Array ( [0] => 15483619 [id] => 15483619 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Blansko [uri] => Blansko [3] => Blansko (letecký snímek).jpg [img] => Blansko (letecký snímek).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Moravě}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Blansko [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [5] => | okres = Blansko [6] => | obec s rozšířenou působností = Blansko [7] => | pověřená obec = Blansko [8] => | země = [[Morava]] [9] => | PSČ = 678 01 [10] => | počet ZSJ = 24 [11] => | počet částí obce = 12 [12] => | počet katastrálních území = 8 [13] => | adresa = nám. Svobody 3
678 24 Blansko [14] => | web = http://www.blansko.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = mesto@blansko.cz [17] => | starosta = [[Jiří Crha (politik)|Jiří Crha]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = [20] => | NUTS3 = CZ064 [21] => }} [22] => '''Blansko''' (v [[Horské nářečí|horském nářečí]] ''Blansku'', {{Vjazyce2|de|''Blanz''}}) je město v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]]. Leží v údolí řeky [[Svitava|Svitavy]], 19 km severně od [[Brno|Brna]]. Centrum má nadmořskou výšku 276 m, větší část města se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Název == [25] => Název sídla je původně jmenný tvar přídavného jména ''blanský'' odvozeného od podstatného jména ''blana'' či ''bláně'', které značí mokřinatý trávník, louku nebo pastvinu, typicky vznikající na místě vykáceného lesa.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 74, 75.{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Blansko [27] => | periodikum = Regiony [28] => | url = https://regiony.rozhlas.cz/blansko-7413116 [29] => | datum vydání = 2015-03-13 [30] => | jazyk = cs [31] => | datum přístupu = 2024-04-17 [32] => }} [33] => [34] => == Historie == [35] => [[Soubor:Blansko(zámek).jpg|náhled|vlevo|Blanenský zámek]] [36] => Z první poloviny jedenáctého století pocházejí střepy keramiky, které byly v roce 2017 nalezeny při stavebních pracích u blanenského kostela.{{Citace elektronického periodika [37] => | příjmení = Štégnerová [38] => | jméno = Jana [39] => | odkaz na autora = [40] => | titul = Objev. Blansko je o sto let starší, zjistili archeologové [41] => | periodikum = Blanenský deník [42] => | odkaz na periodikum = [43] => | datum vydání = 2017-09-26 [44] => | datum přístupu = 2017-10-17 [45] => | url = http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/objev-blansko-je-o-sto-let-starsi-zjistili-archeologove-20170926.html [46] => | issn = [47] => }} [[První písemná zmínka]] o zdejší osadě, dnešním [[Staré Blansko|Starém Blansku]], na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. [[Kanovník vyšehradský|Kanovníka vyšehradského]] a váže se k roku [[1136]], kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]] a brněnským údělným knížetem [[Vratislav Brněnský|Vratislavem]]. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]] a jeho držitelé dostávali toto zboží jako [[léno]]. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad [[Blansek]] východně od Blanska. [48] => [49] => Roku 1277 založil olomoucký biskup [[Bruno ze Schauenburku]] na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. ''Nové Blansko'' stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z Kunštátu]] a [[Boskovicové|Černohorských z Boskovic]]. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. [[Jan Dubravius]] odkoupil od [[Jaroslav Černohorský z Boskovic|Jaroslava Černohorského z Boskovic]] blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil [[Matyáš Žalkovský ze Žalkovic]] Blansko na [[městys|městečko]]. V letech 1631–1694 držel Blansko rod [[páni z Rožmitálu|pánů z Rožmitálu]]. Slezský rod hrabat [[Gellhornové|Gellhornů]] zde v roce 1698 založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších [[ČKD Blansko|železáren a strojíren]], které zbudoval [[Hugo František Salm]]. K dalšímu rozmachu města přispěla [[železniční trať Brno – Česká Třebová]], která byla slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení [[robota|roboty]] a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří [[soudní okres|soudních okresů]], které spadaly pod hejtmanství v [[Boskovice|Boskovicích]]. [50] => [51] => Blansko z [[městys]]e na město povýšil císař [[František Josef I.]] roku 1905, mj. zásluhou tehdejšího starosty [[Karel Ježek (starosta)|Karla Ježka]].{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = Články - Hybatelé blanenských dějin – Ježkové a „hrad“ v Blansku {{!}} blansko.cz [53] => | periodikum = www.blansko.cz [54] => | url = https://www.blansko.cz/clanky/2016/05/hybatele-blanenskych-dejin-jezkove-a-hrad-v-blansku [55] => | jazyk = cs-cz [56] => | datum přístupu = 2023-12-10 [57] => }} V tomto roce byl sepsán ''pamětní list'', který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3 350 obyvateli a bylo rozvinutým průmyslovým městem. Největší továrnou byly [[ČKD Blansko|Salmovy železářské závody]], které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce a zaměstnávaly 2 000 dělníků. Dalším závodem byla továrna a slévárna [[ADAST Blansko|firmy Ježek]] zaměstnávající 400 dělníků. Továrna firmy Carl Mayers Söhne vyráběla hliněná [[kamna|kamen]] a [[šamot]]ové zboží a pracovalo v ní 120 dělníků. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojírna bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a aj. Roku 1911 založil v Blansku inženýr [[Erich Roučka]] továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi. V roce 1945 byla továrna znárodněna a dostala název [[Metra Blansko]]. Spolu s [[ČKD Blansko]] a [[ADAST Blansko|Adastem Blansko]] tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si zachovalo průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese značně poklesl. [58] => [59] => == Obyvatelstvo == [60] => [61] => === Struktura === [62] => Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Blansko [64] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 [65] => | datum vydání = 2015-12-21 [66] => | datum přístupu = 2017-02-19 [67] => | vydavatel = Český statistický úřad [68] => | místo = Praha [69] => }} [70] => {| class="wikitable" style="text-align: center; [71] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 [72] => |- [73] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [74] => | style = "text-align: left;" | část Blansko || 5002 || 5565 || 5545 || 6278 || 7562 || 7544 || 8496 || 8883 || 12673 || 14903 || 18912 || 20783 || 20594 || 20629 [75] => |- [76] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [77] => | style = "text-align: left;" | část Blansko || 583 || 631 || 641 || 766 || 1024 || 1142 || 1521 || 1923 || 1966 || 2106 || 2336 || 2560 || 2804 || 3081 [78] => |- [79] => |} [80] => {{Graf počtu obyvatel}} [81] => [82] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 581283 Blansko, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Blansko roku 2011 [83] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 581283 Blansko, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Blansko roku 2011 [84] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 581283 Blansko, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Blansko roku 2011 [85] => [86] => [87] => == Příroda Blanska == [88] => Na území Blanska zasahuje CHKO [[Moravský kras]]. Ve správním území města je řada lesů. K zajímavostem patří vyhledávaný [[Zatopený lom v Blansku|zatopený lom]] v blízkosti vlakového nádraží vedle železniční tratě s průzračně čistou vodu. [89] => [90] => == Zajímavá místa a stavby == [91] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Blansku}} [92] => Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu je nazýváno bránou Moravského krasu. Toto slovní spojení si Blansko nechalo v roce 2009 zaregistrovat jako ochrannou známku.{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = [94] => | jméno = [95] => | titul = Ochranné známky ÚPV-ČR, WIPO a EUIPO platné na území ČR [96] => | periodikum = isdv.upv.cz [97] => | vydavatel = [98] => | url = http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=2923609&plan=cs [99] => | datum vydání = [100] => | datum přístupu = 2018-07-24 [101] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200531125710/https://isdv.upv.cz/webapp/resdb.home [102] => }} Východně od města se nachází zřícenina hradu [[Blansek]]. Jižně od Blanska leží zřícenina [[Čertův hrádek (hrad, okres Blansko)|Čertova hrádku]] a [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový hrad]]. [103] => [104] => === Náměstí === [105] => [[Soubor:Blansko, náměstí Republiky v noci.jpg|náhled|Noční Náměstí Republiky]] [106] => [[Soubor:Blansko, Wanklovo náměstí.jpg|vlevo|náhled|Noční Wanklovo náměstí s kostelem Sv. Martina v pozadí]] [107] => * náměstí Republiky – náměstí v centru města; na náměstí je budova Komerční banky, budova Městského úřadu, odpočinkový prostor zvaný „Poduklí“ na místě, kde stával hotel Dukla (zbourán r. 2015); je zde vodotrysk, lavičky a také parkovací místa; v období prázdnin tu promítá letní kino nebo se odehrávají hudební vystoupení, v zimě zde bývá vztyčen vánoční strom [108] => * náměstí Svobody – náměstí před budovou blanenské radnice; uprostřed náměstí je parčík s lavičkami, fontánkou s labutěmi, bronzovou sochou hříbat (připomínka zemědělských budov, které tu v minulosti stávaly) a památníkem padlých v [[První světová válka|první světové válce]] [109] => * [[Jindřich Wankel|Wankelovo]] náměstí – podlouhlé náměstí v srdci Blanska s výzdobou tvořenou litinovými sochami [110] => * náměstí Míru – křižovatka ulic 9. května, Stařeckého, Čapkova a Bartošova [111] => * Rožmitálova ulice – nově opravená ulice (pěší zóna) s cihlově červenou dlažbou, lavičkami [112] => * park u Zborováka – park u vlakové zastávky s památníkem [[Bitva u Zborova|bitvy u Zborova]] [113] => [114] => === Historické stavby === [115] => [[Soubor:Blansko(kostel sv. Martina).jpg|náhled|Pohled na kostel sv. Martina]] [116] => * Barokní [[Kostel svatého Martina (Blansko)|kostel sv. Martina]] z let 1672–1691 na místě původního románského (později gotického) kostela, založeného v 1. polovině 12. století olomouckým biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]. Starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě. Kostel je významným zastavením na evropské stezce [[Martin z Tours|sv. Martina]] „Via Sancti Martini“, což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela. [117] => * [[Blansko (zámek)|Blanenský zámek]] se zámeckým parkem – v zámku je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, [[blanenská umělecká litina]] 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry. V zámku pobýval lékař a archeolog [[Jindřich Wankel]], spisovatel [[Ferdinand von Saar]] nebo [[Karolina Meineke]]. [118] => * ADAST – správní budova firmy [[ADAST Blansko]] a. s. postavená v roce 1911 ve windsorském stylu po vzoru zámku [[Miramare (zámek)|Miramare]]; budova slouží jako administrativní prostory pro místní firmy a je veřejnosti nepřístupná [119] => * [[Klamova huť]] z roku 1855 – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory [120] => * Dřevěný [[Kostel Církve československé husitské (Blansko)|kostel svaté Paraskivy]] ze 17. století původem z [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], převezen do Blanska v roce 1936 [121] => * Radnice – z roku 1885, současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami.{{Citace elektronické monografie [122] => | příjmení = Svoboda [123] => | jméno = Pavel [124] => | titul = Blanenskou radnici postavili v roce 1885 za 108 tisíc korun [125] => | url = http://blanensky.denik.cz/serialy/blanenskou-radnici-postavili-v-roce-1885-za-108-tisic-korun-20120829.html [126] => | datum přístupu = 2012-08-29 [127] => | vydavatel = denik.cz [128] => }} [129] => * Kino Blansko – postaveno v roce 1921 jako Bio Invalidů, v roce 2012 bylo kompletně digitalizováno [130] => * Areál vodárny postavený ve 30. letech 20. století podle návrhu architekta [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]] [131] => * Hotel [[Skalní mlýn]] – nejvýznamnější centrum [[Moravský kras|Moravského krasu]] [132] => [133] => === Památníky === [134] => [[Soubor:Blansko Zborovak.jpg|náhled|Památník „Hrdinům od Zborova“]] [135] => * památník [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], nachází se v parčíku u křižovatky ulic Žižkovy a Havlíčkovy [136] => * památník padlým v 1. světové válce. Stojí v parku na Náměstí Svobody. [137] => * památník hrdinům [[Bitva u Zborova|bitvy u Zborova]], byl odhalen v roce 1947 a přečkal bez úhony dobu komunistické totality. V roce 2007 byla socha opravena a na své původní místo se vrátil i ztracený bodák. Nachází se v parčíku na ulici Svatopluka Čecha u zastávky ČD Blansko-město. Pomník zborovského bojovníka je zřejmě jediný na světě, byl odlit ve třicátých letech v podniku [[ČKD Blansko]]. Dále vznikl stejný pomník určený pro [[Praha|Prahu]], který byl odhalen před kostelem sv. Anežky v červnu 1937 generálem [[Stanislav Čeček|Stanislavem Čečkem]], a třetí, který byl instalován ve východní Haliči. Pražskou sochu však zničili nacisté za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a osud třetího pomníku je zcela neznámý. Autorem sochy je ruský legionář [[Karel Babka]]. Na obnovu pražského pomníku byla vyhlášena veřejná sbírka (např. [[Masarykovo demokratické hnutí]] poskytlo na bronzovou sochu kromě příspěvků svých členů ještě částku 50 000 Kč), avšak realizace na původním místě v Praze 4 – Spořilově se setkává s řadou obtíží. [138] => * památník osvobození – „Rudoarmějec“, je v parčíku u křižovatky ulic Sadové, Seifertovy a Hybešovy, byl vybudován v roce 1955 k oslavám 10. výročí osvobození Československa. [139] => * „Alegorie válečnictví“ – dvoutunová litinová socha (Ares odpočívající na válečných trofejích). Roku 1918 byla odlita pro [[Trento|Trident]] (Trento), ale vzhledem k pohnutým událostem konce první světové války už na místo určení nedorazila. Dodnes stojí v parčíku u budovy ČKD. [140] => * náhrobní památník první manželky anglického krále [[Vilém IV. Britský|Viléma IV.]] [[Karolina Meineke|Karoliny Meineke]], obklopený nově zbudovaným rozáriem, se nachází u kostela sv. Martina [141] => [142] => === Moderní stavby === [143] => * [[Městská knihovna Blansko]] – veřejná knihovna [144] => * Galerie města Blanska – expozice výtvarného umění [145] => * Městský klub „Dělnický dům“ – klubové zařízení s velkým sálem a jevištěm, malými sály a klubovnami; součástí klubu je restaurace s letní zahrádkou [146] => * [[Nemocnice Blansko]] [147] => * Strojírenský komplex [[ČKD Blansko]] [148] => [149] => === Ostatní === [150] => * [[Ježkův vlečkový most]] – pocházející poloviny 19. století, veden jako kulturní památka [151] => [152] => === Střední školy === [153] => * [[Gymnázium Blansko]] [154] => * Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola [155] => * Střední škola technická a gastronomická Blansko [156] => * Střední škola cestovního ruchu a gastronomie, s.r.o. [157] => [158] => === Základní školy === [159] => * ZŠ Salmova [160] => * ZŠ Dvorská [161] => * ZŠ Tomáše Garrigua Masaryka [162] => * ZŠ Erbenova [163] => * ZŠ Nad Čertovkou (určena pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) [164] => * ZUŠ Blansko, Zámek [165] => [166] => == Členění města == [167] => [[Soubor:BK_Blansko.png|náhled|Katastrální členění města]] [168] => [169] => === Katastrální území a části města === [170] => Město se člení na osm [[katastrální území|katastrálních území]] a 12 [[část obce|částí města]]. Katastrální území a části města na nich ležící jsou: [171] => * k. ú. ''Blansko'' – část Blansko [172] => * k. ú. ''Dolní Lhota'' – část [[Dolní Lhota (Blansko)|Dolní Lhota]] [173] => * k. ú. ''Horní Lhota u Blanska'' – část [[Horní Lhota (Blansko)|Horní Lhota]] [174] => * k. ú. ''Hořice u Blanska'' – část [[Hořice (Blansko)|Hořice]] [175] => * k. ú. ''Klepačov'' – část [[Klepačov]] [176] => * k. ú. ''Lažánky u Blanska'' – část [[Lažánky (Blansko)|Lažánky]] a částečně také část Blansko [177] => * k. ú. ''Olešná u Blanska'' – část [[Olešná (Blansko)|Olešná]] [178] => * k. ú. ''Těchov'' – části [[Těchov]], [[Obůrka]], [[Skalní mlýn]], [[Žižlavice]] a [[Češkovice]] [179] => [180] => V letech 1980–1999 byla součástí města i dnes samostatná obec [[Spešov]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 485. [181] => [182] => === Městské čtvrti === [183] => Neoficiálně se město člení na tyto městské čtvrti: [184] => * Zborovce [185] => * Sever [186] => * Staré bytovky (U Kamenného kříže){{Citace elektronického periodika [187] => | titul = Články - Blansko a jeho proměny – výstavba sídlišť {{!}} blansko.cz [188] => | periodikum = www.blansko.cz [189] => | url = https://www.blansko.cz/clanky/2020/10/blanslo-a-jeho-promeny-vystavba-sidlist [190] => | jazyk = cs-cz [191] => | datum přístupu = 2024-01-17 [192] => }} [193] => * Písečná [194] => * Podlesí [195] => * Blansko-město [196] => * [[Staré Blansko]] [197] => * Vojánky [198] => * [[Punkevní údolí|Arnoštovo údolí]] [199] => [200] => == Správní území == [201] => {{Viz též|Okres Blansko|Správní obvod obce s rozšířenou působností Blansko}} [202] => Blansko bylo dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. Okres Blansko ale stále existuje a skládá se ze 116 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Blansko|správní obvod obce s rozšířenou působností]] z 43 obcí. {{Sousední obce}} [203] => [204] => == Doprava == [205] => V roce 1849 byla dána do provozu [[železniční trať Brno – Česká Třebová]]. Roku 1899 došlo k jednání o vytvoření [[Železniční trať Blansko–Vyškov|železniční tratě do Vyškova]], která však nebylo realizováno.{{Citace elektronického periodika [206] => | příjmení = [207] => | jméno = [208] => | titul = Přišli jsme o Rakovecký pacifik [209] => | periodikum = www.skrebi.wz.cz [210] => | vydavatel = [211] => | url = http://www.skrebi.wz.cz/vlak/rak.html [212] => | datum vydání = [213] => | datum přístupu = 2018-07-24 [214] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170107100911/http://www.skrebi.wz.cz/vlak/rak.html [215] => | datum archivace = 2017-01-07 [216] => | nedostupné = ano [217] => }} Stejně tak nebyly počátkem 20. století realizovány návrhy na zbudování železničních tratí do [[Moravský kras|Moravského krasu]], [[Brno-Líšeň|Líšně]], [[Prostějov]]a či [[Tišnov]]a.{{Citace elektronického periodika [218] => | příjmení = [219] => | jméno = [220] => | titul = Projekt železniční dráhy Vyškov - Blansko [221] => | periodikum = www.skrebi.wz.cz [222] => | vydavatel = [223] => | url = http://www.skrebi.wz.cz/vlak/bv.html [224] => | datum vydání = [225] => | datum přístupu = 2018-07-24 [226] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180221204246/http://www.skrebi.wz.cz/vlak/bv.html [227] => | datum archivace = 2018-02-21 [228] => | nedostupné = ano [229] => }}{{Citace elektronické monografie [230] => | příjmení = Koudelka [231] => | jméno = Milan [232] => | titul = Nerealizovaná železniční trať do Moravského krasu [233] => | url = https://www.blansko.cz/clanky/2011/04/nerealizovana-zeleznicni-trat-do-moravskeho-krasu [234] => | vydavatel = [235] => | místo = [236] => | datum vydání = 2011-04-11 [237] => | datum přístupu = 2018-07-24 [238] => }}{{Citace elektronického periodika [239] => | příjmení = [240] => | jméno = [241] => | titul = Železnice přes Lipovec [242] => | periodikum = lipovec.webz.cz [243] => | vydavatel = [244] => | url = http://lipovec.webz.cz/zeleznice.html [245] => | datum vydání = [246] => | datum přístupu = 2018-07-24 [247] => }}{{Citace elektronického periodika [248] => | příjmení = [249] => | jméno = [250] => | titul = Projektované prodloužení Líšeňské dráhy do Jedovnic [251] => | periodikum = www.skrebi.wz.cz [252] => | vydavatel = [253] => | url = http://www.skrebi.wz.cz/vlak/lj.html [254] => | datum vydání = [255] => | datum přístupu = 2018-07-24 [256] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304132703/http://www.skrebi.wz.cz/vlak/lj.html [257] => | datum archivace = 2016-03-04 [258] => | nedostupné = ano [259] => }}{{Citace elektronické monografie [260] => | příjmení = [261] => | jméno = [262] => | titul = Mapa projektování dráhy [263] => | url = http://www.skrebi.wz.cz/vlak/obrd/mv.jpg [264] => | vydavatel = [265] => | místo = [266] => | datum vydání = [267] => | datum přístupu = 2018-07-24 [268] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201217204358/http://skrebi.wz.cz/vlak/obrd/mv.jpg [269] => | datum archivace = 2020-12-17 [270] => | nedostupné = ano [271] => }} K dalšímu rozvoji železničních tratí nedošlo a Blanensko se od 20. let soustředilo na autobusovou dopravu, kterou realizovali soukromí dopravci. V roce 1949 vznikl podnik ČSAD Blansko, který byl dopravním závodem národního podniku ČSAD Brno.{{Citace elektronické monografie [272] => | příjmení = [273] => | jméno = [274] => | titul = Historie společnosti [275] => | url = http://www.cadblansko.cz/cze/c_historie_spolecnosti.phtml [276] => | vydavatel = [277] => | místo = [278] => | datum vydání = [279] => | datum přístupu = 2018-07-24 [280] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180724222641/http://www.cadblansko.cz/cze/c_historie_spolecnosti.phtml [281] => | datum archivace = 2018-07-24 [282] => | nedostupné = ano [283] => }} Po roce 1989 vstoupili na trh další dopravci, k 1. 1. 1994 byla dopravní firma ČSAD Blansko privatizována a přejmenována na ČAD Blansko. Současnou [[Městská autobusová doprava v Blansku|městskou hromadnou dopravu ve městě]] i do okolních měst a obcí, zajišťují autobusové linky, které jsou součástí [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]]. [284] => [285] => == Sport v Blansku == [286] => {{aktualizovat}} [287] => Blansko bývá v současnosti označováno také za „město sportu“.{{Citace elektronického periodika [288] => | příjmení = [289] => | jméno = [290] => | odkaz na autora = [291] => | titul = Blansko – město (nejen) sportu [292] => | periodikum = blansko.cz [293] => | odkaz na periodikum = [294] => | vydavatel = [295] => | odkaz na vydavatele = [296] => | datum vydání = [297] => | datum přístupu = 2022-09-13 [298] => | url = [299] => | issn = [300] => }} Působí zde řada sportovních klubů a oddílů, z nichž vzešla mnohá významná jména českého vrcholového sportu (především blanenský rodák a olympijský vítěz v hodu diskem [[Ludvík Daněk]]). Ve městě jsou moderní sportoviště, aquapark, nově rekonstruovaná školní hřiště a tělocvičny. [301] => [302] => Z významných sportovních a kulturních akcí nadregionálního významu se ve městě každoročně konají např. mezinárodní [[Půlmaraton Moravským krasem]], běh You Dream We Run, BAMBIfest (bambiriáda), Blanenská desítka, Blanenské vítání sv. Martina a podzimní [[RAJBAS festival filmů, setkání a dobrodružství]] pořádaný Sdružením Horizont Blansko. [303] => [304] => Blanenský fotbalový klub [[FK Blansko]] hrál ještě v sezóně 2005/2006 1.A třídu, díky každoročnímu postupu v roce 2008 hraje MSFL. V letech 2009–2011 následovaly dva sestupy, v roce 2013 pak postup a dnes tak klub hraje Moravskoslezskou divizi D. V roce 2020 po předčasně ukončené sezoně 2019/20 postoupil do [[Fortuna:Národní liga 2020/21|Fortuna:Národní ligy]]. [305] => [306] => Hokejový klub HC Blansko hrál v letech 2003–2008 2. národní hokejovou ligu. Největším úspěchem je dvojnásobná účast ve finále 2. NL v sezonách 2005/2006 a 2006/2007. Před sezonou 2008/2009 prodal druholigovou licenci z ekonomických důvodů týmu Vsetín. V sezoně 2009/2010 se blanenský tým sloučil s Technikou Brno a pod názvem VSK Technika Blansko v Blansku hrál třetí nejvyšší hokejová liga. Spolupráce však byla po roce ukončena a hokejový klub v Blansku zanikl. Do sezóny 2010/2011 však nastoupil nový tým [[DYNAMITERS Blansko HK]], hrající na zimním stadionu Blansko a složený převážně z odchovanců původního hokejového klubu. [307] => [308] => Od roku 1940 je Blansko domovem pro plavecký oddíl ASK Blansko (dříve Metra Blansko). Mezi nejúspěšnější plavce, kteří začínali v tomto oddíle a významně proslavili rodné Blansko ve světě, patří například [[Yvetta Hlaváčová]], Dana Chalupová, Michal Špaček nebo Silvie Rybářová. Oddílu se podařilo vychovat mistry a mistryně republiky v žákovských i dorosteneckých kategoriích. Plavci blanenského oddílu jsou pravidelnými účastníky závodů Českého poháru. Fungování plaveckého oddílu významně narušilo uzavření plaveckého bazénu v září 2021 z důvodu havarijního stavu budovy,{{Citace elektronického periodika [309] => | titul = Články - Kryté lázně se uzavřely. Město urychlí přípravu projektu na stavbu nové budovy {{!}} blansko.cz [310] => | periodikum = www.blansko.cz [311] => | url = https://www.blansko.cz/clanky/2021/09/kryte-lazne-se-uzavrely-mesto-urychli-pripravu-projektu-na-stavbu-nove-budovy [312] => | jazyk = cs-cz [313] => | datum přístupu = 2024-01-17 [314] => }} plavci ASK jsou tak nuceni dojíždět za tréninky do jiných bazénů v regionu a někteří přestoupili do jiných oddílů. V přípravě je stavba nového bazénu s předpokládaným otevřením na konci roku 2025.{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Články - Výběr zhotovitele na nový krytý bazén je stále v procesu {{!}} blansko.cz [316] => | periodikum = www.blansko.cz [317] => | url = https://www.blansko.cz/clanky/2024/03/vyber-zhotovitele-na-novy-kryty-bazen-je-stale-v-procesu [318] => | jazyk = cs-cz [319] => | datum přístupu = 2024-04-26 [320] => }} [321] => [322] => Funguje zde také velmi úspěšný judistický oddíl, který dokázal vychovat několik mistrů republiky. [323] => [324] => Město úspěšně reprezentuje i baseballový a softballový oddíl [[TJ Olympia Blansko|Olympia Blansko, z.s.]], který pracuje s mládeží a kromě několika klubových medailových umístění na MČR, vychoval několik desítek mládežnických i seniorských reprezentantů ČR. Mužský tým v letech 1991–2008 byl nepřetržitým účastníkem nejvyšší soutěže v baseballu (od roku 1993 [[Česká baseballová extraliga|České baseballové extraligy)]]. Po sestupu v roce 2008 je účastníkem Českomoravské baseballové ligy, kde získal v letech 2009 a 2010 bronzová umístění a v roce 2011 se Olympii soutěž podařilo vyhrát. V baráži o extraligu porazila tým Skokani Olomouc 3:2 na zápasy a po třech letech se vrátila do nejvyšší české baseballové soutěže. V roce 2012 se však neudržela a znovu sestoupila. V roce 2016 znovu v baráži vybojovala postup a v roce 2017 si udržela extraligu. Od roku 2012 se také díky bývalým hráčkám softballu daří udržet i softballové oddíly žákyň, kadetek a žen, které se zúčastňují celostátních soutěží. Blanenský baseballový a softballový areál, na kterém se konalo v roce 2004 Mistrovství Evropy kadetů (prvenství získalo družstvo ČR) a kde se v roce 2005 odehrála část Mistrovství Evropy mužů a v roce 2017 část Mistrovství Evropy juniorů, patří k nejhezčím v České republice. [325] => [326] => V posledních letech zažívá velký vzestup rovněž florbalový klub [[FBK Atlas Blansko]]. [327] => [328] => == Samospráva == [329] => Ve 21. století řídila město po čtyři volební období široká koalice [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[KDU-ČSL]] a Sdružení pro město. Ke změně došlo po komunálních volbách v roce 2022, kdy koalici vytvořily ODS, ANO 2011, Volba pro město s podporou ČSSD. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 21. října 2022 byl starostou opětovně zvolen [[Jiří Crha (politik)|Jiří Crha]]. Neuvolněnou 1. místostarostkou se stala [[Lenka Dražilová]] ([[ANO 2011]]) a uvolněným 2. místostarostou Ivo Stejskal z Volby pro město.{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Zastupitelstvo města - Zápisy z jednání zastupitelstva {{!}} blansko.cz [331] => | periodikum = www.blansko.cz [332] => | url = https://www.blansko.cz/sprava-mesta/zastupitelstvo/zapisy [333] => | jazyk = cs-cz [334] => | datum přístupu = 2023-03-11 [335] => }} [336] => [337] => == Osobnosti == [338] => * [[Karel Ježek (starosta)|Karel Ježek]] (1851–1919), zakladatel průmyslového podniku v Blansku, dlouholetý starosta Blanska, zasloužil se o jeho povýšení na město v roce 1905 [339] => * [[Karel Jaroslav Maška]] (1851–1916), archeolog, objevitel archeologických nalezišť [[Předmostí (Přerov)|Předmostí u Přerova]] a jeskyně [[Šipka (národní přírodní památka)|Šipka]] u [[Štramberk]]a [340] => * [[Hugo Václav Sáňka]] (1859–1929), speleolog, archeolog, blanenský kronikář [341] => * [[Jaroslav Bakeš]] (1871–1930), lékař, chirurg, zakladatel ústavu pro onkologické pacienty v Brně [342] => * [[Alois Skoták]] (1886–1918), československý legionář a socialistický aktivista [343] => * [[Miloslav Trapl]] (1899–1979), sociolog a historik, univerzitní profesor, otec historika [[Miloš Trapl|Miloše Trapla]]{{Citace elektronického periodika [344] => | titul = Trapl Miloslav – Sociologická encyklopedie [345] => | periodikum = encyklopedie.soc.cas.cz [346] => | url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Trapl_Miloslav [347] => | datum přístupu = 2024-04-17 [348] => }} [349] => * [[Rudolf Barák]] (1915–1995), funkcionář státní správy, v letech 1953–1961 ministr vnitra [350] => * [[Antonín Petlach]] (1929–2023), technik a projektant vodních staveb, mj. elektrárny [[Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně|Dlouhé stráně]]{{Citace elektronického periodika [351] => | titul = Antonín Petlach (1929 - 2023) [352] => | periodikum = www.pametnaroda.cz [353] => | url = https://www.pametnaroda.cz/cs/petlach-antonin-20211013-0 [354] => | jazyk = cs [355] => | datum přístupu = 2024-04-17 [356] => }} [357] => * [[Ludvík Daněk]] (1937–1998), olympijský vítěz v hodu diskem [358] => * [[Karel Jarůšek]] (* 1952), fotbalista, fotbalový reprezentant, trenér a funkcionář, politik [359] => * [[Václav Ševčík]] (* 1953), zpěvák, hudebník, podnikatel, známý z hudebního dua [[Eva a Vašek]] [360] => * [[Jiří Šimkůj]] (1959–2021), předseda a jeden ze zakladatelů spolku železničních nadšenců Kolejová. V čele spolku se zasadil o zachování [[Ježkův vlečkový most|Ježkova vlečkového mostu]] a jeho prohlášení kulturní památkou. [361] => * [[Roman Meluzín]] (* 1972), dvojnásobný mistr světa v ledním hokeji [362] => * [[Václav Kolář (cyklista)|Václav Kolář]] (* 1991), několikanásobný mistr světa v [[biketrial]]u [363] => * [[Filip Král]] (* 1999), hokejový obránce hrající v AHL [364] => [365] => Kromě rodáků jsou s městem také spojeny další osobnosti, které tu nějaký čas pobývaly a působily/působí: [366] => * [[Karel Reichenbach]] (1788–1869), chemik, metalurg a průmyslník, který v roce 1833 v Blansku vynalezl [[parafín]] [367] => * [[Ludwig Georg Treviranus]] (1790–1869), inženýr, konstruktér prvních průmyslově využitelných parostrojů vyrobených ve střední Evropě [368] => * [[Jindřich Wankel]] (1821–1897), lékař, moravský archeolog a speleolog [369] => * [[Ferdinand von Saar]] (1833–1906), rakouský spisovatel [370] => * [[Josef Hybeš]] (1850–1921), sociálně demokratický politik a novinář{{Citace periodika [371] => | příjmení = Redakce [372] => | titul = Josef Hybeš pomáhal rodinám v nouzi [373] => | periodikum = Blanenský deník [374] => | datum vydání = 2012-11-20 [375] => | jazyk = cs [376] => | url = https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/josef-hybes-pomahal-rodinam-v-nouzi-20121120.html [377] => | datum přístupu = 2024-04-17 [378] => }} [379] => * [[Jan Knies]] (1860–1937), učitel, archeolog, vlastivědný pracovník [380] => * [[Karel Absolon]] (1877–1960), badatel v Moravském krasu [381] => * [[Josef Pilnáček]] (1883–1952), moravský historik a genealog [382] => * [[Erich Roučka]] (1888–1986), vynálezce a zakladatel továrny na výrobu elektrických měřicích přístrojů (později Metra Blansko) [383] => * [[Josef Korčák]] (1921–2008), komunistický funkcionář a politik, poslanec, předseda vlády [[Česká socialistická republika|ČSR]] a místopředseda federální vlády ČSSR [384] => * [[Miloslav Kala]] (* 1963), ekonom a politik [385] => * [[Jozef Regec]] (* 1965), reprezentant ČSSR a ČR v silniční cyklistice a politik [386] => * [[Bohumil Pečinka]] (* 1967), politický komentátor, publicista a spisovatel [387] => * [[Jaromír Blažek]] (* 1972), fotbalový brankář a bývalý reprezentant ČR [388] => * [[Yvetta Hlaváčová]] (* 1975), reprezentantka ČR v dálkovém plavání a příležitostná modelka [389] => [390] => U kostela sv. Martina se nachází pamětní deska [[Karolina Meineke|Karoliny Meineke]], první manželky pozdějšího anglického krále [[Vilém IV. Britský|Viléma IV.]], která poslední léta svého života trávila na zámku v Blansku, kde také v roce 1815 zemřela. [391] => [392] => == Partnerská města == [393] => * {{Flagicon|SVK}} [[Komárno]], Slovensko [394] => * {{Flagicon|POL}} [[Lehnice]], Polsko [395] => * {{Flagicon|AUT}} [[Mürzzuschlag]], Rakousko [396] => * {{Flagicon|ITA}} [[Scandiano]], Itálie [397] => [398] => [[Soubor:Panorama blansko.jpg|střed|náhled|750x750px|Panorama města Blansko]] [399] => [400] => == Odkazy == [401] => [402] => === Reference === [403] => [404] => [405] => === Literatura === [406] => * [[Josef Pilnáček]], ''Paměti města Blanska a okolních hradů'', 1927 [407] => * ''Sborník Muzea Blanenska 92'', Vratislav Grolich, průmysl v letech 1850–1905 [408] => * ''Sborník Muzea Blansko 1998–2009'' [409] => [410] => === Související články === [411] => * [[Okres Blansko]] [412] => * [[Okresní soud v Blansku]] [413] => * [[Děkanát Blansko]] [414] => * [[Římskokatolická farnost Blansko]] [415] => * [[Městská autobusová doprava v Blansku]] [416] => * [[Seznam kulturních památek v Blansku]] [417] => [418] => === Externí odkazy === [419] => * {{Commonscat}} [420] => * {{Otto|heslo=Blansko}} [421] => * {{Wikislovník|heslo=Blansko}} [422] => * {{RÚIAN}} [423] => * [http://www.blansko.cz oficiální web města Blanska] [424] => * [http://www.blanensko.cz/blansko-brana-moravskeho-krasu/ stručná historie města a další informace o Blansku] [425] => * [https://www.regionblanensko.cz regionblanensko.cz – Regionální portál Blanenska] [426] => * [https://web.archive.org/web/20111106130933/http://www.drevenykostelik.cz/kostel_historie.htm Dřevěný kostelík – historie památky] [427] => * [https://web.archive.org/web/20130126162949/http://www.press-report.cz/blansko Blansko] zpravodajství [428] => * [https://zidenice.evangnet.cz/blansko/historie/ Historie evangelické kazatelské stanice v Blansku] [429] => [430] => {{části české obce}} [431] => {{Okres Blansko}} [432] => {{Jihomoravský kraj}} [433] => {{Autoritní data}} [434] => {{Portály|Geografie|Morava}} [435] => [436] => [[Kategorie:Blansko| ]] [437] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [438] => [[Kategorie:Města v okrese Blansko]] [439] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [440] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [441] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [442] => [[Kategorie:Místní části v Blansku]] [443] => [[Kategorie:Obce v okrese Blansko]] [444] => [[Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině]] [] => )
good wiki

Blansko

Blansko (v horském nářečí Blansku) je město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy, 19 km severně od Brna.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ČKD Blansko','Moravský kras','Karolina Meineke','ADAST Blansko','Jindřich Wankel','Jindřich Zdík','Občanská demokratická strana','městys','Jihomoravský kraj','Ferdinand von Saar','Skalní mlýn','Městská autobusová doprava v Blansku'

Městys