Array ( [0] => 14683415 [id] => 14683415 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Biřmování [uri] => Biřmování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Hildesheim Dom Firmung.jpg|náhled|Biřmování v Hildesheimu (27. května 2007)]] [1] => [[Soubor:Ceskobratrske Birmovani Plasy 1933.jpg|náhled|vpravo|Biřmování v Plasích u Plzně (21. května 1933)]] [2] => [3] => '''Biřmování''' (z [[němčina|něm.]] ''firmen'', [[latina|lat.]] ''firmare'' – utvrzovati) je jedna ze sedmi [[svátost]]í [[katolická církev|katolické]], [[pravoslaví|pravoslavné]], [[Starokatolická církev|starokatolických církví Utrechtské unie]], katolických apoštolských církví (např. PAIC v [[Portugalsko|Portugalsku]] a [[Brazilská katolická apoštolská církev|ICAB]] v [[Brazílie|Brazílii]]), [[Starokatolická církev na Slovensku|Starokatolické církve na Slovensku]] (plus jejích sesterských církví) a [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]]. Spolu se [[křest|křtem]] a [[Eucharistie|eucharistií]] je jednou z [[Iniciační rituál|iniciačních svátostí]]. [4] => [5] => Biřmování je podle nauky zmiňovaných [[církev|církví]] svátost ustanovená [[Ježíš Kristus|Ježíšem Kristem]], jejímž prostřednictvím [[křesťan]] od [[Bůh|Boha]] dostává pečeť daru [[Duch svatý|Ducha Svatého]]. Spolu se křtem a svátostí [[svěcení]] biřmování podle katolické nauky vtiskuje do nitra člověka nezrušitelné znamení (''[[charaktér]]''), proto se tyto svátosti mohou přijmout jen jedenkrát za život. [6] => [7] => == Biblický základ biřmování == [8] => Proroci ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] hlásali, že [[Duch svatý|Duch Pána]] spočine na očekávaném Mesiáši pro jeho spásné poslání. Sestoupení Ducha svatého na Ježíše ve chvíli, kdy přijal křest od [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], bylo znamením, že to je on, který má přijít, že on je [[Mesiáš]]em, Božím synem. [9] => :''Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný syn, jehož jsem si vyvolil.“'' [[Evangelium podle Matouše|Matouš]] (3,16-17) [10] => Od okamžiku, kdy byl působením Ducha svatého počat, celý jeho život i jeho poslání probíhá v naprostém společenství s Duchem svatým, kterého mu Otec dává „v míře neomezené“ ([[Evangelium podle Jana|Jan]] 3,34). Tato plnost Ducha svatého neměla být jen výsadou Mesiáše, ale měla být sdělena celému mesiášskému lidu. [11] => [12] => Dar Ducha Svatého Ježíš vícekrát přislíbil svým učedníkům; tento příslib uskutečnil nejprve v den [[Velikonoce|Velikonoc]] ([[Evangelium podle Jana|Jan]] 14) a později skvělejším způsobem v den [[Letnice|Letnic]]. [13] => [14] => První zmínka o [[modlitba|modlitbě]] za Ducha Svatého se nachází ve [[Skutky apoštolů|Skutcích apoštolů]] (8,14–17): [15] => :''Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch Svatý, neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. [[Petr (apoštol)|Petr]] a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali [[Duch svatý|Ducha Svatého]].'' [16] => [17] => == Biřmování v západní církvi == [18] => [[Soubor:Muzlja-birma boy3.jpg|náhled|Biřmování chlapce]] [19] => Svátost biřmování může přijmout každý [[Křest|pokřtěný]] člověk, který ji dosud nepřijal a který dosáhl věku užívání rozumu. Pokud přijímá člověk křest až v dospělosti, bývá někdy (ne vždy) zároveň biřmován. [20] => [21] => Řádným udělovatelem svátosti biřmování je [[biskup]]. V případě nutnosti může dát biskup dovolení, aby udělovali biřmování, [[Kněz|kněžím]]. Je-li křesťan v nebezpečí smrti, může mu udělit biřmování kterýkoliv [[kněz]] i bez povolení biskupa. Kněz může bez povolení biskupa na svém území biřmovat také v případě, že křtí dospělého společně s biřmováním, a nebo když je ustanoven do pozice biskupa (např. v biskupem neobsazené diecézi). [22] => [23] => V římskokatolickém ritu se svátost biřmování uděluje prostřednictvím pomazání olejem ([[Křižmo|křižmem]]) na čelo, spolu s vkládáním rukou udělovatele svátosti a slovy: „(jméno ve [[vokativ]]u), přijmi pečeť daru Ducha svatého“ (lat. ''accipe Signaculum doni Spiritus Sancti''). Při udělování biřmování dle starších liturgických pravidel, které stále probíhá v rámci [[Katolický tradicionalismus|tradičně katolické]] komunity, po pomazání následuje ještě symbolický políček biřmovanci na tvář, kterým mu připomíná, že má být připraven pro víru i trpět.{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = KONTROLNÍ OTÁZKY - PŘÍPRAVA NA BIŘMOVÁNÍ [25] => | url = https://fssp.cz/wp-content/uploads/2018/05/Ot%c3%a1zky-a-odpov%c4%9bdi-k-procvi%c4%8den%c3%ad12.pdf [26] => | datum přístupu = 2021-12-31 [27] => }} [28] => [29] => == Biřmování ve východních církvích == [30] => [[Soubor:Křest_v_České_pravoslavné_církvi.jpg|náhled|Myropomazání kojence v [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|České pravoslavné církvi]]]] [31] => V pravoslavných východních církvích se biřmování, které se zde nazývá ''myropomazáním'' (z [[řečtina|řeckého]] μύρον ''myron'' pomazání; [[Ruština|rusky]] ''миропомазание'') uděluje zároveň se křtem, a to i u malých dětí. Myropomazání se zpravidla provádí ihned po svátosti křtu, může však vykonáno i jindy, například jako doplněk křtu, provedeného [[laik]]em. Bez myropomazání není v [[pravoslaví]] možné podstoupit [[svaté přijímání]], dokonce i když je věřící pokřtěn. [32] => [33] => Obvyklým udělovatelem této svátosti je ve východních církvích kněz, někdy také biskup, a používá tzv. ''[[Křižmo|myro]]'' (olej posvěcený biskupem). Myropomazání je [[Svátost|tajina]] (svátost), je zde přijímáno jako ''dar Ducha Svatého''. Před ''myropomazáním'' kněz předčítá [[modlitba|modlitbu]] o seslání milosti Svatého Ducha na novokřtěnce, a potom mu symbolem kříže pomazává postupně [[čelo]], [[Oko|oči]] (resp. víčka), nozdry, [[Ucho|uši]], [[hruď]], [[Ruka|ruce]] a [[Noha|nohy]]. Při každém jednotlivém pomazání kněz opakuje slova: „Pečeť darů Ducha Svatého. Amen“ („''Печать дара Духа Святого. Аминь''“). [34] => [35] => Myropomazání se provádí také u věřících přestoupivších k pravoslaví z těch vyznání, v nichž je křest uznáván jako platný. U [[Luteránství|luteránů]] a [[Kalvinismus|kalvinistů]] se svátost myropomazání vykonává bezpodmínečně, neboť tyto [[denominace]] jej neuznávají coby svátost. U [[Katolicismus|katolíků]] (tj. všech katolických církví ve společenství se Svatým stolcem v Římě) a [[Arménská apoštolská církev|Arménů]] (Arménská apoštolská církev) jen v tom případě, pokud u nich obřad nebyl dříve vykonán.[http://www.pravoslavie.ru/put/060220140917 Tajina myropomazání] (článek na stránkách [[Православие.Ru]]) [36] => [37] => == Biřmování a konfirmace == [38] => Jak pro Katolickou církev, tak pro pravoslaví je důležité, aby biřmování uděloval člověk [[svěcení|vysvěcený]] biskupem s [[apoštolská posloupnost|apoštolskou posloupností]]. Katolická a pravoslavná církev tak např. neuznává [[Konfirmace (církev)|konfirmace]] u [[Protestantismus|protestantských církví]] (sami protestanti konfirmaci chápou jako bohoslužebnou slavnost přijetí konfirmandů mezi dospělé členy sboruviz [https://www.e-cirkev.cz/clanek/5922-Krest/index.htm?srchtxt=konfirmace e-cirkev.cz] {{Wayback|url=https://www.e-cirkev.cz/clanek/5922-Krest/index.htm?srchtxt=konfirmace |date=20200531112502 }} a nikoliv jako svátost). [39] => [40] => == Význam biřmování == [41] => Významem svátosti biřmování je zvláštní vylití Ducha svatého, jak bylo kdysi uděleno apoštolům v den Letnic. V důsledku toho přináší vzrůst a prohloubení křestní milosti: [42] => * hlouběji zakořeňuje biřmovaného do Božího synovství, které mu dává právo volat: "Abba, Otče" [43] => * pevněji jej spojuje s Kristem [44] => * rozmnožuje v něm dary Ducha svatého [45] => * dokonaleji jej spojuje s církví [46] => * poskytuje biřmovanému zvláštní sílu Ducha svatého, aby šířil a bránil víru slovem i skutkem jako opravdoví Kristovi svědkové, aby statečně vyznával Kristovo jméno a aby se nikdy nestyděl za Kristův kříž [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Reference === [51] => {{překlad|ru|Миропомазание|61815342}} [52] => [53] => === Literatura === [54] => * ''Bible''. Česká biblická společnost, 2006. {{ISBN|80-85810-42-5}} [55] => * ''Katechismus katolické církve''. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. {{ISBN|80-7192-473-3}} [56] => * [[Benedikt_Tomáš_Mohelník|Benedikt Mohelník]], Pečeť daru Ducha Svatého: ''Teologie svátosti biřmování.'' Praha: Krystal OP, 2012. {{ISBN|978-80-87183-44-1}} [57] => [58] => === Související články === [59] => * [[Duch svatý|Duch Svatý]] [60] => * [[Křest]] [61] => * [[Letnice]] [62] => [63] => === Externí odkazy === [64] => * {{Commonscat}} [65] => * {{Wikislovník|heslo=biřmování}} [66] => [67] => {{Svátosti}} [68] => {{Autoritní data}}{{Portály|Křesťanství}} [69] => [[Kategorie:Svátosti]] [70] => [[Kategorie:Duch svatý]] [] => )
good wiki

Biřmování

Biřmování v Hildesheimu (27. května 2007) Biřmování v Plasích u Plzně (21.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Duch svatý','Letnice','svěcení','pravoslaví','Křižmo','Evangelium podle Jana','modlitba','Křest','Portugalsko','Bůh','Soubor:Ceskobratrske Birmovani Plasy 1933.jpg','Brazílie'

Brazílie

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Křest

Křižmo

Letnice

Modlitba

Modlitba je důležitou součástí náboženského života a výrazem víry a důvěry v Boha.

Portugalsko

Portugalsko je evropská země nacházející se na Pyrenejském poloostrově.

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Svěcení