Array ( [0] => 15547256 [id] => 15547256 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Brzeg [uri] => Brzeg [3] => Polana no północ od Brzegu, 2015.jpg [img] => Polana no północ od Brzegu, 2015.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Břeh [2] => | originální jméno = Brzeg [3] => | obrázek = Nicolas_Church_from_Town_Hall_may_2013_02.jpg [4] => | popisek = Centrum Břehu s kostelem sv. Mikuláše [5] => | vlajka = POL Brzeg flag.svg [6] => | znak = POL Brzeg COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.8614 [8] => | zeměpisná délka = 17.4706 [9] => | nadmořská výška = [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Opolské vojvodství|Opolské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Brzeg|Břeh]] [15] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [16] => | název celku 3 = městská gmina [17] => | administrativní dělení = [18] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Břeh|position= top |width= 220 |lat= 50.8614 |long= 17.4706 |float=center |caption=}} [19] => | rozloha = 14,6 [20] => | počet obyvatel = [21] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [22] => | etnické složení = [23] => | náboženské složení = [24] => | vznik = [25] => | hustota zalidnění = [26] => | starosta = Jerzy Wrębiak [27] => | obecní úřad = Robotnicza 12
49-300 Brzeg [28] => | web = https://brzeg.pl/ [29] => | telefonní předvolba = +48 77 [30] => | psč = 49-340 [31] => | označení vozidel = OB [32] => }} [33] => '''Břeh'''[http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:5bd7b500-e6e5-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:88b6c8b0-0a06-11e5-b562-005056827e51&fulltext=Brieg Heslo ''Břeh''] v [[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]] (svazek 4. ''Bianchi-Giovini – bžunda'', s. 623){{Citace monografie [34] => | příjmení1 = Žáček [35] => | jméno1 = Rudolf [36] => | odkaz_na_autora1 = Rudolf Žáček [37] => | titul = Slezsko [38] => | vydavatel = Libri [39] => | místo = Praha [40] => | rok = 2005 [41] => | počet_stran = 214 [42] => | kapitola = Tabulka místních jmen [43] => | strany = 209 [44] => | isbn = 80-7277-245-7 [45] => | jazyk = cs [46] => | edice = Stručná historie států [47] => | svazek_edice = 33 [48] => }}{{Citace monografie [49] => | příjmení1 = Trojan [50] => | jméno1 = Pavel [51] => | titul = Polsko. Průvodce na cesty [52] => | url = http://online.fliphtml5.com/pchg/qvkt/#p=2 [53] => | vydavatel = Freytag & Berndt [54] => | místo = Praha [55] => | rok = 2016 [56] => | isbn = 978-80-7445-171-3 [57] => }} ({{Vjazyce2|pl|'''Brzeg'''}}, {{Vjazyce2|de|''Brieg''}}, [[Slezská němčina|slezskoněmecky]] ''Brigg'') je město v jihozápadním [[Polsko|Polsku]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]], sídlo [[okres Brzeg|stejnojmenného okresu]]. Leží na [[Odra|Odře]] ve [[Slezská nížina|Slezské nížině]] a historicky patří k [[Dolní Slezsko|Dolnímu Slezsku]]. V roce 2020 čítalo 35 491 obyvatel. Prochází tudy železniční magistrála [[Katovice]]/[[Bohumín]] – [[Opolí]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]]. [58] => [59] => == Dějiny == [60] => První písemná zmínka o rybářské osadě ''Wissokembreghe'' (tedy „Vysoký břeh” podle polohy vůči Odře) pochází z roku 1234. Založení města podle [[Slezská Středa|neumarktského]] se datuje do roku 1248, lokační listinu vydal [[Vratislavské knížectví|vratislavský kníže]] [[Jindřich III. Bílý]]. Usadili se zde kolonisté ze [[Sasko|Saska]] a [[Durynsko|Durynska]], kteří si však slovanský název starší osady ve zkrácené a výslovnostně poněmčené podobě ''Brieg'' ponechali. O vývoji města rozhodla výhodna poloha na obchodní stezce [[Via Regia]].{{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení1 = Pyzowski [62] => | jméno1 = Marek [63] => | titul = Zanim powstał Brzeg [64] => | url = https://glospowiatu24.pl/zanim-powstal-brzeg/ [65] => | vydavatel = Głos Powiatu 24 - Informator powiatu brzeskiego [66] => | datum_vydání = 08-2021 [67] => | datum_přístupu = 2021-09-04 [68] => | jazyk = pl [69] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210905015054/https://glospowiatu24.pl/zanim-powstal-brzeg/ [70] => | datum archivace = 2021-09-05 [71] => | nedostupné = ano [72] => }} [73] => [74] => Vydělením z [[Vratislavské knížectví|Vratislavsko]]-[[Lehnické knížectví|lehnického knížectví]] vzniklo v roce 1311 samostatné [[Břežské knížectví]]. Roku 1329 složil [[Boleslav III. Marnotratný]] lenní slib českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]] a od roku 1348 patřilo Břežsko mezi [[země Koruny české]]. Později bylo opět spojeno s Lehnickem a také s [[Volovské knížectví|Volovskem]]. Dynastie [[Piastovci|Piastovců]] zde vládla nejdéle v celém Slezsku, totiž až do smrti [[Jiří Vilém Lehnický|Jiřího Viléma Lehnického]] v roce 1675. V polovině 16. století byl břežský hrad na podnět [[Jiří II. Břežský|Jiřího II.]] přestavěn na okázalou renesanční rezidenci. Podíleli se na tom umělci italského původu jako bratři Parrové (architekti), bratři Niuronové (architekti) či [[Giovanni Maria Nosseni]] (sochař), kteří jsou společně označováni za „břežskou italskou uměleckou kolonií”.{{Citace monografie [75] => | příjmení1 = Michael [76] => | jméno1 = Oda [77] => | titul = Die Werkmeisterfamilie Bernhard, Peter und Franz Niuron - ihr Wirken in Schlesien, Anhalt und Brandenburg im späten 16. und frühen 17. Jahrhundert im Spiegel historischer Quellen [78] => | url = https://sundoc.bibliothek.uni-halle.de/diss-online/06/06H100/t4.pdf [79] => | vydavatel = Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg [80] => | rok = 2006 [81] => | počet_stran = 102 [82] => | kapitola = Die italienische Künstlerkolonie in Brieg [83] => | strany = 10–13 [84] => | jazyk = de [85] => }} [86] => [[Soubor:Zamek w Brzegu - F. B. Werner, Topographia oder Prodromus Delineati Principatus Lignicensis Bregensis, et Wolaviensis.jpg|thumb|left|Břežský hrad před rokem 1741]] [87] => 10. dubna 1741 se v blízkosti Břehu odehrála první větší bitva [[první slezská válka|první slezské války]] známá jako [[bitva u Mollwitz]] (polsky [[Małujowice]]) a samotné město bylo pruskou armádou bombardováno. Prohra [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] v této válce vedla k rozdělení Slezska a připojení Břehu k [[Pruské království|Pruskému království]]. Vznikl okres Břeh (''Landkreis Brieg''), který od správní reformy roku 1815 patřil k [[vládní obvod Vratislav|vládnímu obvodu Vratislav]] v rámci [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]]. Prušáci rozšířili [[bastionová pevnost|bastionové opevnění]] města, to však neodolalo francouzskému obležení v roce 1807. [88] => [89] => V srpnu 1842 byla železniční trať [[Vratislav (město)|Vratislav]] – [[Olava]], první úsek [[Hornoslezská dráha|Hornoslezské dráhy]] a zároveň nejstarší trať na území dnešního Polska, prodloužena do Břehu. Mezi významné průmyslové podniky založené v 19. století patřila koželužna Engelhardta Molla (1811), továrna na [[pozament]]y Theodora Heinzeho (1830), továrna na klavíry a piana Antona Schütze (1874) či cukrovar bratří Neugebauerů (1877). Počínaje rokem 1807 bylo postupně odstraňováno městské opevnění, což umožnilo založení parkového okruhu kolem historického jádra. Od roku 1907 tvořil Břeh samostatný městský okres. V roce 1909 vznikl paralelně ke korytu Odry nový průplav a byl otevřen přístav. [90] => [91] => V roce 1910 žilo v Břehu 29 095 obyvatel, z toho 66,7 % evangelíků a 31,3 % katolíků, v drtivé většině německé národnosti.{{Citace elektronické monografie [92] => | příjmení1 = Rademacher [93] => | jméno1 = Michael [94] => | titul = Stadt und Landkreis Brieg [95] => | url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/brieg.html [96] => | vydavatel = Deutsche Verwaltungsgeschichte 1871–1990 [97] => | datum_vydání = 2006 [98] => | datum_přístupu = 2021-09-05 [99] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200225183158/http://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/brieg.html [100] => | datum archivace = 2020-02-25 [101] => | nedostupné = ano [102] => }} Do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] leželo město na území Německa. [[Rudá armáda]] jej obsadila po dvoutýdenním obležení 6. února 1945. Asi polovina zástavby byla zničena nebo poškozena.[https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/brieg-brzeg Heslo ''Brieg/Brzeg''] v Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) Po válce ji zpravidla nahradily novostavby, čímž byla narušena kompozice historického centra. Na základě [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] byl Břeh připojen k [[Polská lidová republika|Polsku]], od roku 1950 patří k [[Opolské vojvodství|Opolskému vojvodství]]. Odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z [[Kresy|východních území postoupených SSSR]] a osadníci z centrálního Polska. [103] => [104] => == Pamětihodnosti == [105] => === Hrad === [106] => [[Soubor:Brzeg_Castle_01.jpg|thumb|Kaple svaté Hedviky, vstupní brána a jižní křídlo hradu]] [107] => [[Soubor:1266viki_Brzeg_-_zamek._Foto_Barbara_Maliszewska.jpg|thumb|Nádvoří]] [108] => Historické sídlo břežských knížat a nyní sídlo '''Muzea slezských Piastovců'''. V letech 1541 až 1582 byl podle návrhů italských architektů (bratří Jakoba a Petera Parrů, po jejich smrti pak bratří Bernarda a Petra Niuronů) přestavěn v duchu [[renesanční architektura|renesance]] na trojkřídlou rezidenci s honosným arkádovým nádvořím. Po smrti [[Jiří Vilém Lehnický|Jiřího Viléma]], posledního [[slezští Piastovci|slezského Piastovce]], v roce 1675 sloužil jako administrativní budova pro císařské úředníky a po částečném zničení pruskými vojsky v roce 1741 byl využíván jako sklad potravin a postupně chátral. Teprve v roce 1930 vzniklo v jižním křídle městské muzeum, nedlouho poté však došlo k opětovné devastaci hradu během sovětského obležení na konci druhé světové války. Za svou současnou podobu vděčí rozsáhlé rekonstrukci provedené v letech 1966 až 1990, v rámci které byly obnoveny mnohé architektonické prvky ze 16. století v čele s arkádovým nádvořím.{{Citace elektronické monografie [109] => | příjmení1 = Bednarek [110] => | jméno1 = Jacek [111] => | titul = Brzeg [112] => | url = https://www.zamkipolskie.com/brzeg/brzeg.html [113] => | vydavatel = ZamkiPolskie.com [114] => | datum_vydání = 2017 [115] => | datum_přístupu = 2021-09-05 [116] => | jazyk = pl [117] => }} [118] => [119] => '''Vstupní brána''' z roku 1553 je ozdobena sochami [[Jiří II. Břežský|Jiřího II. Břežského]] a [[Barbora Braniborská (1527–1595)|Barbory Braniborské]], za jejichž vlády probíhala velká přestavba hradu, slezskými a braniborskými znaky, a také bustami všech dvaceti čtyř mužských předků Jiřího II. počínaje legendárním [[Piast]]em. Součástí hradního areálu je i '''kaple svaté Hedviky Slezské''', která je pozůstatkem presbytáře gotického kolegiátního kostela zničeného při bombardování v roce 1741. Zdejší krypta slouží od 16. století jako pohřebiště břežských Piastovců, přičemž část sarkofágů byla po druhé světová válce přesunuta do sklepních prostor na hradě.{{Citace periodika [120] => | příjmení1 = Techmańska [121] => | jméno1 = Anna [122] => | titul = Kościół p.w. św. Jadwigi Śląskiej(kościół przyzamkowy) w Brzegu [123] => | periodikum = Liturgia Sacra [124] => | ročník = 2019 [125] => | číslo = 25 [126] => | strany = 253–269 [127] => | url = http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:mbnUrx2zsuEJ:cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.ojs-doi-10_25167_ls_1004/c/1004-787.pdf+&cd=15&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [128] => | datum_přístupu = 2021-09-05 [129] => | jazyk = pl [130] => | doi = 10.25167/ls.1004 [131] => }} [132] => [133] => === Kostely === [134] => [[Soubor:SM_Brzeg_Kościół_śwMikołaja_(3)_ID_609744.jpg|thumb|Kostel svatého Mikuláše]] [135] => * '''svatého Mikuláše''' – gotický farní kostel postavený mezi lety 1365 až 1417; od roku 1524 do konce druhé světové války patřil [[luteránství|luteránům]]; během sovětského obležení vyhořel a byl obnoven v letech 1958–1967; [136] => * '''Povýšení Svatého Kříže''' – barokní jezuitský chrám postavený mezi lety 1734 až 1739 na místě středověkého dominikánského kláštera, novobarokní věže byly přidány v polovině 19. století; [137] => * '''svatého Petra a Pavla''' – původně františkánský, postavený v gotickém slohu ve 14. století; po zavedení luteránství [[Fridrich II. Lehnický|Fridrichem II.]] v roce 1524 byl opuštěn a následně přestavěn na zbrojnici; od roku 1930 sloužil jako sklad; nachází se v blízkosti oderského nábřeží, a proto byl vážně zasažen během [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodně v roce 1997]] – došlo k narušení statiky a zřítila se věž; od roku 2001 probíhá postupná obnova kostela;{{Citace elektronické monografie [138] => | titul = Nowy dach kościoła pw. św. Piotra i Pawła w Brzegu [139] => | url = https://brzeg-powiat.pl/aktualnosci/nowy-dach-kosciola-p-w-sw-piotra-i-pawla-w-brzegu/ [140] => | vydavatel = Brzeg.pl [141] => | datum_vydání = 2013 [142] => | datum_přístupu = 2021-09-05 [143] => | jazyk = pl [144] => }} [145] => * '''svatého Lukáše''' – pseudogotický z roku 1897; původně patřil staroluterské obci (odpůrcům [[Pruská unie|pruské unie]]), po druhé světové válce je sídlem luteránské farnosti; [146] => [147] => === Ostatní === [148] => [[Soubor:Brzeg_Brieg_Town_Hall_(2021).jpg|thumb|Radnice]] [149] => * '''Radnice''' – renesanční stavba z dílny Jakoba Parra a Bernharda Niurona postavená uprostřed hlavního náměstí v letech 1569–1577; dochovala se část původního interiéru, zejména Velký stropní sál s modřínovým stropem z roku 1648 a v severním křídle raně rokokový Radní sál z roku 1746; renesanční portál na jižní straně pochází z měšťanského domu zbouraného v roce 1926;{{Citace elektronické monografie [150] => | titul = Najpiękniejszy renesansowy ratusz w Polsce [151] => | url = http://www.polskaniezwykla.pl/web/place/7610,brzeg-najpiekniejszy-renesansowy-ratusz-w-polsce.html [152] => | vydavatel = PolskaNiezwykla.pl [153] => | datum_přístupu = 2021-09-06 [154] => | jazyk = pl [155] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210711044556/http://www.polskaniezwykla.pl/web/place/7610,brzeg-najpiekniejszy-renesansowy-ratusz-w-polsce.html [156] => | datum archivace = 2021-07-11 [157] => | nedostupné = ano [158] => }} [159] => * '''„Piastovské gymnázium”''' (''Gimnazjum Piastowskie'') – historická školní budova postavená podle návrhu Jakoba Parra v letech 1564–1569 pro ''Gimnasium Illustre Bregense'', jež patřilo v 16. a 17. století mezi nejvýznamnější střední školy humanitního zaměření ve Slezsku; současná podoba je výsledkem pozdějších přestaveb, zejména v 19. století, kdy byla sídlem reálky, a v 60. letech 20. století během obnovy po poškození za druhé světové války;{{Citace elektronické monografie [160] => | příjmení1 = Pyzowski [161] => | jméno1 = Marek [162] => | titul = Dlaczego w Brzegu powstało Gimnazjum Piastowskie [163] => | url = https://glospowiatu24.pl/dlaczego-w-brzegu-powstalo-gimnazjum-piastowskie/index.html [164] => | vydavatel = Głos Powiatu 24 – Informator powiatu brzeskiego [165] => | datum_přístupu = 2021-09-06 [166] => | jazyk = pl [167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210906004449/https://glospowiatu24.pl/dlaczego-w-brzegu-powstalo-gimnazjum-piastowskie/index.html [168] => | datum archivace = 2021-09-06 [169] => | nedostupné = ano [170] => }} [171] => * '''Oderská brána''' – renesanční městská brána navržena Bernardem a Peterem Niuronem v roce 1595; původně vedla k padacímu mostu přes Odru; v roce 1895 byla v souvislosti s likvidací pozůstatků bastionového opevnění přesunuta z původního místa do nově vzniklého Peppelova parku (dnes ''Park Nadodrzański'').{{Citace elektronické monografie [172] => | titul = Pocztówki odkurzone, cz. 14 [173] => | url = http://www.fajnybrzeg.pl/pocztowki-odkurzone-cz-14/ [174] => | vydavatel = FajnyBrzeg.pl [175] => | datum_vydání = 2015-06-16 [176] => | datum_přístupu = 2021-09-06 [177] => | jazyk = pl [178] => }} [179] => * '''Židovský hřbitov''' založený v roce 1801 a '''bývalá synagoga''' v ulici Długa přestavěná v roce 1940 na obytný dům; [180] => [181] => == Doprava == [182] => [[Soubor:Dworzec_w_Brzegu,front._sienio.JPG|thumb|Vlakové nádraží]] [183] => Břeh leží na železniční magistrále [[Katovice]]/[[Bohumín]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]], historické [[Hornoslezská dráha|Hornoslezské dráze]], která je nyní součástí III. panevropského koridoru. Od ní odbočuje trať regionálního významu do [[Nysa|Nisy]]. Trať do [[Střelín]]a je v současnosti v provozu pouze pro nákladní dopravu v úseku Břeh – [[Małujowice]]. Ve stanici ''Brzeg'' zastavují vlaky všech kategorií, včetně mezinárodních spojů do [[Berlín]]a, [[Vídeň|Vídně]] a [[Lvov]]a. Z polských měst měl Břeh v jízdním řádu 2020/2021 přímé spojení mj. se [[Štětín]]em, [[Gdaňsk]]em, [[Přemyšl]]í, [[Bělostok]]em, [[Lublin]]em či [[Varšava|Varšavou]]. [184] => [185] => Městem prochází národní silnice (''droga krajowa'') č. 94 neboli „stará silnice” Opolí – Vratislav a také národní silnice č. 39 spojující jižní část Dolního Slezska ([[okres Dzierżoniów]]) s [[Velkopolské vojvodství|velkopolským]] městem [[Kępno]]. [[Dálnice A4 (Polsko)|Dálnice A4]] vede zhruba 12 km jižně od města, v obci Młodoszowice se nachází dálniční křižovatka ''Brzeg''. [186] => [187] => Dopravní podnik ''PKS Brzeg'' provozuje osm městských linek, jakož i příměstskou a regionální autobusovou dopravu. [188] => [189] => Do roku 1993 existovalo v blízkosti města vojenské letiště ''Brzeg-Skarbimierz'' využívané sovětskými jednotkami. Jeho areál je v současnosti transformován na průmyslový park. [190] => [191] => == Slavní rodáci == [192] => * [[Kamil Bednarek]] (* 1991), zpěvák [[reggae]] [193] => * [[Carl Friedländer]] (1847–1887), patolog a mikrobiolog, objevil bakterii ''[[Klebsiella pneumoniae]]'' způsobující zápal plic [194] => * [[Alfred Kurella]] (1895–1975), spisovatel a překladatel, kulturní funkcionář v [[Německá demokratická republika|NDR]] [195] => * [[Friedrich von Logau]] (1605–1655), básník období baroka (narodil se na statku [[Brochocin|Brockuth/Brochocin]] v Břežském knížectví a působil na břežském hradě) [196] => * [[Kurt Masur]] (1927–2015), dirigent [197] => * [[Oskar Moll]] (1875–1947), malíř a grafik, představitel [[fauvismus|fauvismu]] [198] => * [[Max Obal]] (1881–1949), herec, zpěvák a filmový režisér [199] => * [[Jacek Protasiewicz]] (* 1967), politik, místopředseda [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] v letech 2012–2014 [200] => * [[Friedrich Slotty]] (1881–1963), [[Indoevropeistika|indogermanistik]], vysokoškolský profesor [201] => * [[Bartholomäus Stein]] (1477–1520), geograf a kronikář období humanismu, autor zeměpisných pojednání o Slezsku a Vratislavi [202] => * [[Otto Thorbeck]] (1912–1976), právník a interní soudce [[Schutzstaffel|SS]] [203] => [204] => == Partnerská města == [205] => * {{flagicon|Česko}} [[Beroun]], [[Česko]] [206] => * {{flagicon|Germany}} [[Goslar]], [[Německo]] [207] => * {{flagicon|France}} [[Bourg-en-Bresse]], [[Francie]] [208] => [209] => == Odkazy == [210] => === Reference === [211] => [212] => [213] => === Externí odkazy=== [214] => * {{Commonscat}} [215] => * '''[https://www.brzeg.pl/ Brzeg.pl] {{Wayback|url=https://www.brzeg.pl/ |date=20210813093854 }}''' – oficiální webové stránky městského úřadu [216] => * Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/brieg-brzeg ''Brieg/Brzeg''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) [217] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Brig Břeh] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [218] => * [https://fotopolska.eu/m51592,Brzeg.html Břeh] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [219] => * [https://brzeg.polska-org.pl/ Břeh] na portálu ''polska-org.pl'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy) [220] => [221] => {{Autoritní data}} [222] => {{Portály|Polsko|Slezsko|Geografie}} [223] => [224] => [[Kategorie:Slezská města]] [225] => [[Kategorie:Města v Opolském vojvodství]] [226] => [[Kategorie:Okres Brzeg]] [227] => [[Kategorie:Sídla na Odře v Polsku]] [] => )
good wiki

Brzeg

Břeh ( slezskoněmecky Brigg) je město v jihozápadním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu. Leží na Odře ve Slezské nížině a historicky patří k Dolnímu Slezsku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Opolské vojvodství','Vratislav (město)','Hornoslezská dráha','Katovice','Jiří II. Břežský','Małujowice','Vratislavské knížectví','Bohumín','Jiří Vilém Lehnický','Durynsko','Dolní Slezsko','Fridrich II. Lehnický'

Bohumín

Durynsko

Katovice