Array ( [0] => 14748377 [id] => 14748377 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zábrdovice [uri] => Zábrdovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=části Brna}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Zábrdovice [3] => | charakter = městská čtvrť [4] => | městská část = [[Brno-sever]]
[[Brno-Židenice]]
[[Brno-střed]] [5] => | obec = [[Brno]] [6] => | okres = Brno-město [7] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [8] => | země = [[Morava]] [9] => | katastrální území = Zábrdovice [10] => | rozloha = 1,64 [11] => | nadmořská výška = 205 [12] => | PSČ = 614 00, 615 00, 602 00 [13] => | mapa = Brno KÚ Zábrdovice.png [14] => }} [15] => '''Zábrdovice''' (německy ''{{Cizojazyčně|de|Obrowitz}}''{{Citace monografie [16] => | příjmení = Hosák [17] => | jméno = Ladislav [18] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [19] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [20] => | vydavatel = Academia [21] => | místo = Praha [22] => | rok = 2004 [23] => | počet stran = 1144 [24] => | kapitola = [25] => | strany = 213 [26] => | isbn = 80-200-1225-7 [27] => | jazyk = [28] => }}) jsou městská čtvrť severovýchodně od centra [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Její katastrální území má rozlohu 1,64 km². Původně samostatná vesnice byla k Brnu připojena v roce 1850. Od 24. listopadu 1990 je území Zábrdovic rozděleno mezi samosprávné [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-sever]] a [[Brno-střed]] a od 1. května 1998 také mezi městskou část [[Brno-Židenice]]. Žije zde přes 12 000 obyvatel. [29] => [30] => == Název == [31] => Na osadu se přeneslo pojmenování jejích obyvatel ''zabrdovici'' - "lidé (žijící) za brdem, tj. za kopcem". Označení snad mohli dát obyvatelé [[Staré Brno|Starého Brna]] a oním kopcem mohl být [[Petrov (Brno)|Petrov]].Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 769, 770. [32] => [33] => == Charakteristika čtvrtě == [34] => Čtvrť sousedí přímo s [[Město Brno|historickým jádrem Brna]] a proto má výrazně městský charakter s velice hustou zástavbou s několika dopravně vysoce vytíženými ulicemi. Převažují zde historické dvou- a vícepatrové obytné domy, na kterých jsou ovšem často patrné známky nedostatečné údržby. [35] => [36] => Osu a zároveň nejdůležitější ulici čtvrtě tvoří ulice Cejl, v níž se nalézá celá řada menších obchodů, hospod a restaurací. Ve čtvrti se nachází administrativní budovy [[okresní soud Brno-venkov|okresního soudu Brno-venkov]] a Finanční úřad Brno I a III. Na křižovatce ulic Tkalcovská a Cejl se nachází také zdejší hypermarket [[Albert (obchodní řetězec)|Albert]], v prostorách někdejší továrny [[Vlněna]], jejíž objekt vyhořel v roce 2001.http://zpravy.idnes.cz/krimi.aspx?r=krimi&c=A011107_220708_brno_cernakr_itu Prodloužení Cejlu v židenické části Zábrdovic představuje neméně důležitá ulice Zábrdovická, u níž se nachází areál [[Vojenská nemocnice Brno|Vojenské nemocnice Brno]], bývalý [[zábrdovický klášter]] s [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-Zábrdovice)|kostelem Nanebevzetí Panny Marie]], rozsáhlý areál kdysi významné [[Zbrojovka Brno|Zbrojovky Brno]], nebo známé [[Městské lázně Zábrdovice]], či [[Úrazová nemocnice v Brně|brněnská Úrazová nemocnice]]. [37] => [38] => K dalším pro dopravu důležitým ulicím patří ulice Francouzská, Vranovská, Jugoslávská, a Merhautova tvořící severní hranici katastru Zábrdovic. V centrální části moderních Zábrdovic se nachází také radnice městské části [[Brno-sever]]. Zábrdovicemi protéká poslední zachovaný brněnský říční náhon – [[Svitavský náhon]]. Čtvrť je mezi obyvateli Brna neblaze proslulá pro svoji početnou [[Romové|romskou]] komunitu, kvůli které se jí přezdívá ''Brněnský Bronx''. V této části se také nachází [[Muzeum romské kultury]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://jaroslav.mujblog.centrum.cz/clanky/Brnensky-Bronx-13426.aspx |datum přístupu=2008-06-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080521023135/http://jaroslav.mujblog.centrum.cz/clanky/Brnensky-Bronx-13426.aspx |datum archivace=2008-05-21 |nedostupné=ano }}http://www.micr.cz/dokumenty/migrace/2003/prilohy/cesko.pdf{{Nedostupný zdroj}} [39] => [40] => == Historický přehled == [41] => Na území dnešních Zábrdovic existovalo v minulosti více katastrálních území nebo jejích částí: vedle jádra původního katastrálního území Zábrdovice to byla dále celá katastrální území [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Na Hrázi a Příkop]], téměř celé katastrální území [[Kožená (Brno)|Kožená]], asi polovina katastrálního území [[Dolní a Horní Cejl]], malá část původního katastrálního území [[Židenice]] a nepatrná nikdy nezastavěná část původního katastrálního území [[Město Brno]]. Tyto celky přitom náležely pod různou [[vrchnost]]. Původní katastr Zábrdovic přitom zasahoval také do [[Černá Pole|Černých Polí]], [[Husovice|Husovic]], [[Trnitá|Trnité]], [[Židenice|Židenic]] a [[Brno-Černovice|Černovic]]. [42] => [43] => [[Soubor:Brno-Zábrdovice - Assumption of the Virgin Mary Church (02).jpg|náhled|vlevo|upright|Zábrdovický kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [44] => Vlastní Zábrdovice byly původně [[vesnice|vesnicí]] připojenou k Brnu [[6. červenec|6. července]] [[1850]]. První zmínka o Zábrdovicích, které vznikly okolo [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Zábrdovický klášter|kláštera]] založeného před rokem [[1209]], je z roku [[1237]]. Zakladatelem kláštera byl moravský šlechtic [[Lev z Klobouk]], který na stavbu poskytl dělníky ze svého panství. S klášterem pak byly úzce spjaty i dějiny Zábrdovic. Lev z Klobouk měl v Zábrdovicích také [[dvorec]] a při něm i vlastnický a [[farní kostel]] [[svatá Kunhuta|sv. Kunhuty]]. V těsném sousedství původních Zábrdovic existovala od [[středověk]]u na původním i současném katastru Zábrdovic malá vesnice Radlas. Vlastní Zábrdovice se skládaly ze dvou vesnických sídelních celků, které oddělovala Svitava: drobnější zástavby na levém břehu řeky jižně od kláštera a západněji položené větší vesnice na pravém břehu řeky. Roku [[1824]] pak na jihu původního katastru Zábrdovic (avšak na území moderního katastru Trnité) vzniklo na východě dnešní ulice Křenová nové předměstí Olomoucká ulice. [45] => [46] => Na ulici Radlas (název odvozen od osady ''Radlany'', vzniknuvší při Radlínově mlýně na místě pozdější ulice) došlo [[22. září]] [[1850]] k prvnímu brněnskému vzletu [[balón]]u s lidskou posádkou.http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4523 [47] => [48] => [[Soubor:Brno,Milady Horákové str1.jpg|náhled|Ulice Milady Horákové u centra Brna]] [49] => Současnou rozlohu i hranice získaly Zábrdovice až koncem 60. let [[20. století]] v důsledku druhé katastrální reformy Brna. Do té doby měly úplně jiné hranice. Z historických map vyplývá, že k nim původně patřila také část moderního katastru [[Husovice|Husovic]] ohraničená na severu ulicemi Svitavskou, Nováčkovou a Dačického (původně tato ulice nesla příznačný název „Hraniční“), dále k nim náležela také část moderního katastru [[Černá Pole|Černých Polí]], severovýchodní část moderního katastru [[Trnitá|Trnité]], několik bloků na severozápadě moderního katastru [[Brno-Černovice|Černovic]] a okrajové části moderního katastrálního území [[Židenice]]. [50] => [51] => Naopak k nim původně nepatřila značná část jejich současného území. Jednalo se konkrétně o západní část jejich současného katastru ohraničenou na východě linií ulic Jugoslávská, Přádlácká, pak hranice vedla přímo na jih zdí mezi domy až na ulici Cejl, kterou procházela na jihozápad, obracela se na jih do ulice Valcha, od níž pokračovala přímo na jih až ke Svitavskému náhonu, po jehož pravém břehu pak pokračovala dále. V této západní části moderních Zábrdovic původně existovala výše zmíněná katastrálního území Dolní a Horní Cejl, Josefov, Na Hrázi a Příkop, Kožená a nezastavěný okraj katastrálního území Město Brno. Již v [[19. století]] však docházelo k zahušťování a vzájemnému srůstání zástavby předměstí Dolního a Horního Cejlu, Josefova, Na Hrázi a Příkopu, Kožené a pravobřežních Zábrdovic, čímž se nakonec západně od Svitavy položená zástavba dnešních Zábrdovic stala jednotným [[urbanismus|urbanistickým]] celkem, zatímco levobřežní zábrdovická obytná zástavba později v podstatě ustoupila továrním budovám. Na východě k Zábrdovicím naopak nepatřila území ohraničená tokem [[Svitavská strouha|Svitavské strouhy]]. [52] => [53] => Na přelomu 20. a 30. let byl v Zábrdovicích na místě původních lázní z roku 1882 postaven objekt lidových lázní dle návrhu velmi uznávaného architekta [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]]. Původní lázně měly šest komůrkových koupelí a tři venkovní bazény. Jeden pro muže, druhý pro ženy, třetí pro děti a vojsko. Na začátku 20. století se tam konaly první plavecké závody v Brně a zápasy ve [[Vodní pólo|vodním pólu]]. Lázně jsou známé i v zahraničí jako pamětihodnost funkcionalistické architektury. Budova zimních lázní disponovala 24 vanami a měla 32 sprch, v přízemí byly parní a teplovzdušné lázně, bazén se studenou a teplou vodou, [[vodoléčba]] a masážní stoly. V letních lázních byly šatny pro pět tisíc lidí, bazény byly rozděleny pro plavce a neplavce, doplňovala je hřiště a louka na opalování. Později je doplnil [[tobogán]] a umělé vlnobití. [54] => [55] => Roku [[1935]] došlo k úpravě hranice s Dolním a Horním Cejlem, [[Husovice]]mi a [[Židenice]]mi. Při první katastrální reformě Brna Zábrdovice roku [[1939]] ztratily menší okrajové části svého katastru ve prospěch Dolního a Horního Cejlu (hranice byla posunuta do ulice Špitálka), roku [[1940]] naopak získaly malou část původního katastru Trnité při ulicích Čechyňské a Mlýnské, roku [[1941]] získaly zpět blok domů připojený roku 1935 k Husovicím, naopak malou část katastru ztratily ve prospěch Černovic a Židenic. [56] => [57] => Po sametové revoluci došlo celkem ke dvojímu přerozdělení čtvrtě mezi [[Městská část a městský obvod|městské části]]. V současnosti jsou Zábrdovice rozděleny mezi městské části [[Brno-střed]], [[Brno-Židenice]] (1990) a [[Brno-sever]] (1998). Největší část (70,7 ha) katastru Zábrdovic spadá do městské části Brno-střed. Východní část (48,7 ha) na levém břehu Svitavy je součástí městské části Brno-Židenice a menší severní část (44,1 ha) patří městské části Brno-sever. [58] => [59] => Jednou z posledních institucí, která stále drží historickou kontinuitu a zachovala si vazbu na území Zábrdovic je [[Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|farnost Brno-Zábrdovice]], celým názvem ''Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice''; území farnosti je dáno výčtem ulic.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.zabrdovice.cz/ulice.php |datum přístupu=2010-10-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110221043411/http://www.zabrdovice.cz/ulice.php |datum archivace=2011-02-21 }} [60] => [61] => == Památky == [62] => * [[Seznam kulturních památek v Zábrdovicích (Brno-střed)]] (část území v městské části [[Brno-střed]]) [63] => * [[Seznam kulturních památek v Brně-Židenicích]] (část území v městské části [[Brno-Židenice]]) [64] => * [[Seznam kulturních památek v městské části Brno-sever]] (část území v městské části [[Brno-sever]]) [65] => [66] => == Další fotografie == [67] => [68] => File:Brno-Zábrdovice - Zábrdovický most přes Svitavu a ulice Zábrdovická.jpg|Zábrdovická ulice a most přes Svitavu [69] => File:Zbrojovka Brno.JPG| Vstupní areál Zbrojovky [70] => File:Brno, Francouzská str.jpg| Francouzská ulice [71] => File:Brno-Zábrdovice - základní škola na Vranovské ulici.jpg| Základní škola ve Vranovské ulici [72] => [73] => [74] => == Odkazy == [75] => [76] => === Reference === [77] => [78] => [79] => === Literatura === [80] => * {{Citace monografie [81] => | příjmení = Flodrová [82] => | jméno = Milena [83] => | odkaz na autora = [84] => | titul = Brno v proměnách času (Malá zamyšlení) [85] => | vydavatel = Šimon Ryšavý [86] => | místo = Brno [87] => | rok = 2008 [88] => | počet stran = 179 [89] => | kapitola = Komárov a Zábrdovice [90] => | strany = 89–90 [91] => | isbn = 80-86137-79-1 [92] => }} [93] => * {{Citace monografie [94] => | jméno = Josef [95] => | příjmení = Pospěch [96] => | odkaz na autora = [97] => | titul = Krátký dějepis bývalého kláštera premonštráků, nynější farnosti a chrámu Páně v Zábrdovicích [98] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:75f49c50-eb9f-11e4-a511-5ef3fc9ae867 [99] => | vydavatel = J. Pospěch [100] => | místo = Brno [101] => | vydání = [102] => | rok = 1869 [103] => | počet stran = 111 [104] => }} [105] => [106] => === Související články === [107] => * [[Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Farnost Brno-Zábrdovice]] [108] => [109] => === Externí odkazy === [110] => * {{Commonscat}} [111] => * {{otto|Zábrdovice}} [112] => * [http://www.brnosever.cz/ Stránky místního portálu "Brnosever.cz"] [113] => [114] => {{Město Brno}} [115] => {{Autoritní data}} [116] => {{Portály|Brno|Morava}} [117] => [118] => [[Kategorie:Zábrdovice| ]] [119] => [[Kategorie:Brno-střed]] [120] => [[Kategorie:Brno-Židenice]] [121] => [[Kategorie:Brno-sever]] [122] => [[Kategorie:Místní části Brna]] [123] => [[Kategorie:Katastrální území v Brně]] [] => )
good wiki

Zábrdovice

Zábrdovice (německy ) jsou městská čtvrť severovýchodně od centra statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 1,64 km².

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brno-sever','Židenice','Brno-střed','Brno-Židenice','Husovice','Město Brno','1850','Brno-Černovice','Černá Pole','Městská část a městský obvod','Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice','Brno'

1850

Brno

Brno-Černovice

Brno-sever

Brno-střed

Brno-Židenice

Husovice

Židenice