Array ( [0] => 14780034 [id] => 14780034 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Boskovicové [uri] => Boskovicové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Páni z Boskovic [2] => | znak = Znak města Boskovice.svg [3] => | velikost znaku = 150px [4] => | popisek = Erb rodu a znak města Boskovice [5] => | země = {{vlajka a název|Markrabství moravské}} [6] => | mateřská dynastie = Páni z Boskovic [7] => | tituly = Svobodní páni [8] => | zakladatel = Jimram z Boskovic [9] => | mýtický zakladatel = ptáčník Velen [10] => | rok založení = [[13. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = 1597 [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = Boskovická (1230–1589), svojanovská, černohorská (1388–1546) a bučovická (1477–1597). Všechny větve rodu vymřely v průběhu 16. století. [17] => }} [18] => '''Páni z Boskovic''' byli jedním z nejvýznamnějších moravských šlechtických rodů. Jejich [[erb]], v červeném poli stříbrný sedmizubý hřeben, je dodnes ve [[Znak (heraldika)|znaku]] města [[Boskovice]], podle něhož se psali. [19] => [20] => == Historie a původ == [21] => [[Soubor:Oldřich Černohorský z Boskovic.gif|náhled|Oldřich Černohorský z Boskovic]] [22] => Za domnělého předka rodu je podle erbovní pověsti zaznamenané [[Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle|Bartolomějem Paprockým z Hlohol]] považován ptáčník Velen, který dostal od [[Seznam vládců Moravy|moravského markraběte]] svůj erb a lénem panství, kde byl později vystavěn [[hrad]] [[Boskovice (hrad)|Boskovice]]. [23] => [24] => ''Pověst vypráví, že při lovu se kníže ztratil uprostřed hlubokých lesů, kde mu pomohl právě Velen a stal se jeho hostitelem, aniž ho však poznal. Po večeři svého hosta umyl, usadil na polštářek a rozčesával vlasy hřebenem. Večer pak hosta obsloužil v lázni dubovými větvemi. Za tuto službu a věrnost dostal svůj erb a statky. Proto se v erbu objevil hřeben a v klenotu polštářek a dubové snítky.'' [25] => [26] => Historickým předchůdcem je Jimram z Boskovic (psal se tak již v roce 1222) a po něm Lambert, který založil roku [[1230]] v Brně [[Klášter minoritů (Brno)|minoritský klášter]]. Od poloviny 13. století se v listinách uvádějí Lambertovi synové Velen a Jimram. Původní boskovický hrad byl malou, raně [[Gotika|gotickou]] opevněnou stavbou. Tento hrad pobořilo v roce [[1312]] vojsko krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] za vzpurnost majitele [[Arkleb z Boskovic|Arkleba z Boskovic]] (1292–1342). Kolem roku [[1320]] bylo započato s jeho opravou. Arklebův syn [[Ješek z Boskovic]] rozmnožil od roku [[1348]] rodové jmění. [27] => [28] => Na konci 14. století však byl znovu vyvrácen, tentokráte za [[Moravské markraběcí války|válek]] mezi [[Seznam vládců Moravy#Moravská markrabata|markrabaty]] [[Jošt Moravský|Joštem Moravským]] a [[Prokop Lucemburský|Prokopem]], na jehož stranu se postavil [[Jan Ozor z Boskovic]]. Zbořený hrad koupil [[Heralt z Kunštátu a Líšnice]], který dostal od markraběte souhlas se stavbou nového hradu; jeho výstavba započala před rokem [[1398]]. Nový hrad vznikal východněji a původní objekt byl přebudován na předsunuté strážní opevnění. Po dobudování nového hradu se jej v roce [[1424]] zmocnili [[Husitství|husité]] a po roce [[1434]] přešel do vlastnictví českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Ten si chtěl rod pánů z Boskovic zavázat, a proto boskovické panství s hradem v roce [[1458]] postoupil zemskému hejtmanu Vaňkovi z Boskovic. Tím se tedy rodové sídlo vrátilo do jejich rukou. Pánové z Boskovic jej pak drželi až do roku [[1547]]. [29] =>
Boskovicové stáli v popředí šlechtických rodů už za [[Lucemburkové|Lucemburků]]. V průběhu 15. století náleželi pánové z Boskovic vedle [[Pernštejnové|Pernštejnů]] a [[Rožmberkové|Rožmberků]] k nejbohatším šlechticům v [[Země Koruny české|českých zemích]]. Své výsostné postavení si udrželi až do samého konce rodu. Vymřeli po meči roku [[1597]] smrtí [[Jan Šembera z Boskovic|Jana Šembery z Boskovic]]. [30] => [31] => === Erb === [32] => V [[erb]]u vždy nosili znamení zvané hřeben, což je [[Krokev (heraldika)|krokev]] o sedmi hrotech. Sedláček uvádí původní barvy jako červený hřeben ve stříbrném štítu, což je však omyl. [[Erbovní kniha]] [[Konrad Schnitt|Konrada Schnitta]] v [[Basilejský archiv|Basilejském archivu]] z 15. století má prokazatelně barvy známé i z pozdějších dob – červený štít se stříbrným či bílým{{Citace monografie [33] => | příjmení = Halada [34] => | jméno = Jan [35] => | odkaz na autora = Jan Halada [36] => | titul = Lexikon české šlechty [37] => | vydavatel = AKROPOLIS [38] => | místo = Praha [39] => | rok = 1992 [40] => | kapitola = z Boskovic [41] => | strany = 25–26 [42] => | isbn = 80-901020-3-4 [43] => }} [44] => hřebenem. [[Klenot (heraldika)|Klenotem]] jsou dva dubové [[věník]]y na červeném sametovém polštáři. Totéž vyobrazení je patrné na znaku vytesaném na [[Portál (architektura)|portálu]] zámku [[Černá Hora (zámek)|Černá Hora]]. [45] => [46] => === Větve === [47] => Rod se dělil na čtyři větve: nejstarší – '''boskovickou''' (1230–1589), '''svojanovskou''', '''černohorskou''' (1388–1546) a '''bučovickou''' (1477–1597). Zajímavostí je, že všechny větve rodu vymřely v průběhu 16. století. [48] => [49] => === Nejvýznamnější členové rodu === [50] => [[Soubor:Albrecht_Černohorský_z_Boskovic_1567_-_1572.png|náhled|Albrecht Černohorský z Boskovic]] [51] => * Významnou politickou postavou byl '''[[Jaroslav z Boskovic]]''' (činný 1452 – † 1485) jako tajný rada a kancléř ve službách uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Jeho perspektivní kariéru však zhatilo nařčení ze zrady. Jaroslav byl ve Vídni na dnešním [[Lobkowitzplatz|Lobkowitzkém náměstí]] roku [[1485]] sťat a pohřben ve [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánském kostele]]. [52] => [53] => * Z boskovické větve dále vynikl Jaroslavův bratr '''[[Ladislav z Boskovic]]''' (1455–1520), který byl [[kanovník]]em v [[Olomouc]]i a [[probošt]]em v [[Brno|Brně]], avšak duchovní dráhu záhy opustil. Od roku [[1496]] se stal nejvyšším komorníkem a rádcem krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagellonského]]. Studoval v Itálii, cestoval okolo [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a po smrti bratra Jaroslava se vrátil a věnoval se rodinným statkům. K rodovým majetkům přikoupil ještě panství [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]], [[Židlochovice]], [[Zábřeh]], [[Ruda nad Moravou|Rudu nad Moravou]] a [[Úsov]]. Vytvořil tak velké dominium, které se rozkládalo od Moravské Třebové až po Litovel a na severu až do oblasti řeky [[Horní Moravice]]. Proslul i jako člověk nábožensky snášenlivý a velký mecenáš umění. Nashromáždil a na zámku v [[Moravská Třebová (zámek)|Moravské Třebové]] vytvořil obrovskou kolekci [[bibliofilie|bibliofilií]]. [54] => [55] => * Z větve černohorské vynikl '''[[Tas z Boskovic]]''' (1446–1482) významný státník i hospodářský organizátor, který byl od roku [[1457]] [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckým biskupem]]. Studoval v [[Pavia|Pavii]] a ve [[Florencie|Florencii]] a patřil k nejvzdělanějším ve své době. Rodina Černohorských z Boskovic stranila uherskému králi. Tas vedl z popudu uherského krále v červenci [[1471]] velmi důležité jednání s polským králem [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimírem IV.]] Popravou Jaroslava z Boskovic si však [[Matyáš Korvín]] celý rod znepřátelil. Dnes je po Tasovi dokonce pojmenováno pivo z produkce [[pivovar]]u v [[Černá Hora|Černé Hoře]], který rovněž patřil do majetku pánů z Boskovic. [56] => [57] => * '''[[Vaněk Černohorský z Boskovic mladší]]''' († 1466) – jako zemský hejtman proslul řečí na obranu Moravanů na sněmu roku [[1453]]. V roce [[1458]] získal od krále Jiřího z Poděbrad zpět rodové sídlo – panství Boskovice. [58] => [59] => * Vaňkův syn '''[[Václav z Boskovic]]''' (připomínán 1465 – † 1510) byl zemským hejtmanem a jako nejvyšší komorník olomouckého [[Zemský soud|zemského soudu]] se zasloužil spolu s [[Ctibor Tovačovský z Cimburka|Ctiborem z Cimburka]] o to, aby se zápisy do [[Zemské desky|zemských desk]] psaly [[Čeština|česky]] místo doposud užívané [[Latina|latiny]]. Dcera '''[[Marta z Boskovic]]''' (1463–1507) dokonce zasáhla koncem vlády krále Vladislava Jagellonského do náboženských sporů jako zprostředkovatelka. Za její toleranci ji [[humanismus|humanista]] [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic]] vyčinil a poradil jí, aby si raději hleděla lnu a [[přeslice]] a ''„nesápala se jako nemoudrá mužatka proti víře katolické“''. Syn [[Oldřich Trnavský z Boskovic]] († 1500; 1. manželka Eliška z Janovic, 2. manželka Kateřina ze Sovince) byl otcem Václava z Boskovic († 1554), zakladatele „bučovické větve“. [60] => [61] => * '''[[Václav Bučovický z Boskovic]]''' († 25. října 1554) získal bučovické zboží sňatkem s Annou z Ojnic (2. manželka Marie Žabková z Limberka) a tím založil bučovickou větev pánů z Boskovic. Po jeho smrti drželi panství jeho synové Albrecht a poté [[Jan Šembera z Boskovic]] (byl radou [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře]] [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]), který původní [[tvrz]] začal v roce [[1567]] přestavovat na [[renesance|renesanční]] [[Bučovice (zámek)|zámek]]. Přestože se z Jana Šembery stal na sklonku života podivín, dbal na dokončení [[Hmota|štukových]] výzdob a vybavení interiérů vzácným pozlaceným nábytkem. Byl posledním členem rodu, který pocházel z bučovické větve. Jím vymřel v roce [[1597]] po meči celý rod pánů z Boskovic. Jeho dvě dcery, [[Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory|Anna Marie]] a Kateřina, se provdaly do rodu pánů z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejna]], který tak zdědil celý boskovický majetek. [62] => [63] => * Další Oldřichův syn '''[[Arkleb Trnavský z Boskovic]]''' – (manželka Ludmila); obdržel v roce [[1511]] darem od krále Vladislava II. Jagellonského tvrz a městečko [[Napajedla]] do dědičného držení jako odměnu za zásluhy, které si získal jako hejtman Brněnského kraje při potlačování různých loupeživých band řádících v té době na Moravě. Současně s Napajedly získal i [[Buchlov]] (1511–1520). Obě panství v roce 1520 prodal [[Žerotínové|Žerotínům]]. [[Vranov nad Dyjí]] měl v držení přibližně v témže období (1510–1525). Po roce [[1526]] vykonával funkci zemského hejtmana, později nejvyššího komorníka na Moravě. [64] => [65] => === Další členové rodu === [66] => * '''[[Vaněk Černohorský z Boskovic]]''' (1377–1438) jako účastník stavovského sněmu v Praze v září [[1415]] připojil svoji [[pečeť]] na protestní list [[Kostnický koncil|kostnickému koncilu]] proti upálení mistra [[Jan Hus|Jana Husa]]. [67] => * '''[[Beneš Černohorský z Boskovic]]''' (1420–1470) – sídlem [[Černá Hora (zámek)|Černá Hora]], [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový Hrad]] – manželka Machna ze Šternberka [68] => * '''[[Dobeš Černohorský z Boskovic]]''' († 1493) proslul jako válečník – velel pověstné černé rotě krále Matyáše Korvína, s níž 12. února [[1469]] dobyl a obsadil brněnský hrad [[Špilberk]]. [69] => * '''[[Kryštof z Boskovic]]''' († 1550) – sídlem na [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]] – manželka Kunka kněžna Minsterberská [70] => * '''[[Albrecht Bučovický z Boskovic]]''' († 1571) – sídlem [[Bučovice (zámek)|Bučovice]], [[Černá Hora (zámek)|Černá Hora]], [[Pozořice]], [[Úsov]] – manželka Božena z Lipé [71] => [72] => === Pověsti === [73] => Jan Černohorský z Boskovic, zvaný Šembera, dal popud mnoha pověstem. Jedna z nich říká, že když stavěl zámek v Bučovicích, musel zápasit s ďáblem. Přemohl ho tak, že ho chytil za ocas a mrštil s ním o stěnu. Ďábel ho stejně nakonec dostal do pekla a Šembera se na zámku musí zjevovat v podobě ohnivého koně. V Litovli zase straší v převleku za jelena a ze všech moravských šlechticů je snad o něm nejvíce pověstí. [74] => [75] => == Majetek rodu == [76] => [[Soubor:Boskovice 1848.gif|náhled|Hrad Boskovice před rokem 1848]] [77] => [[Soubor:Zřícenina hradu Boskovice *.JPG|náhled|Zřícenina hradu Boskovice, současný stav]] [78] => Rodovým sídlem byly Boskovice, které prý založil sám Velen. Při stavbě se prý kopl do palce a zvolal „Nebudu již chodit bosko více“ a tím vznikl název města. Dále byly v majetku rodu ještě další panství - [79] => [80] => * '''na Moravě''': [[Boskovice (hrad)|Boskovice]], [[Bučovice (zámek)|Bučovice]], [[Buchlov]], [[Černá Hora (zámek)|Černá Hora]], [[Deblín (hrad)|Deblín]], [[Veveří (hrad)|Veveří]], [[Cimburk (hrad, okres Svitavy)|Trnávka s hradem Cimburk]], [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldy]], [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]], [[Louka (hrad)|Louka]], [[Holštejn (hrad)|Holštejn]], [[Doubravice nad Svitavou (hrad)|Doubravice]], [[Napajedla (tvrz)|Napajedla]], [[Pozořice (zámek)|Pozořice]], [[Račice (zámek)|Račice]], [[Ruda nad Moravou (zámek)|Ruda nad Moravou]], [[Štramberk]], [[Třebíč (zámek)|Třebíč]], [[Zábřeh na Moravě (zámek)|Zábřeh na Moravě]], [[Nemile (tvrz)|Nemile]] a [[Vranov nad Dyjí (zámek)|Vranov]], Úsov [81] => [82] => * '''v Čechách''': [[Bělá nad Svitavou]], [[Brandýs nad Orlicí (hrad)|Brandýs nad Orlicí]], [[Košťálov (hrad, okres Litoměřice)|Košťálov]], [[Mnichovo Hradiště (zámek)|Mnichovo Hradiště]], [[Česká Skalice (tvrz)|Česká Skalice]], [[Rájec u Rychnova (tvrz)|Rájec]], [[Semily]], [[Turnov]], [[Svojanov (hrad)|Svojanov]] a [[Žumberk (hrad)|Žumberk]] [83] => [84] => == Příbuzenské svazky == [85] => Příbuzensky byli páni z Boskovic spojeni s mnoha moravskými a také českými rody jako např. s [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[Páni z Cimburka|pány z Cimburka]], [[páni z Kunštátu a Poděbrad|pány z Kunštátu]], [[Lichtenburkové|z Lichtenburka]], [[Pernštejnové|Pernštejny]], [[Žerotínové|Žerotíny]], [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Lichtenštejnové|Lichtenštejny]] a dalšími. [86] => [87] => == Zajímavosti == [88] => Podle ptáčníka Velena, pověstného zakladatele Boskovic, se dnes jmenuje místní folklorní soubor [[Folklórní soubor Velen|Velen]]. [89] => [90] => == Odkazy == [91] => [92] => === Reference === [93] => [94] => [95] => === Literatura === [96] => * ''Bačkovský R.'', Bývalá česká šlechta předbělohorská a pobělohorská v Č. a na M., Pha 1948 [97] => * ''Halada J.,'' Česká a moravská šlechta, Avic,Pha 1959 [98] => * ''Hansmann M.'', Zur Geschichte der beiden Burgen v. M.Trübau, Brünn 26/1930 [99] => * ''Mašek P.'', Šlechtické rody v Č. na M. a ve S. od BH do současnosti, MF 1999 [100] => * ''Mašek P.'', Modrá krev, MF 2003 [101] => * ''Pinkava V.'', Hrady, zámky a tvrze moravské, Olomouc-Brno1927 [102] => * ''Sedláček A.'', Českomoravská heraldika, Agro 1997 [103] => * ''Stehlík M.'', Boskovice st. hrad, zámek a památky v okolí, Brno 1969 [104] => * ''Šembera A. V.'', Historie pánů z Boskovic a hradu Bozkova v Moravě, Brno 1870 [105] => * ''Šembera A. V.'', Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu boskovického na Moravě, Vídeň 1870 [https://eknihovna.maxzone.eu/pani_z_boskovic_a_potomni_drzitele_hradu_boskovickeho.html dostupné online] [106] => * ''Šimák J. V.'', Historický vývoj Čech severovýchodních, Náchod 1933 [107] => * ''Šimka K.'', K stavební historii zámku v Bučovicích, VVM 11/1956 [108] => * ''Vacina L.'', Hrady a zámky Východočeského kraje, HK 1963 [109] => [110] => === Související články === [111] => * * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [112] => [113] => === Externí odkazy === [114] => * {{Commonscat}} [115] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=z Boskovic}} [116] => * [http://patricus.info/Rodokmeny/Boskovic.txt Rodokmen pánů z Boskovic] [117] => * [http://www.soupispamatek.com/okres_policka/foto/belanadsvitavou/belanadsvitavou.zamek.htm Zámek v Bělé nad Svitavou (zbořen)] [118] => [119] => {{Autoritní data}} [120] => {{Portály|Česko|Historie}} [121] => [122] => [[Kategorie:Boskovicové| ]] [123] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [124] => [[Kategorie:Moravské šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Boskovicové

Páni z Boskovic byli jedním z nejvýznamnějších moravských šlechtických rodů. Jejich erb, v červeném poli stříbrný sedmizubý hřeben, je dodnes ve znaku města Boskovice, podle něhož se psali.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Černá Hora (zámek)','Bučovice (zámek)','1458','Úsov','Žerotínové','erb','Moravská Třebová','1597','Lichtenštejnové','Boskovice (hrad)','Jan Šembera z Boskovic','Buchlov'

1458

1597

Buchlov

Erb

Lichtenštejnové

Lichtenštejnové je stará šlechtická rodina, která vlastní a spravuje území Lichtenštejnska.

Úsov

Žerotínové