Array ( [0] => 15493328 [id] => 15493328 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Baťa [uri] => Baťa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - firma [1] => | jméno = Baťa [2] => | obrázek = Bata Shoes store, Wenceslas Square.JPG [3] => | popisek = Obchod na Václavském náměstí v Praze [4] => | logo = BATA-RGB-cs.png [5] => | datum založení = [[21. září]] [[1894]] [6] => | zakladatel = [[Antonín Baťa]]
[[Tomáš Baťa]]
[[Anna Schieblová|Anna Baťová]] [7] => | sídlo město = [[Lausanne]] [8] => | sídlo stát = {{flagicon|Switzerland}} [[Švýcarsko]] [9] => | klíčoví lidé = [[Thomas George Baťa]] [10] => | web = http://www.bata.cz/ [11] => }} [12] => {{Různé významy|tento=obuvnické firmě}} [13] => [[Soubor:Tomáš Baťa (Letectví, March 1932).jpg|náhled|Zakladatel firmy Baťa Tomáš Baťa]] [14] => '''Baťa''', též '''Baťovy závody''', je název velké české (původně československé) obuvnické firmy, kterou založili sourozenci [[Anna Schieblová|Anna]], [[Antonín Baťa|Antonín]] a [[Tomáš Baťa|Tomáš]] Baťové ve [[Zlín]]ě v [[září]] [[1894]].{{Citace elektronické monografie | titul = O nás: Z historie | url = http://www.bata.cz/o-nas/z-historie.html | datum vydání = c2009 | datum přístupu = 2008-07-31 | vydavatel = Baťa a. s. | url archivu = https://web.archive.org/web/20080709070941/http://www.bata.cz/o-nas/z-historie.html | datum archivace = 2008-07-09 | nedostupné = ano }} Anna až do svého sňatku v roce 1898 a odchodu z firmy, bratrům pomáhala a vedla i účetnictví firmy, její mladší bratr Antonín, na kterého byla vydaná živnost pod jménem "Antonín Baťa", v roce 1908 zemřel. Nejmladší bratr Tomáš pak pokračoval v postupném rozvoji firmy, která nesla až do změny právní subjektivity v roce [[1931]] jména obou bratrů '''T & A Baťa'''. Nový název firmy byl "BAŤA, akciová společnost". Od roku 1932, po tragické smrti Tomáše Bati, jednoho ze zakladatelů firmy, na základě Dědičské smlouvy, převzal veškerý majetek firmy [[Jan Antonín Baťa]]. V roce [[1939]] byly v důsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod ''„Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť“'' se sídlem v [[Partizánske|Šimonovanech]]. Československý koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví.{{Citace monografie | příjmení = Roušar [15] => | jméno = Přemysl | titul = Dějiny národního podniku Svit. Národní podnik Baťa (1945-1948) | vydavatel = Práce | místo = Praha | rok = 1967 | strany = 121}} K [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] byly zlínské závody Baťa přejmenovány na [[Svit (firma)|Svit]]. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností, výroba obuvi byla spojena se [[Závody 29. augusta]] (ZDA) v [[Partizánske|Partizánském]]. [16] => [17] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byly Baťovy továrny v [[Socialismus|socialistických]] státech [[Znárodnění|znárodněny]] bez náhrady. Pobočky v [[kapitalismus|kapitalistických]] státech zůstaly v rodinném majetku a byly řízeny jak z Jižní Ameriky – [[Jan Antonín Baťa]], tak Severní Ameriky – z [[Kanada|Kanady]], rodinou jr.Tomáše Bati. [18] => [19] => Současná evropská centrála firmy je ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Lausanne]].{{Citace elektronické monografie | titul = O nás: Baťa ve světě | url = http://www.bata.cz/o-nas/spolecnost-bata/bata-ve-svete.html | datum vydání = c2009 | datum přístupu = 2008-07-31 | vydavatel = Baťa a. s.}} Centrála pro [[Česko]] je opět ve [[Zlín]]ě. [20] => [21] => [[Guinnessova kniha rekordů]] v roce 2004 označila firmu Baťa za "Největšího prodejce a výrobce bot" všech dob, protože podle ní za svoji existenci firma prodala již přes 14 miliard párů bot.{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = You've worn a Bata but here's what you didn't know about the iconic shoe brand - Part of our lives [23] => | periodikum = The Economic Times [24] => | url = https://economictimes.indiatimes.com/news/company/corporate-trends/youve-worn-a-bata-but-heres-what-you-didnt-know-about-the-iconic-shoe-brand/bata-makes-a-lot-of-shoes/slideshow/60408093.cms [25] => | datum přístupu = 2021-10-31 [26] => }} [27] => [28] => == Historie == [29] => {{Podrobně|Dějiny koncernu Baťa}} [30] => [31] => [[Soubor:Bata 1.jpg|náhled|vlevo|Reklama firmy Baťa v polštině]] [32] => V roce [[1894]] zahájili tři sourozenci Baťové – [[Anna Schieblová|Anna]], [[Antonín Baťa|Antonín]] a [[Tomáš Baťa|Tomáš]] – obuvnické podnikání ve firmě jménem A. Baťa.{{Citace sborníku | příjmení = Pokluda | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Pokluda | titul = Náčrt k portrétu Tomáše Bati | příjmení sestavitele = Tomaštík | jméno sestavitele = Marek | sborník = Tomáš Baťa: Doba a společnost | vydavatel = Viribus Unitis | místo = Brno | rok vydání = 2007 | isbn = 978-80-903948-0-3 | strany = 24–25}} [33] => [34] => V roce [[1900]] měla firma právní podobu veřejné společnosti a zaměstnávala 120 lidí, v roce [[1908]] se stal jediným majitelem firmy T. Baťa.{{Citace monografie | příjmení = Lehár | jméno = Bohumil | titul = Dějiny Baťova koncernu (1894-1945) | vydavatel = Státní nakladatelství politické literatury | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 298 | strany = 20}}{{Citace monografie | příjmení = Kudzbel | jméno = Marek | titul = Baťa: hospodársky zázrak | vydání = 1 | vydavatel = Marada Capital Services | místo = Bratislava | rok = 2001 | počet stran = 195 | strany = 29 | isbn = 80-968458-1-0 | jazyk = slovensky}} Po převzetí vedení firmy Tomáš Baťa začal zavádět mechanizaci práce a [[taylorismus]], kterým se nechal inspirovat na své cestě po [[Spojené státy americké|USA]]. V důsledku zvýšení nároků na výkon zaměstnanců jeho továrnu opustila polovina zaměstnanců. Tomáš Baťa reagoval zakázáním působení [[Odbory|odborových organizací]].{{Citace elektronické monografie| titul = Industrie - 3. díl Výroba války | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/13081530950-industrie-vyroba-valky/319294340160003/ | vydavatel = Česká televize | místo = iVysílání | datum vydání = 2021-09-22 | datum přístupu = 2021-12-19}} Vzmach firmy nastal během [[první světová válka|první světové války]], na jejímž počátku se Baťovi podařilo získat několik státních zakázek pro [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherskou]] armádu.{{Citace monografie | příjmení = Kudzbel | jméno = Marek | titul = Baťa: hospodársky zázrak | vydání = 1 | vydavatel = Marada Capital Services | místo = Bratislava | rok = 2001 | počet stran = 195 | strany = 31–33 | isbn = 80-968458-1-0 | jazyk = slovensky}} Díky tomu se továrna dostala na seznam pro stát klíčových podniků, na jejichž zaměstnance se vztahovala výjimka z mobilizace, ale na druhou stranu zase vojenský dozor na pracovišti. Mezi lety 1914 a 1918 stoupl počet baťových zaměstnanců z 500 na 4100. V závěrečných letech války nastal všeobecný nedostatek, který například přibližně zdesetinásobil cenu bot. Baťa se proto rozhodl část výroby přeorientovat zpět na civilní obuvnictví. Aby předešel překupování na černém trhu, obešel rizikové dodavatele bot a založil první vlastní prodejny. Firma měla z válečných dob víc zaměstnanců, než kolik s ohledem na odbyt potřebovala, což se [[Tomáš Baťa|Baťa]] pokusil spolu se zvyšující úvěrovou zadlužeností firmy překonat vnitřním úvěrovým systémem a zřízením podnikové banky.{{Citace monografie | příjmení = Kudzbel | jméno = Marek | titul = Baťa: hospodársky zázrak | vydání = 1 | vydavatel = Marada Capital Services | místo = Bratislava | rok = 2001 | počet stran = 195 | strany = 33–34 | isbn = 80-968458-1-0 | jazyk = slovensky}} Zlepšení situace přinesla akce ''Baťa drtí drahotu'', při níž firma snížila cenu obuvi od 1. září [[1922]] na polovinu cen z jara roku [[1922]].{{Citace monografie | příjmení = Kudzbel | jméno = Marek | titul = Baťa: hospodársky zázrak | vydání = 1 | vydavatel = Marada Capital Services | místo = Bratislava | rok = 2001 | počet stran = 195 | strany = 36 | isbn = 80-968458-1-0 | jazyk = slovensky}} V roce [[1924]] byla zavedena spoluúčast na zisku a ztrátě a byla také zahájena výstavba moderních továrních budov s železobetonovým skeletem.{{Citace monografie | příjmení = Lehár | jméno = Bohumil | titul = Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním: 1894 - 1945 | vydavatel = Svit n. p. | místo = Gottwaldov | rok = 1959 | počet stran = 113 | strany = 40}} Pásová výroba byla po vzoru [[Henry Ford|Henryho Forda]] zavedena v roce [[1927]] a již zanedlouho umožnila zvýšit výrobu o 58 % procent při zvýšení počtu zaměstnanců o 35 %.{{Citace monografie | příjmení = Kudzbel | jméno = Marek | titul = Baťa: hospodársky zázrak | vydání = 1 | vydavatel = Marada Capital Services | místo = Bratislava | rok = 2001 | počet stran = 195 | strany = 43–46 | isbn = 80-968458-1-0 | jazyk = slovensky}} V květnu [[1931]] se změnila dosavadní [[veřejná obchodní společnost]] '''T. & A. Baťa''' na '''Baťa, [[akciová společnost]]'''.{{Citace monografie | příjmení = Ivanov | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Ivanov | titul = Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše | vydání = 2 | vydavatel = Lípa | místo = Vizovice | rok = 2000 | počet stran = 382 | strany = 118–119 | isbn = 80-86093-14-X}} [35] => [36] => [[Soubor:Praha Vaclavske nam Bata DSCN1175.JPG|vpravo|náhled|[[Baťův palác|Obchodní dům Baťa]] na Václavském náměstí z let 1927–1929]] [37] => [38] => I po tragické smrti [[Tomáš Baťa|Tomáše Bati]] při letecké havárii v červenci [[1932]] [[Holding|koncern]] pod vedením nového majitele (dědičská smlouva) – nevlastního bratra [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]] expandoval, rozšiřoval výrobní obory o výrobu [[pneumatika|pneumatik]], technické [[pryž]]e, [[Umělá textilní vlákna|umělých vláken]], hraček, kovoobráběcích strojů, pletacích strojů, letadel ([[ZLIN Aircraft|Zlínská letecká společnost, a. s.]]), jízdních kol.{{Citace monografie | příjmení = Kudzbel | jméno = Marek | titul = Baťa: hospodársky zázrak | vydání = 1 | vydavatel = Marada Capital Services | místo = Bratislava | rok = 2001 | počet stran = 195 | strany = 177–179 | isbn = 80-968458-1-0 | jazyk = slovensky}} Ke [[Holding|koncernu]] patřila i stavební výroba, [[pojišťovna]] Atlas, uhelné doly, 63 zahraničních společností, [[železniční trať Otrokovice–Vizovice]], cestovní kancelář, vlastní doprava, letiště v [[Otrokovice|Otrokovicích]] s [[Baťova letecká společnost|leteckou společností]], obchodní domy, prodejny – cca 8 tisíc prodejen v tuzemsku a více než 8 tisíc v zahraničí, bytový fond, vlastní pole a lesy.{{Citace monografie | příjmení = Lehár | jméno = Bohumil | titul = Dějiny Baťova koncernu (1894-1945) | vydavatel = Státní nakladatelství politické literatury | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 298 | strany = 85–88}} Koncern zaměstnával více než 67 000 zaměstnanců, z toho více než 25 000 v zahraničí.{{Citace monografie | příjmení = Lehár | jméno = Bohumil | titul = Dějiny Baťova koncernu (1894-1945) | vydavatel = Státní nakladatelství politické literatury | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 298 | strany = 61–63}} [39] => [40] => Brzy po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] opustil zemi šéf koncernu [[Jan Antonín Baťa]],{{Citace monografie | příjmení = Baťová de Oliveira | jméno = Edita | příjmení2 = d'Oliveira | jméno2 = Nelson | titul = Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše | vydání = 1 | vydavatel = Marek Belza | místo = Krásná Lípa | rok = 2005 | počet stran = 109 | edice = Lusitanica | svazek edice = 2 | strany = 47 | isbn = 80-903360-4-3}} a od r. 1941 začal budovat nové působiště, výrobu i nová města v Jižní Americe, v Brazílii. V ČSR v roce [[1938]] vydal knihu ''[[Budujme stát pro 40 000 000 lidí]]'', v níž představil veřejnosti rozsáhlé [[Ekonomika|hospodářské]] záměry. V roce 1939 odešel do USA do [[exil]]u a usadil se pak v [[Brazílie|Brazílii]], kde vzniklo nové centrum řízení zahraničních společnosti Baťa. [41] => [42] => Od roku [[1938]] budoval závod v [[Kanada|Kanadě]] i jeho synovec [[Tomáš Baťa ml.|Tomáš Jan Baťa]].{{Citace monografie | příjmení = Baťa | jméno = Tomáš Jan | odkaz na autora = Tomáš Baťa mladší | příjmení2 = Sinclairová | jméno2 = Soňa | titul = Švec pro celý svět: Tomáš J. Baťa | url = https://archive.org/details/svecprocelysvet0000bata | vydání = 1 | vydavatel = Melantrich | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 244 | strany = [https://archive.org/details/svecprocelysvet0000bata/page/41 41]-43 | isbn = 80-7023-106-8}} Vedení podniku tak ve [[Zlín]]ě tvořili [[Dominik Čipera]], [[Hugo Vavrečka]], [[František Malota]] a do své tragické smrti i [[Josef Hlavnička (ředitel)|Josef Hlavnička]]. [43] => [44] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se vývoj podniku rozdělil. Novým centrem Baťovy společnosti (synovec Tomáš J. Baťa) se stala [[Kanada]]. [45] => [46] => Podnik Baťa ve [[Zlín]]ě byl znárodněn zestátněním [[27. říjen|27. října]] [[1945]].''Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 49/1946 Ú.l., o znárodnění podniku Baťa, a. s. ve Zlíně, ve znění pozdějších předpisů.'' Od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] fungoval jako '''Svit, národní podnik'''.''Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. prosince 1948 č. 3418/1948 Ú.l., o změně znění firmy Baťa, národního podniku, ve znění pozdějších předpisů.'' Firma [[Svit (firma)|Svit]] ukončila výrobu obuvi v r. 2000, pokračovatelem výroby kožené obuvi bylo Cebo a.s. Zlín – vymazáno v r. 2010. Exekučním příkazem ze dne 26.01.2006, byl nařízen prodej podniku Svit. V roce 2010, po dlouhých, nekonečných letech jednání Soudu ČR, došel soud k závěru, že Konkurz vyhlášený v roce 2000 na Svit a.s. Zlín a jeho další subjekty, byl neoprávněný. [47] => [48] => Baťa budoval nejen továrnu, ale také veškeré zázemí pro ni i zaměstnance. Suroviny sám vyráběl a bez prostředníků prodával, čímž šetřil na nákladech. V dnešních Otrokovicích – Baťově, vybudoval vlastní [[koželužna|koželužnu]], ve Zlíně firmu vyrábějící stroje a vlastnil pole i lesy. Pro zaměstnance budoval [[Baťovy domky]] (tehdy luxusní bydlení) a internáty, což bylo spolu s vysokými platy v továrně hlavní příčinou přílivu pracovních sil a expanze Zlína. Nechyběly ani školy pro budoucí zaměstnance, školky, a další služby. Celý Zlín byl budován podle jednotného [[funkcionalismus|funkcionalistického]] plánu architekta [[František Lydie Gahura|Františka Lydie Gahury]] s názvem ''Zahradní město''. Rozvoj Zlína pokračoval i po smrti Tomáše Bati. Za [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]] je postavena např. i [[Baťův mrakodrap|správní budova]] č. 21, dostavěn obchodní dům a hotel, vznikají [[Studijní ústav ve Zlíně|Studijní ústavy]]. Rozvoj podniku BAŤA byl přerušen [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] a dvojnásobným bombardováním angloamerickými spojeneckými leteckými svazy v roce 1944. Firma Baťa v době 2. sv. války, mimo vyráběnou obuv pro [[Wehrmacht]], vyráběla ve strojírnách i strojní součástky a díly pro německé zbraně např. i pro střely V1 a V2, lafety pro děla, svítící ciferníky pro letadla atd. Rozvoj podniku, obnovování poškozených budov, výstavba nových budov, byla zahájena až po ukončení války podle již připravovaných plánů obnovy podniku. Mezi prvními budovami byly nově postavené budovy č. 14 a 15, průběžně opravovaná a rozšiřovaná elektrárna i výstavba nových chladicích věží a prvního železobetonového komínu, postupná stavba centrálního skladu obuvi – budova 34, výstavba centrální trafostanice a válcovny gumových směsí a další. [49] => [[Soubor:Logo firmy Baťa.jpg|thumb|Logo v různých jazycích]] [50] => [51] => == Představitelé == [52] => * '''Baťa ([[1894]]–[[1945]])''' [53] => ** [[1931]]–[[1932]]: [[Tomáš Baťa]], šéf [54] => ** [[1932]]–[[1945]]: [[Jan Antonín Baťa]], šéf [55] => * '''Baťa ([[1945]]–[[1948]]) a [[Svit (firma)|Svit]] (od [[1949]])''' [56] => ** [[1945]]–[[1946]]: prozatímní správa [57] => ** [[1946]]–[[1949]]: JUDr. [[Ivan Holý]], ředitel [58] => ** [[1949]]–[[1952]]: [[Jan Pištěk (ředitel)|Jan Pištěk]], ředitel [59] => ** [[1952]]–[[1970]]: [[Karel Černoch (ředitel)|Karel Černoch]], ředitel [60] => ** [[1970]]–[[1973]]: [[Jaroslav Hruška (ředitel)|Jaroslav Hruška]], ředitel [61] => ** [[1973]]–[[1982]]: RSDr. [[Ladislav Němec]], ředitel [62] => ** [[1982]]–[[1987]]: Ing. [[Josef Kadlec]], ředitel [63] => ** [[1987]]–[[1990]]: Ing. [[František Vodák (manager)|František Vodák]], ředitel [64] => ** [[1990]]–[[1997]]: Ing. [[Vladimír Lukavský]], ředitel [65] => ** [[1997]]–[[2000]]: Mgr. [[Vlastimil Valenta]], ředitel [66] => ** řídící struktura po roce [[2000]] nepřehledná [67] => * '''Bata Shoe Organization (od [[1945]])''' [68] => ** [[1945]]–[[1984]]: [[Tomáš Baťa ml.|Tomáš Jan Baťa]], CEO [69] => ** od [[1984]]: [[Thomas George Baťa]], CEO [70] => [71] => == Současnost == [72] => [[Soubor:Bata Masarykovo namesti Ostrava Czech republic 5.jpg|náhled|Bývalý obchodní dům Baťa z roku [[1931]] na Masarykově náměstí v [[Ostrava|Ostravě]]]] [73] => [74] => [[Soubor:Punta Arenas, Bata 0805.jpg|náhled|Nejjižnější Baťův obchod na světě v [[Chile|chilském]] [[Punta Arenas]]]] [75] => V roce [[1991]] se ([[Kanada|kanadská]]) firma Baťa vrátila do [[Zlín]]a. V roce [[2000]] měla '''Bata Shoe Organization''', jak se dnes firma nazývá, padesát výrobních závodů, devět [[koželužna|koželužen]], 4 743 prodejen, 49 324 zaměstnanců a působila v 68 zemích světa. Společnost má dnes čtyři obchodní jednotky: Bata Europe se sídlem ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Lausanne]], Bata Asia Pacific-Africa se sídlem v [[Singapur]]u, Bata Latin America se sídlem v [[Ciudad de México]] a Bata North America se sídlem v kanadském [[Toronto|Torontu]]{{Citace elektronické monografie | titul = O nás: Baťa ve světě | url = http://www.bata.cz/o-nas/spolecnost-bata/bata-ve-svete.html | datum vydání = c2009 | datum přístupu = 2008-08-28 | vydavatel = Baťa a. s.}} [76] => [77] => V roce 2017 se do [[Praha|Prahy]] přesunulo globální marketingové oddělení, za účelem větší centralizace společnosti.{{Citace elektronické monografie [78] => | příjmení = Pěničková [79] => | jméno = Adéla [80] => | titul = Baťa i po 125 letech obouvá svět. Jak funguje nejslavnější podnikatelská rodina z Česka? [81] => | url = https://forbes.cz/bata-i-po-125-letech-obouva-svet-jak-funguje-nejslavnejsi-podnikatelska-rodina-z-ceska/ [82] => | datum vydání = 2019-09-21 [83] => | datum přístupu = 2022-11-20 [84] => | jazyk = cs [85] => }} [86] => [87] => == Satelity == [88] => Vlivem celních překážek [[Holding|koncern]] Baťa od konce dvacátých let budoval své zahraniční továrny, kde nechyběly ani typické [[Baťovy domky]] a budovy občanské vybavenosti. První ze zahraničních satelitů byl budován od roku [[1929]] ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Möhlin]]u.{{Citace monografie | titul = Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa | vydavatel = Státní galerie ve Zlíně | místo = Zlín | rok = 1998 | počet stran = 91 | strany = 70–75 | isbn = 80-85052-30-X}} Právě na otevření této továrny [[Tomáš Baťa]] letěl [[12. červenec|12. července]] [[1932]]. Výstavba osad v [[Brazílie|Brazílii]] po začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla realizována již z iniciativy [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]]. [89] => [90] => Seznam baťovských satelitů:{{Citace monografie | titul = Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa | vydavatel = Státní galerie ve Zlíně | místo = Zlín | rok = 1998 | počet stran = 91 | strany = 24–81 | isbn = 80-85052-30-X}}{{Citace monografie | příjmení = Arcanjo | jméno = Francisco Moacir | titul = Svět porozumí: Příběh krále bot Jana Antonína Bati | vydání = 1 | vydavatel = Marek Belza | místo = Krásná Lípa | rok = 2004 | počet stran = 196 | edice = Lusitanica | svazek edice = 1 | strany = 150 a 187 | isbn = 80-903360-1-9}}KNOTEK, Stanislav,{{Citace monografie | příjmení = Knotek | jméno = Stanislav | titul = Tomáš Baťa Známý i neznámý | vydání = 1 | vydavatel = Nakladatelství Kniha Zlín | místo = Zlín | rok = 2014 | počet stran = 192 | isbn = 978-80-7473-272-0}}{{Citace monografie|příjmení = Knotek|jméno = Stanislav|titul = Tomáš Baťa Známý i neznámý|vydání = 1|vydavatel = Kniha Zlín|místo = Zlín|rok = 2014|počet stran = 191|isbn = 978-80-7473-272-0}} [91] => * {{flagicon|Česko}} '''[[Česko]]:''' [[Dolní Němčí]], [[Napajedla]], [[Otrokovice]] (Baťov), [[Sezimovo Ústí]] (Velký Dvůr), [[Třebíč]] ([[Borovina]]), [[Zruč nad Sázavou]] [92] => * '''{{Vlajka a název|Slovensko}}''': [[Partizánske]] (Baťovany), [[Svit]], [[Nové Zámky]], [[Bošany]] [93] => * '''{{Vlajka a název|Belgie}}''': [[Seneffre]] [94] => * '''{{Vlajka a název|Brazílie}}''': [[Anaurilândia]], [[Batatuba]], [[Batayporã]], [[Bataguassu]], [[Mariapolis]], [[Indiana SP]] [95] => * '''{{Vlajka a název|Francie}}''': [[Hellcourt]] (Bataville) [96] => * '''{{Vlajka a název|Chile}}''': [[Peñaflor (Chile)|Peñaflor]] [97] => * '''{{Vlajka a název|Chorvatsko}}''': [[Vukovar]] ([[Borovo Naselje]]) [98] => * '''{{Vlajka a název|Indie}}''': [[Kalkata]] ([[Batanagar]]), [[Bataganj]] [99] => * '''{{Vlajka a název|Itálie}}''': [[Veca]] [100] => * '''{{Vlajka a název|Kanada}}''': [[Batawa]] [101] => * '''{{Vlajka a název|Maďarsko}}''': [[Tiszaföldvár]] ([[Martfü]]) [102] => * '''{{Vlajka a název|Nizozemsko}}''': [[Best (Nizozemsko)|Best]] ([[Batadorp]]) [103] => * '''{{Vlajka a název|Pákistán}}''': [[Batapur]] [104] => * '''{{Vlajka a název|Polsko}}''': [[Chełmek]], [[Krapkowice]] (původně [[Ottmuth]] {{flagicon|Německo}}) [105] => * '''{{Vlajka a název|Švýcarsko}}''': [[Möhlin]] [106] => * {{flagicon|USA}} '''[[Spojené státy americké|USA]]''': [[Belcamp]] [107] => * {{flagicon|Velká Británie}} '''[[Spojené království]]''': [[Tilbury]] (East Tilbury) [108] => [109] => == Odkazy == [110] => === Reference === [111] => [112] => [113] => === Literatura === [114] => * {{Citace periodika [115] => | příjmení = Dorňáková [116] => | jméno = Adéla [117] => | titul = Obchodní domy Baťa v Praze [118] => | periodikum = Průzkumy památek [119] => | odkaz na periodikum = Průzkumy památek (časopis) [120] => | rok vydání = 2014 [121] => | měsíc vydání = [122] => | ročník = XXI [123] => | číslo = 1 [124] => | strany = 148–162 [125] => | url = [126] => | issn = 1212-1487 [127] => }} [128] => [129] => === Související články === [130] => * [[Dějiny koncernu Baťa]] [131] => * [[Tomáš Baťa]] [132] => * [[Jan Antonín Baťa]] [133] => *[[Dům č.p. 2 (Rybárny)]] [134] => * [[Dům obuvi Baťa (Liberec)]] [135] => * [[14/15 Baťův institut]] [136] => * [[Baťův mrakodrap]] [137] => * [[Památník Tomáše Bati]] [138] => * [[Baťova letecká společnost]] [139] => [140] => === Externí odkazy === [141] => * {{Commonscat}} [142] => * {{Wikislovník|heslo=Baťa}} [143] => * {{cs}} [http://www.bata.cz Oficiální stránka firmy] [144] => * {{cs}} [http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batovy-zavody/ Baťovy závody z mnoha úhlů] [145] => * [http://www.janantoninbata.cz Nadační fond Jana Antonina Bati] [146] => [147] => {{Obchodní řetězce působící v Česku}} [148] => {{Autoritní data}} [149] => {{Portály|Ekonomie|Morava}} [150] => [151] => [[Kategorie:Baťa| ]] [152] => [[Kategorie:České obuvnické firmy]] [153] => [[Kategorie:Československé firmy]] [154] => [[Kategorie:Švýcarské firmy]] [155] => [[Kategorie:Firmy ve Zlíně]] [156] => [[Kategorie:Průmysl ve Zlíně]] [] => )
good wiki

Baťa

Zakladatel firmy Baťa Tomáš Baťa Baťa, též Baťovy závody, je název velké české (původně československé) obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně v září 1894. Anna až do svého sňatku v roce 1898 a odchodu z firmy, bratrům pomáhala a vedla i účetnictví firmy, její mladší bratr Antonín, na kterého byla vydaná živnost pod jménem "Antonín Baťa", v roce 1908 zemřel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tomáš Baťa','Jan Antonín Baťa','1945','1949','Zlín','Švýcarsko','1932','Kanada','1894','Antonín Baťa','Anna Schieblová','Partizánske'

1894

1932

1945

1949

Kanada

Partizánske

Švýcarsko

Zlín