Array ( [0] => 15486024 [id] => 15486024 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Městys [uri] => Městys [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Městečko|stránka=Městečko (rozcestník)}} [1] => [2] => '''Městys''' či '''městečko''' (dříve i ''městec''){{Citace sborníku [3] => | titul = heslo Městys [4] => | odkaz na titul = s:Ottův slovník naučný/Městys [5] => | sestavitel = kolektiv autorů [6] => | sborník = Ottův slovník naučný [7] => | odkaz na sborník = Ottův slovník naučný [8] => | vydavatel = [[Jan Otto]] [9] => | místo = Praha [10] => | rok vydání = [[1901]] [11] => | isbn = [12] => | svazek = XVII [13] => | strany = 174 [14] => }} je typ [[obec|obcí]] významově stojící mezi [[město|městem]] a [[vesnice|vsí]]. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí [[trhy]] (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Na rozdíl od města zde bylo mnohem silněji zastoupeno zemědělství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné. [15] => [16] => Městys je podle současné české legislativy zvláštní status některých obcí a vztahuje se na celou takovou obec, včetně jejích případných venkovských částí. V Rakousko-Uhersku a Československu se až do roku 1939 status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad (sídelních útvarů) pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec [[Valašské Meziříčí]] tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys [[Krásno nad Bečvou]].Mgr. Pavel Drahovzal: ''Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům.'' In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. III-VIII, [http://www.ledvice.cz/sites/default/files/urcovani_obi_mesty_a_mestysi0001.pdf scan na webu města Ledvice] {{Wayback|url=http://www.ledvice.cz/sites/default/files/urcovani_obi_mesty_a_mestysi0001.pdf |date=20160310003615 }} [17] => [18] => == Označení == [19] => Historicky měla tato zdrobnělina podoby městíce, městíc, městic, městice, městce, městyc i městýs a z počátku 17. století i nesklonné městis (to je zmíněno později i u Jungmanna), podoba městys je poprvé doložena roku 1700. Některé zdroje používaly slovo jako nesklonné (v každém městys).Jiří Rejzek: [[Český etymologický slovník]], Leda, 2001 [20] => [21] => Slovo „městys“ podléhalo původně pouze měkkému skloňování podle vzoru „stroj“ (bez městyse, dva městyse, s městysi). Doklady skloňování podle vzoru „stroj“ jsou jednotné (v literatuře např. u Klicpery, Tyla, Palackého, Krásnohorské, Sovy, Heyduka, Arbese, Čapka).Jan Králík: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7931 Úřad městyse v městysu], Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 1, s. 53-55 Měkkého skloňování se až na jednu výjimku (jeden výskyt 6. pádu sg. „v městysu“) drží i česká legislativa, která od roku 2006 toto slovo vrátila do používání. Slovník spisovné češtiny připouští pouze toto měkké skloňování, Pravidla českého pravopisu však dubletně připouštějí i tvrdé skloňování podle vzoru hrad (bez městysu, dva městysy, s městysy). V 6. pádu množného čísla tvar tvrdého skloňování (v městysech) dokonce v úzu převažuje nad měkkým (v městysích).[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=m%C4%9Bstys městys], Internetová jazyková příručka ÚJČ ČAV, přístup v červnu 2022 Akademická mluvnice češtiny uvádí městys v samostatné skupině skloňování v paradigmatu podtypu B jako jediné jméno se zakončením na -s, které tímto způsobem v 6. pádě plurálu přechází z měkkého skloňování k tvrdému (-ech). Část populace, která nemá zkušenost s historickým užitím slova, však slovo přiřazuje ke vzoru „hrad“, jímž se řídí naprostá většina ostatních mužských neživotných jmen zakončených na -s (čas, hlas, vlas, kvas, účes, okres, otřes, závěs, hnis, nápis, podpis, dopis, nos, trs, klus, kus, pokus, vlys), přesto však i po roce 2006 v úzu původní měkké skloňování –i pod vlivem zákona – několikanásobně převažuje, již v roce 2007 se však předpokládalo, že přirozená tendence k tvrdému skloňování zůstane konkurencí oficiálnímu skloňování měkkému (zejména se prosazuje v 6. pádu sg. i pl.). Adjektivum „městyský“ jako analogie slov „obecní“ a „městský“ nebylo v úzu zachyceno. [22] => [23] => == Historický vývoj městeček v českých zemích == [24] => [25] => === Středověk a raný novověk === [26] => Městečka začala vznikat od 14. století především na majetcích šlechty a církevních vrchností. Status městečka uděloval od 14. století [[panovník]]. Od 16. století se tyto sídelní jednotky v pramenech označovaly i jako městyse. Je možné, že se tato sídliště nazývala i „městce“, což by mohly dokládat názvy jako [[Městec Králové]] nebo [[Heřmanův Městec]]. [27] => [28] => Městečka byla rozlohou často velmi malá a na českém území jich během 14. století vzniklo velké množství. [[Eduard Maur]] udává, že průměrná vzdálenost mezi dvěma městečky v této době činila 5–20 km. [29] => [30] => Roku 1762 bylo při sčítání v českých zemích zjištěno 465 městysů, 31. října 1857 již 420 městysů, k 29. září 1938 celkem 535 městysů.[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6231795 Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly)] {{Wayback|url=http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6231795 |date=20090818010154 }}, Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR [31] => [32] => === Městečka ve 20. století === [33] => Po vzniku [[Československo|ČSR]] v roce 1918 udělovala status [[ministerská rada]] na základě detailní žádosti obce. Podle „Statistického lexikonu v Republice československé“ bylo v roce 1930 na území ČSR 503 městysů. [34] => [35] => Status městyse přestal být používán [[Komunistická strana Československa|komunisty]] po [[Únor 1948|únorovém vládním převratu]] (1948). Poslední obcí, která získala nově status městyse, byla obec [[Nový Hrozenkov]] v roce 1948. Od roku 1954 přestal být status městyse používán. [36] => [37] => Od [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] (1989) se představitelé obcí, které v minulosti držely status městyse, snažili o jeho obnovení. Jejich několikaleté [[lobbování]] bylo úspěšné až roku 2006. [38] => [39] => Dne 27. ledna 2006 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena novela zákona o obcích (obecní zřízení),{{Citace elektronické monografie [40] => | titul = Sněmovní tisk 987. Novela zákona o obcích (obecní zřízení) [41] => | url = http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=987 [42] => | datum přístupu = 2015-10-14 [43] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [44] => }} která mimo jiné obnovuje status městyse. [[Senát Parlamentu České republiky|Senát Parlamentu ČR]] pak toto ustanovení schválil na své 10. schůzi 29. března 2006, prezident zákon podepsal 11. května 2006. Novela zákona nabyla účinnosti 1. července 2006. [45] => [46] => Obce, které měly oprávnění užívat označení městys před 17. květnem 1954, jsou městysem, pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten tak na žádost obce stanoví a určí den, od kterého se obec opět stává městysem. Dne 10. října 2006 vydal předseda Poslanecké sněmovny rozhodnutí, jímž prvním 108 obcím stanovil, že nadále mohou používat titulu ''městys''.{{Citace elektronické monografie [47] => | titul = Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny [48] => | url = http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=26612 [49] => | datum vydání = 2006-10-10 [50] => | datum přístupu = 2015-10-14 [51] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [52] => }} [53] => [54] => Od 1. července 2006 uděluje status městyse předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]] na návrh obce po vyjádření [[Vláda České republiky|vlády]]. Od té doby byl vrácen nebo nově udělen 232 obcím, z toho [[Veverská Bítýška]] byla následně povýšena na město. [[Strmilov]] a [[Verneřice]] byly týden po jmenování městysem se zpětnou platností jmenovány městy, takže z tohoto retroaktivního pohledu městysem nebyly ani jediný den. [55] => [56] => Většina městysů byla jmenována podle § 3 odst. 4 Zákona o obcích, tedy v rámci uplatnění nároku na obnovení dřívějšího statusu městyse ve zjednodušeném řízení bez vyjádření vlády. Nově jmenovány (tedy podle § 3 odst. 4 Zákona o obcích) byly podle rozhodnutí pouze 4 městyse: [[Okříšky]], [[Pavlíkov]] a [[Slabce]] dne 29. května 2007[https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=26623 Rozhodnutí č. 19 předsedy Poslanecké sněmovny o určení obcí městysi], [[Miloslav Vlček]], 29. května 2007 a Ševětín dne 11. listopadu 2008.[https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=37049 Rozhodnutí č. 41 předsedy Poslanecké sněmovny o určení obce Ševětín městysem], [[Miloslav Vlček]], 11. listopadu 2008 [57] => [58] => == Obdoby v zahraničí == [59] => V [[Uhersko|Uhersku]] – včetně [[Slovensko|Slovenska]] – se takové sídlo oficiálně označovalo (latinsky) ''oppidum'' (od 14.–15. století do roku 1871; maďarsky ''mezőváros'' – doslova „polní město“). [60] => [61] => V [[Rakousko|Rakousku]] se městys nazývá ''Marktgemeinde'' (doslova „[[trhová obec]]“). V jiných německojazyčných oblastech se nazývá ''Markt, Flecken, Marktflecken,'' a podobně. [62] => [63] => V [[Dánsko|Dánsku]] se nazývalo ''flække'', ve Švédsku ''köping''. [[Francie|Francouzský]] historický ekvivalent je přibližně ''bourg'', anglický ''borough''. [64] => [65] => V [[Estonsko|Estonsku]] se odpovídající typ sídla nazývá ''alev''. Administrativně se však rozlišuje ještě sídelní mezistupeň mezi vesnicí a městysem, ''alevik'' (česky překládáno jako „městečko“ nebo „malý městys“). [66] => [67] => Městyse existovaly na území historického polsko-litevského státu (zhruba nynější [[Polsko]], [[Bělorusko]], [[Litva]], část [[Lotyšsko|Lotyšska]] a západ nynější [[Ukrajina|Ukrajiny]]) i před socialismem, tehdy se používal polský pojem ''miasteczko'' (ruský výraz ''местечко'' je přibližným přepisem polského výrazu do [[cyrilice]]), litevský ''miestelis'', lotyšsky ''miests'', [[běloruština|bělorusky]] ''мястэчка'', ukrajinsky ''містечко'', v [[jidiš]]i ''שטעטל'' (''[[štetl]]''). [68] => [69] => Velmi přibližným ekvivalentem v bývalém [[Sovětský svaz|SSSR]] byl (a v některých postsovětských zemích dodnes je) pojem ''[[sídlo městského typu]]'', [[ruština|rusky]] ''посёлок городского типа'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''селище міського типу'', bělorusky ''пасёлак гарадскога тыпу''. Kritéria pro přiznání tohoto statusu se značně lišila (a v [[Rusko|Rusku]] dodnes liší) v jednotlivých [[Členění Ruska|subjektech]] [[federace]]. Největší co do počtu obyvatel je Paškovskij v [[Krasnodarský kraj|Krasnodarském kraji]] se 46 000 obyvatel, nejmenší nedosahují ani stovky obyvatel. [70] => [71] => Tato kategorie sídel (''Osiedle typu miejskiego'') existovala podle sovětského vzoru i v socialistickém [[Polsko|Polsku]] v letech 1954 až 1972. [72] => [73] => == Odkazy == [74] => [75] => === Reference === [76] => [77] => [78] => === Související články === [79] => * [[Trhová obec]] [80] => * [[Obec]] [81] => * [[Město]] [82] => * [[Vesnice]] [83] => * [[Osada]] [84] => * [[Štetl]] [85] => * [[Seznam obcí v Česku, kterým může být obnoven status městyse nebo města|Seznam obcí v Česku, které mohou být povýšeny na městys]] [86] => * [[Seznam městysů v Česku]] [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Otto|heslo=Městys}} [90] => * {{Wikislovník|heslo=městys}} [91] => * [https://web.archive.org/web/20110718185223/http://www.smocr.cz/cinnosti/sprava-obce/titul-mestys-muzete-po-50-letech-ziskat-zpet.aspx Titul městys můžete po 50 letech získat zpět] [92] => * [https://web.archive.org/web/20110718185247/http://www.smocr.cz/data/files/tisk-informacni-servis/ins-7-2006.pdf Myšlenka znovuzavedení titulu městys došla naplnění] [93] => [94] => {{Pahýl}} [95] => {{Autoritní data}} [96] => [97] => {{Portály|Geografie}} [98] => [99] => [[Kategorie:Veřejná správa v Česku]] [100] => [[Kategorie:Právní dějiny]] [101] => [[Kategorie:Městyse v Česku| ]] [102] => [[Kategorie:Obce]] [103] => [[Kategorie:Městyse| ]] [] => )
good wiki

Městys

Městys či městečko (dříve i městec) je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polsko','město','Lotyšsko','Bělorusko','cyrilice','Rakousko','Dánsko','Uhersko','Sovětský svaz','jidiš','ruština','Verneřice'

Bělorusko

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Dánsko

Jidiš

Lotyšsko

Město

Polsko

Rakousko

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Uhersko

Verneřice