Array ( [0] => 15487844 [id] => 15487844 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bihać [uri] => Bihać [3] => Bihać (collage image).jpg [img] => Bihać (collage image).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bihać [2] => | originální jméno = Бихаћ [3] => | znak = Coat of arms of Bihać.png [4] => | obrázek = Bihać (collage image).jpg [5] => | vlajka = [6] => | stát = Bosna a Hercegovina [7] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Entita]] [8] => | název vyššího celku = [[Federace Bosny a Hercegoviny]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Kanton]] [10] => | název nižšího celku = [[Unsko-sanský kanton|Unsko-sanský]] [11] => | administrativní dělení = [12] => | rozloha = 84,44 [13] => | počet obyvatel = 39690 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2013 [15] => | hustota zalidnění = [16] => | etnické složení = 88,7 % [[Bosňáci]], 7,89 % [[Chorvati]], 1,62 % [[Srbové]], 11,1 % ostatní [17] => | náboženské složení = [[islám]], [[pravoslaví]], [[římskokatolická církev|římskokatolické křesťanství]] [18] => | zeměpisná šířka = 44.816667 [19] => | zeměpisná délka = 15.866667 [20] => | loc-map = {{LocMap |Bosna a Hercegovina |label=Bihać |lat=44.816667 |lon=15.866667 |float=center}} [21] => | nadmořská výška = 230 [22] => | psč = 77000 [23] => | telefonní předvolba = +387 37 [24] => | starosta = Emidžad Galijašević [25] => | web = http://www.bihac.org/ [26] => | mapa = BiH municipality location Bihać.svg [27] => }} [28] => '''Bihać''' je město v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], nacházející se v blízkosti [[Chorvatsko|chorvatských]] hranic. Je administrativním centrem [[Unsko-sanský kanton|Unsko-sanského kantonu]]. V roce [[2013]] žilo ve městě samotném 39 690 obyvatel, v celé připadající opčině pak 56 261 obyvatel. [29] => [30] => == Název == [31] => [32] => Podle legendy pochází název města podle jména ''Bika'', což bylo jméno jednoho ze synů místního boháče, Dobriši. Postupně se z tohoto názvu stal dnešní název města.{{Citace elektronického periodika [33] => | titul = Znate li kako je Bihać dobio ime? [34] => | periodikum = Mojusk [35] => | jazyk = bosenština [36] => | url = https://mojusk.ba/znate-li-kako-je-bihac-dobio-ime/ [37] => | datum přístupu = 2023-06-08 [38] => }} [39] => [40] => == Přírodní poměry == [41] => [42] => Město Bihać leží na severozápadním okraji Bosny a Hercegoviny, zhruba 8 kilometrů od státní hranice s Chorvatskem. Rozkládá se po obou březích řeky Uny poté, co řeka opouští rozsáhlý kaňon a vstupuje do otevřené krajiny. Nejbližšími většími městy jsou [[Prijedor]], 70 km východně a [[Karlovac]] (v Chorvatsku), 78 km severozápadně. [43] => [44] => Hlavním vodním tokem je již zmíněná řeka Una, která zde vytváří nesčetné ostrovy. Typickým znakem města Bihaće jsou různé peřeje a vodopády. Centrum města obchází ze západní strany také vodní kanál, který vznikl již v době turecké nadvlády nad městem a který je napájen z řeky Uny. [45] => [46] => Další vodní toky na území užšího města jsou Lisa, Namet a Klokot.{{chybí zdroj}} Centrem města ještě potéká potok [[Drobilnica (Bihać)|Drobilnica]]. [47] => [48] => Historicky nejvyšší naměřená teplota zde činila 42 °C a nejnižší −29.2 °C. [49] => [50] => == Historie == [51] => [52] => [[Soubor:Una,Bihac 2004.JPG|thumb|left|Řeka Una]] [53] => [[Soubor:Bihac tvrdi grad AD 1590.jpg|thumb|left|300px|Pohled na Bihać s okolím v roce 1590]] [54] => Počátkem [[6. století]] (v roce [[505]]) byla římská [[provincie]] [[Dalmácie]] (součástí které bylo i území Bihaće), [[Liburnie]] a [[Savia]] se spojily v jeden celek pod vládou [[Gótové|gótského]] knížete. Na počátku století sedmého, mezi lety [[602]] a [[614]], se na území Bihaće stěhují první [[Slované]], kteří jej začínají postupně osidlovat. Původní slovanské kmeny však po čase začínají nahrazovat nové, které přišly z území [[Franská říše|Franské]] a [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Jedná se již o [[Chorvati|Chorvaty]], jejich vládce [[Tomislav]] v této době zřizuje první chorvatský stát spojením dvou knížectví. Současné město je připomínáno roku [[1260]] jako majetek chorvatské církve, přestože bylo tehdejší království chorvatsko-uherské (od roku [[1102]]), zůstal Bihać mimo maďarskou správu a obyvatelstvo zůstalo převážně chorvatské. [55] => [56] => Roku [[1262]] je Bihać prohlášen svobodným královským městem s právy konání trhů a rozvojem [[řemeslo|řemesel]], jako křižovatka obchodních cest získává nemalý význam a budují se nové domy. [57] => [58] => Na listině z počátku [[14. století]] se nachází pečeť středověkého města Bihaće, na které jsou vidět celkem tři věže. Na střední vlaje vlajka s nápisem ''S(igillum) Civitatis Bihigiensis'', tj. „Pečeť města Bihaće“, stejný motiv se objevuje i na znaku města. Na starých listinách a v dávných dokumentech je hrad připomínám pod mnohými názvy: ''Bihig, Byheg, Bichich, Bihag, Vywegh, Wyjigh''; rozlišné podoby názvu města vznikaly díky tehdejšímu nejednotnému a nekodifikovanému pravopisu tehdejších jazyků. Město dosáhlo deseti tisíc obyvatel (v Paříži pro srovnání žilo 60 tisíc lidí). [59] => [60] => Archeologové odkryli a spočítali pozůstatky šedesáti větších, či menších věží, které zde byly hustě a sofistikovaně postavené a spojené v jedno velké opevnění proti případnému útoku [[Osmanská říše|Osmanů]]. Bihać byl v polovině [[15. století]] pohraničním a dobře bráněným městem. Jeho rozvoj financovaly bohaté rody, které pomáhaly s výstavbou dalších měst v okolí, pojmenovaných po slovanských božstvech. Celou oblastí však začaly zmítat boje o chorvatsko-maďarské dědictví mezi jednotlivými vládnoucími rody, které probíhaly v okolí řeky [[Una|Uny]]. [61] => [62] => I přesto však výboje z jihu vedou k migraci Chorvatů z Bihaće pryč, a to nejen do ostatních částí dnešního Chorvatska, ale i do [[Čechy|Čech]] a na [[Morava|Moravu]]. Roku [[1463]] padl Bihać po [[Bitva u Jajce|Bitvě u Jajce]] do tureckých rukou, společně s celou dnešní Bosnou a Hercegovinou. Novými obyvateli se stali [[Turci]], [[Bosňáci]] a [[Vlaši]]. [63] => [64] => S Tureckou nadvládou začíná [[islamizace]] města a celé bihaćské oblasti kolem řeky Uny. Přestože mnozí odešli pryč, někteří zůstali a přijali [[islám]]. [65] => [66] => Roku [[1527]] vznikla [[Bihaćská kapetanie]] i [[Bihaćský kadiluk]]. Po těžkých bojích o více než sto let později, v roce [[1592]], se správcem města stává [[Gazi Hasan-paša Predojević]], vzniká [[Bihaćský sandžak]], součást [[Bosenský ejálet|bosenského pašaliku]]. Součástí sandžaku jsou města Bihać, [[Kamengrad]], [[Ripac]], [[Cazin]], [[Bužim]], [[Ostrovica (Bihać)|Ostrovica]] a [[Bosanska Krupa]]. Ten je sice roku [[1699]] sloučen s Bosenským sandžakem, v roce [[1865]], nedlouho před stažením Turků z Bosny, však opět obnoven. [67] => [68] => Postupem času se ale osmanské síly vyčerpávají, po [[Karlovický mír|Karlovickém míru]] z roku [[1699]] stoupá počet útoků [[Benátská republika|Benátské republiky]] a [[Rakousko|Rakouska]] na nejzápadnější cíp Osmanské říše, v některých obdobích prakticky nepřetržitě trvá válečný stav. V Bihaći žije pět tisíc obyvatel, tento počet se delší dobu nemění. [69] => [70] => Na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] v roce [[1878]] získalo [[Rakousko-Uhersko]] vojenskou správu nad [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]]. Bihać se však 12 dní před rakouskými vojsky bránil a obsazen byl až dne [[19. září]] [[1878]]. [71] => [72] => Tyto změny v Bihaći provázel nejprve zvýšený příliv obyvatel do města, o desetiletí později, v roce [[1888]], byly zbourány původní hradby a [[Městské opevnění (Bihać)|středověké opevnění]]. Fortifikační systém, který zahrnoval i příkop napájený z řeky Uny, byl nicméně ještě zaznamenán na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] ze závěru století. Zachována nicméně byla původní Kapetanova věž. [73] => [74] => Život se odvíjí po vzoru jiných rakousko-uherských provinčních měst. Vybudována je základní [[škola]], [[gymnázium]], obchodní škola, zemědělská škola, vznikla zde i první [[hasiči|hasičská zbrojnice]]. Otevřen byl také první evropský park a postaveny moderní kasárny. Postupně se objevily i další nezbytnosti moderního města konce [[19. století]], ke kterým patří [[vodovod]], [[kanalizace]], či [[banka]]. Vše bylo vystavěno v evropském stylu rakouskými odborníky. V roce [[1910]] žilo v Bihaći již 8 370 obyvatel. Postavena zde byla jižně od města u silnice směrem do Dalmácie i kasárna, která se rozvíjela i v dalších režimech (dnes [[Kasárna Adila Bešiće]]). [75] => [76] => V období mezi dvěma světovými válkami se stal Bihać centrem západní Bosny. Byl sídlem tzv. [[Bihaćská oblast|bihaćské oblasti]]. [[Velká hospodářská krize]] a obecná stagnace v [[Království SHS]] se nicméně projevily na rozvoji města negativně. V roce [[1923]] zasáhlo město zemětřesení síly pěti stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy škály]].{{Citace elektronického periodika [77] => | titul = Najjači potresi u povijesti BiH: Onaj iz 1969. godine još uvijek se prepričava [78] => | periodikum = bljesak.info [79] => | jazyk = bosenština [80] => | url = https://bljesak.info/vijesti/flash/najaci-potres-u-bih-dogodio-se-1969-godine/409743 [81] => | datum přístupu = 2023-06-08 [82] => }} [83] => [84] => [[File:Bihac AVNOJ Museum.jpg|left|thumb|Muzeum 1. zasedání AVNOJe.]] [85] => [[Druhá světová válka]] zde začala [[13. duben|13. dubna]] [[1941]], tehdy město obsadili [[Němci]], formálně jej zabral [[Nezávislý stát Chorvatsko|chorvatský fašistický stát]]. V tzv. Bihaćské operaci uspěli partyzáni a město osvobodili, následně se stalo centrem protinacistického odboje. Sídlilo zde vedení [[jugoslávští partyzáni|Titových partyzánů]], kteří sem přesunuli své vedení z východní [[Hercegovina|Hercegoviny]]. První zasedání [[AVNOJ]]-e (Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie) dnes připomíná muzeum. [86] => [87] => To však netrvalo dlouho, mezi lety [[1943]] a [[1945]] se Bihaće zmocnili opět fašisté během jedné z četných operací s cílem partyzány vypudit. [88] => [89] => Během [[Válka v Bosně a Hercegovině|bosenské]] války v letech [[1992]]–[[1995]] tvořila oblast kolem Bihaće enklávu kontrolovanou ze Sarajeva, nicméně obklopenou srbskými milicemi z [[Republika srbská|Republiky srbské]] na jedné straně a z [[Republika srbská krajina|Republiky srbské Krajiny]] na straně druhé. Byla zde vyhlášena chráněná zóna OSN. Město později bylo součástí [[Autonomní provincie Západní Bosna|Autonomní provincie Západní Bosna]] pod vedením [[Fikret Abdić|Fikreta Abdiće]]. V létě [[1995]] se situace v bihaćské enklávě dramaticky zhoršila. Podle tehdejších odhadů OSN se v enklávě, která byla nyní pod zvýšenou srbskou dělostřeleckou palbou a do níž Srbové zatlačovali své pozice, tísnilo asi 150 000 uprchlíků. Také mezinárodní pozorovatelé očekávali humanitární katastrofu pro Bihać již v červenci 1995. [90] => [91] => Dne [[4. srpen|4. srpna]] [[1995]] zahájila chorvatská armáda v rámci rozsáhlé [[operace Bouře|operace Oluja]], opětovné dobývání oblastí obsazených Srby v Chorvatsku. Bezprostřední ohrožení dosavadní enklávy Bihać bylo touto chorvatskou ofenzívou na poslední chvíli odvráceno. Ve stejné době, pravděpodobně v rámci koordinované vojenské operace, bojovaly chorvatské a bosenské jednotky úspěšně také v západní Bosně proti srbským jednotkám, které se ocitaly stále častěji v defenzivě. Za několik týdnů byla celá západní Bosna opět v rukou bosensko-chorvatské federace a srdce Bosny mohlo být od nynějška znovu spojeno s oblastí Bihaće. [92] => [93] => Dne [[24. červenec|24. července]] [[2014]] byl Bihaći parlamentem Federace Bosny a Hercegoviny udělen status města. [94] => [95] => Během [[Evropská migrační krize|Evropské migrační krize]] se Bihać stal jedním z bodů na tzv. [[Balkánská trasa (Evropská migrační krize)|Balkánské trase]]. Nebyl nicméně cílem migrantů hned od počátku, neboť hlavní cesta vedla nejprve přes hraniční přechody v [[Kelebia|Kelebii]] a později přes [[Tovarnik]] v Chorvatsku. Migranti byli u Bihaće umisťováni do tábora s názvem [[Vučjak]], kde podmínky vzbudily pozornos evropských médií. Šířily se nemoci, jako např. [[svrab]] apod. Kantonální vláda sem nakonec zavedla [[zákaz vycházení]], šířila se navíc kriminalita. V prosinci [[2019]] byl tábor rozpuštěn a migranti přemístěni do areálu kasáren. [96] => [97] => V roce 2020 byl asi 25 km od centra města vybudován [[uprchlický tábor Lipa]], který se měl stát stálým přijímacím střediskem. I tam byly podmínky nelidské; nebyla zde elektřina ani vodovod. Během vystěhování tábora, který nebyl připraven na zimní podmínky, byly [[23. prosinec|23. prosince]] [[2020]] zapáleny stany a kontejnery. Mnoho uprchlíků poté nemělo žádné ubytování; dočasně jich na ulici nebo v okolních lesích živořily asi 3 000 až 4 000. Místní obyvatelé protestovali proti plánům na dočasné znovuotevření uzavřeného tábora v centru města. [98] => [99] => == Obyvatelstvo == [100] => === Struktura obyvatelstva === [101] => [102] => V roce [[1991]] (před válkou) zde žilo 66 % [[Bosňáci|Bosňáků]] (bosenských Muslimů), 17 % Srbů a 6 % [[Chorvati|Chorvatů]], zbytek tvořily jiné [[národnost]]i. Dnes zde žije Srbů jen minimálně, po válce se valná většina odstěhovala do [[Republika srbská|Republiky srbské]]. V roce [[2013]] zde bylo ve sčítání lidu napočítáno 56 tisíc obyvatel. [103] => [104] => === Náboženský život === [105] => [106] => Většina místního obyvatelstva se hlásí k [[sunna|sunnitskému]] [[islám]]u. [107] => [108] => == Hospodářství == [109] => === Zemědělství === [110] => [111] => [[File:Bihac jewish.jpg|right|thumb|Původní ozančení židovského obchodu v Bihaći z doby před druhou světovou válkou.]] [112] => Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno, jedná se nicméně především o malé polnosti a jejich rozsah je omezen širokým, byť přesně vymezeným údolím řeky Uny. Díky velkému množství říčních sedimentů a častým záplavám je velmi úrodná. [113] => [114] => === Průmysl === [115] => [116] => Bihać je přirozeným hospodářským centrem [[Unsko-sanský kanton|Unsko-sanského kantonu]]. Ve městě působí okolo tří tisíc soukromých subjektů. [117] => [118] => V dobách existence socialistické Jugoslávie existoval značný zájem na industrializaci města. Byly zřízeny podniky, jako např. ''Kombiteks'', ''Krajinametal'' a ''Polietilenka''. Vzhledem k dostupnému železničnímu spojení se zbytkem země (na rozdíl od řady menších sídel v Bosně a Hercegovině) bylo možné rozvíjet průmysl snadněji. Rozvíjel se hlavně potravinářský průmysl. Mezi další velké podniky a zaměstnavatele v Bihaći patří např. pivovar [[Preminger]], nebo [[Unski biser]]. V oblasti potravinářství je dalším významným podnikem Bihaćská mlékárna, která je součástí německé společnosti [[Meggle]]. [119] => [120] => === Služby === [121] => [122] => Na západním okraji města se nachází rozsáhlé obchodní centrum s názvem Bingo. [123] => [124] => === Turistika === [125] => [126] => Nemalé množství místního obyvatelstva je zaměstnáno také v [[turistika|turistice]], populární je např. sjíždění řeky Uny apod. [127] => [128] => == Doprava == [129] => === Silniční doprava === [130] => [131] => [[File:Bihac Bahnhof2.jpg|right|thumb|Budova nádraží.]] [132] => [[File:Bihac obilaznica Ceravci - panoramio.jpg|right|thumb|Výstavba silničního obchvatu v roce [[2008]].]] [133] => [[File:Most Alije Izetbegovica, Bihac.jpg|right|thumb|Most Alije Izetbegoviće v Bihaći.]] [134] => Historické jádro města je kompaktní a obchází ho hlavní silnice. Z tohoto okruhu potom směřují komunikace celostátního významu do měst na území Bosny a Hercegoviny (např. [[Prijedor]] nebo [[Bosanski Petrovac]]) a také do [[Chorvatsko|Chorvatska]], např. k [[Plitvická jezera|národnímu parku Plitvická jezera]]. Město má silniční obchvat, který však není dokončený a má tranzitní dopravu odvádět po západním okraji města. Dálniční spojení Bihać se zbytkem Bosny a Hercegoviny nebo s nedalekým Chorvatskem nemá. [135] => [136] => Na třídě ''Bihaćkih branilaca'' směrem z centra města k hlavnímu železničnímu nádraží stojí i [[Autobusové nádraží Bihać|autobusová stanice]]. [137] => [138] => Přes řeku [[Una|Unu]] vedou dva silniční mosty; Bakšaišký most (v severní části města, pojmenován podle místní části) a most Aliji Izetbegoviće, v centrální části města, pojmenovaný po prvním prezidentovi Bosny a Hercegoviny, [[Alija Izetbegović|Aliji Izetbegovićovi]]. [139] => [140] => === Železniční doprava === [141] => [142] => Severojižním směrem městem prochází [[Železniční trať Sunja–Knin|železniční trať Sunja–Knin]], která zajišťuje napojení regionu na zbytek sítě v Bosně a Hercegovině a v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Na území města Bihaće se nachází jediné [[Bihać (nádraží)|nádraží]]. [143] => [144] => === Vodní doprava === [145] => [146] => Řeka Una není splavná a využívá se jen pro potřeby turistických zážitkových plaveb. [147] => [148] => === Letecká doprava === [149] => [150] => Jihovýchodně od města leží v lokalitě s názvem [[Golubić (Bihać)|Golubić]] menší letiště. Rozkládá se v rovině poblíž řeky Uny. Má jedinou zatravněnou ranvej. [151] => [152] => == Společnost == [153] => === Školství === [154] => [155] => Od roku [[1998]] sídlí v Bihaći [[Univerzita v Bihaći|univerzita]], která má celkem sedm fakult. [156] => [157] => === Sport === [158] => [159] => V jižní části města stojí sportovní hala [[Luke (sportovní hala)|Luke]] a k ní přiléhající fotbalový a atletický stadion s názvem Jedinstvo. Stejný název má i místní [[Jedinstvo (fotbalový klub)|fotbalový klub]], který hraje v bosenské fotbalové lize. [160] => [161] => == Kultura == [162] => === Kulturní instituce === [163] => [164] => [[File:Street in Bihać.jpg|right|thumb|Ulice v Bihaći.]] [165] => [[File:Bihać, Univerzitetska biblioteka.jpg|right|thumb|Budova univerzitní knihovny v pseudomaurském architektonickém stylu.]] [166] => Hlavní muzeem ve městě{{chybí zdroj}} je [[Regionální muzeum Pouní]] ({{vjazyce2|bs|Regionalni muzej Pounja}}). [167] => [168] => V centru města stojí budova [[Muzeum prvního zasedání AVNOJe|muzea prvního zasedání AVNOJe]] ({{vjazyce2|bs|Muzej I. zasjedanja AVNOJ-a}}), která odkazuje na jednání [[AVNOJ|antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie]] za [[druhá světová válka|druhé světové války]]. [169] => [170] => V Bihaći existuje Městská galerie, kterou ještě doplňuje Malá galerie. Divadelní scéna působí v rámci místního [[Kulturní centrum Bihać|kulturního centra]]. [171] => [172] => Ve městě se nachází kantonální a univerzitní knihovna. [173] => [174] => === Kulturní památky a pamětihodnosti města === [175] => [176] => Mezi významné kulturní památky patří především stavby duchovního charakteru, např. [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Bihać)|kostel sv. Antonína Paduánského]] nebo [[Mešita Fethija (Bihać)|mešita Fethija]]. Jako [[kulturní památka (Bosna a Hercegovina)|kulturní památka]] jsou zapsány ještě [[Židovský hřbitov (Bihać)|židovský hřbitov]], místní pevnost (též známá jako Kapetanova kula), budova muzea AVNOJe a budova společnosti Krajinaput (postavená za [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] nadvlády a řada dalších staveb ať už v Bihaći, tak i v okolí. [177] => [178] => == Osobnosti == [179] => [180] => * [[Hamdija Abdić]], plukovník [[Armáda Republiky Bosna a Hercegovina|armády Bosny a Hercegoviny]] [181] => * [[Ekrem Čaušević]], orientalista, profesor ze Záhřebu [182] => * [[Sadet Čaušević]], atletik [183] => * [[Tvrtko Čubelić]], literární historik [184] => * [[Mujo Demirović]], univerzitní profesor [185] => * [[Borislav Stanković]], bývalý [[basketbal]]ista [186] => * [[Husein Dervišević]], spisovatel [187] => * [[Gospa Talić]], účastník [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského boje]] [188] => * [[Mehmed Alajbegović]], politik a právník [189] => * [[Mersada Bećirspahić]], basketbalista [190] => * [[Zlatko Dedić]], fotbalista [191] => * [[Faruk Šehić]], básník [192] => [193] => == Odkazy == [194] => === Reference === [195] => [196] => [197] => [198] => === Literatura === [199] => === Související články === [200] => [201] => * [[Letiště Željava]] [202] => * [[Památník Garavice]] [203] => [204] => === Externí odkazy === [205] => [206] => * {{Commonscat}} [207] => * [http://www.bihac.org/ Oficiální stránky města] [208] => [209] => {{Unsko-sanský kanton}} [210] => {{Bosna a Hercegovina}} [211] => {{Autoritní data}} [212] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Geografie}} [213] => [214] => [[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]] [215] => [[Kategorie:Unsko-sanský kanton]] [] => )
good wiki

Bihać

Bihać je město v Bosně a Hercegovině, nacházející se v blízkosti chorvatských hranic. Je administrativním centrem Unsko-sanského kantonu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chorvatsko','Unsko-sanský kanton','Bosňáci','islám','1995','Chorvati','Bosna a Hercegovina','AVNOJ','2013','1878','1699','Prijedor'

1699

1878

Rok 1878 byl rokem pod vlivem historických událostí, které ovlivnily dějiny Českých zemí.

1995

2013

Bosňáci

Chorvati

Chorvatsko

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Prijedor

Prijedor je město ležící v severozápadní části Bosny a Hercegoviny.