Array ( [0] => 15491757 [id] => 15491757 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bakteriofág [uri] => Bakteriofág [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:T4 Bacteriophage.gif|náhled|Strukturní model bakteriofága T4]] [1] => [[Soubor:Bakteriofág.svg|náhled|Diagram typického bakteriofága]] [2] => '''Bakteriofág''' (odvozený ze slov [[bakterie]] a fagein – řecky φᾰγεῖν, „jíst“), zkráceně '''fág''', je obecný název pro [[virus]] infikující bakterie. [3] => Bakteriofágy jsou nejpočetnějším biologickým objektem v [[biosféra|biosféře]], jejich počet se odhaduje na 1031 částic.Brüssow H., Hendrix R. W. 2002. Phage genomics: small is beautiful. ''Cell'' 108: 13–16.{{Citace monografie | autor = Mc Grath S and van Sinderen D (editors). | titul = Bacteriophage: Genetics and Molecular Biology | vydání = 1st | vydavatel = Caister Academic Press | rok = 2007 | url=http://www.horizonpress.com/phage | isbn = 978-1-904455-14-1 }} Můžeme je najít na všech místech osídlených jejich bakteriálními [[hostitel]]i, jako například [[půda]] nebo [[Střevo|střeva]] [[živočichové|živočichů]]. Jedním z nejkoncentrovanějších nalezišť fágů a dalších virů je [[mořská voda]], ve které bylo nalezeno až 9 ⋅ 108 [[virion]]ů na mililitr{{Citace periodika | autor=Wommack KE, Colwell RR | titul=Virioplankton: viruses in aquatic ecosystems | periodikum=Microbiol. Mol. Biol. Rev. | ročník=64 | číslo=1 | strany=69–114 | rok=2000 | měsíc=March | pmid=10704475 | doi= 10.1128/MMBR.64.1.69-114.2000| url=http://mmbr.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10704475}} a až 70 % mořských bakterií jimi může být infikováno.Prescott, L. (1993). Microbiology, Wm. C. Brown Publishers, {{ISBN|0-697-01372-3}} Fágy byly dlouho považovány za neživé objekty, protože nemají vlastní [[metabolismus]], nereagují na změny okolí a pro svoje [[rozmnožování]] využívají bakterie, ale v současnosti jsou oficiálně označovány jako tzv. '''živé nebuněčné entity'''. [4] => [5] => Bakteriofágy jsou výrazně menší než bakterie, jejich velikost se pohybuje obvykle mezi 20 a 200 [[nanometr|nm]]. [6] => Typická stavba fágů zahrnuje [[bílkovina|bílkovinnou]] [[kapsida|kapsidu]] a v ní uzavřený [[Genom|genetický materiál]]. [7] => Na kapsidu krčkem navazuje bičík s bičíkovou pochvou, bazální destičkou a vlákny bičíku sloužícími k přichycení na povrch bakterie.Tato typická stavba se týká bakteriofágů náležejících řádu ''Caudovirales'', s dsDNA jako nositelem genetické informace (naprostá většina rodů). Existují však i fágy s kapsidou bez bičíku (tvaru mnohostěnu - např. ''Corticovirus, Cystovirus'', šroubovice - ''Inovirus, Plectrovirus'', i jiného ''Plasmavirus'') [8] => Genetický materiál je tvořen [[DNA]] nebo RNA{{Citace periodika | příjmení = Fiers | jméno = W. | titul = Complete nucleotide sequence of bacteriophage MS2 RNA: primary and secondary structure of the replicase gene | periodikum = Nature | ročník = 260 | číslo = 5551 | datum = 1976-04-08 | strany = 500–507 | doi = 10.1038/260500a0 | spoluautoři = Contreras, R.; Duerinck, F.; Haegeman, G.; Iserentant, D.; Merregaert, J.; Min Jou, W.; Molemans, F.; Raeymaekers, A.; Van den Berghe, A.; Volckaert, G.; Ysebaert, M.}}, a to jednovláknová (ssDNA – angl. single-stranded) i dvouvláknová (dsDNA – double-stranded), kružnicová i lineární, dlouhá 5000 až 500 000 [[nukleotid]]ů. [9] => [10] => Po 60 let byly fágy užívány v [[sovětský svaz|Sovětském svazu]] jako alternativa k [[antibiotikum|antibiotikům]].BBC Horizon (1997): ''The Virus that Cures'' - Documentary about the history of phage medicine in Russia and the West Po objevení [[penicilin]]u a jeho zavedení do klinické praxe se však pozornost zaměřila na [[antibiotikum|antibiotika]] a fágy ustoupily do pozadí. Jejich výzkum se udržel jedině v bývalém Sovětském svazu, zejména v Eliavově institutu v [[gruzie|gruzínském]] [[Tbilisi]], který funguje dodnes a vyrábí bakteriofágové preparáty k léčbě bakteriálních infekcí. V současnosti však fágy zažívají celosvětový "comeback", zejména kvůli neustále rostoucímu počtu multirezistentních kmenů bakterií (např. ''[[Staphylococcus aureus]]'', ''[[Pseudomonas aeruginosa]]'', atd.). [11] => [12] => == Historie == [13] => Už v roce [[1896]] si chemik E. H. Hankin všiml, že nějaká látka v řece [[Ganga|Ganze]] ničí bakterii ''[[Vibrio cholerae]]'' způsobující [[cholera|choleru]]. V roce [[1915]] pak britský [[mikrobiologie|mikrobiolog]] Frederick W. Twort izoloval objekty, které byly o několik let později nazvány bakteriofágy - totiž „požírači bakterií“. Kromě Tworta se na objevu bakteriofágů podílel i francouzsko-kanadský mikrobiolog Félix d'Herelle, který fágy izoloval v roce 1917 nezávisle na něm a později je úspěšně použil k léčbě [[úplavice]] (právě on je autorem termínu bakteriofág). [14] => [15] => == Bakteriofágy jako léky (fágová terapie) == [16] => Bakteriofágy jsou schopné [[Lýza|lyzovat]] napadené bakterie, mohou proto sloužit jako účinná antibakteriální léčiva. Problém je v tom, že každý druh bakteriofága napadá jen konkrétní druh bakterie, ve velké většině případů však pouze několik [[kmen (biologie)|kmenů]] v rámci tohoto druhu. Aby byla léčba účinná, musí se nejprve přesně určit konkrétní bakteriální druh a kmen, který způsobil infekci, a pak podat pacientovi přesně vybrané bakteriofágy. [17] => [18] => Léčba pomocí bakteriofágů je tedy časově náročnější než např. použití širokospektrálních [[Antibiotikum|antibiotik]]. Ovšem vzhledem k tomu, že v současnosti je již mnoho bakteriálních kmenů [[Antibiotická rezistence|rezistentních]] vůči nejméně jednomu antibiotiku (některé nemocniční kmeny ''[[Staphylococcus aureus]]'' (lidově „zlatý stafylokok“) jsou rezistentní vůči všem běžně používaným antibiotikům včetně [[vankomycin]]u, který je tzv. antibiotikem první volby u komplikovaných [[Infekční onemocnění|infekcí]]) se nakonec fágy ukazují jako lepší varianta. [[Fágová terapie]] má oproti antibiotikům mnoho velkých výhod, např.: [19] => [20] => # Bakterie si v dlouhodobém horizontu nedokáží vytvořit rezistenci k bakteriofágům, protože fágy taktéž [[mutace|mutují]] a některé z těchto mutací pomohou překonat bakteriální rezistenci („nikdy nekončící závod“) [21] => # Fágy jsou vysoce specifické, konkrétní fág (nebo úzká skupina fágů) je schopen infikovat pouze konkrétní bakteriální kmen (nebo úzkou skupinu kmenů), a tak chrání [[mikroflóra|mikroflóru]] organismu. [22] => # Příprava a výroba bakteriofágových preparátů je mnohem levnější než zavedení nového antibiotika. [23] => # Produkce fágových preparátů je taktéž nesrovnatelně rychlejší než zavádění nových antibiotik. [24] => [25] => == Toxiny kódované bakteriofágy == [26] => Kromě užitečných vlastností, které mají bakteriofágy jako ničitelé bakterií, však mohou také negativně ovlivňovat průběh bakteriálních infekcí [[zvíře|zvířat]] a [[člověk]]a. [27] => [28] => Po infekci bakteriální buňky mohou totiž přejít do latentního, '''lyzogenního stavu''', kdy se bakteriofág (resp. už pouze jeho [[nukleová kyselina]]) začlení do genetické informace buňky. Fág v tomto stavu se označuje jako tzv. '''profág'''. Zpětný proces, vyčlenění (excize) z bakteriální DNA a přechod do lytické fáze ([[Replikace DNA|replikace]] a lyze buňky), může nastat při „stresu“ bakteriální buňky vyvolaném např. zvýšenou [[teplota|teplotou]], [[Ultrafialové záření|UV zářením]] nebo některými antibiotiky. Fágy v lyzogenním stavu jsou součástí bakteriální DNA a jsou spolu s ní také replikovány při [[Buněčné dělení|buněčném dělení]]. V [[genom]]u některých bakteriofágů se vyskytují [[gen]]y pro [[toxin]]y, které tím lyzogenizovaná bakterie (bakterie s profágem) má možnost produkovat. Takto se i z relativně neškodné bakterie může stát vysoce [[patogen]]ní původce onemocnění. [29] => [30] => Tento proces, kdy bakterie díky profágu získá nové vlastnosti, se nazývá '''lyzogenní konverze'''. Ta může být pozitivní, což je případ zisku genu pro toxin, ale i negativní, kdy profág svým začleněním do některého z genů bakterie přeruší jeho [[Sekvence nukleové kyseliny|sekvenci]], a tím gen inaktivuje. Příkladem pozitivní lyzogenní konverze je bakterie ''[[Corynebacterium diphtheriae|Corynebacterium diphteriae]]'' způsobující [[záškrt]] - při lyzogenizaci bakteriofágem B začne produkovat toxin, který je kódován fágovým genem. Infekce takovými bakteriemi je mnohem vážnější než „obyčejný“ záškrt. Stejně tak některé kmeny ''[[Escherichia coli]]'', neškodné bakterie, která žije jako [[Komenzálismus|komenzál]] v tlustém střevě, mohou způsobovat vážné zdravotní potíže (enterohemoragická ''E. coli''). Tyto kmeny jsou s největší pravděpodobností také infikované bakteriofágem, jehož genetická informace způsobuje patogenitu těchto kmenů. [31] => [32] => S vazbou na předchozí část (Bakteriofágy jako léky (fágová terapie)) je nutno doplnit, že '''fágy užívané ve fágové terapii nejsou schopny existovat ve stavu profága''', a tím nemají možnost ovlivňovat průběh bakteriálních infekcí lyzogenní konverzí. To je velmi důležité, protože pokud by tuto schopnost měly, místo vyléčení nemocného by mohly jeho stav naopak výrazně zhoršit. [33] => [34] => == Odkazy == [35] => [36] => === Poznámky === [37] => [38] => [39] => === Reference === [40] => [41] => [42] => === Literatura === [43] => Lhotský, Josef. ''Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie''. Praha, Academia, 2015, 208 s. [44] => [45] => === Externí odkazy === [46] => * {{commonscat}} [47] => * {{Wikislovník|heslo=bakteriofág}} [48] => * [http://osel.cz/index.php?clanek=2086 Článek „LMP102“ na severu OSEL] - Článek referuje o přípravku LMP102 na bázi bakteriofágů pro použití v potravinářském průmyslu. Věnuje se však i problematice bakteriofágů a jejich případného využití člověkem obecně. [49] => * [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/181-bakteriofagy-navrat-podivne-lecby/video/ Bakteriofágy – návrat „podivné“ léčby] - Díl pořadu PORT z roku 2007 rozebírá fágovou terapii, její podstatu, historii a využití v zahraničí i v ČR. [50] => [51] => {{Autoritní data}} [52] => {{Portály|Biologie}} [53] => [54] => [[Kategorie:Viry]] [55] => [[Kategorie:Bakteriologie]] [] => )
good wiki

Bakteriofág

Strukturní model bakteriofága T4 Diagram typického bakteriofága Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein - řecky φᾰγεῖν, „jíst“), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie. Bakteriofágy jsou nejpočetnějším biologickým objektem v biosféře, jejich počet se odhaduje na 1031 částic.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'antibiotikum','Staphylococcus aureus','Ganga','Pseudomonas aeruginosa','Tbilisi','penicilin','Genom','nukleotid','bakterie','virus','cholera','biosféra'

Antibiotikum

Bakterie

Biosféra

Cholera

Cholera is a deadly infectious disease caused by the bacterium Vibrio cholerae.

Ganga

Genom

Nukleotid

Nukleotid je chemická sloučenina, která je základní stavební jednotkou nukleových kyselin - DNA a RNA.

Penicilin

Tbilisi

Tbilisi je hlavní město a největší město Gruzie.

Virus