Array ( [0] => 15515809 [id] => 15515809 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Berehovo [uri] => Berehovo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Berehovo [2] => | originální jméno = Берегове [3] => | obrázek = В центрі Берегово.jpg [4] => | popisek = Centrum města [5] => | vlajka = Flag of Berehove.jpg [6] => | znak = Coat of Arms of Beregove.png [7] => | zeměpisná šířka = 48.2 [8] => | zeměpisná délka = 22.65 [9] => | nadmořská výška = 115 [10] => | časové pásmo = +2
+3 ([[letní čas]]) [11] => | stát = Ukrajina [12] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [13] => | název vyššího celku = [[Zakarpatská oblast|Zakarpatská]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Okres]] [15] => | název nižšího celku = [[Okres Berehovo|Berehovo]] [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = [21] => | loc-map = {{LocMap |Ukrajina|label=Berehovo|lat_deg=48 |lat_min=12 |lat_sec=36 |lon_deg=22 |lon_min=38 |lon_sec=19 |float=center}} [22] => | velikost mapy = 300px [23] => | rozloha = 19,00 [24] => | počet obyvatel = 23325 [25] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [26] => | etnické složení = [[Maďaři]], [[Ukrajinci]], [[Rusíni]], [[Romové]] [27] => | náboženské složení = [28] => | status = město [29] => | starosta = Zoltán Babják [30] => | vznik = 1063 [31] => | web = http://www.bereg.net.ua/ [32] => | obecní úřad = вул. Б. Хмельницького 7
90200 м. Берегове [33] => | telefonní předvolba = (+380) 3141 [34] => | psč = 90200 [35] => | označení vozidel = [36] => | typ statistického celku = KOATUU [37] => | název statistického celku = 2110200000 [38] => }} [39] => [[Soubor:Lehoczky.jpg|náhled|Pamětní deska [[Tivadar Lehoczky|Tivadaru Lehoczkému]]]] [40] => '''Berehovo''' ({{Vjazyce2|uk|''Берегове''|Berehove}}, {{Vjazyce2|hu|''Beregszász''}}, [[rusínština|rusínsky]] ''Берегово'', ''Berehovo'', {{Vjazyce2|ro|''Bereg''}}, {{Vjazyce2|ru|''Берегово''|Beregovo}}, {{Vjazyce2|yi|''בערעגסאז''}}, {{Vjazyce2|de|''Bergsaß''}}) je město v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na západní [[Ukrajina|Ukrajině]], 5 km od hranice s [[Maďarsko|Maďarskem]]. V roce 2022 zde žilo {{Počet obyvatel|přesný=ano}} obyvatel, převážně [[Maďaři|Maďarů]] (48,1 % obyvatel{{Citace elektronického periodika [41] => | titul = Украинский город с венгерской душой [42] => | periodikum = Unian [43] => | url = https://www.unian.net/tourism/impression/10143515-ukrainskiy-gorod-s-vengerskoy-dushoy.html [44] => | jazyk = ru [45] => | datum přístupu = 2022-08-15 [46] => }}), Rusínů, [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Romové|Romů]]. Město je vnímáno jako neformální centrum maďarské menšiny na Ukrajině.{{Citace elektronického periodika [47] => | titul = "Городок хороший, если из Киева не наводят шухер-мухер". Как живет закарпатское Берегово, ставшее центром скандала с венгерскими паспортами - большой репортаж [48] => | periodikum = New Voice [49] => | url = https://nv.ua/ukraine/events/horodok-khoroshij-esli-iz-kieva-ne-navodjat-shukher-mukher-kak-zhivet-zakarpatskoe-berehovo-stavshee-tsentrom-skandala-s-venherskimi-pasportami-bolshoj-reportazh-2502655.html [50] => | jazyk = ruština [51] => | datum přístupu = 2023-06-09 [52] => }} [53] => [54] => Město je centrem [[Okres Berehovo|Berehovského okresu]]. V době [[Uhersko|Uherského království]] bylo sídlem [[župa|župy]] [[Berežská župa|Bereg]]. V letech 1918–1938, po rozpadu Rakouska-UherskaPRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167, bylo město součástí [[Československo|Československa]]. [55] => [56] => == Poloha == [57] => Město leží v podkarpatské nížině, na západním výběžku Berehovské nížiny nad kanálem [[Verke]], který dělí město na pravobřežní a levobřežní část. Nachází se asi pět kilometrů od hraničního přechodu s Maďarskem Astej (Asztély) – Beregsurány a 70 km jihovýchodně od [[Užhorod]]u. Vodní kanál Verke spojuje řeky Boržavy a Latorici. [58] => [59] => == Historie == [60] => [61] => === Nejstarší dějiny a středověk === [62] => Oblast okolí dnešního města byla osídlena zcela nepochybně již v [[doba kamenná|době kamenné]], což dokládají různé nálezy z okolních [[archeologický průzkum|archeologických]] průzkumů, které probíhají od [[19. století]] (ještě v době existence Zalitavska je inicioval [[Tivadar Lehoczky]]. V době [[stěhování národů]] se zde střídali [[Sarmati]], [[Gótové]], [[Hunové]], [[Avaři]] a [[Keltové]]. V roce [[1708]] tvrdil protestantský kněz [[Ferenc Pápai Páriz]], že se zde nacházela v období antiky [[Římané|římská]] osada s názvem ''Peregium'', nicméně toto tvrzení nebylo nikdy dalšími nálezy potvrzeno. [63] => [64] => V [[9. století]] se předpokládá, že do této lokality přišli předchůdci současných [[Maďaři|Maďarů]]. V roce [[1845]] byl pří výstavbě mostu přes kanál Verke objeven prastarý hrob nejstarších uherských bojovníků. Kromě toho se z nejstarších období [[Dějiny Maďarska|maďarských dějin]] nedochovalo v této lokalitě téměř nic. Sídlo bylo totiž nejspíše velmi brzy zastíněno nedalekým [[Boržavský hrad|boržavským hradem]] a okolo něj vznikajícím podhradím. První písemná zmínka je o osadě s názvem Villa Lamperti pochází z roku 1063. Zakladatelem byl [[vévoda]] Lampert, nejmladší syn uherského krále [[Béla I. Uherský|Bély I.]]{{Citace periodika [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | autor = [68] => | odkaz na autora = [69] => | spoluautoři = [70] => | titul = Berehovo - město, kde se daří dobrému vínu [71] => | periodikum = Podkarpatská Rus [72] => | odkaz na periodikum = [73] => | rok vydání = 2010 [74] => | měsíc vydání = říjen [75] => | ročník = 20 [76] => | číslo = 3 [77] => | strany = 5 [78] => | url = https://www.podkarpatskarus.cz/attach/casopis_3_2010.pdf [79] => | issn = [80] => | jazyk = čeština [81] => }} a bratr [[Svatý Ladislav|Ladislava I. Svatého]]. V roce 1142 král [[Gejza II. Uherský|Gejza II.]] osídlil osadu saskými osadníky a obec byla nazývána Szász, Lamperthszász. Do moderní maďarštiny byl název přejat jako ''Lampertháza''. V letech [[1240]]–[[1241]] po nájezdech Tatarů byla obec zničena. [82] => [83] => Pro jeho obnovení udělil král [[Béla IV.]] v roce 1247 právo pořádat v sobotu trhy. Od roku 1271 se stalo Lamperthszász centrem berežského [[komitát]]u (župy). V roce [[1342]] potom Berehovo získalo statut [[Svobodné královské město|královského města]]{{Citace monografie [84] => | příjmení = Troňko [85] => | jméno = Petro [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [88] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [89] => | místo = Kyjev [90] => | rok = 2001 [91] => | počet stran = [92] => | isbn = [93] => | kapitola = [94] => | strany = 111 [95] => | jazyk = ukrajinština [96] => }} a četná privilegia. Roku [[1248]] je připomínáno opět, tentokrát pod názvem ''Beregzaza''. V roce 1396 bylo město darováno králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]] podolskému knížeti Korjatovyčovi a tím se stalo součástí [[Mukačevo|mukačevského]] hradního panství. Dosídlili se sem Němci, kteří zde založili tradici pěstování vína a těžby [[zlato|zlata]]. [97] => [98] => === Moderní doba === [99] => V roce 1504 se poprvé objevuje název Beregszász. V roce [[1514]] zde došlo k povstání.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Troňko [101] => | jméno = Petro [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [104] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [105] => | místo = Kyjev [106] => | rok = 2001 [107] => | počet stran = [108] => | isbn = [109] => | kapitola = [110] => | strany = 14 [111] => | jazyk = ukrajinština [112] => }} Sídlo bylo opět zničeno nájezdy [[Osmanská říše|Turků]] v roce 1566, polskými vojsky v roce 1657 a habsburskými vojsky v roce 1686. Roku [[1649]] zde žilo jen 353 osob. V první polovině [[17. století]] byl vlastníkem sídla Jiří I. Rákóczi a jeho žena [[Zsuzsanna Lorántffy]]ová. Roku [[1660]] jej získal rod Báthoryů; o dvacet let později potom [[Helena Zrínská]] a potom její druhý manžel [[Imre Thököly]]. [113] => [114] => Dne [[22. květen|22. května]] [[1703]] na náměstí Tamás Esze vyhlásil protihabsburské povstání. Rákóczi zde o nějakou dobu později povolal šlechtu do zbraní proti císaři. Po potlačení těchto různých vzpour císař [[Karel VI.|Karel VI. Habsburský]] zkonfiskoval město včetně majetků rodiny [[František II. Rákóczi|Rákócziho]] a předal jej v roce 1728 rodu [[Schönbornové|Schönborn]]. Ti se jali dalšího rozvoje Berehova. Např. již v 30. letech [[18. století]] zde byl postaven nový župní dům. V letech [[1787]] až [[1788]] město zachvátil velký hlad.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Troňko [116] => | jméno = Petro [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [119] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [120] => | místo = Kyjev [121] => | rok = 2001 [122] => | počet stran = [123] => | isbn = [124] => | kapitola = [125] => | strany = 114 [126] => | jazyk = ukrajinština [127] => }} [128] => [129] => V roce [[1846]] navštívil Berehovo [[István Széchenyi]], který cestoval po celé oblasti tehdejších severovýchodních Uher, resp. horního toku řeky [[Tisa|Tisy]]. Dohlížel zde na regulaci řeky, která měla zabránit různým katastrofálním povodním. V Berehovu byl přivítán davem lidí. Jeho návštěvu připomíná od roku [[1991]] pamětní deska. [130] => [131] => Během revolučních let [[1848]] až [[1849]] se přes Berehovo stahovala ruská carská armáda.{{Citace monografie [132] => | příjmení = Troňko [133] => | jméno = Petro [134] => | odkaz na autora = [135] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [136] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [137] => | místo = Kyjev [138] => | rok = 2001 [139] => | počet stran = [140] => | isbn = [141] => | kapitola = [142] => | strany = 24 [143] => | jazyk = ukrajinština [144] => }} Roku [[1857]] zde žilo již přes tři a půl tisíce lidí.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Troňko [146] => | jméno = Petro [147] => | odkaz na autora = [148] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [149] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [150] => | místo = Kyjev [151] => | rok = 2001 [152] => | počet stran = [153] => | isbn = [154] => | kapitola = [155] => | strany = 115 [156] => | jazyk = ukrajinština [157] => }} [158] => [159] => Na mapě tzv. [[Stabilní katastr|Stabilního katastru]] se město objevuje ještě se starším názvem v podobě ''Bereghszáz''. Město tvořilo jen několik málo ulic. Střed Berehova se tehdy nacházel v prostoru dnešního Náměstí hrdinů, které nicméně tehdy ještě neexistovalo a na jeho místě stál jen blok domů. Ve městě již existoval most přes potok s názvem [[Verke]]. [160] => [161] => Administrativní reformou po [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]] se město stalo centrem okresu ({{vjazyce2|hu|jarás}}) a roku [[1869]] získalo svoji [[samospráva|samosprávu]]. V závěru století zde vznikl nový župní palác podle projektu [[Miklós Ybl|Miklóse Ybla]], dále byly postaveny dvě likérky a parní mlýn, v letech [[1897]] tu byla otevřena cihelna.{{Citace monografie [162] => | příjmení = Troňko [163] => | jméno = Petro [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [166] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [167] => | místo = Kyjev [168] => | rok = 2001 [169] => | počet stran = [170] => | isbn = [171] => | kapitola = [172] => | strany = 116 [173] => | jazyk = ukrajinština [174] => }} O rok později byla budována také elektrárna. Roku [[1888]] zde začala být v provozu škola, která byla o několik let později reorganizována jako gymnázium.{{Citace monografie [175] => | příjmení = Begeš [176] => | jméno = Mykola [177] => | příjmení2 = Csilla [178] => | jméno2 = Fedinec [179] => | odkaz na autora = [180] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [181] => | vydavatel = Lira [182] => | místo = Užhorod [183] => | rok = 2010 [184] => | počet stran = [185] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [186] => | kapitola = [187] => | strany = 150 [188] => | jazyk = ukrajinština [189] => }} [190] => [191] => === 20. století === [192] => Místní [[Radnice (Berehovo)|radnice]] byla dokončena roku [[1909]] a jejím architektem byl [[Ferenc Jablonszky]]. I přes pokrok však bylo Berehovo odlehlejším uherským sídlem a zaostávalo za centrálními částmi Zalitavska. Podle dat posledního rakousko-uherského sčítání lidu zde bylo zjištěno obyvatelstvo především maďarské národnosti (s malou rusínskou menšinou). Z hlediska náboženského bylo velmi heterogenní. Zastoupeni byli katolíci, protestanti, pravoslavní i Židé. [193] => [194] => [[Soubor:12берегово.jpg|vlevo|náhled|Město na staré maďarské pohlednici.]] [195] => [[Soubor:Beregszász - Berehove. Verbőczy-Tér. Synagogue -01.jpg|vlevo|náhled|Střed města v roce [[1909]].]] [196] => Během [[první světová válka|první světové války]] se v blízkosti sídla soustřeďovalo vojsko pro případný útok na území Ruskem okupované [[Halič]]e, nakonec ale došlo k prolomení fronty jinde a Berehovo se tak nestalo klíčovým místem bojů mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem. Po podepsání míru mezi oběma stranami a vzniku [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]] bylo řízeno přímo z Budapešti. [197] => [198] => Po [[Trianonská smlouva|Trianonské dohodě]] připadlo nově vzniklému Československu, a to i přesto, že v posledním rakousko-uherském sčítání lidu v roce [[1910]] se 96 % obyvatel tehdy dvanáctitisícového města přihlásilo k [[Maďaři|maďarské]] národnosti. Po nějakou dobu zde byla zrušena samospráva a město řídil pověřený správce; teprve až roku [[1923]] byla obnovena a vráceno zpět místní zastupitelstvo.{{Citace monografie [199] => | příjmení = Troňko [200] => | jméno = Petro [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [203] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [204] => | místo = Kyjev [205] => | rok = 2001 [206] => | počet stran = [207] => | isbn = [208] => | kapitola = [209] => | strany = 118 [210] => | jazyk = ukrajinština [211] => }} Berehovo bylo v rámci Podkarpatské Rusi jedním z okresních měst.{{Citace monografie [212] => | příjmení = Begeš [213] => | jméno = Mykola [214] => | příjmení2 = Csilla [215] => | jméno2 = Fedinec [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [218] => | vydavatel = Lira [219] => | místo = Užhorod [220] => | rok = 2010 [221] => | počet stran = [222] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [223] => | kapitola = [224] => | strany = 60 [225] => | jazyk = ukrajinština [226] => }} [227] => [228] => Stejně jako do dalších měst tehdejší Podkarpatské Rusi, i do Berehova byly prováděny nezbytné investice. V meziválečné době zde bylo například zřízeno [[gymnázium]]{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Втрачений Ужгород: історія «четвертої» школи (частина друга) [230] => | periodikum = Prozahid [231] => | url = https://prozahid.com/vtrachenyj-uzhhorod-istoriia-chetvertoi-shkoly-chastyna-druha/ [232] => | jazyk = uk [233] => | datum přístupu = 2022-08-15 [234] => }}, dále potom kino s kapacitou několika set míst.{{Citace monografie [235] => | příjmení = Troňko [236] => | jméno = Petro [237] => | odkaz na autora = [238] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [239] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [240] => | místo = Kyjev [241] => | rok = 2001 [242] => | počet stran = [243] => | isbn = [244] => | kapitola = [245] => | strany = 122 [246] => | jazyk = ukrajinština [247] => }} Vznikla řada rodinných domů a investováno bylo i do zdravotnictví.{{Citace monografie [248] => | příjmení = Begeš [249] => | jméno = Mykola [250] => | příjmení2 = Csilla [251] => | jméno2 = Fedinec [252] => | odkaz na autora = [253] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [254] => | vydavatel = Lira [255] => | místo = Užhorod [256] => | rok = 2010 [257] => | počet stran = [258] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [259] => | kapitola = [260] => | strany = 138 [261] => | jazyk = ukrajinština [262] => }} Místní nemocnice, která vznikla ještě za [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] byla rozšířena a zmodernizována (patřila k nejhůře vybaveným na území tehdejší Podkarpatské Rusi). Rozvíjela se výroba keramiky (střešní krytiny a stavebních materiálů) a vinařství. Místní vinohrady patřily co do rozlohy mezi největší v tehdejším Československu. Postaveny zde byly také sklady a moderní jatka. Moderní hotel na území města již existoval ([[Hotel Grand (Berehovo)|hotel Grand]]{{Citace monografie [263] => | příjmení = Begeš [264] => | jméno = Mykola [265] => | příjmení2 = Csilla [266] => | jméno2 = Fedinec [267] => | odkaz na autora = [268] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [269] => | vydavatel = Lira [270] => | místo = Užhorod [271] => | rok = 2010 [272] => | počet stran = [273] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [274] => | kapitola = [275] => | strany = 70 [276] => | jazyk = ukrajinština [277] => }}). Od roku [[1928]] začala jezdit do Berehova také pravidelná autobusová doprava.{{Citace monografie [278] => | příjmení = Begeš [279] => | jméno = Mykola [280] => | příjmení2 = Csilla [281] => | jméno2 = Fedinec [282] => | odkaz na autora = [283] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [284] => | vydavatel = Lira [285] => | místo = Užhorod [286] => | rok = 2010 [287] => | počet stran = [288] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [289] => | kapitola = [290] => | strany = 166 [291] => | jazyk = ukrajinština [292] => }} Z hlediska obyvatelstva však bylo město i nadále z velké části maďarské; v polovině 30. let [[20. století]] zde žilo přes dvacet tisíc lidí, jen tři tisíce ale byly [[Rusíni|rusínské]] národnosti, zhruba stejný počet lidí se hlásil k národnosti české nebo slovenské. Nemalý byl také počet Židů.{{Citace periodika [293] => | příjmení = [294] => | jméno = [295] => | autor = [296] => | odkaz na autora = [297] => | spoluautoři = [298] => | titul = Berehovo - město, kde se daří dobrému vínu [299] => | periodikum = Podkarpatská Rus [300] => | odkaz na periodikum = [301] => | rok vydání = 2010 [302] => | měsíc vydání = říjen [303] => | ročník = 20 [304] => | číslo = 3 [305] => | strany = 10 [306] => | url = https://www.podkarpatskarus.cz/attach/casopis_3_2010.pdf [307] => | issn = [308] => | jazyk = čeština [309] => }} V Berehovu bylo dlouhou dobu přítomné jezdectvo československé armády. [310] => [311] => Město také zasáhla i velká hospodářská krize, která se projevovala v celém tehdejším Československu. Roku [[1933]] byla místní cihelna, která zaměstnávala stovky lidí, nucena uzavřít své brány.{{Citace monografie [312] => | příjmení = Troňko [313] => | jméno = Petro [314] => | odkaz na autora = [315] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [316] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [317] => | místo = Kyjev [318] => | rok = 2001 [319] => | počet stran = [320] => | isbn = [321] => | kapitola = [322] => | strany = 119 [323] => | jazyk = ukrajinština [324] => }} [325] => [326] => Na podzim roku [[1938]] došlo v souvislosti s [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]], kdy československá vláda odstoupila své západní pohraničí Německu, k napětí i v Berehovu. Již v Mnichově žádala maďarská delegace odstoupení [[Čop]]u a Berehova Maďarsku.{{Citace monografie [327] => | příjmení = Begeš [328] => | jméno = Mykola [329] => | příjmení2 = Csilla [330] => | jméno2 = Fedinec [331] => | odkaz na autora = [332] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [333] => | vydavatel = Lira [334] => | místo = Užhorod [335] => | rok = 2010 [336] => | počet stran = [337] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [338] => | kapitola = [339] => | strany = 109 [340] => | jazyk = ukrajinština [341] => }} Maďarská vláda žádala území jižního Slovenska i Podkarpatské Rusi. Došlo k násilnostem a na území berehovského okresu bylo vyhlášeno [[stanné právo]]. V polovině října 1938 docházelo k pronikání maďarských jednotek[https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/021-029.pdf Radan Lašák: Obrana Podkarpatské Rusi] i do okolí města, docházelo ke střetům s československým vojskem. Nakonec v rámci tzv. [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] bylo město dne 2. listopadu [[1938]] odstoupeno{{Citace monografie [342] => | příjmení = Troňko [343] => | jméno = Petro [344] => | odkaz na autora = [345] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [346] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [347] => | místo = Kyjev [348] => | rok = 2001 [349] => | počet stran = [350] => | isbn = [351] => | kapitola = [352] => | strany = 49 [353] => | jazyk = ukrajinština [354] => }} s celým jihem Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Maďarská armáda sem dorazila oficiálně týden poté. Jednou z prvních věcí, kterou maďarská správa učinila, bylo omezení práv místních Židů. [355] => [356] => V roce 1944 začaly v souvislosti s převratem v Maďarsku a nástupem strany Šípových kříže deportace místních [[Židé|Židů]] do vyhlazovacích táborů ([[Holokaust|holocaust]]). Byli shromážděni v [[ghetto|ghettech]], která se v Berehovu nacházela v zámecké cihelně a na Weiszově statku. Pro zachování klidu byla rozšířena zpráva, že budou odvezeni na nucenou práci do [[Kecskemét]]u.{{Citace monografie [357] => | příjmení = Begeš [358] => | jméno = Mykola [359] => | příjmení2 = Csilla [360] => | jméno2 = Fedinec [361] => | odkaz na autora = [362] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [363] => | vydavatel = Lira [364] => | místo = Užhorod [365] => | rok = 2010 [366] => | počet stran = [367] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [368] => | kapitola = [369] => | strany = 218 [370] => | jazyk = ukrajinština [371] => }} Jejich osud připomíná pamětní deska na zdi bývalé synagogy. Podle maďarského sčítání lidu z roku [[1941]] činilo židovské obyvatelstvo 30 % celkového počtu obyvatel.{{Citace monografie [372] => | příjmení = Begeš [373] => | jméno = Mykola [374] => | příjmení2 = Csilla [375] => | jméno2 = Fedinec [376] => | odkaz na autora = [377] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [378] => | vydavatel = Lira [379] => | místo = Užhorod [380] => | rok = 2010 [381] => | počet stran = [382] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [383] => | kapitola = [384] => | strany = 214 [385] => | jazyk = ukrajinština [386] => }} [387] => [388] => Po válce bylo součástí [[Sovětský svaz|SSSR]]. Dne [[26. říjen|26. října]] [[1944]] vstoupil do Berehova [[4. ukrajinský front]] Rudé armády.{{Citace monografie [389] => | příjmení = Troňko [390] => | jméno = Petro [391] => | odkaz na autora = [392] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [393] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [394] => | místo = Kyjev [395] => | rok = 2001 [396] => | počet stran = [397] => | isbn = [398] => | kapitola = [399] => | strany = 123 [400] => | jazyk = ukrajinština [401] => }} Město bylo (stejně jako celá bývalá Podkarpatská Rus) připojeno k SSSR a v rámci ní k [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|ukrajinské SSR]]. Uzavřeno bylo maďarské gymnázium, nově v maďarském jazyce vyučovala pouze základní škola.{{chybí zdroj}} Místní maďarské obyvatelstvo bylo nasazeno k práci na obnově města, mnohdy ale i jinde na území SSSR pro potřeby rozsáhlejší obnovy zničené země (tzv. [[Málenkij robot]]). Po válce byla opravena za války zničená železniční trať, od roku [[1946]] bylo okresním městem. Oficiálně bylo později tzv. "městem regionálního významu", jedním ze sedmi v celé Zakarpatské oblasti.{{Citace monografie [402] => | příjmení = Troňko [403] => | jméno = Petro [404] => | odkaz na autora = [405] => | titul = Історія міст і сіл Української РСР – Закарпатська область [406] => | vydavatel = Akademie věd Ukrajinské sovětské socialistické republiky [407] => | místo = Kyjev [408] => | rok = 2001 [409] => | počet stran = [410] => | isbn = [411] => | kapitola = [412] => | strany = 9 [413] => | jazyk = ukrajinština [414] => }} Vzniklo zde několik továren. Kolektivizace v zemědělství zcela zničila místní [[vinařství|vinařskou]] tradici.{{chybí zdroj}} V rámci rozvoje některých oblastí [[Sovětský svaz|SSSR]] byli někteří místní občané posláni pracovat v roce [[1948]] do oblasti [[Donbas]]u a v roce [[1965]] do [[Kazachstán]]u. V polovině 60. let 20. století mělo 27 500 obyvatel. Došlo k změně etnického složení obyvatelstva. Po válce kvůli [[Holokaust|holocaustu]] zcela zmizeli Židé, Berehovo navíc zůstalo jediným městem v Zakarpatské oblasti, které mělo ještě maďarskou etnickou většinu.{{Citace monografie [415] => | příjmení = Begeš [416] => | jméno = Mykola [417] => | příjmení2 = Csilla [418] => | jméno2 = Fedinec [419] => | odkaz na autora = [420] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [421] => | vydavatel = Lira [422] => | místo = Užhorod [423] => | rok = 2010 [424] => | počet stran = [425] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [426] => | kapitola = [427] => | strany = 298 [428] => | jazyk = ukrajinština [429] => }} [430] => [431] => Nová vláda také využívala místní náboženské budovy k jiným, než původním účelům. V případě místní synagogy, ta sloužila nejprve jako slad a v závěru 60. let [[20. století]] byla přestavěna na kulturní dům.{{Citace monografie [432] => | příjmení = Begeš [433] => | jméno = Mykola [434] => | příjmení2 = Csilla [435] => | jméno2 = Fedinec [436] => | odkaz na autora = [437] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [438] => | vydavatel = Lira [439] => | místo = Užhorod [440] => | rok = 2010 [441] => | počet stran = [442] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [443] => | kapitola = [444] => | strany = 224 [445] => | jazyk = ukrajinština [446] => }} Další židovské svatostánky využíval sovětský stát pro potřeby jiných organizací, např. armády. [447] => [448] => Roku [[1957]] byla ke městu připojena nedaleká vesnice [[Buča (Berehovo)|Buča]] ({{vjazyce2|hu|Bulcsú}}). [449] => [450] => Roku [[1945]] zde začaly být vydávány první místní noviny. [451] => [452] => V roce [[1991]] se město stalo součástí nezávislé Ukrajiny. Do roku [[2003]] zde byl umístěn 315. motostřelecký pluk. [453] => [454] => === 21. století === [455] => Dne [[17. květen|17. května]] [[2001]] byl obnoven statut Berehova jako okresního města. Ten den se slaví dodnes jako den města. [456] => [457] => V únoru [[2002]] zde zkrachoval místní potravinářský podnik. [458] => [459] => Vznik Berehovského okresu, který je na území [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] většinově maďarský, je vnímán jako ústupek ukrajinským nacionalistům{{chybí zdroj}} a budí obavu z možného boje místní menšiny za autonomii. Maďarsko se vyjadřuje k možným změnám jeho rozlohy nebo uspořádání.{{Citace elektronického periodika [460] => | titul = Венгрия хочет сохранения Береговского района в нынешних границах [461] => | periodikum = Unian [462] => | url = https://www.unian.net/society/beregovo-vengriya-hochet-sohraneniya-beregovskogo-rayona-v-nyneshnih-granicah-novosti-ukrainy-11050991.html [463] => | jazyk = ruština [464] => | datum přístupu = 2023-06-09 [465] => }} Od roku [[2001]] se zde nachází také maďarský konzulát, (původně jen jako honorární konzulát). V roce [[2010]] si zde otevřel europoslanec [[Béla Kovács]] za stranu [[Jobbik]] svoji poslaneckou kancelář, jedinou na území [[Ukrajina|Ukrajiny]]. [466] => [467] => V souvislosti s [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazí na Ukrajinu]] v roce [[2022]] zde bylo v témže roce ještě přejmenováno 14 ulic v rámci [[derusifikace (Ukrajina)|procesu derusifikace]].{{Citace elektronického periodika [468] => | titul = У Берегові дерусифікують назви 14 вулиць - Пушкіна, Толстого, Комарова та інші [469] => | periodikum = TSN [470] => | url = http://www.mukachevo.net/ua/news/view/3513028 [471] => | jazyk = uk [472] => | datum přístupu = 2023-03-12 [473] => }} [474] => [475] => == Obyvatelstvo == [476] => [[Soubor:Берегово, 2021 год, 44.jpg|vpravo|náhled|Dům ve stylu uherské [[secesní architektura|secese]].]] [477] => [[Soubor:Berehove1.jpg|vpravo|náhled|Střed města.]] [478] => [[Soubor:Площа Героїв (Берегово).jpg|vpravo|náhled|Sochy na náměstí hrdinů ve středu města.]] [479] => [[Soubor:Beregszasz city limit sign rovas script.JPG|vpravo|náhled|Hranice města v ukrajinském a maďarském jazyce a [[rovas]]u. Jedná se o historicky první ceduli s rovasem v Zakarpatské oblasti.]] [480] => V roce 2004 mělo město 26 100 obyvatel z velké části [[Maďaři|maďarské]] národnosti, v roce 2001 zde žilo celkem 26 600 lidí, z toho 12 800 maďarské, 10 300 ukrajinské, 1 700 romské a 1 400 ruské národnosti. Skutečný podíl Romů (především Romů) však lze předpokládat, že bude pravděpodobně výrazně vyšší. Město je jedním z center maďarské menšiny na Zakarpatské Ukrajině.{{chybí zdroj}} Místní ulice nesou názvy do značné míře po významných maďarských osobnostech (např. [[Kossuthovo náměstí (Berehovo)|Kossuthovo náměstí]], ul. Ference Rákócziho apod.) [481] => [482] => Do [[druhá světová válka|druhé světové války]] zde žila početná [[Židé|židovská]] menšina, která čítala až 30 % obyvatel města. V 90. letech [[20. století]] se podíl maďarského obyvatelstva snížil pod 50 %. [483] => [484] => Počet obyvatel města k [[1. leden|1. lednu]] [[2019]] činil 23 732 lidí. Maximální vrchol dosáhl počet obyvatel Berehova v roce [[1992]] (30 400 lidí) a od té doby pozvolna a mírně klesá. [485] => [486] => V roce [[2022]] bylo rozhodnuto o rozšíření území města a připojení okolních vesnic k Berehovu.{{Citace elektronického periodika [487] => | titul = Площа міста Берегово збільшиться у двічі [488] => | periodikum = Transkarpatia.net [489] => | url = https://transkarpatia.net/transcarpathia/social/158813-ploscha-mista-beregovo-zbilshitsja-u-dvichi.html [490] => | jazyk = uk [491] => | datum přístupu = 2022-08-15 [492] => }} V roce 2022 žilo ve městě celkem 23 325 obyvatel. [493] => [494] => == Kultura a zajímavosti == [495] => [496] => === Kulturní instituce === [497] => V centru města stojí městské, resp. [[Muzeum Berehovštiny|regionální muzeum]] ({{vjazyce2|uk|Музей Берегівщини}}). Vzniklo na základě soukromé sbírky [[Ferenc Horvát|Ference Horváta]], od roku [[1964]] je samostatným muzeem a od roku [[2002]] existuje v současné podobě. Kromě toho se zde nachází v soukromém vinařství také muzeum vína. [498] => [499] => V Berehovu rovněž existuje také dům kultury, který vznikl v období existence [[Sovětský svaz|SSSR]]. [500] => [501] => Maďarské národnostní skupině slouží [[Maďarské národní divadlo Gyuly Illése]]. Hlavní společenskou organizací maďarského obyvatelstva je kulturní spolek ''Beregvidék''. [502] => [503] => === Kulturní památky === [504] => Mezi významnější stavby patří například [[Kostel Povýšení svatého kříže (Berehovo)|kostel Povýšení svatého kříže]] původem z [[12. století]], dále potom řeckokatolický kostel, který byl dokončen v roce [[1825]], reformovaný kostel v centru města, nebo soudní palác z počátku [[20. století]]. Na [[Kossuthovo náměstí (Berehovo)|Kossuthově náměstí]] stojí tzv. [[Velká synagoga (Berehovo)|Velká synagoga]] a od centra se nachází tzv. [[Malá synagoga (Berehovo)|Malá synagoga]]. První uvedená měla být vzhledem ke špatnému technickému stavu v roce [[2022]] rekonstruována.{{Citace elektronického periodika [505] => | titul = A beregszászi zsinagóga felújítása lesz Kárpátalja legjelentősebb kulturális beruházása [506] => | periodikum = index.hu [507] => | url = https://index.hu/kultur/2022/02/19/magyar-levente-szerint-a-beregszaszi-zsinagoga-felujitasa-lesz-karpatalja-legjelentosebb-kulturalis-beruhazasa/ [508] => | jazyk = hu [509] => | datum přístupu = 2022-08-22 [510] => }}{{Citace elektronického periodika [511] => | titul = В Берегово отреставрируют первоначальный вид бывшей синагоги [512] => | periodikum = Jewish News [513] => | url = https://jewishnews.com.ua/society/v-beregovo-otrestavriruyut-pervonachalnyij-vid-byivshej-sinagogi [514] => | jazyk = ru [515] => | datum přístupu = 2023-03-12 [516] => }} Dlouhodobě v ní sídlí městská knihovna. Dále se zde nachází [[Bethlenův palác (Berehovo)|Bethlenův palác]] zbudovaný v [[barokní architektura|barokním stylu]]. Mezi další významné stavby potom patří [[Kubovičův palác]] a [[Mejhešův palác]] (oba stojí na Tinodyho ulici). Celkem stojí v Berehovu 11 kulturních památek celonárodního významu a 15 památek regionálního významu. [517] => [518] => === Sochy a památníky === [519] => [520] => * [[Soubor:Beregszász holocaust memorial.JPG|náhled|Památník obětem holocaustu]]Památník obětem [[Holocaust|holocaustu]] [521] => * Socha [[Sándor Petőfi|Sándora Petőfiho]]{{Citace elektronického periodika [522] => | titul = Закарпатські сліди Шандора Петефі [523] => | periodikum = [524] => | url = https://zakarpattya.net.ua/News/20574-Zakarpatski-slidy-Shandora-Petefi [525] => | datum přístupu = 2024-03-07 [526] => }} [527] => [528] => * V roce 2018 byla v Berehově odhalena socha [[Sári Fedák|Sári Fedákové]]{{Citace elektronické monografie [529] => | titul = Fedák Sárira emlékeztek a 30 éves beregszászi színház fesztiváljának hatodik napján [530] => | url = https://life.karpat.in.ua/?p=164583&lang=hu [531] => | datum vydání = 2023-10-09 [532] => | datum přístupu = 2024-03-07 [533] => | jazyk = hu [534] => }} [535] => [536] => == Ekonomika == [537] => Průmyslová zóna se nachází v blízkosti hlavního nádraží. Mezi průmyslové podniky, které zaměstnávají místní, patří např. továrna na konzervy, v blízkosti nádraží se také nachází továrna na výrobu radiových přijímačů ({{vjazyce2|uk|радиозавод}}).[http://www.ukr-prom.com/firm-3430/Profil společnosti {{uk}}]{{Nedostupný zdroj}} [538] => [539] => V okolí jsou stáčeny léčivé minerální vody, které jsou známé díky své slané chuti. [540] => [541] => == Doprava == [542] => Městem prochází železniční trať [[Železniční trať Baťovo – Korolevo|železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou]], na kterou je napojena jedna z větví úzkokolejné (rozchod 750 mm) [[Boržavská hospodářská dráha|Boržavské hospodářské dráhy]] ({{Vjazyce2|uk|Боржавська вузькоколійна залізниця}}). Ty se odpojují u místního [[Berehovo (nádraží)|nádraží]] a směřují směrem na severovýchod do kopců Karpat. [543] => [544] => Město má jednu hlavní železniční stanici a dále zastávku Berehovo-Male na zmíněné jednokolejce. [545] => [546] => Silniční doprava je zastoupena dálničními silnicemi [[Evropská silnice E58|E58]] a E81. Komunikace procházejí samotným středem města. Berehovo nemá napojení na dálniční síť Ukrajiny ani na síť větších (magistrálních) komunikací. [547] => [548] => == Školství == [549] => V Berehovu se nachází celá řada vzdělávacích institucí a škol. Stojí zde např. Podkarpatská maďarská vysoká škola Františka II. Rákócziho, Zdravotnická škola, Lyceum Tamáse Eszeho, Vysoká škola Gábora Bethlena, dále 9 středních škol, z nichž jedno je gymnázium. [550] => [551] => == Zdravotnictví == [552] => Ve východní části Berehova se nachází Okresní nemocnice. [553] => [554] => == Sport a rekreace == [555] => Ve městě existuje fotbalový klub, sportovní škola pro děti a mládež a fotbalový stadion. Existují zde rovněž i dva lázeňské komplexy, které těží z přítomnosti léčivých vod. [556] => [557] => V Berehovu se nachází termální koupaliště{{Citace elektronického periodika [558] => | titul = Не только Закарпатье: где в Украине есть термальные курорты [559] => | periodikum = TSN [560] => | url = https://tsn.ua/ru/lady/puteshestviya/ukraina/ne-tolko-zakarpate-gde-v-ukraine-est-termalnye-kurorty-1933777.html [561] => | jazyk = ru [562] => | datum přístupu = 2022-04-30 [563] => }} s velkým plaveckým bazénem. Umístěné je na východním okraji města.{{chybí zdroj}} Mimo jiné se ve středu města nachází také krytý bazén. [564] => [565] => == Známé osobnosti == [566] => * [[Andrea Bocskorová]] (* 1978), maďarská poslankyně Evropského parlamentu za [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]] [567] => * [[Sári Fedák]] (1879–1955) maďarská zpěvačka [568] => * [[Viktor Győző]] ([[1864]]–[[1945]]), maďarský šachista [569] => * [[Erzsébet Osvát]] (1913–1991), maďarská spisovatelka a básnířka, zaměřená na literaturu pro děti a mládež [570] => * [[Piroska Reichardová]] (1884–1943), maďarská básnířka a překladatelka [571] => * [[Aranka Siegal]] (* 1930), americká spisovatelka [572] => * [[Věra Trnková]] (1934–2018), česká matematička [573] => * V Berehovu žili rodiče amerického ekonoma [[Milton Friedman|Miltona Friedmana]] [574] => [575] => == Partnerská města == [576] => Berehovo uzavřelo partnerství s následujícími městy: [577] => [578] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Kecskemét]] a [[Zalaegerszeg]], Maďarsko [579] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Kráľovský Chlmec]], Slovensko{{Citace elektronického periodika [580] => | příjmení = [581] => | jméno = [582] => | titul = Mesto Kráľovský Chlmec [583] => | periodikum = [584] => | url = https://www.kralovskychlmec.org/mesto/partnerske-mesta/ [585] => | jazyk = sk [586] => | datum přístupu = 2023-10-01 [587] => }} [588] => * {{flagicon|Polsko}} [[Převorsk|Przeworsk]], Polsko [589] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Satu Mare]] a [[Miercurea Ciuc]], Rumunsko [590] => [591] => == Odkazy == [592] => === Reference === [593] => {{Překlad|hu|Beregszász|25193005}} [594] => [595] => [596] => === Literatura === [597] => * {{Citace monografie | jméno = Andrea | příjmení = Bocskor | titul = Alapvetések az ukrán magyarságkép kérdéséhez és a magyar múlt ukrán megítéléséhez, 1991–2011 | vydavatel = PoliPrint | místo = Ungvár | rok = 2012 | jazyk = hu }} [598] => [599] => === Související články === [600] => * [[Podkarpatská Rus]] [601] => * [[Maďaři na Ukrajině]] [602] => [603] => === Externí odkazy === [604] => * {{Commonscat}} [605] => * {{cs}} [http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/berehovo/ Berehovo] - fotografie a turistické informace o městě [606] => * {{uk}} [http://www.bereg.net.ua/bereg/ukr/index.html Oficiální stránky města] [607] => * {{cs}} [http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/uzkokolejka-borzava/ Boržavská úzkokolejka] [608] => [609] => {{Zakarpatská oblast}} [610] => {{Autoritní data}} [611] => {{Portály|Ukrajina}} [612] => [613] => [[Kategorie:Berehovo| ]] [614] => [[Kategorie:Města v Zakarpatské oblasti]] [615] => [[Kategorie:Okres Berehovo]] [616] => [[Kategorie:Maďarská diaspora]] [] => )
good wiki

Berehovo

Tivadaru Lehoczkému Berehovo ( rusínsky Берегово, Berehovo) je město v Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině, 5 km od hranice s Maďarskem. V roce 2022 zde žilo obyvatel, převážně Maďarů (48,1 % obyvatel), Rusínů, Ukrajinců a Romů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maďaři','20. století','Sovětský svaz','2022','Zakarpatská oblast','Okres Berehovo','Romové','2001','Ukrajina','1945','1938','2002'

1938

1945

2001

2002

2022

Maďaři

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Ukrajina