Array ( [0] => 15485875 [id] => 15485875 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brno-Slatina [uri] => Brno-Slatina [3] => Brno-Slatina - pohled na sever z křižovatky ulic Tuřanka a Kikrleho (02).jpg [img] => Brno-Slatina - pohled na sever z křižovatky ulic Tuřanka a Kikrleho (02).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Brno-Slatina je malebná část města Brna, která se nachází na severovýchodě moravské metropole. Je známa svou příjemnou atmosférou a rozmanitými přírodními i kulturními prvky, které vytvářejí harmonické prostředí pro život. Tato čtvrť se pyšní bohatou historií, která se odvíjí od středověku. V průběhu let se Slatina stala místem, kde se setkávají tradice a moderní trendy. Místní obyvatelé si zakládají na komunitním životě, což posiluje sousedské vztahy a vytváří příjemnou atmosféru. Brno-Slatina je také příležitostí pro rozvoj a růst. Nachází se zde školská zařízení, která vzdělávají děti všech věkových kategorií, což přispívá k jejich osobnímu rozvoji a vybavuje je dovednostmi do budoucnosti. Místní podniky a služby nabízejí široké spektrum možností pro obyvatele, čímž přispívají k ekonomické stabilitě oblasti. Příroda hraje v této čtvrti důležitou roli. Slatina je obklopena zelenými plochami, které nabízejí prostor pro odpočinek, sportovní aktivity a poznávání přírody. Obyvatelé tak mají snadný přístup k přírodním krásám, což podporuje zdravý životní styl a psychickou pohodu. V minulých letech došlo k pozitivnímu rozvoji infrastruktury, který usnadňuje život v Brno-Slatině. Dobrá dopravní dostupnost, ať už autem nebo MHD, zajišťuje snadný přístup do centra Brna a na další místa regionu. Celkově je Brno-Slatina místem, které spojuje výhody městského života s blízkostí přírody a komunitním duchem. Je to čtvrť, která má co nabídnout a kde se dá cítit optimismus pro budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => Brno-Slatina je malebná část města Brna, která se nachází na severovýchodě moravské metropole. Je známa svou příjemnou atmosférou a rozmanitými přírodními i kulturními prvky, které vytvářejí harmonické prostředí pro život. Tato čtvrť se pyšní bohatou historií, která se odvíjí od středověku. V průběhu let se Slatina stala místem, kde se setkávají tradice a moderní trendy. Místní obyvatelé si zakládají na komunitním životě, což posiluje sousedské vztahy a vytváří příjemnou atmosféru. Brno-Slatina je také příležitostí pro rozvoj a růst. Nachází se zde školská zařízení, která vzdělávají děti všech věkových kategorií, což přispívá k jejich osobnímu rozvoji a vybavuje je dovednostmi do budoucnosti. Místní podniky a služby nabízejí široké spektrum možností pro obyvatele, čímž přispívají k ekonomické stabilitě oblasti. Příroda hraje v této čtvrti důležitou roli. Slatina je obklopena zelenými plochami, které nabízejí prostor pro odpočinek, sportovní aktivity a poznávání přírody. Obyvatelé tak mají snadný přístup k přírodním krásám, což podporuje zdravý životní styl a psychickou pohodu. V minulých letech došlo k pozitivnímu rozvoji infrastruktury, který usnadňuje život v Brno-Slatině. Dobrá dopravní dostupnost, ať už autem nebo MHD, zajišťuje snadný přístup do centra Brna a na další místa regionu. Celkově je Brno-Slatina místem, které spojuje výhody městského života s blízkostí přírody a komunitním duchem. Je to čtvrť, která má co nabídnout a kde se dá cítit optimismus pro budoucnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká městská část [1] => | název = Brno-Slatina [2] => | status = městská část [3] => | město = [[Brno]] [4] => | okres = Brno-město [5] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [6] => | země = [[Morava]] [7] => | rozloha = 5,83 [8] => | katastrální území = Slatina [9] => | nadmořská výška = 250 [10] => | PSČ = 627 00 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | počet ZSJ = 9 [14] => | adresa = Tilhonova 450/59
627 00 Brno [15] => | e-mail = info@mcslatina.cz [16] => | starosta = Jiří Ides ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | web = www.mcslatina.cz [19] => | mapa = Blank map of City districts of Brno - Slatina.svg [20] => }} [21] => '''Brno-Slatina''' je [[Městská část a městský obvod|městská část]] na východním okraji [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Je tvořena městskou čtvrtí '''Slatina''' (německy ''{{Cizojazyčně|de|Latein}}''), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1919. Její katastrální území má rozlohu 5,83 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel. [22] => [23] => Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|senátních voleb]] je území městské části Brno-Slatina zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|volebního obvodu číslo 58]]. [24] => [25] => == Charakteristika == [26] => [[Soubor:Brno-Slatina - park na Premyslove namesti 2.jpg|náhled|vlevo|Park na Přemyslově náměstí ve vesnickém jádru Slatiny]] [27] => Přestože má Slatina [[město|městský]] charakter, má dosud stále velice dobře zachované původní [[vesnice|vesnické]] jádro, nacházející se přibližně uprostřed území městské části. Jižně od původní vesnice se rozkládá řadová rodinná zástavba vzniklá převážně v dobách [[První republika|první republiky]]. Naopak severně od vesnické zástavby se jižně od silnice v Hviezdoslavově ulici rozkládá zdejší [[panelový dům|panelové]] sídliště, na západě sousedící se skupinou činžovních domů. Severně od Hviezdoslavovy ulice se nachází přibližně kosočtvercový obytný komplex tzv. Nové čtvrti, na západě a východě sousedící s [[průmysl]]ovými areály. Při Hviezdoslavově ulici se nachází také areál zdejší [[trolejbusová doprava v Brně|trolejbusové]] a [[Městská autobusová doprava v Brně|autobusové]] vozovny. Jihem území městské části prochází od jihovýchodu k západu [[Vlárská dráha|Vlárská železniční trať]], na níž se zde nachází nádraží. Podél trati a Řípské ulice se rozkládá velká průmyslová oblast, sousedící se zdejšími [[kasárna]]mi. Na samém jihozápadě katastru Slatiny se rozkládají [[Švédské valy]]. V jejich sousedství vznikla na ploše tzv. [[Černovická terasa|Černovické terasy]] stejnojmenná průmyslová zóna, která v současnosti zasahuje i do okrajových částí katastrálních území [[Brno-Černovice|Černovice]] a [[Tuřany (část Brna)|Tuřany]]. První budovu v této průmyslové zóně postavila za velmi výhodných podmínek roku [[2001]] společnost [[Flextronics]]. Po odchodu této firmy budovu získala společnost [[Honeywell]], jež ji nadále vlastní. V sousedství této továrny postupně vznikla řada dalších továren. Některé z nich jsou rozděleny mezi Slatinu na jedné straně, a Černovice nebo Tuřany na straně druhé. Jihem území městské části prochází [[dálnice]] [[dálnice D1|D1]]. Nejsevernější část území městské části je [[archeologie|archeologicky]] významná [[Stránská skála]]. [28] => [29] => Na území městské části se dále nacházejí tyto čtyři oddělené osady: [30] => * [[Slatinka (Brno)|Slatinka]] – malá jednoulicová osada rozkládající se na jihovýchodě území městské části, jižně od dálnice D1 a jihozápadně od Vlárské tratě. Vznikla v 1. polovině [[18. století]] a vždy byla součástí Slatiny. [31] => * Černovičky – osada na západě území městské části, jedna z nejstarších [[Slum|nouzových kolonií]] na území dnešního Brna. Původně se osada nazývala ''U kostivárny – Kolonie bei der Spodiumfabrik'' Za svůj vznik vděčí osada dvěma [[Romové|romským]] rodinám Danielů, které se zde usadily v 80. letech [[19. století]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.inbrno.cz/view.php?cisloclanku=2006080045 |datum přístupu=2009-03-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200602043114/https://www.slevajakbrno.cz/slevy-brno/ |datum archivace=2020-06-02 }} Osada vznikla na místě bývalého [[Písek (materiál)|písečníku]], v blízkosti dnes již zaniklé továrny na [[spodium]] a [[Masokostní moučka|kostní moučku]], jíž se přezdívalo Kostivárna. Původně zde měli Romové vozový tábor, postupně si zde postavili zděné domky. Později se zde objevily i domy některých zaměstnanců výše zmíněné kostivárny. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byli v [[březen|březnu]] až [[květen|květnu]] [[1943]] zdejší Romové odvlečeni do [[Auschwitz|koncentračního tábora v Osvětimi]]. Od roku [[1949]] nese osada současný název, odvozený od názvu [[Brno-Černovice|Černovic]], k jejichž katastru náležela až do druhé poloviny 60. let 20. století. [32] => * Osada pod Stránskou skálou (v [[hantec]]u ''Džungla''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://morce.slovniky.org/stranky/mista.htm |datum přístupu=2009-03-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090529171619/http://morce.slovniky.org/stranky/mista.htm |datum archivace=2009-05-29 |nedostupné=ano }}) – osada severně od Černoviček nedaleko Stránské, rozkládající se na jihozápadním úpatí Stránské skály. Od Černoviček ji dělí dálniční přivaděč. Původně se jednalo o nouzovou dělnickou kolonii zvanou ''Kolonie pod Stránskou skálou''. Přesné datování vzniku osady je neurčité, ale předpokládá se, že vznikla ve 20. letech [[20. století]]. Ve třicátých letech se osada začala rozrůstat. Až do druhé poloviny 60. let 20. století náležela osada ke katastrálnímu území [[Židenice]]. [33] => * Stránská – jednoulicová osada severovýchodně od Černoviček, rozkládající se na jižním úpatí Stránské skály. Osada vděčí za svůj vznik [[Autonomní provincie Bolzano|jihotyrolským]] [[emigrace|emigrantům]] [[Italové v Česku|italského původu]], kteří se zde usadili roku [[1915]] a získali zaměstnání ve zdejším lomu u Stránské skály.http://www.mcslatina.cz/aktuality/AKT-02-2009.PDF{{Nedostupný zdroj}} Ulice měla dlouho problémy s [[infrastruktura|infrastrukturou]]. Ve třicátých letech se zdejší zástavba začala rozrůstat. Zatímco elektřina sem byla zavedena již při postavení domků, veřejného vodovodu se dočkala až okolo roku [[1940]] v souvislosti se vznikem [[Brno-Líšeň|líšeňské]] továrny na letecké motory Ostmark (dnešní [[Zetor]]). Stejně jako Osada pod Stránskou skálou patřila i tato osada až do druhé poloviny 60. let 20. století ke katastrálnímu území [[Židenice]]. [34] => [35] => === Obchody === [36] => Obyvatelé Slatiny mají k dispozici 4 [[supermarket]]y, jimiž jsou [[Kaufland]], [[Penny Market]], [[Lidl]] a [[Albert (obchodní řetězec)|Albert]]. [37] => [38] => == Dějiny == [39] => Katastrální území moderní městské částí Brno-Slatina zahrnuje vedle téměř celého původního katastru bývalé obce Slatina, části původních katastrů [[Bedřichovice (Šlapanice)|Bedřichovic]], [[Brněnské Ivanovice|Brněnských Ivanovic]], [[Brno-Černovice|Černovic]], [[Brno-Líšeň|Líšně]], [[Tuřany (část Brna)|Tuřan]] a [[Židenice|Židenic]]. [40] => [41] => Jako zemědělská ves existovala Slatina již ve [[13. století]] (první dochovaná písemná zmínka je z roku [[1247]]) a v následujících obdobích se často měnili její majitelé církevní i světští, měšťané z nedalekého Brna i šlechtici. Jako majetek olomouckého biskupa se poprvé připomíná v r. [[1306]] a následně olomoucké kapituly, a to od roku [[1399]]. V roce [[1592]] byla Slatina prodána brněnskému měšťanu Janu Menclovi z Kolsdorfu. Až v roce [[1628]] byla přičleněna k líšeňskému panství a od té doby s ním sdílela svoje osudy až do zániku poddanství v polovině [[19. století]]. Do té doby obec řídil rychtář a konšelé, ustanovovaní líšeňskou vrchností. Potom už si obec volila svoje zastupitelstvo, v jehož čele stál starosta a několik radních. [42] => [43] => [47] => Téměř až do konce minulého století měla Slatina dvě části – zemědělskou (zvanou Dědina – dnes Přemyslovo náměstí) a dělnickou (Budín). Už před první světovou válkou se však začala rozšiřovat výstavbou rodinných domků kolem silnice do [[Brno-Líšeň|Líšně]], k [[Tuřany (část Brna)|Tuřanům]] a k Brnu. Líšeňský velkostatek obhospodařoval ve Slatině vlastní rozsáhlý dvůr až do začátku dvacátých let tohoto století. Po vzniku samostatné [[Československo|Československé republiky]] v roce [[1918]] a po připojení Slatiny (se 1400 obyvateli) k Brnu v roce [[1919]], vykoupilo totiž město v rámci pozemkové reformy od majitele líšeňského velkostatku slatinský dvůr s příslušnými polnostmi a rozparcelovalo jej z části k pronájmu zdejším rolníkům, z části pro výstavbu rodinných domků. To umožnilo další rozšíření obce ve všech uvedených směrech (Tuřanka, Ráj, Nová čtvrť). Vznik továren bratrů Johanových ([[1925]]), inženýra [[Erich Roučka|Ericha Roučky]] ([[1929]]) a později [[Václav Jiránek|Václava Jiránka]] ([[1937]]) svými pracovními příležitostmi vedl k dalšímu rozvoji obce a zvýšení počtu obyvatelstva (na 3300) a s ním přibývalo i živnostníků a řemeslníků. V obci byl zřízen poštovní úřad Brno 27, zahájila činnost lékařská ordinace. V roce [[1932]] bylo zavedeno autobusové spojení s Brnem, které bylo podstatně výhodnější než dosavadní vlakové (od roku [[1886]]). [48] => [49] => [54] => Další vlna rozvoje Slatiny nastala po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Už v roce [[1949]] autobus vystřídala první trolejbusová linka. V padesátých letech byly postaveny rodinné domky na východní straně obce, v šedesátých činžovní bloky na západní straně směrem k Brnu. Závažné bylo vybudování silnice podél železniční tratě od kasáren k novému brněnskému letišti v roce 1973, což bylo podnětem k postupnému zastavění téměř veškeré okolní zemědělské půdy různými sklady a továrními objekty. Kolektivizace zemědělství, která se i ve Slatině těžko rodila, stala se sice posléze dobře prosperující, ale v důsledku neustálého úbytku orné půdy muselo zdejší [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] upustit od veškeré živočišné výroby a spojit se s družstvem tuřanským. [55] => [56] => V rámci radikální druhé katastrální reformy Brna ve druhé polovině 60. let [[20. století]] byly ke slatinskému katastru připojeny části původních katastrů [[Brno-Černovice|Černovic]] (Černovičky, kasárny, západní dvě třetiny areálu [[vozovna Slatina|vozovny]], [[Lidl]]), [[Židenice|Židenic]] (oblast [[Stránská skála|Stránské skály]], a ulice Stránská a osada pod Stránskou skálou s přilehlými pozemky), [[Brno-Líšeň|Líšně]] (severovýchodní část Slatiny, počínaje severní stranou dnešní Rousínovské ulice, a domy v severní části Bedřichovické ulice) a [[Šlapanice|Šlapanic]] (malé území na jihovýchodě katastru při silnici vedoucí k [[Letiště Brno-Tuřany|Letišti Brno-Tuřany]]), jakoby protiváha na opačném konci ležící [[Slatinka (Brno)|Slatinky]], která patřila ke Slatině už od 17. století. Došlo též k úpravě jižní hranice, při níž Slatina získala nepatrnou část původního katastru [[Tuřany (část Brna)|Tuřany]] a [[Brněnské Ivanovice|Brněnských Ivanovic]], a naopak zde přibližně stejně velkou část svého původního katastru ztratila ve prospěch nově vymezeného katastru Tuřan. Zároveň byla zanedbatelná část katastru připojena ke Šlapanicím. [57] => [58] => V sedmdesátých letech potom pokračovala výstavba i směrem jižním. Největší změnu však přinesla stavba sídliště s panelovými domy, zakončená až v osmdesátých letech. Počet obyvatel se téměř ztrojnásobil a přesáhl 9000. S tím souvisela i občanská vybavenost (jesle, mateřské školky, velká základní škola, obchodní středisko Slatinka a jiné). Do sídliště byla zavedena druhá trolejbusová linka. [59] => [60] => Další rozvoj celkové vybavenosti i služeb ve všech směrech přineslo období po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1989]] vlivem rozvoje všestranného podnikání. Tehdy se také Slatině vrátila po mnoha letech samospráva volbou zastupitelstva jakožto jedné z městských částí. To už však naprosto zmizel venkovský, zemědělský ráz obce a Slatina se stala doslova a v plném rozsahu brněnským předměstím se všemi kladnými i zápornými stránkami této skutečnosti. V roce 2002 měla Slatina 61 ulic{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mcslatina.cz/clanek.php?id=17&ttraf=1 |datum přístupu=2005-06-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070928102102/http://www.mcslatina.cz/clanek.php?id=17&ttraf=1 |datum archivace=2007-09-28 |nedostupné=ano }} a při sčítání lidu v roce 2011 měla 9360 obyvatel. [61] => [62] => === Vývoj správy po roce 1919 === [63] => * [[1919]]–[[1945]] – části území moderní městské části byly spravovány místními výbory Slatina, Židenice, Černovice, Brněnské Ivanovice, Tuřany, městysem Líšní a městem [[Šlapanice]]mi. Během existence [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byly zastupitelské sbory těchto celků zrušené a Líšeň byla připojena k Brnu. [64] => * 1945–[[1946]] – části území moderní městské části byly spravovány brněnskými místními národními výbory '''Slatina''', '''Židenice''', '''Černovice''', '''Brněnské Ivanovice''', '''Tuřany''' a '''Líšeň''' a nebrněnským městským národním výborem '''Šlapanice'''. [65] => * [[1947]]–[[1949]] – části území moderní městské části byly součástí městských obvodů '''Brno VI. Židenice''', '''Brno VII. Černovice''', '''Brno IX. Tuřany''' a '''Brno X. Líšeň''' a města '''Šlapanic'''. [66] => * 1949–[[1954]] – části území moderní městské části byly součástí městských obvodů '''Brno IX. Židenice''' ''(tehdy židenické části moderní městské části s výjimkou Kostivárny)'', '''Brno X. Černovice''' ''(součástí se stalo celé tehdejší katastrální území Slatina, tehdy černovické pozemky, tehdy židenické objekty tzv. kostivárny a jižní část tehdejšího líšeňského katastru vymezená na severu severním okrajem olomoucké silnice)'', '''Brno XII. Líšeň''' ''(část tehdejšího líšeňského katastru severně od olomoucké silnice)'' a '''Brno XIII. Tuřany''' ''(pozemky tehdy náležející k Brněnským Ivanovicím a Tuřanům)''. Malá část katastru náležela i ke Šlapanicím. [67] => * 1954–[[1964]] – části území moderní městské části byly součástí městských obvodů '''Brno VI. Židenice''' ''(součástí byly tehdy židenické a černovické pozemky)'', '''Brno X. Tuřany''' ''(pozemky tehdy náležející k Brněnským Ivanovicím a Tuřanům)'', '''Brno XI. Slatina''' ''(součástí bylo celé tehdejší k.ú. Slatina a jižní část tehdejšího k.ú. Líšeň, počínaje severním okrajem olomoucké silnice)'', '''Brno XII. Líšeň''' (součástí byly tehdy líšeňské pozemky, ležící severně od olomoucké silnice). Malá část katastru náležela i ke Šlapanicím [68] => * 1964–[[1971]] – části území moderní městské části byly součástí městských obvodů '''Brno IV''' ''(tehdy židenické a černovické pozemky)'', '''Brno X. Tuřany''' ''(pozemky tehdy náležející k Brněnským Ivanovicím a Tuřanům)'', '''Brno XI. Slatina''' ''(součástí bylo celé tehdejší k.ú. Slatina a jižní část tehdejšího k.ú. Líšeň, počínaje severním okrajem olomoucké silnice)'', '''Brno XII. Líšeň''' ''(součástí byly tehdy líšeňské pozemky, ležící severně od olomoucké silnice)''. Malá část katastru náležela původně i ke Šlapanicím. Během této doby došlo ke druhé katastrální reformě Brna, která radikálně pozměnila i katastrální členění na území moderní městské části Brno-Slatina. [69] => * [[26. listopad]]u 1971–[[31. prosinec|31. prosince]] [[1975]] – území moderní městské části bylo rozděleno mezi městský obvod '''Brno IV''' ''(pozemky na západě a severozápadě městské části, které do 60. let náležely k Černovicím a Židenicím)'' a městskou část, která nejprve nesla název '''Brno XI-Slatina'''Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153 a od [[1. květen|1. května]] [[1972]]Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56 '''Brno-Slatina''' ''(zbytek moderního katastru Slatiny)''. [70] => * od [[1. leden|1. ledna]] 1976Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str 90–1990 – celé území náleželo k městskému obvodu '''Brno IV'''. [71] => * od roku 1990 samosprávná městská část '''Brno-Slatina'''. [72] => [73] => ==Obyvatelstvo== [74] => {| class="wikitable" [75] => |+Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu){{Citace elektronické monografie [76] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [77] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150642.pdf/9de80ace-5f05-44c1-8d83-1ceca7d5cb37?version=1.2 [78] => | vydavatel = Český statistický úřad [79] => | datum vydání = 2015-12-21 [80] => | datum přístupu = 2023-12-12 [81] => }}{{Citace elektronické monografie [82] => | titul = Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [83] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4429&katalog=33515&pvo=SLD21001-MC-OB&pvo=SLD21001-MC-OB&pvokc=43&pvoch=582786 [84] => | vydavatel = Český statistický úřad [85] => | datum vydání = 2021-03-27 [86] => | datum přístupu = 2023-12-12 [87] => }} [88] => !Rok [89] => !Počet obyvatel [90] => |- [91] => |1869 [92] => |680 [93] => |- [94] => |1880 [95] => |851 [96] => |- [97] => |1890 [98] => |1 046 [99] => |- [100] => |1900 [101] => |1 217 [102] => |- [103] => |1910 [104] => |1 470 [105] => |- [106] => |1921 [107] => |1 432 [108] => |- [109] => |1930 [110] => |1 728 [111] => |- [112] => |1950 [113] => |2 164 [114] => |- [115] => |1961 [116] => |3 256 [117] => |- [118] => |1970 [119] => |3 833 [120] => |- [121] => |1980 [122] => |4 714 [123] => |- [124] => |1991 [125] => |8 668 [126] => |- [127] => |2001 [128] => |8 530 [129] => |- [130] => |2011 [131] => |9 360 [132] => |- [133] => |2021 [134] => |11 104 [135] => |} [136] => [137] => == Osadní výbory == [138] => [[Soubor:Brno-Slatina - Osada pod Stranskou skalou.jpg|náhled|Slatina – osada pod Stránskou skálou]] [139] => Od roku [[2003]] působí z rozhodnutí zastupitelstva městské části na území Slatiny také dva [[osadní výbor]]y,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mcslatina.cz/clanek.php?id=25&ttraf=1&spc= |datum přístupu=2007-08-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070928102129/http://www.mcslatina.cz/clanek.php?id=25&ttraf=1&spc=&PHPSESSID=161&PHPSESSID=161 |datum archivace=2007-09-28 |nedostupné=ano }} jimiž jsou osadní výbor Slatinka (pro ulici Slatinka), a osadní výbor Osada pod Stránskou skálou, do roku [[2006]] zvaný Černovičkyhttp://historickykrouzek.iglu.cz/clanky/72hk.pdf{{Nedostupný zdroj}} (pro ulice Černovičky, Stránská a Podstránská). [140] => [141] => == Pamětihodnosti == [142] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Brně-Slatině}} [143] => * Přírodní lokalita [[Stránská skála]], která přinesla mnohé nálezy pozůstatků prehistorického života. [144] => * [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno)|Kostel Povýšení svatého Kříže]] postavený roku [[1947]]. [145] => * [[Zvonice (Brno-Slatina)|Zvonice]] na Přemyslově náměstí, tzv. kaple sv. Floriána, byla postavena v roce [[1703]] podle návrhu architekta [[Domenico Martinelli|Domenica Martinelliho]]. [146] => * Kaplička zasvěcená Panně Marii postavená roku [[1911]]. [147] => * V okolí jsou objevovány zkameněliny obratlovců z období druhohorní [[Jura|jury]], mezi jinými i fosilní zub [[Teropodi|dravého dinosaura]] (teropoda) a fosilie dravých mořských plazů [[Pliosauridae|pliosauridů]], kteří zde žili v době před 160 miliony let.https://veda.instory.cz/veda-vyzkum/1208-skutecny-jursky-park-existoval-v-okoli-brna-zili-vzdaleni-pribuzni-slavnemu-druhu-tyrannosaurus-rex.html [148] => [149] => == Odkazy == [150] => [151] => === Reference === [152] => [153] => [154] => === Literatura === [155] => * {{Citace monografie [156] => | příjmení = Flodrová [157] => | jméno = Milena [158] => | odkaz na autora = [159] => | titul = Brno v proměnách času (Malá zamyšlení) [160] => | vydavatel = Šimon Ryšavý [161] => | místo = Brno [162] => | rok = 2008 [163] => | počet stran = 179 [164] => | kapitola = Slatina a Slatinka [165] => | strany = 152–154 [166] => | isbn = 80-86137-79-1 [167] => }} [168] => [169] => === Související články === [170] => * [[Kino Beseda (Brno)]] [171] => * [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno)]] [172] => * [[SK Slatina]] [173] => [174] => === Externí odkazy === [175] => * {{Commonscat}} [176] => * {{Otto|heslo=Slatina (obec)|popisek=Slatina}} [177] => [178] => {{Město Brno}} [179] => {{Autoritní data}} [180] => [181] => {{Portály|Brno|Morava}} [182] => [183] => [[Kategorie:Brno-Slatina| ]] [184] => [[Kategorie:Místní části Brna|Slatina]] [185] => [[Kategorie:Městské části Brna|Slatina]] [186] => [[Kategorie:Katastrální území v Brně|Slatina]] [] => )
good wiki

Brno-Slatina

Brno-Slatina je městská část na východním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Slatina (německy ), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1919.

More about us

About

Je známa svou příjemnou atmosférou a rozmanitými přírodními i kulturními prvky, které vytvářejí harmonické prostředí pro život. Tato čtvrť se pyšní bohatou historií, která se odvíjí od středověku. V průběhu let se Slatina stala místem, kde se setkávají tradice a moderní trendy. Místní obyvatelé si zakládají na komunitním životě, což posiluje sousedské vztahy a vytváří příjemnou atmosféru. Brno-Slatina je také příležitostí pro rozvoj a růst. Nachází se zde školská zařízení, která vzdělávají děti všech věkových kategorií, což přispívá k jejich osobnímu rozvoji a vybavuje je dovednostmi do budoucnosti. Místní podniky a služby nabízejí široké spektrum možností pro obyvatele, čímž přispívají k ekonomické stabilitě oblasti. Příroda hraje v této čtvrti důležitou roli. Slatina je obklopena zelenými plochami, které nabízejí prostor pro odpočinek, sportovní aktivity a poznávání přírody. Obyvatelé tak mají snadný přístup k přírodním krásám, což podporuje zdravý životní styl a psychickou pohodu. V minulých letech došlo k pozitivnímu rozvoji infrastruktury, který usnadňuje život v Brno-Slatině. Dobrá dopravní dostupnost, ať už autem nebo MHD, zajišťuje snadný přístup do centra Brna a na další místa regionu. Celkově je Brno-Slatina místem, které spojuje výhody městského života s blízkostí přírody a komunitním duchem. Je to čtvrť, která má co nabídnout a kde se dá cítit optimismus pro budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Židenice','Brno-Líšeň','Tuřany (část Brna)','Brno-Černovice','1949','Stránská skála','1919','20. století','Šlapanice','Brněnské Ivanovice','19. století','Lidl'

1919

1949

Brno-Černovice

Brno-Líšeň

Brno-Líšeň je městská část na východě města Brna v Jihomoravském kraji.

Lidl

Šlapanice

Židenice