Array ( [0] => 15482305 [id] => 15482305 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Biochemie [uri] => Biochemie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Haeckel Actiniae.jpg|náhled|Jednoduché organismy]] [1] => '''Biochemie''' je [[Vědní obor|vědecká disciplína]] na pomezí [[biologie]] a [[chemie]]. Zabývá se chemickými pochody v živých [[Organismus|organismech]]. Předmětem studia biochemie je struktura a funkce základních stavebních kamenů živé [[Hmota|hmoty]] jako jsou [[sacharidy]], [[Lipidy|tuky]], [[Bílkovina|bílkoviny]], [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]] a další [[biomolekuly]]. Tyto látky tvoří [[Buňka|buňky]], které jsou jednotkami živých organismů a vykonávají jejich základní životní funkce – [[Dýchání buněk (telefonie)|dýchání]], reakce na podněty, [[metabolismus]] a [[rozmnožování]]. [2] => [3] => Biochemie se snaží na základě znalosti chemické struktury látek a chemických reakcí mezi nimi popsat procesy, které probíhají v buňkách, [[Tkáň|tkáních]] a orgánech živých organismů. Pomocí toho pak popsat strukturu a funkci těchto organismů. Biochemie úzce souvisí s [[Molekulární biologie|molekulární biologií]], která studuje molekulární mechanismy biologických procesů. [4] => [5] => Předmětem zkoumání biochemie jsou biomolekuly (sacharidů, lipidů, bílkovin, nukleových kyselin), jejich struktury a jejich reakce. Dále je to metabolismus (které látky se ho zúčastňují, jak se přeměňují, jak probíhají příslušné mechanismy a jak jsou kontrolovány). A neméně důležité je studium výměny [[Informace|informací]] v živých organismech (jak jsou informace uchovávány, získávány a přenášeny, jak jsou různé systémy koordinovány v rámci buňky, mezi různými buňkami a mezi organismy). A mnoho dalších procesů v živých organismech. [6] => [7] => == Historie biochemie == [8] => Počátky biochemie a [[Organická chemie|organické chemie]] spadají do roku [[1828]], kdy německý chemik [[Friedrich Wöhler]] syntetizoval jednoduchou organickou látku ([[Močovina|močovinu]]) z anorganických látek [[Kyanát draselný|kyanátu draselného]] a [[Síran amonný|síranu amonného]]. Tím dokázal, že živá a neživá příroda jsou tvořeny stejnými [[Chemický prvek|prvky]], a že lze z anorganických látek připravit stejné látky, jaké se nalézají v živé přírodě. V roce [[1833]] byl Payenem izolován první [[enzym]] [[amyláza]], tj. enzym rozkládající [[škrob]]. [9] => [10] => Velký rozmach biochemie nastal ve 20. století spolu s rozvojem nových experimentálních technik jako [[chromatografie]], [[elektroforéza]], [[rentgenová difrakce]], [[NMR spektroskopie]], [[mikroskopie]] a technik [[molekulární biologie]]. [11] => [12] => V dnešní době je tak známa většina metabolických pochodů v živých [[Buňka|buňkách]], víme jak buňka získává energii, z čeho se skládá a jak komunikuje se svým okolím. Máme představu i o tom, v čem se jednotlivé formy [[Život|života]] liší a co mají naopak společného. [13] => [14] => == Milníky v biochemii == [15] => '''19. století''' [16] => * 1805 – Objev a izolace první [[Aminokyselina|aminokyseliny]] [[Pierre Jean Robiquet|Pierrem Jeanem Robiquetem]] a [[Louis Nicolas Vauquelin|Louisem-Nicolasem Vauquelinem]] [17] => * 1828 – Syntéza organické [[Močovina|močoviny]] z anorganického [[Kyanovodík|kyanovodíku]] amonného [[Friedrich Wöhler|Friedrichem Wöhlerem]] [18] => * 1833 – Objev prvního [[Enzym|enzymu]] ([[Diastáza|diastázy]]) Anselme Payen [19] => * 1869 – Objev jádra genetického materiálu [[Friedrich Miescher|Friedrichem Miescherem]] [20] => * 1896 – Objev [[Kvašení|fermentace]] bez buněk [[Eduard Buchner|Eduardem Buchnerem]] [21] => '''20. století''' [22] => * 1904 – Syntéza [[Hormon|hormonu]] ([[testosteron]]) [[Friedrich Stolz]] [23] => * 1926 – Objev [[Respirační fermentační cytochromoxidáza|respirační fermentační cytochromoxidázy]] [[Otto Warburg|Otto Warburgem]] [24] => * 1927 – Izolace [[Vitamín C|vitaminu C]] z [[Nadledvina|nadledvin]], pomerančového džusu nebo bílého [[zelí]] [[Albert Szent-Györgyi|Albertem von Szent-Györgyi Nagyrápoltem]] [25] => * 1929 – Objasnění mechanismu [[Glykolýza|glykolýzy]] [[Gustav Embden|Gustavem Embdenem]] a [[Otto Fritz Meyerhof|Otto Meyerhofem]], jakož i [[Jakub Parnas|Jakubem Parnasem]] [26] => * 1932 – Objasnění [[Citrátový cyklus|citrátového cyklu]] [[Hans Adolf Krebs|Hanse Adolfa Krebse]] [27] => * 1953 – Objasnění struktury [[DNA]] [[James Dewey Watson|Jamesem Watsonem]], [[Francis Crick|Francisem Crickem]] a [[Rosalind Franklinová|Rosalind Franklinovou]] [28] => [29] => == Předmět zkoumání biochemie == [30] => [31] => === Základní chemické prvky živých organismů === [32] => Pro živé organismy jsou nezbytné přibližně dvě desítky chemických prvků, ale pouze šest prvků ([[uhlík]], [[vodík]], [[dusík]], [[kyslík]], [[vápník]] a [[fosfor]]) tvoří téměř 99 % hmotnosti živých buněk. Dalšími nezbytnými prvky jsou [[draslík]], [[síra]], [[chlor]], [[sodík]], [[hořčík]] a další. Tyto prvky se nazývají makrobiogenní prvky nebo také makroelementy. V malých množstvích se ve většině živých organismů vyskytují [[železo]], [[měď]], [[zinek]], [[mangan]]. V živočišných organismech jsou to navíc [[jod]], [[fluor]], [[kobalt]], [[vanad]] a další. V rostlinných organismech jsou to navíc [[křemík]], [[Bor (prvek)|bor]], [[molybden]] a další. Tyto prvky se nazývají mikrobiogenní prvky nebo také mikroelementy. [33] => [34] => Ze sloučenin převažují [[kyseliny]] a jejich [[soli]], především [[chloridy]], [[uhličitany]], [[fosforečnany]] a [[fluoridy]]. [35] => [36] => === Základní biomolekuly živých organismů === [37] => Základními molekulami živých organismů, v biochemii často nazývané biomolekuly, jsou sacharidy, lipidy, bílkoviny a nukleové kyseliny. Jednoduché molekuly těchto látek nazýváme [[Monomer|monomery]] a složité makromolekuly nazýváme [[Polymer|polymery]]. A právě vytváření polymerů z monomerů je základem vzniku a fungování živých organismů. [38] => [39] => ==== Sacharidy ==== [40] => Sacharidy mají v živých organismech dvě hlavních funkce – skladování energie a vytváření struktury. Jedněmi z nejdůležitějších sacharidů pro organismy jsou [[glukóza]], [[fruktóza]], [[ribóza]] nebo [[deoxyribóza]]. Na Zemi je více sacharidů než jakýchkoliv jiný známých biomolekul. Používají se k ukládání energie a genetické informace, hrají důležitou roli v interakcích a komunikaci mezi buňkami. [41] => [42] => ==== Lipidy ==== [43] => Lipidy mají v živých organismech dvě hlavní funkce – zásobárna energie a ochrana orgánů. Patří sem především [[tuky]], [[Olej|oleje]], [[Vosk|vosky]], některé [[Vitamín|vitamíny]] a [[Hormon|hormony]]. Mohou být v kapalném nebo pevném skupenství. [44] => [45] => Chemicky jsou to převážně [[estery]] vyšších mastných kyselin a alkoholů. Přesněji řečeno se jedná o [[Derivát (chemie)|deriváty]] [[Mastná kyselina|mastných kyselin]] [[Alkoholy|jednosytného]] nebo [[Trioly|trojsytného alkoholu]]. Mastné kyseliny jsou vyšší [[karboxylové kyseliny]] [[Mastná kyselina#Nasycen%C3%A9 mastn%C3%A9 kyseliny (SAFA)|nasycené]] nebo [[Mastná kyselina#Podle nasycen%C3%AD|nenasycené]]. [46] => [47] => ==== Bílkoviny ==== [48] => [[Soubor:Myoglobin.png|náhled|Molekula myoglobinu, první bílkovina, jejíž struktura byla objasněna.]] [49] => Bílkoviny (proteiny) jsou podstatou živých organismů, kde plní různé funkce: [50] => [51] => * stavební ([[kolagen]], [[elastin]], [[keratin]]) [52] => * transportní a skladovací ([[hemoglobin]], [[transferin]]) [53] => * zajišťující pohyb ([[aktin]], [[myosin]]) [54] => * katalytické, řídící a regulační ([[Enzym|enzymy]], [[Hormon|hormony]], [[Receptor|receptory]], …) [55] => * ochranné a obranné ([[imunoglobulin]], [[fibrin]], [[fibrinogen]]) [56] => [57] => Jsou to makromolekuly složené z [[Aminokyselina|aminokyselin]] spojených [[Peptidová vazba|peptidovou vazbou]] mezi karboxylem jedné aminokyseliny a aminoskupinou následující aminokyseliny. [58] => [[Soubor:Difference DNA RNA-CS.svg|náhled|360x360pixelů|Nukleové kyseliny RNA a DNA, jedny z nejsložitějších makromolekul živých organismů.]] [59] => [60] => ==== Nukleové kyseliny ==== [61] => Nukleové kyseliny řídí syntézu bílkovin a určují program činnosti [[Buňka|buňky]] a tím i celého [[Organismus|organizmu]]. [62] => [63] => Nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina ribonukleová ([[RNA]] – RiboNucleic Acid) a kyselina deoxyribonukleová ([[DNA]] – DeoxyriboNucleic Acid). V RNA i v DNA jsou vždy čtyři druhy nukleotidů. Jejich různým pořadím v řetězci lze dosáhnout obrovského počtu kombinací. Právě sekvence jednotlivých druhů nukleotidů, která tvoří primární strukturou makromolekuly, v sobě uchovává genetickou informaci. Molekuly DNA jsou pravděpodobně největšími jednotlivými známými makromolekulami. [64] => [65] => Nukleové kyseliny jsou makromolekuly tvořené polynukleotidovým řetězcem, který je z chemického hlediska [[Polymer|polymerem]] [[Nukleotid|nukleotidů]]. Nukleotidy jsou [[Monomer|monomery]] složené ze tří složek: [[kyselina fosforečná]], [[Pentóza|pěti uhlíkový monosacharid]] a [[Nukleová báze|dusíkatá báze]]. [66] => [67] => == Metody biochemie == [68] => V biochemii se používají různé metody z různých oborů. Klasická biochemie využívá především [[Analytická chemie|analytickou chemii]], [[Organická chemie|organickou chemii]], [[Fyzikální chemie|fyzikální chemii]] a [[Fyzika|fyziku]]. Důležité techniky jsou [[centrifugace]], [[Ultrazvuk|ultrazvukové]] trávení, [[elektroforéza]] gelu SDS, [[chromatografie]], [[spektroskopie]], [[Radioaktivita|radioaktivní]] značení, [[nukleární medicína]], izotopové techniky, [[krystalizace]], rozpad buněčné stěny chlazením a [[Amesův test]]. Dále to jsou [[Potenciometrie|potenciometrické]], [[Elektrometr|elektrometrické]], [[Polarografie|polarografické]] a [[Manometr|manometrické]] techniky. V současnosti přibyly k molekulárně biologickým metodám i metody z oblasti [[Informatika|informatiky]] a [[Matematika|matematiky]]. Kvantitativní hodnocení výsledků se bez matematických metod a tvorby formálních teorií pomocí matematiky neobejde. [69] => [70] => == Význam biochemie == [71] => Bouřlivý rozvoj biochemie a [[molekulární biologie]] má velký význam pro [[Lékařství|medicínu]] ([[klinická biochemie]]), [[zemědělství]], [[průmysl]], [[Ochrana životního prostředí|ochranu životního prostředí]] a další obory [[Člověk|lidské]] činnosti. [72] => [73] => V [[Lékařství|medicíně]] biochemici zkoumají příčiny a léčbu onemocnění. Zabývají se i studie [[Výživa|výživy]], nutričními potravinami – jejich nedostatkem nebo přebytkem. V [[zemědělství]] biochemici zkoumají půdu, hnojiva, zlepšení pěstování plodin, skladování plodin a kontrolu škůdců. [74] => [75] => == Studium biochemie == [76] => V České republice lze studovat biochemii jakožto obor na těchto fakultách: [77] => * [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy]][http://www.natur.cuni.cz/faculty Přírodovědecká fakulta UK] [78] => * [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze]]{{Citace elektronického periodika |titul=VŠCHT |url=http://www.vscht.cz/main/soucasti/fakulty/fpbt/struktura/index.html |datum přístupu=2004-12-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20041215022828/http://www.vscht.cz/main/soucasti/fakulty/fpbt/struktura/index.html |datum archivace=2004-12-15 }} [79] => * Přírodovědecká fakulta [[Univerzita Palackého|Univerzity Palackého]] v Olomouci {{Citace elektronického periodika |titul=Přírodovědecká fakulta UP |url=http://www.upol.cz/fakulty/prf |datum přístupu=2007-01-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100528070554/http://www.upol.cz/fakulty/prf |datum archivace=2010-05-28 }} [80] => * [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity]] v Brně.[http://www.sci.muni.cz/ Přírodovědecká fakulta MU] [81] => [82] => == Odkazy == [83] => === Reference === [84] => {{Překlad|de|Biochemie|213755988|en|Biochemistry|1049868819}} [85] => [86] => [87] => === Literatura === [88] => * {{Citace elektronické monografie [89] => | příjmení = Kodíček [90] => | jméno = Milan [91] => | titul = Biochemické pojmy - výkladový slovník, verze 2.0 [92] => | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ [93] => | datum vydání = 2007 [94] => | isbn = 978-80-7080-669-2 [95] => | vydavatel = VŠCHT v Praze [96] => }} [97] => [98] => === Související články === [99] => * [[Klinická biochemie]] [100] => * [[Molekulární biologie]] [101] => * [[Strukturní biologie]] [102] => [103] => === Externí odkazy === [104] => * {{Commonscat}} [105] => * {{Wikislovník|heslo=biochemie}} [106] => * [http://www.biochemie.cz/ Biochemie a její podobory] (cz) [107] => [108] => {{Chemie}} [109] => {{Biologie}} [110] => {{Autoritní data}} [111] => {{Portály|Chemie|Biologie}} [112] => [113] => [[Kategorie:Biochemie| ]] [114] => [[Kategorie:Interdisciplinární oblasti]] [115] => [[Kategorie:Obory a disciplíny chemie]] [116] => [[Kategorie:Biologické obory]] [] => )
good wiki

Biochemie

Jednoduché organismy Biochemie je vědecká disciplína na pomezí biologie a chemie. Zabývá se chemickými pochody v živých organismech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Buňka','Hormon','Friedrich Wöhler','Polymer','Organismus','molekulární biologie','Aminokyselina','elektroforéza','Organická chemie','Enzym','Lékařství','DNA'

Aminokyselina

Buňka

DNA

Elektroforéza

Enzym

Hormon

Lékařství

Organismus

Polymer