Array ( [0] => 15495038 [id] => 15495038 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Břevnov [uri] => Břevnov [3] => Praha Břevnov monastery from SE DSCN0284.JPG [img] => Praha Břevnov monastery from SE DSCN0284.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Břevnov [2] => | správní obvod = [[Praha 6]], nepatrná část [[Praha 5]] [3] => | městská část = [[Praha 6]], nepatrná část [[Praha 5]] [4] => | obvod = [[Praha 6]], nepatrná část [[Praha 5]] [5] => | rozloha = 5,24 [6] => | počet ZSJ = 15 [7] => | obrázek = Brevnov-Zaverka.jpg [8] => | PSČ = 169 00, 162 00, 160 12, 160 17 [9] => | mapa = Praha KÚ Břevnov.png [10] => | obec = [[Praha]] [11] => }} [12] => '''Břevnov''' ({{Vjazyce2|de|''Breunau''}}) je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]], náležející téměř celé k městské části [[Praha 6]], ale nepatrnou částí (krátkým úsekem ulice [[Spiritka]]) zasahující i do městské části [[Praha 5]]. Břevnov sousedí s následujícími pražskými katastrálními územími: Na severozápadě s [[Liboc]]í, na severu s [[Veleslavín]]em, na severovýchodě se [[Střešovice]]mi, na východě s [[Hradčany]], na jihu se [[Smíchov]]em a [[Motol]]em a na západě s [[Řepy]] a [[Ruzyně|Ruzyní]]. Břevnov je tvořen 15 základními sídelními jednotkami: [[Svatá Markéta (Břevnov)|Svatá Markéta]], [[Velký Břevnov]], [[Nový Břevnov]], [[Strahov (Praha)|Strahov]], [[U Ladronky]], [[U Císařky]], [[Kajetánka (Břevnov)|Kajetánka]], [[Vypich]], [[Pod Nemocnicí]], [[Střešovická Nemocnice (Břevnov)|Střešovická Nemocnice]], [[Na Bateriích]], [[Na Větrníku]], [[Petřiny II]], [[Petřiny III]] a [[Malý Břevnov]]. [13] => [14] => Na území Břevnova pramení potok [[Brusnice (potok)|Brusnice]]. Část Břevnova je právě tímto potokem zformována a Brusnici vděčí Břevnov za svůj poměrně členitý reliéf. Nejnižší [[nadmořská výška]] Břevnova je v místě, kde Brusnice opouští území Břevnova. Naopak nejvyšším místem Břevnova je [[Malý Břevnov]] s nadmořskou výškou přibližně 383 m. Obyvatelstvo je ze 47,2 % tvořeno muži, ženy tvoří 52,8 %, 89,5 % obyvatel je starší 15 let. [15] => [16] => == Historie == [17] => [[Soubor:Břevnovský klášter (29).jpg|náhled|vlevo|[[Břevnovský klášter]]]] [18] => Břevnov byl poprvé písemně zmíněn jako ''villa Břevnova'' k roku [[993]] v zakládací listině [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]], nejvýznamnější zdejší historické budovy, centra náboženství, kultury a vzdělanosti. Podle legendy o založení kláštera byl název odvozen z břevna spadlého do pramene potoka Brusnice. Filologové však soudí, že ves ''Břevnová'' byla označena podle břeven (klád), ze kterých byla postavena a že mohla být starší než klášter.[https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0178&useregexp=no PROFOUS Antonín, ''Místní jména v Čechách'' I, Praha 1954, s. 177-178] [19] => [20] => Břevnov od středověku nebyl jen klášterní vesnicí, ale provozoval také klášterní pivovar, cihelnu a kamenolom, v němž se těžil stavební kámen (opuka) a písek. Zpustošení kláštera husity v roce 1420 vedlo k přenesení správy do Broumova a zabírání břevnovských pozemků pražskými měšťany. Jejich domy a viniční usedlosti daly vznik Velkému Břevnovu, od roku 1790 také Malému Břevnovu a [[Tejnka|Tejnce]]. [21] => [22] => Podle statistické ročenky míst v Království českém z roku 1872 byl Velký Břevnov městem okresu [[Smíchov]], skládal se z osad Malý Břevnov, Horní Liboc a Tejnka, podle sčítání z 31.12.1869 v něm žilo 2896 obyvatel ve 168 domech, to je přibližně 17 osob na jeden dům. Převažovala tedy zástavba vesnická.[https://kramerius.nkp.cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf?app=9&id=12769&start=570&end=580 ''Seznam míst v Království českém'', vydalo s. k. místodržitelství v Praze 1872, s. 418]. Ze srovnání s dalšími předměstskými obcemi Prahy vyplývá, že Břevnov byl tehdy dvakrát větší než [[Dejvice]] a přibližně stejně velký jako [[Hradčany]]. Dne 27. dubna 1907 císař [[František Josef I.]] v projevu nazval Břevnov městem a po něm následovalo oficiální povýšení mezi města.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Klézl | jméno = Tomáš | titul = Tenkrát na Břevnově. Čtvrť prvního kláštera i pivovaru se stala městem omylem [23] => | periodikum = Aktuálně.cz [24] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [25] => | vydavatel = Economia [26] => | odkaz na vydavatele = Economia [27] => | datum vydání = 2022-08-29 | url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/foto-tenkrat-na-brevnove/r~f7d07392f07a11ec82b7ac1f6b220ee8/| jazyk = česky}} Domněnka o mylném označení za město je chybná. Z poslední předválečné statistické ročenky Českého království z roku 1913 vyplývá, jak zásadním rozvojem město za 40 let prošlo: skládalo se ze samostatných osad Malý Břevnov, Petřina, Větrník a Vypichov ([[Vypich]], německy Wypichow nebo Wypich). Počet obyvatel se zvýšil téměř čtyřikrát na 11116 a žili ve 424 domech. Z dobových fotografií již lze sledovat řadovou výstavbu na Bělohorské silnici, která se stala páteřní ulicí města. Samostatným městem Břevnov zůstal do konce roku 1921, poté se s dalšími předměstskými obcemi stal součástí [[Velká Praha|Velké Prahy]]. Spolu s  horní [[Liboc]]í, [[Střešovice]]mi a [[Veleslavín]]em tvořil tehdejší [[Praha XVIII.|Prahu XVIII.]] Na dálkovou dopravu po Karlovarské silnici navázala výstavba tramvajové trati. [28] => [29] => Během druhé poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v padesátých letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě části a jednak došlo při výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, část ovčína a byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici. [30] => [31] => V sedmdesátých letech 20. století došlo k výstavbě obytného panelového [[sídliště]] v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě nazýváno ''sídlištěm Obušek'', častěji ''Na pendreku''. [32] => [33] => == Obyvatelstvo == [34] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q2446033}} [35] => [36] => == Doprava == [37] => Na území Břevnova se nachází stanice metra A [[Petřiny (stanice metra)|Petřiny]]. Dalšími stanicemi metra, které mají význam pro obsluhu Břevnova, jsou [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanská]], [[Malostranská (stanice metra)|Malostranská]] a [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] na [[A (linka metra v Praze)|lince A]]. [38] => [39] => V Břevnově jezdí [[tramvaj]]ové linky 1, 2, 22, 23, 25, 96 a 97. Hlavní trasy tramvají vedou ulicemi Na Petřinách (konečná zastávka Sídliště Petřiny, linky 1, 2 a 96) a Bělohorská (konečné zastávky Královka, Vypich, Bílá Hora, linky 22, 23, 25 a 97). Hlavními ulicemi jsou Patočkova, Bělohorská a Na Petřinách. [40] => [41] => == Pamětihodnosti == [42] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek v Břevnově}} [43] => [[Soubor:Praha, Brevnov - Gymnasticka, vyklenkova kaple.jpg|náhled|upright|Výklenková kaple v ulici Gymnastická, v pozadí [[hotel Pyramida]]]] [44] => [45] => V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova [[Ústav makromolekulární chemie AV ČR|Ústavu makromolekulární chemie]] [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]] postavená v letech 1960–1964 podle projektu [[Karel Prager|Karla Pragera]]. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel [[Otto Wichterle]], jemuž je věnován pomník před budovou. [46] => [47] => Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří [[Ladronka]]. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například [[Kajetánka]], [[Šleiferka]], [[Spiritka]], [[Petynka]], [[Hybšmanka]], [[Kneislovka]], [[Tejnka]] nebo [[Liborka]]. [48] => [49] => Díky historickým souvislostem vešel ve známost [[hostinec U Kaštanu]], kde byla roku 1878 založena [[Česká strana sociálně demokratická|Českoslovanská sociálně demokratická strana]]. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozované [[Unijazz]]em. [50] => [51] => Osobitou stavbou je [[Hotel Pyramida]] na [[Dlabačov (čtvrť)|Dlabačově]], původně Dům rekreace [[Revoluční odborové hnutí|ROH]], postavený v letech 1980–1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových. [52] => [53] => Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné [[Strahov (Praha)|Strahovské]] stadiony, za zmínku stojí [[Stadion Evžena Rošického]] a zejména [[Velký strahovský stadion]]. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion [[Markéta (stadion)|Markéta]], na kterém se pořádají i mezinárodní [[Motocyklový závod|motocyklové závody]]. Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří [[Ústřední vojenská nemocnice]], známá také jako Střešovická nemocnice. Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století. Atmosféru Břevnova minulých století si z velké části uchoval [[Břevnovský hřbitov]] v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné [[Karel Kryl]], [[Jan Patočka]] a [[Jan Anastáz Opasek]]. [54] => [55] => Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ [[Poutní cesta z Prahy do Hájku|poutní cesta]] z [[Pražská Loreta|pražské Lorety]] do [[Klášter Hájek|kláštera v Hájku]]. Cesta byla lemována dvaceti [[kaple|kapličkami]] z let 1720–1726. Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány. [56] => [57] => V roce 2004 byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovová [[lávka]] pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky. [58] => [59] => === Zaniklé stavby === [60] => * [[Vila Na Petřinách 7]] – takzvaná režná vila rodiny Frölichových z roku 1939. Pozdně funkcionalistická vila od ruského emigranta architekta Pavla Simonova byla zbořena roku 2018. [61] => [62] => == Osobnosti == [63] => * [[Alexandr Sommer Batěk]], (1874–1944, profesor chemie a lidový učitel), a jeho otec [[Emanuel Batěk]] (autor knihy ''Břevnov pod Hvězdou'') [64] => * [[Jan Berger]], (1955), český fotbalový reprezentant a trenér [65] => * [[Pavel Bobek]], (1937–2013), [[zpěvák]] [66] => * [[Lubomír Brabec]], (* 1953) kytarový virtuóz [67] => * [[Milan Hlavsa]], (1951–2001), český hudebník, zakladatel skupiny [[The Plastic People of the Universe]] [68] => * [[Jan Anastáz Opasek]], (1913–1999), [[Opat|arciopat]] břevnovského kláštera [69] => * [[Jan Patočka]], (1907–1977), [[filosof]] [70] => * [[Eva Pilarová]], (1939-2020), [[Zpěvák|zpěvačka]], Pod Královkou [71] => * [[Otto Rothmayer]], (1892–1966), [[architekt]], žák [[Jože Plečnik|Josipa Plečnika]] [72] => * [[Jaroslav Seifert]], (1901–1986), [[básník]] a [[spisovatel]], U Ladronky [73] => *[[Prokop Siostrzonek]], (* 1957), [[Opat|arciopat]] břevnovského kláštera [74] => *[[Jan Sokol]], (1936–2021), [[filosof]] a [[politik]] [75] => * [[Ludvík Svoboda]] (1895–1979), [[prezident]], [[generál]], Tomanova [76] => [77] => == Odkazy == [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Literatura === [82] => * {{Citace monografie| jméno = Emanuel| příjmení = Batěk| ilustrátoři = Mikoláš Aleš| titul = Břevnov pod Hvězdou| vydavatel = vl.n.| místo = Praha| rok = 1898| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:e79983f0-7d7b-11dd-b9b6-000d606f5dc6?page=uuid:72c34740-7d7c-11dd-8bca-000d606f5dc6}} [83] => * {{Citace monografie|titul=Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:35ba7230-0255-11dd-a5c8-000d606f5dc6|vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1899|kapitola=Břevnov a Tejnka|typ kapitoly=-kapitola|url kapitoly=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:d9ff7d70-0621-11dd-aec6-000d606f5dc6|stránky=170-179}} [84] => * {{Citace monografie [85] => | příjmení = Holub [86] => | jméno = Bonifác Jan [87] => | rok = 1890 [88] => | titul = Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí [89] => | vydavatel = vlastním nákladem [90] => | místo = Praha [91] => | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/12178893 [92] => }} [93] => * {{Citace monografie [94] => | příjmení = Holub [95] => | jméno = Bonifác Jan [96] => | rok = 1893 [97] => | titul = Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého [98] => | vydavatel = vl.n. [99] => | místo = Praha [100] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:660197f0-c28d-11dc-93ce-000d606f5dc6?page=uuid:66875b00-c293-11dc-8b67-000d606f5dc6 [101] => | kapitola = Farnosť břevnovská či svato-markétská [102] => | typ kapitoly = - kapitola [103] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:660197f0-c28d-11dc-93ce-000d606f5dc6?page=uuid:66a87790-c293-11dc-b582-000d606f5dc6 [104] => | stránky = 8-36 [105] => }} [106] => * {{Citace monografie [107] => | příjmení = Ruth [108] => | jméno = František [109] => | titul = Kronika královské Prahy a obcí sousedních [110] => | url = http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:659e7ec0-0ffe-11df-a375-0030487be43a?page=uuid:08e97940-0fff-11df-9e96-0030487be43a [111] => | vydavatel = Pavel Körber [112] => | místo = Praha [113] => | rok = 1903-1904 [114] => | počet stran = 1246 [115] => | kapitola = Břevnov [116] => | strany = 83–88 [117] => }} [118] => [119] => === Související články === [120] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Břevnově]] [121] => [122] => === Externí odkazy === [123] => * {{Commons}} [124] => * {{Commonscat}} [125] => * {{Wikislovník|heslo=Břevnov}} [126] => * {{KM|729582|Břevnov}} [127] => {{Město Praha}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => {{Portály|Praha}} [130] => [131] => [[Kategorie:Břevnov| ]] [132] => [[Kategorie:Praha 6]] [133] => [[Kategorie:Bývalá města v Česku]] [134] => [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] [135] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Břevnov

Břevnov je městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí (krátkým úsekem ulice Spiritka) zasahující i do městské části Praha 5. Břevnov sousedí s následujícími pražskými katastrálními územími: Na severozápadě s Libocí, na severu s Veleslavínem, na severovýchodě se Střešovicemi, na východě s Hradčany, na jihu se Smíchovem a Motolem a na západě s Řepy a Ruzyní.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 6','Praha 5','Vypich','filosof','Liboc','Praha','Veleslavín','Hradčany','Jan Patočka','Jan Anastáz Opasek','Smíchov','Strahov (Praha)'

Hradčany

Liboc

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Smíchov

Veleslavín

Veleslavín je část Prahy nacházející se v obvodu Praha 6.

Vypich