Array ( [0] => 15480603 [id] => 15480603 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Balaton [uri] => Balaton [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - vodní plocha [2] => | název = Balaton [3] => | obrázek = Views of Balatonfüred and Lake Balaton from Tihany Peninsula, Hungary.jpg [4] => | popisek = Balaton z poloostrova [[Tihany]] [5] => | typ = [[tektonické jezero|tektonicko]]-[[deflace (geomorfologie)|deflační]] [6] => | rozloha = 596 km² [7] => | délka = 78 km [8] => | šířka = 12 km [9] => | povodí = [10] => | hloubka = 11 [11] => | nadmořská výška = 105 [12] => | pobřeží = 197 km [13] => | přítok = [[Zala (řeka)|Zala]] [14] => | odtok = vodní kanál [[Sió (kanál)|Sió]] [15] => | ostrovy = [16] => | sídla = [[Keszthely]], [[Siófok]], [[Balatonfüred]] [17] => | typ správního celku1 = [[Župa|Župy]] [18] => | název správního celku1 = [[Somogy]], [[Veszprém (župa)|Veszprém]], [[Zala]] [19] => | státy = {{vlajka a název|Maďarsko}} [20] => | světadíl = [[Evropa]] [21] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |relief = 1| position=right |lat_deg=46 |lat_min=48 |lat_sec=23 |lon_deg=17 |lon_min=42 |lon_sec=11 |float=center |caption= |label=Balaton |mark=Blue pog.svg}} [22] => }} [23] => '''Balaton''' (česky též ''Blatenské jezero'') je [[jezero]] v [[Maďarské župy|župách]] [[Somogy]], [[Veszprém (župa)|Veszprém]] a [[Zala]] v [[Maďarsko|Maďarsku]] v [[Dunajská rovina|Dunajské rovině]]. Je to největší jezero ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], právě pro jeho velikost se mu v maďarštině říká také '''''Magyar tenger''''' – ''Maďarské moře''.{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = JAK JE BALATON HLUBOKÝ A PROČ SE AŽ DO SOUČASNOSTI ZMENŠOVAL? [25] => | periodikum = svetobeznik.info [26] => | jazyk = cs [27] => | url = https://svetobeznik.info/balaton-hloubka/ [28] => | datum přístupu = 2023-08-31 [29] => }}{{Citace monografie [30] => | příjmení = Bedford [31] => | jméno = Neal [32] => | příjmení2 = Fallon [33] => | jméno2 = Steve [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [36] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [37] => | vydavatel = Lonely Planet [38] => | místo = [39] => | rok = 2006 [40] => | počet stran = [41] => | isbn = 978-174-104-223-8 [42] => | kapitola = [43] => | strany = 186 [44] => | jazyk = angličtina [45] => }} Patří podle typu mezi takzvaná [[stepní jezero|stepní jezera]], která se nacházejí v celé [[Eurasie|Eurasii]]. [46] => [47] => == Název == [48] => [49] => Název jezera pochází ze [[Slované|slovanského]] výrazu ''blato'' – bažina. Byl přejat do maďarštiny a jako jedno z mála místních jezer nemá koncovku ''-tó'', označující právě souvislou vodní plochu. Maďaři jej familiárně označují jako ''Balcsi''. [50] => [51] => [[Latina|Latinský]] název pro Balaton zněl ''lacus Pelsodis'' nebo jen ''Pelso'',{{Citace monografie [52] => | příjmení = Bedford [53] => | jméno = Neal [54] => | příjmení2 = Fallon [55] => | jméno2 = Steve [56] => | odkaz na autora = [57] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [58] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [59] => | vydavatel = Lonely Planet [60] => | místo = [61] => | rok = 2006 [62] => | počet stran = [63] => | isbn = 978-174-104-223-8 [64] => | kapitola = [65] => | strany = 188 [66] => | jazyk = angličtina [67] => }} což označuje mělké jezero. [68] => [69] => Německý název pro jezero je ''Plattensee''. Je nepravděpodobné, že bylo toto jméno dáno pro nízkou hloubku jezera, neboť přídavné jméno platt je přejato z [[řečtina|řečtiny]] odkud se do [[němčina|němčiny]] dostalo v [[17. století]] přes [[francouzština|francouzštinu]]. Pozoruhodné je také to, že průměrná hloubka Balatonu (3,2 m) není pro tuto oblast nikterak určující, [[Neziderské jezero]] je ještě mělčí. [70] => [71] => == Historie == [72] => Základ geologického podloží Balatonu tvoří mezozoické sedimenty, avšak samotné jezero není starší 15 000 let, kdy se začala větrnou erozí a tektonickými posuvy tvořit malá jezírka, která se postupně propojovala a přibližně před 10 000 lety mělo nově vzniklé jezero o třetinu větší rozlohu než dnes. Je velmi intenzivně zanášen materiálem neseným větrem a vodními přítoky. Již dnes tvoří sedimenty na dně 6–10 metrů mocnou vrstvu, a pokud by nebyl každoročně bagrován,{{Doplňte zdroj}} za několik málo tisíc let by se zanesl úplně. [73] => [74] => V lednu [[846]] začal kníže [[Pribina]] stavět pevnost jako sídlo své moci a několik kostelů v oblasti Balatonu, na území dnešního [[Zalavár]]u obklopeného lesy a bažinami podél řeky Zaly. Jeho dobře opevněný hrad a hlavní město Dolnopanonského knížectví se stal známým jako [[Blatnohrad]] nebo Moosburg (doslova „Pevnost bažin“) a představoval jako proti Bulharům. [75] => [76] => Během válek mezi Habsburky a Turky sloužilo po nějakou dobu jako přirozená hranice mezi oběma impérii (Habsburkové kontrolovali severní a Turci jižní břeh). [77] => [78] => Hladina jezera klesá a jeho rozloha se od [[18. století]] (kdy bylo zdokumenováno na mapě [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]] do jisté míry zmenšila. Jezero pokračovalo ještě na svém západním okraji (do prostoru, kde dnes leží jezero [[Feneki-tó]]. Rovněž se západně od [[Hévíz]]u rozkládá [[Malý Balaton]] ({{vjazyce2|hu|Kis Balaton}}). V roce [[1776]] provedl detailní průzkum pobřeží [[Sámuel Krieger]] a zanesl jej [[Kriegerova mapa Balatonu|mapy]]. Kromě pevných břehů na mnoha místech jezero přecházelo v močály a bažiny. Ty byly postupem času vysušeny. [79] => [80] => [[File:09627-Siofok-1908-Plattensee-Brück & Sohn Kunstverlag.jpg|left|thumb|Břehy jezera na počátku 20. století]] [81] => [[File:Hotel Tihany. Fortepan 121.jpg|left|thumb|Hotel Tihany v roce [[1963]].]] [82] => Na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] se Balaton stal atraktivní destinací pro maďarské umělce ale také průmyslníky a společenskou smetánku. Vlastníci pozemků propagovali lokalitu k společenskému rozvoji mimo jiné proto, že choroba s názvem [[phylloxera]] zničila jejich vinice a potřebovali tak nový zdroj příjmů. Začaly vznikat základy pro dnešní letoviska. V témže době se stal i střediskem výzkumu maďarských biologů, geologů, hydrologů a dalších vědců, což vedlo k tomu, že na jeho břehu byl v roce [[1927]] postaven první biologický výzkumný ústav v zemi. V roce [[1909]] dosáhl severního pobřeží vlak a u jižního již roku [[1861]]. [83] => [84] => Poslední velká německá ofenzíva [[druhá světová válka|druhé světové války]], [[operace Frühlingserwachen]], probíhala v [[březen 1945|březnu 1945]] v prostoru jezera. Občas bývá označována i právě podle jezera Balatonu. Skončila neúspěchem pro německé vojsko a vítězstvím [[Rudá armáda|Rudé armády]]. [85] => [86] => Během 60. a 70. let [[20. století]] se Balaton stal díky soustředěnému úsilí maďarské vlády hlavní turistickou destinací, což vedlo k tomu, že počet hostů v místních hotelech a kempech vzrostl ze 700 000 v červenci [[1965]] na dva miliony o deset let později. Víkendoví návštěvníci regionu, vč. desetitisíce z Budapešti, dosáhl do roku [[1975]] počtu více než 600 000. V jednotlivých městech na pobřeží byla budována nová infrastruktura (např. rozsáhlé vícepatrové hotely) a postaveny nové komunikace, např. [[Dálnice M7 (Maďarsko)|dálnice z Budapešti]]. Velký počet návštěvníků umožnil především fakt, že se zde konaly závodní dovolené velkých maďarských zaměstnavatelů. Místo bylo oblíbené i u turistů z dalších zemí [[Východní blok|východního bloku]], např. z [[Československá socialistická republika|ČSSR]], ale i [[Východní Německo|východního Německa]]. Cestovali sem také i Němci z bývalého [[Západní Německo|Německa západního]], což vedlo často k tomu, že se zde setkávaly rozdělené rodiny. [87] => [88] => V 90. letech 20. století přestala být ve východní Evropě destinace atraktivní z důvodu nabídky jiných lokalit, především na mořském pobřeží. Situace se měnila až po modernizaci infrastruktury a zlepšení nabídky služeb na břehu jezera. [89] => [90] => V roce [[2007]] byl vyhlášen [[Národní park Balaton]]. [91] => [92] => V roce [[2023]] byl u jezera otevřen závodní okruh.{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = Maďarsko má další závodní okruh, tentokrát u Balatonu [94] => | periodikum = Sport.cz [95] => | jazyk = cs [96] => | url = https://www.sport.cz/clanek/moto-formule-1-madarsko-ma-dalsi-zavodni-okruh-tentokrat-u-balatonu-4207544 [97] => | datum přístupu = 2023-08-31 [98] => }} [99] => [100] => == Zeměpisné podmínky == [101] => Rozkládá se v kotlině [[tektonika|tektonického]] původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí pohoří [[Bakoňský les]]. Má rozlohu 596 [[kilometr čtvereční|km²]], délku 78 [[kilometr|km]] a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 [[metr|m]]. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m. Dno jezera dosahuje největší hloubky prostoru blížímu se jižnímu pobřeží. [102] => [103] => Jezero vzniklo [[větrná eroze|větrnou erozí]] a následnou [[deflace (geomorfologie)|deflací]] (větrným odnosem materiálu). [104] => [105] => {{Panorama|obrázek=Peter Stehlik 2010.09.09 005 2010.09.09 020-8 A images.jpg|šířka=1200|popisek=Panorama přes Balaton a Keszthely}} [106] => [107] => == Vodní režim == [108] => Povodí Balatonu má rozlohu 5180 km{{sup|2}}, množství vody se pohybuje okolo 1,8 × 10{{sup|9}} m{{sup|3}} a obmění se přibližně za 2,2 roky. Výška hladiny byla roku 1976 při stavbě siófokského přístavu upravena a ustálena na přibližně 104 m n. m. Balaton je známý svou klidnou hladinou, avšak při bouřkách či dlouhotrvajícím rychlém větru se vlny objeví velmi rychle a do ohromných velikostí. [109] => [110] => Nejvyšší jsou, pokud vítr fouká z jihozápadního směru. Nejvyšší dosud naměřené měly výšku 1,82 m u břehu a 1,95 m uprostřed jezera, přičemž délka jedné se pohybovala pouze mezi 2–12 m. Je třeba dvou hodin po uklidnění větru, aby se hladina navrátila do původního klidu. [111] => [112] => Slapové jevy jsou patrné pouze v západovýchodním směru. Nejvyšší naměřené se vyskytly 14. května [[1962]], kdy na západě klesla hladina o 45 cm a na východě stoupla o celých 52 cm. Proudění probíhá u hladiny jezera od severního pobřeží k jižnímu a u dna pak ve směru opačném. V místě zúženiny u Tihanyského poloostrova dosahuje rychlost těchto proudů běžně i 2 m/s. V případě přetrvávajícího severního větru je možný i severo-jižní pohyb vodní masy: dosud největší naměřený příklad představuje rozdíl hladiny, kdy v [[Alsóörs]] poklesla o 52,7 cm a v Siófoku se zvýšila o 37,5 cm. [113] => [114] => Proudy vanou z východu na západ při hladině a při dně opačným směrem. [115] => [116] => [[Soubor:Balaton Hungary Landscape.jpg|náhled|vpravo|Balaton]] [117] => [118] => Do Balatonu ústí mnoho krátkých řek. Největším přítokem je [[Zala (řeka)|Zala]] přitékající na jihozápadě z [[Kis-Balaton]]u. Odtok je zajištěn přes [[Sió (kanál)|umělý kanál Sió]] do řeky [[Sió|téhož jména]] (v [[Siófok]]u), která je spojená s [[Dunaj]]em. Jezero je pravidelně zanášeno velkým množstvím sedimentů z řeky Zaly, které na jeho dně vytvořily až desetimetrovou vrstvu. Hladina jezera dlouhodobě klesá{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = Balaton vysychá, jeho hladina denně klesá o jeden centimetr [120] => | periodikum = iDNES.CZ [121] => | jazyk = cs [122] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/balaton-madarsko-rakousko-voda-vysoke-teploty-sucho-neziderske-jezero.A220719_115925_zahranicni_vajo [123] => | datum přístupu = 2023-08-31 [124] => }} a zhoršuje se rovněž i kvalita vody. Podle nejčernějších předpovědí by okolo roku [[2040]] nebylo jezero ke koupání vhodné.{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Bathing in Lake Balaton to become impossible in 10-15 years? [126] => | periodikum = Daily News Hungary [127] => | jazyk = en [128] => | url = https://dailynewshungary.com/bathing-in-lake-balaton-to-become-impossible-in-10-15-years/ [129] => | datum přístupu = 2023-08-31 [130] => }} [131] => [132] => === Mikroklima Balatonu === [133] => Mikroklima balatonského pobřeží se díky severojižnímu natočení, převládajícím jihozápadním větrům, kontinentálnímu okolí a vodní hladině odrážející sluneční záření podobá mediterránnímu. Roční množství slunných hodin se pohybuje okolo dvou tisíc, přičemž nejteplejšími měsíci jsou červen, červenec a srpen, nejslunnějším měsícem je červen a nejméně srážek dopadá v srpnu a září. Výrazně je díky vodní mase stahována teplotní amplituda jak denní, tak i roční. Ke konci léta se však teplota vody pohybuje okolo 28 °C (měří se v hloubce 1 m poblíž města Siófok). O trochu častěji zde také prší, než je tomu v okolní krajině. [134] => [135] => Většinu zim Balaton zamrzá, vrstva ledu se pak pohybuje mezi 20–30 cm. Předpokládá se, že počet dní kdy je břeh jezera pokryt ledem, bude v souvislosti se [[změna klimatu|změnami klimatu]] setrvale klesat. [136] => [137] => Větry nad Balatonem povětšinou vanou z jihu, západu, severozápadu, nebo severu. Z jihozápadu přicházejí pouze ne příliš časté bouřky. Nejsilnější vítr byl zaznamenán dne [[13. červenec|13. července]] [[1961]]. a to 129,6 km/h. [138] => [139] => === Pobřeží === [140] => Pobřeží pod pohoří [[Bakoňský les|Bakoňského lesa]] je prudké a vysoké, místy členité (poloostrov [[Tihany]]) a je porostlé [[les]]y. Na severním břehu se nacházejí vinice ([[Badacsony]]). Zbývající pobřeží je naopak nízké a často [[bažina]]té. Délka pobřeží je asi 200 km. [141] => [142] => [[Soubor:Satellite Image of Lake Balaton.jpg|náhled|vpravo|600px|Satelitní snímek Balatonu]] [143] => == Využití == [144] => Pobřeží jezera je nejdůležitější [[lázně|lázeňskou]] oblastí a po [[Budapešť|Budapešti]] druhým nejoblíbenějším cílem turistů v ''Maďarsku''. Jsou zde [[minerální pramen|minerální]] a [[termální pramen]]y. Na jezeře je rozvinuto [[Rybolov|rybářství]]. [145] => [146] => === Koupání === [147] => Jelikož je Balaton poměrně mělký, prohřívá se rovnoměrně až do dna. Letní teplota vody je 20–27 °C. Zvláště jižní strana jezera je výhodná pro koupání rodiny s dětmi, neboť až ve vzdálenosti 300–500 metrů od břehu dosahuje hloubka vody 2 m. Na severním pobřeží je tato hranice místy již na 10–20 metrech od břehu, navíc je téměř celé zarostlé rákosem. [148] => [149] => === Vodní sporty === [150] => Velká vodní plocha jezera je vhodná pro [[jachting]]. První klub jachtařů tu byl založen v roce [[1867]] v [[Balatonfüred]]u. [151] => [152] => Téměř ve všech částech jezera je povolen [[rybaření|sportovní rybolov]]. Nejčastěji lovené ryby jsou candáti, sumci, štiky, boleni, a kapři. [153] => [154] => == Doprava == [155] => Je prokázáno, že již Římané využívali jezero k vodní dopravě. První parník byl na jezero spuštěn v roce 1846. V dnešní podobě byla lodní doprava obnovena po druhé světové válce. V rekreačních místech jako jsou např. [[Siófok]] a další byla vybudována přístaviště. [156] => [157] => Jezero neslouží pro dopravu nákladní, pouze pro osobní a rekreační dopravu. Jihozápadně od města [[Balatonfüred]] se nachází loděnice. Koná se zde pravidelný závod [[Blue Ribbon Regatta]].{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = How Lake Balaton Is Becoming A Playground For The Rich [159] => | periodikum = Rfel [160] => | jazyk = en [161] => | url = https://www.rferl.org/a/hungary-balaton-playground-rich/32526286.html [162] => | datum přístupu = 2023-08-31 [163] => }} [164] => [165] => Jako významná destinace z hlediska turistiky je dostupné po železnici i po dálnici. Po jižním břehu jezera prochází přirozená mezinárodní spojnice [[Budapešť|Budapešti]] ze [[Záhřeb]]em, prochází tudy silnice celostátního významu č. 7 a [[Dálnice M7 (Maďarsko)|dálnice M7]]. Dále po jižním břehu vede i bývalá uherská Jižní dráha, dnes několik elektrifikovaných tratí. Ty slouží nejen pro dopravu dálkovou, ale také pro obsluhu resortů na břehu jezera, které obklopují značnou část jeho břehu. [166] => [167] => Mezinárodní letiště Sármellék zajišťuje leteckou dopravu na Balaton (ačkoli většina služeb je pouze sezónní). [168] => [169] => === Města a obce na pobřeží === [170] => [[Soubor:Map of Balaton.png|náhled|Balaton]] [171] => [172] => Na pobřežích Balatonu se nenachází žádné velké město (nejbližší [[Veszprém]] leží několik kilometrů severně od jeho pobřeží). [173] => [174] => * Severní pobřeží od východu na západ: [[Balatonkenese]] – [[Balatonfűzfő]] – [[Balatonalmádi]] – [[Alsóörs]] – [[Paloznak]] – [[Csopak]] – [[Balatonfüred]] – [[Tihany]] – [[Aszófő]] – [[Örvényes]] – [[Balatonudvari]] – ''Fövenyes'' – [[Balatonakali]] – [[Zánka]] – [[Balatonszepezd]] – [[Révfülöp]] – ''Pálköve'' – [[Balatonrendes]] – [[Ábrahámhegy]] – [[Badacsonytomaj]] – [[Badacsonytördemic]] – [[Szigliget]] – [[Balatonederics]] – [[Balatongyörök]] – [[Vonyarcvashegy]] – [[Gyenesdiás]] – [[Keszthely]] [175] => [176] => * Jižní pobřeží od východu na západ: [[Balatonakarattya]] – ''Balatonaliga'' – [[Balatonvilágos]] – ''Sóstó'' – ''Szabadifürdo'' – [[Siófok]] – ''Széplak'' – [[Zamárdi]] – [[Szántód]] – [[Balatonföldvár]] – [[Balatonszárszó]] – [[Balatonszemes]] – [[Balatonlelle]] – [[Balatonboglár]] – [[Fonyód]] – ''Bélatelep'' – [[Balatonfenyves]] – [[Balatonmáriafürdő]] – [[Balatonkeresztúr]] – [[Balatonberény]] – ''Fenékpuszta'' ([[Balatonszentgyörgy]]) [177] => [178] => == Flóra a fauna == [179] => Jezero a jeho okolí hostí mnoho vzácných i chráněných převážně teplomilných rostlinných a živočišných [[druh]]ů. [180] => [181] => === Flóra === [182] => Na jižních, slunci vystavených svazích severního břehu rostou [[mandloň obecná|mandloně]], [[Roubování|roubované]] [[fíkovník]]y a pěstují se zde také [[Marhaník granátový|granátovníky]]. Na strmých svazích [[Stolová hora|tabulové hory]] [[Badacsony]] se pěstuje [[Réva vinná|vinná réva]]. Výhodu severního hornatého pobřeží na pěstování vinné révy objevili už Římané a tato tradice se zde zachovala dodnes. Pocházejí odsud ta nejsladší a nejkvalitnější maďarská vína a to především bílé odrůdy. [183] => [184] => === Fauna === [185] => V jezeře žije více než padesát druhů ryb, přičemž králem zdejších vod je nazýván [[candát]]. Kromě něj převažují [[úhoř říční|úhoři]], [[amur bílý|amuři]], [[cejn velký|cejni]], [[cejnek malý|cejnci]], [[štika obecná|štiky]], [[karas obecný|karasi]], [[kapr obecný|kapři]], [[lín obecný|líni]] a [[sumec velký|sumci]]. Z 250 druhů ptáků je 27 zvláště chráněných. Jsou to např. [[kalous ušatý]], [[čáp černý]], [[datel černý]], [[kormorán velký]] a různé druhy [[volavka|volavek]] a [[kolpík]]ů. [186] => [187] => V jezeře žije asi 1000 různých druhů hmyzu. Za zmínku stojí přibližný počet 800 druhů motýlů. [188] => [189] => == Odkazy == [190] => === Reference === [191] => {{Překlad|en|Lake Balaton|1168712475}} [192] => [193] => [194] => === Externí odkazy === [195] => * {{Commonscat}} [196] => * {{Wikislovník|heslo=Balaton}} [197] => * {{Otto|heslo=Blatenské jezero}} [198] => * [http://www.balaton-tourism.hu/cseh/index/ Balaton-tourism.hu] {{Wayback|url=http://www.balaton-tourism.hu/cseh/index/ |date=20100904001748 }} [199] => * [https://web.archive.org/web/20060503110414/http://www.balaton.hu/ Balaton.hu] {{hu}} [200] => [201] => {{Autoritní data}} [202] => {{Portály|Maďarsko}} [203] => [[Kategorie:Jezera v Maďarsku]] [204] => [[Kategorie:Somogy]] [205] => [[Kategorie:Veszprém (župa)]] [206] => [[Kategorie:Zala]] [207] => [[Kategorie:Povodí Sió]] [] => )
good wiki

Balaton

Balaton (česky též Blatenské jezero) je jezero v župách Somogy, Veszprém a Zala v Maďarsku v Dunajské rovině. Je to největší jezero ve střední Evropě, právě pro jeho velikost se mu v maďarštině říká také Magyar tenger - Maďarské moře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Siófok','Balatonfüred','Tihany','Zala','Sió (kanál)','Veszprém (župa)','Alsóörs','20. století','Badacsony','Keszthely','Budapešť','Bakoňský les'

Alsóörs

Alsóörs je obec a letovisko v Maďarsku, ležící na severním pobřeží jezera Balaton v župě Veszprém.

Balatonfüred

Budapešť

Keszthely

Siófok

Tihany

Zala