Array ( [0] => 15482955 [id] => 15482955 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Buňka [uri] => Buňka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Rhoeo Discolor epidermis.jpg|náhled|vpravo|[[Eukaryotická buňka|Eukaryotické]] [[Pokožka rostlin|pokožkové]] buňky rostliny ''[[Rheo discolor]]'' s obarveným obsahem [[vakuola|vakuol]]|upright=1.1]] [2] => [[Soubor:Celltypes.png|vpravo|náhled|Schéma [[Eukaryota|eukaryotické]] a [[Prokaryota|prokaryotické]] buňky (anglicky: ''Nucleus'' = jádro; ''Nucleolis'' = jadérko; ''Cell membrane'' = buněčná membrána; ''Flagellum'' = bičík).|upright=1.7]] [3] => [4] => '''Buňka''' ([[latina|lat]]. ''cellula'') je základní stavební a funkční jednotka těl živých [[organismus|organismů]], nikoliv však těch [[nebuněčné organismy|nebuněčných]], jako jsou [[virus|viry]], [[viroid]]y a [[virusoid]]y. Jsou obklopené [[buněčná membrána|membránou]] a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek ([[cytoplazma|cytoplazmu]]).{{citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | url=https://archive.org/details/essentialcellbio00albe | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}} Obvykle obsahují [[Genom|genetický materiál]] a jsou schopné se [[buněčné dělení|dělit]]. [5] => [6] => Zatímco některé organismy jsou pouze [[jednobuněčný organismus|jednobuněčné]] (např. [[bakterie]] či různí [[prvoci]]), jiné organismy jsou [[mnohobuněčnost|mnohobuněčné]] (např. [[živočichové]], [[vyšší rostliny]]). Stavba a funkce buněk mohou být velice rozmanité, buňky se liší [[druh]] od druhu, ale i v rámci mnohobuněčného těla. Základní dělení rozlišuje buňky [[prokaryotická buňka|prokaryotické]] (u [[bakterie|bakterií]] a [[archea|archeí]]) a [[eukaryotická buňka|eukaryotické]] (u [[eukaryota|eukaryot]]). Obvyklá velikost se pohybuje v rámci mikrometrů, například bakterie ''[[Escherichia coli|E. coli]]'' má na délku 2–3 mikrometry,{{citace elektronické monografie [7] => | příjmení2 = Krmenčík [8] => | jméno2 = Pavel [9] => | titul = Toxicon – Escherichia coli [10] => | url = http://www.biotox.cz/toxikon/bakterie/bakterieescherichia_coli.php [11] => | příjmení1 = Kysilka [12] => | jméno1 = Jiří [13] => }}{{Nedostupný zdroj}} typické buňky eukaryot jsou přibližně desetkrát větší než prokaryotické.{{citace elektronické monografie | url = http://biology.about.com/library/weekly/aa031600a.htm | titul = Journey into the Cell; Eukaryotic and Prokaryotic Cells | datum přístupu = 2009-01-02 | url archivu = https://web.archive.org/web/20090217030944/http://biology.about.com/library/weekly/aa031600a.htm | datum archivace = 2009-02-17 | nedostupné = ano }} Mimo to se však buňky vzájemně liší i tvarem. [14] => [15] => == Historie výzkumu == [16] => {{podrobně|Buněčná biologie}} [17] => Autorem pojmu buňka a prvním pozorovatelem buněk byl [[Robert Hooke]]. Podle [[Buněčná teorie|Buněčné teorie]], kterou v roce [[1838]] zavedli [[botanik]] [[Matthias Jacob Schleiden|Matthias Jakob Schleiden]] a [[Fyziologie|fyziolog]] [[Theodor Schwann]] a která je dodnes základním nosným pilířem [[Buněčná biologie|buněčné biologie]] a vlastně moderní [[biologie]] vůbec, je každý [[organismus]] z buněk přímo složen nebo na jiných buňkách existenčně závislý ([[virus|viry]]), žádná buňka [[buněčné dělení|nemůže vzniknout jinak]] než zase z buňky a mateřská buňka předává dceřiné buňce potřebnou [[dědičnost|děděnou]] [[Sekvence DNA|informaci]] k reprodukci sebe sama ke své funkci. [18] => [19] => == Evoluce buňky == [20] => {{podrobně|vznik života}} [21] => Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]] (buď [[DNA]], nebo podle teorie [[RNA svět]]a spíše ještě [[RNA]]) obklopeny [[fosfolipid]]ovou [[buněčná membrána|membránou]], jakou známe i dnes. Bylo prokázáno, že [[lipozom]]y, tedy kapénky [[Lipidy|lipidů]], jsou schopné se spontánně uspořádat do kulovitých struktur, z nichž se následně zřejmě vyvinuly buněčné organismy.{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797}}{{citace elektronické monografie| titul = On the Origin of Cells: From Molecules to the First Cell| vydavatel = Cellupedia| url = http://library.thinkquest.org/C004535/on_the_origin_of_cells.html| datum přístupu = 2009-04-26| url archivu = https://web.archive.org/web/20090515003916/http://library.thinkquest.org/C004535/on_the_origin_of_cells.html| datum archivace = 2009-05-15| nedostupné = ano}}{{Citace periodika [22] => | doi = 10.1098/rstb.2007.2066 [23] => | ročník = 362 [24] => | číslo = 1486 [25] => | strany = 1741–1750 [26] => | příjmení = Monnard [27] => | jméno = Pierre-Alain [28] => | spoluautoři = Andrej Luptak, David W Deamer [29] => | titul = Models of primitive cellular life: polymerases and templates in liposomes [30] => | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences [31] => | datum vydání = 2007-10-29 [32] => | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=2442390 [33] => }} Proces [[Přirozený výběr|přírodní selekce]] následně zajistil, aby převládly buňky schopné bezchybně [[replikace DNA|replikovat]] svůj [[Genom|genetický materiál]] (v tomto případě zřejmě již DNA, která je stabilnější než RNA), [[transkripce (DNA)|přepisovat]] DNA na RNA a následně podle RNA [[translace (biologie)|syntetizovat proteiny]]. Tyto jednoduché buňky se někdy označují jako [[progenot]]i. [34] => [35] => Dnes jsou známy tři hlavní typy buněk, podle nichž se také veškerý buněčný život dělí na tři tzv. [[doména (biologie)|domény]]: [[bakterie]] (Bacteria, Eubacteria), [[archea]] (Archaea, Archaebacteria) a [[eukaryota]] (Eukarya).{{Citace periodika | autor = Woese C, Kandler O, Wheelis M | titul = Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya. | url = http://www.pnas.org/cgi/reprint/87/12/4576 | periodikum = Proc Natl Acad Sci USA | ročník = 87 | číslo = 12 | strany = 4576–9 | rok = 1990 | pmid = 2112744 | doi = 10.1073/pnas.87.12.4576 }} {{Wayback|url=http://www.pnas.org/cgi/reprint/87/12/4576 |date=20080627233102 }} První dvě domény jsou při povrchním pohledu na buňku podobné a označují se společně jako [[prokaryotická buňka|prokaryotické]]. [[Eukaryotická buňka]], která je strukturně složitější, vznikla až následně z několika prokaryotických, a to zřejmě někdy v období mezi 1,8–1,3 miliardami lety v procesu tzv. [[eukaryogeneze]].{{citace periodika | jméno = Andrew H. | příjmení = Knoll | spoluautoři = Javaux, E. J., Hewitt, D., Cohen, P. | titul = Eukaryotic organisms in Proterozoic oceans | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Part B | rok =2006 | ročník =361 | číslo =1470 | strany=1023–1038 | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1578724 | doi = 10.1098/rstb.2006.1843 | pmid = 16754612 | jazyk=anglicky}} [36] => [37] => == Druhy buněk == [38] => {{podrobně|Srovnání tří domén života}} [39] => Rozlišujeme dva základní, různě vnitřně uspořádané a různě [[fylogeneze|fylogeneticky]] pokročilé typy buněk – [[Prokaryotická buňka|prokaryotické]] a [[eukaryotická buňka|eukaryotické]]. [40] => [41] => {| align="left" width="100%" class="wikitable" style="border:1px solid gray; border-collapse:collapse; clear: both;" [42] => ! [43] => !Prokaryotické buňky [44] => !Eukaryotické buňky [45] => |- [46] => !Podřazené [[taxon]]y [47] => |[[bakterie]], [[Archea|Archaea]] [48] => |[[prvoci]], [[houby]], [[rostliny]], [[živočichové]] [49] => |- [50] => !Obvyklá velikost [51] => |~ 1–10 [[mikrometr|µm]] [52] => |~ 10–100 [[mikrometr|µm]] [53] => |- [54] => !Typ [[buněčné jádro|jádra]] [55] => |pouze [[Nukleoid|nukleární region]] bez pravého jádra [56] => |jádro obklopené [[buněčná membrána|dvojitou membránou]] [57] => |- [58] => ![[DNA]] [59] => |obvykle cirkulární [60] => |dlouhé lineární molekuly složené s [[histon]]y v [[chromozom]]ech [61] => |- [62] => ![[Transkripce (DNA)|syntéza RNA]] [63] => |v [[cytoplazma|cytoplazmě]] [64] => |Syntéza RNA probíhá uvnitř jádra [65] => |- [66] => ![[Ribozom]]y [67] => |50S+30S [68] => |60S+40S [69] => |- [70] => ![[Organela|Organely a membránové struktury]] [71] => |velmi málo vnitřních struktur [72] => |strukturizovány a silně organizovány [[endomembránový systém|vnitřními membránami]] a [[cytoskelet]]em [73] => |- [74] => !Typ [[bičík]]u [75] => |[[bičík]] z [[flagelin]]u [76] => |bičík a [[řasinka|řasinky]] z [[tubulin]]u (jsou-li) [77] => |- [78] => ![[Mitochondrie]] [79] => |Bez mitochondrií v pravém slova smyslu [80] => |Obvykle mnoho (některé buňky mohou mít po jedné nebo jim i mitochondrie chybí) [81] => |- [82] => ![[Chloroplast]]y [83] => |Žádné [84] => |u [[řasy|řas]] a [[rostliny|rostlin]] [85] => |- [86] => !Organizace [87] => |obvykle samostatné buňky [88] => |[[jednobuněčný organismus|jednobuněčné]], [[Kolonie (biologie)|kolonie]], ale také vyspělé [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčné organismy]] se specializovanými buňkami [89] => |- [90] => ![[Buněčné dělení]] [91] => |Prosté dělení [92] => |[[Mitóza]] (někdy [[pučení]]) a [[meióza]] [93] => |} [94] => {{Clear}} [95] => [96] => === Prokaryotická buňka === [97] => [[Soubor:E. coli Bacteria (7316101966).jpg|vpravo|náhled|Typickou Prokaryotou jsou bakterie, jako např. na obrázku ''[[Escherichia coli]]''| upright=1.1]] [98] => {{viz též|prokaryotická buňka}} [99] => Prokaryota, z řeckého ''pro'' (před) a ''karyo'' (jádro), je označení pro [[evoluce|evolučně]] velmi staré organismy, pravděpodobně nejstarší buněčné organismy vůbec. Do prokaryot jsou řazeny domény [[bakterie]] a [[archea]]. Jsou zpravidla jednobuněčné, ale mohou tvořit [[kolonie (biologie)|kolonie]] s tendencí k [[mnohobuněčnost]]i. Zajímavostí je to, že například [[sinice]] mohou obsahovat [[heterocyt]]y, což jsou do jisté míry specializované buňky. Prokaryotická buňka je však přesto podstatně jednodušší a menší než buňka [[eukaryota|eukaryot]]. [100] => [101] => * je obvykle [[Ploidie|haploidní]], vlákno [[DNA]] není zpravidla [[Buněčná membrána|membránou]] odděleno od [[cytoplazma|cytoplazmy]] [102] => * s výjimkou jednoduchých váčků nemá [[endomembránový systém|vnitřní systém membrán]] členící buňku [103] => * má prokaryotický typ [[ribozom]]ů (70[[Svedberg|S]]) [104] => * má-li [[bičík]], tak prokaryotického (bakteriálního) typu [105] => [106] => === Eukaryotická buňka === [107] => {{viz též|eukaryotická buňka}} [108] => [[Soubor:Plant cell structure cs.svg|náhled|Schéma rostlinné buňky| upright=1.8]] [109] => [[Soubor:Animal cell structure cs.svg|náhled|Schéma živočišné buňky| upright=1.8]] [110] => Eukaryotickou buňku mají veškeré [[organismus|organismy]] náležející do domény či nadříše [[Eukaryota]], tedy veškeří [[prvoci]], [[živočichové]], [[rostliny]] a [[houby]]. Nicméně jejich buňky se mezi sebou navzájem ještě dále liší. Eukaryotické buňky jsou oproti prokaryotickým buňkám evolučně vyspělejší, jejich složitější vnitřní strukturace jim umožňuje stavbu a výživu výrazně větších buněk a je také předpokladem pro výraznější mezibuněčnou spolupráci potřebnou u [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčných organismů]]. Vyznačují se těmito strukturami: [111] => [112] => * Pravé [[Buněčné jádro|jádro]] (''karyon'') je vždy přítomné. Je ohraničeno dvojitou [[Buněčná membrána|membránou]] a uvnitř je uchovávána [[Sekvence DNA|genetická informace]] ve formě [[DNA]]. [113] => * Eukaryotická buňka je obvykle výrazně větší než buňka prokaryotická [114] => * [[Endoplazmatické retikulum]], [[Golgiho aparát]] (GA), [[vakuola|vakuoly]] a ostatní endozomální struktury, vytváří obvykle [[Endomembránový systém|vnitřní systém membrán]], kterým je buňka dále členěna a umožňuje jí lepší organizaci složitějších životních pochodů. [115] => * [[Semiautonomní organela|Semiautonomní organely]] jsou [[Organela|organely]], které zřejmě vznikly [[symbióza|symbiotickou]] fúzí s původní buňkou, proto jsou odděleny od okolní cytoplazmy dvěma [[Buněčná membrána|membránami]]. Udílí jí nové schopnosti, které jsou pak nezbytné pro život vícebuněčných organismů. [[Mitochondrie]] jsou přítomny ve většině eukaryotických buněk a dávají jim schopnost získávat [[Chemická energie|energii]] [[buněčné dýchání|dýcháním]], [[plastid]]y se vyskytují jen u některých eukaryot (např. u rostlin) a některé jejich typy (jmenovitě [[chloroplast]]y) umožňují rostlinám [[fotosyntéza|fotosyntézu]]. [116] => * [[Cytoskelet]] tvořený [[aktin]]ovými [[Mikrofilamentum|mikrofilamenty]] (mikrovlákny) a [[mikrotubulus|mikrotubuly]] udržuje její tvar a tvoří „kolejnice“ pro cílený pohyb čehokoliv uvnitř buněk. [117] => * Má-li [[bičík]]y nebo [[Řasinka|brvy]], pak jsou eukaryotického typu [118] => * Má eukaryotický typ [[ribozom]]ů (80[[Svedberg|S]]) [119] => [120] => [[Rostliny]] i [[živočichové]] mají eukaryotickou buňku, ale mezi buňkou rostlinnou a živočišnou existují značné rozdíly. Živočišným buňkám chybí [[Celulóza|celulózní]] [[buněčná stěna]] a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 [[mikrometr]]ů. Mívají zpravidla jen jedno [[buněčné jádro|jádro]], ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují [[Jaderný dualismus|makronukleus]] a [[Jaderný dualismus|mikronukleus]]). Buňky, které odbourávají [[kostní tkáň]] (takzvané [[osteoklast]]y) mají až 100 jader. V živočišných tkáních známe i mnohojaderné útvary, které vznikají buď dělením jádra, přičemž se nedělí [[cytoplazma]] ([[plazmodium]]) nebo splynutím více buněk v jediný útvar ([[syncytium]], např. [[srdeční tkáň]]). Na druhou stranu [[Červená krvinka|červené krvinky]] člověka jsou zcela bezjaderné. Jádro je většinou uloženo přibližně v centru buňky. Výjimky tvoří pouze buňky, v nichž se hromadí rezervní látky, u nichž jsou organely obvykle u kraje. [121] => [122] => == Buněčná fyziologie == [123] => === Osmotické jevy === [124] => [[Soubor:Osmotic pressure on blood cells diagram.svg|náhled|vpravo|Vliv různých roztoků na červenou krvinku|upright=1.3]] [125] => Při [[Osmotický tlak|osmóze]] dochází k vyrovnávání koncentrací dvou [[roztok]]ů o nestejné koncentraci přes [[Polopropustná membrána|polopropustnou membránu]]. Prostupují pouze molekuly vody směrem do místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek. Pokud se buňka nachází v prostředí [[Tonicita|izotonickém]], nedochází ke změnám, protože koncentrace látek v prostředí je stejná jako koncentrace v buňce. V prostředí [[Tonicita|hypotonickém]] je koncentrace látek v prostředí nižší než koncentrace látek v buňce a voda proniká přes membránu do buňky. Rostlinná buňka takovému osmotickému tlaku velmi dobře odolává díky přítomnosti [[buněčná stěna|buněčné stěny]], živočišná buňka však záhy praskne. Tento jev se nazývá [[plazmoptýza]] (osmotická [[lýza]] buňky). [126] => Pokud je koncentrace látek v prostředí vyšší než koncentrace látek v buňce (prostředí hypertonické), dochází k odnímání vody z buňky. Živočišná buňka se svrašťuje, což je tzv. [[Plazmorhiza|plazmorýza]]. V rostlinné buňce dojde k oddělení [[protoplast]]u od buněčné stěny. Jev se nazývá [[plazmolýza]]. Po umístění buňky do roztoku izonického dojde k zpětnému procesu nazývaném [[deplazmolýza]]. [127] => [128] => === Buněčný cyklus === [129] => {{podrobně|buněčný cyklus|buněčné dělení}} [130] => Buňky nejsou věčné a je nutné, aby se v zájmu zachování druhu obnovovaly. Prochází přitom více či méně složitým [[buněčný cyklus|buněčným cyklem]]. Zejména u prokaryot se střídá fáze růstu a fáze dělení velice rychle a protože obvykle platí, že se při dělení z jedné buňky mateřské stávají dvě dceřiné, při [[Doba zdvojení|generační době]] 15–30 minut může z jedné buňky teoreticky za 24 hodin vzniknout 4722 [[trilión]]ů buněk.{{citace monografie | příjmení = Kůdela | jméno = Václav | příjmení2 = Novacky | jméno2 = Anton | příjmení3 = Fucikovsky | jméno3 = Leopold |titul = Rostlinolékařská bakteriologie | rok = 2002 | vydavatel = Academia | strany = 346}} Prokaryotické organismy se dělí tzv. [[binární dělení|binárně]], zato u eukaryotických se vyvinulo [[mitóza|mitotické]] a [[meióza|meiotické]] dělení. Mitóza slouží k dělení vegetativních buněk na dvě, meióza (redukční dělení) slouží k vytváření [[pohlavní buňka|pohlavních buněk]] u [[pohlavní rozmnožování|pohlavně se rozmnožujících]] organismů.{{#tag:ref|V učebnicích se mimo mitózu a meiózu objevuje ještě třetí pojem, [[amitóza]], která je popisována jako přímé rozdělení buňky prostým rozpadem jádra na dvě části (např. u některých [[nádorová buňka|nádorových buněk]]).{{citace elektronické monografie| autor = Zicha, Ondřej| titul = Biolib - amitóza, slovníková definice| url = http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id173/}}|group="pozn"}} [131] => [132] => === Buněčný metabolismus === [133] => V buňkách probíhá velké množství chemických reakcí, díky nimž dochází k přeměnám látek, tedy [[metabolismus|metabolismu]]. Skladné procesy se označují jako [[anabolismus|anabolické]], rozkladné jsou tzv. [[katabolismus|katabolické]]. Obvykle jsou metabolické dráhy řízeny [[enzym]]aticky, tzn. pomocí látek, které [[katalyzátor|katalyzují]] tyto reakce. [134] => [135] => Základním skladným procesem je [[fotosyntéza]], probíhající u [[fototrofie|foto]][[autotrofie|autotrofních]] organismů, jako jsou [[sinice]], [[rostliny]] a [[řasy]]. V světelné fázi fotosyntézy dochází za pomoci [[sluneční energie]] k výrobě [[Nikotinamidadenindinukleotidfosfát|NADPH]] a [[adenosintrifosfát|ATP]], v temnostní fázi jsou za pomoci těchto látek vyráběny z [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody [[sacharidy]]. Naopak základním rozkladným procesem je [[buněčné dýchání]] (respirace), při níž se rozkládají energeticky bohaté organické látky za vzniku ATP (a uvolňuje se oxid uhličitý). [136] => [137] => Spotřeba energie je úměrná objemu buňky.{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Biologists report method to calculate lifetime energy requirements of cells, genes [139] => | periodikum = phys.org [140] => | datum_vydání = 2015-11-19 [141] => | url = https://phys.org/news/2015-11-biologists-method-lifetime-energy-requirements.html [142] => | datum_přístupu = 2022-02-07 [143] => | jazyk = anglicky [144] => }} [145] => [146] => === DNA a vznik proteinů === [147] => {{podrobně|centrální dogma molekulární biologie}} [148] => V buňkách dochází ke třem základním krokům: [149] => * [[replikace DNA|Replikace]] – pro přenos informace do další generace je nutné před každým [[buněčné dělení|buněčným dělením]] zdvojnásobit množství [[Sekvence DNA|genetické informace]] v buňce. Při replikaci se vytváří vlákno komplementární k původnímu. Výsledkem jsou dvě identické [[dvoušroubovice]] DNA. [150] => * [[Transkripce (DNA)|Transkripce]] – Jde o sestavení molekuly [[RNA]] podle záznamu v [[DNA]], zejména pak [[mRNA]], která slouží jako vzor v dalším kroku. [151] => * [[Translace (biologie)]] – na [[ribozom]]ech se překládá pořadí [[Nukleová kyselina|nukleových kyselin]] na mRNA do primární struktury proteinů připojováním aminokyselinových zbytků. Překlad probíhá podle [[genetický kód|genetického kódu]]. [152] => [153] => == Odkazy == [154] => [155] => === Poznámky === [156] => [157] => [158] => === Reference === [159] => [160] => [161] => === Související články === [162] => * [[Buněčná biologie]] [163] => * [[Seznam buněčných typů v lidském těle]] [164] => * [[Biotechnologie]] ([[Šlechtění rostlin|Rostlinné biotechnologie]] – rostlinné explantáty) [165] => * [[Čistá kultura (biologie)|Čistá kultura]] ([[Živná půda]] – [[Buněčná linie]]) [166] => * [[Tkáň]] [167] => * [[Rostlinné pletivo|Pletivo]] [168] => * [[Cytogenetika]] [169] => * [[Mikrobiologie]] [170] => [171] => === Externí odkazy === [172] => * {{commonscat}} [173] => * {{Wikicitáty|téma=Buňka}} [174] => * {{Wikislovník|heslo=buňka}} [175] => * [http://aimediaserver.com/studiodaily/videoplayer/?src=harvard/harvard.swf&width=640&height=520 The Inner Life of a Cell, slavná animace zobrazující děje v buňce na molekulární úrovni] [176] => * [http://cytgen.com/ Cytology and Genetics] [177] => * [http://www.biomach.cz/biologie-bunky/bunka/ Buňka – obecné schéma] {{Wayback|url=http://www.biomach.cz/biologie-bunky/bunka/ |date=20111014004629 }} [178] => [179] => === Literatura === [180] => RUDAJEV, Vladimír. ''Příběh buňky. Od molekul ke vzniku života a prvním organismům''. Academia: Praha, 2022. ISBN 978-80-200-3238-6 [181] => [182] => {{Autoritní data}} [183] => [184] => [[Kategorie:Buněčná biologie| Buňka]] [] => )
good wiki

Buňka

upright=1. 1 upright=1.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'DNA','bakterie','živočichové','cytoplazma','bičík','rostliny','eukaryota','Sekvence DNA','mikrometr','buněčné dělení','ribozom','archea'

Archea

Bakterie

Bičík

Cytoplazma

DNA

Eukaryota

Mikrometr

Mikrometr je přesný měřicí nástroj používaný pro měření délek a vzdáleností na malých rozměrech.

Ribozom

Ribozom je malá částice v buňkách organismů odpovědná za syntézu proteinů.

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.