Array ( [0] => 15485470 [id] => 15485470 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Blesk [uri] => Blesk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Blesk je populární český deník, který se na trhu objevuje od roku 1992. Je známý svým dynamickým stylem a širokým spektrem témat, která zahrnuje zprávy, kulturu, politiku nebo životní styl. Tento deník se zaměřuje na atraktivní a čtivé zpracování informací, což mu zajišťuje širokou čtenářskou základnu. Blesk se snaží přinášet aktuální informace a komentáře k dění doma i ve světě, a to i prostřednictvím různých rubrik, které oslovují různé zájmové skupiny. Čtenářům nabízí také možnost angažovat se, sdílet názory a zapojovat se do diskuzí. I když se někdy potýká s kritikou ohledně stylu žurnalistiky, je důležité si uvědomit, že dokáže zprostředkovat informace, které vyvolávají zájem a přitahují pozornost veřejnosti. Blesk tak představuje dynamický prvek v českém mediálním prostoru, který neustále hledá inovativní způsoby, jak udržet své čtenáře informované a zapojené. [oai_cs_optimisticky] => Blesk je populární český deník, který se na trhu objevuje od roku 1992. Je známý svým dynamickým stylem a širokým spektrem témat, která zahrnuje zprávy, kulturu, politiku nebo životní styl. Tento deník se zaměřuje na atraktivní a čtivé zpracování informací, což mu zajišťuje širokou čtenářskou základnu. Blesk se snaží přinášet aktuální informace a komentáře k dění doma i ve světě, a to i prostřednictvím různých rubrik, které oslovují různé zájmové skupiny. Čtenářům nabízí také možnost angažovat se, sdílet názory a zapojovat se do diskuzí. I když se někdy potýká s kritikou ohledně stylu žurnalistiky, je důležité si uvědomit, že dokáže zprostředkovat informace, které vyvolávají zájem a přitahují pozornost veřejnosti. Blesk tak představuje dynamický prvek v českém mediálním prostoru, který neustále hledá inovativní způsoby, jak udržet své čtenáře informované a zapojené. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=přírodním blesku}} [1] => [2] => [[Soubor:Lightning over Oradea Romania cropped.jpg|náhled|Blesky v [[Rumunsko|rumunském]] městě [[Oradea]]]] [3] => [4] => [[Soubor:Wall cloud a CG blesk.JPG|náhled|CG blesk a wall cloud nad Prahou - 2.7.2012]] [5] => '''Blesk''' je silný přírodní [[elektrostatický výboj]] produkovaný během [[bouřka|bouřky]]. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí [[světlo|světla]]. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi produkuje charakteristický zvuk [[hrom]]u. [6] => [7] => Na [[Země|Zemi]] mají blesky [[modrá|modro]]-[[bílá|bílé]] zabarvení, což je dáno velkým množstvím [[dusík]]u v nižších vrstvách [[atmosféra Země|atmosféry]].{{Citace elektronické monografie [8] => | titul = Why is lightning colored? (gas excitations and incandesence) Lightning [9] => | url = http://www.webexhibits.org/causesofcolor/4.html [10] => | datum přístupu = 2014-7-7 [11] => | jazyk = anglicky [12] => }} Přetvářejí horniny v zemi a vytvoří [[fulgurit]].http://phys.org/news/2015-08-lightning-reshapes-atomic.html - Lightning reshapes rocks at the atomic level, study finds [13] => [14] => == Přeskoková vzdálenost elektrického výboje == [15] => [[Přeskoková vzdálenost elektrického výboje]] je velmi silně závislá na celkové [[vlhkost vzduchu|vlhkosti vzduchu]]. Obecně platí, že čím je vzduch vlhčí (tedy více nasycený vodními parami), tím je přeskoková vzdálenost menší. [[Vlhkost vzduchu]] je ovšem zase silně závislá na teplotě a také [[tlak vzduchu|tlaku vzduchu]]. Většina těchto měření je prováděna za konstantní vlhkosti, tlaku a teploty vzduchu. Přírodní blesky se však ve stabilních laboratorních podmínkách nikdy nepohybují. Běžná technická hodnota u vedení velmi vysokého napětí počítá s minimální přeskokovou vzdáleností asi 1 centimetr při rozdílu napětí 10 kilovoltů, tedy minimálně 1 metr při rozdílu napětí jeden milión [[volt]]ů. Za bouře bývá relativní vlhkost vzduchu extrémně vysoká, často se blíží ke 100 %, teploty a tlaky vzduchu v bouřkových mracích však velmi silně kolísají (samotná bouře je jen důsledek tohoto klimatického kolísání). [16] => [17] => == Rychlost a tvary blesků == [18] => [[Vzduch]] se při úderu ohřeje až na 30 000 °C. Někdy se výboj vydává několika drahami – jedná se o „rozvětvený blesk“. Blesky uvnitř jednoho oblaku se nazývají „plošné“ a ze země je lze vidět jen jako světelné záblesky. Blesky mohou za bouřky v praxi nabývat velmi podivných tvarů i neobvyklých rozměrů, vždy záleží na konkrétních fyzikálních a klimatických podmínkách. Blesk může trvat i několik sekund.http://phys.org/news/2016-09-france-longest-lasting-lightning.html - France strikes with longest-lasting lightning bolt [19] => [20] => == Fáze blesku == [21] => {{upravit část}} [22] => Jako první vznikne v bouřkovém oblaku prvotní elektrický průraz. Trvá kolem 1ms a jeho princip stále není objasněn. Může se jednat o výboj, který překonává hlavní záporná a vedlejší kladná centra oblačného náboje. Hned vzápětí se k zemi rychlostí 200 000 m/s spustí tzv. krokový vůdčí výboj. Pohybuje se po krocích, kdy se vždy obvykle po 50 metrech na 20 - 50 μs zastaví. Celková doba trvání je kolem 10 - 20 ms. Když se čelo výboje dostatečně přiblíží zemi, začne stoupat od země nebo jiného objektu kladný vstřícný výboj. Jakmile se krokový vůdčí výboj a vstřícný výboj spojí, vznikne jasný, záporný, zpětný výboj putující rychlostí přibližně 100 000 000 m/s od země oblaku. Tvoří nejviditelnější část CG blesku a také nejintenzivnější část hromu. Napětí v tomto výboji přesahuje často 100 MV a proud kolem 30 kA (záleží na celkové síle blesku). Zpětným výbojem může blesk skončit, ale přibližně v 50 % případů po J- a K- procesech v oblaku následuje výboj šípový. To je výboj letící k zemi rychlostí 10 000 000 m/s, zpravidla se nevětví a nejeví známky krokového chování. Jeho proud dosahuje až 1 kA. Po jeho doteku se zemí vzniká další zpětný výboj, který má obvykle kolem 15 kA a má mnohem ostřejší proudové maximum. Celkový čas mezi prvním a druhým zpětným výbojem je kolem 60 ms. Po tomto druhém zpětném výboji asi v 50 % případů pokračuje blesk tzv. průběžným proudem. To je víceméně stabilní elektrický oblouk mezi oblakem a zemí trvající až stovky milisekund a mající proud kolem 10-100 A. Během tohoto průběžného proudu se často vyskytuje krátkodobé a obvykle několikanásobné zesílení napětí a proudu, které vnímáme jako jeho blikání. Průběžný proud často stojí za vznikem mnohých požárů. [23] => [24] => == Historie výzkumu blesku == [25] => [[Soubor:Lightning striking the Eiffel Tower - NOAA.jpg|náhled|upright|Jedna z prvních fotografií blesků nad [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]], 1902]] [26] => Během prvotního výzkumu elektřiny pomocí [[Leydenská láhev|leydenských láhví]] a jiných instrumentů si mnoho lidí (Dr. Wall, Gray, [[Abbé Nollet]]) myslelo, že krátké jiskry sdílejí s bleskem určitou podobnost. [[Benjamin Franklin]] zkoušel testovat tuto teorii použitím dlouhé tyče, která měla být vztyčena ve [[Filadelfie|Filadelfii]], ale během čekání na její dokončení, dostal nápad použít létající objekt – např. papírový [[drak]]. [27] => [28] => Během následující bouřky v červnu roku [[1752]] spolu se svým synem jako asistentem vypustili draka do bouřkových oblaků. Na konec jeho lanka připevnili klíč a uvázali ho na kolík s [[hedvábí|hedvábnou]] nití. Časem si Franklin všiml ztráty vláken na lanku vlivem napínání; zkusil dát svou ruku dost blízko ke klíči a mezerou přeskočila jiskra. Padající déšť namočil lanko a udělal ho vodivým. [29] => [30] => I když i jiní ([[Thomas-François Dalibard|Dalibard]] a Delor{{Citace elektronického periodika [31] => | příjmení1 = Torlais [32] => | jméno1 = Jean [33] => | titul = Une grande controverse scientifique au XVIIIe siècle. L'abbé Nollet et Benjamin Franklin [34] => | periodikum = Revue d'histoire des sciences [35] => | ročník = 9 [36] => | číslo = 4 [37] => | datum_vydání = 1956 [38] => | strany = 339–349 [39] => | url = https://www.persee.fr/doc/rhs_0048-7996_1956_num_9_4_4367 [40] => | datum_přístupu = 2022-07-14 [41] => | jazyk = fr [42] => }}) dělali podobné experimenty ve [[Francie|Francii]], Franklin navrhl původní nápad s vyvýšeným objektem a jiskrovou mezerou, který i oni použili, a proto je obvykle považován za autora. [43] => [44] => Jak se zprávy o experimentu a jeho podrobnostech rozšiřovaly, vyskytly se pokusy o napodobení. Experimenty s bleskem jsou vždy extrémně rizikové a byly často smrtelné. Nejznámější oběť z mnohých imitátorů Franklina byl profesor Richman z [[Petrohrad]]u (Rusko). V roce 1753{{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení = [46] => | jméno = [47] => | titul = 5 teorií, jak vzniká záhadný kulový blesk: Podle jedné jde o díru v časoprostoru [48] => | periodikum = Elektrina.cz [49] => | vydavatel = [50] => | url = https://www.elektrina.cz/kulovy-blesk-jak-vznika [51] => | datum vydání = 2015-01-13 [52] => | url archivu = [53] => | datum přístupu = 2019-08-06 [54] => }} vytvořil podobnou sestavu jako Franklin a byl na zasedání Akademie věd, když uslyšel bouřku. Utíkal domů se svým rytcem na zachycení události pro potomstvo. Během experimentu se objevil velký [[kulový blesk]], srazil se s hlavou Richmana, zanechal červenou skvrnu a on skonal. Jeho boty byly na kusy rozpadlé a ohořelé, části oděvu byly připáleny, rytec byl odhozen, rám dveří místnosti se roztrhl a samotné dveře vypadly ze závěsu. [55] => [56] => == Jak je blesk formován == [57] => První proces při vzniku blesku je silná separace kladných a záporných nábojů v oblaku nebo vzduchu. Mechanismus procesu je stále objektem výzkumu, ale jedna široce akceptovaná teorie je polarizační mechanismus. Tento mechanismus má 2 složky: první je, že padající kapky ledu a deště se elektricky polarizují během průchodu přírodním elektrickým polem atmosféry, a druhá je, že srážející se ledové částice se nabíjejí [[elektrostatická indukce|elektrostatickou indukcí]]. Po nabití částic ledu nebo kapek jakýmkoli mechanismem, práce se koná, když protikladné náboje jsou odděleny a energie je uložena v [[elektrické pole|elektrických polích]] mezi nimi. Drobné krystalky ledu mají tendenci stoupat nahoru a [[Kroupy (meteorologie)|kroupy]] klesat dolů. Když se vzájemně srazí, krystalky se nabijí kladně a kroupa záporně. Tak se vytváří kladný náboj vrcholu oblaku, záporně nabité [[Kroupy (meteorologie)|kroupy]] padají do středních a spodních vrstev oblaku, čímž vzniká oblast se záporným nábojem. V této fázi může vzniknout blesk mezi dvěma oblaky. Blesk mezi oblakem a zemí je méně častý. Taková [[Kumulonimbus|kupovitá oblaka]] („kumulonimbus“), která neprodukují dost ledových krystalů, obvykle nejsou s to vytvořit dost nábojové separace pro vznik blesku. [58] => [59] => Když se tímto způsobem nahromadí dostatek kladných a záporných nábojů, a když se elektrické pole stane dostatečně silným, nastane [[jiskrová mezera|elektrický výboj]] mezi oblaky nebo mezi oblakem a zemí, produkuje ''hrom'' (tj. zvukový jev). Protože elektrické náboje (pocházející i z kosmických zdrojů) jsou urychlovány elektrickými poli (neviditelná fáze blesku),{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Temný blesk předchází viditelnému [61] => | periodikum = ČRo Plus [62] => | vydavatel = Český rozhlas [63] => | datum_vydání = 2013-04-29 [64] => | url = https://plus.rozhlas.cz/temny-blesk-predchazi-viditelnemu-6604368 [65] => | datum_přístupu = 2018-06-21 [66] => }} ionizují vzduchové molekuly, které se pak srážejí dělajíce vzduch vodivým a začínají bleskové výboje. Během výbojů se následující části vzduchu stávají vodivými, když elektrony a pozitivní ionty molekul vzduchu jsou odtaženy od sebe a nuceny proudit v opačných směrech (krokové kanály zvané vodič). Vodivá vlákna rostou v délce. Současně elektrická energie uložená v elektrickém poli proudí radiálně dovnitř do vodivého vlákna. [67] => [68] => Když je nabitý krokový kanál blízko země, protikladné náboje se objeví na zemi a zvýší elektrické pole. Elektrické pole je vyšší na stromech a vysokých budovách. Je-li elektrické pole dost velké, výboj může být iniciován ze země a eventuálně se napojit na sestupný výboj z oblaku. [69] => [70] => Blesk se může vyskytnout též v mracích z popelu při [[Sopka|sopečných erupcích]] (s délkou výboje až 100 m), písečných bouřích (délka výboje až 1 m) nebo může být způsoben silnými lesními požáry, které vyprodukují dostatečné množství prachu pro tvorbu statického náboje. Dále může dojít ke vzniku blesku při zemětřesení (vycházející z elektrických polí vytvářených seizmickým napětím), při explozích termonukleárních zbraní - např. vodíková bomba (jaderné bleskové výboje o délce až 1 km).{{Citace elektronické monografie [71] => | příjmení = Hudec [72] => | jméno = Jaroslav [73] => | autor = [74] => | odkaz na autora = [75] => | příjmení2 = Reisinger [76] => | jméno2 = Jiří [77] => | autor2 = [78] => | odkaz na autora2 = [79] => | titul = HAKEL: Fenomenologie blesku [80] => | url = http://elektrika.cz/data/clanky/hakel-fenomenologie-blesku/view?searchterm=hakel [81] => | datum vydání = 2009-08-10 [82] => | datum přístupu = 2010-03-13 [83] => }} [84] => [85] => === Negativní blesk === [86] => Blesk obvykle vzniká, když je neviditelný negativně nabitý impuls z ''krokového kanálu'' vyslán z oblaku. Když se to stane, pozitivně nabitý ''krokový kanál'' je obvykle vyslán z pozitivně nabité země nebo oblaku. Když se 2 kanály střetnou, elektrický proud značně vzroste. Oblast vysokého proudu rozšiřuje zpětně pozitivní krokový kanál do oblaku. Tento „zpětný impuls“ tvoří nejjasnější část výboje a je to část, která je opravdu viditelná. Většina bleskových výbojů trvá obvykle asi čtvrtinu sekundy. Někdy několik výbojů prochází nahoru a dolů stejným kanálem, způsobujíce efekt blikání. [[Hrom]] vzniká, když výboj rychle zahřeje vodící kanál a vznikne [[rázová vlna]]. [87] => [88] => Stává se, že proudnice jsou vyslány z několika různých objektů současně, a jen jedna se spojí s vodičem a vytvoří cestu výboje. [89] => [90] => Tento typ blesku se nazývá '''negativní blesk''' pro vybití negativního náboje z oblaku a zahrnuje přes 95 % všech blesků. [91] => [92] => Průměrný blesk nese proud 30 [[ampér|kA]] a má potenciálový rozdíl asi 100 [[volt|MV]] až 1 [[volt|GV]] (miliarda [[volt]]ů).{{Citace elektronické monografie [93] => | příjmení = [94] => | jméno = [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = FAQ: About Lightning... [97] => | url = http://www.nssl.noaa.gov/education/svrwx101/lightning/faq/ [98] => | datum vydání = [99] => | datum aktualizace = [100] => | datum přístupu = 2009-01-08 [101] => | vydavatel = [[NOAA]] [102] => | místo = [103] => | jazyk = anglicky [104] => }} Přemístí se jím náboj asi 15 [[Coulomb|C]].{{Citace elektronické monografie [105] => | příjmení = Hasbrouck [106] => | jméno = Richard [107] => | odkaz na autora = [108] => | titul = Mitigating Lightning Hazards [109] => | url = https://www.llnl.gov/str/pdfs/05_96.1.pdf [110] => | datum vydání = 1996-05-xx [111] => | datum aktualizace = [112] => | datum přístupu = 2009-01-08 [113] => | vydavatel = Lawrence Livermore National Laboratory [114] => | místo = [115] => | jazyk = anglicky [116] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131005005230/https://www.llnl.gov/str/pdfs/05_96.1.pdf [117] => | datum archivace = 2013-10-05 [118] => | nedostupné = ano [119] => }} [120] => [121] => === Pozitivní blesk === [122] => [[Soubor:Kunratický Forest Lightning damage, Prague.jpg|náhled|upright|Strom zasažený bleskem]] [123] => '''Pozitivní blesk''' tvoří méně než 5 % všech blesků. Vyskytuje se, když se ''krokový vodič'' formuje při pozitivně nabitých vrcholech oblaků s tím důsledkem, že negativně nabitá ''proudnice'' je vyslána ze země. Celkovým efektem je vybití pozitivních nábojů do země. Výzkum vedený po objevu pozitivního blesku v 70. létech [[20. století]] ukázal, že pozitivní blesky jsou typicky 6–10krát silnější než negativní blesky, trvají asi 10krát déle a mohou udeřit několik kilometrů od oblaku. Během pozitivního blesku vzniká velké množství [[rádiová vlna|rádiových vln]] o [[extrémně nízká frekvence|extrémně nízké frekvenci]]. [124] => [125] => Pro svou sílu jsou pozitivní blesky mnohem nebezpečnější. V současnosti nejsou [[letadlo|letadla]] navržena tak, aby odolala tomuto blesku, protože jeho existence byla neznámá v době tvorby standardů a jeho riziko nebylo doceněno až do destrukce větroně v roce [[1999]].{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Schleicher ASK 21 two seat glider, 17 April 1999 [127] => | periodikum = GOV.UK [128] => | url = https://www.gov.uk/aaib-reports/schleicher-ask-21-two-seat-glider-17-april-1999 [129] => | jazyk = en [130] => | datum přístupu = 2021-08-19 [131] => }} Proto vznikly názory, že to mohl být pozitivní blesk, který způsobil pád letu [[Pan American World Airways|Pan Am]] číslo 214 v roce [[1963]]. Pozitivní blesk je teď též považován za původce mnohých lesních požárů. [132] => [133] => Pozitivní blesk byl též viděn jak spouští výskyt [[horní atmosferický blesk|horních atmosférických blesků]]. Vyskytuje se častěji v zimních bouřkách a na konci bouřky. [134] => [135] => Pozitivní blesk často překvapí svou silou. Dokáže některé stromy roztrhat na kusy a z letících třísek udělat smrtící projektily. Také pochopitelně na větší vzdálenost působí krokové napětí a tlaková vlna vyvolaná bleskem. Typický zvuk na rozdíl od klasického třaskavého zvuku běžného blesku je efekt hlubokého výbuchu, a to proto, že i ve větší vzdálenosti má stále vysokou míru prvorázového hluku způsobeného mnohem větším průměrem bleskového kanálu. Pozitivní blesk je slyšet na mnohem větší vzdálenost, než klasický a ve velkých vzdálenostech ho slyšíme jako hluboké dunění na spodním prahu slyšitelnosti. [136] => [137] => === Vulkanické blesky === [138] => Dalším případem vzniku blesků je výbuch [[Sopka|sopky]]. Při výbuchu narážejí částice chaoticky mezi sebou. Popel je chrlen vysokými rychlostmi vzhůru (okolo 100 m/s) a dochází k [[Ionizace|ionizaci]]. Elektrická nerovnováha se vyrovnává kratšími elektrickými výboji ve formě blesků dlouhých desítky metrů, někdy až 100 metrů. Tento fenomén byl pozorován v roce [[2006]] vědci v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]], kteří sledovali sopku St. Augustine na [[Aljaška|Aljašce]].{{Citace elektronické monografie [139] => | titul = Desetimetrové blesky v činných sopkách [140] => | url = https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/desetimetrove-blesky-v-cinnych-sopkach-1098/ [141] => | datum přístupu = 2021-08-19 [142] => }} [143] => [144] => Tyto blesky byly pozorovány činnými sopkami [[Redoubt]], [[Sakurajima]], [[Eyjafjallajökull]] nebo při výbuchu [[Etna|Etny]].{{Citace elektronického periodika [145] => | titul = Jak vznikají blesky v sopkách a jaderných explozích? [146] => | periodikum = Zoom magazin [147] => | vydavatel = FTV Prima [148] => | datum_vydání = 2013-03-13 [149] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/jak-vznikaji-blesky-v-sopkach-jadernych-explozich [150] => | datum_přístupu = 2018-06-21 [151] => }} [152] => [153] => === Ostatní bleskovité jevy === [154] => Blesk může uhodit z oblaku vzhůru stejně jako dolů. V roce [[1993]] byla zaznamenána barevná světla šlehající z vrchní části bouřkových oblaků – oranžové kruhy s modrými rameny, záblesky modrých světel a obrovské rudé skvrny. Tyto světelné úkazy vystřelují až do výšky 95 [[kilometr]]ů buď po jednom, nebo v celých sériích. [155] => [156] => Mezi ještě vzácnější úkazy pak patří také [[Ionosférický blesk|modré záblesky]], putující asi stokilometrovou rychlostí a explodující světelné kotouče, takzvané „skřítky“. Všechny tyto [[atmosféra|atmosférické]] výboje vznikají v silném elektrickém poli nad bouřkovými oblaky. [157] => [158] => [[Soubor:Vznik blesku.svg|náhled|Vznik blesku]] [159] => [160] => == Zásah bleskem == [161] => Pokud je člověk mokrý, utrpí při zásahu bleskem menší poškození, než když je suchý.{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = Při zásahu bleskem je lepší být suchý, nebo promoklý? [163] => | url = https://www.osel.cz/13357-pri-zasahu-bleskem-je-lepsi-byt-suchy-nebo-promokly.html [164] => | datum_přístupu = 2024-02-23 [165] => }} [166] => [167] => == Reference == [168] => [169] => [170] => == Literatura == [171] => * Josef A. Theurer: ''Ochrana budov proti blesku'', František Topič, Praha 1918 [172] => * Peter Hasse a kolektiv: ''Vnitřní a vnější ochrana zařízení před účinky blesku a přepětím'', Elektromanagement, Brno 1994 [173] => [174] => == Související články == [175] => * [[Elektrický výboj]] [176] => * [[Blesk (fotografie)]] [177] => [178] => == Externí odkazy == [179] => * {{commonscat|Lightning}} [180] => * {{Wikicitáty|téma=Blesk}} [181] => * {{wikislovník|heslo=blesk}} [182] => * [http://www.lovcibourek.cz/ Czech Thunderstorm Research Association] [183] => * [http://www.bourky.com/ Amateur Stormchasing Society – počasí: bouřky, blesky, oblaky a podobné jevy] [184] => * [https://web.archive.org/web/20060410171539/http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/ Detekce blesků ČHMÚ] [185] => * [http://www.stormchasing.kvalitne.cz/ Videa a fotografie z bouřek] {{Wayback|url=http://www.stormchasing.kvalitne.cz/ |date=20090329003512 }} – Lovci bouřek v podmínkách ČR [186] => * [https://web.archive.org/web/20110614021418/http://www.stream.cz/uservideo/500476-podivejte-se-na-300x-zpomaleny-blesk-stoji-to-za-to Video: 300× zpomalený blesk] [187] => * [https://web.archive.org/web/20110611113302/http://www.stream.cz/uservideo/587021-uder-blesku-primo-do-zeme Video: úder blesku do země] [188] => * Online přednáška - [http://slideslive.com/38891963/ze-vsech-stran-se-blyska Ze všech stran se blýská] - Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D. [189] => * [https://youtu.be/AUC7TPxdPdo Video: Pozitivní (kladný) blesk 14.6.2015 23:37] [190] => * [https://youtu.be/9-JGT2G8nts Video: Positive lightning thunder] [191] => * [https://youtu.be/8pm9sftntZ8 Pozitivní blesk na MCS 11.8.2019 (14km)] [192] => * [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/37866/BPTX_2010_1__0_259154_0_76578.pdf?sequence=1&isAllowed=y Možnosti detekce bleskových výbojů] [193] => * [https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/blesk-14.5.2017/ Pohyb blesku zahrnuje několik složitých fází] [194] => [195] => {{meteorologie}} [196] => [197] => {{Autoritní data}} [198] => {{Portály|Meteorologie}} [199] => [200] => [[Kategorie:Blesk| ]] [201] => [[Kategorie:Nebezpečné projevy počasí]] [202] => [[Kategorie:Elektrický oblouk]] [203] => [[Kategorie:Fyzika plazmatu]] [204] => [[Kategorie:Elektřina]] [205] => [[Kategorie:Bouře]] [206] => [[Kategorie:Meteorologické jevy]] [207] => [208] => [[sv:Åska#Blixten]] [] => )
good wiki

Blesk

rumunském městě Oradea CG blesk a wall cloud nad Prahou - 2. 7.

More about us

About

Je známý svým dynamickým stylem a širokým spektrem témat, která zahrnuje zprávy, kulturu, politiku nebo životní styl. Tento deník se zaměřuje na atraktivní a čtivé zpracování informací, což mu zajišťuje širokou čtenářskou základnu. Blesk se snaží přinášet aktuální informace a komentáře k dění doma i ve světě, a to i prostřednictvím různých rubrik, které oslovují různé zájmové skupiny. Čtenářům nabízí také možnost angažovat se, sdílet názory a zapojovat se do diskuzí. I když se někdy potýká s kritikou ohledně stylu žurnalistiky, je důležité si uvědomit, že dokáže zprostředkovat informace, které vyvolávají zájem a přitahují pozornost veřejnosti. Blesk tak představuje dynamický prvek v českém mediálním prostoru, který neustále hledá inovativní způsoby, jak udržet své čtenáře informované a zapojené.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'volt','Sopka','Kroupy (meteorologie)','Coulomb','kulový blesk','fulgurit','Vlhkost vzduchu','Přeskoková vzdálenost elektrického výboje','Francie','bílá','drak','Benjamin Franklin'

Bílá

Coulomb

Drak

Francie

Fulgurit

Sopka

Volt