Array ( [0] => 14690456 [id] => 14690456 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brno-střed [uri] => Brno-střed [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká městská část [1] => | název = Brno-střed [2] => | obrázek = Brno centrum Montage.jpg [3] => | popisek = '''''Městská část Brno-střed'''''
[4] => • Nahoře: [[Špilberk|Hrad a pevnost Špilberk]]
[5] => • Vlevo 1: [[Katedrála svatého Petra a Pavla]]
[6] => • Vlevo 2: [[Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského|Červený kostel]]
[7] => • Vlevo 3: Ulice s [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Brno)|kostelem Nalezení svatého Kříže]] na [[Kapucínské náměstí (Brno)|Kapucínském náměstí]]
[8] => • Uprostřed 1 (vlevo): [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]]
[9] => • Uprostřed 1 (vpravo): [[Mahenovo divadlo]], jedna z budov [[Národní divadlo Brno|Národního divadla Brno]]
[10] => • Uprostřed 2: [[Náměstí Svobody (Brno)|Náměstí Svobody]]
[11] => • Uprostřed 3 (vlevo): Obelisk v [[Denisovy sady|Denisových sadech]] oslavující vítězství nad [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]
[12] => • Uprostřed 3 (vpravo): Moravská [[Zemská sněmovna v Brně|zemská sněmovna]], sídlo [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]]
[13] => • Vpravo 1: [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|Kostel svatého Jakuba]]
[14] => • Vpravo 2: [[Brněnské pověsti|Brněnský drak a kolo]]
[15] => • Vpravo 3: [[Kašna Parnas]] na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]] [16] => | status = městská část [17] => | město = [[Brno]] [18] => | okres = Brno-město [19] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [20] => | země = [[Morava]] [21] => | rozloha = 15 [22] => | nadmořská výška = 215 [23] => | PSČ = 602 00, 603 00, 616 00, 634 00, 639 00 [24] => | počet částí obce = 5 [25] => | počet dílů částí obce = 4 [26] => | počet katastrálních území = 5 [27] => | počet částí katastrálních území = 4 [28] => | počet ZSJ = 47 [29] => | adresa = Dominikánská 264/2
602 00 Brno [30] => | e-mail = podatelna.stred@brno.cz [31] => | starosta = {{nowrap|[[Vojtěch Mencl (politik)|Vojtěch Mencl]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]])}} [32] => | starosta aktuální k = 2022 [33] => | web = www.brno-stred.cz [34] => | mapa = Blank map of City districts of Brno - Center.svg [35] => }} [36] => '''Brno-střed''' je [[Městská část a městský obvod|městská část]] ve středu [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně historickým centrem města (čtvrť [[Brno-město]] a k. ú. Město Brno), [[Staré Brno|Starým Brnem]], [[Stránice]]mi, [[Štýřice]]mi a [[Veveří (část Brna)|Veveřím]] a částmi [[Černá Pole|Černých Polí]], [[Pisárky|Pisárek]], [[Trnitá|Trnité]] a [[Zábrdovice|Zábrdovic]]. Svým rozsahem se tak do určité míry kryje s územím města Brna v letech 1850–1919 (tzv. [[Vnitřní Brno]]). Celková katastrální výměra činí 15,03 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí ve středu města. Žije zde přes 64 000 obyvatel. [37] => [38] => Většina území městské části se rozkládá mezi řekami [[Svratka|Svratkou]] a [[Svitava|Svitavou]]. Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|senátních voleb]] je území městské části Brno-střed zařazeno do [[Senátní obvod č. 59 – Brno-město|volebního obvodu číslo 59]]. [39] => [40] => == Charakteristika == [41] => [[Soubor:Spilberk Castle from plane.jpg|vlevo|náhled|[[Špilberk|Hrad Špilberk]] a Brno-střed]] [42] => [43] => Městská část Brno-střed je poměrně nesourodým celkem řady čtvrtí s hustou, ale různě starou zástavbou. Vedle nejstarší brněnské zástavby v historickém jádru Brna se zde nacházejí také moderní výškové budovy i panelová sídliště. Dominanty městské části představují [[katedrála svatého Petra a Pavla]] na kopci [[Petrov (Brno)|Petrov]] a hrad [[Špilberk]]. Na území městské části se nachází také nejvýznamnější brněnský park [[Lužánky]] i [[Ústřední hřbitov (Brno)|Ústřední hřbitov v Brně]]. Vzhledem ke svojí poloze v rámci Brna a především k tomu, že zahrnuje i původní historické centrum města, je Brno-střed nejvýznamnější městskou částí Brna a jeho administrativním, hospodářským a kulturním centrem, v němž tradičně sídlí řada úřadů a institucí, řada základních, středních i vysokých [[škola|škol]], mnoho firem i obchodů. Je to také důležitý dopravní uzel. [44] => [45] => == Brno-střed jako sídlo úřadů a institucí == [46] => V centrální čtvrti Brno-město sídlí [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]], [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]], úřad [[Veřejný ochránce práv (Česko)|Veřejného ochránce práv]], [[magistrát]] města Brna, [[Městský soud v Brně]], [[Diecéze brněnská|Brněnské biskupství]], [[Česká televize]] Brno. Ve čtvrti [[Veveří (část Brna)|Veveří]] sídlí [[krajský úřad]] [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]. V Pisárkách má své sídlo i [[Rusko|Ruský]] [[vyslanec|konzulát]]. [47] => [48] => == Doprava == [49] => Městská část Brno-střed představuje vzhledem ke svojí poloze ve středu Brna významný dopravní uzel, do něhož směřuje nejen řada [[autobus]]ových, [[tramvaj]]ových i [[trolejbus]]ových linek městské hromadné dopravy, ale také řada linek vnitrostátní a mezinárodní autobusové, [[železnice|železniční]] i nákladní dopravy. V centrální městské čtvrti Brno-město se nachází [[Brno hlavní nádraží|hlavní brněnské železniční nádraží]] a staré autobusové nádraží, z něhož vyjíždějí například spoje společnosti [[Student Agency]]; naopak na jihovýchodě zase [[Ústřední autobusové nádraží Zvonařka|Ústřední autobusové nádraží Brno]], z něhož vyjíždějí i mezinárodní autobusové spoje. Územím městské části také prochází značná část trasy [[Silnice I/42|velkého městského okruhu]]. [50] => [51] => ==Obyvatelstvo== [52] => {| class="wikitable" [53] => |+Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu){{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [55] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150642.pdf/9de80ace-5f05-44c1-8d83-1ceca7d5cb37?version=1.2 [56] => | vydavatel = Český statistický úřad [57] => | datum vydání = 2015-12-21 [58] => | datum přístupu = 2023-12-12 [59] => }}{{Citace elektronické monografie [60] => | titul = Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [61] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4429&katalog=33515&pvo=SLD21001-MC-OB&pvo=SLD21001-MC-OB&pvokc=43&pvoch=582786 [62] => | vydavatel = Český statistický úřad [63] => | datum vydání = 2021-03-27 [64] => | datum přístupu = 2023-12-12 [65] => }} [66] => !1869 [67] => !1880 [68] => !1890 [69] => !1900 [70] => !1910 [71] => !1921 [72] => !1930 [73] => !1950 [74] => !1961 [75] => !1970 [76] => !1980 [77] => !1991 [78] => !2001 [79] => !2011 [80] => !2021 [81] => |- [82] => |73 771 [83] => |82 660 [84] => |94 462 [85] => |109 346 [86] => |125 737 [87] => |140 576 [88] => |145 187 [89] => |144 445 [90] => |111 180 [91] => |116 851 [92] => |91 140 [93] => |75 857 [94] => |67 395 [95] => |64 316 [96] => |70 857 [97] => |} [98] => [99] => == Ekonomika == [100] => Brno-střed je však také hospodářským srdcem Brna. Nachází se zde řada velkých, středních i malých firem a také mnoho obchodů. Významnou zdejší společností jsou [[Veletrhy Brno|Brněnské veletrhy a výstavy]], které mají v Pisárkách známé [[Brněnské výstaviště|výstaviště]]. Z obchodů jsou významné například [[hypermarket]] [[SPAR|Interspar]] na Vídeňské, vícepatrová budova [[obchodní dům|obchodního domu]] [[Tesco]] na Dornychu, obchodní centrum [[Galerie Vaňkovka|Vaňkovka]] nacházející se mezi Tescem a Ústředním autobusovým nádražím, jakož i velké [[hobby market]]y [[Hornbach]] a [[Bauhaus (obchodní řetězec)|Bauhaus]] na Heršpické ulici. Hlavně v centrální čtvrti Brno-město má své pobočky i řada [[banka|bank]] jako je [[Česká národní banka]] či [[Komerční banka]] aj. [101] => [102] => == Kultura == [103] => V městské části Brno-střed mají své sídlo i významné kulturní instituce, jako je [[Moravské zemské muzeum]], [[Moravská galerie v Brně|Moravská galerie]], [[Muzeum města Brna]] či divadla – [[Janáčkovo divadlo]], [[Mahenovo divadlo]], [[Městské divadlo Brno|Městské divadlo]], [[HaDivadlo|Hadivadlo]], [[divadlo Reduta]], [[Divadlo Husa na provázku]] aj., je zde [[Hvězdárna a planetárium Brno|Hvězdárna a planetárium]], [[Moravská zemská knihovna]] a řada dalších. [104] => [105] => == Technická infrastruktura == [106] => Mezi problémy MČ Brno-střed patří (jedná se o [[Kamenná kolonie|Kamennou čtvrť]]) nedostatečné pokrytí [[Stoková síť|kanalizační]] sítí. Tento stav je nevyhovující jak z hlediska [[hygiena|hygieny]], tak z hlediska [[ekologie|ochrany životního prostředí]].{{chybí zdroj}}{{Citace elektronické monografie [107] => | titul = Strategie pro Brno (2007): Priorita 5. Doprava a technická infrastruktura [108] => | url = https://www.brno.cz/doprava-a-technicka-infrastruktura/ [109] => | vydavatel = Statutární město Brno [110] => | datum vydání = 2007 [111] => | datum přístupu = 2020-10-12 [112] => }}{{Citace elektronického periodika [113] => | autor1 = pes [114] => | titul = Obyvatele legendární čtvrti Kamenka čeká krok do moderní doby: Nový vodovod [115] => | periodikum = ČT24 [116] => | vydavatel = Česká televize [117] => | datum_vydání = 2018-07-17 [118] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2540491-obyvatele-legendarni-ctvrti-kamenka-ceka-krok-do-moderni-doby-novy-vodovod [119] => | datum_přístupu = 2020-10-12 [120] => }}{{Citace elektronického periodika [121] => | příjmení1 = Fialová [122] => | jméno1 = Barbora [123] => | titul = Lidé z brněnské „Kamenky“ bojovali proti cenové mapě. Marně [124] => | periodikum = iDNES.cz [125] => | datum_vydání = 2009-12-08 [126] => | url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/lide-z-brnenske-kamenky-bojovali-proti-cenove-mape-marne.A091208_104352_brno_krc [127] => | datum_přístupu = 2020-10-12 [128] => }} [129] => [130] => == Historický přehled == [131] => [132] => === Ve středověku === [133] => [[Soubor:Brno - Cathedral of Saints Peter and Paul.jpg|vlevo|náhled|[[Katedrála svatého Petra a Pavla]] a [[Dietrichsteinský palác (Brno)|Ditrichštejnský palác]] na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]]]] [134] => [135] => Nejstarší doklady (žárová pohřebiště) [[Slované|slovanského]] osídlení moderní městské části Brno-střed pocházejí z Pisárek ze [[6. století]]. Jádro městské části tvoří čtvrť Brno-město, ale nejstarší zástavba moderní městské části vznikala už v dobách [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] na území Starého Brna a v severní části Štýřic, které původně ke Starému Brnu také zčásti náležely. Po připojení [[Morava|Moravy]] k [[České knížectví|Českému knížectví]] vznikl v [[11. století]] na území moderní městské části Brněnský hrad, avšak dodnes se vedou spory o jeho poloze. Předpokládá se, že se nacházel na území Starého Brna mezi dvěma rameny řeky Svratky, jeho dříve předpokládaná poloha na [[Petrov (Brno)|Petrově]] se podle současných výzkumů nezdá příliš pravděpodobná. Z roku [[1091]] pochází první zmínka o brněnském hradu v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]]. Z roku [[1223]] pochází první zmínka o [[Katedrála svatého Petra a Pavla|chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově]]. Na přelomu [[12. století|12.]] a [[13. století]] dochází k přílivu cizích kolonistů a k rozšíření osídlení ze Starého Brna východním směrem, což vede ke vzniku trhové vsi kolem dnešního [[Náměstí Svobody (Brno)|Náměstí Svobody]]. Počátkem 13. století vzniklo na území čtvrti Brno-město několik osad obyvatelstva různého etnického původu, které se během první třetiny 13. století spojily a daly tak vzniknout středověkému Brnu, jehož území nyní tvoří převážnou část území této čtvrtě. Ve 20. nebo 30. letech 13. století se pak Brno stalo městem, jehož právní řád byl odvozen od rakouských měst [[Enže]] a [[Vídeň|Vídně]]. V [[leden|lednu]] [[1243]] udělil [[české království|český král]] a [[Seznam vládců Moravy|moravský markrabě]] [[Václav I.]] Brnu městská privilegia čímž se stalo [[Královské město|královským městem]]. Již tehdy bylo Brno alespoň zčásti obehnáno [[Městské opevnění (Brno)|městskými hradbami]]. V 70. letech byl pak západně od původního města Brna založen hrad [[Špilberk]], který byl původně zeměpanským hradem, nepatřícím k městu. Před městskými hradbami vznikla menší zástavba 4 předměstských čtvrtí, které se nacházely převážně v okrajových částech moderního katastrálního území Město Brno. Kromě nich vznikla ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] na území Brna-středu na cestách směřujících k městu řada předměstí, které Brno obklopovaly: [[Dolní a Horní Cejl|Cejl]], Dornych, [[Křenová (předměstí Brna)|Křenová]], [[Křídlovice]] ''(podél Křídlovické ulice)'', [[Nové Sady (předměstí Brna)|Nové Sady]], [[Pekařská (předměstí Brna)|Pekařská]] ''(podél ulice Kopečné a horní části ulice Pekařské)'', [[Radlas]], [[Statek Kostela Všech Svatých]] ''(západně od ústí ulice Kopečné do ulice Pekařské)'', [[Švábka]] ''(podél dolní části Údolní ulice)'', [[Trnitá]], [[Velká Nová Ulice|Nová Ulice]] ''(po obou stranách dnešní Lidické ulice)''. Mimo těchto předměstí se na území dnešní městské části postupně ustavily územní jednotky se samostatnou správou, které nelze v této době považovat za předměstí: [[Křížová (předměstí Brna)|Křížovnické Území]] ''(zahrnovalo dolní část Pekařské ulice a severozápad území moderní městské části)'', [[U Svaté Anny|Území Svaté Anny]] ''(v podstatě areál dnešní fakultní nemocnice U Svaté Anny)'', a [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]]. Některé z těchto celků podléhaly Brnu, ale zpravidla měly vlastní správu (tzv. brněnská magistrátní předměstí), jiné byly na Brnu nezávislé. Kdysi nejvýznamnější brněnský sídelní celek Staré Brno byl pravděpodobně již od [[14. století]] [[městys]]em. Roku [[1366]] je na západě území moderní městské části Brno-střed v moderním katastrálním území Pisárky doložena existence [[vodní mlýn|vodního mlýna]] zvaného Kamenný mlýn, jehož pozemky náležely až do roku [[1898]] k [[Brno-Žabovřesky|Žabovřeskám]]. Roku [[1420]] nechalo město preventivně spálit některé domy v předměstských čtvrtích z obavy, že by je mohli využít [[Husitství|husité]] při případném obléhání města. Husité pak město neúspěšně obléhali v [[květen|květnu]] [[1428]] a pak roku [[1430]]. Brno zůstalo po celou dobu pevnou baštou katolictví, k čemuž přispěl jeho převážně německý charakter. [[Husitství|Husité]] město nedobyli, těžce však poškodili [[Staré Brno]] ''(vypáleno v [[prosinec|prosinci]] [[1429]])'' či Švábku. V letech [[1440]]–[[1453]] byl Špilberk poprvé součástí Brna, podruhé pak v letech [[1560]]–[[1620]]. [136] => [137] => Roku [[1454]] vypověděl [[židé|židy]] z Brna král [[Ladislav Pohrobek]]. V letech [[1467]]–[[1468]] bylo město ostřelováno špilberskou posádkou. Roku [[1603]] byli do města uvedeni [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]], kterým městská rada prozatímně přidělila [[Kostel svaté Máří Magdalény (Brno)|kostel Sv. Máří Magdalény]]. [138] => [139] => === Za třicetileté války === [140] => Roku [[1619]] se město přidalo ke [[České stavovské povstání|stavovskému povstání]], za což bylo po svojí [[kapitulace|kapitulaci]] roku [[1621]] potrestáno a přišlo o Špilberk. V letech 1619, [[1622]], [[1625]], [[1643]], [[1646]] a [[1648]] řádil ve městě [[mor]]. [141] => [142] => V roce [[1641]] po [[Obléhání Olomouce (1641)|dobytí]] [[Olomouc]]e [[Švédsko|švédskými]] vojsky se Brno stalo faktickým hlavním městem [[Morava|Moravy]] mj. proto, že sem byly z Olomouce narychlo přemístěny [[Zemské desky]]. Konec sporu obou měst učinil však až roku [[1782]] markrabě a císař [[Josef II.]], který přiznal nárok na označení hlavního města definitivně Brnu. V letech [[obléhání Brna (1643)|1643]] a [[obléhání Brna (1645)|1645]] bylo Brno neúspěšně obléháno osmnáctitisícovým švédským vojskem [[generál]]a [[Lennart Torstenson|Torstensona]], který chtěl Brno použít jako základnu pro finální útok na [[Vídeň]]. Při prvním [[Obléhání Brna (1643)|švédském obléhání Brna]] zapálili jeho obránci klášter františkánů pod Petrovem, aby zabránily Švédům v jeho případném využití při obléhání Brna. Požár se ale rozšířil i na [[Klášter voršilek (Brno)|klášter františkánek sv. Josefa]] a nakonec i zasáhl i [[Katedrála svatého Petra a Pavla|katedrálu sv. Petra a Pavla]], kde zničil mimo jiné i knihovnu a archiv. Sami Švédové tehdy velké škody nenapáchali. Při přípravě na druhé švédské obléhání Brna nechalo město preventivně vypálit předměstí Cejl, Nové Sady, Trnitou, aby je Švédové nemohli využít při obléhání města. Při druhém obléhání se později k Torstensonovu vojsku přidalo ještě desetitisícové vojsko [[Sedmihradsko|sedmihradského]] [[kníže]]te [[Jiří II. Rákóczi|Jiřího II. Rákócziho]], jehož část ale byla zanedlouho odvolána k [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]]. Během [[Obléhání Brna (1645)|tohoto obléhání]] město bránilo pouze 1476 obyvatel, přičemž vojáci tvořili necelou polovinu.ENGLUND, P. ''Nepokojná léta''. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2000 Díky tvrdosti a nasazení obránců a geniální organizaci obrany [[Louis Raduit de Souches|Raduitem de Souches]] však Švédové neuspěli a s osmitisícovými ztrátami byli donuceni obléhání ukončit. Při svém obléhání však těžce poškodili klášterní areál na Území Svaté Anny, [[Kostel Všech svatých (Brno)|kostel Všech Svatých]] ve Statku Kostela Všech Svatých, a zapálili opuštěné domy obyvatel [[Staré Brno|Starého Brna]], kteří odešli do města a pomáhali při jeho obraně. V letech 1643 a 1645 zanikla téměř celá zástavba středověkých předměstských čtvrtí, které město nechalo také preventivně zlikvidovat. Po [[Obléhání Brna (1645)|druhém švédském obléhání]] zůstala částečně poškozena i předměstí Nová Ulice, Pekařská, Švábka a nevelká zástavba Křížovnického Území. Klášterní zástavba Území Svaté Anny i zástavba předměstí Cejl, Nových Sadů, Švábky, Trnité se dočkala obnovení a dosavadní Statek Kostela Všech Svatých byl připojen k magistrátnímu předměstí Pekařská. [143] => [144] => === Od konce třicetileté války do roku 1849 === [145] => [[Soubor:Brno Zelný trh a Ditrichštejn večer 5.jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Večerní [[Zelný trh (Brno)|Zelný trh]]]] [146] => [147] => Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] bylo město přeměněno v [[baroko|barokní]] [[pevnost (stavba)|pevnost]] s řadou [[bastion]]ů. Koncem 17. století vzniklo na jižním konci ulice Veveří nové předměstí [[Malá Nová Ulice]], které navázalo na zaniklé osídlení někdejší [[Hartlůvka|Hartlůvky]] ''(součást středověké IV. předměstské čtvrti)'', zaniklé v letech 1643 a 1645. K dalším škodám došlo roku [[1742]], kdy město neúspěšně obléhali [[Prusko|Prusové]]. Roku [[1777]] se město stalo centrem nově založeného [[diecéze brněnská|biskupství]], podléhajícího však Olomouckému arcibiskupství. [148] => [149] => V [[18. století]] došlo na území moderní městské části Brno-střed k rozvoji [[průmysl]]u, což vedlo ve třetí třetině 18. století i ke vzniku nových tzv. Josefinských předměstí: [[Dolní a Horní Cejl|Horní Cejl]], [[Na Hrázi a Příkop|Hráze]], [[V Jirchářích (Brno)|Jircháře]], [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Kožená (Brno)|Kožená]], [[Na Hrázi a Příkop|Příkop]], [[Silniční]]. Roku [[1786]] byl z rozhodnutí [[Josef II.|Josefa II.]] založen na severovýchodě území dnešní městské části Brno-střed, v tehdejším katastrálním území [[Velká Nová Ulice]], dosud největší brněnský park [[Lužánky]].{{Citace elektronické monografie [150] => | příjmení = [151] => | jméno = [152] => | odkaz na autora = [153] => | titul = Historie města [154] => | url = http://www.iprm.brno.cz/index.php?nav01=5235&nav02=5253 [155] => | datum vydání = 3.7.2007 [156] => | datum aktualizace = [157] => | datum přístupu = 13.7.2010 [158] => | vydavatel = Urban Centrum Brno [159] => | místo = [160] => | jazyk = čeština [161] => }}{{Nedostupný zdroj}} V letech [[1805]] a [[1809]] město obsadil [[První Francouzské císařství|francouzský]] [[císař]] [[Napoleon Bonaparte]], za jehož druhého pobytu započala likvidace bastionů. V roce [[1817]] bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní [[Moravské zemské muzeum]], druhé největší a zároveň druhé nejstarší (po muzeu v [[Opava|Opavě]]) [[muzeum]] v ČR. V první polovině [[19. století]] vznikla na západě území Brna-středu, v nejjižnější části tehdejšího katastru obce [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]], osada [[Kamenný Mlýn]], jež se později roku [[1898]] stala samostatnou obcí. Roku [[1824]] vzniklo na východě Křenové ulice nové předměstí Olomoucká ulice. Rok [[1839]] bylo město spojeno s [[Vídeň|Vídní]] železnicí. Roku [[1846]] bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku [[1847]] byl do Brna zaveden [[Telegrafie|telegraf]]. [162] => [163] => === Od roku 1850 do roku 1919 === [164] => [[6. červenec|6. července]] [[1850]] bylo území Brna rozšířeno o 19 dalších katastrálních území ([[Dolní a Horní Cejl]], [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Kožená (Brno)|Kožená]], [[Křenová (předměstí Brna)|Křenová]], [[Křížová (předměstí Brna)|Křížová]], [[Malá Nová Ulice]], [[Náhon (Brno)|Náhon]], [[Na Hrázi a Příkop]], [[Nové Sady (předměstí Brna)|Nové Sady]], [[Pekařská (předměstí Brna)|Pekařská]], [[Silniční]], [[Staré Brno]], [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]], [[Švábka]], [[Trnitá]], [[U Svaté Anny]], [[V Jirchářích (Brno)|V Jirchářích]], [[Velká Nová Ulice|Velká Nová Ulice a Červená]], [[Zábrdovice]]) a jeho [[rozloha]] se zvětšila na 1 732 [[hektar]]ů; jeho rozšířené území (tzv. [[vnitřní Brno]]) se pak zhruba krylo s moderní městskou částí Brno-střed. Tímto rozšířením zároveň započalo připojování pozemků moderní městské části k Brnu, které bylo dokončeno roku [[1919]]. Samotné původní město se spolu se sousedním katastrálním územím [[Špilberk (katastrální území)|Špilberku]] stalo I. ze 4 nově zřízených samosprávných okresů, v jejichž čele stály okresní výbory v čele s představeným a náměstkem.{{Citace elektronického periodika |titul=Vývoj názvosloví brněnských ulic a náměstí |url=http://www.brno.cz/download/ovv/ulice/top2.htm |datum přístupu=03-05-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080503050011/http://www.brno.cz/download/ovv/ulice/top2.htm |datum archivace=03-05-2008 |nedostupné=ano }} V letech [[1859]]–[[1864]] bylo postupně zbořeno téměř celé [[Městské opevnění (Brno)|městské opevnění Brna]], z něhož se do dnešní doby zachovaly spolu s přestavěnou [[Měnínská brána|Měnínskou bránou]] jen krátké úseky, přiléhající k ulicím Husova, Bašty, k Denisovým Sadům a ve dvoře domu Jezuitská 13. Po zboření městského opevnění započala roku 1864 na jeho místě výstavba nové zástavby a kromě ní vzniklo na severovýchodě čtvrti několik parků. Dále došlo k prudkému průmyslovému rozvoji Brna. V srpnu [[1869]] zahájila provoz [[koněspřežná dráha]]. Rok [[1873]] přinesl první vysokou školu v Brně, technický institut. V letech [[1881]] a [[1882]] bylo nově vybudované městské divadlo osvětleno jako první evropské divadlo elektrickými [[žárovka]]mi [[Thomas Alva Edison|T. A. Edisona]], hned další rok bylo založeno první české knihkupectví [[Barvič a Novotný|Joži Barviče]]. Roku [[1899]] bylo založeno [[Vysoké učení technické v Brně]]. V letech [[1896]]–[[1916]] byla ve čtvrti provedena rozsáhlá [[Brněnská asanace|asanace]] ''(přestavba)'', při níž bylo zbořeno 238 starých domů a jiných budov včetně [[Královská kaple (Brno)|Královské kaple]] ''(zbořena roku [[1908]])'', přičemž původní záměr zahrnoval 429 domů.{{Citace monografie| příjmení = Kuča [165] => | jméno = Karel [166] => | odkaz na autora = [167] => | titul = Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic [168] => | vydavatel = Baset [169] => | místo = Praha-Brno [170] => | rok = 2000 [171] => | isbn = 80-86223-11-6 [172] => | kapitola = Asanace historického jádra města [173] => | strany = 129 [174] => | jazyk = čeština [175] => }} Asanaci předcházelo roku [[1870]] zboření kostela sv. Mikuláše na Náměstí Svobody. Od třetí třetiny 19. století dochází na území Brna-středu ke vzniku zástavby nových čtvrtí [[Veveří (část Brna)|Veveří]], [[Lužánky (katastrální území)|Lužánky]], [[Masarykova čtvrť]] a k zahušťování zástavby předměstí Křenová, [[Dolní a Horní Cejl|Dolní Cejl]] a [[Dolní a Horní Cejl|Horní Cejl]]. Roku [[1883]] byl na původně [[Horní Heršpice|hornoheršpických]] pozemcích založen [[Ústřední hřbitov (Brno)|brněnský ústřední hřbitov]], jehož území se zároveň stalo novým katastrálním územím '''Staré Brno II. část''', jež bylo odděleno od zbytku Brna; zároveň bylo dosavadní katastrální území Staré Brno přejmenováno na '''Staré Brno I. část'''. V letech [[1898]] a [[1903]] bylo k. ú. Staré Brno II. část v souvislosti s rozšiřováním hřbitova rozšiřováno jižním směrem o další původně hornoheršpické pozemky. Podle [[indikační skica|indikační skici]] katastrálního území Černovice datovanou rokem [[1873]]Mapa má signaturu MOR038118730 a lze ji najít online na adrese http://www.mza.cz/indikacniskici/# byly [[31. březen|31. března]] [[1898]] připojeny k Brnu pozemky na severozápadě tehdejší obce [[Brno-Černovice|Černovice]], které nyní tvoří jihovýchod městské částí Brno-střed a severovýchod sousední městské části [[Brno-jih]] (na území Brna-středu se jedná o Hladíkovu ulici, krátký úsek ulice Mlýnská a části ulic Zvonařka a Masná). Počátkem 20. století došlo k [[regotizace|regotizaci]] [[katedrála svatého Petra a Pavla|katedrály svatého Petra a Pavla]]. Roku [[1905]] byly brněnské samosprávné okresy zrušeny. Roku [[1915]] vzniká nové katastrální území [[Staré Brno|Staré Brno a Vídeňka]], jehož součástí se vedle obou stávajících starobrněnských katastrů staly další do té doby hornoheršpické pozemky severně a východně od ústředního hřbitova. [176] => [177] => === Od roku 1919 do počátku 21. století === [178] => [[Soubor:Brno, Janáčkovo divadlo, park před divadlem (6913).jpg|vlevo|náhled|[[Janáčkovo divadlo]] a park]] [179] => [180] => [[16. duben|16. dubna]] [[1919]] došlo k dalšímu rozšíření Brna, po němž už k Brnu náležely všechny pozemky moderní městské části Brno-střed. Nově získané, předtím mimobrněnské, pozemky moderní městské části náležely tehdy ke katastrům těchto připojených obcí: [[Brno-Bohunice|Bohunice]], [[Horní Heršpice]], [[Kamenný Mlýn]], [[Komárov (Brno)|Komárov]] a [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]]. Roku [[1928]] bylo otevřeno [[Brněnské výstaviště]], jež bylo později rozšiřované. V letech [[1939]]–[[1941]]{{Citace elektronické monografie [181] => | příjmení = [182] => | jméno = [183] => | odkaz na autora = [184] => | titul = Nová silnice rozpůlila Denisovy sady [185] => | url = http://www2.brno.cz/index.php?nav01=5235&nav02=11553&nav03=5254&nav04=11184 [186] => | datum vydání = 3.7.2007 [187] => | datum aktualizace = [188] => | datum přístupu = 13.7.2010 [189] => | vydavatel = Urban Centrum Brno [190] => | místo = [191] => | jazyk = čeština [192] => }}{{Nedostupný zdroj}} bylo vybudováno prodloužení Husovy ulice a její propojení s Nádražní ulicí přes tehdejší areál [[Denisovy sady|Denisových sadů]], čímž byl zároveň tento park rozdělen a tak vznikl [[park Studánka]] na moderním katastru [[Staré Brno|Starého Brna]]. Za komunismu došlo na území Brna-středu k zásadním urbanistickým změnám, které jsou většinou chápány negativně. Jednalo se například o postavení socialistické tržnice na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]] nebo přestavbu Starého Brna v letech [[1962]]–[[1965]], při níž byly mimo jiné zasypány poslední viditelné části [[Svratecký náhon|Svrateckého náhonu]], zbořena řada starších budov včetně někdejší starobrněnské radnice a postaveno panelové sídliště Staré Brno-sever. Dále bylo v letech [[1958]]–[[1965]] postaveno [[Janáčkovo divadlo]] a roku [[1980]] byla dokončena [[hala Rondo]]. V 90. letech 20. století došlo na území městské části k dalším stavebním zásahům, z nichž některé jsou pokládány za značně [[kontroverze|kontroverzní]] – například vybudování obchodního centra [[Velký Špalíček]] či pseudogotická puristická přestavba Špilberku. Zároveň došlo od 90. let i k řadě rekonstrukcí za komunismu chátrajících budov – například [[Dům pánů z Lipé]], [[Obchodní galerie Orlí|Petřvaldský dům]] ''(dnes [[Obchodní galerie Orlí]])'', [[Kleinův palác]], či Městský dvůr na Šilingrově náměstí. [193] => [194] => {{Panorama|obrázek=Panorama of Brno-center district and surround areas (2).jpg|šířka=1400|popisek=Panorama Brna-středu s přilehlými městskými částmi vyfotografované od jihozápadu}} [195] => [196] => === Změny katastrálního členění městské části === [197] => Součástí Brna se jednotlivé části území moderní městské části Brno-střed staly postupně v letech [[1850]]–[[1919]]. Před první katastrální reformou Brna ze začátku 40. let 20. století existovala na území moderní městské části Brno-střed celá původní katastrální území [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Kožená (Brno)|Kožená]], [[Malá Nová Ulice]], Město Brno, [[Náhon (Brno)|Náhon]], [[Na Hrázi a Příkop]], [[Nové Sady (předměstí Brna)|Nové Sady]], [[Pekařská (předměstí Brna)|Pekařská]], [[Silniční]], [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]], [[Švábka]], [[U Svaté Anny]], [[V Jirchářích (Brno)|V Jirchářích]], dále části katastrálních území [[Brno-Bohunice|Bohunice]], [[Dolní a Horní Cejl]], [[Horní Heršpice]], [[Komárov (Brno)|Komárov]], [[Křenová (předměstí Brna)|Křenová]], [[Křížová (předměstí Brna)|Křížová]], [[Staré Brno|Staré Brno a Vídeňka]], [[Trnitá]], [[Velká Nová Ulice|Velká Nová Ulice a Červená]], [[Zábrdovice]], [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]] (včetně části [[Kamenný Mlýn|Kamenného Mlýna]]). Při první katastrální reformě Brna řada malých katastrálních území zanikla rozdělením či přičleněním k větším katastrálním územím. Zároveň došlo i k úpravám hranic i nadále existujících katastrů, takže na území moderní městské části poté existovala celá katastrální území Město Brno, [[Nové Sady (předměstí Brna)|Nové Sady]] a [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]], a dále části katastrálních území [[Brno-Bohunice|Bohunice]], [[Dolní a Horní Cejl]], [[Horní Heršpice]], [[Komárov (Brno)|Komárov]], [[Křížová (předměstí Brna)|Křížová]], [[Staré Brno|Staré Brno a Vídeňka]], [[Trnitá]], [[Velká Nová Ulice|Velká Nová Ulice a Červená]], [[Zábrdovice]] a [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]]. Při poslední druhé katastrální reformě z konce 60. let 20. století došlo ke značným změnám, vznikla řada nových katastrální území, zatímco staré se rušily nebo došlo ke změnám jejich hranic. Území moderní městské části se nyní členilo na celá katastrální území [[Lužánky (katastrální území)|Lužánky]], Město Brno, [[Staré Brno]], [[Veveří (část Brna)|Veveří]], [[Stránice]], [[Štýřice]], a dále části katastrálních území [[Pisárky]], [[Ponava]], [[Trnitá]] a [[Zábrdovice]]. K poslední změně došlo roku [[1979]], když došlo ke zrušení katastrálního území Lužánky, jeho rozdělení mezi katastrální území Veveří a [[Černá Pole]] a k přičlenění zdejší části Ponavy ke katastrálnímu území Veveří. [198] => [199] => === Vývoj správní příslušnosti === [200] => Území moderní městské části Brno-střed prodělalo zvláště v době komunismu velice dynamický správní vývoj, přičemž se v rámci Brna měnila správní příslušnost jednotlivých částí městské části.{{Pahýl část}} [201] => [202] => ==== Od roku 1990 ==== [203] => Jak již bylo zmíněno, vznikla moderní městská část Brno-střed ke 24. listopadu 1990 a původně zahrnovala větší území než v současnosti: na západě v katastrálním území Pisárky vedla část její hranice s tehdy vzniklou městskou částí [[Brno-Kohoutovice]] ulicí Veslařskou a na východě pak zahrnovala celou pravobřežní část moderního katastrálního území [[Zábrdovice]]. K prvnímu zmenšení došlo k [[1. říjen|1. říjnu]] [[1995]],[[commons:File:Dohoda o zmene hranice mezi m.c. Brno-Jundrov a Brno-stred.pdf|Dohoda o změně hranice mezi m.č. Brno-Jundrov a Brno-střed]] kdy nabyla účinnosti dohoda o změně hranice se sousední městskou částí [[Brno-Jundrov]], podepsaná [[29. září]] 1995. Na základě této dohody městská část Brno-střed předala část svého území v katastrálním území Pisárky do správy městské části Brno-Jundrov. Ke druhému zmenšení městské části, které bylo zatím poslední změnou jejího vymezení, pak došlo k [[1. květen|1. květnu]] [[1998]],[[commons:File:Dohoda o z zmene hranice mezi m.c. Brno-sever a Brno-stred.pdf|Dohoda o změně hranice mezi m.č. Brno-sever a Brno-střed]] kdy nabyla účinnosti dohoda o změně hranice se sousední městskou částí [[Brno-sever]], podle které městská část Brno-střed předala výše zmíněné sousední městské části do správy část katastrálního území Zábrdovice, přičemž nová hranice byla stanovena linií vedoucí ulicemi Francouzskou, Hvězdovou, Bratislavskou, Soudní, Cejlem a Tkalcovskou. [204] => [205] => == Pamětihodnosti == [206] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v městské části Brno-střed}} [207] => [208] => == Seznam starostů == [209] => {| class="wikitable sortable" style="text-align: center;" [210] => ! Č. [211] => ! Jméno [212] => ! Od [213] => ! Do [214] => ! Strana [215] => ! class="unsortable" | Poznámky [216] => |- [217] => ! 1 [218] => | {{sort|Rubina, Pavel|Pavel Rubina}}
{{malé|(* 1946)}}{{Citace elektronické monografie | titul = Komunální a senátní volby 2014: Kandidátní listina ODS pro Brno-střed | url = http://www.ods.cz/os.brno-mesto/kandidatni-listina/550973 | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Ods.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20141020032012/http://www.ods.cz/os.brno-mesto/kandidatni-listina/550973 | datum archivace = 2014-10-20 | nedostupné = ano }} [219] => | {{Dts|1990|12|6}}{{Citace periodika | příjmení = Rubina | jméno = Pavel | titul = Vážení občané | periodikum = Zpravodaj Zastupitelstva MČ Brno-střed | rok = 1992 | měsíc = září | číslo = 1 | strany = 1}} [220] => | {{Dts|1994|12|2}}{{Citace periodika | titul = Starostové (většinou) znovu ve funkci | periodikum = Moravský demokratický deník RT Rovnost | datum = 1994-12-03 | strany = 4}} [221] => | [[Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko|HSD-SMS]]
poté [[Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko|ČMSS]]
poté [[Občanská demokratická aliance|ODA]] [222] => | [223] => |- [224] => ! 2 [225] => | {{sort|Horová, Jarmila|Jarmila Horová}}
{{malé|(* 1941)}}{{Citace elektronické monografie | titul = Životopis | url = http://archiv.ods.cz/volby/weby/2000/docs/59-horova.pdf | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Ods.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20141020032107/http://archiv.ods.cz/volby/weby/2000/docs/59-horova.pdf | datum archivace = 2014-10-20 | nedostupné = ano }} [226] => | {{Dts|1994|12|2}} [227] => | {{Dts|1998|11|30}}{{Citace periodika | příjmení = Šenkýř | jméno = Miloš | titul = Z úředníka se má stát člověk | periodikum = Moravské noviny Rovnost | datum = 1998-12-01 | strany = 2 | poznámky = příloha Brněnský deník}} [228] => | [[Občanská demokratická strana|ODS]] [229] => | [230] => |- [231] => ! 3 [232] => | {{sort|Kameníček, Josef|Josef Kameníček}}
{{malé|(* 1942)}}{{Citace elektronické monografie | titul = Novým radním MČ Brno-střed se stal bývalý starosta Josef Kameníček | url = http://www.stred.brno.cz/novym-radnim-mc-brno-stred-se-stal-byvaly-starosta-josef | datum vydání = 2008-12-18 | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Stred.brno.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20120515031447/http://www.stred.brno.cz/novym-radnim-mc-brno-stred-se-stal-byvaly-starosta-josef | nedostupné = ano }} [233] => | {{Dts|1998|11|30}} [234] => | {{Dts|2005|5|3}}{{Citace periodika | příjmení = Mergental | jméno = Aleš | titul = Radnici nyní řídí jen ženy | periodikum = Brněnský deník Rovnost | datum = 2005-05-04 | strany = 1}} [235] => | [[Občanská demokratická strana|ODS]] [236] => | class="unsortable" style="text-align: left;" | rezignoval [237] => |- [238] => ! 4 [239] => | {{sortname|Dagmar|Hrubá}}
{{malé|(* 1938)}}{{Citace elektronické monografie | titul = MUDr. Dagmar Hrubá | url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=1656&org=254 | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Psp.cz}} [240] => | {{Dts|2005|5|3}} [241] => | {{Dts|2006|11|3}}{{Citace periodika | příjmení = Antonín | jméno = Mojmír | titul = Rozhovor se statutární zástupkyní starosty městské části Brno-střed MUDr. Dagmar Hrubou | periodikum = Zpravodaj městské části Brno-střed | rok = 2006 | měsíc = prosinec | číslo = 12 | strany = 2 | url = http://www.stred.brno.cz/uploads/soubory/zpravodaj/12_2006_zpravodaj_mc_brno_stred.pdf | datum přístupu = 2014-10-16 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120516035738/http://www.stred.brno.cz/uploads/soubory/zpravodaj/12_2006_zpravodaj_mc_brno_stred.pdf | datum archivace = 2012-05-16 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.stred.brno.cz/uploads/soubory/zpravodaj/12_2006_zpravodaj_mc_brno_stred.pdf |date=20120516035738 }} [242] => | [[Občanská demokratická strana|ODS]] [243] => | [244] => |- [245] => ! 5 [246] => | {{sortname|Michal|Bortel}}
{{malé|(* 1981)}}{{Citace elektronické monografie | titul = Mgr. Michal Bortel - člen předsednictva UEF ČR | url = http://www.uef.co.cz/predsednictvo_view.asp?id=bortel | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Uef.co.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20141026100519/http://www.uef.co.cz/predsednictvo_view.asp?id=bortel | datum archivace = 2014-10-26 | nedostupné = ano }} [247] => | {{Dts|2006|11|3}}{{Citace elektronické monografie | titul = Zápis z 1. (ustavujícího) zasedání Zastupitelstva městské části města Brna, Brno-střed | url = http://www.stred.brno.cz/uploads/soubory/zastupitelstvo_zapisy/zapis_zmcbs_1.pdf | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Stred.brno.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20120608113823/http://www.stred.brno.cz/uploads/soubory/zastupitelstvo_zapisy/zapis_zmcbs_1.pdf | nedostupné = ano }} [248] => | {{Dts|2007|12|17}}{{Citace elektronické monografie | titul = Starosta Bortel rezignoval na funkci | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/bortel_rezignoval.html | datum vydání = 2007-12-17 | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Brnensky.denik.cz}} [249] => | [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] [250] => | class="unsortable" style="text-align: left;" | rezignoval [251] => |- [252] => ! 6 [253] => | {{sortname|Dagmar|Hrubá}}
{{malé|(* 1938)}} [254] => | {{Dts|2008|2|6}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sušanka | jméno = Filip | titul = Bortel se rozloučil. Hrubou čekal protest | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/bortel-vyhrozovali-mi-abych-nemluvil20080206.html | datum vydání = 2008-02-06 | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Brnensky.denik.cz}} [255] => | {{Dts|2008|7|2}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sušanka | jméno = Filip | titul = Libor Šťástka je novým starostou Brna-střed | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/libor-stastka-novym-starostou-brna-stred-20080702.html | datum vydání = 2008-07-02 | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Brnensky.denik.cz}} [256] => | [[Občanská demokratická strana|ODS]] [257] => | class="unsortable" style="text-align: left;" | rezignovala{{Citace elektronické monografie | titul = Zápis z 10. (mimořádného) zasedání Zastupitelstva městské části města Brna, Brno-střed | url = http://www.stred.brno.cz/uploads/soubory/zastupitelstvo_zapisy/zapis_zmcbs_10.pdf | datum přístupu = 2014-10-16 | vydavatel = Stred.brno.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20120608112711/http://www.stred.brno.cz/uploads/soubory/zastupitelstvo_zapisy/zapis_zmcbs_10.pdf | nedostupné = ano }} [258] => |- [259] => ! 7 [260] => | {{sort|Šťástka, Libor|Libor Šťástka}}
{{malé|(* 1974)}} [261] => | {{Dts|2008|7|2}} [262] => | {{Dts|2014|11|19}}{{Citace elektronické monografie | titul = Martin Landa bude Žít Brno-střed jako starosta | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/292914-martin-landa-bude-zit-brno-stred-jako-starosta/ | datum vydání = 2014-11-19 | datum přístupu = 2014-11-20 | vydavatel = Ceskatelevize.cz}} [263] => | [[Občanská demokratická strana|ODS]] [264] => | [265] => |- [266] => ! 8 [267] => | {{sortname|Martin|Landa}}
{{malé|(* 1976)}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šklubalová | jméno = Lenka | titul = Slib nových radních: v městských částech otevřeme radnice | url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/slib-novych-radnich-v-mestskych-castech-otevreme-radnice-20141122.html | datum vydání = 2014-11-22 | datum přístupu = 2017-11-03 | vydavatel = Brnensky.denik.cz}} [268] => | {{Dts|2014|11|19}} [269] => | {{Dts|2018|11|21}} [270] => | [[Žít Brno|ŽTB]]
poté nestraník [271] => | [272] => |- [273] => ! 9 [274] => | {{sortname|Vojtěch|Mencl|Vojtěch Mencl (politik)}}
{{malé|(* 1970)}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Gáfriková | jméno = Eliška | titul = Brno-střed nově vede architekt Mencl. V části také přibyli uvolnění radní | url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-stred-nove-vede-architekt-mencl-v-casti-take-pribyli-uvolneni-radni-20181121.html | datum vydání = 2018-11-21 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Brnensky.denik.cz}} [275] => | {{Dts|2018|11|21}} [276] => | {{malé|úřadující}} [277] => | [[Občanská demokratická strana|ODS]] [278] => | [279] => |} [280] => [281] => == Odkazy == [282] => === Reference === [283] => [284] => [285] => === Externí odkazy === [286] => * {{Commonscat}} [287] => {{Město Brno}} [288] => {{Autoritní data}} [289] => {{Portály|Brno}} [290] => [291] => [[Kategorie:Brno-střed| ]] [292] => [[Kategorie:Městské části Brna|Střed]] [] => )
good wiki

Brno-střed

Brno-střed je městská část ve středu statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně historickým centrem města (čtvrť Brno-město a k.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Staré Brno','Občanská demokratická strana','Dolní a Horní Cejl','Trnitá','Zábrdovice','Velká Nová Ulice','Brno-Žabovřesky','Špilberk (katastrální území)','Na Hrázi a Příkop','Nové Sady (předměstí Brna)','Horní Heršpice','Křížová (předměstí Brna)'

Brno-Žabovřesky

Trnitá

Zábrdovice