Array ( [0] => 15518776 [id] => 15518776 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bohumín [uri] => Bohumín [3] => Bohumin radnice.jpg [img] => Bohumin radnice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => 5 [is_good] => 5 [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Bohumín je malebné město ležící na severovýchodě Moravy, na hranici s Polskem, které se pyšní bohatou historií a dynamickým rozvojem. Má přibližně 30 000 obyvatel a je součástí přirozené urbanistické aglomerace Ostravy. Město se vyznačuje příjemně zelenými prostory a množstvím parků, které lákají k odpočinku a procházkám. Centrum Bohumína prošlo revitalizací, což posílilo jeho atraktivitu jako místa pro život. Historické budovy v kombinaci se současnou architekturou vytvářejí harmonický celek, který oslovuje jak místní obyvatele, tak návštěvníky. Bohumín je také známý svými aktivitami v oblasti kultury a vzdělávání. Město se může pyšnit různými kulturními akcemi a festivaly, které oživují komunitní život a podporují místní tradice. Místní školy, včetně těch zaměřených na alternativní vzdělávání, přispívají k rozvoji mladých talentů a inovativních myšlenek. Co se týče průmyslového sektoru, Bohumín se kromě tradiční výroby postupně orientuje na moderní technologie a ekologické přístupy. Tento přechod přináší nové pracovní příležitosti a přispívá k udržitelnosti městského rozvoje. Bohumín je také výborně napojen na dopravní infrastrukturu, což usnadňuje spojení s okolními městy a regiony. Tyto výhody přitahují nejen podnikatele, ale také nové obyvatele, kteří hledají klidnější prostředí s veškerým komfortem moderního městského života. Celkově lze říci, že Bohumín je město, které spojuje historii s moderním rozvojem a nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům jedinečnou atmosféru a pestré možnosti k životu a práci. [oai_cs_optimisticky] => Bohumín je malebné město ležící na severovýchodě Moravy, na hranici s Polskem, které se pyšní bohatou historií a dynamickým rozvojem. Má přibližně 30 000 obyvatel a je součástí přirozené urbanistické aglomerace Ostravy. Město se vyznačuje příjemně zelenými prostory a množstvím parků, které lákají k odpočinku a procházkám. Centrum Bohumína prošlo revitalizací, což posílilo jeho atraktivitu jako místa pro život. Historické budovy v kombinaci se současnou architekturou vytvářejí harmonický celek, který oslovuje jak místní obyvatele, tak návštěvníky. Bohumín je také známý svými aktivitami v oblasti kultury a vzdělávání. Město se může pyšnit různými kulturními akcemi a festivaly, které oživují komunitní život a podporují místní tradice. Místní školy, včetně těch zaměřených na alternativní vzdělávání, přispívají k rozvoji mladých talentů a inovativních myšlenek. Co se týče průmyslového sektoru, Bohumín se kromě tradiční výroby postupně orientuje na moderní technologie a ekologické přístupy. Tento přechod přináší nové pracovní příležitosti a přispívá k udržitelnosti městského rozvoje. Bohumín je také výborně napojen na dopravní infrastrukturu, což usnadňuje spojení s okolními městy a regiony. Tyto výhody přitahují nejen podnikatele, ale také nové obyvatele, kteří hledají klidnější prostředí s veškerým komfortem moderního městského života. Celkově lze říci, že Bohumín je město, které spojuje historii s moderním rozvojem a nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům jedinečnou atmosféru a pestré možnosti k životu a práci. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Bohumín [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [4] => | okres = Karviná [5] => | obec s rozšířenou působností = Bohumín [6] => | pověřená obec = Bohumín [7] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [8] => | PSČ = 735 31, 735 51, 735 52, 735 81 [9] => | počet ZSJ = 25 [10] => | počet částí obce = 7 [11] => | počet katastrálních území = 7 [12] => | adresa = Masarykova 158
Nový Bohumín
735 81 Bohumín 1 [13] => | web = https://www.mesto-bohumin.cz/ [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = info@mubo.cz [16] => | starosta = {{nowrap|[[Petr Vícha]] ([[Česká strana sociálně demokratická|SOCDEM]])}} [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | obrázek = Bohumin radnice.jpg [19] => | popisek = Náměstí T. G. Masaryka a městský úřad [20] => | NUTS3 = CZ080 [21] => }} [22] => '''Bohumín''' ({{Vjazyce2|pl|''Bogumin''}}, {{Vjazyce2|de|''Oderberg''{{Citace monografie [23] => | příjmení = Hosák [24] => | jméno = Ladislav [25] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [26] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [27] => | vydavatel = Academia [28] => | místo = Praha [29] => | rok = 2004 [30] => | počet stran = 1144 [31] => | kapitola = [32] => | strany = 928 [33] => | isbn = 80-200-1225-7 [34] => | jazyk = [35] => }}}}) je [[Česko|české]] [[město]] v [[Okres Karviná|okrese Karviná]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], na [[státní hranice|hranicích]] s [[Polsko|Polskem]], 9 km severovýchodně od [[Ostrava|Ostravy]]. Nachází se v české části historického [[Těšínsko|Těšínska]], Do roku 1697 bylo [[Bohumínské panství|Bohumínsko]] (dnešní městské části [[Starý Bohumín]], [[Šunychl]], [[Pudlov]], [[Šunychl|Kopytov]] a území [[Nový Bohumín|Nového Bohumína]]) součástí [[Ratibořské knížectví|Ratibořska]] (respektive [[Opolské knížectví|Opolsko-Ratibořska]]), v roce 1697 se stalo svobodným stavovským panstvím, k [[Těšínsko|Těšínsku]] se začalo řadit až po roce 1783, kdy vznikl [[Těšínský kraj]]. Za součást Těšínska bylo Bohumínsko pokládáno i po roce 1850, kdy tento kraj zanikl. Naopak zbytek města ([[Záblatí]], [[Vrbice]], [[Skřečoň|Skřečoň a Nová Ves]]) náleží historicky k [[Těšínsko|Těšínsku]] v [[České Slezsko|Českém Slezsku]]. Město také leží na soutoku [[Odra|Odry]] a [[Olše (řeka)|Olše]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel na rozloze 31 km². [36] => [37] => == Název == [38] => Česky se osada zprvu jmenovala ''Bohuň'' (ve starším tvaru ''Boguň''), což bylo jméno mužského rodu odvozené od osobního jména ''Bohun'', domácké podoby některého jména začínajícího na ''Bohu-'' („Bohuslav“, „Bohuchval“ atd.). Místní jméno znamenalo „Bohunův majetek“. Roku 1446 je poprvé doložena podobu ''Bohunín'' vzniklá z předchozího přidáním přípony ''-ín''. Od počátku 17. století se používá dnešní tvar ''Bohumín''. V němčině se Bohumín vždy (poprvé doloženo 1292) nazýval ''Oderberg'' – „Vrch u Odry“. Německé jméno bylo dáno nezávisle na českém.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 84, 85. [39] => [40] => == Historie == [41] => První písemná zmínka o místě pochází z formulářové sbírky královny Kunhuty, z textu, který je sice především stylistickým cvičením, ale mohl vzniknout úpravou skutečné starší listiny. Datace v textu chybí (většinou je vyvozován rok 1256 nebo 1262), zeměpisné poměry tu však jsou popsány věrně a zde uvedený Bohuň („Bogun“) tedy lze ztotožnit s Bohumínem. Trvale obývaná osada přitom v místě musela existovat již výrazně dříve. Na základě názvu můžeme soudit, že šlo o sídlo slovanské. [42] => [43] => Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna ([[Solná stezka|solná]]) vedla z [[Morava|Moravy]] do [[Krakov]]a a druhá ([[Jantarová stezka|jantarová]]) z [[Uhersko|Uher]] přes [[Těšín]] a dále k [[Baltské moře|Baltu]]. Rovněž tudy procházela cesta z [[Praha|Prahy]] do Krakova. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století – ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění [[Odra|Odry]]. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Boguň byla v době krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] již velkou vesnicí. Držení vesnice bylo finančně (vybírání mýtného od pocestných) a strategicky (poloha na [[Moravsko-slezská hranice|hranicích]]) výhodné. [44] => [45] => Roku [[1292]] se připomíná [[Kostel Narození Panny Marie (Bohumín-Starý Bohumín)|farní kostel Panny Marie]], který byl pod patronátem [[klášter]]a [[Orlová|orlovského]]. Tehdy Bohumín náležel k [[Ratibořské knížectví|Ratibořskému knížectví]]. Tato listina je zároveň nejstarším dokladem německého názvu pro Bohumín – Oderberg, z toho lze usuzovat, že Bohumín byl obydlován německými osadníky. V roce 1620 byl na místě dřevěného kostela vystavěn zděný kostel v [[Gotika|gotickém slohu]]. Po požáru v roce 1850 byl přestavěn do dnešní podoby. [46] => [47] => První známý [[Šlechta|šlechtický]] rod, který vlastnil [[Bohumínské panství|Bohumínsko]], byl prastarý rod Baruthů. Za nepříliš dlouhou dobu přechází Bohumínsko do držby rodu Rašiců. Podle listiny z roku [[1373]] byl Bohumín již poddanským městečkem pod pravomocí panské vrchnosti. Zmínka je zde i o hradě. [[Bohumínské panství]] se stalo roku 1407 předmětem sporu mezi ratibořským knížetem Janem a [[Těšínské knížectví|těšínskými]] knížaty. Obě dvě strany si nárokovaly vlastnictví Bohumínska. Smlouva z roku 1407 rozhodla ve prospěch [[Jan II. Opavský|Jana Ratibořského]]. Počátkem 15. století přešlo panství z rukou zemských vévodů do vlastnictví různých šlechtických rodů. V letech 1409 až 1423 drželi panství páni z Tvorkova. Poté byl majetek prodán Janu Bělíkovi z Kornic a jeho potomkům. Kornicové vlastnili panství delší dobu a jejich majetek se nacházel i ve [[Opolské knížectví|knížectví opolském]]. Během této doby se majetek rodu Korniců rozšířil o Zabelkow, Odru, Lhotu a [[Pudlov]]. Roku 1451 se stává majitelem Bohumínska (Bohunyna) [[Jan Tovačovský z Cimburka]], který je prodává roku 1473 [[Jan z Vrbna|Janovi z Vrbna]]. V roce 1482 přechází panství do rukou Jana Buřeje z Klvova, který však záhy umírá roku 1485. [48] => [49] => Další spory o panství na konci 15. a začátkem 16. století se řešily opět ve prospěch ratibořských knížat. Poslední, z nich byl [[Valentin Hrbatý]], po jeho smrti roku 1521 Bohumínsko připadlo [[Jan II. Opolský|Janu Opolskému]]. Ten je o dva roky později prodal [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřímu Braniborsko-Ansbašskému]], braniborskému markraběti z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. Roku 1528 přijal markrabí lutherskou víru a stal se nadšencem pro reformační hnutí (později dostal přídomek Pobožný). Svou nesmlouvavou politikou vůči starousedlé šlechtě se stal jednou z neoblíbených postav ve [[Slezsko|Slezsku]]. Bohumín se de facto stal klíčem k nástupu [[Braniborsko|braniborské]] vlády v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]]. Situace se změnila po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]], kteří roku [[1533]] zrušili dědičnou smlouvu na Bohumínsko. Jiří se tak stal pouze zástavním pánem. Po jeho smrti se vlády nad državami Hohenzollernů ujal poručník jeho nezletilého syna [[Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Jiřího Fridricha]] Albrecht. Za jeho regentství se výrazně zvětšil majetek rodu a silně vzrostla [[germanizace]]. Roku 1557 se ujal svých statků Jiří Fridrich, který je znám především jako [[mecenáš]] [[Renesance|renesančního umění]], horlivý [[Protestantismus|protestant]] a stoupenec [[Germanizace|germanizačního procesu]]. [50] => [51] => [[Soubor:Kostel Božského srdce Páně (Bohumín).jpg|vlevo|náhled|300px|[[Kostel Božského srdce Páně (Bohumín)|Římskokatolický kostel Božského srdce Páně]]]] [52] => Roku 1603 Jiří Fridrich zemřel jako bezdětný a majetek se ocitl v rukou [[Jáchym Fridrich Braniborský|Jáchyma Fridricha]], [[Braniborsko|braniborského]] [[kurfiřt]]a. Ten v roce 1606 předal majetek svému druhorozenému synovi [[Jan Jiří Krnovský|Janu Jiřímu]], který byl od roku 1592 [[Štrasburk|štrasburským]] [[biskup]]em. Smlouvu o změně v držení [[Krnovské knížectví|Krnovska]], [[Bytomské knížectví|Bytomska]] a Bohumínska odmítl však císař [[Rudolf II.]] potvrdit. Majetko-právní spor trval až do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jan Jiří, jakožto vůdce povstalců ve Slezsku, byl roku 1622 zbaven majetku a Bohumínsko připadlo bankéři a důlnímu podnikateli z [[Vídeň|Vídně]] Lazarovi Henckelovi von Donnersmarck. Po něm majetek přebral již dědičně jeho syn, který se roku 1636 stal svobodným říšským pánem. V roce 1661 byl povýšen mezi český hraběcí stav a svůj majetek rozdělil mezi své syny. Bohumínsko připadlo Eliášovi a jeho syn Eliáš Ondřej se roku 1691 přestěhoval do [[Oderberg (Braniborsko)|Oderbergu]]. Ondřejův potomek Jan Arnošt byl bezdětný a roku 1743 se ujal dědictví po něm Erdman Jindřich Vilém, jehož syn prodal rakouskou část bohumínského panství Karlu knížeti Lichnovskému. Za držitelství této oderberské mužské linie rodu Henckel-Donnersmarck bylo roku 1697 [[Bohumínské panství]] povýšeno [[Leopold I.|císařem Leopoldem]] na ''status minor'', tedy na nižší [[stavovské panství]]. Od roku [[1742]] bylo Bohumínsko na základě [[Berlínský mír|berlínského míru]] rozděleno na [[Rakouské císařství|rakouské]] a [[Pruské království|pruské]] a tím se Bohumín stal vojensky důležitým pohraničním městem na státní hranici Rakouského mocnářství. [53] => [54] => Rakouská část byla na počátku 19. století v držení rodu Gusnarů. Ti panství posléze prodali hraběti Rudnickému a jeho manželka dále odprodala část panství pro stavbu [[Severní dráha císaře Ferdinanda|severní dráhy]]. Roku 1886 koupil panství [[hrabě]] [[Larischové|Larisch-Mönnich]] a tento rod zůstal jeho držitelem až do roku [[1945]]. Okolní obce [[Starý Bohumín|Starého Bohumína]], především [[Šunychl]] a [[Pudlov]], zaznamenaly díky stavbě železnice a železáren obrovský rozvoj. [55] => [56] => [[Soubor:Alt Oderberg Ringplatz.jpg|vpravo|náhled|300px|Pohlednice zobrazující náměstí ve [[Starý Bohumín|Starém Bohumíně]]]] [57] => Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při [[Bohumínské panství|Bohumínském panství]]. V roce 1850 byl Pudlov spojen s [[Vrbice (Bohumín)|Vrbicí]], která měla postavení [[osada|osady]]. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem [[Nový Bohumín]]. Zároveň byla tato obec povýšena na [[město]]. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen [[Starý Bohumín|Bohumín]] s Novým Bohumínem, Pudlovem, [[Skřečoň|Skřečoní]], Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v roce 1954 byl Bohumín rozdělen na pět městských částí: Bohumín I – město (později Starý Bohumín), Bohumín II – Nový Bohumín, Bohumín III – Pudlov, Bohumín IV – Skřečoň a Bohumín V – Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce. Od roku 1973 po spojení s Novým Bohumínem byl zaveden znovu název Bohumín. [58] => [59] => V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910–1948 přináležel do politického okresu [[Fryštát]]. V období polské okupace v letech 1938 až 1939 byl součástí Slezského vojvodství. Za nacistické okupace byl součástí okresu Teschen (Těšín) v letech 1939–1941 v rámci [[Provincie Slezsko|Řísské provincie Slezsko]] a mezi roky 1941–1945 v rámci [[Provincie Horní Slezsko|Říšské župy Horní Slezsko]]. Bohumín byl tedy v časech druhé světové války přímou součástí [[Německá říše|Německé říše]]. Od roku 1949 do roku 1957 do správního okresu [[Ostrava]], pak Ostrava-venkov a od roku 1960 do 1993 byl Bohumín součástí [[Okres Karviná|okresu Karviná]] a Severomoravského kraje. V r. 2018 bylo v Bohumíně zemětřesení. V současnosti je Bohumín samosprávnou obcí v Moravskoslezském kraji (od r. 2000). Dne 8. srpna 2020 si [[Požár panelového domu v Bohumíně 2020|požár panelového domu v Bohumíně]] vyžádal 11 mrtvých.{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Při požáru v Bohumíně zemřelo jedenáct lidí. Jednalo se o žhářský útok, potvrdil Hamáček [61] => | periodikum = ČT24 [62] => | datum_vydání = 2020-08-08 [63] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3157812-v-bohumine-horel-panelovy-dum-na-miste-jsou-zrejme-mrtvi [64] => | datum_přístupu = [65] => }} [66] => [67] => == Pamětihodnosti == [68] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Bohumíně}} [69] => * [[Architektonický komplex budovy radnice (Bohumín)|Architektonický komplex současné budovy radnice]] [70] => * [[Kostel Božského srdce Páně (Bohumín)|Katolický kostel Božského srdce Páně]] [71] => * Budova římskokatolické fary [72] => * [[Kostel Panny Marie Sedmibolestné (Skřečoň)|Kostel Panny Marie Sedmibolestné]] ve Skřečoni [73] => * Hřbitovní filiální kaple Všech svatých [74] => * [[Kostel Slezské církve evangelické (Bohumín)|Evangelický kostel Slezské evangelické církve augsburského vyznání]] [75] => * Kaple Jména Panny Marie v Šunychlu [76] => * [[Kostel Narození Panny Marie (Bohumín-Starý Bohumín)|Farní kostel Narození Panny Marie]] [77] => * Národní dům č. p. 37 [78] => * Výpravní budova železniční stanice [79] => * [[Hraniční meandry Odry|Přírodní památka Hraniční meandry Odry]] [80] => * [[MO-S 5 Na trati|Pěchotní srub MO-S5 „Na Trati“]] [81] => * [[Meteorologický sloup]]{{Citace monografie [82] => | příjmení = TYDLITÁT [83] => | jméno = René [84] => | příjmení2 = TREJBAL [85] => | jméno2 = Jan [86] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [87] => | vydání = 1 [88] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [89] => | místo = Praha [90] => | rok vydání = 2019 [91] => | počet stran = 276 [92] => | strany = 136–137 [93] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [94] => }} [95] => [96] => == Turistické zajímavosti == [97] => * Aquacentrum [98] => * Park Petra Bezruče [99] => * Zimní stadion [100] => * Mauglího stezka v parku P. Bezruče [101] => * Hotel Pod zeleným dubem [102] => * Hraniční most Císaře Františka Josefa I. [103] => * Hraniční meandry Odry [104] => * Soutok Odry a Olše [105] => * Kaple Pustyňa [106] => [107] => == Obyvatelstvo == [108] => [109] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599051 Bohumín, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Bohumín roku 2011 [110] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599051 Bohumín, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Bohumín roku 2011 [111] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599051 Bohumín, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Bohumín roku 2011 [112] => [113] => [114] => Většina obyvatel se dnes jako jinde v Českém Slezsku v drtivé většině hlásí k české národnosti. Město je však vzhledem ke složité historii etnicky velmi promíchané. Bohumín je rovněž znám pro svou [[Řecká menšina v Česku|řeckou menšinu]], která zde přišla během řecké občanské války. Žijí zde rovněž velmi početní [[Romové]], dále pak [[Poláci]] a [[Vietnamci]]. Obyvatelstvo zde bylo až do 19. století národnostně nevyhraněné. V 19. století se obyvatelé začali hlásit k německé, polské, slezské či české národnosti. V roce 1910 zahrnovala oblast současného Bohumína pět současných obcí: Oderberg Stadt (Starý Bohumín a Pudlov), Schönichel (Nový Bohumín a Šunychl s Kopytovem), Skretschon (Skřečoň), Wirbitz (Vrbice) a Zablacz (Záblatí). Na území současného Bohumína tehdy žilo 19 572 lidí (což dávalo hustotu obyvatelstva asi 639 lidí / km²), z toho bylo trvale úředně hlášených 18 312, 8 646 (47,2%) bylo německy hovořících, 7638 (41,7%) hovořilo polsky, 2019 (11%) česky a 9 (0,1%) ostatními jazyky. Z hlediska náboženského vyznání se 17 606 (90%) lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 845 (4,3%) k evangelické církvi, 27 (0,1%) ke kalvinistům, 844 (4,3%) k judaismu a 250 (1,3%) k jiným vírám.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Patryn [116] => | jméno = Ludwig [117] => | titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien [118] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/11734?id=11734 [119] => | vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses [120] => }} [121] => [122] => [[Češi]] zde získali početní převahu až po vyhlášení Československa. Před rokem 1945 se rovněž nemalá část obyvatelstva hlásila k slezské národnosti, tito lidé se obecně cítili jako Slezané a mluvili slezským nářečím „[[Těšínské nářečí|po naszymu]]“. Toto specifické nářečí však na území Bohumínska po roce 1945 bylo potlačováno do pozadí. V Bohumíně se nyní mluví ostravským dialektem. Do [[Holokaust|holocaustu]] žilo v Bohumíně také asi šest set osob [[Židé v Česku|židovského vyznání]], stála zde i [[Synagoga v Bohumíně|synagoga]]. [123] => [124] => === Rodáci === [125] => * [[Dawid Emannuel Bachrach - Bareé]] (1863–1943), malíř [126] => * [[Joseph Blokscha]] (1892–1960), římskokatolický duchovní a vysokoškolský pedagog [127] => * [[Heinrich Dörner|P. Heinrich Dörner]] (1906–1981), zakladatel česko-německé farnosti na území augsburské diecéze [128] => * [[Otokar Weisl]] (* 1912), novinář a publicista, spisovatel [129] => * [[Hermann Hochfelder]] (1914–1991), filolog a kapitán britské armády [130] => * [[František Čečetka]] (1917–1982), spisovatel, scenárista, redaktor [131] => * [[Milan Švajgr]] (* 1925), běžec na střední a dlouhé tratě [132] => * [[Svatopluk Havelka]] (1925–2009), hudební skladatel [133] => * [[Milan Salajka]] (1928–2012), teolog, duchovní [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], profesor Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy [134] => * [[Ondřej Bednarčík]] (1929–1998), varhaník, sbormistr, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog [135] => * [[Lubomír Man]] (* 1930), spisovatel [136] => * [[Milan Šimečka]] (1930–1990), publicista, filozof a pedagog, signatář [[Charta 77|Charty 77]], člen kolegia prezidenta republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] [137] => * [[Tomáš Pospíchal]] (1936–2003), fotbalista (stříbrná medaile z MS v Chile 1962), fotbalový trenér (Baník Ostrava, Plzeň, Bohemians – titul Mistr ČSSR 1983, Slavia Praha) [138] => * [[Siegfried Trotnow]] (1941–2004), gynekolog (specializace na reprodukční medicínu) a spoluzakladatel metody oplodnění [[in vitro]] (IVF) v Německu [139] => * [[Richard Konkolski]] (* 1943), nejvýraznější osobnost spojená s rozvojem českého námořního jachtingu, závodník, který získal světovou pověst především v závodech osamělých mořeplavců [140] => * [[Jitka Radimská]] (* 1948), [[Romanistika|romanistka]], vysokoškolská pedagožka [141] => * [[Stefan Milkov]] (* 1955), sochař, designér a hudebník [142] => * [[Dušan Sittek]] (* 1955), filmový a divadelní herec [143] => * [[Alena Mrázová]] (* 1958), spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka [144] => * Irena Chřibková (* 1959), varhanice a ředitelka kůru baziliky sv. Jakuba na Starém Městě pražském [145] => * [[Pavel Srniček]] (1968–2015), fotbalový brankář (Baník Ostrava, Dukla Praha, Newcastle United FC, Portsmouth FC, West Ham United FC, Newcastle United FC) [146] => * [[Tereza Bebarová]] (* 1975), filmová a divadelní herečka [147] => * [[Kateřina Kněžíková]] (* 1982), [[soprán|sopranistka]] [148] => * [[Patrik Děrgel]] (* 1989), filmový a divadelní herec [149] => * [[Svatopluk Němeček]] (* 1972), bývalý ministr zdravotnictví, nynější ředitel nemocnice Bohumín [150] => * [[Josef Wagner]] (* 1951), významný český speleolog, dokumentarista a cestovatel [151] => * [[Štěpán Kozub]] (* 1996), herec, komik, režisér a zpěvák [152] => * [[Václav Mikulášek|Václav „Baba Jaga“ Mikulášek]] (* 1988), Zápasník MMA, známý z organizace [[Oktagon MMA]] [153] => [154] => == Doprava == [155] => [156] => === Železnice === [157] => [[Soubor:Bohumin nadrazi.jpg|alt=Train station in Bohumín|náhled|Výpravní budova železniční stanice v Bohumíně]] [158] => Bohumín je jedním z historicky nejvýznamnějších [[Železniční stanice|nádraží]] v Česku, již roku [[1848]] zde vznikl jeden z prvních [[železnice|železničních]] uzlů na dnešním českém území, odbočkou do [[Prusko|Pruska]] z [[Rakousko|rakouské]] [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy]] [[Vídeň]] – [[Krakov]]. V letech [[1869]]–[[1872]] pak byla zprovozněna [[Košicko-bohumínská dráha]] v trase Bohumín – [[Český Těšín|(Český)]] [[Těšín]] – [[Žilina]] – [[Poprad]] – [[Košice]], první a na dlouhou dobu hlavní železniční spojení [[České země|Českých zemí]] a [[Slovensko|Slovenska]]. [159] => Dnes ([[2016]]) je v Bohumíně provozní jednotka [[olomouc]]kého [[Depo kolejových vozidel|depa]] a např. zde probíhá přepřah přímých vozů na dálkových tratích [[Praha]] – [[Košice]] a [[Břeclav]] – [[Polsko]]. Provozně zde na sebe navazují trať [[Správa železnic|Správy železnic]] č. [[Železniční trať Přerov–Bohumín|271]] a č. [[Trať 320|320]], rozvětvuje se zde [[Druhý železniční koridor|druhý]] a [[třetí železniční koridor]]. [160] => {{viz též|Bohumín (nádraží)}} [161] => [162] => === Silnice === [163] => [[Soubor:Bohumín, stavba dálnice D1 (3).JPG|náhled|Fotografie z dob výstavby úseku D47 dálnice D1 v Bohumíně-Šunychlu]]Územím města prochází [[dálnice D1]], která zde má dva exity: 365 – Vrbice a 370 – Bohumín. Městem prochází [[silnice I/67]] z Karviné, která přes Skřečoň, Nový Bohumín, exit 370 a Starý Bohumín pokračuje do Polska. Ve městě se nacházejí i bývalé úseky této silnice, dočasně označené jako I/67H a I/67I. Městem prochází i [[silnice II/647]] v úseku Hrušov – Vrbice – Pudlov – I/67 a [[silnice II/471]] v úseku Rychvald – Záblatí – I/67, druhý úsek této silnice prochází Starým Bohumínem do Polska. Silnice III. třídy na území města jsou: [164] => * III/46812 Skřečoň – Nerad [165] => * III/46813 Skřečoň – Nová Ves [166] => * III/46814 (Šunychelská ulice) – Šunychl – Kopytov [167] => * III/46815 Šunychl – Starý Bohumín [168] => * III/46816 Pudlov – Nový Bohumín [169] => * III/46817 (Lidická ulice) [170] => * III/46818 mezi Novým Bohumínem a silnicí II/471 [171] => * III/4711 Nový Bohumín – Záblatí [172] => * III/4712 Záblatí – Dolní Lutyně [173] => [174] => === Tramvajová doprava === [175] => [[Soubor:Tramvaj-bohumin.jpg|náhled|Bohumínská tramvaj v 60. letech 20. století]] [176] => {{viz též|Tramvajová doprava v Bohumíně}} [177] => Ve městě byla mezi lety [[1902]] až [[1973]] provozována [[Tramvajová doprava v Bohumíně|tramvajová doprava]]. Nejprve byla provozována jako koněspřežná, od roku [[1916]] byla trať elektrifikována. Tramvaj byla provozována na [[rozchod koleje|úzkém rozchodu]] 760 mm. [178] => [179] => == Členění města == [180] => [[Soubor:Oderberg Franz Josef Straße.jpg|vpravo|náhled|300px|Bývalá Elisabethstrasse, dnešní Štefánikova ulice v [[Nový Bohumín|Novém Bohumíně]]]] [181] => Město se člení na 7 katastrálních území, jimiž jsou: [182] => * [[Nový Bohumín]] (Oderberg-Bahnhof) se 14 068 obyvateli, [183] => * [[Starý Bohumín]] (Oderberg-Stadt), zprvu také „Bogun“, s 1 541 obyvateli, [184] => * [[Skřečoň]] (Skretschon) s 2 533 obyvateli, [185] => * [[Záblatí (Bohumín)|Záblatí]] (Sablath) s 2 199 obyvateli, [186] => * [[Pudlov]] (Pudlau) s 1 465 obyvateli, [187] => * [[Šunychl]] (Schönichel) s 551 obyvateli, [188] => * [[Vrbice (Bohumín)|Vrbice]] (Wirbitz) se 471 obyvateli. [189] => [190] => == Představitelé města == [191] => [192] => === Starostové města Bohumína (dnešního St. Bohumína) === [193] => ''(neúplný seznam)'' [194] => [195] => * Johann Kowarz (1491–?) [196] => * … [197] => * Wenzel Warzeszka; Adam Hlawiczka; Tobias Eisener (1620–?) [198] => * … [199] => * Georg Hoffmann; Simon Gromatka (1689–1717) [200] => * Johann Anton Padwowski (1717–1739) [201] => * Elias Czimmerer (1739–1740) [202] => * Franz Jacob Haagen; Mathias Ignatz Piechaczek (1740–1759) [203] => * Anton Franz Czimmerer (1759–1762) [204] => * Franz Jacob Haagen; Georg Schopna (1762–1770) [205] => * Thomas Matz (1770–1776) [206] => * Kašpar Kremsser (1776–1779) [207] => * Johann Jakub Rokitta (1779–1786) [208] => * Johann Kullig (1786–1802) [209] => * Joseph Oppawsky (1802–1804) [210] => * Anton Sedlaczek (1804–1840) [211] => * Joseph Oppawsky; Joseph Furch (1840–1846) [212] => * Johann Stiller (1846–1848) [213] => * Johann Warosch (1848–1849) [214] => * Georg Weczerek (1849–1852) [215] => * Eduard Stiller (1852–1857) [216] => * Michael Przybill (1857–1858) [217] => * Eduard Stiller (1858–1864) [218] => * Robert Wolf (1864–1869) [219] => * Rudolf Klimscha (1869–1876) [220] => * JUDr. Johann Santarius (1876–1890) [221] => * Rudolf Klimscha (1890–1902) [222] => * JUDr. Carl Franz Johann Ott (1902–1920) [223] => * Václav Náhlovský (1920–1921), pouze pověřený vládní komisař [224] => * Jan Hodný (1921–1926), pouze pověřený vládní komisař [225] => * JUDr. Carl Franz Johann Ott (1926–1927) [226] => * Julius Warosch (1927–1936) [227] => * JUDr. Karel Říha (1936–1938) [228] => [229] => === Starostové města Šunychlu – Bohumína – nádraží (dnešního N. Bohumína) === [230] => ''(neúplný seznam)'' [231] => [232] => * Johann Krakówka [233] => * … [234] => * Karel Solich (1867–1870) [235] => * Ing. Johann Krakówka ml. (1870–1881) [236] => * Karel Lukscha (1881–1883) [237] => * Matthias Sud (1883–1885) [238] => * Karel Lukscha (1885–1892) [239] => * Joseph von Portenschlang-Ledermayer (1892–1904) [240] => * Viktor Lustig (1904–1911) [241] => * Franz Dworzak (1911–1919) [242] => * Johann Hein (1919–1920) [243] => * Otakar Jedrníček (1920–1925), pouze pověřený vládní komisař [244] => * Josef Malcher (1925–1938) [245] => * Józef Wilczek (1938–1939), pouze pověřený vládní komisař [246] => * Franz Freisler (1939–1939) [247] => * Ernst Kolar (1939–1939) [248] => * Friedrich Metzig (Metziy) (1939–?) [249] => [250] => === Starostové města Bohumína === [251] => [[Soubor:Petr Vicha in 2012.JPG|náhled|Současný starosta města Bohumín – [[Petr Vícha]]]] [252] => ''(neúplný seznam)'' [253] => * Jan Ševčík (1970–1981), předseda [[Městský národní výbor|MěNV]] [254] => * Josef Petrek (1981–1989), předseda MěNV [255] => * Břetislav Kačmařík (1989–1990), předseda MěNV [256] => * Antonín Štverka (1990–1994) [257] => * [[Petr Vícha]] (od 1994) [258] => [259] => == Muzea == [260] => * [[Podnikové muzeum ŽDB]] – Bezručova 578 [261] => * [[Muzeum města Bohumína]] – Pod zeleným dubem [262] => [263] => == Partnerská města == [264] => * {{partnerské město|Prudník}} [265] => * {{partnerské město|Grodków}} [266] => * {{partnerské město|Zdzieszowice}} [267] => [268] => == Odkazy == [269] => [270] => === Poznámky === [271] => [272] => [273] => === Reference === [274] => [275] => [276] => === Související články === [277] => * [[Tramvajová doprava v Bohumíně]] [278] => * [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku]] [279] => [280] => === Externí odkazy === [281] => * {{Wikislovník|heslo=Bohumín}} [282] => * {{Commonscat}} [283] => * {{Otto|heslo=Bohumín}} [284] => * {{RÚIAN}} [285] => * [https://www.mesto-bohumin.cz/ Oficiální stránky] [286] => * [http://www.virtualtravel.cz/bohumin.html Virtuální cestování Bohumínem] [287] => * [https://web.archive.org/web/20070225012654/http://www.rkka.cz/infobox/data/d865.htm Historie města Bohumín] [288] => * [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2370 www.ian.cz, O svícení 32] {{Wayback|url=http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2370 |date=20070708215309 }} Světelné znečištění v Bohumíně [289] => * http://www.bunkr-bohumin.cz/ [290] => [291] => {{Části české obce}} [292] => {{Okres Karviná}} [293] => {{Autoritní data}} [294] => {{Portály|Slezsko}} [295] => [296] => [[Kategorie:Bohumín| ]] [297] => [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [298] => [[Kategorie:Obce v okrese Karviná]] [299] => [[Kategorie:Města v okrese Karviná]] [300] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [301] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [302] => [[Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi]] [303] => [[Kategorie:Sídla na Odře v Česku]] [] => )

good wiki

Bohumín

Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy. Nachází se v české části historického Těšínska, v Českém Slezsku.

About

Má přibližně 30 000 obyvatel a je součástí přirozené urbanistické aglomerace Ostravy. Město se vyznačuje příjemně zelenými prostory a množstvím parků, které lákají k odpočinku a procházkám. Centrum Bohumína prošlo revitalizací, což posílilo jeho atraktivitu jako místa pro život. Historické budovy v kombinaci se současnou architekturou vytvářejí harmonický celek, který oslovuje jak místní obyvatele, tak návštěvníky. Bohumín je také známý svými aktivitami v oblasti kultury a vzdělávání. Město se může pyšnit různými kulturními akcemi a festivaly, které oživují komunitní život a podporují místní tradice. Místní školy, včetně těch zaměřených na alternativní vzdělávání, přispívají k rozvoji mladých talentů a inovativních myšlenek. Co se týče průmyslového sektoru, Bohumín se kromě tradiční výroby postupně orientuje na moderní technologie a ekologické přístupy. Tento přechod přináší nové pracovní příležitosti a přispívá k udržitelnosti městského rozvoje. Bohumín je také výborně napojen na dopravní infrastrukturu, což usnadňuje spojení s okolními městy a regiony. Tyto výhody přitahují nejen podnikatele, ale také nové obyvatele, kteří hledají klidnější prostředí s veškerým komfortem moderního městského života. Celkově lze říci, že Bohumín je město, které spojuje historii s moderním rozvojem a nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům jedinečnou atmosféru a pestré možnosti k životu a práci.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bohumínské panství','Pudlov','Starý Bohumín','Odra','Nový Bohumín','Vídeň','Tramvajová doprava v Bohumíně','Ostrava','Těšín','Praha','Moravskoslezský kraj','Krakov'

Krakov

Odra

Ostrava

Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji.

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Pudlov

Těšín

Vídeň