Array ( [0] => 15480823 [id] => 15480823 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Botanika [uri] => Botanika [3] => Botanika Bremen (2014)-01.jpg [img] => Botanika Bremen (2014)-01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Botanika''' (řidčeji '''fytologie,''' dříve též '''rostlinopis''') je [[Přírodní vědy|přírodní věda]] spadající do velkého okruhu [[Biologie|biologických]] oborů. Zkoumá tu část přírody, kterou označujeme termínem [[květena|flóra]], tedy [[rostliny]] (Archaeplastida) a ze spíše tradičních důvodů i nepříbuzné skupiny [[Řasy|řas]] (všechna fotosyntetizující [[Protisté|protista]]) a [[houby]]. Někdy bývají pod její působnost zahrnovány i [[bakterie]] či [[prokaryota]] obecně. Za zakladatele botaniky je tradičně považován řecký myslitel [[Theofrastos]]. [1] => [[Soubor: Ruwenpflanzen.jpg|náhled| upright=1.6|Rostlinné společenství v ugandských horách]] [2] => [3] => == Dělení oboru == [4] => {{Přesnost|část}} [5] => {{Neověřeno část}} [6] => Klasicky se botanika dělí na: [7] => * '''obecnou''' či teoretickou{{Doplňte zdroj}}, která studuje obecné a společné aspekty rostlin, [8] => * '''systematickou''', která se zabývá jednotlivými rody a druhy, [9] => * '''aplikovanou''', jež se zabývá využitím rostlin v hospodářství, [[zahradnictví]] a ochraně prostředí. [10] => [11] => Podle podobných otázek a metod lze rozlišit pět hlavních oblastí uvnitř botaniky:{{Doplňte zdroj}} [12] => * [[Morfologie rostlin|morfologie]] rostlin: [13] => ** morfologie v užším smyslu – vnější stavba rostlin [14] => ** [[anatomie rostlin]] – vnitřní stavba rostlin [15] => *** [[histologie]] rostlin – studium [[Rostlinné pletivo|rostlinných pletiv]] [16] => *** [[cytologie]] rostlin – studium [[Rostlinná buňka|rostlinných buněk]] [17] => * [[fyziologie]] rostlin zkoumá obecné funkce a procesy [18] => ** fyziologie látkové výměny [19] => ** fyziologie vzruchů a pohybů [20] => ** Vývojová fyziologie [21] => ** ekofyziologie rostlin studuje ekologická přizpůsobení rostlin [22] => * [[biologická systematika|systematika]] rostlin [23] => ** [[Taxonomie (biologie)|taxonomie]] – uspořádání systému rostlin [24] => ** [[paleobotanika]] [25] => ** [[archeobotanika]] [26] => * [[geobotanika]] [27] => ** [[fytocenologie]] (rostlinná sociologie{{Doplňte zdroj}}) [28] => ** [[fytogeografie]] [29] => ** [[floristika]] – studium druhů na určitém území [30] => ** chorologie (studium areálů) [31] => ** historicko-genetická geobotanika [32] => ** ekologie rostlin [33] => * botanika v poli{{Doplňte zdroj}} – sbírání vzorků, pokusné pěstování [34] => * aplikovaná botanika [35] => ** [[agrobotanika]] [36] => ** [[dendrologie]] [37] => ** [[fytofarmakologie]] a [[fytoterapie]] [38] => ** [[Plevel|herbologie]] [39] => ** [[lesnická botanika]] [40] => ** [[palynologie]] [41] => ** [[pomologie]] [42] => ** [[rostlinolékařství]] (fytopatologie) [43] => [44] => == Název a původ == [45] => Název botanika, odvozený z řeckého ''botané'' (tráva, pastvina) a ''botaniké techné'', svědčí o tom, že nevznikla jako spekulativní věda, nýbrž technika či umění zacházet s rostlinami, zejména užitkovými a léčivými. Rostliny a jejich plody byly dlouho hlavní potravou člověka a téměř jediným prostředkem léčitelů, kteří shromažďovali a předávali znalosti o jednotlivých druzích rostlin a jejich léčebném použití. První známý náznak nějaké teorie rostlin zaznamenal [[Aristotelés|Aristotelův]] žák a nástupce ve vedení jeho školy [[Theofrastos]], ale ještě o 3 století mladší lékař [[Pedanius Dioscorides]] shromáždil své znalosti o asi 600 léčivých rostlinách ve spise ''Materia medica''.{{Citace periodika [46] => | příjmení = Norton [47] => | jméno = Stata [48] => | titul = De materia medica by Pedanius Dioscorides (review) [49] => | periodikum = Journal of the History of Medicine and Allied Sciences [50] => | datum vydání = 2006 [51] => | ročník = 61 [52] => | číslo = 2 [53] => | strany = 218–220 [54] => | issn = 1468-4373 [55] => | url = https://muse.jhu.edu/article/194892 [56] => | datum přístupu = 2021-09-30 [57] => }} Dioskoridův spis se hojně opisoval a zůstal hlavní autoritou ohledně rostlin až do 16. století. [58] => [59] => V pozdním [[středověk]]u se rostlinopisné znalosti staly součástí lékařského studia a při univerzitách se začaly zakládat [[botanická zahrada|botanické zahrady]], až do 18. století ovšem omezené na rostliny užitkové a léčivé. Nejstarší zachovaná botanická zahrada v [[Padova|Padově]] byla založena roku 1545 (dnes [[Světové dědictví|památka UNESCO]]).{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení = [61] => | jméno = [62] => | titul = Botanical Garden (Orto Botanico), Padua [63] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [64] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/824/ [65] => | jazyk = en [66] => | datum přístupu = 2021-09-30 [67] => }} Roku 1537 vydal Otto Brunfels první „[[herbář]]“ s [[dřevoryt]]y významných léčivých rostlin a následovala řada dalších. V [[Čeština|češtině]] – to znamená pro laiky - vydal roku 1562 [[Tadeáš Hájek z Hájku]] překlad velkého herbáře [[Pietro Andrea Mattioli]]ho ([[Mattioliho herbář|''Mattioliho herbář'']]), který italský učenec napsal během svého pobytu v Praze.{{Citace elektronického periodika [68] => | titul = Nejobjemnější herbář šestnáctého století s největšími ilustracemi rostlin — Národní knihovna České republiky [69] => | periodikum = text.nkp.cz [70] => | url = https://text.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/nejobjemnejsi-herbar [71] => | datum přístupu = 2021-09-30 [72] => }} Oblíbené herbáře vycházely se stále dokonalejšími obrázky (mědirytinami), byla to však jen ''florilegia'' (katalogy rostlin) a nekladly si otázky systematické botaniky. [73] => [74] => Roku 1583 vydal Ital [[Andrea Cesalpino|Andrea Caesalpino]] knihu ''O rostlinách'', kde si začal všímat obecnějších vlastností rostlin, ale teprve francouzský lékař, botanik a cestovatel [[Joseph Pitton de Tournefort]] položil základy botanického systému, když na základě podobnosti květů a plodů zavedl pevné [[Rod (biologie)|rody]] (''genera''). Podobným směrem se vydal i lékař [[Adam Zalužanský ze Zalužan]] na konci 16. století, který jako jeden z prvních hájil názor, že i rostliny mají dvě pohlaví.{{Citace elektronického periodika [75] => | příjmení = Hoskovec [76] => | jméno = Ladislav [77] => | titul = Zmínky o Adamovi Zalužanském v české botanické literatuře – nástin zapomnění [78] => | periodikum = Botany.cz [79] => | url = https://botany.cz/cs/zaluzansky-ceske-zdroje/ [80] => | datum vydání = 10. 2. 2013 [81] => | datum přístupu = 2021-09-30 [82] => }} Vynález [[mikroskop]]u v 17. století byl převratný objev, který umožnil nahlédnout do [[anatomie rostlin]]. Tím se otevřela cesta k vědečtějšímu studiu botaniky. [83] => [84] => Na jejím začátku stojí švédský lékař a přírodovědec [[Carl Linné]] (''Linnaeus'', 1707–1778), autor rozsáhlých katalogů rostlin i živočichů, tvůrce [[Biologická nomenklatura|binomiální nomenklatury]] a prvního vědeckého systému botaniky, i když budovaného podle nahodilých kritérií.{{Citace periodika [85] => | příjmení = Stearn [86] => | jméno = W. T. [87] => | titul = The Background of Linnaeus's Contributions to the Nomenclature and Methods of Systematic Biology [88] => | periodikum = Systematic Zoology [89] => | datum vydání = 1959 [90] => | ročník = 8 [91] => | číslo = 1 [92] => | strany = 4–22 [93] => | issn = 0039-7989 [94] => | doi = 10.2307/2411603 [95] => | url = https://www.jstor.org/stable/2411603 [96] => | datum přístupu = 2021-09-30 [97] => }} Linnéův systém rozšířil a zdokonalil francouzský vědec [[Antoine Laurent de Jussieu]] (1748-1836). V této podobě se užíval téměř sto let. Stále běžnější užívání mikroskopu dovolilo rozvoj [[buněčná teorie|buněčné teorie]] ([[Jan Evangelista Purkyně]]) i řady nových botanických disciplín (anatomie, fyziologie, biochemie, atd.) a už v roce 1851 německý botanik [[Wilhelm Hofmeister]] studiem reprodukce kvetoucích rostlin a jejich křížení prokázal skutečnost [[evoluce]].{{Citace periodika [98] => | příjmení = Kaplan [99] => | jméno = Donald R. [100] => | příjmení2 = Cooke [101] => | jméno2 = Todd J. [102] => | titul = The Genius of Wilhelm Hofmeister: The Origin of Causal-Analytical Research in Plant Development [103] => | periodikum = American Journal of Botany [104] => | datum vydání = 1996 [105] => | ročník = 83 [106] => | číslo = 12 [107] => | strany = 1647–1660 [108] => | issn = 0002-9122 [109] => | doi = 10.2307/2445841 [110] => | url = https://www.jstor.org/stable/2445841 [111] => | datum přístupu = 2021-09-30 [112] => }} [113] => [114] => [[Stephan Endlicher]] zavedl vyšší taxonomické jednotky.{{Citace elektronického periodika [115] => | titul = Stephan Endlicher {{!}} Austrian botanist [116] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [117] => | url = https://www.britannica.com/biography/Stephan-Endlicher [118] => | jazyk = en [119] => | datum přístupu = 2021-09-30 [120] => }} V letech 1820–1838 položil [[Kašpar Šternberk]] základy [[paleobotanika|paleobotaniky]]. V téže době začal vydávat [[Jan Svatopluk Presl]] (1791-1849) svůj velkolepý ''Rostlinář'', který nemohl dokončit, a roku 1846 vydal ''Všeobecný rostlinopis'', jimiž vytvořil českou botanickou terminologii. Mezi českými botaniky – vedle Purkyně – vynikli například [[Gregor Mendel]], [[Ladislav Josef Čelakovský|Ladislav Čelakovský]], [[Ctibor Blattný]], [[Karel Kavina]], [[Karel Domin]], [[Josef Dostál (botanik)|Josef Dostál]], a [[Josef Velenovský]]. [121] => [122] => Během 20. století se botanika významně proměnila, hlavně pod vlivem myšlenky evoluce, [[molekulární genetika|molekulární genetiky]] a na ně navazující [[Kladistika|kladistiky]]. Dosavadní taxonomie řadila jednotlivé [[taxon]]y (druhy, rody, čeledi atd.) podle vnější podobnosti a celkového [[fenotyp]]u. Původní Linnéova klasifikace se sice měnila a modernizovala, byla však stále značně subjektivní. Ve 20. století se objevilo několik pokusů uspořádat taxony určité oblasti (druhy, rody, čeledi atd.) do stromového grafu (kladogramu), jehož uzly jsou nejmladší společní předkové. Zjednodušeně lze říci, že kladogram představuje vztahy mezi taxony tak, aby se jejich pozorovaná rozmanitost dala vysvětlit co nejmenším počtem [[mutace|mutací]]. Struktura větví kladogramu tedy vzniká mechanicky (obvykle s použitím počítače), jen s využitím pozorovaných fenoménů, a je tedy podstatně objektivnější. [123] => [124] => == Odkazy == [125] => [126] => === Reference === [127] => {{překlad| jazyk = de| článek = Botanik|revize= 192552544 }} [128] => [129] => [130] => === Literatura === [131] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Botanika. Sv. 4, str. 456 [132] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Systematická botanika. Sv. 11, str. 668 [133] => * KUBÁT Karel, ed. ''Klíč ke květeně České republiky''. Academia: Praha 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. [134] => [135] => === Související články === [136] => * [[Vyšší rostliny]] [137] => [138] => === Externí odkazy === [139] => * {{commonscat}} [140] => * {{Wikislovník|heslo=botanika}} [141] => * {{NK ČR|ph114191}} [142] => * [http://www.botanickafotogalerie.cz/fotogalerie_formular.php Fotografický klíč k určování českých rostlin dle základních parametrů] [143] => {{biologie}} [144] => {{Autoritní data}} [145] => {{Portály|Rostliny}} [146] => [147] => [[Kategorie:Botanika| ]] [148] => [[Kategorie:Biologické obory]] [] => )
good wiki

Botanika

Botanika (řidčeji fytologie, dříve též rostlinopis) je přírodní věda spadající do velkého okruhu biologických oborů. Zkoumá tu část přírody, kterou označujeme termínem flóra, tedy rostliny (Archaeplastida) a ze spíše tradičních důvodů i nepříbuzné skupiny řas (všechna fotosyntetizující protista) a houby.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Theofrastos','paleobotanika','anatomie rostlin','fytogeografie','Josef Dostál (botanik)','agrobotanika','geobotanika','histologie','Čeština','herbář','Biologie','středověk'

Biologie

Čeština

Fytogeografie

Geobotanika

Herbář

Histologie

Paleobotanika

Středověk

Theofrastos