Array ( [0] => 14700390 [id] => 14700390 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Biomolekula [uri] => Biomolekula [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Biomolekula je označení pro molekulu tvořenou biologickými prvky, jako jsou sacharidy, proteiny, nukleové kyseliny a lipidy. Tyto molekuly jsou základními stavebními bloky živých organismů a plní mnoho důležitých funkcí ve všech živých systémech. Biomolekuly se podílejí na uchovávání a přenosu genetické informace, regulaci buněčných procesů, metabolismu a dalších biologických funkcích. Různé typy biomolekul mají různé chemické vlastnosti a struktury, což jim umožňuje plnit specifické úkoly v buňkách a tkáních. Studiem biomolekul a jejich interakcí se zabývá biochemie a další vědní disciplíny, které se zaměřují na pochopení a využití těchto molekul v biologii a medicíně. [oai] => Biomolekula je označení pro molekulu tvořenou biologickými prvky, jako jsou sacharidy, proteiny, nukleové kyseliny a lipidy. Tyto molekuly jsou základními stavebními bloky živých organismů a plní mnoho důležitých funkcí ve všech živých systémech. Biomolekuly se podílejí na uchovávání a přenosu genetické informace, regulaci buněčných procesů, metabolismu a dalších biologických funkcích. Různé typy biomolekul mají různé chemické vlastnosti a struktury, což jim umožňuje plnit specifické úkoly v buňkách a tkáních. Studiem biomolekul a jejich interakcí se zabývá biochemie a další vědní disciplíny, které se zaměřují na pochopení a využití těchto molekul v biologii a medicíně. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Bez zdrojů}} [1] => [[Soubor:ProteinStructures.png|náhled|Několik způsobů zobrazení prostorové struktury biomolekuly bílkoviny.]] [2] => '''Biomolekuly''' jsou molekuly [[Chemická sloučenina|chemických sloučenin]], které se vyskytují v živých [[Organismus|organismech]]. Skládají se především z [[Uhlík|uhlíku]] a [[Vodík|vodíku]], dále v nich najdeme i [[dusík]], [[kyslík]], [[fosfor]] a [[Síra|síru]]. Ostatní [[Chemický prvek|prvky]] ([[železo]], [[zinek]] a [[kobalt]]) se vyskytující v biomolekulách pouze ve stopových množstvích. [3] => [4] => Biomolekuly jsou nezbytné pro existenci všech forem [[Život|života]], vznikají nebo se přeměňují ve všech živých organismech. Jejich syntéza je spojena s energetickými výdaji organismu. Jejich funkce jsou rozmanité, od jednoduchého [[Metabolismus|metabolismu]], výroby a spotřeby [[energie]], stavby [[Buňka|buněčných]] složek až po složité kontrolní úkoly. [5] => [6] => Biomolekuly dělíme na primární a sekundární: [7] => [8] => * Primární biomolekuly jsou všechny sloučeniny, které jsou potřebné pro organismus, pro podporu života a jeho růst. Patří mezi ně především [[Bílkovina|bílkoviny]], [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]], [[sacharidy]] a [[tuky]]. Identita každého organismu je dána charakteristickou výbavou bílkovin a nukleových kyselin. [9] => * Sekundární biomolekuly jsou rozděleny do velkých tříd [[Terpen|terpenů]], [[Aromaticita|aromatických látek]] a [[Alkaloidy|alkaloidů]]. Jejich význam pro organismus je v současnosti předmětem bádání vědců po celém světě. [10] => [11] => Biomolekul je mnoho druhů a mají nejrůznější velikost. V [[Organismus|organismu]] jsou obsaženy nebo [[Chemická syntéza|syntetizovány]] malé [[Molekula|molekuly]] ale i [[Polymer|polymerní]] [[Makromolekula|makromolekuly]] s velmi složitou strukturou. [12] => [13] => == Historie == [14] => Původní termín pro biomolekuly byl přírodní produkt. Byl určen historickou definicí organické chemie, která zahrnovala všechny látky používané k chovu [[Zvíře|zvířat]] a [[Rostliny|rostlin]]. [15] => [16] => V roce 1827 [[Jöns Jacob Berzelius|Jöns Jakob Berzelius]] na základě stavu znalostí a složité chemické struktury přírodních produktů předpokládal, že pro jejich výrobu musí být životní síla (''vitalis''). [17] => [18] => V roce 1828 [[Friedrich Wöhler]] definoval rozdíl mezi vnitřně a externě organizovanými látkami. Syntézou [[Močovina|močoviny]] prokázal, že sloučenina močoviny, definovaná jako [[Anorganická chemie|anorganická]]'','' může být vyrobena ze sloučeniny [[Kyanid amonný|kyanidu amonného]], který byl definován jako organický''.'' [19] => [20] => Výzkum biomolekul se postupně vyvinul v samostatný obor, který se zabývá izolací, strukturní podobou, syntézou a vlastnostmi sloučenin nalezených v živých organismech (lidí, zvířat, rostlin a [[Mikroorganismus|mikroorganismů]]). [21] => [22] => Po roce 1945 se výzkum biomolekul začal vyvíjet mnohem rychleji s novými a velmi výkonnými analytickými a fyzikálními metodami. Například [[hmotnostní spektrometrie]], [[Rentgenové záření|rentgenová]] analýza struktury, [[Spektroskopie nukleární magnetické rezonance|NMR spektroskopie]], [[Elektroforéza|elektroforézy]] nebo [[chromatografie]] umožnily dříve nepředstavitelné objevy v této oblasti. [23] => [24] => == Prvky v biomolekulách == [25] => Biomolekuly jsou složeny z poměrně malého množství prvků a sloučenin: [26] => [27] => * [[Organická sloučenina|Organické sloučeniny]] tvoří až 95 % suché organické hmoty. Většinou to jsou makromolekulární látky s vysokou molekulovou hmotností a složitou strukturou. [28] => [29] => * [[Voda]] tvoří 60 – 95 % hmoty [[Buňka|buněk]], [[Tkáň|tkání]] a [[Orgán|orgánů]]. [30] => * Minerální látky nebo anorganické složky tvoří méně než  5 % živých organismů. Jsou to ionty [[Sodík|Na]]+, [[Draslík|K]]+, [[Hořčík|Mg]]2+, [[Vápník|Ca]]2+, [[Chlor|Cl]]−, [[Kyselina sírová|SO4]]2−, [[Kyselina fosforečná|HPO4]]2−. Jsou důležitými regulátory fyzikálně-chemických reakcí a prostředí v živých organismech ([[pH]], iontové síly, [[osmotický tlak]] a další). [31] => * Stopové prvky, ionty [[Železo|Fe]], [[Zinek|Zn]] a [[Kobalt|Co]], mají důležité [[Katalyzátor|katalytické]], aktivační a [[Inhibice|inhibiční]] funkce. [32] => [33] => == Čtyři základní skupiny biomolekul == [34] => [35] => === Bílkoviny === [36] => Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární sloučeniny sestavené z [[Aminokyselina|aminokyselin]]. Bílkoviny tvoří 50 – 80 % suché hmoty organismů. Nejjednodušší [[bakterie]] obsahují přes 3 000 bílkovin, savčí buňka přes 10 000 druhů bílkovin a v celém lidském těle se nachází přes 5 milionů druhů bílkovin. Funkce bílkovin v organismech: [37] => [38] => * stavební [39] => * podpůrná [40] => * transportní [41] => * vysoce specializované (katalytické [[Enzym|enzymy]]) [42] => * regulační ([[Hormon|hormony]]) [43] => * obranné ([[Protilátka|protilátky]]) [44] => [45] => === Nukleové kyseliny === [46] => Nukleové kyseliny jsou makromolekulární sloučeniny, jejichž stavebními jednotkami jsou [[Nukleotid|nukleotidy]] obsahující cukernou složku, dusíkatou bázi a zbytek [[Kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] (H3PO4). Podle složení a funkce se nukleové kyseliny dělí na [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA) a [[RNA|ribonukleové kyseliny]] (RNA). Bakterie obsahují přes 1 000 druhů nukleových kyselin. Funkce nukleových kyselin: [47] => [48] => * zpracování [[Sekvence nukleové kyseliny|genetické informace]] [49] => * skladování genetické informace [50] => * přenos genetické informace [51] => [52] => === Sacharidy === [53] => Sacharidy (cukry) se v organismech vyskytují ve formě [[Monosacharidy|monosacharidů]], [[Disacharidy|disacharidů]] až [[Polysacharidy|polysacharidů]]. Funkce sacharidů [54] => [55] => * zdroj energie pro buněčnou aktivitu [56] => * skladování energie ([[glykogen]], [[škrob]]) [57] => * některé nerozpustné polysacharidy tvoří extracelulární stavební materiál ([[Celulóza|celulosa]], [[chitin]]) [58] => * [[Ribóza|D-ribosa]] a deoxy-D-ribosa jsou součástí nukleotidů, které tvoří stavební jednotky nukleových kyselin [59] => [60] => === Lipidy === [61] => Lipidy (tuky) jsou [[estery]] vyšších [[Mastná kyselina|mastných kyselin]] a [[Alkoholy|alkoholů]] nebo jejich [[Derivát (chemie)|derivátů.]] Množství [[Nepolární molekula|nepolárních]] struktur určuje jejich [[Olej|olejovou]] nebo pevnou podobu. Funkce lipidů: [62] => [63] => * [[Triacylglycerol|triacylglyceroly]] jsou zdrojem a zásobní formou energie. [64] => * polární lipidy, které často obsahují fosfor nebo dusík, jsou stavebními složkami [[Biologická membrána|biomembrán]]. [65] => [66] => == Biomolekuly podle velikosti == [67] => * Malé [[Molekula|molekuly]] [68] => ** [[Lipidy]], [[Fosfolipid|fosfolipidy]], [[Sterol|steroly]] [69] => ** [[Vitamín|Vitamíny]] [70] => ** [[Hormon|Hormony]], [[Neurotransmitér|neurotransmitéry]] [71] => ** [[Sacharidy|Cukry]] [72] => * [[Monomer|Monomery]] [73] => ** [[Aminokyselina|Aminokyseliny]] [74] => ** [[Nukleotid|Nukleotidy]] [75] => ** [[Fosforečnany|Fosfáty]] [76] => ** [[Monosacharidy]] [77] => * [[Polymer|Polymery]] [78] => ** [[Peptid|Peptidy]] [79] => ** [[Nukleová kyselina|Nukleové kyseliny]], např. [[DNA]], [[RNA]] [80] => ** [[Polysacharidy]] [81] => * [[Makromolekula|Makromolekuly]] [82] => ** [[Prion|Priony]] [83] => ** Bílkoviny [84] => [85] => == Reference == [86] => {{Překlad|en|Biomolecule|1020865997|de|Naturstoff|211801087}} [87] => [88] => == Související články == [89] => * [[Biochemie]] [90] => * [[Makromolekula]] [91] => * [[Molekula]] [92] => * [[Přírodní látky]] [93] => [94] => == Externí odkazy == [95] => * {{Commonscat}} [96] => [97] => {{Autoritní data}} [98] => [99] => [[Kategorie:Biomolekuly| ]] [] => )
good wiki

Biomolekula

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Makromolekula','Molekula','Nukleová kyselina','RNA','Organismus','Kyselina fosforečná','Nukleotid','Hormon','Polymer','Polysacharidy','Buňka','Monosacharidy'

Buňka

Hormon

Makromolekula

Molekula

Monosacharidy

Nukleotid

Nukleotid je chemická sloučenina, která je základní stavební jednotkou nukleových kyselin - DNA a RNA.

Organismus

Polymer

Polysacharidy

RNA