Praha [578] => | rok = 2000 [579] => | strany = 226 [580] => | isbn = 80-86196-17-8 [581] => }} byla odstraněna vedoucí úloha komunistické strany v zemi; nezávislost pak byla vyhlášena [[14. listopad]]u [[1990]]. Gruzie se jako jedna z mála nových republik nestala členem [[Společenství nezávislých států|SNS]], nakonec však z hospodářských důvodů do společenství vstoupila (vystoupila až v roce [[2008]] jako následek tehdejší [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]]). V následujícím roce byl v nezávislých volbách zvolen za prezidenta nacionalista [[Zviad Gamsachurdia]], který měl v úmyslu zrušit autonomní postavení Jižní Osetie a Abcházie.{{Citace elektronického periodika [582] => | titul = Georgia: Abkhazia and South Ossetia [583] => | periodikum = Encyclopedia Princetoniensis. [584] => | url = https://pesd.princeton.edu/?q=node/274 [585] => }}[[Soubor:2OP 50.JPG|náhled|[[Růžová revoluce|Revoluce růží]]|vlevo]]Protože se nejvyšší [[sovět]] snažil rozhodnutí zrušit, začaly v zemi s přičiněním ruských tajných služeb vypukat nepokoje, které se přenesly i do autonomních republik, žádajících také nezávislost, čemuž nebylo vyhověno. Autonomní republiky se otevřeně postavily proti snaze nového gruzínského vedení zrušit jejich autonomii a vytvořit z Gruzie jednotný národní stát. V letech [[1991]] a [[1992]] se situace natolik zhoršila, že vypukly mezi [[Oseti|Osety]] a Gruzíny ozbrojené střety, nesoucí znaky občanské války. Po uklidnění situace v roce [[1995]] se do čela země dostal politický veterán [[Eduard Ševardnadze]], který se k moci dostal již v roce [[1992]], ale až do smrti Gamsachurdii probíhaly vnitřní boje o moc. Vládnout vydržel jako [[Prezident Gruzie|prezident]] země až do [[Růžová revoluce|růžové revoluce]] v roce [[2003]]. K vyjádření tendencí, které se vyvinuly v postkomunistických společnostech ve východní Evropě a ve střední Asii na začátku 21. století se používá pojem [[Barevné revoluce|barevná revoluce]]. [586] => [[Soubor:President George W. Bush answers questions from the press after meeting with the President of Georgia Mikhail Saakashvili in the Oval Office.jpg|náhled|[[Michail Saakašvili]] a [[George W. Bush|George Bush]]]] [587] => Během této „růžové“ revoluce protestovaly tisíce lidí v čele s pozdějším prezidentem [[Michail Saakašvili|Michailem Saakašvilim]] proti Ševardnadzeho vládě, která nevyřešila základní hospodářské a politické problémy – chudobu a korupci. Roku [[2004]] byl Saakašvili zvolen prezidentem už demokratickou cestou, kdy získal 95 % hlasů. Opozice tvrdila, že volby byly zmanipulované a že se na volebním výsledku podepsaly dary od nadací amerického miliardáře [[George Soros]]e a dalších nadací financovaných vládou USA.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.blisty.cz/2005/4/26/art23092.html |datum přístupu=2008-05-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100928035152/http://www.blisty.cz/2005/4/26/art23092.html |datum archivace=2010-09-28 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika [588] => | titul = Ian Traynor: US campaign behind the turmoil in Kiev [589] => | periodikum = the Guardian [590] => | url = http://www.theguardian.com/world/2004/nov/26/ukraine.usa [591] => | datum vydání = 2004-11-26 [592] => | jazyk = en [593] => | datum přístupu = 2021-02-04 [594] => }}{{Citace elektronického periodika [595] => | titul = Průběh voleb v Gruzii je neregulérní [596] => | periodikum = Novinky.cz [597] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [598] => | vydavatel = Borgis [599] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/prubeh-voleb-v-gruzii-je-neregulerni-273954 [600] => | datum přístupu = 2021-02-04 [601] => }} Saakašvili po nástupu k moci prosadil úpravy gruzínské ústavy, aby vytvořil „superprezidentský systém“ a soustředil veškeré pravomoci v exekutivě. Gruzínským parlamentem byly schváleny zákony, kterými byla snížena nezávislost soudní moci či podle kterých jsou ústřední i volební komise sestavovány pouze z lidí jmenovaných prezidentem. Postupně byla eliminována plná svoboda tisku, bylo omezeno vysílání.http://www.osce.org/documents/rfm/2007/06/25176_en.pdf {{Wayback|url=http://www.osce.org/documents/rfm/2007/06/25176_en.pdf |date=20100708033149 }} (anglicky)http://www.osce.org/item/27827.html[[Soubor:April 10, Day 2, rally at the Parliament.jpg|náhled|Demonstrace požadující odstoupení prezidenta Saakašviliho|vlevo]]V roce 2006 se v Gruzii konaly demonstrace, při nichž lidé žádali odstoupení prezidenta. Policie proti demonstrantům brutálně zasáhla a začala zatýkat představitele opozice. Roku [[2007]] protesty přerostly v masové demonstrace, při nichž lidé kritizovali dramatický pokles životní úrovně a korupci. Prezident vyhlásil „výjimečný stav“, zakázal nestátní média, zakázal veřejná shromáždění a začal podnikat nedemokratické kroky proti svým politickým oponentům.http://antiwar.com/justin/?articleid=11878 Koncem listopadu 2007 Saakašvili z funkce odstoupil, ale již v lednu [[2008]] se konaly volby, při nichž byl zvolen znovu prezidentem a které opozice označila jako zmanipulované. [602] => [603] => V květnu [[2008]] se v Gruzii konaly parlamentní volby, v nichž zvítězila vládnoucí [[Sjednocená národní strana]] prezidenta Saakašviliho, která získala 63 % hlasů. Opozice označila tyto volby za zfalšované.{{Citace elektronického periodika [604] => | titul = Ve volbách v Gruzii vítězí prozápadní vláda {{!}} Svět [605] => | periodikum = Lidovky.cz [606] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/ve-volbach-v-gruzii-vitezi-prozapadni-vlada.A080521_204455_ln_zahranici_mtr [607] => | datum vydání = 2008-05-21 [608] => | jazyk = cs [609] => | datum přístupu = 2021-02-04 [610] => }} [611] => [612] => V říjnu 2012 v parlamentních volbách zvítězila opoziční koalice [[Gruzínský sen]] miliardáře [[Bidzina Ivanišvili|Bidziny Ivanišviliho]]. Prezident Saakašvili uznal porážku a oznámil, že jeho strana odchází do opozice.{{Citace elektronického periodika |titul=Saakašvili uznal porážku, opozici se splnil Gruzínský sen |url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/197999-saakasvili-uznal-porazku-opozici-se-splnil-gruzinsky-sen/ |datum přístupu=2012-10-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200410054327/https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1143220-ivanisvili-vyzval-porazeneho-prezidenta-aby-odstoupil |datum archivace=2020-04-10 }} [613] => [614] => === Válka v Jižní Osetii === [615] => {{Podrobně|Válka v Jižní Osetii (2008)}} [616] => [[Soubor:Russian Military Bases in Abkhazia (2011-2016 Data).svg|náhled|Ruské vojenské základny v Abcházii v roce 2016{{fact}}]] [617] => 1. srpna [[2008]] začala [[Válka v Jižní Osetii (2008)|válka v Jižní Osetii]] mezi Gruzií a jihoosetinskými separatisty. Ta pak začala 7. srpna nabírat na síle, když se na stranu [[Jižní Osetie]] přidalo [[Rusko]] poté, co podle zprávy pozorovatelů [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] gruzínská armáda zaútočila nerozlišující dělostřeleckou a raketometnou palbou na správní středisko Jižní Osetie [[Cchinvali]]."[http://www.nytimes.com/2008/11/07/world/europe/07georgia.html?th&emc=th Georgia Claims on Russia War Called Into Question ]". ''The New York Times.'' 6. listopadu 2008. Gruzíni žijící na území Jižní Osetie byli donuceni opustit domovy. [618] => [619] => Jižní Osetie obývaná [[Oseti|Osety]], kteří žijí i v sousední ruské republice [[Severní Osetie-Alanie]], usiluje stejně jako [[Abcházie]] o nezávislost na Gruzii od roku 1990 v souvislosti se snahou Gruzie odtrhnout se od bývalého SSSR a faktickou nezávislost, kterou Gruzie nikdy neuznala, získala Jižní Osetie po první gruzínsko-osetinské válce v letech 1991–1992 a po referendu místních obyvatel v lednu 1992.{{Citace elektronické monografie [620] => | vydavatel = ČT24 [621] => | titul = Jižní Osetie usiluje o nezávislost již od rozpadu SSSR [622] => | url = http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/24740-jizni-osetie-usiluje-o-nezavislost-jiz-od-rozpadu-sssr/ [623] => | datum přístupu = 2008-08-14 [624] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080902091516/http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/24740-jizni-osetie-usiluje-o-nezavislost-jiz-od-rozpadu-sssr/ [625] => | datum archivace = 2008-09-02 [626] => | nedostupné = ano [627] => }} [628] => [629] => 12. srpna potvrdilo Rusko stažení svých jednotek z Gruzie. [630] => [631] => [[14. srpen|14. srpna]] schválil gruzínský parlament vystoupení ze [[Společenství nezávislých států]] poté, co president Saakašvili označil postup Ruska za agresi a gruzínský postup za defenzívní.{{Citace elektronické monografie [632] => | vydavatel = [[CNN]] [633] => | titul = Georgia to leave alliance of ex-Soviet states [634] => | url = http://www.cnn.com/2008/WORLD/europe/08/12/georgia.russia.out/index.html [635] => | jazyk = anglicky [636] => | datum přístupu = 2008-08-14 [637] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080813021111/http://www.cnn.com/2008/WORLD/europe/08/12/georgia.russia.out/index.html [638] => | datum archivace = 2008-08-13 [639] => | nedostupné = ano [640] => }} [641] => {{Citace elektronické monografie [642] => | vydavatel = China View [643] => | titul = Georgian parliament votes to quit CIS [644] => | url = http://news.xinhuanet.com/english/2008-08/14/content_9320606.htm [645] => | jazyk = anglicky [646] => | datum přístupu = 2008-08-14 [647] => }} [648] => [649] => [[26. srpen|26. srpna]] byly Ruskou federací uznány samostatné státy [[Jižní Osetie]] a [[Abcházie]]. Uznání samostatnosti odsoudil americký prezident [[George W. Bush]] a další západní politici, kteří v konfliktu podporovali Gruzii."[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusko-uznalo-nezavislost-jizni-osetie-a-abchazie/r~i:article:614768/ Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie]". Aktuálně.cz. 26. srpna 2008. [650] => [651] => Na summitu [[Evropská unie|EU]], který probíhal na začátku září, prohlásil ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]], že Rusko stáhne své vojáky z gruzínského území, avšak v Abcházii a Jižní Osetii ozbrojené síly ponechá. S důsledky ozbrojeného konfliktu se země stále ještě potýká. Jedná se např. o nestabilní politickou situaci či dlouhodobý odliv obyvatelstva.{{Citace elektronického periodika|titul=Gruzie {{!}} Člověk v tísni|periodikum=www.clovekvtisni.cz|url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/gruzie|datum přístupu=2017-03-09}} [652] => [653] => == Státní symboly == [654] => === Vlajka === [655] => [656] => {{Podrobně|Gruzínská vlajka}} [657] => [658] => Gruzínská vlajka je tvořena bílým listem o poměru stran 2:3, s červeným, středovým, [[Kříž svatého Jiří|svatojiřským křížem]] o šířce 1/5 šířky vlajky. Ve středu všech čtyř bílých polí je umístěn červený, [[Tlapatý kříž|tlapatý křížek]]. [659] => [660] => === Znak === [661] => [662] => {{Podrobně|Státní znak Gruzie}} [663] => [664] => Gruzínský státní znak je tvořen červeným [[štít]]em, na němž je vyobrazen stříbrný [[Svatý Jiří|sv. Jiří]] se zlatou [[svatozář]]í. [[Patron]] Gruzie sedí na stříbrném koni a stříbrným kopím, které je zakončeno zlatým křížkem, probodává stříbrného draka. Na štítu je položena zlatá koruna [[Bagrationové|bagrationské dynastie]], [[štítonoš]]i jsou dva lvi, stojící na zlatém podloží, ornamentu ve tvaru vinné révy s uprostřed umístěným listem. Pod štítem (přes podnoží) je stříbrná, červeně podšitá stuha s černým, [[Gruzínská písma|gruzínským nápisem]] ძალა ერთობაშია, Dzala Ertobašia {{Vjazyce2|cs|V jednotě je síla}}, na koncích stuhy jsou po jednom červeném, [[Tlapatý kříž|tlapatém křížku]]. [665] => [666] => === Hymna === [667] => [668] => {{Podrobně|Gruzínská hymna}} [669] => [670] => Gruzínská hymna je píseň ''Tavisupleba'' ({{Vjazyce2 |ka|''თავისუფლება''}}, {{Vjazyce2 |cs|''Svoboda''}}). Slova hymny napsal David Magradze, hudbu složil Zakaria Paliašvili a Ioseb Kečakmadze. [671] => [672] => == Geografie == [673] => {{Podrobně|Geografie Gruzie}} [674] => [[Soubor:Svaneti, georgia.jpg|náhled|400px|vlevo|[[Svanetie]], historická provincie Gruzie v její severozápadní části]] [675] => [[Soubor:Georgia topographic map-cs.svg|náhled|Mapa Gruzie]] [676] => [[Soubor:Georgia Topography.png|náhled|Topografie]] [677] => Gruzie leží na rozhraní jihovýchodní [[Evropa|Evropy]] a [[jihozápadní Asie]]. Podle některých názorů vede hranice mezi Evropou a Asií po hlavním kavkazském rozvodí, které také tvoří severní hranici Gruzie s Ruskem. Podle těchto názorů by Gruzie ležela těsně u hranic Evropy, některé její severní výběžky by do Evropy zasahovaly. Při použití v Česku přijímané hranice na řekách Kuma a Manyč patří do Asie i přilehlé části Ruské federace. Další definice vedou evropsko-asijskou hranici také přímo Gruzií. [678] => [679] => Zeměpisná šířka Gruzie 41° až 43° odpovídá např. šířce [[Pyreneje|Pyrenejí]], [[Řím]]a, [[Bulharsko|Bulharska]], severního [[Japonsko|Japonska]], pomezí [[Oregon]]u a [[Kalifornie]] nebo třeba [[Nová Anglie|Nové Anglie]]. Zeměpisná délka Gruzie 40° až 47° odpovídá např. délce [[Irák]]u, západního [[Jemen]]u a [[Mosambický průliv|Mosambického průlivu]]. Rozlohou 69 700 km² je Gruzie jen o málo (např. o 1 kraj) menší než Česko. Bez částečně mezinárodně uznaných separatistických provincií [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]] činí rozloha Gruzie jen 57 200 km² (o málo více než [[Chorvatsko]]), tedy o 18 % méně. Na severu hraničí s [[Rusko|Ruskem]], na jihovýchodě s [[Ázerbájdžán]]em, na jihu s [[Arménie|Arménií]] a na jihozápadě s [[Turecko|Tureckem]]. [680] => [[Soubor:Shkhara.jpg|vlevo|náhled|[[Šchara]]]] [681] => Země je spjata s [[Kavkaz]]em a podstatná část jejího povrchu je hornatá. Zjednodušeně lze říci, že severní hranice tvoří [[Velký Kavkaz]] a jižní hranice [[Malý Kavkaz|Malý]]. Uprostřed Gruzie jsou oba spojeny Lišským (Suramským) hřebenem. Od něj na západ se táhne široká kotlina řeky [[Rioni]], na východ pak údolí [[Kura|Kury]]. Nejvyšší hora Kavkazu [[Elbrus]] leží kousek od gruzínských hranic v Rusku. Součástí hraničního hřebene je ale několik dalších pětitisícovek, z nichž nejvyšší (a tedy nejvyšší hora Gruzie) je [[Šchara]] (5201 m). [682] => [[Soubor:Kura Likany.jpg|náhled|[[Kura]]]] [683] => [[Soubor:ParavaniLake-1- C.jpg|náhled|[[Paravani]]]] [684] => Říční síť je rozvinuta nerovnoměrně. Nejhustší je v západní Gruzii a nejmenší na [[Jurská pahorkatina|Jurské pahorkatině]], což je spojeno s odtokem vody (od 80 až 150 [[litr za sekundu na kilometr čtvereční|l/s/km²]] v západní Gruzii do 3 l/s/km² na Jorské pahorkatině a jihovýchodě [[Dolnokartlijská rovina|Dolnokartlijské roviny]]). [[řeka|Řeky]] náleží k [[úmoří]]m [[Kaspické moře|Kaspického]] a [[Černé moře|Černého moře]]. Úmoří Kaspického moře je převážně tvořeno [[povodí]]m řeky [[Kura|Kury]]. Její nejvýznamnější [[přítok]]y jsou zleva [[Velká Liachvi]], [[Ksani]], [[Aragvi]], [[Jori]] a [[Alazani]] (poslední dvě ústí do [[Mingačevirská přehradní nádrž|Mingačevirské přehradní nádrže]]) a zprava [[Paravani (řeka)|Paravani]], [[Dzama]], [[Tana (Gruzie)|Tana]], [[Tedzami]], [[Algeti]] a [[Chrami]]. Řeky černomořského úmoří (západní Gruzie) netvoří žádný systém a ústí do moře každá samostatně. Nejvýznamnější je [[Rioni]] s přítoky [[Cchenisckali]], [[Techuri]] a [[Kvirila]], která protéká na dolním toku [[Kolchidská propadlina|Kolchidskou propadlinou]]. Další významné řeky ústící do Černého moře jsou [[Inguri]], [[Kodori]], [[Adžarisckali]], [[Bzipi]], [[Chobi]] a [[Galidzga]]. Řeka [[Čoroch]] pramenící v [[Turecko|Turecku]] protéká Gruzií na dolním toku (26 km). Většina řek pramenících v [[Pohoří|horách]] má maximální [[Průtok vodního toku|průtok]] na jaře v době tání [[sníh|sněhu]]. Řeky, jejichž hlavním zdrojem jsou [[ledovec|ledovce]] (Kodori, Inguri, Rioni) mají největší průtok v létě s výraznými maximy každý den ve večerních hodinách a minimem před úsvitem. Řeky [[Adžarské pobřeží|Adžarského pobřeží]] a severních svahů [[Meschetský hřbet|Meschaetského hřbetu]] mají maxima na podzim a v zimě a jsou na nich časté [[povodeň|povodně]] po [[déšť|deštích]]. Horské řeky se vyznačují rychlým tokem a tak zamrzají málokdy. Výjimku tvoří řeky [[Jihogruzínská pahorkatina|Jihogruzínské pahorkatiny]], které tečou pomalu na horním toku a rychle v nížině. Oblasti tvořené [[vápenec|vápenci]] a [[vyvřelina]]mi se vyznačují silně rozvětvenými podzemními systémy s množstvím silných [[vřídlo|vřídel]] (řeky [[Čjornaja]], [[Cačchuri]], [[Rečchi]] v západní Gruzii a [[Nardevani]], [[Tašbaši]], [[Armutlo]] v jižní Gruzii), které přerozdělují a přirozeně regulují vodní toky. Gruzie je bohatá na [[hydroenergetika|hydroenergetické]] zdroje. [685] => [686] => V Gruzii není mnoho [[jezero|jezer]], ale v některých oblastech ([[Džavachetie]], [[Kolchidská nížina]], [[Kelská planina]], staroledovcová zóna [[Abcházie]]) se nacházejí skupiny jezer [[tektonická činnost|tektonického]], [[vulkanická činnost|vulkanického]], [[moře|mořského]], [[říční jezero|říčního]], [[ledovcové jezero|ledovcového]], [[zával]]ového, [[kras]]ového jiného původu. Největší jsou [[Paravani]] (37 [[Kilometr čtvereční|km²]]), [[Karcachi]] (26,6 km²) a [[Paleostomi]] (17,3 km²). Nejhlubší jsou závalová jezera [[Rica]] (116 [[metr|m]]) a [[Amtkel]] (72 až 112 m podle výšky hladiny) a jezero [[Kelistba]] (75 m). Rybí průmysl je rozvinutý na jezerech [[Tabackuri]] a [[Paleostomi]]. [687] => [688] => === Podnebí === [689] => [[Soubor:Black Sea coast of Georgia (country), with skyline of Batumi on the horizon.jpg|náhled|220x220bod|[[Batumi]] rozkládá se na jihozápadě země při Černém moři]] [690] => Podnebí je silně ovlivněno složitým geomorfologickým členěním krajiny. V údolích je teplé subtropické podnebí s vysokým podílem srážek, které mohou dosahovat od 1 000 až k 2 500 mm. Teplé podnebí umožňuje pěstovat celou řadu teplomilných plodin jako jsou citrusy či čajovník. Směrem na východ země klesá podíl srážek a oblasti jsou zde více suché. Začíná zde převládat [[kontinentální podnebí]]. V oblasti povodí řeky [[Rioni]] a [[Kura|Kury]] jsou typické mrazivé zimy a teplá léta. Průměrná teplota v Tbilisi se pohybuje okolo 1 [[Stupeň Celsia|°C]] v lednu a 24 [[Stupeň Celsia|°C]] v červenci. [691] => [692] => === Fauna === [693] => [[Soubor:Capra caucasica (2674244381).jpg|vlevo|náhled|[[Kozorožec kavkazský]]]] [694] => Vzhledem k různorodosti krajiny a malé zeměpisné šířce obývá Gruzii na 1000 druhů obratlovců, z toho 360 druhů ptáků (4 druhy supů, 11 druhů orlů), 160 druhů ryb, 48 druhů plazů a 11 druhů obojživelníků. [695] => Lesy jsou obývány několika druhy [[masožravec|masožravců]] jako je vlk, rys, [[šakal obecný]], [[hyena žíhaná]], [[kočka divoká]] a několik jedinců [[Levhart perský|levharta perského]] (Panthera pardus ciscaucasica). Z ostatní velké zvěře je to [[medvěd hnědý]], [[jelen lesní]], [[srnec obecný]], kamzík, prase divoké, koza bezoárová. Endemicky je zde domovem [[kozorožec kavkazský]], [[kozorožec dagestánský]] a [[tetřívek kavkazský]] (Tetrao mlokosieviczi). Z dravců jsou rozšířeni [[orel skalní]] a [[orlosup bradatý]]. [696] => [[Bažant obecný]] byl jako původní endemický pták z Gruzie uměle rozšířen do celého světa. Počet rozšířených bezobratlých druhů je též velmi rozsáhlý a jejich soupis představuje rozsáhlé hledání napříč rozsáhlou literaturou. Jen známí pavouci čítají 501 druhů. [697] => [698] => === Flora === [699] => Lesy tvoří 44 procent povrchu země, z toho 5% činí pralesy, 40% lesů si zachovalo původní strukturu. V nižších polohách roste převážně [[listnatý les]] ([[dub]], [[buk]]), ve vyšších polohách pak [[jehličnatý les]] ([[smrk]] a [[jedle]], mezi nimi [[jedle kavkazská]]). Nad hranicí lesa se rozprostírají subalpské a alpské louky. Pohoří na jihu země, nížiny a transkavkazská sníženina byla dříve tvořena stepí, dnes je převážně kultivovaná. [700] => [701] => == Politika == [702] => [[Soubor:Parlamento de Georgia, Tiflis, Georgia, 2016-09-29, DD 07.jpg|náhled|Budova parlamentu v Tbilisi]] [703] => [[Soubor:State Chancellery building.jpg|náhled|Sídlo vlády]] [704] => Gruzie je [[Demokracie|demokratická]] [[Parlamentní systém|parlamentní]] [[republika]] s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu a předsedou vlády, který řídí kabinet, a je volen parlamentem. Role prezidenta byla oslabena ústavními reformami z let 2012–2013. V prezidentském křesle sedí [[Salome Zurabišviliová]] poté, co vyhrála 59,52 % hlasů v gruzínských prezidentských volbách v roce 2018.{{Citace periodika [705] => | příjmení = Kopecký [706] => | jméno = Pavel [707] => | titul = Gruzii povede poprvé v historii žena. Prezidentkou bude Salome Zurabišviliová [708] => | periodikum = Deník.cz [709] => | datum vydání = 2018-11-28 [710] => | jazyk = cs [711] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/gruzii-povede-zena-v-prezidentskych-volbach-vitezi-salome-zurabisviliova-20181128.html [712] => | datum přístupu = 2022-04-13 [713] => }} Stala se tak první ženou na tomto postu. Měla by být zároveň poslední gruzínskou hlavou státu zvolenou přímou volbou, příští by měla být po ústavních změnách volena parlamentem. Od února 2021 je předsedou gruzínské vlády [[Irakli Garibašvili]], který stál v čele exekutivy již v letech 2013 až 2015.{{Citace elektronického periodika [714] => | titul = Gruzínský parlament schválil novou vládu. Kromě dvou postů je stejná jako předešlý kabinet [715] => | periodikum = ČT24 [716] => | vydavatel = Česká televize [717] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3273824-gruzinsky-parlament-schvalil-novou-vladu-krome-dvou-postu-je-stejna-jako-predesly [718] => | jazyk = cs [719] => | datum přístupu = 2022-04-13 [720] => }} Politický souboj se ve 21. století odehrává hlavně mezi [[Sjednocená národní strana|Sjednocenou národní stranou]] [[Michail Saakašvili|Michaila Saakašviliho]] a stranou [[Gruzínský sen]] miliardáře [[Bidzina Ivanišvili|Bidziny Ivanišviliho]]. Ta má od roku 2021 jasnou převahu, čehož signálem se stalo i Saakašviliho zatčení.{{Citace elektronického periodika [721] => | titul = Gruzínského exprezidenta Saakašviliho po návratu do vlasti hned zadrželi [722] => | periodikum = iDNES.cz [723] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/saakasvili-gruzie-exprezident-zatceni.A211001_193546_zahranicni_bur [724] => | datum vydání = 2021-10-01 [725] => | jazyk = cs [726] => | datum přístupu = 2022-04-13 [727] => }} [728] => [729] => Parlament je jednokomorový a má 150 poslanců, z nichž 30 je voleno [[Většinový volební systém|většinovým systémem]] (jeden obvod – jeden poslanec), 120 [[Poměrný volební systém|poměrným]] systémem (po volební reformě z roku 2020). Členové parlamentu jsou voleni na čtyřleté funkční období. Dne 26. května 2012 prezident Saakašvili slavnostně otevřel novou budovu parlamentu v západním městě [[Kutaisi]] ve snaze decentralizovat moc a přesunout část politické kontroly blíže k [[Abcházie|Abcházii]]. Za tím účelem byla vystavěna [[Budova gruzínského parlamentu (Kutaisi)|architektonicky pozoruhodná budova]]. Saakašviliho rivalové, kteří se dostali k moci v roce 2012, nikdy nepřijali přesun do Kutaisi a o šest let později se parlament po úpravě ústavní klauzule vrátil na své staré místo v Tbilisi.{{Citace elektronického periodika [730] => | titul = Georgian Parliament returns to Tbilisi [731] => | periodikum = Agenda.ge [732] => | url = https://agenda.ge/en/news/2014/2050 [733] => | datum přístupu = 2022-04-13 [734] => }} [735] => [736] => V březnu 2022 Gruzie oficiálně požádala o vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]], krátce po začátku [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]].{{Citace elektronického periodika [737] => | titul = Gruzie oficiálně požádala o vstup do Evropské unie [738] => | periodikum = ČeskéNoviny.cz [739] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/gruzie-oficialne-pozadala-o-vstup-do-evropske-unie/2171505 [740] => | jazyk = cs [741] => | datum přístupu = 2022-04-13 [742] => }} Gruzie dlouhodobě pracuje i na tom, aby se stala plnoprávným členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V roce 2008 ovšem dostala od této organizace ve věci případného vstupu nejasný signál (stejně jako [[Ukrajina]]), zejména kvůli postoji německé kancléřky [[Angela Merkelová|Angely Merkelové]].{{Citace elektronického periodika [743] => | titul = Otevřené dveře do NATO jen pro někoho. Ukrajina a Gruzie o vstupenku žádají, severské státy váhají [744] => | periodikum = iROZHLAS [745] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [746] => | vydavatel = Český rozhlas [747] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [748] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nato-rusko-ukrajina-gruzie-obrana-vojenska-aliance_2202070010_aur [749] => | datum přístupu = 2022-04-13 [750] => }}{{Citace elektronického periodika [751] => | příjmení = [752] => | jméno = [753] => | titul = Merkelová si nadále stojí za tím, že Ukrajinu nechtěla v NATO, uvedla mluvčí [754] => | periodikum = Deník.cz [755] => | datum vydání = 2022-04-04 [756] => | jazyk = cs [757] => | url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/merkelova-ukrajina-rusko-nato-20220404.html [758] => | datum přístupu = 2022-04-13 [759] => }} Rusko proti vstupu Gruzie bojuje a otevřeně vyhrožuje válkou.{{Citace elektronického periodika [760] => | titul = Lavrov: "Georgia's membership in NATO is "red line" for Russia" [761] => | periodikum = Apa.az [762] => | url = https://apa.az/en/cis-countries/lavrov-georgias-membership-in-nato-is-red-line-for-russia-364344 [763] => | jazyk = en [764] => | datum přístupu = 2022-04-13 [765] => }} [766] => [767] => == Administrativní dělení == [768] => [[Soubor:Georgia regions map (cs).png|náhled|Kraje Gruzie]] [769] => Gruzie je ze správního pohledu rozčleněna do celkem dvanácti regionů, z nichž dva tvoří [[Autonomní republika|autonomní republiky]] a jeden je tvořen pouze hlavním městem [[Tbilisi]] a okolím. Ostatních devět regionů tvoří kraje ([[Gruzínština|gruzínsky]]: მხარე, ''mchare''). [770] => [771] => Obě autonomní republiky [[Adžárie]] i [[Abcházie]] byly zřízeny v době [[Sovětský svaz|sovětské]] vlády a jejich existence je uznána gruzínskou vládou. Abcházie je separatistickou oblastí usilující o úplnou nezávislost na Gruzii. Po roce [[2008]] se jí dostalo společně s dalším gruzínským územím [[Jižní Osetie]] uznání ze strany [[Rusko|Ruska]] a dalších zemí (viz [[Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie]]). [[De iure|Ze zákona]] je nejvyšším představitelem Abcházie Předseda nejvyšší rady (exilový), jenže hlavou Abcházie je [[de facto]] [[prezident Abcházie]]. [772] => [773] => Adžárie se původně podobně jako Abcházie snažila odtrhnout od Gruzie. Když byl v roce [[2004]] sesazen adžarský vůdce [[Aslan Abašidze]], Adžárie se vzdala separatismu a podřídila se centrální vládě v Tbilisi. Jejím nejvyšším představitelem je nyní Předseda vlády Adžárie. [774] => [775] => Mchare v dnešní podobě existují na základě [[Prezident Gruzie|prezidentských]] dekretů z let [[1994]] až [[1996]], do jejich čel hlava státu dosazovala ''státní komisionáře'' (gruzínsky: სახელმწიფო რწმუნებული), zkráceně guvernéry. Krajské uspořádání existovalo dříve, ale bylo z důvodu předešlých konfliktů s odštěpeneckými republikami prakticky nefunkční. [776] => [777] => Problematickou oblastí je území separatistické [[Jižní Osetie]], bývalé [[Jihoosetská autonomní oblast|Jihoosetské autonomní oblasti]]. Ta se rozkládá ve značné části kraje [[Šida Kartli]] a na malých příhraničních částech okolních krajů. Problém vznikl na konci sovětské éry, kdy Jižní Osetie požadovala širší autonomii a změnu statutu na [[Autonomní republika|autonomní republiku]] (jako [[Adžárie]] a [[Abcházie]]). Ještě před rozpadem SSSR ale gruzínské vedení Jihoosetinskou AO zcela zrušilo a území začlenilo do státu jako běžné [[rajón]]y. V reakci na tento krok představitelé Jižní Osetie vyhlásili 11. listopadu 1991 samostatnou republiku, kterou Gruzie a většina světa neuznává. [778] => [[Soubor:Georgia,_administrative_divisions_-_Nmbrs_-_colored.svg|náhled|Mapa k tabulce]] [779] => {| class="wikitable sortable collapsible mw-datatable" style="text-align:right" [780] => !Číslo [781] => na mapě [782] => !Kraj [783] => !Správní [784] => sídlo [785] => ! data-sort-type="number" |Rozloha [786] => [km²]{{Citace elektronické monografie [787] => | titul = Statistical information by Regions of Georgia [788] => | url = https://www.geostat.ge/regions/ [789] => | vydavatel = GeoStat - National Statistics Office of Georgia [790] => | datum přístupu = 2021-03-22 [791] => | jazyk = anglicky [792] => }} [793] => ! data-sort-type="number" |Obyvatelstvo [794] => (01/2019){{Citace elektronické monografie [795] => | titul = Demographic situation of Georgia 2019 [796] => | url = https://www.geostat.ge/media/34261/%E1%83%93%E1%83%94%E1%83%9B%E1%83%9D%E1%83%92%E1%83%A0%E1%83%90%E1%83%A4%E1%83%98%E1%83%A3%E1%83%9A%E1%83%98-%E1%83%95%E1%83%98%E1%83%97%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%94%E1%83%91%E1%83%90-%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%A5%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%97%E1%83%95%E1%83%94%E1%83%9A%E1%83%9D%E1%83%A8%E1%83%98-2019.pdf [797] => | vydavatel = GeoStat - National Statistics Office of Georgia [798] => | datum přístupu = 2021-03-22 [799] => | jazyk = anglicky [800] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210207110702/https://www.geostat.ge/media/34261/%E1%83%93%E1%83%94%E1%83%9B%E1%83%9D%E1%83%92%E1%83%A0%E1%83%90%E1%83%A4%E1%83%98%E1%83%A3%E1%83%9A%E1%83%98-%E1%83%95%E1%83%98%E1%83%97%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%94%E1%83%91%E1%83%90-%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%A5%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%97%E1%83%95%E1%83%94%E1%83%9A%E1%83%9D%E1%83%A8%E1%83%98-2019.pdf [801] => | datum archivace = 2021-02-07 [802] => | nedostupné = ano [803] => }}Bez Abcházie a Jižní Osetie. [804] => !Hustota zalidnění [805] => (obyv./km²) [806] => |- [807] => |1 [808] => | align="left" |[[Samegrelo – Horní Svanetie]] [809] => | align="left" |[[Zugdidi]] [810] => |7 468.2 [811] => |311 100 [812] => |41.6 [813] => |- [814] => |2 [815] => | align="left" |[[Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie]] [816] => | align="left" |[[Ambrolauri]] [817] => |4 600.0Uvedená plocha se vztahuje pouze na území pod gruzínskou kontrolou. Část území kraje tvoří region [[Jižní Osetie]]. [818] => |29 100 [819] => |6.3 [820] => |- [821] => |3 [822] => | align="left" |[[Gurie]] [823] => | align="left" |[[Ozurgeti]] [824] => |2 033.2 [825] => |108 100 [826] => |53.2 [827] => |- [828] => |4 [829] => | align="left" |[[Imeretie]] [830] => | align="left" |[[Kutaisi]] [831] => |6 414.7 [832] => |487 000 [833] => |75.9 [834] => |- [835] => |5 [836] => | align="left" |[[Šida Kartli]] [837] => | align="left" |[[Gori]] [838] => |3 428.3 [839] => |255 100 [840] => |71.4 [841] => |- [842] => |6 [843] => | align="left" |[[Mccheta-Mtianetie]] [844] => | align="left" |[[Mccheta]] [845] => |5 606.0 [846] => |93 300 [847] => |16.6 [848] => |- [849] => |7 [850] => | align="left" |[[Samcche-Džavachetie]] [851] => | align="left" |[[Achalciche]] [852] => |6 412.8 [853] => |152 100 [854] => |23.7 [855] => |- [856] => |8 [857] => | align="left" |[[Kvemo Kartli]] [858] => | align="left" |[[Rustavi]] [859] => |6 436.2 [860] => |434 200 [861] => |67.4 [862] => |- [863] => |9 [864] => | align="left" |[[Tbilisi]] [865] => | align="left" |[[Tbilisi]] [866] => |504.2 [867] => |1 184 800 [868] => |2349.9 [869] => |- [870] => |10 [871] => | align="left" |[[Kachetie]] [872] => | align="left" |[[Telavi]] [873] => |11 375.0 [874] => |310 100 [875] => |27.3 [876] => |- [877] => |11 [878] => | align="left" |autonomní republika [[Adžárie]] [879] => | align="left" |[[Batumi]] [880] => |2 900.0 [881] => |351 900 [882] => |121.3 [883] => |- [884] => |12 [885] => | align="left" |autonomní republika [[Abcházie]] [886] => | [887] => | – [888] => | – [889] => | – [890] => |- class="sortbottom" style="font-weight:bold; border-top:2px solid black" [891] => | [892] => | align="left" |Gruzie CELKEM [893] => | align="left" |Tbilisi [894] => |69 700Plocha se započítáním Abcházie a Jižní Osetie. Bez těchto regionů je rozloha Gruzie 57 135 km². [895] => |3 716 800 [896] => | [897] => |- [898] => |} [899] => [900] => == Ekonomika == [901] => {{podrobně|Ekonomika Gruzie}} [902] => [[Soubor:Gudauri Georgia Panorama P.Liparteliani.jpg|náhled|Lyžařský areál Gudauri]] [903] => [[Soubor:Keselo, Tusheti.jpg|náhled|Gruzie má velký potenciál pro turistický ruch]] [904] => [905] => Přibližně 40% populace pracuje v zemědělství, kde pěstuje převážně zeleninu, obilí, brambory a zaměřuje se současně i na chov hospodářských zvířat (prasat a drůbeže). 20% populace pracuje v průmyslovém sektoru, kde převažuje [[potravinářství|potravinářský průmysl]] nad [[strojírenství]]m a [[automobilový průmysl|automobilovým průmyslem]], který je soustředěn v okolí hlavního města Tbilisi či ve městě [[Kutaisi]] a [[Batumi]]. Významná část obyvatelstva pracuje ve [[stavebnictví]]. Země se potýká s extrémně vysokou nezaměstnaností, která v některých regionech dosahuje až 80%. [906] => [907] => Gruzie je významnou hornickou zemí, která má bohaté zásoby železných a neželezných kovů, jenž ve velkém [[Vývoz|exportuje]]. Významná ložiska manganu se nacházejí v oblasti [[Čiatura|Čiatury]] a řadí se mezi největší na světě. V zemi se nacházejí malá ložiska ropy, plynu a uhlí, ale Gruzie není energeticky soběstačná a musí většinu paliv dovážet a to převážně z [[Ázerbájdžán]]u. Rafinace a úpravy surové ropy probíhá v Gruzii v místních rafinériích. Přes Gruzii vedou dva významné [[ropovod]]y ([[Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan|BTC]] a [[Ropovod Baku-Supsa|Baku-Supsa]], a [[Jihokavkazský plynovod]], spojující oblast [[Kaspické moře|Kaspického moře]] s [[Černé moře|Černým mořem]]. [908] => [909] => * Urbanizace: 56,5 % [910] => * Hrubý domácí produkt (HDP): 14,37 miliard USD, 3 215 USD na obyvatele (45 % služeb, 23 % průmysl, 32 % zemědělství) [911] => * Nezaměstnanost: 16,3 % [912] => * Hospodářský růst: 7 % [913] => * Inflace(2018): 2,8 % [914] => * Veřejný dluh: 11,2 miliard USD [915] => * Státní dluh: 3,67 miliard USD [916] => [917] => Od roku 2005 funguje mezi Gruzií a státy [[Evropská unie|Evropské unie]] bezvízový styk.{{Citace elektronické monografie [918] => | vydavatel = BusinessInfo.cz [919] => | titul = Gruzie: Základní informace o teritoriu [920] => | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/gruzie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001372/ [921] => | datum přístupu = 2009-3-1 [922] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090509213517/http://www.businessinfo.cz/cz/sti/gruzie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001372/ [923] => | datum archivace = 2009-05-09 [924] => | nedostupné = ano [925] => }} Česká republika vyváží do Gruzie mimo jiné zbraně, za což jí, a dalším státům exportujícím do Gruzie zbraně, bylo pohrozeno sankcemi ze strany Ruska.{{Citace elektronického periodika [926] => | periodikum = Aktuálně.cz [927] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [928] => | vydavatel = Economia [929] => | odkaz na vydavatele = Economia [930] => | titul = Medveděv hrozí Česku sankcemi za zbraně v Gruzii [931] => | url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=628054 [932] => | datum přístupu = 2009-3-1 [933] => }} [934] => [935] => === Doprava === [936] => [[Soubor:Tbilisi airport 1.jpg|náhled|[[Letiště Tbilisi]]]] [937] => Celková délka silnic v Gruzii (bez Ruskem okupovaných území) je 21 110 kilometrů. Gruzie má zatím jednu dálnici S1, která spojuje východ se západem země. [938] => [939] => Gruzie má 1576 kilometrů železničních tratí. V roce 2017 byla otevřena důležitá trať [[Kars]]–[[Tbilisi]]–[[Baku]], která zajišťuje export důležitých komodit, zhusta energetických, ze sousedního Ázerbájdžánu do Evropské unie, na Ukrajinu a do Turecka.{{Citace elektronického periodika [940] => | titul = Baku-Tbilisi-Kars Railway Line Officially Launched [941] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [942] => | url = https://www.rferl.org/a/baku-tbilisi-kars-railway-line-officially-launched-azerbaijan-georgia-turkey/28824764.html [943] => | jazyk = en [944] => | datum přístupu = 2022-04-13 [945] => }} Osobní železniční dopravu zajišťuje státní dopravce, nákladní doprava je provozována soukromníky. [946] => [947] => Gruzie má v současnosti čtyři mezinárodní letiště, z nichž zdaleka největší je [[Letiště Tbilisi|mezinárodní letiště Tbilisi]], kde sídlí národní letecký dopravce [[Georgian Airways]]. V roce 2019 letiště odbavilo 3,7 miliónu cestujících za rok. [948] => [949] => Podél gruzínského černomořského pobřeží je řada námořních přístavů, z nichž největší a nejrušnější je přístav [[Batumi]]; zatímco město samo je přímořským letoviskem, přístav je hlavním nákladním terminálem na Kavkaze a je často využíván sousedním Ázerbájdžánem jako tranzitní bod pro dodávky energií do Evropy. [950] => [951] => == Obyvatelstvo == [952] => [[Soubor:Ethnic Groups In Caucasus Region 2009.jpg|náhled|190px|Národnostní složení [[Kavkaz (region)|Kavkazu]]]] [953] => Počet obyvatel Gruzie v roce 2015 činil odhadem 3 729 500 lidí. Demografická situace v Gruzii je stejně jako v některých jiných v minulosti sovětských republikách (zvláště v [[Obyvatelstvo Estonska|Estonsku]] a [[Obyvatelstvo Lotyšska|Lotyšsku)]] charakterizovaná dvěma hlavními trendy po získání nezávislosti – úbytek celkové populace a "gruzínifikace" etnického složení. Poměr etnických [[Gruzínci|Gruzínců]] se zvýšil mezi lety 1989 a 2002 o deset procent – z 73,7 % se zvýšil na 83,7 % populace.Richard H. Rowland, "National and regional liana miles is so beautiful in Georgia, 1989–2002: Results from the 2002 census," ''Eurasian Geography and Economics'', 47(2): 221–242, 2006 (mimo Abcházii a Jižní Osetii). Populace v době, kdy Gruzie byla součástí Sovětského svazu a v prvních letech nezávislosti, strmě rostla a z počtu 4 miliony v padesátých letech se zvýšila na nejvyšší počet 5,5 milionu v roce 1992. Poté se trend změnil, populace se začala zmenšovat a v roce 2005 se snížila na 4,5 milionu.''Statistical Yearbook of Georgia 2005'': Population, Table 2.1, p. 33, Department for Statistics, Tbilisi (2005) Tento počet reprezentuje celkovou populaci, včetně dvou separatistických regionů, tedy [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]], jejichž populace se v roce 2005 odhadovala na 178 000 a 49 200. Bez Abcházie a Jižní Osetie měla Gruzie 4 321 500 obyvatel v roce 2005 a 4 382 100 v roce 2008.{{Citace elektronického periodika [954] => | titul = Statistics Georgia: Population by region [955] => | url = http://www.statistics.ge/main.php?pform=47&plang=1 [956] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081118142119/http://www.statistics.ge/main.php?pform=47&plang=1 [957] => | datum přístupu = 05-10-2015 [958] => | datum archivace = 18-11-2008 [959] => | nedostupné = ano [960] => }} Podle sčítání v roce 2002 přišla Gruzie od začátku devadesátých let kvůli migraci o 1,1 milionu obyvatel, neboli 20 % populace.[http://www.civil.ge/eng/article.php?id=14458 WB Report: Georgia Among Largest Emigration Countries] {{Wayback|url=http://www.civil.ge/eng/article.php?id=14458|date=20180210120959}}. ''[[Civil Georgia]]''. January 16, 2007 Snížení populace je způsobeno emigrací lidí hledajících zaměstnání, a snížením porodnosti v této době.[http://www.rferl.org/content/blog/2333072.html Could Georgians Become A Minority In their Own Country?] Mezi lety 2002–2014 přišla Gruzie o 14,7 % populace.[http://census.ge/files/results/Census_release_ENG.pdf 2014 General Population Census Main Results] {{Wayback|url=http://census.ge/files/results/Census_release_ENG.pdf |date=20160808154843 }}, s. 2 [961] => [962] => Obyvatelé Gruzie jsou [[Gruzíni]] (83,8 %), [[Azerové]] (6,5 %), [[Arméni]] (5,7 %), [[Oseti]] (0,9 %), [[Řekové]] (0,3 %), [[Abchazové]] (0,1 %), [[Rusové]] (1,5 %). Do [[Kartvelské jazyky|kartvelské jazykové skupiny]] patří kromě vlastních Gruzínů také [[Adžárie|Adžarové]], [[Lazština|Lazové]], [[Svanové]], [[Megrelština|Megrelové]], [[Tušetie|Tušetové]] či [[Kachetie|Kachetové]], kteří jsou v současné době považováni za etnické podskupiny [[Gruzínština|Gruzínců]]. [963] => [964] => Nejvíce příslušníků má [[Gruzínská pravoslavná církev]] 82,1 %, [[Islám]] 9,9 %, Arménská apoštolská církev 5,7 %, [[katolictví]] 0,8 %, [[židé]] 0,1 %, ostatní 1,4 % (2002)[http://www.statistics.ge/_files/english/census/2002/Religious%20beliefs.pdf Population Census 2002: Religious beliefs] {{Wayback|url=http://www.statistics.ge/_files/english/census/2002/Religious%20beliefs.pdf|date=20090304163218}}, Statistics Georgia, Tbilisi. V horách existuje originální místní náboženství [[džvarismus]]. [965] => === Největší města podle počtu obyvatel === [966] => {{Podrobně|Seznam měst v Gruzii}} [967] => {|class="infobox" style="text-align:center; width:97%; margin-right:10px; font-size:90%" [968] => |- [969] => ! style="text-align:center;" colspan="11"| [970] => |- [971] => !rowspan=23 width:150|
[972] => [[Soubor:Tbilisi IMG 8850 1920.jpg|165px|Tbilisi]]
[[Tbilisi]]
[973] => [[Soubor:Batumi sunset 2.jpg|165px|Batumi]]
[[Batumi]]
[974] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;"|Pořadí [975] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;"|Město [976] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;"|Počet obyvatel
(k 19. 5. 2014{{Citace elektronické monografie | titul = 2014 General Population Census - Main Results | url = http://census.ge/files/results/Census_release_ENG.pdf | datum vydání = | datum přístupu = 2022-04-13 | vydavatel = National Statistics Office of Georgia (Geostat) | url archivu = https://web.archive.org/web/20160808154843/http://census.ge/files/results/Census_release_ENG.pdf | datum archivace = 2016-08-08 | nedostupné = ano }}) [977] => !rowspan=23 width:150| [978] => [[Soubor:Downtown Kutaisi & White Bridge as seen from Mt Gora (August 2011)-cropped.jpg|165px|Kutaisi]]
[[Kutaisi]]
[979] => [[Soubor:Rustavi Square.JPG|165px|Rustavi]]
[[Rustavi]]
[980] => |- [981] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|1.||[[Tbilisi]]||1 108 717 [982] => |- [983] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|2.||[[Batumi]]||152 839 [984] => |- [985] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|3.||[[Kutaisi]]||147 635 [986] => |- [987] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|4.||[[Rustavi]]||125 103 [988] => |- [989] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|5.||[[Gori]]||48 143 [990] => |- [991] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|6.||[[Zugdidi]]||42 998 [992] => |- [993] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|7.||[[Poti]]||41 465 [994] => |- [995] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|8.||[[Suchumi]]||39 100 [996] => |- [997] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|9.||[[Chašuri]]||33 627 [998] => |- [999] => | style="text-align:center; background:#f0f0f0;"|10.||[[Cchinvali]]||30 000 [1000] => |- [1001] => | colspan="3" style="text-align:center; background:#f5f5f5;"| [1002] => |}{{clear}} [1003] => [1004] => == Kultura == [1005] => === Literatura === [1006] => [[Soubor:Vazha-Pshavela (BSE).jpg|vlevo|náhled|[[Važa Pšavela]]]] [1007] => Legendárním tvůrcem zcela unikátní [[Gruzínská písma|gruzínské abecedy]] je král [[3. století př. n. l.]] [[Farnavaz I.]] Básník [[Šota Rustaveli]] je autorem raně středověkého národního eposu ''[[Muž v tygří kůži]]'' (''Vepkhist'q'aosani'').{{Citace elektronického periodika [1008] => | titul = Shota Rustaveli {{!}} Georgian poet [1009] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1010] => | url = https://www.britannica.com/biography/Shota-Rustaveli [1011] => | jazyk = en [1012] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1013] => }} Také středověký básník [[Sajať-Nova]], byť Armén, napsal 35 svých básní v gruzínštině. [1014] => [[Soubor:Javahishvili.jpg|náhled|[[Micheil Džavachišvili]]]] [1015] => Velký vzmach znovu prožila gruzínská literatura v 19. století, díky národním obrozencům jako byli [[Ilja Čavčavadze]], [[Važa Pšavela]], [[Akaki Cereteli]] nebo [[Nikoloz Baratašvili]], kteří gruzínskou literaturu vzkřísili. Na konci století položil základy gruzínské prózy [[Alexander Kazbegi]]. Ve 20. století byl významným autorem básník [[Galaktion Tabidze]]. Obětí [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinových]] čistek 30. let se stal prozaik [[Micheil Džavachišvili]]. Bardem [[Velká vlastenecká válka (pojem)|Velké vlastenecké války]] se ve 40. letech stal básník [[Grigol Abašidze]]. Jeho jmenovec, rovněž básník [[Irakli Abašidze]] se stal v 50. letech propagátorem [[Socialistický realismus|socialistického realismu]] v gruzínské literatuře. V 60. letech vynikl [[Nodar Dumbadze]], v 70. letech [[Othar Čiladze]]. [1016] => [1017] => V 90. letech začal slavit úspěchy [[Boris Akunin]] (vlastním jménem Grigorij Šalvovič Čchartišvili) se svou sérií detektivních románů o [[Erast Fandorin|Erastu Fandorinovi]].{{Citace elektronického periodika [1018] => | příjmení = Brávek [1019] => | jméno = Karel [1020] => | titul = Akunin, Boris [1021] => | periodikum = www.iliteratura.cz [1022] => | url = https://www.iliteratura.cz/Clanek/12997/akunin-boris [1023] => | datum přístupu = 2022-04-13 [1024] => }} K nejpřekládanějším současným gruzínským autorům patří [[Micho Mosulišvili]], jehož nejslavnějšími díly jsou román ''Létání bez sudu'' a biografický román ''Važa Pšavela''. [1025] => [1026] => === Hudba === [1027] => [[Soubor:Gia Kancheli (cropped).jpg|vlevo|náhled|178x178pixelů|[[Gija Kančeli]]]] [1028] => [[Soubor:Panduri front dusepo.jpg|náhled|Panduri, tradiční gruzínská nástroj]] [1029] => Tradiční gruzínský vícehlasý zpěv byl v roce 2008 zapsán na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [1030] => | titul = UNESCO - Georgian polyphonic singing [1031] => | periodikum = ich.unesco.org [1032] => | url = https://ich.unesco.org/en/lists [1033] => | jazyk = en [1034] => | datum přístupu = 2021-03-02 [1035] => }} V Gruzii existují tři typy polyfonie: komplexní polyfonie, která je běžná ve [[Svanetie|Svanetii]], polyfonní dialog na basovém pozadí, převládající v [[Kachetie|Kachetii]] ve východní Gruzii, a kontrastní polyfonie se třemi částečně improvizovanými zpívanými částmi, charakteristická pro západní Gruzii. Nejslavnější z těchto písní je [[Čakrulo]]. Některé z těchto písní jsou spojeny s kultem vinné révy a mnohé pocházejí již z 8. století. [1036] => [1037] => Nejznámějším gruzínským hudebním skladatelem je [[Gija Kančeli]], který žil v [[Belgie|Belgii]].{{Citace elektronického periodika [1038] => | titul = Hudba má byť rozhovor s Bohom, tvrdil Gija Kančeli [1039] => | periodikum = Pravda.sk [1040] => | url = https://kultura.pravda.sk/hudba/clanok/528174-hudba-ma-byt-rozhovor-s-bohom-tvrdil-gija-kanceli/ [1041] => | datum vydání = 2019-10-04 [1042] => | jazyk = sk-SK [1043] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1044] => }} [[Zakaria Paliašvili]] je autor [[Gruzínská hymna|gruzínské hymny]]. V Británii se prosadila [[folk]]ová zpěvačka [[Katie Melua]], ve Francii klavíristka [[Khatia Buniatishvili]], v Americe klavírista [[Giorgi Latsabidze]]. [1045] => [1046] => Slavným [[balet]]ním choreografem byl [[George Balanchine]].{{Citace elektronického periodika [1047] => | titul = Step-by-step guide to dance: George Balanchine [1048] => | periodikum = the Guardian [1049] => | url = http://www.theguardian.com/stage/2009/jul/30/dance-george-balanchine [1050] => | datum vydání = 2009-07-30 [1051] => | jazyk = en [1052] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1053] => }} Mezinárodní věhlas si získala i baletka [[Nina Ananiašvili]].{{Citace elektronického periodika [1054] => | titul = Georgian prima ballerina, State Ballet of Georgia director Ananiashvili to lead Russia’s Novosibirsk ballet company [1055] => | periodikum = Agenda.ge [1056] => | url = https://agenda.ge/en/news/2021/39 [1057] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1058] => }} [1059] => [1060] => === Výtvarné umění a architektura === [1061] => [[Soubor:Niko Pirosmani. ''God's Lamb''. Oil on oil-cloth, 55x61 cm. The State Museum of Fine Arts of Georgia, Tbilisi.jpg|náhled|180x180pixelů|[[Niko Pirosmani]]: ''Beránek boží'']] [1062] => Patrně nejznámějším gruzínským malířem je [[Niko Pirosmani]], představitel [[Naivní umění|naivního umění]]. Jím byl silně ovlivněn například [[Lado Gudiašvili]]. Nejznámější gruzínskou fotografkou je pak patrně [[Salome Vatzadze]] tvořící zejména v New Yorku. Významným sochařem byl [[Zurab Cereteli]], byť přijal spíše ruskou identitu. [1063] => [[Soubor:2014 Kutaisi, Katedra Bagrati (24).jpg|vlevo|náhled|[[Katedrála Bagrati]]]] [1064] => [[Klášter Gelati]] z 12. století byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [1065] => | příjmení = [1066] => | jméno = [1067] => | titul = Gelati Monastery [1068] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1069] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/710/ [1070] => | jazyk = en [1071] => | datum přístupu = 2023-08-23 [1072] => }} Stejné cti se dostalo [[Katedrála Bagrati|Katedrále Bagrati]] v [[Kutaisi]]. Zápisu se dočkal i [[Klášter Džvari]], spolu s dalšími památkami ve městě [[Mccheta]], včetně například [[Klášter Samtavro|Kláštera Samtavro]] nebo [[Katedrála Sveticchoveli|Katedrály Sveticchoveli]]. K architektonickým unikátům patří i jeskynní klášterní město [[Klášter Vardzia|Vardzia]]{{Citace elektronického periodika [1073] => | titul = Jeskynní klášter Vardzia [1074] => | periodikum = Země světa [1075] => | url = https://zemesveta.cz/jeskynni-klaster-vardzia/ [1076] => | datum přístupu = 2023-08-23 [1077] => }} nebo [[Klášter sv. Davida z Garedži]]. [[Katedrála Nejsvětější Trojice (Tbilisi)|Katedrála Nejsvětější Trojice]] v Tbilisi je největší chrám v Gruzii a rovněž třetí největší východní ortodoxní katedrála na světě. Sídlí v ní patriarcha Gruzínské pravoslavné církve, před jejím dokončením v roce 2004 sídlil v [[Katedrála Sioni|Katedrále Sioni]]. Ze sakrálních staveb mimo velká města lze zmínit [[Kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti)|Kostel Nejsvětější Trojice]] v Gergeti nebo [[Katedrála svatého Ondřeje (Picunda)|Katedrálu svatého Ondřeje]] v [[Picunda|Picundě]] (Abcházie). Z fortifikačních staveb patří k nejvzácnějším [[Pevnost Narikala]]. [1078] => [1079] => === Film === [1080] => [[Soubor:Danelia.jpg|náhled|184x184pixelů|[[Georgij Danělija]]]] [1081] => V sovětském filmu se prosadili filmoví režiséři [[Tengiz Abuladze]], [[Vachtang Kikabidze]], [[Georgij Danělija]] nebo [[Michail Kalatozov]], tvůrce slavného snímku ''[[Jeřábi táhnou]]'', který vyhrál v roce 1958 [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]]. V 60. letech vnesl do sovětské kinematografie nový vítr režisér [[Marlen Chucijev]] (zejm. ''Je mi 20 let'' a ''Červencový déšť''), sovětské úřady ho nicméně přinutily se v 70. letech umělecky odmlčet. V éře samostatnosti po roce 1991 patří k nejvýraznějším filmařům [[Nana Džordžadzeová]], jejíž film ''Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře'', s [[Pierre Richard|Pierrem Richardem]] v hlavní roli, se roku 1997 stal prvním gruzínským snímkem nominovaným na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]]. Tento úspěch dokázal zopakovat v roce 2015 [[Zaza Urušadze]] se svým filmem ''Mandarinky''.{{Citace elektronického periodika [1082] => | titul = Zaza Urushadze, Director of 'Tangerines,' Dies at 53 [1083] => | periodikum = The Hollywood Reporter [1084] => | url = https://www.hollywoodreporter.com/news/zaza-urushadze-dead-director-tangerines-dies-at-53-1260569 [1085] => | datum vydání = 2019-12-07 [1086] => | jazyk = en [1087] => | datum přístupu = 2021-03-02 [1088] => }} Ve Francii působil režisér [[Otar Ioseliani]].{{Citace elektronického periodika [1089] => | příjmení = Hála [1090] => | jméno = Tomáš [1091] => | titul = Dva světy Otara Ioselianiho {{!}} Kultura [1092] => | periodikum = Lidovky.cz [1093] => | vydavatel = [1094] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/dva-svety-otara-ioselianiho.A070323_084659_ln_kultura_hlm [1095] => | datum vydání = 2007-03-23 [1096] => | jazyk = cs [1097] => | url archivu = [1098] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1099] => }} Jako múza arménského režiséra [[Sergej Paradžanov|Sergeje Paradžanova]] (jinak rodáka z Tbilisi) proslula gruzínská herečka [[Sofiko Čiaureliová]] (zejm. ''Barva granátového jablka''). Mimořádné popularity dosáhla také [[Leila Abašidze]], zvaná někdy "sovětská [[Mary Pickfordová]]".{{Citace elektronického periodika [1100] => | příjmení = Andriadze [1101] => | jméno = Davit [1102] => | titul = Georgian beauties - Volume five [1103] => | periodikum = GeorgianJournal [1104] => | url = https://georgianjournal.ge/discover-georgia/30418-georgian-beauties-volume-five.html [1105] => | jazyk = ka [1106] => | datum přístupu = 2021-03-02 [1107] => }} Herec [[Micheil Gelovani]] proslul svými ztvárněními Stalina, hrál ho v patnácti sovětských filmech. [1108] => [1109] => === Kuchyně === [1110] => {{Podrobně|Gruzínská kuchyně}} [1111] => [[Soubor:Kakheti, Georgia — Churchkhela.jpg|náhled|[[Čurčchela]]]] [1112] => Gruzínská kuchyně je známá tím, že hojně používá [[Vlašský ořech|vlašské ořechy]].{{Citace monografie [1113] => | příjmení = Goldstein [1114] => | jméno = Darra [1115] => | titul = The Georgian Feast: The Vibrant Culture and Savory Food of the Republic of Georgia [1116] => | url = https://books.google.cz/books?id=3akwDwAAQBAJ&pg=PR16&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [1117] => | vydavatel = Univ of California Press [1118] => | počet stran = 264 [1119] => | isbn = 978-0-520-27591-1 [1120] => | poznámka = Google-Books-ID: 3akwDwAAQBAJ [1121] => | jazyk = en [1122] => }} Ořechy na provázku namočené ve směsi vinné šťávy a mouky se nazývají [[čurčchela]].{{Citace elektronického periodika [1123] => | titul = Georgia food and drink guide [1124] => | periodikum = World Travel Guide [1125] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/europe/georgia/food-and-drink/ [1126] => | jazyk = en-US [1127] => | datum přístupu = 2020-03-07 [1128] => }} Vlašské ořechy se přidávají i do fazolového pokrmu zvaného [[lobio]]. Oblíbené jsou v Gruzii také kuličky ze zeleniny a vlašských ořechů zvané pkhali. Gruzínskou specialitou je také [[chačapuri]], jakási miska z těsta plněná sýrem a vajíčkem. Nejoblíbenějšími polévkami jsou [[chaš]] a [[charčo]], která je specifická tím, že se do ní přidává pasta [[tkemali]]. Ta se připravuje z alyči, což jsou plody [[Slivoň myrobalán|myrobalánu]]. Často se jí ochucuje také [[šašlik]], kavkazská verze [[kebab]]u, která je v Gruzii oblíbená stejně jako na celém Kavkaze. Kromě tkemali je originálním místním dochucovadlem [[adžika]], [[koření]]cí směs obsahující [[česnek]], [[koriandr]], [[Paprika|papriku]], [[chmeli-suneli]], [[kopr]] a [[sumah]]. V Gruzii se vyrábí přes 250 druhů [[sýr]]a. Mezi nejznámější patří rychle zrající sýr nakládaný do slaného láku zvaný [[sulguni]], tradiční sýr niťovité struktury [[tenili]] nebo horský sýr [[guda]].{{Citace elektronického periodika [1129] => | titul = 6 most expensive and unique types of Georgian cheese [1130] => | periodikum = GeorgianJournal [1131] => | url = https://www.georgianjournal.ge/georgian-cuisine/34006-6-most-expensive-and-unique-types-of-georgian-cheese.html [1132] => | datum přístupu = 2020-03-07 [1133] => }}{{Citace elektronického periodika [1134] => | titul = Georgia among top 10 countries on the World Cheese Map [1135] => | periodikum = GeorgianJournal [1136] => | url = https://www.georgianjournal.ge/georgian-cuisine/32138-georgia-among-top-10-countries-on-the-world-cheese-map.html [1137] => | datum přístupu = 2020-03-07 [1138] => }} Mezi populární nealkoholické nápoje patří [[tarchun]]. Velkou tradici má gruzínské vinařství, prastará metoda přípravy gruzínského vína byla zapsána do [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [1139] => | příjmení = Gilby [1140] => | jméno = Caroline [1141] => | titul = Georgian winemaking method joins UNESCO heritage list [1142] => | periodikum = Decanter [1143] => | url = https://www.decanter.com/wine-news/georgian-winemaking-method-joins-unesco-heritage-list-30889/ [1144] => | datum vydání = 2013-12-06 [1145] => | jazyk = en [1146] => | datum přístupu = 2022-04-13 [1147] => }} Legendární jsou gruzínské koňaky alias "gruziňáky". Pravý gruziňák se nevyrábí z obilného lihu, ale z tradičních odrůd hroznového vína.{{Citace elektronického periodika [1148] => | titul = Gruziňák [1149] => | periodikum = Vrtal.cz [1150] => | url = https://vrtal.cz/gruzinak-40-0-5l.html [1151] => | jazyk = cs [1152] => | datum přístupu = 2023-03-22 [1153] => }} [1154] => [1155] => === Sport === [1156] => [[Soubor:Vladimer Khinchegashvili Rio2016 (cropped).jpg|vlevo|náhled|[[Vladimer Chinčegašvili]]]] [1157] => Na olympijských hrách je samostatná Gruzie úspěšná především v bojových a silových sportech. Zlatou olympijskou medaili v [[Judo|judu]] získal [[Laša Šavdatuašvili]], [[Zurab Zviadauri]], [[Irakli Cirekidze]] a [[Laša Bekauri]], v zápase [[Vladimer Chinčegašvili]], [[Manučar Kvirkvelia]] a [[Revaz Mindorašvili]]. [[Soubor:Lasha Talakhadze Rio 2016.jpg|náhled|Vzpěrač [[Laša Talachadze]] [[Letní olympijské hry 2016|v Riu 2016]]]] [1158] => Zlato vybojovali i dva [[Vzpírání|vzpěrači]], roku 2004 [[Giorgi Asanidze]] a v roce 2016 [[Laša Talachadze]].{{Citace elektronického periodika [1159] => | titul = Český vzpěrač Orság skončil v Riu osmý, zlato získal Talachadze [1160] => | periodikum = Aktuálně.cz [1161] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1162] => | vydavatel = Economia [1163] => | odkaz na vydavatele = Economia [1164] => | datum vydání = 2016-08-17 [1165] => | jazyk = cs-CZ [1166] => | url = https://sport.aktualne.cz/olympijske-hry/cesky-vzperac-orsag-skoncil-v-riu-osmy-zlato-ziskal-talachad/r~4ae8e9e4641111e682470025900fea04/ [1167] => | datum přístupu = 2018-11-18 [1168] => }} Ten svůj triumf na [[Letní olympijské hry 2020|hrách v Tokiu]] roku 2021 zopakoval, navíc v novém světovém rekordu.{{Citace elektronického periodika [1169] => | titul = Vzpěrač Talachadze stanovil světový rekord, Orság v nadhozu selhal [1170] => | periodikum = sport.tn.nova.cz [1171] => | url = https://sport.tn.nova.cz/clanek/vzperac-talachadze-stanovil-svetovy-rekord-orsag-v-nadhozu-selhal.html [1172] => | datum vydání = 2021-08-04 [1173] => | jazyk = cs-CZ [1174] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1175] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210804204711/https://sport.tn.nova.cz/clanek/vzperac-talachadze-stanovil-svetovy-rekord-orsag-v-nadhozu-selhal.html [1176] => | datum archivace = 2021-08-04 [1177] => }} Ještě v časech Sovětského svazu zlato ze závodu ve skoku vysokém přivezl z římské olympiády [[Robert Šavlakadze]], v lukostřelbě ho získala [[Ketevan Losaberidzeová]], ve střelbě [[Nino Salukvadzeová]], legendární trojskokan [[Viktor Sanějev]] sesbíral dokonce tři olympijská zlata, ze zápasníků si olympijský triumf připsali [[Davit Chachaleišvili]], [[Arsen Mekokišvili]], [[Mirian Calkalamanidze]], [[Givi Kartozija]], [[Avtandil Koridze]], [[Roman Rurua]], [[Levan Tedyjašvili]] či [[Vachtang Blagidze]], z judistů [[Šota Čočišvili]] nebo [[Šota Chabareli]]. [1178] => [1179] => Gruzínská úspěšnost v zápase na OH není náhodná, zápas má v Gruzii starou tradici a mnozí historikové se domnívají, že klasický [[Zápas řecko-římský|řecko-římský zápas]] byl v časech Římského impéria ovlivněn řadou gruzínských prvků, s nimiž se římští kolonizátoři v Ibérii setkali. [1180] => [1181] => V zemi je také dosti populární [[basketbal]], řada hráčů se prosadila ve významných ligách, např. [[Tornike Šengelia]], [[Nikoloz Ckitišvili]] a zvláště [[Zaza Pačulija]], dvojnásobný vítěz severoamerické [[National Basketball Association|NBA]] s [[Golden State Warriors]].{{Citace elektronického periodika [1182] => | titul = Zaza se chlubil trofejí pro šampiona NBA, pak ho trápil český mladík [1183] => | periodikum = iDNES.cz [1184] => | url = https://sport.idnes.cz/zaza-paculija-martin-peterka-cesko-gruzie-priprava-rozhovor-p58-/basket.aspx?c=A170815_090423_sport-basket_ten [1185] => | datum vydání = 2017-08-15 [1186] => | datum přístupu = 2018-11-18 [1187] => }} Již za časů Sovětského svazu byla řada jeho reprezentantů v košíkové Gruzínci – trojnásobný mistr Evropy [[Otar Korkia]] či olympijští vítězi [[Micheil Korkia]] a [[Zurab Sakandelidze]]. [[BC Dinamo Tbilisi|Dinamo Tbilisi]] vyhrálo v roce 1962 nejprestižnější klubovou basketbalovou soutěž Evropy, tehdejší Pohár mistrů (dnes [[Euroliga v basketbalu|Euroliga]]).{{Citace elektronického periodika [1188] => | titul = European Champions Cup Basketball 1961-1962 [1189] => | periodikum = www.eurobasket.com [1190] => | url = https://www.eurobasket.com/European-Champions-Cup/basketball_1961-1962.aspx [1191] => | datum přístupu = 2023-06-29 [1192] => }} [1193] => [[Soubor:Stamps of Georgia, 2002-17.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[FC Dinamo Tbilisi|Dinamo Tbilisi]], vítěz [[Pohár vítězů pohárů 1980/1981|PVP 1981]]]] [1194] => Největším úspěchem samostatné Gruzie ve fotbale je postup [[Gruzínská fotbalová reprezentace|její reprezentace]] na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2024|mistrovství Evropy roku 2024]].{{Citace elektronického periodika [1195] => | příjmení = Church [1196] => | jméno = Ben [1197] => | titul = Georgia celebrates in style after historic Euro 2024 qualification [1198] => | periodikum = CNN [1199] => | url = https://www.cnn.com/2024/03/27/sport/georgia-celebrates-euro-2024-spt-itl/index.html [1200] => | datum vydání = 2024-03-27 [1201] => | jazyk = en [1202] => | datum přístupu = 2024-03-28 [1203] => }}{{Citace periodika [1204] => | příjmení = Mikeš [1205] => | jméno = Pavel [1206] => | titul = Fotbalové varování do Česka: Gruzie zažila chaos ve městech i bizarní oslavy [1207] => | periodikum = Deník.cz [1208] => | datum vydání = 2024-03-27 [1209] => | jazyk = cs [1210] => | url = https://www.denik.cz/fotbal-zajimavosti/gruzie-recko-cesko-euro-kaladze-starosta-tbilisi-oslavy-postup-me-fotbal.html [1211] => | datum přístupu = 2024-03-28 [1212] => }} Ale již v 60. až 80. letech měla silnou fotbalovou generaci, která se prosadila v dresu SSSR a také na klubové úrovni – [[FC Dinamo Tbilisi|Dinamo Tbilisi]] vyhrálo v sezóně [[Pohár vítězů pohárů 1980/81|1980/1981 Pohár vítězů pohárů]]. K největším osobnostem této generace patřil [[Alexandr Čivadze]] (nejlepší fotbalista SSSR roku 1980), [[Ramaz Šengelia]] (nejlepší fotbalista SSSR 1978 a 1981), [[Micheil Meschi]], [[Slava Metreveli]] a [[Givi Čocheli]] (všichni tři [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1960|mistři Evropy 1960]]), [[Revaz Dzodzuašvili]] (stříbro z [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1972|mistrovství Evropy 1972]]) či [[Murtaz Churcilava]], který byl roku 2003 vyhlášen nejlepším gruzínským fotbalistou posledních padesáti let. [1213] => [1214] => Legendárním [[Šachy|šachistou]] byl [[Tigran Petrosjan]].{{Citace elektronického periodika [1215] => | příjmení = [1216] => | jméno = [1217] => | titul = Ecce Homo - Tigran Vartanovič Petrosjan [1218] => | periodikum = Český rozhlas Brno [1219] => | vydavatel = [1220] => | url = https://brno.rozhlas.cz/ecce-homo-tigran-vartanovic-petrosjan-6470229 [1221] => | datum vydání = 2004-06-17 [1222] => | jazyk = cs [1223] => | url archivu = [1224] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1225] => }} Finalistou [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] byl tenista [[Alex Metreveli]], zisk titulu mu zhatil v roce 1973 [[Jan Kodeš]]. [1226] => [1227] => Populární je v zemi také [[rugby]]. Místní lidovou hrou podobnou rugby je ''[[lelo burti]]''. [1228] => [1229] => === Věda === [1230] => [[Soubor:5 lari. Georgia, 2002 a.jpg|náhled|[[Ivane Džavachišvili]] na gruzínské bankovce]] [1231] => Významným [[Rané křesťanství|raně křesťanským]] filozofem a tvůrcem křesťanského [[Novoplatonismus|novoplatonismu]] byl [[Petr Iberský]].{{Citace monografie [1232] => | příjmení = Rufus [1233] => | jméno = John [1234] => | titul = The Lives of Peter the Iberian, Theodosius of Jerusalem, and the Monk Romanus [1235] => | url = https://books.google.cz/books?id=tSq1wuai-XUC&printsec=frontcover&dq=isbn:9781589832008&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwip3LrXiZHvAhVOx4sKHfRAAuwQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false [1236] => | vydavatel = Society of Biblical Lit [1237] => | počet stran = 463 [1238] => | isbn = 978-1-58983-200-8 [1239] => | jazyk = en [1240] => }} K nejznámějším moderním gruzínským vědcům patří kontroverzní lingvista [[Nikolaj Marr]].{{Citace elektronického periodika [1241] => | titul = Nikolay Yakovlevich Marr {{!}} Georgian linguist [1242] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1243] => | url = https://www.britannica.com/biography/Nikolay-Yakovlevich-Marr [1244] => | jazyk = en [1245] => | datum přístupu = 2021-03-02 [1246] => }} Mnohem uznávanější je dnes ovšem historik a lingvista [[Ivane Džavachišvili]], který sehrál roli i v pokusu o zisk samostatnosti Gruzie po první světové válce.{{Citace elektronického periodika [1247] => | titul = Ivane Javakhishvili and the Independence of Georgia [1248] => | periodikum = Idfi.ge [1249] => | vydavatel = Institute for Development of Freedom of Informations [1250] => | url = https://idfi.ge:443/en/ivane_javakhishvili_and_georgias_independence [1251] => | datum vydání = 26. 5. 2020 [1252] => | datum přístupu = 2021-03-02 [1253] => }} Tbiliská univerzita dnes nese Džavachišviliho jméno.{{Citace elektronického periodika [1254] => | titul = IVANE JAVAKHISHVILI TBILISI STATE UNIVERSITY [1255] => | periodikum = www.tsu.ge [1256] => | url = https://www.tsu.ge/en [1257] => | datum přístupu = 2021-03-02 [1258] => }} [[Tamaz Gamkrelidze]] byl významným lingvistou a orientalistou, prezidentem Gruzínské akademie věd v letech 2005–2013. Základy gruzínské psychologie položil [[Dimitrij Nikolajevič Uznadze]]. Nejuznávanějším gruzínským matematikem byl [[Ilia Vekua]]. [1259] => [1260] => == Odkazy == [1261] => === Poznámky === [1262] => [1263] => [1264] => === Reference === [1265] => {{Překlad|de|Georgien#Flora und Fauna|106296583}} [1266] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Грузинская советская социалистическая республика, Внутренние воды}} [1267] => [1268] => {{Citace elektronické monografie [1269] => | vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]] [1270] => | titul = The World Factbook – Georgia [1271] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gg.html [1272] => | jazyk = anglicky [1273] => | datum přístupu = 2008-05-24 [1274] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161114203408/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gg.html [1275] => | datum archivace = 2016-11-14 [1276] => | nedostupné = ano [1277] => }} [1278] => [1279] => [1280] => === Související články === [1281] => * [[Gagra]] [1282] => * [[Administrativní dělení Gruzie]] [1283] => * [[Seznam měst v Gruzii]] [1284] => * [[Abcházie]] [1285] => * [[Jižní Osetie]] [1286] => * [[Adžárie]] [1287] => * [[Válka v Jižní Osetii (2008)]] [1288] => * [[Růžová revoluce]] [1289] => * [[Barevné revoluce]] [1290] => [1291] => === Externí odkazy === [1292] => * {{Commons}} [1293] => * {{Otto|heslo=Gruzie}} [1294] => * {{Commonscat}} [1295] => * {{Wikislovník|heslo=Gruzie}} [1296] => * {{Wikizprávy|kategorie=Gruzie}} [1297] => * [http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/eduard-sevardnadze-muz-ktery-zbavil-evropu-rovnovahy-strachu--1395306 Pořad Českého rozhlasu Plus Muž, který zbavil Evropu rovnováhy strachu], podrobně se zabývá okolnostmi politického vzestupu i působení gruzínského politika Eduarda Ševardnadzeho v Gruzii. [1298] => * [https://web.archive.org/web/20081110074138/http://www.prsheet.com/rustavi_2.htm Georgia TVNews] {{en}}{{de}}{{ru}}{{ka}} [1299] => * {{Citace elektronické monografie [1300] => | titul = Georgia – Amnesty International Report 2011 [1301] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/georgia/report-2011 [1302] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1303] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1304] => | jazyk = anglicky [1305] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110817125747/http://www.amnesty.org/en/region/georgia/report-2011 [1306] => | datum archivace = 2011-08-17 [1307] => | nedostupné = ano [1308] => }} [1309] => * {{Citace elektronické monografie [1310] => | titul = Georgia (2011) [1311] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8042 [1312] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1313] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1314] => | jazyk = anglicky [1315] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225943/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8042&year=2011 [1316] => | datum archivace = 2011-08-23 [1317] => | nedostupné = ano [1318] => }} [1319] => * {{Citace elektronické monografie [1320] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1321] => | titul = BTI 2010 — Georgia Country Report [1322] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Georgia.pdf [1323] => | datum vydání = 2009 [1324] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1325] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1326] => | místo = Gütersloh [1327] => | jazyk = anglicky [1328] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520235215/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Georgia.pdf [1329] => | datum archivace = 2011-05-20 [1330] => | nedostupné = ano [1331] => }} [1332] => * {{Citace elektronické monografie [1333] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1334] => | titul = Background Note: Georgia [1335] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5253.htm [1336] => | datum vydání = 2011-01-28 [1337] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1338] => | vydavatel = U.S. Department of State [1339] => | jazyk = anglicky [1340] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080820033610/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5253.htm [1341] => | datum archivace = 2008-08-20 [1342] => | nedostupné = ano [1343] => }} [1344] => * {{Citace elektronické monografie [1345] => | korporace = CIA [1346] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1347] => | titul = The World Factbook – Georgia [1348] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gg.html [1349] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [1350] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1351] => | jazyk = anglicky [1352] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161114203408/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gg.html [1353] => | datum archivace = 2016-11-14 [1354] => | nedostupné = ano [1355] => }} [1356] => * {{Citace elektronické monografie [1357] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Tbilisi [1358] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Gruzie [1359] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/gruzie-2009-11-07.pdf [1360] => | datum vydání = 2009-11-07 [1361] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1362] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1363] => | jazyk = česky [1364] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111102932/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/gruzie-2009-11-07.pdf [1365] => | datum archivace = 2012-01-11 [1366] => | nedostupné = ano [1367] => }} [1368] => * {{Citace elektronické monografie [1369] => | příjmení = Djibladze [1370] => | jméno = Mikhail Leonidovich [1371] => | spoluautoři = a kol. [1372] => | titul = Georgia [1373] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/230186/Georgia [1374] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1375] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1376] => | jazyk = anglicky [1377] => }} [1378] => [1379] => {{Gruzie}} [1380] => {{Navboxes [1381] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1382] => | list = {{Asie}} [1383] => {{Evropa}} [1384] => {{Státy a regiony Kavkazu}} [1385] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1386] => {{Státy u Černého moře}} [1387] => }} [1388] => [1389] => {{Autoritní data}} [1390] => {{Portály|Gruzie}} [1391] => [1392] => [[Kategorie:Gruzie| ]] [1393] => [[Kategorie:Kavkaz]] [1394] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1395] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1396] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1397] => [[Kategorie:Republiky]] [1398] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1399] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Gruzie

Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu. Sousedy Gruzie jsou na severu a severovýchodě Rusko, na jihu Turecko a Arménie a na jihovýchodě Ázerbájdžán.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Abcházie','Tbilisi','Jižní Osetie','Ázerbájdžán','Kutaisi','Turecko','Batumi','Adžárie','Arménie','Rusko','2008','Černé moře'

2008

Abcházie

Adžárie

Adžárie je malá vesnice, která se nachází v Maďarsku, nedaleko hranic s Rumunskem.

Arménie

Ázerbájdžán

Batumi

Kutaisi

Rusko

Tbilisi

Tbilisi je hlavní město a největší město Gruzie.

Turecko