Array ( [0] => 14695991 [id] => 14695991 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Behaviorismus [uri] => Behaviorismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Behaviorismus je psychologická teorie, která se zabývá studiem lidského chování. Tato teorie se zaměřuje na vnější projevy chování a nevěnuje pozornost vnitřním psychickým procesům. Behavioristé se snaží chování vysvětlit pomocí podnětů a reakcí, které na tyto podněty následují. Behaviorismus se rozvíjel zejména v první polovině 20. století. Jeho zakladatelé, jako například John B. Watson, se snažili vybudovat psychologii jako přírodní vědu, která se bude opírat pouze o pozorovatelné a měřitelné údaje. Behaviorismus také uplatňoval experimentální metody a studoval především zvířata, která sloužila jako modelové organismy. Hlavními pojmy behaviorismu jsou reflex, učení a podmiňování. Behavioristé tvrdí, že chování je získáno a modifikováno prostřednictvím učení a že lidské chování je výsledkem společenského prostředí a podmínek, ve kterých jedinec žije. Behavioristické teorie měly významný dopad na vývoj psychologie a ovlivnily další psychologické směry. V průběhu času se však behaviorismus dostal i do kritiky, zejména kvůli svému omezenému pohledu na lidskou psychiku. Dnes je behaviorismus považován spíše za jednu z mnoha psychologických teorií, které se zabývají lidským chováním. [oai] => Behaviorismus je psychologická teorie, která se zabývá studiem lidského chování. Tato teorie se zaměřuje na vnější projevy chování a nevěnuje pozornost vnitřním psychickým procesům. Behavioristé se snaží chování vysvětlit pomocí podnětů a reakcí, které na tyto podněty následují. Behaviorismus se rozvíjel zejména v první polovině 20. století. Jeho zakladatelé, jako například John B. Watson, se snažili vybudovat psychologii jako přírodní vědu, která se bude opírat pouze o pozorovatelné a měřitelné údaje. Behaviorismus také uplatňoval experimentální metody a studoval především zvířata, která sloužila jako modelové organismy. Hlavními pojmy behaviorismu jsou reflex, učení a podmiňování. Behavioristé tvrdí, že chování je získáno a modifikováno prostřednictvím učení a že lidské chování je výsledkem společenského prostředí a podmínek, ve kterých jedinec žije. Behavioristické teorie měly významný dopad na vývoj psychologie a ovlivnily další psychologické směry. V průběhu času se však behaviorismus dostal i do kritiky, zejména kvůli svému omezenému pohledu na lidskou psychiku. Dnes je behaviorismus považován spíše za jednu z mnoha psychologických teorií, které se zabývají lidským chováním. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Behavioralismus]]}} [1] => '''Behaviorismus''' (z anglického ''behavior'' – chování) je přístup v [[psychologie|psychologii]] vycházející z předpokladu, že [[chování]] lze vědecky zkoumat bez znalosti vnitřních duševních stavů [[organismus|organismu]]. Snaží se zkoumat proces [[Adaptace (psychologie)|adaptace]] živočicha na prostředí. Oproti [[Funkcionalismus (psychologie)|funkcionalismu]] behaviorismus studuje chování objektivně – používá laboratorní výzkum chování. [2] => [3] => == Definice == [4] => Behaviorismus je myšlenkový směr, v jehož centru zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza. Psychologie je podle pojetí behaviorismu čistě objektivní, experimentální [[Přírodní vědy|přírodní věda]]. Jejím cílem je předvídání a ovládání chování. [5] => [6] => Zakladatelem behaviorální psychologie je [[John Watson|J. B. Watson]], kritizující [[introspekce|introspekci]] (člověk který pozoruje sám sebe je subjektivní), oproti tomu se stavěl na stranu [[extrospekce]]. Ta říká, že vnější pozorování je objektivní, dá se tedy změřit. Prováděl [[pokusy na zvířatech]] i lidech a zkoumal jejich metody [[učení]]. Chování vysvětloval vzorcem [7] => [8] => Podnět (Stimul) → Reakce (S→R) [9] => [10] => popřípadě [11] => [12] => Stimul → Černá skříňka (Black Box) → Reakce [13] => [14] => V druhém případě přistupoval k organismu [[Agnosticismus|agnosticky]] – je to jakási černá skříňka a my nejsme schopni postihnout, co se v ní děje"Mind as a Black Box: The Behaviorist Approach", pp 85-88, in Cognitive Science: An Introduction to the Study of Mind, by Jay Friedenberg, Gordon Silverman, Sage Publications, 2006. Tento model byl dále rozšiřován dalšími behavioristy a [[Neobehaviorismus|neobehavioristy]] mezi něž patřil i [[Edward Thorndike|E. L. Thorndike]] či [[Burrhus Frederic Skinner|B. F. Skinner]]. Za přispěvatele do těchto teorií lze považovat i ruskou školu [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]]. [15] => [16] => Díky tomuto předpokladu behavioristé odmítali zkoumat svobodnou [[vůle|vůli]] a považovali ji za pouhý epifenomén jiných přírodních a psychických procesů. Podle nich má být veškeré chování živočicha plně [[Determinace|determinované]] (určené) vnějšími [[podnět]]y a vnitřními (byť třeba nepoznatelnými) předpoklady, např. [[genetika|genetickými]], ontogentickými a podobně. To vedlo například ke sloučení termínů smyslová žádostivost a racionální [[Vůle (psychická vlastnost)|vůle]] do jednoho termínu [[motivace]], kde se tyto složky nerozlišují a nestaví do opozice. Přestaly se používat starší termíny jako například entelechie – životní síla. Eliminovaly se z vědeckého hlediska nic neříkající termíny jako přirozenost (Když známe [[Pes domácí|psa]] a [[Kočka domácí|kočku]], pak můžeme říci: Proč štěká pes? Protože je to jeho přirozenost. Proč neštěká kočka? Protože to není její přirozenost. Kdybychom ale neznali [[Hadi|hada]], nemohli bychom z termínu přirozenost vysvětlit, zda bude štěkat či ne.). Behaviorismus se tak zasloužil o pročištění a zjednodušení psychologické terminologie na principu [[Occamova břitva|Ockhamovy břitvy]] – předpoklady nechť nejsou zmnožovány nad nezbytnou míru. Tento přístup stále umožňuje držet mimo vědeckou psychologii takové přístupy, jako jsou například Kahudovy [[mention]]y. [17] => [18] => == Názory předchůdců behaviorismu == [19] => [20] => === Hugo Münsterberg (1863-1916) === [21] => Byl nazýván „otec průmyslové psychologie“. Studoval možnosti aplikací behaviorálních věd ve výrobním prostředí a spojení laboratorní psychologie s empirickým výzkumem výkonnosti lidí. [22] => [23] => === Vilfredo Pareto (1848 - 1923) === [24] => Tvrdil, že společnost je sociální systém s mnoha subsystémy a že sociální systémy mají tendenci usilovat o dosažení rovnováhy mezi rušivými vnějšími a vnitřními vlivy. [25] => [26] => == Zákon přirozeného učení (E. L. Thorndike) == [27] => Nejčastěji byla pro tyto pokusy využívána hlavolamová skříňka (puzzle-box, 2, 1897) či [[Labyrint (bludiště)|labyrint]], v němž mělo umístěné zvíře za úkol uvést do chodu příslušný mechanismus k tomu, aby se z něj dostalo ven, popř. získalo [[potrava|potravu]], a byla tak navozena pozitivní reakce. Měřilo se, za jak dlouho toho živočich docílí při jednotlivých opakováních a kdy si činnost osvojí za zcela samozřejmou. Pro posílení negativní reakce byl využíván slabý [[elektrický proud]] či obdobný trest. Výzkumy byly prováděny i s ochucováním stravy, či později, při některých pokusech jiných autorů, i odebíráním jednotlivých částí [[Mozek|mozku]] zkoumaným živočichům a opakování daných úkonů se zvyšujícím se postižením. Obvykle byly používány kočky, [[Kur domácí|kuřata]] a [[Krysa|krysy]] právě kvůli svému vývoji a dospívání. [28] => [29] => Zvířata se nic nenaučila porozuměním, pouze nacházela spojitosti. Nic nevyvodila od dalších testovaných živočichů v téže místnosti, když došli k úspěchu nebo když jim Thorndike pomáhal. Dva po sobě jdoucí úkony v rámci hlavolamu si již polovina koček osvojit nedokázala, tři byly takřka nesplnitelné. Později se ukázalo, že různé druhy zvířat mají také rozdílné dispozice k jednotlivým činnostem a že jsou úkony, které si ani přes veškerou snahu nikdy neosvojí (např. aby [[holub]] začal mávat [[Křídlo (biologie)|křídly]]). [30] => [31] => == Zákon podmiňování (I. P. Pavlov) == [32] => Na tuto zákonitost se přišlo prakticky náhodou při dlouholetém výzkumu [[Trávicí soustava|zažívacího ústrojí]] a procesu [[trávení]] zvířat, kdy si kolem roku 1900 ruský [[Fyziologie|fyziolog]] [[Ivan Petrovič Pavlov|Pavlov]] a jeho asistenti všimli tzv. fenoménu slinícího psa. Celá druhá část jeho kariéry pak byla zasvěcena právě studiu jevů nazvaných [[Reflex|podmíněné reflexy]]. Nejčastěji se jednalo o stimulaci [[zrak]]ových a [[sluch]]ových vjemů např. pomocí blikání [[metronom]]u, promítání kruhu na zdi či zvuku [[Siréna (technika)|sirény]]. Zvířata na podnět reagovala [[Slina|sliněním]] v očekávání potravy, opět docházelo k posilování a následnému vyhasínání mozkových reflexů. Do [[Spojené státy americké|Spojených států]] se tato koncepce dostala až relativně pozdě, přesto byla řadou odborníků pozitivně přijata. Jednotlivé zákonitosti pak byly upřesněny a přepracovány. [33] => [34] => == Symbolický interakcionismus (G. H. Mead) == [35] => Tato nová perspektiva [[George Herbert Mead|George Herberta Meada]] (1863-1931), filosofa a sociálního psychologa, vychází z významu, který přiřazuje slovu a symbolu. Mead tvrdí, že díky jazyku jsme schopni si uvědomit sami sebe a vlastní individualitu, a zároveň na sebe nahlížet tak, jak nás vnímá naše okolí.{{Citace monografie [36] => | příjmení = Giddens, Anthony, 1938- [37] => | titul = Sociologie [38] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/847727868 [39] => | vydání = Vyd. 1 [40] => | vydavatel = Argo [41] => | místo = Praha [42] => | počet stran = 1049 [43] => | isbn = 978-80-257-0807-1 [44] => | isbn2 = 80-257-0807-1 [45] => | oclc = 847727868 [46] => }} Důsledkem této skutečnosti se naše ''já'' vytváří na základě interakcí s ostatními lidmi a je vnímáno jako sociální entita, nikoli jako „svébytný [[karteziánský subjekt]]“.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Madzia [48] => | jméno = Madzia [49] => | příjmení2 = [50] => | jméno2 = [51] => | titul = George Herbert Mead: tělo, mysl a svět [52] => | vydání = 1 [53] => | vydavatel = Triton [54] => | místo = Praha [55] => | rok vydání = 2014 [56] => | počet stran = 235 [57] => | strany = [58] => | isbn = 978-80-7387-784-2 [59] => }} [60] => [61] => Druhou zásadní složkou jeho učení je pojetí symbolu v teorii [[komunikace]]. Symbol vzniká, splňuje-li gesto dvě podmínky. Původce gesta musí přijímat roli adresáta a zároveň musí gesto u obou vyprovokovat stejnou reakci.{{Citace monografie [62] => | příjmení = Madzia [63] => | jméno = Roman [64] => | příjmení2 = [65] => | jméno2 = [66] => | titul = George Herbert Mead: tělo, mysl a svět [67] => | vydání = 1 [68] => | vydavatel = Triron [69] => | místo = Praha [70] => | rok vydání = 2014 [71] => | počet stran = 235 [72] => | strany = [73] => | isbn = 978-80-7387-784-2 [74] => }} Symbol může být přenášený verbální i neverbální formou komunikace. [75] => [76] => Pojem ''já'' Mead dále dělí na ''já objektové'' a ''já subjektové'' (''me,'' resp. ''I''). Právě se schopností rozlišit je přichází podle Meada i okamžik sebeuvědomění. Dokud je jedinec malým dítětem, je schopen hry (play), s uvědoměním si sebe sama a rozvíjením svého ''subjektivního já'' stává se schopným nahlížet na sebe zvnějšku a přijímat komplexní sociální role, tzv. hraní (game). [77] => [78] => == Terapeutické a učební techniky == [79] => Behavioristické metody jsou účinné na určité poruchy, například [[fobie]], [[obsese]], [[poruchy příjmu potravy]] a podobně. [80] => [81] => === Metoda mentálního stopu === [82] => Přistihne-li se člověk, že mu hlavou běží nežádoucí myšlenkový proud, tak jej má přerušit razantním pronešením: „STOP! Toto nechci dělat!“ Například [[řidič]] se v [[Automobil|autě]] zlobí na jiného řidiče a přistihne sám sebe, že sní o tom, že by jej rád vytlačil ze [[silnice]] do [[Svodidlo|svodidel]]. Tento nežádoucí proud představ by podle behavioristů měl přerušit právě technikou mentálního stopu. [83] => [84] => === Metody kontroly stimulu === [85] => Řada technik vycházejících z převrácení vzorce S→R: není stimul, není reakce. Například lidé trpící nočním přejídáním mají na večer na [[Lednička|lednici]] dát časový zámek, který ji odemkne až [[ráno]]. Není jídlo, není ani přejídání. [86] => [87] => === Systematická desensibilizace === [88] => Jedná se o behaviorální techniku účinnou zejména u fobií či [[prokrastinace]]. Nejprve si člověk představuje [[strach]] nahánějící situaci v relaxované poloze. Například v [[postel]]i si představuje [[most]] či [[výtah]], kterého se bojí. Když vyhasne podmiňovaná reakce na výtah v [[Představa|představách]], přiblíží se k výtahu na dohled a jen si ho z dálky prohlíží tak dlouho, až opět vyhasne fobická reakce. Pak si sáhne na výtahové dveře a stojí u nich tak dlouho, až opět vyhasne reakce na ně. Takto se postupnými kroky postupuje, až je člověk schopen jezdit výtahem sám. [89] => [90] => === Programové učebnice === [91] => Behaviorismus přišel též s programovými učebnicemi. To byly přesně strukturované [[učebnice]], kde [[žák]] postupoval po krocích, které se na konci každého oddílu ověřily [[Testování|testem]]. Pokud test zjistil žákovu slabinu, tak jej odkázal na příslušnou stránku, kde si mohl mezeru ve znalostech doplnit. Takto je programově psaná například učebnice ''Dioda, transistor, tyristor názorně.''Suchánek, Vladimír. Dioda, tranzistor a tyristor názorně: programovaný kurs. 4., upravené vyd. Praha: SNTL, 1989. 303 s. {{ISBN|80-03-00115-3}}. [92] => [93] => == Reference == [94] => [95] => [96] => == Literatura == [97] => * HUNT, M. ''Dějiny psychologie''. Renáta Mlíkovská. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 712 s. {{ISBN|80-7178-386-2}}. [98] => * PLHÁKOVÁ, A. ''Dějiny psychologie''. 1. vyd. Praha : Grada, 2006. 328 s. {{ISBN|80-247-0871-X}}. [99] => [100] => == Externí odkazy == [101] => * {{Commonscat}} [102] => * {{Wikislovník|heslo=behaviorismus}} [103] => [104] => {{Psychologie}} [105] => {{Autoritní data}} [106] => [107] => [[Kategorie:Behaviorismus| ]] [108] => [[Kategorie:Psychologické směry]] [] => )
good wiki

Behaviorismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.