Array ( [0] => 14660426 [id] => 14660426 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bosenština [uri] => Bosenština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Bosenština ''(bosanski jezik/босански језик)'' [2] => | rozšíření = {{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}}
{{vlajka a název|Srbsko}}
{{vlajka a název|Černá Hora}}
{{vlajka a název|Kosovo}}
[3] => | mluvčích = 2–2 500 000 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Slovanské jazyky]] [7] => *** [[Jihoslovanské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]], [[Cyrilice]] (jen historické dokumenty) [9] => | úřední jazyk = {{Vlajka a název|Bosna a Hercegovina}} [10] => | regulátor = Institut za jezik Univerziteta u Sarajevu [11] => | ISO6391 = bs [12] => | ISO6392B = bos [13] => | ISO6392T = bos [14] => | SIL = BWF [15] => | mapa rozšíření = Bosnianlanguagemap.png [16] => | popisek rozšíření = Země, kde je bosenština spoluúředním jazykem (tmavě zelená) nebo uznávaným menšinovým jazykem (světle zelená) [17] => | wikipedie = [[:bs:Početna strana|bs.wikipedia.org]] [18] => }} [19] => '''Bosenština''' (bosanski / босански) je [[Spisovný jazyk|standardizovaný]] jazykový útvar [[Polycentrický jazyk|polycentrického jazyka]] [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]] používaný hlavně [[Bosňáci|Bosňáky]].{{cite book|first=David|last=Dalby|title=Linguasphere|date=1999|publisher=[[Linguasphere Observatory]]|page=445|version=[[53-AAA-g]]. Srpski+Hrvatski, Serbo-Croatian}}{{cite book|author=Benjamin W. Fortson IV|author-link=Benjamin W. Fortson IV|title=Indo-European Language and Culture: An Introduction|edition=2nd|date=2010|publisher=Blackwell|page=431|quote=Because of their mutual intelligibility, Serbian, Croatian, and Bosnian are usually thought of as constituting one language called Serbo-Croatian.}}{{cite book|first=Václav|last=Blažek|title=On the Internal Classification of Indo-European Languages: Survey|url=https://www.phil.muni.cz/linguistica/art/blazek/bla-003.pdf|access-date=2021-10-26|pages=15–16}}{{cite book|last=Šipka|first=Danko|author-link=Danko Sipka|year=2019|title=Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages|location=New York|publisher=Cambridge University Press|page=206|doi=10.1017/9781108685795|isbn=978-953-313-086-6|s2cid=150383965|lccn=2018048005|oclc=1061308790|quote=Serbo-Croatian, which features four ethnic variants: Serbian, Croatian, Bosnian, and Montenegrin}}{{cite book|last=Mader Skender|first=Mia|title=Die kroatische Standardsprache auf dem Weg zur Ausbausprache|language=German|trans-title=The Croatian standard language on the way to ausbau language|chapter=Schlussbemerkung|trans-chapter=Summary|url=https://www.zora.uzh.ch/id/eprint/215815/|format=PDF|publisher=University of Zurich, Faculty of Arts, Institute of Slavonic Studies|series=UZH Dissertations|pages=196–197|location=Zurich|year=2022|doi=10.5167/uzh-215815|accessdate=8 June 2022|type=Dissertation |quote=Serben, Kroaten, Bosnier und Montenegriner immer noch auf ihren jeweiligen Nationalsprachen unterhalten und problemlos verständigen. Nur schon diese Tatsache zeigt, dass es sich immer noch um eine polyzentrische Sprache mit verschiedenen Varietäten handelt.}}{{cite journal|first=Jelena|last=Ćalić|title=Pluricentricity in the classroom: the Serbo-Croatian language issue for foreign language teaching at higher education institutions worldwide|journal=Sociolinguistica: European Journal of Sociolinguistics|publisher=De Gruyter|issn=0933-1883|doi=10.1515/soci-2021-0007|volume=35|issue=1|pages=113–140|year=2021|s2cid=244134335|quote=The debate about the status of the Serbo-Croatian language and its varieties has recently shifted (again) towards a position which looks at the internal variation within Serbo-Croatian through the prism of linguistic pluricentricity|doi-access=free}}{{cite book|last=Kordić|first=Snježana|author-link=Snježana Kordić|editor-last1=Nomachi|editor-first1=Motoki|editor-link1=Motoki Nomachi|editor-last2=Kamusella|editor-first2=Tomasz|editor-link2=Tomasz Kamusella|title=Languages and Nationalism Instead of Empires|publisher=[[Routledge]]|series=Routledge Histories of Central and Eastern Europe|pages=168–169|chapter=Ideology Against Language: The Current Situation in South Slavic Countries|chapter-url=https://www.researchgate.net/publication/372202077|chapter-format=PDF|language=en|location=London|year=2024|doi=10.4324/9781003034025-11|doi-access=|isbn=978-0-367-47191-0|lccn=|oclc=1390118985|s2cid=259576119|s2cid-access=|ssrn=4680766|ssrn-access=free|id={{COBISS.SR|125229577}}. {{COBISS|171014403}}|archive-url=https://archive.org/details/kordic-ideology-against-language |archive-date=2024-01-10|access-date=2024-01-23|url-status=live}} Vychází z [[Východohercegovinský dialekt|východohercegovského štokavského nářečí]]. Hovoří jím 2–2,5 milionů lidí v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (1,866 mil.){{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA|url=http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|datum vydání=Juni 2016.|datum přístupu=3.2.2017|url archivu=https://web.archive.org/web/20171224103940/http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|datum archivace=2017-12-24|nedostupné=ano}}, [[Srbsko|Srbsku]] (138 871){{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u Republici Srbiji 2011. Knjiga 4: Veroispovest, maternji jezik i nacionalna pripadnost|url=http://pod2.stat.gov.rs/ObjavljenePublikacije/Popis2011/Knjiga4_Veroispovest.pdf|vydavatel=Republički zavod za statistiku|místo=Beograd|datum vydání=2013|datum přístupu=3.2.2017}}, [[Černá Hora|Černé Hoře]] (33 077){{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u Crnoj Gori 2011. godine|url=https://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje(1).pdf|vydavatel=|místo=Podgorica|datum vydání=|datum přístupu=3.2.2017}}, Kosovu (28 989), Chorvatsku (16 856){{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=3. STANOVNIŠTVO PREMA MATERINSKOM JEZIKU – DETALJNA KLASIFIKACIJA – POPIS 2011|url=http://www.dzs.hr/Hrv/censuses/census2011/results/xls/RH_03_HR.xls|vydavatel=Državni zavod za statistiku|místo=|datum vydání=|datum přístupu=3.2.2017}}, západní Evropě a [[Severní Amerika|Severní Americe]] a také nezjištěné množství emigrantů v [[Turecko|Turecku]]. V podstatě jde o jiný název pro variantu{{Citace periodika| příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul= I dalje jedan jezik |periodikum= Sarajevske sveske |číslo=10 |rok=2005|strany=83–89 |url= http://www.sveske.ba/bs/content/i-dalje-jedan-jezik |issn=1512-8539 | místo =Sarajevo |jazyk= srbochorvatština}} [[srbochorvatština|srbochorvatštiny]] v Bosně a Hercegovině,{{Citace sborníku | příjmení = Kafadar | jméno = Enisa | titul = Bosnisch, Kroatisch, Serbisch – Wie spricht man eigentlich in Bosnien-Herzegowina? | příjmení sestavitele = Henn-Memmesheimer | jméno sestavitele = Beate | příjmení sestavitele2 = Franz | jméno sestavitele2 = Joachim | sborník = Die Ordnung des Standard und die Differenzierung der Diskurse; Teil 1 | vydavatel = Lang | místo = Frankfurt am Main | rok vydání = 2009 | strany = 103 |url= http://books.google.hr/books?id=63hKaFGtTDAC&pg=PA95&lpg=false#v=onepage&q&f=false |jazyk= němčina}}{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul = Jezična politika: prosvjećivati ili zamagljivati? | příjmení sestavitele = Gavrić | jméno sestavitele = Saša | sborník = Jezička/e politika/e u Bosni i Hercegovini i njemačkom govornom području: zbornik radova predstavljenih na istoimenoj konferenciji održanoj 22. marta 2011. godine u Sarajevu | vydavatel = Goethe-Institut Bosnien und Herzegowina ; Ambasada Republike Austrije ; Ambasada Švicarske konfederacije | místo = Sarajevo | rok vydání = 2011 | strany = 60–66 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426269.POLICENTRICNI_STANDARDNI.PDF |isbn=978-9958-1959-0-7 |jazyk= srbochorvatština}} která byla úředním jazykem v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] do roku 1992. Je také oficiálně uznaným menšinovým jazykem v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Srbsko|Srbsku]],{{cite web|url=http://www.coe.int/t/dg4/education/minlang/Report/EvaluationReports/SerbiaECRML1_en.pdf|title=European charter for regional or minority languages: Application of the charter in Serbia|publisher=[[Council of Europe]]|year=2009|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140103175919/http://www.coe.int/t/dg4/education/minlang/Report/EvaluationReports/SerbiaECRML1_en.pdf|archive-date=2014-01-03}} [[Černá Hora|Černé Hoře]],{{cite web|url=http://www.pravda.gov.me/vijesti.php?akcija%3Drubrika%26rubrika%3D121|title=Vlada Crne Gore|access-date=2009-03-18|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090617081137/http://www.pravda.gov.me/vijesti.php?akcija=rubrika&rubrika=121|archive-date=2009-06-17}} See Art. 13 of the Constitution of the Republic of Montenegro, adopted on 19 October 2007, available at the website of the Ministry of Justice of the Republic of Montenegro [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]] a [[Kosovo|Kosovu]]{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=WZ1GAAAAQBAJ&pg=PA129|title=Handbook on Policing in Central and Eastern Europe|author=Driton Muharremi and Samedin Mehmeti|publisher=Springer|year=2013|page=129|isbn=9781461467205}}. [20] => [21] => Někteří srbští a chorvatští lingvisté rozporují otázku pojmenování jazyka; ten by podle nich měl nést jméno národa ([[Bosňáci|Bosňáků]]), tedy bosňáčtina, a nikoli bosenština podle názvu země. Jazykovědci přitom opomíjejí, že oba termíny byly historicky synonymické (Bosna > Bosňák (dnes označení pouze pro Muslimy), řidčeji Bosňan > bosenský, řidčeji bosňácký). [22] => [23] => Bosenština má pět dialektů: [[Východohercegovinský dialekt|východohercegovský]] (600 000 mluvčích), [[Zetsko-sjenický dialekt|zetsko-sjenický]] (220 000 mluvčích), [[Východobosenský dialekt|východobosenský]] (800 000 mluvčích), novoštokavský ikavský či [[Mladší ikavský dialekt|mladší ikavský]] (200 000 mluvčích) a [[Kosovsko-resavský dialekt|kosovsko-resavský]] (70 000 mluvčích, v [[Sandžak]]u). [24] => [25] => == Základní prvky bosenského jazyka == [26] => [[Soubor:Humacka ploca 2v.jpg|náhled|vlevo|Humačka ploča 10./11. stol.]] [27] => [[Soubor:Azbuka BH.JPG|náhled|vlevo|350px|Bosenčice v 15. století, latinka a arabice]] [28] => Jazykový standard je dosud nestálý, byť v posledních letech dochází k jeho postupné [[Kodifikace (lingvistika)|kodifikaci]]. Hlavní překážkou pro standardizaci bosenštiny a její všestranné normativní užívání je blízkost s chorvatštinou a srbštinou, resp. překrývání těchto jazykových systémů s prostorem uživatelů bosenského jazyka. Tato blízkost na jedné straně mezi mluvčími vytváří nejistotu ohledně spisovnosti jazyka a na straně druhé lingvisty nutí tyto jazyky záměrně odlišovat. Proces srbsko-chorvatského odlišování již značně pokročil, bosenština je v tomto procesu mírně pozadu. O tom svědčí i nejednotné užívání jazykového standardu sdělovacími prostředky bosňáckého národa v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] a [[Sandžak]]u.{{Citace monografie [29] => | příjmení = Radovanović [30] => | jméno = Milorad [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = Planiranje jezika [33] => | vydavatel = Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci [34] => | místo = Novi Sad [35] => | rok = 2004 [36] => | počet stran = [37] => | isbn = 86-7543-088-4 [38] => | kapitola = Jezička prilike u Bosni i Hercegovini [39] => | strany = 154 [40] => | jazyk = srbština [41] => }} Na bosňácké publikum se zaměřují četná bosenskohercegovská média, např. televizní stanice TV Hayat, Face TV, TV1 a Aljazeera Balkans, deníky a časopisy mediálního konglomerátu Avaz, noviny Oslobođenje a San. V Sandžaku vychází Sandžacké noviny a v Kosovu časopis Alem. Bosenský jazyk je zastoupen i ve veřejnoprávních informačních kanálech; [[Bosanskohercegovačka radiotelevizija|Bosanskohercegovském rádiu a televizi]] a federální televizi FTV. [42] => [43] => Kulturní památky specifického bosenského jazyka jsou psány: [44] => * [[hlaholice|hlaholicí]] (''glagoljica''), dochovalo se jen velmi málo ukázek užití tohoto písma, několik písemných dokumentů a nevelké množství stečků s vyrytými hlaholskými znaky [45] => * [[bosenčice|bosenčicí]] (''bosančica''), což je zvláštní typ [[cyrilice]], který se dále rozvinul v psací písmo ([[Kurzíva|kurzívu]]) pojmenovanou ''begovsko pismo'', [[begovské písmo]], nejstarší památkou je ''Humačka ploča'' (Chlumská deska) z [[10. století]] [46] => ** ''stećci'', kamenné náhrobky ze 12.–15. století [47] => ** ''povelje'', úřední listiny, vydávané bosenskými [[bán]]y a králi ve 12.–15. století [48] => ** knihy františkánských mnichů [49] => * [[arabice|arabicí]] (''arebica'')'','' upravené arabské písmo na slovanskou abecedu – literatura alhamijado [50] => ** literatura psaná v orientálních jazycích, tedy používající [[Arabština|arabštinu]], [[Turečtina|turečtinu]] a [[Perština|perštinu]] (např. spisovatel a lexikograf [[Muhamed Hevaija Uskufija]]) [51] => * [[latinka|latinkou]] (latinica)'','' hojně užívané písmo až za doby [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] okupace, které pak postupně převládlo nad [[bosenčice|bosenčicí]]. [52] => [53] => == Specifika bosenského jazyka == [54] => [[Soubor:Political correctness in Bosnia (14151146675).jpg|thumb|[[Varování na krabičkách cigaret|Varování na cigaretách]] „Kouření vážně škodí vám i ostatním kolem vás“, zdánlivě ve třech jazycích. „Bosenská“ a „chorvatská“ verze jsou totožné a „srbská“ je přepisem naprosto stejného textu v cyrilici.]] [55] => Rozdíly mezi bosenskými, srbskými a chorvatskými literárními standardy jsou minimální. Ačkoli bosenština používá více tureckých, perských a arabských přejatých slov – běžně nazývaných orientalismy – hlavně ve své mluvené rozmanitosti kvůli skutečnosti, že většina bosenských mluvíčích jsou muslimové, je stále velmi podobná jak srbštině, tak chorvatštině ve své psané i mluvené formě.{{cite news |title=Serbian, Croatian, Bosnian, Or Montenegrin? Or Just 'Our Language'?|newspaper=Radio Free Europe/Radio Liberty |date=28 March 2009 |url=http://www.rferl.org/content/Serbian_Croatian_Bosnian_or_Montenegrin_Many_In_Balkans_Just_Call_It_Our_Language_/1497105.html |publisher=[[Radio Free Europe]] |last1=Cvetkovic |first1=Ljudmila |last2=Vezic |first2=Goran }} "Lexikální rozdíly mezi etnickými variantami jsou extrémně omezené, a to i ve srovnání s těmi mezi blízce příbuznými slovanskými jazyky (jako je spisovná [[čeština]] a [[slovenština]], [[bulharština]] a [[makedonština]]), a gramatické rozdíly jsou ještě méně výrazné. Ještě důležitější je, že úplné porozumění mezi etnickými varianty standardního jazyka znemožňují překlad a výuka druhého jazyka.“{{cite book|last=Šipka|first=Danko|author-link=Danko Sipka|year=2019|title=Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages|location=New York|publisher=Cambridge University Press|page=166|doi=10.1017/9781108685795|isbn=978-953-313-086-6|s2cid=150383965|lccn=2018048005|oclc=1061308790}} [56] => [57] => Bosenský jazyk jako nový normativní rejstřík štokavského dialektu byl oficiálně zaveden v roce 1996 vydáním publikace ''{{cizojazyčně|bs|Pravopis bosanskog jezika}}'' v Sarajevu. Podle toho díla se bosenština lišila od srbštiny a chorvatštiny v některých hlavních jazykových charakteristikách jako jsou: zvukové formáty v některých slovech, zejména „h“ (''kahva'' versus srbský ''kafa''); podstatné a záměrné používání orientálních ("tureckých") slov; pravopis budoucího času (kupit ću) jako v chorvatštině, ale ne v srbštině (kupiću) (oba tvary mají stejnou výslovnost). V novém čísle (2018) Pravopisu bosanskog jezika jsou přijímány slova bez „h“ z důvodu jejich rozšířenosti v jazykové praxi.Archived at [https://ghostarchive.org/varchive/youtube/20211211/Zg3DRGByMok Ghostarchive]{{cbignore}} and the [https://web.archive.org/web/20200224072839/https://www.youtube.com/watch?v=Zg3DRGByMok&gl=US&hl=en Wayback Machine]{{cbignore}}: {{cite web|last=Halilović|first=Senahid|author-link=Senahid Halilović|title=Halilović za N1: Dužni smo osluškivati javnu riječ|trans-title=Halilović for N1: We Have to Listen to the Public Word|language=sh|work=TV show N1 na jedan (host Nikola Vučić)|url=https://www.youtube.com/watch?v=Zg3DRGByMok|date=26 April 2018|location=Sarajevo|publisher=[[N1 (TV channel)]]|access-date=26 November 2019}}{{cbignore}} (6-13 minute) [58] => Velice časté jsou jazykové dublety, které jsou v srbském či chorvatském prostředí příznakové. Na rozdíl od srbštiny a chorvatštiny nemá jasně vymezený vztah vůči purismům, či internacionalismům.{{Citace monografie [59] => | příjmení = Radovanović [60] => | jméno = Milorad [61] => | odkaz na autora = [62] => | titul = Planiranje jezika [63] => | vydavatel = Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci [64] => | místo = Novi Sad [65] => | rok = 2004 [66] => | počet stran = [67] => | isbn = 86-7543-088-4 [68] => | kapitola = Između balkanizacije i evropeizacije [69] => | strany = 146 [70] => | jazyk = srbština [71] => }} [72] => [73] => Během [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu Jugoslávie]] a během v [[Válka v Bosně a Hercegovině|války Bosně a Hercegovině]] byla dokončena první fáze standardizace bosanského jazyka, a to za přispění slovníku [[Alija Isaković|Aliji Isakoviće]] (''Rječnik karakteristične leksike u bosanskome jeziku'', 1992, 1993 a 1994, 497 s., poté jako ''Rječnik bosanskoga jezika: karakteristična leksika'', 1995, 391 s.), pravopisu [[Senahid Halilović|Senahida Haliloviće]] (''Pravopis bosanskoga jezika'', 1996, 626 s., 1999, 2004 a 2005, 216 s.) a gramatiky [[Dževad Jahić|Dževada Jahiće]], Senahida Haliloviće a [[Ismail Palić|Ismaila Paliće]] (''Gramatika bosanskoga jezika'', 2000 a 2004, 476 s., ve stručnější podobě bez příspěvku Dževada Jahiće ''Gramatika bosanskog jezika'', 2007, 326 s.) [74] => [75] => V současné době je bosenským mluvčím k dispozici Slovník bosenského jazyka (''Rječnik bosanskog jezika'', 2007 a 2010, [[Ibrahim Čedić]], [[Hadžem Hajdarević]], [[Safet Kadić]], 1313 s.), vzniklý na půdě Institutu pro jazyk (''Institut za jezik''), Slovník bosenského jazyka (''Rječnik bosanskoga jezika'', 2010, Senahid Halilović, Ismail Palić, [[Amela Šehović]], 1566 s.), vydaný Filozofickou fakultou Univerzity v Sarajevu, a vícedílný Slovník bosenského jazyka (''Rječnik bosanskog jezika'', A–Ć 2010, 350 s., D–F 2010, 292 s., G–J 2011, 421 s., K–Kor 2012, 292 s., Kos–Lj 2012, 301 s., Nak–Nj 2013, 296 s.) Dževada Jahiće. Široké veřejnosti je dostupný i Slovník cizích slov bosenského jazyka (''Rječnik stranih riječi bosanskog jezika'', 2011, Ibrahim Čedić, [[Naila Valjevac]] a [[Aida Kršo]], 1175 s.), který zaštítil Institut pro jazyk. [76] => [77] => {| class="wikitable" [78] => !align="center" colspan="4"|nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky [79] => |- [80] => | ''česky'' ||| ''bosensky'' ||| ''srbsky'' ||| ''chorvatsky'' [81] => |- [82] => | káva ||| kahva ||| kafa ||| kava [83] => |- [84] => | kněz ||| svećenik ||| sveštenik ||| svećenik [85] => |- [86] => | kuchař ||| kuhar ||| kuvar ||| kuhar [87] => |- [88] => | lehce ||| lahko ||| lako ||| lako [89] => |- [90] => | měkké ||| mehko ||| meko ||| meko [91] => |- [92] => | milion ||| milion ||| milion ||| milijun [93] => |- [94] => | šálek ||| fildžan ||| šolja ||| šalica [95] => |- [96] => | talíř ||| tanjir ||| tanjir ||| tanjur [97] => |- [98] => | vliv ||| utjecaj ||| uticaj ||| utjecaj [99] => |} [100] => [101] => '''Mezi bosenská specifika patří také duální používání některé slovní zásoby, která je v srbštině či chorvatštině vnímána jako příznaková:''' [102] => [103] => leden – januar nebo siječanj; chléb – hljeb nebo kruh; tisíc – hiljada nebo tisuća; tlak – pritisak nebo tlak; ostrov – ostrvo nebo otok; barva – boja nebo farba; vlak – vlak nebo voz; teta – strina nebo amiđinica; divadlo – pozorište nebo kazalište [104] => [105] => {| class="wikitable" [106] => !colspan="31" align="center" | Bosenština používá latinku i cyrilici [107] => |- [108] => | l. velké: || A || B || C || Č || Ć || D || DŽ || Đ || E || F || G || H || I || J || K || L || LJ || M || N || NJ || O || P || R || S || Š || T || U || V || Z || Ž [109] => |- [110] => | l. malé: || a || b || c || č || ć || d || dž || đ || e || f || g || h || i || j || k || l || lj || m || n || nj || o || p || r || s || š || t || u || v || z || ž [111] => |- [112] => | c. velké: || А || Б || Ц || Ч || Ћ || Д || Џ || Ђ || Е || Ф || Г || Х || И || Ј || К || Л || Љ || М || Н || Њ || О || П || Р || С || Ш || Т || У || В || З || Ж [113] => |- [114] => | c. malé: || а || б || ц || ч || ћ || д || џ || ђ || е || ф || г || х || и || ј || к || л || љ || м || н || њ || о || п || р || с || ш || т || у || в || з || ж [115] => |} [116] => [117] => Bosenský jazyk je stejně jako [[srbština]] a [[chorvatština]] jedním z úředních jazyků [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Ústavou Černé Hory a Kosova je garantováno jeho užití příslušníky národnostních menšin. V Srbsku a Makedonii je uznáván jako minoritní jazyk. [118] => [119] => == Příklady == [120] => [121] => === Číslovky === [122] => {| cellspacing="7" [123] => |- [124] => |'''Bosensky''' || '''Česky''' [125] => |- [126] => | jedan || jeden [127] => |- [128] => | dva || dva [129] => |- [130] => | tri || tři [131] => |- [132] => | četiri || čtyři [133] => |- [134] => | pet || pět [135] => |- [136] => | šest || šest [137] => |- [138] => | sedam || sedm [139] => |- [140] => | osam || osm [141] => |- [142] => | devet || devět [143] => |- [144] => | deset || deset [145] => |} [146] => [147] => == Odkazy == [148] => [149] => === Reference === [150] => [151] => [152] => === Související články === [153] => * [[Srbochorvatština]] [154] => * [[Srbština]] [155] => * [[Chorvatština]] [156] => * [[Deklarace o společném jazyku]] [157] => [158] => === Externí odkazy === [159] => * {{Commonscat}} [160] => * {{Wikislovník|heslo=bosenština}} [161] => {{InterWiki|code=bs|Bosenská}} [162] => [163] => {{Slovanské jazyky}} [164] => [165] => {{Autoritní data}} [166] => {{Portály|Jazyk}} [167] => [168] => [[Kategorie:Bosenština| ]] [169] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [170] => [[Kategorie:Jazyky Bosny a Hercegoviny]] [171] => [[Kategorie:Jazyky Kosova]] [172] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Bosenština

Bosenština (bosanski / босански) je standardizovaný jazykový útvar polycentrického jazyka srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňáky. Vychází z východohercegovského štokavského nářečí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bosna a Hercegovina','Radio Free Europe','Srbochorvatština','53-AAA-g','Černá Hora','Srbsko','Linguasphere Observatory','N1 (TV channel)','Council of Europe','Routledge','Bosňáci','bosenčice'

Bosňáci

Srbochorvatština

Srbsko