Array ( [0] => 14717759 [id] => 14717759 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bakchantky [uri] => Bakchantky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:William-Adolphe Bouguereau (1825-1905) - Bacchante (1894).jpg|náhled|Vlídná a krotká ''Bakchantka'' ([[William-Adolphe Bouguereau]], 1894)]] [1] => [[File:Mainade Staatliche Antikensammlungen 2645.jpg|thumb|''Bakchantka s holí, s hlavou ovinutou hadem, s leopardí kožešinou a leopardem, malba na řeckém kylixu, Vulci, Attika 490–480 př.n.l.]] [2] => [[File:Satyroi Mainade Louvre K19.jpg|thumb|Satyrové a menáda při bakchanáliích, Apulie, 380-370 př. n. l., Louvre ]] [3] => [[File:Bacchante jouant avec un tigre - V Brun - musée d'art et d'histoire de Saint-Brieuc, DOC 61b.jpg|thumb|Vigée-Lebrun, ''Bakchantka si hraje s tygrem'', kolem 1790]] [4] => '''Bakchantky''', ([[latina|latinsky]] ''Bacchae'', řecky ''Μαινάδες'') jsou v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] průvodkyně boha vína [[Dionýsos|Dionýsa]] či Bakcha, také neúplně dochovaná antická [[Eurípidés|Euripidova]] divadelní hra. [5] => [6] => Byly zvané také ''mainady'' („šílící“ nebo „třeštící“), ''thyiády'' nebo ''Bassaridy''. Pořádaly divoké orgie zvané ''nyktélie'' (bůh Dionýsos byl někdy nazýván ''Nyktelios''). Někdy až upadají do stavu blížícímu se šílenství, v němž jsou schopné všeho. V dlouhých řízách a ve zvířecích kůžích se oddávají v extatickém vytržení divokým rejům, společníky jim bývají [[Siléni]], [[Kentaur|Kentauři]], [[Pan (mytologie)|Panové]], [[Satyr]]ové, [[nymfy]], a dokonce i [[Múzy]]. Ke všemu vyhrává divoká hlučná hudba. Znakem Bakchantek je [[thyrsos]], hůl ovinutá břečťanem nebo révou, v rukou mívají hady a dýky. Vrhají se na obětní zvířata, trhají je na kusy a požívají je syrová. Poprvé se tak stalo v [[Théby|Thébách]]. [7] => [8] => Když jednou [[Dionýsos]] zavítal do [[Thrákie]] s celým svým průvodem, thrácký král [[Lykúrgos]] průvod rozehnal, některé Bakchantky zajal, některé dokonce i zabil a Dionýsos sám se musel zachránit útěkem a skokem do moře. Dionýsos Lykúrga krutě potrestal: seslal na něj šílenství, v němž král zabil svého vlastního syna a jeho mrtvolu ještě zohavil. Sobě usekl nohy v domnění, že ničí vinnou révu. Následně království hubil mor, nastala dlouhá neúroda. Podle věštby musel Lykúrgos zemřít. Rozlícený lid vyvedl krále na horu Pangaion a tam ho nechal roztrhat koňmi. [9] => [10] => Když thébský král [[Pentheus]], který zakázal uctívat boha vína, zajal Dionýsa s celým jeho průvodem, bakchantky se rozprchly a v bakchickém šílenství trhaly nejprve dobytek, potom se obrátily proti Pentheovi a na kusy roztrhaly i jeho. Zuřící ženy vedla Pentheova matka [[Agaué]] a vlastní rukou srazila synovi hlavu. [11] => [12] => Když pěvec [[Orfeus]] v háji truchlil nad ztrátou své milované ženy, bakchantky ho ukamenovaly. Později mu také utrhly hlavu a hodily ji do řeky. [13] => [14] => Bakchantky jsou mytické, ale i skutečné, obojí tropily výtržnosti při bakchických slavnostech. Již ve starém [[Řím]]ě proti nim musela dokonce zasahovat státní moc. Ostatně výraz „''bakchanálie''“ přetrval dodnes v popisu bohapustých pitek a nespoutaných zábav. [15] => [16] => == Odraz v umění (výběr) == [17] => === Výtvarné umění === [18] => * ''Tanec bakchantek'', 1. stol. n. l., freska ve [[Villa dei Misteri|Ville dei Misteri]], [[Pompeje]]. [19] => * Antická socha bakchantky, zničena při zemětřesení ve Skopji v roce 1963 [20] => * [[Jean-Honoré Fragonard]], Spící bakchantka, Louvre [21] => * [[Élisabeth Vigée-Lebrun]], ''Bakchantka hrající si s tygrem'', obraz, kolem 1800, Museum Saint Brieuc [22] => * [[Gustave Courbet]], ''Mladá bakchantka'', obraz (1847) [23] => * [[Josef Václav Myslbek]], ''Bakchantky'', medailon (1872) [24] => * [[André Lhote]], ''Rozpustilý výlet'', [25] => * [[Antonín Procházka]], ''Bakchanálie'' (1904), Moravská galerie Brno [26] => [27] => === Divadlo a literatura === [28] => * [[Eurípidés]] ''Bakchantky'', neúplně dochovaná tragédie o thébských bakchantkách, kolem roku 460 př. n. l. Hru uvedlo například [[Národní divadlo]] v Praze roku [[2022]]. [29] => * [[Catullus]] : Attis [30] => * [[Horatius]], Ódy III, 19 [31] => * [[Ovidius]], Proměny [32] => * [[Tacitus]], Letopisy [33] => * [[Maurice de Guérin]], Bakchantka, báseň v próze (1835) [34] => [35] => === Film === [36] => * [[Jean Cocteau]], [[Orfeus (film)|Orfeus]] (1949), představuje ''klub bakchantek'' [37] => * [[Giogio Ferroni]], ''Bakchantky'' (1960), tématem je rivalita Penthea a Dionýsa [38] => [39] => == Odkazy == [40] => [41] => === Literatura === [42] => * Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 [43] => * Sandrine Augusta-Boularot et alii: ''Slovník řecko-římské mytologie a kultury'', nakl. EWA Praha, 1993, s. 58-59, {{ISBN|80-85764-02-4}} [44] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [45] => * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [46] => * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, {{ISBN|80-7234-287-8}} [47] => * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' [48] => [49] => === Externí odkazy === [50] => * {{Commonscat}} [51] => [52] => {{Autoritní data}} [53] => [54] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [] => )
good wiki

Bakchantky

Vlídná a krotká Bakchantka (William-Adolphe Bouguereau, 1894) 'Bakchantky', (latinsky Bacchae, řecky Μαινάδες) jsou v řecké mytologii průvodkyně boha vína Dionýsa či Bakcha, také neúplně dochovaná antická Euripidova divadelní hra. Byly zvané také mainady („šílící“ nebo „třeštící“), thyiády nebo Bassaridy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dionýsos','Eurípidés','Kentaur','Siléni','řecká mytologie','latina','Agaué','Řím','Soubor:William-Adolphe Bouguereau (1825-1905) - Bacchante (1894).jpg','Josef Václav Myslbek','Élisabeth Vigée-Lebrun','Pan (mytologie)'