Array ( [0] => 14945084 [id] => 14945084 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bredové [uri] => Bredové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Bredové
(z Bredova) [2] => | znak = Wappen_Bredow.svg [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Erb rodu Bredů [5] => | země = {{vlajka a název|České království}} [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = Hrabata [8] => | zakladatel = Arnoldus de Bredow [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = [[13. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = Bredové z Bredova, Bredové z Frýzaku [17] => }} [18] => [[Soubor:Bredovská_zahrada_2022_(10).jpg|náhled|250x250pixelů|Pohled na [[Bredovský letohrádek]] od jihu ze [[Bredovská zahrada|zámeckého parku]]]] [19] => '''Bredové''' ('''Bredau''', či '''z Bredova''', [[němčina|německy]] ''von Bredow'') byli příslušníci starého [[šlechta|šlechtického]] původně [[Nizozemsko|nizozemského]] rodu pocházejícího ze [[Střední marka|Střední marky]] ze stejnojmenného místa Bredow (dnes součást obce [[Brieselang]], [[Zemský okres Havolsko]], [[Braniborsko]]). Prvním zmíněným byl roku 1251 [[Arnoldus de Bredow]], [[Velkostatek|statkář]] z Bredova, kterým zároveň začíná přímá rodová linie. V [[15. století]] se rod usadil v [[Braniborské markrabství|Braniborsku]], především v okolí [[Špandava|Špandavy]]. Odtud přišli mnozí jeho členové do Čech. [20] => [21] => == Historie české větve == [22] => Po porážce českých stavů [[Bitva na Bílé hoře|na Bílé hoře]], která v Čechách znamenala vítězství katolicismu nad protestantstvím, došlo v Čechách ke konfiskacím majetků nekatolické šlechty. Zkonfiskované [[Lemberské knížectví|Lemberské panství]], podobně jako většinu panství v severních Čechách, koupil v roce 1623 [[Albrecht z Valdštejna|Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna]], vrchní [[Generalissimus|vojenský velitel]] [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armády]]. Připojil je ke svému [[Frýdlantské vévodství|Frýdlantskému vévodství]] a zámek Lemberk uděloval v léno svým důstojníkům. V roce 1633 se jako leník uvázal v držení Lemberka Valdštejnův první důstojník [[Jan Rudolf Breda]], který do Čech přišel v roce 1620 s vojskem [[Seznam bavorských panovníků|bavorského kurfiřta]] a účastnil se [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]]. Po [[Atentát na Albrechta z Valdštejna|Valdštejnově násilné smrti]] v roce 1634 mu bylo panství dědičně ponecháno. [23] => [24] => Po smrti [[Jan Rudolf z Bredy|Jana Rudolfa Bredy]] v roce 1660 se panství ujal jeho syn [[Kryštof Rudolf z Bredy|Kryštof Rudolf Breda]], který se rozhodl vybudovat ze zámku honosné sídlo, jež by reprezentovalo jeho postavení u císařského dvora. Všechny tyto stavby byly velice nákladné a Kryštof Rudolf Breda si prostředky na jejich výstavbu opatřoval různými způsoby. Nechával prý dokonce stříhat ženám na svém panství vlasy a prodával je vlásenkářům. V roce 1680 se Lembersko, stejně jako jiná místa v Čechách, připojilo k velkému nevolnickému povstání, které mělo centrum v sousedním frýdlantském panství. Povstání bylo nakonec vojensky potlačeno. V době rebelie zemřel v Praze Kryštof Rudolf Breda a panství pak spravovala jeho manželka Benedikta [[Ahlefeldtové|z Ahlefeldtu]] a její syn [[Hartvík Mikuláš z Bredy|Hartvík Mikuláš]]. V roce 1726 prodali Bredové Lemberské panství včetně poplužního dvora a okrasné zahrady hraběti [[Filip Josef Gallas|Filipu Josefovi z Gallasu]]. [25] => [26] => Před rokem 1700 byla k lemberské [[Primogenitura|primogenituře]], kterou vlastnil Hertvík Mikuláš, vytvořena [[sekundogenitura]] na [[Tachlovice|Tachlovicích]], která se dostala do majetku Hertvíkova bratra [[Karel Jáchym z Bredy|Karla Jáchyma]]. Primogeniturní panství [[Lemberk]] nebylo schopno dělení a po smrti Hertvíka Mikuláše jeho tři synové založili své linie. Nejstarší [[Jan Václav z Bredy|Jan Václav]] koupil roku 1725 z dědického podílu [[Letohrad|Kyšperk]], prostřední Jan Antonín Baltazar se při­ženil na [[Stračov]] a třetí Karel Josef převzal předlužený otcovský [[Lemberk]]. Roku 1726 byl Lemberk prodán. Karel Josef se oženil s Marií Josefou von Pissnitz, která koupila od svého strýce panství [[Hartenberg]] (Hřebeny). Sekundogenitura, známá [[Úpadek|krídou]] v roce 1728, nevytvořila až do svého vymření žádný větší majetek. Finanční ztráty byly způsobovány hlavně spekulačními koupěmi panství na splátky. [27] => [28] => Nejstarší linie [[Primogenitura|primogenitury]] byla usazená osobou Jana Václava Bredy na [[Letohrad|Kyšperku]]. Jan Václav se narodil 4. ledna 1688 v pražském paláci Bredů jako nejstarší syn Hertvíka Mikuláše. Roku 1724 se oženil s vdovou [[Strakové z Nedabylic|Františkou Sylvií Strakovou]]. První manželství, mající pravděpodobně majetkové pozadí, skončilo záhy v roce 1725 smrtí manželky. Podruhé se Jan Václav oženil roku 1728 s [[Františka Josefa Bořitová z Budče|Františkou Josefou Bořitovou z Budče]], původně moravského a pak rakouského vojenského rodu. Jan Václav se dožil 52 let a zemřel 20. července 1740 v Kyšperku, kde byl také pochován. Z druhého manželství, po úmrtí dvou dětí v nedospělém věku, zůstaly dvě dcery, starší Kateřina (provdána za [[J. Leonarda hraběte Hotze]]), mladší Josefa (provdána za [[Václav Ignác Klenovský|Václava Ignáce Klenovského]]) a syn Jan (1734–1756), který zdědil po smrti Jana Václava celý [[Letohrad|Kyšperk]]. [29] => [30] => == Představitelé rodu == [31] => * [[Hartvík Mikuláš z Bredy]] (1692 – 19 .6. 1723 Praha, pohřben v Lemberku), manželka [[Adelheid Novohradská z Kolovrat]]  (křest 30. 11. 1664 Praha, † 14. 12. 1732, pohřbena v Praze; svatba 6. 2. 1686) [32] => * [[Joachim von Bredow]] (1441–1507), [[biskup]] [33] => * [[Jan Václav Ignác Breda]] (4. 1. 1688 – 20. 7. 1740) [34] => * [[Jan Nepomuk Čenek Breda]] (15. 4. 1734 – 19. 7. 1766) [35] => * [[Karel Jáchym Breda]] (1663–1740) [36] => * [[Jan Rudolf Breda]] (1595 – 15. 11. 1640), oženil se s [[Páni z Donína|Kateřinou baronkou z Donína]]. Od roku 1631 byl ve službách císařské armády a bojoval na začátku 30. let 16. století pod velením generála [[Ottavio Piccolomini|ottavia Piccolomini]]ho. Po [[Atentát na Albrechta z Valdštejna|vraždě Valdštejna]] (1634) získal panství [[Jablonné v Podještědí]] a [[Lemberk]]. Po mnoha letech války byl v roce 1640 jmenován poručíkem polního maršála. V listopadu 1640 Jan Rudolf pronásledoval Francouze se svým plukem z Kirchheimu do Kasselu. Byl smrtelně zraněn výstřelem 14. listopadu 1640 poblíž [[Ziegenhain]]u a následující den zemřel [37] => * Ludwig Breda (1800 [[Bohnice]] – 1882 [[Vídeň]] ) otec Viktorův [38] => * Augusta a Filipína Stefanie Bredovy – kapitulářky [[Tereziánský ústav šlechtičen|Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze]], v 19. století [39] => * Viktor Breda (1856 [[Vídeň]] – 1938 [[Vídeň]]), Ludwigův syn, poslední mužský potomek této linie rodu MAŠEK Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2008, s.108, ISBN 978-80-257-0027-3. [40] => [41] => == Památky == [42] => [[Soubor:Von Bredow.jpg|náhled|Erb rodu Breda]] [43] => * [[Bredovský letohrádek]] (zámek [[Lemberk]]) [44] => * Bredovský dvůr v Praze, čp. 935/II, třída [[Politických vězňů (Praha)|Politických vězňů]] č. 3, hlavní průčelí do Olivovy ulice 2; roku 1691 Benedikta Terezie z Bredy zakoupila pět domů včetně parcely domu čp. 936/II a společné zahrady, její syn Mikuláš Hartwig Breda zde vystavěl dvoupatrový palác,BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady. Academia Praha 1998, s. 507 roku 1869 zbořený a nahrazený domem ''U Rossmüllerů'', který projektoval architekt Josef Maličký.{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = dům U Rossmüllerů - Památkový Katalog [46] => | periodikum = www.pamatkovykatalog.cz [47] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-u-rossmulleru-15399971 [48] => | datum přístupu = 2021-06-23 [49] => }} [50] => * [[Obchodní dům Breda]] v [[Opava|Opavě]] , postaven v [[Opava|Opavě]] v letech [[1927]]–[[1928]] firmou ''Breda & Weinstein'', projektoval vídeňský architekt [[Leopold Bauer]] [51] => * Zámeček Vásárhélyi-Bréda v obci [[Lőkösháza]] v jihovýchodním Maďarsku, klasicistní stavba ze 40. let 19. století, roku 1922 jej vyženil Viktor Breda s Ilonou Bohus-Vásárhély [52] => * Bredovský dům ve Vídni – Ludwig Breda si v letech 1851–1853 dal v obci Mauer (nyní místní část Vídně) přestavět dům od architekta [[Ludwig Förster|Ludwiga Förstera]] [53] => * Kaple sv. Jana Nepomuckého Na kopečku; barokní z roku 1734 (na Kopečku nad městem [[Letohrad]]) [54] => * Socha sv. Jana Nepomuckého v obci [[Stračov]], na přední straně soklu je alianční znak hrabat z Bredy a [[Bechyňové z Lažan|Bechyňů z Lažan]], obklopený [[Přikryvadla|fafrnochy]] a s korunkou v klenotu. Pod erbem nápis s chronogramem 1730{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = socha sv. Jana Nepomuckého na podstavě - Památkový Katalog [56] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [57] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-podstave-2146023 [58] => | datum přístupu = 2021-08-20 [59] => }} [60] => * [[Malešov (zámek)|Zámek Malešov]] [61] => [62] => == Erb == [63] => [[Soubor:Povýšený znak pánů z Bredova.png|náhled|Povýšený erb pánů z Bredova]] [64] => Původním erbem rodu byl válečný [[žebřík]] se zlatými příčkami na stříbrném poli. Po povýšení byl štít rozčtvrcen a k žebříku (1. a 4. pole) přibyl korunovaný bílý [[Koza|kozel]] se zlatými rohy a korunkou, stojící na červeném [[cimbuří]] věže na modrém poli (2. a 3. pole). Uprostřed jako polepšení byl černý štítek, v němž byla mezi zlatými iniciálami ''CM'' zlatá císařská koruna na červené [[poduška|podušce]]. K původnímu [[Klenot (heraldika)|klenotu]], lvu držícímu žebřík, přibyly další dva – s korunovanou [[orlice|orlicí]] (ve středu) a s kozlem (vlevo). [65] => [66] => == Ostatní == [67] => * [[Bredůvka]] (původně nazývaná Bredovka) je malá vesnice, část obce [[Nekoř]] v okrese Ústí nad Orlicí. Byla založena roku 1734 [[Janem Václavem Bredou]], majitelem [[Kyšperk (hrad, okres Ústí nad Orlicí)|Kyšperského]] panství. [68] => * [[Bořitov (Studené)|Bořitava]] je část obce [[Studené]] v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]]. Byla založena v roce 1734 hrabětem [[Jan Václav Bréda|Janem Václavem Brédou]]. Jméno Bořitov dostala osada na počest Brédovy manželky Josefy Františky z Brédy, rozené [[Martinicové a Clam-Martinicové|Bořitové z Martinic]]. [69] => * Peklov: roku 1725 založil [[Karel Jáchym z Bredy]] jižně od [[Hřebeč|Hřebče]] nový zemědělský dvůr. Vznikl na polích, která zabavil vzbouřeným sedlákům. Ještě do roku 1730 byl dvůr beze jména, pojmenování Peklov se ujalo až po jeho odchodu v roce 1732, prý v upomínku na ''pekelné období'' jeho vlády. [70] => [71] => == Odkazy == [72] => [73] => === Reference === [74] => [75] => [76] => === Literatura === [77] => * [[Ottův slovník naučný]] [78] => [79] => === Související články === [80] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat}} [84] => * https://web.archive.org/web/20150505235012/http://www.zamek-lemberk.cz/historie/ [85] => * https://web.archive.org/web/20170116165507/http://www.moh.cz/pdf/ohp/199.pdf [86] => * https://www.facebook.com/groups/2073112886265162/ [87] => [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Bredové

zámeckého parku Bredové (Bredau, či z Bredova, německy von Bredow) byli příslušníci starého šlechtického původně nizozemského rodu pocházejícího ze Střední marky ze stejnojmenného místa Bredow (dnes součást obce Brieselang, Zemský okres Havolsko, Braniborsko). Prvním zmíněným byl roku 1251 Arnoldus de Bredow, statkář z Bredova, kterým zároveň začíná přímá rodová linie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Letohrad','Lemberk','Vídeň','Bitva na Bílé hoře','Primogenitura','Jan Rudolf Breda','Hartvík Mikuláš z Bredy','Stračov','Atentát na Albrechta z Valdštejna','Opava','Generalissimus','Malešov (zámek)'

Generalissimus

Lemberk

Letohrad

Opava

Primogenitura

Stračov

Vídeň