Array ( [0] => 14748694 [id] => 14748694 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Baktrie [uri] => Baktrie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:BactriaMap.jpg|upright=1.6|náhled|Mapa Baktrie]] [1] => '''Baktrie''' (staropersky ''Báchtriš'', [[Perština|novopersky]] ''Báchtar'', [[Řečtina|řecky]] ''Βακτριανή'', [[Latina|latinsky]] ''Bactria'', [[Čínština|čínsky]] 大夏, ''Ta Sia'') je název historické země v oblasti dnešního severního [[Afghánistán]]u, jejímž hlavním městem byla Baktra, pozdější [[Balch]]. Hranice Baktrie tvořilo na severu pohoří [[Bajsuntau]]{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Čeští archeologové vyřešili 40 let starou záhadu: našli hranice dávné Baktrie [3] => | periodikum = ČT24 [4] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2480722-cesti-archeologove-vyresili-40-let-starou-zahadu-nasli-hranice-davne-baktrie [5] => | jazyk = cs [6] => | datum přístupu = 2022-02-13 [7] => }}, na jihu pohoří [[Hindúkuš]], na západě řeka [[Murgáb]] a na východě dnešní [[Badachšán]]. [8] => [9] => Ve [[starověk]]u obývalo Baktrii, jejíž území je z valné části hornaté, [[Indoevropané|indoevropské]] [[etnikum]] Baktrů, příbuzné s [[Médie|Médy]], [[Peršané|Peršany]] a [[Parthové|Parthy]]. Vedle toho zde žili i polonomádští [[Sakové]], náležející ke [[Skythové|skythské]] skupině íránských národů. Starořecký historik [[Ktésias]] uvádí, že z Baktrie pocházel perský prorok [[Zarathuštra]], zakladatel [[zoroastrismus|zoroastrismu]]. [10] => [11] => == Dějiny == [12] => Do psaných dějin vstupuje Baktrie kolem roku [[540 př. n. l.]], kdy si její území podrobil zakladatel [[Perská říše|perské říše]] [[Kýros II.]], bližší okolnosti výboje však nejsou známy. Nejpozději od vlády krále [[Dareios I.|Dareia I.]] ([[522 př. n. l.|522]]–[[486 př. n. l.]]) pak tvořila země jednu z hlavních [[Satrapie|satrapií]] [[Achaimenovci|achaimenovské]] monarchie. Současníci velebili její úrodnost a bohatství, a třebaže označení „říše tisíce měst“ může být poněkud nadsazené, přinejmenším to dokládá civilizační úroveň tamních obyvatel. Také pověstné bakterské [[Kůň|koně]] a obávaná [[Jezdectvo|jízda]] si získali u antických kronikářů značný respekt, především v důsledku [[Řecko-perské války|řecko-perských válek]] v [[6. století př. n. l.]] [13] => [14] => Význam Baktrie v době trvání achaimenovské říše podtrhuje fakt, že jejími satrapy byly velmi často jmenovány osoby přímo spřízněné s vládnoucí dynastií, ať už se jednalo o [[Masistés|Masista]], syna Dareia I. a [[Atossa|Atossy]], dcery Kýra II., nebo o [[Béssos|Béssa]], muže, který sehrál rozhodující úlohu při zavraždění posledního perského krále [[Dareios III.|Dareia III.]] ([[336 př. n. l.|336]]–[[330 př. n. l.]]) a byl novým vládcem Íránu [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] za tento čin popraven. S příchodem [[Starověká Makedonie|Makedonců]] nastala sice nová éra v historii země, ale nikoli počátek jejího úpadku – jen perské vlivy poněkud zatlačila do pozadí vnějšková [[Helénismus|helenizace]], projevující se zejména v [[Umění starověku|sochařství]]. [15] => [16] => === Helénistické období === [17] => Kolem roku [[310 př. n. l.]] ovládl východní oblasti někdejší achaimenovské říše jeden z Alexandrových vojevůdců, [[Seleukos I.|Seleukos]], který se roku [[305 př. n. l.]] prohlásil králem. V [[Seleukovská říše|říši Seleukovců]] zintenzivnily kulturní kontakty mezi západem a východem (máurjská [[Indie]]), nicméně již velmi brzy docházelo k separatistickým tendencím na periferii, kde si jednotliví satrapové snažili vybudovat nezávislé postavení. Situaci jim ulehčoval fakt, že seleukovští panovníci sídlili daleko na západě, v [[Sýrie|syrské]] [[Antiochie|Antiochii]], a o východ své říše jevili pramalý zájem. [18] => [19] => Stranou tohoto vývoje nezůstala ve [[3. století př. n. l.]] ani Baktrie, ležící v nejvýchodnějších částech monarchie a těžko kontrolovaná ze středisek ve Středomoří. Zdejší satrapa [[Diodotos I.|Diodotos]] odpadl kolem roku [[250 př. n. l.]] od [[Antiochos II. Theós|Antiocha II.]], prohlásil se králem a založil vlastní státní útvar, dnes známý pod názvem [[řecko-baktrijské království]]. Mísily se v něm řecké kulturní prvky s perskými a indickými, přičemž jeho rozloha zahrnovala původně i téměř celý dnešní [[Chorásán]] spolu s částí Indie. [20] => [21] => Ani baktrijská říše však nezůstala ušetřena vnitřních rozbrojů a navíc ji ze západu začali ohrožovat [[Parthové]] a ze severu Sakové. Nakonec se rozpadla na dvě části a kolem roku [[130 př. n. l.]] dobyli její teritorium nomádi, známí z čínských pramenů pod názvem [[Jüe-č’]]. Chorásán získali Parthové, [[Drangiana|Drangianu]] (dnes [[Sístán]]) Sakové. [22] => [23] => === Kušánské období === [24] => [[Soubor:KanishkaCoin3.JPG|náhled|vpravo|160px|Mince krále Kanišky]] [25] => Jüe-č’ založili v Baktrii novou říši, rozdělenou na pět klanových panství, jejichž názvy se dochovaly. Uštědřili také řadu porážek Parthům, během bojů s nimi zahynuli dva parthští králové – [[Fraatés II.]] a [[Artabanos I.]] Zhruba od roku [[90 př. n. l.]] se mezi klany postupně prosadil klan [[Kušánská říše|kušánský]], jehož moc dosáhla vrcholu za krále [[Kudžula Kadfises|Kudžúly Kadfisa]] (cca [[30]]–[[80]] n. l.) a [[Kaniška|Kanišky]] (cca [[100]]–[[126]]). Tehdy se kušánská říše rozprostírala od břehů [[Aralské jezero|Aralského jezera]] až do krajů západní [[Čína|Číny]] a na jihu až k hranicím Indie. [26] => [27] => Jazykově a kulturně se příslušníci kušánské elity brzy asimilovali – Kaniška byl například zcela jistě vyznavač [[Zoroastrismus|zoroastrismu]]. V říši se nicméně střetávaly různé kulturní vlivy, západní i východní, což lze dobře vidět na soudobém umění, kombinujícím řecké prvky s indickými. Místní učenci pěstovali [[Buddhismus|buddhisticko]]-[[Hinduismus|hinduistickou]] teologii, stavěly se [[Chrám ohně|chrámy ohně]] i buddhistické svatyně, mincovnictví vykazovalo vlivy řecké a parthské. Tato smíšená kultura přežila i zánik kušánské říše kolem roku [[250]] n. l., třebaže na ní měla později silný vliv kultura [[Sásánovci|sásánovské]] Persie. Lokální kušánská knížata vládla v oblasti až do [[5. století]]. [28] => [29] => === Hefthalitské období === [30] => Od [[4. století]] n. l. začali do Baktrie pronikat [[Hefthalité]], kmenový svaz, tvořený různými nomádským etniky turkitského, mongolského a indoevropského původu. Hefthalité převzali podobně jako jejich kušánští předchůdci [[Baktrijština|baktrijštinu]] jako správní řeč, sami však na lokální rovině nadále užívali turkitské dialekty. Jejich vládci se od počátku [[5. století]] nacházeli takřka nepřetržitě ve válečném stavu s Persií a dočasně jí odňali několik východních provincií, především Chorásán. Teprve sásánovskému králi [[Husrav I.|Husravu I.]] se s pomocí Turků podařilo zlomit kolem roku [[560]] hefthalitskou moc – od těch dob byla Baktrie po dlouhé době opět pevně v perských rukou. [31] => [32] => === Islamizace a následný vývoj === [33] => V důsledku [[Islámská expanze|muslimské expanze]] ([[bitva u Nehávandu]] v roce [[642]]) se Baktrie stala v [[7. století]] součástí [[Arabové|arabského]] [[chalífát]]u se sídlem v [[Medína|Medíně]]. Před postupujícími útočníky sem uprchlo mnoho Peršanů, kteří zcela změnili dosavadní strukturu obyvatelstva. V následujících staletích byla Baktrie postupně islamizována, přičemž její vládci se po rozkladu [[Abbásovci|abbásovské říše]] velmi často měnili. Pravou pohromou pak byla pro celou oblast invaze [[Mongolové|Mongolů]] po roce [[1200]], jíž padlo za oběť mnoho starých měst včetně Baktry–Balchu. [34] => [35] => Do novodobého [[Afghánistán|afghánského]] státu byla větší část Baktrie začleněna v [[19. století]] a ani třenice [[Ruské impérium|carského Ruska]] s [[Spojené království Velké Británie a Irska|Anglií]] o vliv v regionu na tom nic nezměnily. [36] => [37] => ==Odkazy== [38] => === Reference === [39] => [40] => [41] => === Literatura === [42] => * Alram, M.: ''Die Geschichte Ostirans von den Griechenkönigen in Baktrien und Indien bis zu den iranischen Hunnen (250 v. Chr.–700 n. Chr.)'', in: ''Weihrauch und Seide. Alte Kulturen an der Seidenstraße'', ed. W. Seipel, Wien 1996, s. 119–140 [43] => * ''Baktrien'', in: ''Kleines Lexikon des Hellenismus'', Wiesbaden 1993, s. 93–96 [44] => [45] => === Související články === [46] => * [[Indo-řecké království]] [47] => * [[Dějiny Afghánistánu]] [48] => * [[Chorásán]] [49] => * [[Transoxanie]] [50] => * [[Sogdiana]] [51] => * [[Chórezm]] [52] => * [[Baktrijsko-margiánský archeologický komplex]] [53] => [54] => === Externí odkazy === [55] => * {{Commonscat}} [56] => * [http://www.livius.org/ba-bd/bactria/bactria.html Baktrie na serveru Livius (anglicky)] [57] => * [https://web.archive.org/web/20071009204610/http://www.iranica.com/newsite/articles/v3f4/v3f4a004.html Baktrie v Encyclopaedia Iranica (anglicky)] [58] => [59] => {{Autoritní data}} [60] => {{Portály|Starověk}} [61] => [62] => [[Kategorie:Starověký Orient]] [63] => [[Kategorie:Starověká Persie]] [64] => [[Kategorie:Starověká Indie]] [65] => [[Kategorie:Dějiny Afghánistánu]] [66] => [[Kategorie:Historická území Íránu]] [67] => [[Kategorie:Historická území]] [68] => [[Kategorie:Dějiny Střední Asie]] [69] => [[Kategorie:Íránské státy a území]] [] => )
good wiki

Baktrie

Mapa Baktrie Baktrie (staropersky Báchtriš, novopersky Báchtar, řecky Βακτριανή, latinsky Bactria, čínsky 大夏, Ta Sia) je název historické země v oblasti dnešního severního Afghánistánu, jejímž hlavním městem byla Baktra, pozdější Balch. Hranice Baktrie tvořilo na severu pohoří Bajsuntau, na jihu pohoří Hindúkuš, na západě řeka Murgáb a na východě dnešní Badachšán.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Parthové','Chorásán','Afghánistán','5. století','3. století př. n. l.','Seleukovská říše','Perská říše','Atossa','Ktésias','Badachšán','Spojené království Velké Británie a Irska','Sýrie'