Array ( [0] => 15495151 [id] => 15495151 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Beletrie [uri] => Beletrie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Prague beletrie.jpg|thumb|Výkladní skříň oddělení beletrie v pražském knihkupectví]] [1] => [2] => '''Beletrie''', z francouzského „belles-lettres“, tedy doslova '''krásná literatura''', '''krásné písemnictví''', řidčeji také '''beletristika''',{{Citace monografie [3] => | příjmení = Petráčková [4] => | jméno = Věra [5] => | příjmení2 = Kraus [6] => | jméno2 = Jiří [7] => | spoluautoři = a kol. [8] => | titul = Akademický slovník cizích slov 1. A–K [9] => | vydavatel = Academia [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 1995 [12] => | počet stran = 445 [13] => | strany = 98 [14] => | isbn = 80-200-0524-2 [15] => }} je imaginativní slovesná tvorba,{{Citace monografie [16] => | příjmení = Petrů [17] => | jméno = Eduard [18] => | titul = Úvod do studia literární vědy [19] => | vydavatel = Rubico [20] => | místo = Olomouc [21] => | rok = 2007 [22] => | počet stran = 187 [23] => | strany = 12 [24] => | isbn = 80-85839-44-X [25] => }} v moderním českém chápání pouze [[epika|epická]] [[próza]], tedy [[literární fikce|fikční]] dílo s příběhem.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Chaloupka [27] => | jméno = Otakar [28] => | titul = Příruční slovník české literatury: od počátků do současnosti [29] => | vydavatel = Levné knihy [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 2007 [32] => | počet stran = 1116 [33] => | strany = 59–60 [34] => | isbn = 978-80-7309-463-8 [35] => }} Výraz v různých oblastech a v různém čase nabýval poněkud odlišných významů. Označení „beletrie“ a „krásná literatura“ jsou nicméně většinou chápána jako synonyma. V tomto smyslu je výraz totožný také s označením '''umělecká literatura'''.{{Citace sborníku [36] => | příjmení = Pavera [37] => | jméno = Libor [38] => | titul = Beletrie [39] => | příjmení sestavitele = Pavera [40] => | jméno sestavitele = Libor [41] => | příjmení sestavitele2 = Všetička [42] => | jméno sestavitele2 = František [43] => | sborník = Lexikon literárních pojmů [44] => | vydavatel = Nakladatelství Olomouc [45] => | místo = Olomouc [46] => | rok vydání = 2002 [47] => | isbn = 80-7182-124-1 [48] => | strany = 47 [49] => | počet stran = 422 [50] => }} [51] => [52] => Beletrii lze tedy popsat jako literární tvorbu, která se vyznačuje tím, že si vytváří vlastní svět ([[fikční svět]]). Toto vymezení je totožné s vymezením [[literatura|literatury]] v užším slova smyslu. Je-li literatura chápána šířeji, jakožto všechny psané texty, pak je beletrie pouze jednou z částí literatury a protikladem literatury věcné. K věcné literatuře přitom patří slovesné práce, které jsou primárně zaměřeny na poznání, popularizaci a dokumentaci, nejsou tedy fikční povahy ([[non-fiction]], především [[odborná literatura]]). [53] => [54] => [[Soubor:Oddělení beletrie.jpg|thumb|left|Oddělení beletrie v [[Městská knihovna Bruntál|Městské knihovně Bruntál]]]] [55] => [56] => Přestože označení beletrie v původním významu zahrnuje [[próza|prózu]], [[poezie|poezii]] a [[esej]]e, včetně děl [[rétorika|rétorických]],{{Citace monografie [57] => | příjmení = Vlašín [58] => | jméno = Štěpán [59] => | spoluautoři = a kol. [60] => | titul = Slovník literární teorie [61] => | vydavatel = Československý spisovatel [62] => | místo = Praha [63] => | rok = 1984 [64] => | počet stran = 465 [65] => | strany = 44 [66] => }} jsou v praxi za beletristy označováni v první řadě autoři prozaického, na příběh zaměřeného vyprávění, zatímco pro básnickou tvorbu se termín beletrie neužívá takřka nikdy. Označení je proto ve svém nejužším smyslu ztotožnitelné rovněž se slovem próza. [67] => [68] => U beletrie, na rozdíl od nefikční literatury, převládá [[estetická funkce|funkce estetická]] (tedy vzbuzovat pocit krásna) a funkce zábavní. Hranice mezi beletrií a ostatními typy textů však není zcela neprostupná. Například [[Paměti|memoáry]], ač nezachycují smyšlené události, často využívají beletristických postupů, někdy do té míry, že jejich odlišení od beletrie je obtížné. Naopak samotná beletrie využívá pro posílení uměleckého dojmu prvků vlastních textům, jež beletristické nejsou – v beletristických dílech se lze například setkat s formou smyšleného deníkového záznamu, smyšleného žurnalistického útvaru a podobně. [69] => [70] => Již v 16. století pracoval [[Michel de Montaigne]] se spojení bonnes-lettres. Samotný termín beletrie (respektive belles-lettres) pak vznikl v 17. století, byť tehdy ještě ve výrazně širším významu. Francouzská [[Académie des inscriptions et belles-lettres]] byla založena v roce 1663 a mezi její kompetence se od té doby počítá také [[filologie]], [[archeologie]], [[historie]] a další obory.{{Citace monografie [71] => | příjmení = Souriau [72] => | jméno = Étienne [73] => | titul = Encyklopedie estetiky [74] => | vydavatel = Victoria Publishing [75] => | místo = Praha [76] => | rok = 1994 [77] => | počet stran = 187 [78] => | strany = 97 [79] => | isbn = 80-85605-18-X [80] => }} Mimo francouzštinu se výraz rozšířil v 18. století – přibližně v roce 1740 vstoupil do angličtiny, kde byl používán pro popis „vybraného vědění“. Kromě filosofie, filologie, rétoriky, poezie, historie a dalších [[Humanitní vědy|humanitních věd]] mohl zahrnovat i [[přírodní vědy]].{{Citace sborníku [81] => | příjmení = Halloran [82] => | jméno = S. Michael [83] => | titul = Rhetoric in the American College Curriculum [84] => | příjmení sestavitele = Vitanza [85] => | jméno sestavitele = Victor J [86] => | sborník = PRE/TEXT: The First Decade [87] => | vydavatel = University of Pittsburgh Press [88] => | místo = Pittsburgh – London [89] => | rok vydání = 1993 [90] => | isbn = 9780822974604 [91] => | strany = 104 [92] => | počet stran = 352 [93] => }} [94] => [95] => V češtině se v průběhu dalšího vývoje význam slova beletrie zúžil na uměleckou literaturu. Někdy byla užívána dokonce ještě přísnější vymezení – příležitostně označovala beletrie uměleckou literaturu vybroušeného stylu (tedy nikoliv literaturu zábavnou či [[žánrová literatura|žánrovou]]), jindy pouze literaturu zábavnou (tedy nikoliv literaturu s uměleckými ambicemi). [96] => [97] => == Reference == [98] => [99] => [100] => == Externí odkazy == [101] => * {{TDKIV|000000952}} [102] => * {{Wikislovník|heslo=beletrie}} [103] => [104] => {{Autoritní data}} [105] => {{Portály|Literatura}} [106] => [107] => [[Kategorie:Literární žánry]] [] => )
good wiki

Beletrie

Výkladní skříň oddělení beletrie v pražském knihkupectví Beletrie, z francouzského „belles-lettres“, tedy doslova krásná literatura, krásné písemnictví, řidčeji také beletristika, je imaginativní slovesná tvorba, v moderním českém chápání pouze epická próza, tedy fikční dílo s příběhem. Výraz v různých oblastech a v různém čase nabýval poněkud odlišných významů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'próza','Soubor:Oddělení beletrie.jpg','žánrová literatura','Humanitní vědy','archeologie','Académie des inscriptions et belles-lettres','Michel de Montaigne','Paměti','estetická funkce','rétorika','esej','poezie'

Archeologie

Esej

Paměti

Poezie

Próza

Rétorika