Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 14669797 [id] => 14669797 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bajkal [uri] => Bajkal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní plocha [1] => | název = Bajkal
Байкал, Байгал [2] => | obrázek = Baikal-S1998162044804.jpg [3] => | popisek = satelitní snímek [4] => | typ = [[tektonické jezero]] [5] => | rozloha = 31 500 [[kilometr čtvereční|km²]]
(3 150 000 [[hektar|ha]]) [6] => | délka = 636 [[kilometr|km]] [7] => | šířka = 79,4 km [8] => | objem = 23 000 [[kilometr krychlový|km³]] [9] => | povodí = 557 000 [10] => | hloubka = 1 642 [11] => | státy = {{vlajka a název|Rusko}} [12] => | světadíl = [[Asie]] [13] => | loc-map = {{LocMap |Rusko |relief=1| position=right |mark = Blue pog.svg|lat_deg=53 |lat_min=18 |lat_sec=10 |lon_deg=108 |lon_min=0 |lon_sec=17 |float=center |caption= |label=Bajkal}} [14] => | typ správního celku1 = [[Republiky Ruské federace|Republika]] [15] => | název správního celku1 = {{Vlajka a název|Burjatsko}} [16] => | typ správního celku2 = [[Oblasti v Rusku|Oblast]] [17] => | název správního celku2 = [[Irkutská oblast|Irkutská]] [18] => | nadmořská výška = 456 [19] => | pobřeží = 2100 km [20] => | přítok = [[Selenga]], [[Barguzin (řeka)|Barguzin]], [[Horní Angara]], [[Turka (přítok Bajkalu)|Turka]], [[Sněžnaja]]. [21] => | odtok = [[Angara]] [22] => | ostrovy = [[Olchon]], Velký Uškanij [23] => | sídla = [[Sljuďanka]], [[Bajkalsk]], [[Babuškin]] [24] => | alt = [25] => }} [26] => '''Bajkal''' ([[ruština|rusky]] ''Байкал, Bajkal,'' [[burjatština|burjatsky]] ''Байгал, Bajgal'') je [[jezero]] v jižní části východní [[Sibiř]]e, na rozhraní [[Burjatsko|Burjatské republiky]] a [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]] v [[Rusko|Rusku]]. Je to nejstarší a nejhlubší jezero na světě. Jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let a maximální hloubka je 1642 m. [27] => [28] => Po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] jde také o druhé největší jezero v Rusku, místní obyvatelé o něm obvykle hovoří jako o moři. V jezeře žije 1 200 druhů živočichů, z nich tři čtvrtiny jsou [[endemit]]y, tj. vyskytují se pouze zde. V Bajkalu je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové [[Sladká voda|sladké vody]]. [29] => [30] => == Geografie == [31] => [32] => === Popis === [33] => Bajkal je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[Eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2 cm. Má rozlohu 31 500 [[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4 km. Rozloha [[povodí]] je 557 000 km². Celkový objem vody je 23 000 [[metr krychlový|km³]]. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456 m. [34] => [35] => === Pobřeží === [36] => Je obklopené [[Hřbet (geomorfologie)|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou [[záliv]]y [[Barguzinský]], [[Čivyrkujský]] a [[Velký Proval]], [[zátoka|zátoky]] [[Ajaja]] a [[Frolicha]] a [[poloostrov]] [[Svatý nos]]. [37] => [38] => === Dno === [39] => Kotlina jezera se rozkládá přímo uprostřed [[Bajkalská riftová soustava|Bajkalské riftové soustavy]]. Podle geofyzikálního výzkumu se pod vodní masou v různých částech kotliny nacházejí usazené vrstvy o tloušťce až 6000 m. Za začátek vytváření bajkalské propadliny a jejího zaplňování vodou považuje většina vědců konec [[paleocén]]u a raný [[neogén]] (tzn. celkový věk jezera je přibližně 25 milionů let). Tektonické pohyby pokračují i v současné době, o čemž svědčí mnohá [[zemětřesení]] v oblasti, která jsou někdy doprovázena viditelným propadem částí břehů a dna jezera. V roce [[1862]] se v severní části [[říční delta|delty]] [[Selenga|Selengy]] propadl do hloubky 10 m pod vodu kus pobřežní souše o rozloze 200 km² a na jeho místě vznikl záliv Velký Proval. [40] => [41] => Kotlina Bajkalu se vyznačuje nesouměrností příčného řezu. Velká prudkost pobřežních a podvodních svahů na západním břehu je v kontrastu s mírnějšími východními břehy s nevelkými plochami mělčin. Pobřežní části s hloubkou do 50 m tvoří pouze okolo 8 % rozlohy dna. [42] => [43] => === Ostrovy === [44] => Na jezeře je 27 [[ostrov]]ů, z toho 22 stálých a 5 periodicky zaplavovaných. Největší jsou ostrovy [[Olchon]] (730 km²) a Velký Uškanij (9,4 km²). [45] => [46] => [47] => Baikal-S1999276045323.png |Pohled na jezero ze satelitu OrbView-2 [48] => Ice Melting on Lake Baikal - NASA Earth Observatory.jpg |Jarní tání ledu na Bajkale [49] => Shaman_Kamen.jpg|Ostrov [[Olchon]] [50] => Selenga delta.jpg|Delta řeky [[Selenga]], hlavního přítoku do jezera [51] => 26 swiatoinos.jpg|Hory na pobřeží jezera Bajkal [52] => [53] => [54] => == Vodní režim == [55] => [[Soubor:Байкал 2008 вид с сопки.jpg|náhled|Podzim na Bajkale]] [56] => Do Bajkalu ústí 336 [[řeka|řek]] a říček, z nichž největší jsou [[Selenga]], [[Barguzin (řeka)|Barguzin]], [[Horní Angara]], [[Turka (přítok Bajkalu)|Turka]] a [[Sněžnaja]]. Odtéká z něj [[Angara]] (Dolní Angara), která ústí do [[Jenisej]]e. Roční množství srážek uprostřed jezera a na severu je 200 až 350 [[Metr#Milimetr|mm]], na jihu 500 až 900 mm. Je zde mnoho horkých [[pramen]]ů, z nichž některé se využívají ([[Gorjačinsk]], [[Chakusy]]). [57] => [58] => Hlavní roli ve vodní bilanci hrají přítoky říčních vod (58,24 km³) a [[srážky]] (9,26 km³), odtok přes Angaru (60,07 km³) a odpařování (9,45 km³). Rozdíl připadá na přítok [[podzemní voda|podzemních vod]]. Přibližně 50 % ročního přítoku připadá na Selengu. Nejvyšší úroveň hladiny jezero dosahuje v srpnu a září a nejnižší v březnu a dubnu. Průměrná roční hodnota kolísání hladiny činí 0,8 m, stoletá 3 m. Průměrná dlouhodobá úroveň hladiny jezera stoupla přibližně o 1 m po postavení [[Irkutská přehradní nádrž|Irkutské přehrady]]. [59] => [60] => Kotlina jezera leží v centru [[Asie]], kde je ryze [[Kontinentální podnebí|kontinentální klima]]. Velký objem jezera má zmírňující dopad na klima na pobřeží. Sezónní a denní kolísání teploty a [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti]] vzduchu je mírně sníženo. Ve srovnání s okolními oblastmi je u Bajkalu mírnější zima a chladnější léto. Průměrná [[teplota]] [[vzduch]]u v lednu a únoru je okolo - 19 [[stupeň Celsia|°C]] a v srpnu okolo 11 °C. [61] => [62] => Oblast Bajkalu je charakteristická složitým systémem [[vítr|větrů]]. Převládají západní a severozápadní větry z břehu na jezero (''gornaja'' a v oblasti ostrova Olchon ''sarma''). Na podzim a na začátku zimy dosahují větry rychlosti [[Orgán|uragánu]] 30 až 40 m/[[sekunda|s]]. Jižní a jihovýchodní větry se nazývají ''šelonnik'', podélné větry ze severovýchodu ''věrchovik'' a ''barguzin'', z jihozápadu ''kultuk''. Větrné vlny dosahují většinou výšky 1 až 3 m, ale někdy 4 až 5 i více. Konvektivní a turbulentní promíchávání zachvacuje horní vrstvy vody až do hloubky 250 m, hlouběji promíchávání slábne. V důsledku větrů v létě dochází k pohybu povrchové teplé vody k protilehlému břehu a ke vzestupu hlubinné chladné vody u břehů, od kterých fouká vítr. [63] => [64] => == Vlastnosti vody == [65] => Teplota vody na povrchu je v srpnu na odkryté části 9 až 12 °C a u břehu někdy až 20 °C. Sezónní kolísání teploty se projevuje do hloubky 250 až 300 m. Hlouběji je teplota stálá 3,2 až 3,5 °С. Ve vrstvách u dna, ve velkých hloubkách, byl zaznamenán vzestup teploty vody v důsledku ohřevu vnitřním teplem Země. Bajkal zamrzá většinou v lednu a rozmrzá v květnu. Tloušťka [[led]]u je 70 až 115 [[Metr#Centimetr|cm]]. [66] => [67] => Voda je velmi průzračná (až 40 m), málo mineralizovaná a mírně alkalická. Celkový obsah [[chlorid sodný|soli]] nepřevyšuje 150 [[kilogram#miligram|mg]]/[[litr|l]]. Iontové složení je obdobné jako v přítocích. Voda je bohatá na [[kyslík]] ve všech vrstvách až do nejhlubších míst. Jeho obsah neklesá pod 9 až 10 mg/l. [68] => [69] => Chemické látky obsažené ve vodě Bajkalu a jeho přítoků (několikaletý průměr v mg/l) jsou [[hydrogenuhličitany]] (66,5/79,3), [[sírany]] (5,2/6,7), [[chloridy]] (0,5/0,8), [[vápník]] (15,2/20), [[hořčík]] (3,1/4,3), [[sodík]] (3,8/3,4), [[draslík]] (2,0/1,7), [[křemík]] (1,1/4,2), [[železo]] (0,02/0,16) a [[organická látka|organické látky]] (3,2/10,3). [70] => [71] => {{Panorama|obrázek=Baikal panorama.jpg|šířka=3000|popisek=Panorama jižního břehu u obce Kultuku.}} [72] => [73] => == Fauna a flóra == [74] => [[Soubor:Baikal-seal 4747-pho.jpg|náhled|vlevo|[[Tuleň bajkalský]]]] [75] => [[Soubor:Omul Fish.jpg|náhled|Ryby [[Síh omul|omul]] na trhu]] [76] => Rostlinný a živočišný svět jezera je velmi bohatý. Od hladiny až po nejhlubší místa ho obývá na 600 druhů [[rostliny|rostlin]] a 1 200 druhů [[živočichové|živočichů]]. Tři čtvrtiny druhů se vyskytují pouze zde. Z rostlin je to především mnoho druhů [[rozsivky|rozsivek]]. Z [[Prvoci|prvoků]] zde žije mnoho druhů [[nálevníci|nálevníků]] (okolo 300 druhů). Svérázní jsou bajkalští [[houbovci]]. Dále zde žije velké množství [[červ]]ů, [[měkkýši|měkkýšů]], [[chrostíci|chrostíků]] a především [[korýši|korýšů]]. Právě korýši jsou významnou složkou jídelníčku [[ryby|ryb]]. [77] => [78] => V jezeře žije 50 [[druh]]ů ryb ze 7 [[řád (biologie)|řádů]]. Nejpočetněji je zastoupena skupina [[hlaváčovití|hlaváčovitých]] (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z [[lososovití|lososovitých]] má [[síh omul|omul]], který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují [[lipan podhorní|lipani]] a [[síh jezerní|síhové]]. Největší představitel vodní fauny je [[jeseter ruský|jeseter]], který dosahuje délky až 180 [[Metr#Centimetr|cm]] a váží 100 až 120 [[kilogram|kg]]. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější [[comephorus baicalensis|holměnka velká]], živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze [[savci|savců]] je nejznámější [[něrpa]] – [[tuleň bajkalský]], v současné době kriticky ohrožený nezákonným [[lov]]em. [79] => [80] => == Využití == [81] => [82] => === Doprava === [83] => [[Soubor:Fishermen in the Katun, Baikal.jpg|náhled|Rybáři na Bajkale]] [84] => Na jezeře je rozvinutá místní [[Vodní doprava|lodní doprava]] a splavování [[dřevo|dřeva]]. [85] => V severní části Bajkalu je jedna z mála možností jak se dostat ze západního břehu na východní právě cesta trajektem. Vodní cesta Severobajkalsk - Chakusy nabízí nevšední cca 2,5hodinový zážitek. V Chakusy je pak oblíbené rekreační centrum s termálními prameny a možností mnoha výletů či prostě jen krásné místo k odpočinku. [86] => [87] => === Osídlení pobřeží === [88] => Na pobřeží leží města [[Sljuďanka]], [[Bajkalsk]] a [[Babuškin]], dále přístavy a obydlená místa [[Bajkal (přístav)|Bajkal]], [[Tanchoj]], [[Vydrino]], [[Usť-Barguzin]], [[Nižněangarsk]], [[Chužir]] a další. Většina z nich se nachází na jižním a jihovýchodním břehu. Ve vesnici [[Listvjanka]] je [[limnologický ústav]] a ve vesnici Velké Koty hydrobiologická stanice. Na břehu se rovněž nacházejí turistické chaty. V oblasti Bajkalu je rozvinutý [[Těžba|těžební]] a [[Papírna|papírenský průmysl]], [[loděnice (přístav)|výstavba lodí]], [[Rybářský průmysl|zpracovávání ryb]] a [[rybolov]]. [89] => [90] => === Sport === [91] => [92] => ==== Dálkoví plavci na Bajkalu ==== [93] => [[Soubor:Baikal lake Crack in the ice.jpg|náhled|Prohlídka trhliny v ledu]] [94] => * '''1990''' — československý dálkový plavec [[Jan Novák (plavec)|Ján Novák]] se v roce 1990 stal prvním člověkem, který přeplaval Bajkal [95] => [96] => ==== Zimní přechody jezera Bajkal ==== [97] => * '''Únor/březen 2003''' - Stefan Wackerhagen a Stephan Reichelt z Německa uskutečnili první přechod jezera Bajkal na délku. Jejich přechod proběhl v kategorii unassisted a přechod trval 32 dnů.{{Citace elektronického periodika |titul=Oficiální stránky expedice CrossBaikal |url=http://www.crossbaikal.de/index.php |datum přístupu=2010-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101026023728/http://www.crossbaikal.de/index.php |datum archivace=2010-10-26 }} [98] => [99] => * '''2007''' - Conrad Dickenson, Hilary Dickenson, Alistair Guthrie a Antony Baird překonali délku jezera Bajkal za 21 dnů. Expedice s sebou měla tažné padáky a použila je. Podle jejich zpráv jim ale vhodný vítr foukal za celou dobu pouze na 2,5 hodiny.{{Citace elektronického periodika |titul=Oficiální stránky expedice Lake Baikal Expedition 2007 |url=http://www.northernspiritsiberia.com/ |datum přístupu=2010-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100806122226/http://www.northernspiritsiberia.com/ |datum archivace=2010-08-06 |nedostupné=ano }} [100] => [101] => * '''Únor/březen 2008''' - Hardy Brandstötter z Rakouska uskutečnil sólo přechod jezera Bajkal. K přechodu používal tažný padák, kolik přesně dnů na ledě strávil, neuvádí.{{Citace elektronického periodika |titul=Oficiální stránky výpravy Solo in Syberia 2008 |url=http://www.snowkiting.at/stormrider_web/?p=399 |datum přístupu=2010-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100823080513/http://www.snowkiting.at/stormrider_web/?p=399 |datum archivace=2010-08-23 |nedostupné=ano }} [102] => [103] => * '''Únor/březen 2010''' - Václav Sůra a Pavel Blažek z Česka uskutečnili první český přechod jezera Bajkal ([[Expedice Bergans Bajkal 2010]]). Přechod trval 24 dnů a 6 hodin a stal se tak do té doby druhým nejrychlejším přechodem jezera na světě v kategorii unassisted.{{Citace elektronického periodika |titul=Oficiální stránka expedice Bergans Bajkal 2010 |url=http://bergansbajkal2010.com/ |datum přístupu=2010-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110202142748/http://bergansbajkal2010.com/ |datum archivace=2011-02-02 |nedostupné=ano}} [104] => [105] => * '''Březen 2010''' - Ray Zahab a Kevin Vallely z Kanady uskutečnili rychlostní přechod jezera Baikal. Expedice probíhala v kategorii unassisted a s 13 dny a 16 hodinami strávenými na ledě se stala nejrychlejší expedicí na světě, která kdy jezero přešla.[http://impossible2possible.com/siberia/?s=event_info Oficiální stránka expedice Siberian Express for Water] [106] => [107] => * '''Únor 2016''' - David Šelicha a Filip Zloch z Česka uskutečnili první známý unassisted přechod jezera Bajkal ze Severu na Jih. Přechod přerušen 11. den v polovině ostrova Olchon, z důvodu nebezpečného tání jižního úseku plánované trasy.{{Citace elektronické monografie [108] => | příjmení = [109] => | jméno = [110] => | titul = ICE TREK 2016 Bajkal [111] => | url = https://www.facebook.com/ICE-TREK-2016-Bajkal-181060288926112/ [112] => | vydavatel = [113] => | místo = [114] => | datum vydání = [115] => | datum přístupu = 2019-03-15 [116] => }} [117] => * '''Únor 2019''' - Daniel Born a Ladislav Smrž z Česka uskutečnili přechod jezera Bajkal z jihu na sever v kategorii unsupported a unassisted. Přechod trval 16 dní a 6 hodin. Born se tak ve svých 22 letech stal nejmladším člověkem, který přechod absolvoval.{{Citace elektronické monografie [118] => | příjmení = [119] => | jméno = [120] => | titul = Lake Baikal Expeditions [121] => | url = https://docs.google.com/spreadsheets/d/1GxpU-eHMdYwLADu7-lmps0OWo5X7krQeTzK1NGFkXVI/ [122] => | vydavatel = [123] => | místo = [124] => | datum vydání = [125] => | datum přístupu = 2019-03-15 [126] => }}{{Citace elektronické monografie [127] => | příjmení = [128] => | jméno = [129] => | titul = BaikalBois [130] => | url = https://www.facebook.com/baikalbois/ [131] => | vydavatel = [132] => | místo = [133] => | datum vydání = [134] => | datum přístupu = 2019-03-15 [135] => | poznámka = Oficiální facebook expedice BaikalBois [136] => }} [137] => * '''Únor 2020''' - Stanislav Hank, přechod jezera z jihu na sever. Ztížené podmínky v tom, že 80 % jezera bylo pod sněhem. [138] => [139] => == Ekologie == [140] => [[Soubor:Озеро Байкал, Бухта песчаная. Вид с берега..jpg|náhled|Záliv Pesčanaja]] [141] => Jezero Bajkal je unikátním [[Ekosystém|ekologickým systémem]], chráněným na základě federálního zákona z roku 1999 „O ochraně jezera Bajkal“. Na základě tohoto zákona byl v tzv. Bajkalském přírodním teritoriu (široká oblast okolo jezera, sahající až k mongolským hranicím) zaveden speciální režim pro hospodářské a jiné činnosti. [142] => [143] => Lidská činnost má na ekosystém jezera samozřejmě negativní vliv. Dlouhodobě byl velkým problémem provoz papírny ve městě Bajkalsk, tu se ale již podařilo uzavřít. Dále však zůstává velkým zdrojem znečištění řeka [[Selenga]]. K nejčastějšímu porušování zákonů o ochraně přírody docházelo roku 2010 na Bajkale v souvislosti s nelegálním kácením stromů a odstraňováním křovin (78,5 % zjištěných případů). Dále se jednalo o nezákonný rybolov (12,4 %), ničení a poškozování lesů (8 %), pytláctví, znečišťování vod, porušování veterinárních pravidel a pravidel boje proti onemocnění rostlin (0,9 %). Nejvíce takovýchto činů bylo zaregistrováno, stejně jako v předešlých letech, v [[Burjatsko|Burjatské republice]] (42,7 %). [144] => [145] => === Hlavní zdroje znečištění === [146] => [[Soubor:Widok z Listwianki na jezioro Bajkał 04.JPG|náhled|Průzračné vody Bajkalu u obce [[Listvjanka]]]] [147] => Řeka [[Selenga]] je největším přítokem jezera, ročně přinese 30 km³ vody, což představuje polovinu všech přítoků do Bajkalu. [148] => [149] => Hlavní zdroje znečištění Selengy se nachází v [[Mongolsko|Mongolsku]], přičemž velkou roli zde hrají přítoky. V povodí Selengy totiž leží například mongolské hlavní město [[Ulánbátar]], zlaté doly v oblasti Zaamar či různé těžební podniky na horním toku řek [[Orchon gol]] a [[Charaa gol]]. Mimo to jsou také velkým zdrojem znečištění průmyslové odpadní vody z města [[Darchan]], velkého průmyslového centra v severním Mongolsku, ve kterém fungují strojírenské kombináty, továrna na zpracování kůží, ocelárna nebo různé potravinářské závody. [150] => [151] => Na území Ruska je největším znečišťovatelem Selengy město [[Ulan-Ude]], jehož čističky nejsou schopny upravit odpadní vody z průmyslových podniků a domácností na požadovanou kvalitu. Navíc většina čističek odpadních vod v povodí Bajkalu v Burjatské republice se nachází v havarijním stavu, přičemž v mnohých venkovských sídlech se vůbec žádná kanalizace ani čističky odpadních vod nenacházejí. [152] => [153] => Dlouhodobě neřešeným problémem zůstává únik ropných produktů do řeky Selengy v katastru obce Stěklozavod. Na znečištění vod Bajkalu mají podíl i hlavní přítoky Selengy, řeky [[Čikoj]] a [[Chilok (řeka)|Chilok]], nacházející se převážně v [[Zabajkalský kraj|Zabajkalském kraji]]. [154] => [155] => Vážné ohrožení ekosystému Bajkalu představuje průmyslový a komunální odpad. Příkladem vážného ohrožení průmyslovým odpadem je Džidinský wolframo-molybdenový kombinát. Ten fungoval v letech 1934–2001, přičemž zamořil asi třetinu území města Zakamensk. Dodnes se odtud dostávají do Bajkalu vysoce nebezpečné chemické látky. Říčka Mondokul, protékající Zakamenskem, je nejzamořenějším vodním tokem Bajkalského přírodního teritoria. [156] => [157] => === Bajkalská papírna === [158] => [[Soubor:Baikalsk pulp and paper mill.jpg|náhled|Bajkalská papírna v provozu (2008)]] [159] => Roku 1966 byla uvedena do provozu Bajkalská papírna (Байкальский целлюлозно-бумажный комбинат), která se stala velkým znečišťovatelem okolního životního prostředí. Zplodiny z této továrny způsobovaly usychání okolních lesů. V září 2008 byl v továrně zaveden systém uzavřené cirkulace vod, aby bylo zamezeno úniku nečistot do jezera. Tento systém se však záhy ukázal jako nefunkční a papírnu bylo nutno již za měsíc odstavit. [160] => [161] => 13. ledna 2010 vydala ruská vláda nařízení o okamžitém zákazu výroby celulózy, papíru a kartonu bez uzavřeného systému provozních vod. Toto nařízení také nově upravovalo způsob skladování, ukládání a spalování odpadu na břehu jezera Bajkal, zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO. [162] => [163] => Navzdory četným protestům aktivistů začala papírna v červenci 2010 v průmyslovém měřítku opět produkovat bělenou celulózu. [164] => [165] => Vzorky odebrané výzkumnou ponorkou Mir však ukázaly, že voda v blízkosti závodu vykazuje vysokou koncentraci dioxinů, které jsou velmi nebezpečné pro jakékoli živé organismy. Znečištění dioxiny v blízkosti papírny bylo asi 40–50krát větší než ve středních částech jezera. Vzorky byly odebírány v různých hloubkách a v absolutní většině případů došlo k překročení limitů pro dioxiny 3–8krát. V únoru 2013 přijala vláda Ruské federace rozhodnutí o uzavření Bajkalské papírny, v září 2013 byl provoz ukončen a zaměstnanci podniku byli propuštěni. Ačkoli se během roku 2013 ještě objevovaly zprávy o možném znovuotevření továrny, 28. prosince 2013 rozhodla ruská vláda o likvidaci zařízení papírny a ekologických škod s ní souvisejících a o zřízení ekologického centra Chráněná území Ruska (Заповедники России). [166] => [167] => === Irkutská přehradní nádrž === [168] => [[Soubor:View on Angara and Baikal from Chersky Stone.jpg|náhled|Místo, kde řeka Angara vytéká z Bajkalu]] [169] => Od roku 1956 je jezero využíváno v energetice – stalo se součástí [[Irkutská přehradní nádrž|Irkutské přehradní nádrže]], v důsledku čehož stoupla vodní hladina Bajkalu téměř o 1 metr. Stavba přehrady je považována za zatím největší lidský zásah do ekosystému jezera. V době výstavby dokonce existoval plán, podle kterého by se urychlilo napouštění přehrady za cenu dočasného snížení hladiny jezera o 5 metrů. Pod tlakem veřejnosti bylo ovšem od tohoto nápadu upuštěno. [170] => [171] => V letech 1959–1962 stoupla v souvislosti s dokončením elektrárny hladina jezera o 1,2 metru, přičemž docházelo k umělým výkyvům výšky hladiny až 1,32 m za rok. To vše vedlo k tomu, že bylo zatopeno asi 500 km² souše, došlo ke zničení řady pobřežních lesů a jiných rostlinných společenstev, nadto způsobilo zvýšení hladiny prudkou erozi prakticky po celém pobřeží, kdy břehy ustoupily o desítky metrů, na ostrově Jarki šlo dokonce o 100-350 metrů, přičemž ostrov samotný byl vodou rozdělen na několik částí. Tím však výčet negativních důsledků navýšení hladiny jezera nekončí: docházelo k odplavování a zmenšování pláží, rozvoji větrné eroze, při snížení stavu vody vznikaly mělké zálivy špinavé vody, degradovala místa rozmnožování ryb a ptačí hnízdiště. Z výše uvedených důvodů bylo iniciováno nařízení vlády Ruské federace č. 234 z 26. března 2001, které stanovuje maximální rozmezí hladiny Bajkalu od 456 do 457 m n. m. [172] => [173] => === Ropovod Východní Sibiř – Tichý oceán === [174] => Firma [[Transněft]] realizovala stavbu [[Ropovod Východní Sibiř – Tichý oceán|ropovodu Východní Sibiř – Tichý oceán]], který vede v blízkosti Bajkalu. Původně se předpokládalo, že ropovod povede v těsné blízkosti jezera, což by však znamenalo v případě potenciální havárie ekologickou katastrofu. Tyto plány pochopitelně vyvolaly velkou vlnu odporu a protestů, při největším z nich se sešel 18. března 2006 v Irkutsku mnohatisícový dav. Po jednání se sibiřskými gubernátory 26. dubna 2006 v [[Tomsk]]u oznámil [[Vladimir Putin]], že bude nutné projekt přepracovat a nevést ropovod blíže než 40 kilometrů od severního břehu jezera. V reakci na to Transněft projekt zásadně pozměnil tak, aby ropovod nevedl blíže než 350-400 kilometrů od břehů Bajkalu. [175] => [176] => === Pytláctví === [177] => [[Soubor:NERPAS.JPG|náhled|Něrpy odpočívající na kameni]] [178] => Dalším problémem ohrožujícím faunu i floru jezera je pytláctví. Jedním z objektů nezákonného lovu je [[tuleň bajkalský]] (něrpa) a zejména jeho mláďata. Aby problematika úbytku populace tuleně bajkalského vstoupila hlouběji do obecného povědomí, byl roku 2003 zaveden v Rusku ''Deň něrpjonka'' (Den tuleního mláděte). [179] => [180] => Problémem je také nelegální lov [[Síh omul|omula]]. Předpokládá se, že až polovinu úlovků této ryby mají na svědomí pytláci. [181] => [182] => === Organizace zabývající se ochranou Bajkalu === [183] => Fond na pomoc při ochraně Bajkalu [184] => [185] => Bajkalské ekologické hnutí [186] => [187] => [[Světový fond na ochranu přírody]] [188] => [189] => Ruský [[Greenpeace]] [190] => [191] => Ekologický fond „Čistý Bajkal“ Nezisková organizace „Společně za obranu Bajkalu“ [192] => [193] => == Turismus == [194] => [[Soubor:Widok na Listwiankę i jezioro Bajkał 04.jpg|náhled|[[Listvjanka]]]] [195] => Nejčastějším výchozím bodem pro cestu na Bajkal jsou města [[Irkutsk]] a [[Ulan-Ude]], ze kterých k jezeru vyjíždí četné [[Maršrutka|maršrutky]] i vlaky. Pokochat se pohledem na jezero je možné i přímo z vlaku při cestě po [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]] úsekem Irkutsk - Ulan-Ude. [196] => [197] => 65 km od Irkutsku u výtoku [[Angara|Angary]] se nachází vesnice [[Listvjanka]] – jedno z nejpopulárnějších turistických míst Bajkalu. Z Irkutsku se sem lze dostat asi za hodinu autobusem či parníkem (po Angaře). Listvjanka nabízí velké množství organizovaných výletů a jiných aktivit, právě odtud je odpravována většina vyhlídkových plaveb po jezeře. Velmi populární jsou plavby na ostrov [[Olchon]] či na poloostrov [[Svatý nos]]. [198] => [199] => Na břehu Bajkalu se nachází města [[Sljuďanka]] a [[Bajkalsk]]. V Sljuďance stojí železniční nádraží, které je celé postaveno z mramoru. Bajkalsk nabízí lyžařský areál, přičemž lanovka je v provozu i v létě. Za dobrého počasí je shora možno vidět až na druhou stranu jezera a na vrcholky [[Bajkalské pohoří|Bajkalského pohoří]]. [200] => [[Soubor:КБЖД. Поезд.JPG|vlevo|náhled|Historický vlak na [[Krugobajkalská železnice|Krugobajkalské železnici]]]] [201] => Na východním břehu se těší pozornosti turistů Barguzinský záliv. Nedaleko od něj probíhá výstavba turisticko-rekreační zóny Bajkalský přístav (Байкальская гавань). Tato zvláštní ekonomická zóna byla vytvořena na základě rozhodnutí vlády RF v roce 2007 s cílem rozvoje turismu na Bajkale. Vláda chce investovat do infrastruktury Bajkalského přístavu 36 miliard rublů, přičemž soukromé subjekty, které zde investují, budou na dobu 5-10 let osvobozeny od daní. Počítá se s výstavbou zázemí jak pro letní, tak i pro zimní sporty. [202] => [203] => Mezi vesnicemi Novyj Encheluk a Suchaja se poblíž řeky Zagza nachází stejnojmenný termální pramen. [204] => [205] => Za jeden z nejkrásnějších koutů jezera je považován Čivyrkujskij záliv, plný malebných zátok, tajemných ostrovů a léčivých pramenů. Pěkný výhled na záliv je z vrcholků poloostrova Svatý nos, na který se lze snadno dostat z vesnice Usť-Barguzin. [206] => [207] => Třicet kilometrů jižně od ústí řeky [[Selenga|Selengy]] se nachází záliv Posolskij sor, kde funguje rekreační zóna Bajkalskij Priboj – Kultušnaja. [208] => [209] => V severní části Bajkalu jsou v provozu vodoléčebné termální lázně [[Chakusy]], do kterých se lze dostat pouze parníkem z Nižněangarsku či Severobajkalsku, popřípadě v zimě po ledu. [210] => [211] => Okolo jezera budují dobrovolníci postupně systém ekologických stezek ''Velká bajkalská stezka'',{{Citace elektronického periodika |titul=Большая Байкальская Тропа |url=http://www.greatbaikaltrail.org/ru |datum přístupu=2016-04-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160322100634/http://www.greatbaikaltrail.org/ru |datum archivace=2016-03-22 |nedostupné=ano }} které mají po vzoru amerických dálkových pěších tras usnadnit pohyb turistů okolo Bajkalu. [212] => [213] => === Turistické zajímavosti === [214] => {{col-begin}}{{col-break}} [215] => * Ostrov [[Olchon]] [216] => * [[Olchon#Turistické zajímavosti|Skála Šamanka]] na ostrově Olchon [217] => * [[Krugobajkalská železnice]] [218] => * Severní Bajkal [219] => {{col-break}} [220] => * Skála Šaman-kameň [221] => * Čivyrkujskij záliv [222] => * Barguzinský záliv [223] => * Uškanské ostrovy [224] => {{col-break}} [225] => * Záliv Pesčanaja [226] => * Mys Ludar [227] => * Mys Rytyj [228] => * Pik Čerského (horský vrchol) [229] => {{col-end}} [230] => [231] => == Historie == [232] => [[Soubor:Baikal sea.png|náhled|Schéma Irkutsku a okolí, vypracované v letech 1699-1701 S. U. Remezovem. Nemá měřítko, Bajkal je zde značně zmenšen. Severní část jezera je zakreslena vlevo. Remezov zde Bajkal nazývá mořem.]] [233] => Jako první se o jezeře jménem "''Bejchaj''" zmiňují čínské písemné prameny už v roce 110 př. n. l. Čínské prameny také dokládají, že u jezera žily tehdy národy [[Kurykanové|Kurykanů]] a [[Bargové|Bargů]]. Ty později vytlačili [[Burjati]], kteří postupně osídlili pobřeží jezera i [[Zabajkalsko]]. Obvyklé vysvětlení původu jména Bajkal je z [[turkické jazyky|turkického]] Баикуль - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu. [234] => [235] => Za prvního ruského objevitele Bajkalu je považován kozák [[Kurbat Afanasjevič Ivanov]], který se svou výpravou stanul na západním břehu jezera roku 1643. V této době bylo také nedaleko Bajkalu založeno významné kupecké město [[Irkutsk]], čímž se v blízkosti jezera natrvalo usadili [[Rusové]]. [236] => [237] => První vědomosti o jezeře byly získány v polovině [[17. století]] ([[Kurbat Afanasjevič Ivanov|Kurbat Ivanov]], Vasilij Kolesnikov, Ivan Pochabov aj.). Ve 2. polovině 17. století bylo jezero poprvé [[geografie|geograficky]] popsáno a byly učiněny první pokusy o vytvoření [[mapa|mapy]] ([[Nicolae Milescu]], [[Fjodor Golovin]], [[Semjon Remezov]] aj.). V letech [[1771]] až [[1772]] provedli účastníci expedice [[Ruská akademie věd|Carské akademie věd]] I. Georgi a Aleksander Puškarjov vyměření jezera a v roce [[1773]] sestavili mapu. [238] => [239] => Velkou roli pro výzkum jezera sehrálo založení Východosibiřského oddělení [[Ruský geografický ústav|Ruského geografického ústavu]] ([[1851]]), která stála v čele výzkumu [[Sibiř]]e a [[Přibajkalí]]. Známé jsou práce V. Dybovského, V. Godlevského, [[Jan Czerski|Jana Czerského]] aj. V letech [[1896]] až [[1902]] sestavila [[hydrografie|hydrografická]] expedice pod vedením [[Fjodor Driženko|F. K. Driženka]] [[Atlas (kartografie)|atlas]] a lodní mapu. [240] => [[Soubor:Карта Байкала (1897).jpg|vlevo|náhled|Hydrografická mapa Bajkalu z roku 1897]] [241] => Roku 1916 byla na popud [[Zenon Francevič Svatoš|Zenona Franceviče Svatoše]], zoologa českého původu, založena Barguzínská sobolí rezervace, jejímž cílem byla záchrana tehdy ohrožené populace [[Sobol asijský|sobola asijského]]. Téhož roku byla sestavena trvalá komise pro výzkum Bajkalu při akademii věd (N. V. Nasonov, V. Č. Dorogostajskij, I. I. Mesjacev, G. J. Vereščagin). Systematický celkový průzkum byl zahájen v roce [[1925]] stacionářem bajkalského oddělení [[Ruská akademie věd|Akademie věd SSSR]], které bylo v roce [[1928]] reorganizováno na limnologickou stanici v Listvjance. Ta se v roce 1961 změnila na [[Limnologický ústav]] [[Sibiřské oddělení|Sibiřského oddělení]] Akademie věd SSSR. [242] => [243] => Roku 1899 byla k jezeru přivedena železnice, [[Krugobajkalská železnice]] však byla dokončena až r. 1905, do té doby museli cestující i náklad putující po [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]] překonávat jezero na lodi. [244] => [245] => 16. srpna 1918 došlo na Bajkale k boji mezi [[Československé legie|československými legionáři]] a [[Rudá armáda|rudoarmějci]]. Čechoslováci se nalodili v [[Listvjanka|Listvjance]] a dopluli do přístavu Posolská, kde přemohli skupinu rudoarmějců, přičemž zneškodnili i ozbrojený ledoborec Bajkal. Při incidentu padlo 19 Čechoslováků.{{Citace elektronického periodika|titul=Jiří Roupec. Osobní stránka|periodikum=jiri.cmunda.roupec.sweb.cz|url=http://jiri.cmunda.roupec.sweb.cz/4ces1-17.htm|datum přístupu=2016-06-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20210927073539/http://jiri.cmunda.roupec.sweb.cz/4ces1-17.htm|datum archivace=2021-09-27}} [246] => [247] => V letech 1950-1958 byla postavena [[Irkutská přehradní nádrž]], která výrazně zvedla hladinu jezera. [248] => [249] => Roku 1958 začali [[komsomol]]ští úderníci se stavbou města Bajkalsk a Bajkalské papírny, donedávna jednoho z největších znečišťovatelů jezera. [250] => [251] => Hloubka jezera byla poprvé změřena roku 1959, tehdy byla stanovena na 1620 m. [252] => [253] => Roku [[1996]] bylo jezero Bajkal zapsáno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. [254] => [255] => == Legenda == [256] => Do Bajkalu přivádí své vody 336 řek a říček, vytéká z něj však jen jediná - [[Angara]]. Sibiřská legenda popisuje romantický příběh o Bajkalu, otci všech těchto řek, Angaře a [[Jenisej]]i. Angara se zamilovala do bohatýra Jeniseje, Bajkal ji však nechtěl k němu pustit. Angara tedy za Jenisejem od otce utekla; podle legendy [[Šaman-kameň]], nacházející se uprostřed výtoku Angary z Bajkalu u vesnice [[Listvjanka]] (pozor na záměnu se [[Olchon#Turistické zajímavosti|skálou Šamankou]] na [[Olchon]]u, největším ostrově Bajkalu), hodil rozezlený otec Bajkal za neposlušnou dcerou, aby ji zastavil. Angaře se však přesto podařilo utéci a splynout s Jenisejem ve věčném objetí. [257] => [258] => == Reference == [259] => {{Překlad|ru|Байкал|76892553|ru|Хронология озера Байкал|76185445}} [260] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Байкал}} [261] => [262] => [263] => == Externí odkazy == [264] => * {{Commonscat}} [265] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20140720191321/http://baikal.irkutsk.org/ Jezero Bajkal - Irkutsk] [266] => * {{ru}} [http://www.baikal.ru/ Jezero Bajkal] [267] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20061220041611/http://www.baikal.ru/old.baikal.ru/baikal/maps/3col.gif Mapa jezera] [268] => * {{en}}, {{ru}} [https://web.archive.org/web/20160312054118/http://ice.tsu.ru/index.php?id=43&itemid=88&layout=blog&limitstart=5&option=com_content&view=category Ledovce a tající voda směřující k Bajkalu během poslední doby ledové] [269] => * {{en}} [http://whc.unesco.org/en/list/754 Jezero Bajkal na stránkách UNESCO] [270] => * {{cs}} [http://fotobanka.promitani.cz/bajkal/ Bajkal - obrázky a informace (fotogalerie)] [271] => [272] => {{Ruská jezera}} [273] => {{Světové dědictví - Rusko}} [274] => {{Autoritní data}} [275] => {{Portály|Geografie|Rusko|}} [276] => [277] => [[Kategorie:Bajkal| ]] [278] => [[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]] [279] => [[Kategorie:Tektonická jezera]] [280] => [[Kategorie:Jezera v Burjatsku]] [281] => [[Kategorie:Jezera v Irkutské oblasti]] [282] => [[Kategorie:Povodí Angary]] [283] => [[Kategorie:Přírodní rezervace v Rusku]] [] => )

good wiki

Bajkal

Bajkal (rusky Байкал, Bajkal, burjatsky Байгал, Bajgal) je jezero v jižní části východní Sibiře, na rozhraní Burjatské republiky a Irkutské oblasti v Rusku. Je to nejstarší a nejhlubší jezero na světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Bajkal

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Angara

Bajkalsk

Irkutsk

Jenisej

Listvjanka

Olchon

Selenga

Sljuďanka

Service

About us

Technology

Locations