Array ( [0] => 15516843 [id] => 15516843 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bičík [uri] => Bičík [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => [2] => [[Soubor:Flagella.svg|náhled|vpravo|Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha]] [3] => '''Bičík''' ({{cizojazyčně|la|flagellum}}, u [[archea|archeí]] též {{cizojazyčně|la|archellum}}, u [[eukaryota|eukaryot]] {{cizojazyčně|la|cilium}}) je podlouhlá [[Buňka|buněčná]] struktura, která slouží k pohybu ([[Taxe|taxi]]) [[jednobuněčný organismus|jednobuněčných]] [[bičíkovci|bičíkovců]], některých menších [[mnohobuněčný organismus|mnohobuněčných organismů]] a některých buněk mnohobuněčných organismů. Bičík se také vyskytuje u bakterií, ale v jejich případě jde o strukturu zásadně odlišnou stavbou, původem i mechanismem pohybu. [[Archea]] mají bičík podobný svou funkcí bakteriálnímu, přesto je odlišný strukturně. Jako bičík ([[angličtina|angl.]] ''tail'') se označuje i podlouhlá část [[virion]]u [[bakteriofág]]ů, sloužící k uchycení na buňce hostitele – také zde nejde o analogickou strukturu, a to ani k eukaryotním, ani prokaryotním bičíkům.KOPECKÁ, Jana; ROTKOVÁ, Gabriela: [https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/js17/cviceni_mikrobiologie/web/pages/bakteriofag.html Bakteriofág]. ''Skripta ke cvičení z obecné mikrobiologie, cytologie a morfologie bakterií''. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2017. [4] => [5] => == Bičík bakterií == [6] => Bakteriální bičík je pevná struktura šroubovitého tvaru, která se točí, pohání buňku vpřed a tedy tlačí. Mají tloušťku asi 20 nm a délku 20 μm, což může být desetinásobek délky bakterie. Pohyb bakterie se nazývá [[taxe]] a může mít mnoho forem. Přestože se bakteriální bičík snadno láme, rychle (někdy již do 20 min.{{Doplňte zdroj}}) dorůstá. Bakterie dokáže pomocí bičíku překonat deset délek svého těla během jedné sekundy. [7] => [8] => Rozdělení bakterií podle počtu bičíků: [9] => [10] => * '''atricha''' – bakterie bez bičíku [11] => * '''monotricha''' – bakterie má jediný bičík [12] => * '''lofotricha''' – dva a více bičíků na konci těla [13] => * '''amfitricha''' – jeden nebo více bičíků na obou pólech [14] => * '''peritricha''' – bičíky umístěné po celém povrchu buňky [15] => [16] => Počet bičíků se ale v průběhu života bakterie může měnit. Když je bičíků víc, mohou se spolu splétat. Obecně se při přestupu do viskóznějšího prostředí vybaví dalšími bičíky. [17] => [18] => === Stavba a funkce === [19] => Bakteriální bičík je dutá trubice tvořena globulárním proteinem [[flagelin]]em. Flageliny jsou poskládány v levotočivé [[šroubovice|šroubovici]], do které se skládají procesem [[self-assembly]] („spontánní složení“). Při růstu flageliny putují dutou trubicí bičíku až na jeho konec, kde se připevňují a bičík tím prodlužují. Bičík je těsně nad [[plasmatická membrána|plasmatickou membránou]] upevněn pružným háčkem („hook“), který ho spojuje s komplexem proteinů tvořícím [[molekulární motor|motor]]. Tento motor je fixován v membráně a pracuje na principu [[protonová pumpa|protonové pumpy]]. Je to skupina proteinů pracujících jako [[rotor]] a [[stator]] motoru. Konkrétně se pod háčkem nacházejí dva páry kruhových destiček statických a jeden pár kruhových destiček, který se točí. Všemi třemi páry prochází točící se bičík. Okolo třetího páru (točících se) destiček se nachází statický [[Bílkovina|protein]] [[MOT]] (z anglického ''motility'', neboli pohyb) zodpovědný za transport [[proton]]ů. Protein MOT je pro funkci bičíku nezbytný. Pod třetím párem destiček se nachází protein [[FLI]] (z anglického ''flip'', neboli obrátit, přetočit), který dokáže přepínat směr otáčení bičíku. Při otáčení CCW (''counter-clockwise'', [[proti směru hodinových ručiček]]) bakterie plave vpřed, při otáčení CW (''clockwise'', [[po směru hodinových ručiček]]) bičík pořádně nezabírá, protáčí se, a bakterie zůstává na místě. Přepínání mezi CW a CCW zajišťuje protein FLI. Lze toho využít při plavbě za [[atraktans]] (něčím, co bakterii přitahuje), kdy bakterie plave 1 sekundu CCW a 1/10 sekundy stojí díky CW na místě a vyhodnocuje, zda se posledním přesunem od atraktans vzdálila, nebo se k němu přiblížila. Pokud se přiblížila, pokračuje při příštím pohybu stejným směrem, pokud se vzdálila, náhodně zvolí směr jiný. [20] => [21] => === Evoluce === [22] => Moderní argument zastánců [[kreacionismus|kreacionismu]] popisuje bakteriální bičík jako zástupce [[neredukovatelná komplexita|neredukovatelné komplexity]]. Ukazuje se však, že evolučně souvisí s bílkovinnou strukturou zvanou [[injektizom]] (též označovaný jako sekreční systém typu III), nacházející se v některých gram-negativních bakteriích, se kterou sdílejí přinejmenším 10 homologických proteinů. V současné době jsou nalézány i jiné jednotlivé proteiny, tvořící bázi bičíku, které plní i různé jiné funkce v bakteriální buňce. Například jde o F1 [[ATP-syntáza|ATP-syntázový]] protein, který využívá stejně jako bičík energii gradientu [[vodíkový kationt|H+]], který využívá na vlastní roztáčení a následnou syntézu [[Adenosintrifosfát|ATP]] z [[ADP]] a [[Fosforečnany|fosfátu]]. [23] => [24] => == Bičík archebakterií == [25] => {{Pahýl část}} [26] => Bičík archeí (archellum) je jakožto rotující vláknitá struktura sloužící k pohybu funkčně ekvivalentní bakteriálnímu bičíku, ale evolučně a strukturně souvisí s bakteriálním [[pilus]]em IV. typu, jak ukazují některé důležité homology sdílené oběma strukturami. Archeální buňka syntetizuje buď jen bičíky k pohybu, nebo jen adhezivní pilusy sloužící k přilnutí. Archea mají schopnost regulovat syntézu bičíku v závislosti na podmínkách růstu, jako jsou dostupné živiny a teplota. Hlavními strukturními [[Bílkovina|proteiny]] jsou [[archaellin]]y. Stejná [[ATPáza]] je zodpovědná jak za sestavení vlákna bičíku z archeallinů, tak za hydrolýzu [[Adenosintrifosfát|ATP]], pohánějící rotační pohyb bičíku.{{Citace elektronické monografie [27] => | příjmení1 = Jarrell [28] => | jméno1 = Ken F. [29] => | příjmení2 = Tripp [30] => | jméno2 = Patrick [31] => | příjmení3 = Albers [32] => | jméno3 = Sonja‐Verena [33] => | titul = Archaellum [34] => | edice = eLS [35] => | vydání = 3 [36] => | vydavatel = John Wiley & Sons [37] => | datum_vydání = 2020-05-20 [38] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/9780470015902.a0000386.pub3 [39] => | datum_přístupu = 2020-11-24 [40] => | isbn = 9780470015902 [41] => | doi = 10.1002/9780470015902.a0000386.pub3 [42] => | jazyk = anglicky [43] => }} [44] => [45] => == Bičík eukaryot == [46] => Bičíky [[eukaryota|eukaryot]] (čili [[řasinka]], cilium, brva), které se vyskytují u některých buněk [[Živočichové|živočichů]], [[Rostliny|rostlin]] i [[protista|protistů]] a mají složité mechanismy ([[mikrotubuly|mikrotubulárních]] dvojic [[axonemy]]), díky nimž konají pohyby v několika směrech. Příkladem může být [[krásnoočko]]. [47] => [48] => === Stavba bičíku eukaryot === [49] => Bičík eukaryot sestává ze čtyř základních částí. Z buňky vyrůstá volně pohyblivá část, vlastní bičík. Ten je zakotven v [[cytoplazma|cytoplazmě]] pomocí bazálního tělíska ([[kinetozom]]). Mezi bazálním tělískem a volnou částí bičíku je zařazena přechodná oblast. Z bazálního tělíska vycházejí do nitra buňky [[bičíkové kořeny]]. Vlastní bičík se skládá ze stabilizovaných [[Mikrotubulus|mikrotubulů]], které mají specifickou strukturu 9+2 – uprostřed dva centrální jednoduché mikrotubuly a kolem devět dvojitých mikrotubulů. [50] => [51] => Existují také teorie, které eukaryotní bičík nepokládají za evoluční produkt cytoskeletárního aparátu, ale přikládají mu [[endosymbióza|endosymbiotický]] původ, např. z bakterie [[spirochety]]. Tyto teorie (např. [[endosymbiotická teorie]] [[Lynn Margulis]]ové) však v dnešní době již na bičíky aplikovány nejsou a za endosymbiotické považují pouze organely typu mitochondrií a plastidů. [52] => [53] => == Reference == [54] => [55] => [56] => == Související články == [57] => * [[Cytoskelet]] [58] => * [[Bakterie]] [59] => ** [[Pilus]] [60] => * [[Eukaryota]] [61] => ** [[Řasinka]] [62] => ** [[Bičíkovci]] [63] => [64] => == Externí odkazy == [65] => * {{Commonscat}} [66] => * {{Wikislovník|heslo=bičík}} [67] => * {{NK ČR|věc=ano}} [68] => [69] => {{Pahýl}} [70] => [71] => {{Organely a struktury buňky}} [72] => {{Autoritní data}} [73] => {{Portály|Biologie}} [74] => [[Kategorie:Buněčná biologie]] [75] => [[Kategorie:Pohyb]] [] => )
good wiki

Bičík

Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bílkovina','eukaryota','Adenosintrifosfát','ATP-syntáza','virion','bakteriofág','taxe','angličtina','self-assembly','proti směru hodinových ručiček','proton','molekulární motor'

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP) je v buňkách organismů zodpovědných za energetický transport a přeměnu energie.

Angličtina

Bakteriofág

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Eukaryota

Proton

Self-assembly

Taxe

Virion