Array ( [0] => 15488741 [id] => 15488741 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Boëthius [uri] => Boëthius [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=raně středověkém filozofovi|stránka=Boethius}} [1] => {{Infobox - světec [2] => | jméno = Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius [3] => | obrázek = Boethius.jpeg [4] => | popisek = Středověké vyobrazení Boëthia [5] => | datum narození = [[480]] [6] => | místo narození = [[Řím]] [7] => | datum úmrtí = [[25. říjen|25. října]] [[524]]/[[525]]{{nejisté datum|úmrtí}} [8] => | místo úmrtí = [[Pavia]] [9] => | blahořečen = [10] => | svatořečen = [11] => | svátek = [[23. říjen|23. října]] [12] => | tituly = [13] => | úřady = filozof, správce královského dvora [14] => | uctíván = [[Římskokatolická církev]] [15] => | atributy = [16] => | patron = [17] => | kostely = [18] => | pomníky = [19] => | pohřben = [20] => }} [21] => '''Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius''' (asi [[480]] [[Řím]] nebo u Říma – [[25. říjen|25. října]] [[524]]/[[525]] [[Pavia]]) byl [[křesťanství|křesťanský]] [[teolog]] a [[filozof]], někdy označovaný jako „poslední [[římská říše|Říman]]“ a zároveň první filozof [[středověk]]u. Je považován za jednoho z posledních vzdělanců pozdně [[starověk]]ého Západu. [[Římskokatolická církev]] jej ctí jako [[Světec|světce]] a jeho svátek slaví [[23. říjen|23. října]]. Jeho nejčtenější a nejznámější dílo je ''[[Consolatio philosophiae]]'' (''Útěcha z filozofie''). [22] => [23] => == Jméno == [24] => Boëthiovo jméno je nezvykle dlouhé. U staré římské [[šlechta|nobility]], ke které Boëthius patřil, bylo zvykem dávat jména z vícero důvodů: jako dobré znamení, kvůli původu, aby se naznačil jejich budoucí charakter. Jméno ''Anicius'' ({{Vjazyce2|grc|''anikos''}} nepřemožený) označuje jeho původ v [[Rod (příbuzenství)|rodu]] nepřemožených [[Fabius|Fabiů]]. Jméno ''Manlius Torquatus'' získal po slavném [[Titus Manlius Torquatus|Titu Manliovi Torquatovi]], jehož římská [[tradice]] velebila jako statečného bojovníka, a jméno ''Severinus'' ({{Vjazyce2|la|''severus''}} přísný) podle [[soudce|soudcovské]] příslušnosti rodiny či jako přání, aby vytrval v učení ({{Vjazyce2|la|''perseverare''}} vytrvat). [25] => [26] => [[Trema]] nad ''ë'' označuje, že se písmena ''o'' a ''e'' čtou jako dvě samostatné samohlásky (slabiky). V latině totiž tato písmena (někdy psaná ligaturou [[œ]]) zpravidla tvoří dvojhlásku, v pozdní a středověké latině čtenou jako jedna hláska [e:]. [27] => [28] => == Životopis == [29] => [[Itálie]] doby Boëthiovy byla od roku [[493]] ovládána [[Ostrogóti|ostrogótským]] [[panovník|králem]] [[Theodorich Veliký|Theodorichem]]. Boëthius pocházel z okruhu římské nobility oddané Theodorichovi. Brzy osiřel a byl vychován v domě ctihodného [[Římský senát#Pozdně antický senát|senátora]] [[Quintus Aurelius Memmius Symmachus|Symmacha]]. Pečlivý pěstoun se postaral, aby se jeho svěřenci dostalo velmi dobrého vychování a vzdělání. Boëthius pobyl po jistou dobu v [[Athény|Athénách]] a zde si pravděpodobně osvojil slušnou znalost řečtiny. Měl velký zájem o [[věda|vědu]], zvláště o filozofii a politiku. Napsal několik knih z různých vědních oborů a přeložil do latiny některé spisy [[Platón]]ovy a [[Aristotelés|Aristotelovy]]. Mezi jeho oblíbené zábavy patřila [[hudba]] a [[matematika]]. [30] => [31] => Král Theodorich si nadaného Boëthia povšiml a zpočátku si ho vysoce cenil. Kolem roku [[520]] byl Boëthius králem ustaven coby ''[[magister officiorum]]''. Stal se vrchním správcem celého dvora. V roce [[523]] byla však z rozkazu krále na Boëthia uvalena vazba pro zločin [[velezrada|velezrady]]. Důvody zůstaly nejasné. Někteří historici se domnívají, že Boëthius zamýšlel otevřeně vyjednávat s Theodorichovým rivalem – [[Byzantská říše|Byzancí]]. Sám Boëthius připisoval zatčení pomluvám svých protivníků. Učenec byl zbaven svého titulu i majetku a v [[Pavia|pavijském]] žaláři čekal na smrt. Poprava byla vykonána v roce [[524]] nebo [[525]]. [32] => [33] => == Dílo == [34] => Boëthius měl v úmyslu sepsat úvod do čtyř disciplín [[Kvadrivium|quadrivia]] tvořících základ středověké vzdělanosti; z nich se mu podařilo dokončit úvod do matematiky a hudby: dvě knihy ''Institutio arithmetica'' a pět knih ''[[De institutione musica]]'' z let [[500]]–[[507]]. Dílo ''De institutione musica'' se stalo základem pozdější [[středověk]]é hudební estetiky. K němu se hlásila a z něho vycházela většina středověkých hudebních teoretiků a [[alchymista|alchymistů]] (umění hudby bývalo [[kryptonymum|kryptonymem]] pro alchymii). [35] => [36] => Plánovaný kompletní latinský překlad [[Aristotelés|Aristotelových]] děl Boëthius nedokončil; stačil přeložit „pouze“ 4 knihy ''Kategorií'' s [[komentář]]em spisu ''De interpretatione'' (περὶ ἑρμηνείας ''peri herméneias''). Dalším jeho dílem jsou dva komentáře k [[Porfyrios|Porfyriově]] ''Εἰσαγωγή'' (''Eisagógé''); první z nich vytvořil na základě [[Marius Victorinus|Maria Victorina]], druhý na základě vlastního překladu řeckého textu. V neúplné podobě se dochoval komentář k [[Marcus Tullius Cicero|Ciceronovým]] ''Topikám''. [37] => [38] => Z [[teologie|teologického]] díla jsou známy jeho [[traktát]]y ''De S. Trinitate'' (O Trojici), ''Utrum Pater et Filius et Spiritus S. de divinitate substantialiter praedicentur'' (Zda Otec, Syn a Duch svatý o božství vypovídají substanciálně), ''Quomodo substantiae in eo quod sint bonae sint, cum non sint substantialia bona'' (Jakým způsobem jsou substance dobré v tom, co jsou, ačkoli samy nejsou substanciální dobro) a ''Liber contra Eutychen et Nestorium'' (Kniha proti Eutychovi a Nestoriovi). [39] => [40] => === Filozofie utěšitelka === [41] => [[Soubor:Nuremberg chronicles f 141v 3.jpg|náhled|vlevo|Ztvárnění Boëthia v [[Norimberská kronika|Norimberské kronice]]]] [42] => Nejčtenějším Boëthiovým dílem však zůstává 5 knih spisu ''Consolatio philosophiae'' (''Útěcha z filozofie''). Dílo sepsal ve vězení před svou popravou. Jde o 39 zpěvů v rozličných [[metrum|metrech]] prokládaných [[próza|prozaickým]] textem. Formálně lze text považovat za tzv. [[menippská satira|menippskou satiru]] (což byl žánr antické literatury, která byla psána zčásti prózou, zčásti veršem). Dílo je útěšným [[dialog]]em mezi zkoušeným Boëthiem a zosobněnou Filozofií. V knize se Boëthius představuje jako výborný znalec antické vzdělanosti a přiklání se k [[novoplatonismus|novoplatónismu]]. [43] => [44] => Celé dílo je rozčleněno do pěti knih. Kniha I představuje úvod, v němž k Boëthiovi přichází Filozofie, aby jej vyléčila z jeho strádání a ukazuje mu, že svět neovládá [[Štěstěna]], nýbrž [[Boží prozřetelnost]], ač si to lidská mysl, zkalená nesprávnými názory, často nehodlá připustit. V knize II, kterou představuje [[Stoicismus|stoická]] [[diatriba]], Filozofie ukazuje Boëthiovi, že lidské štěstí nelze hledat v nahodilostech, v bohatství, hodnostech, [[moc]]i a slávě; I nepříznivý [[osud]] bývá lidem prospěšný; [[svornost]] a [[láska]] jsou pevné základy blaha. Ve třetí knize Filozofie nabízí ještě hlubší nauku a účinnější léčbu, kterou čerpá především z novoplatónské nauky. Všichni lidé touží po blahu, avšak hledají je v pomíjejících statcích tohoto světa, v bohatství, hodnostech, moci a slávě a tělesných rozkoších; ve skutečnosti je však mohou nalézt pouze v nejvyšším [[dobro|dobru]], jímž je Bůh. V knize IV se ukazuje, že navzdory zdání ti, kdo vlastní toto skutečné a nejvyšší dobro, mají bohatství a moc, zatímco zlí jsou bezmocní a budou zavrženi. Každá příhoda, milá i nemilá, je v posledku dobrá, neboť člověka může dovést ke zdroji jeho štěstí, k nejvyššímu dobru, k Bohu. Pátá kniha nakonec ukazuje, že i [[náhoda]] se řídí [[Zákon (filozofie)|zákony]], a jakým způsobem je možné zároveň zachovat existenci božího předzvědění a prozřetelnosti na straně jedné a lidské [[svoboda|svobody]] na straně druhé na základě toho, že člověk vnímá události z hlediska [[čas]]u, v němž žije, kdežto Bůh z hlediska [[věčnost]]i, v níž vnímá [[vesmír]] a [[Historie|dějiny]] v jejich jednotě. Velmi stručný závěr pak nabádá čtenáře, aby žili ctnostně, a tak dosáhli svého štěstí, totiž nejvyššího dobra, jímž je Bůh. [45] => [46] => === Význam Boëthiova díla === [47] => Boëthiův význam v dějinách římského písemnictví je poměrně značný. Především se zasloužil o zprostředkování antické filozofie generacím středověku, a to velmi [[erudice|erudovaně]] a poutavě. Neopomenutelné je jeho místo v dějinách [[Logika|logiky]], jím vytvořené překlady doplněné o jeho komentáře či vlastní logické práce byly ve středověké logice základem korpusu tzv. ''[[logica vetus]]''. Ač se namítá, že Boëthiovo myšlení není původní, i tak se jedná o velmi přínosné přepracování a doplnění antického myšlení. Boëthiovo dílo v jistém smyslu završuje antickou vzdělanost a zároveň je jedním ze zdrojů, z nichž se napájela středověká filozofie. [48] => [49] => == Odkazy == [50] => [[Soubor:Inter latinos aristotelis interpretes et aetate primi, et doctrina praecipui dialectica.tif|náhled|''Dialectica'', 1547]] [51] => [52] => === Literatura === [53] => ; Primární [54] => * BOËTHIUS. ''Filosofie utěšitelka'', přel. Josef Hrůša, Praha: Bohuslav Hendrich, 1942; přetisk Olomouc: Votobia, 2005, {{ISBN|80-7198-021-8}}. [55] => * [BOËTHIUS.] ''Boëthius - poslední Říman'', výbor z díla (Filozofie utěšitelkou - Philosophiae consolatio. Úvod do hudby - De institutione musica, úryvek. Pseudo-Boëthius, Školská výchova), přel. [[Václav Bahník]], Praha: Vyšehrad, 1982. [56] => * BOËTHIUS. ''Teologické traktáty'' (O Trojici. Zda se Otec, Syn a Duch svatý o božství vypovídají substanciálně. Jakým způsobem jsou substance dobré v tom, co jsou, ačkoli samy nejsou substanciální dobro. O katolické víře. Proti Eutychovi a Nestoriovi), přel. [[Tomáš Machula]] a kol., Praha: Krystal OP, 2004, {{ISBN|80-85929-69-4}}. [57] => [58] => ; Sekundární [59] => * [[Richard Heinzmann|HEINZMANN, RICHARD]]. ''Středověká filosofie''. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. Přel. [[Břetislav Horyna|B. Horyna]] [60] => * [[Alain de Libera|LIBERA, ALAIN DE]]. ''Středověká filosofie''. Praha: OIKOYMENH, 2001. Přel. [[Martin Pokorný (překladatel)|Martin Pokorný]]. [61] => * [[Marek Otisk|OTISK, MAREK]]. ''Aristoteles christianus. Peripatetická tradice v latinském myšlení 10. a 11. století''. Ostrava: Montanex, 2008. [62] => [63] => === Externí odkazy === [64] => * {{Commonscat}} [65] => * {{Wikizdroje2|jazyk=la|autor=Anicius Manlius Torquatus Severinus Boetius|Boëthiových děl}} [66] => * {{NK ČR|jn19981000321}} [67] => * {{Wikicitáty|osoba=Boëthius}} [68] => * [http://plato.stanford.edu/entries/boethius/ Heslo Boethius ve ''Stanford encyclopedia of philosophy'' - en] [69] => * [http://www.bautz.de/bbkl/b/boethius_a_m_t.shtml Boethius, životopis a bibliografie v BBKL - de] [70] => * [http://etext.lib.virginia.edu/latin/boethius/boecons.html Boethius, ''Consolatio''. Latinský text s anglickým komentářem] [71] => * [https://web.archive.org/web/20080713100400/http://individual.utoronto.ca/pking/resources/index.html#boethius Boethius, Opera - la] [72] => {{Autoritní data}} [73] => {{Portály|Filozofie|Křesťanství|Matematika}} [74] => [75] => [[Kategorie:Římskokatoličtí svatí]] [76] => [[Kategorie:Italští svatí]] [77] => [[Kategorie:Italští logici]] [78] => [[Kategorie:Středověcí filozofové]] [79] => [[Kategorie:Katoličtí filozofové]] [80] => [[Kategorie:Středověcí spisovatelé]] [81] => [[Kategorie:Spisovatelé píšící latinsky]] [82] => [[Kategorie:Středověcí překladatelé]] [83] => [[Kategorie:Překladatelé Aristotela]] [84] => [[Kategorie:Starověcí římští řečníci]] [85] => [[Kategorie:Hudební teoretici]] [86] => [[Kategorie:Novoplatónikové]] [87] => [[Kategorie:Církevní otcové]] [88] => [[Kategorie:Matematici 6. století]] [89] => [[Kategorie:Narození v Římě]] [90] => [[Kategorie:Narození v roce 480]] [91] => [[Kategorie:Popravení spisovatelé]] [92] => [[Kategorie:Úmrtí v Pavii]] [93] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 524]] [94] => [[Kategorie:Pohřbení v Pavii]] [95] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Boëthius

Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma - 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filozof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filozof středověku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'524','525','Pavia','23. říjen','480','Řím','středověk','25. říjen','Aristotelés','Římskokatolická církev','Stoicismus','svornost'

480

524

525

Aristotelés

Pavia

Řím

Stoicismus

Středověk