Array ( [0] => 14669238 [id] => 14669238 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Buňoro-Kitara [uri] => Buňoro-Kitara [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | obrázek = [2] => | mapa = Bunyoro (map).png [3] => | popisek mapy = Království Buňoro-Kitara a jeho distrikty [4] => | součást státu = {{Vlajka a název|Uganda}} [5] => }} [6] => '''Buňoro-Kitara''' či '''Buňoro''' ([[angličtina|anglicky]] ''Bunyoro-Kitara'' či ''Bunyoro'') je nejstarší a jedno z pěti tradičních království na západě [[Uganda|Ugandy]]. Kdysi jedno z nejmocnějších království, které má dnes spíše jen obřadní funkci bez reálné [[autonomie]]. Jeho hlavním městem je [[Hoima]]. Království se rozkládá na ploše o rozloze 21 376 km², jehož třetinu území tvoří vodní plochy. Je to řídce osídlená oblast s počtem obyvatel okolo 1 232 422 v roce 2002. V současnosti zahrnuje ugandské distrikty [[Hoima (distrikt)|Hoima]], [[Kibale (distrikt)|Kibale]] a [[Masindi (distrikt)|Masindi]]. Hlavou království je král ([[Omukama]]) Solomon Gafabusa Iguru I. [7] => [8] => == Historie == [9] => Říše Kitara byla založena na začátku [[15. století]]. Zakladateli Kitary byl rod Abatembuzi, který zde po nějakou dobu vládl. Tato říše byla mocná a velká. Pak se ale rozpadla a v průběhu [[16. století]] vzniklo království Buňoro-Kitara. Patřilo mezi největší a nejmocnější království v regionu. Významnou roli hrála výhodná poloha Velkých jezer a přírodní bohatství. Důležité bylo hutnictví. Moc Buňora srazily vnitřní rozpory. Roku [[1830]] se od Buňora oddělilo [[Tóro (království)|Tóro]] a z Buňora se stalo malé království, které však stále ovládalo lukrativní obchodní cesty. Sousední [[Buganda]] mocně posilovala a Buňoro se cítilo ohroženo. Na konci [[19. století]] vpadla do Buňora vojska Británie, ale Buňoro, jemuž tehdy vládl král Kabalega mocně vzdorovalo díky svojí dobře vycvičené armádě Abarusuuru. I přesto se však [[30. červen|30. června]] [[1896]] stalo Buňoro britským [[protektorát]]em. Téhož roku Buganda ovládla dosud buňorský okres [[Kooki]]. Jako výraz vděčnosti Bugandě za vojenskou pomoc při porážce Buňora [[Spojené království|britští]] [[kolonialismus|kolonialisté]] předali Bugandě některá okrajová buňorská území (moderní distrikt Kibale). Nakonec byl dne [[9. duben|9. dubna]] [[1899]] další král Karukara Kitahimbwa zajat a poslán do vyhnanství na Seychely.http://www.worldstatesmen.org/Uganda.html#Bunyoro-Kitara To Buňoro značně oslabilo a podlehlo koloniálnímu tlaku. [[Spojené království|Britští]] [[kolonialismus|kolonialisté]] pak podepsali [[10. březen|10. března]] [[1900]] s Bugandou [[Dohoda s Bugandou z roku 1900|dohodu]] dle níž mimo jiné Buganda získala další buňorská území. Následně se [[1. duben|1. dubna]] [[1905]] Buňoro stalo součástí kolonie Ugandy v jehož rámci mělo určitou [[autonomie|autonomii]]. Během koloniální nadvlády mnoho obyvatel Buňora zemřelo a řada dalších emigrovala do zahraničí, kde žila ve špatných podmínkách. Lidé ztráceli svoji kulturní identitu. Britové stavěli v Buňoru pevnosti, do kterých posílali [[Núbie|núbijské]] vojáky. Baňorové se báli mluvit rodným jazykem. Došlo to tak daleko, že se vojáci z Buňora během [[První světová válka|1.]] a [[Druhá světová válka|2. světové války]] zapisovali jako občané Bugandy a ne Buňora. Po osamostatnění Ugandy mělo království Buňoro-Kitara v jejím rámci na základě tehdejší ugandské ústavy v letech [[1962]]-[[1967]] omezenou autonomii. V této době byly komplikovány (a dodnes jsou) vztahy s Bugandou kvůli kauze „ztracených okresů“. Ta se dotýká celých současné ugandské distrikty [[Kayunga (distrikt)|Kayunga]], [[Kiboga (distrikt)|Kiboga]], [[Luwero (distrikt)|Luwero]], [[Mubende (distrikt)|Mubende]], [[Nakaseke (distrikt)|Nakaseke]], [[Nakasongola (distrikt)|Nakasongola]], většiny území distriktu [[Mityana (distrikt)|Mityana]] a původně i distriktu Kibale, který byl Buňoru na základě [[referendum|referenda]] k [[1. leden|1. lednu]] [[1965]] navrácen{{Citace monografie| příjmení = Pecka [10] => | jméno = Jiří [11] => | odkaz na autora = [12] => | titul = Uganda [13] => | vydavatel = Nakladatelství politické literatury [14] => | místo = Praha [15] => | rok = 1966 [16] => | isbn = [17] => | kapitola = Poválečný vnitropolitický vývoj [18] => | strany = 60 [19] => | jazyk = čeština [20] => }}. [21] => [[8. září]] [[1967]] bylo království Ugandou zrušeno, ale [[24. červen|24. června]] [[1993]] bylo obnoveno.{{Citace elektronické monografie [22] => | příjmení = CAHOON [23] => | jméno = Ben [24] => | odkaz na autora = [25] => | titul = ''Uganda'' [26] => | url = http://www.worldstatesmen.org/Uganda.html#Bunyoro-Kitara [27] => | datum vydání = 2000 [28] => | datum aktualizace = [29] => | datum přístupu = 10.4.2010 [30] => | vydavatel = [31] => | místo = [32] => | jazyk = angličtina [33] => }} [34] => [35] => == Vláda == [36] => V království vládne král (Omukama) a jeho pozice byla dědičná. Králi pomáhá rada poradců známá jako Bajwara Nkondo, kabinet s 21 ministry a Orukurato (parlament) plus jeho osobní tajemníci. Vládly zde dynastie Batembuzi, Bachwezi, v současnosti vládne dynastie Babiito. Současný panovník Solomon Gafabusa Iguru I. je kulturní vůdce bez administrativní a politické moci. Král byl také velitelem ozbrojených sil a každý provinční vůdce byl velitelem vojenského oddělení v jeho provincii. [37] => [38] => '''Přehled králů a ministerských předsedů vládnoucích v Bunyoru:''' [39] => {| class="wikitable" [40] => ! doba vlády [41] => ! králové (Omukama) [42] => |- [43] => |....-.... [44] => |Kyebambe I Omuzikiya [45] => |- [46] => |....-.... [47] => |Winyi III Ruguruka [48] => |- [49] => |....-.... [50] => |Nyaika I [51] => |- [52] => |....-.... [53] => |Kyebambe II Bikaju [54] => |- [55] => |1710 - 1731 [56] => |Olimi III Isamna [57] => |- [58] => |1731 - 1782 [59] => |Duhaga I CWA Mujwiga [60] => |- [61] => |1782 - 1786 [62] => |Olimi IV Kasoma [63] => |- [64] => |1786 - 1835 [65] => |Kyebambe III Nyamutukura [66] => |- [67] => |1835 - 1848 [68] => |Nyabongo II Mugenyi [69] => |- [70] => |1848 - 1852 [71] => |Olimi V Rwakabale [72] => |- [73] => |1852 - 1869 [74] => |Kyebambe IV Kamurasi [75] => |- [76] => |1869 [77] => |Tibulihwa -Regent [78] => |- [79] => |1869 - 1873 [80] => |CWA II Kabalega [81] => |- [82] => |1869 - 1873 [83] => |Kabigumire (v povstání) [84] => |- [85] => |1873 [86] => |Olimi VI Kabugungu [87] => |- [88] => |3. dubna 1898 - 17. září 1902 [89] => |Karukara Kitahimbwa [90] => |- [91] => |Od února 1899 [92] => |Yosiya William Karukara Kitahimbwa [93] => |- [94] => |17. září 1902 - 30. března 1924 [95] => |Andereya Bisereko Duhaga II (exil 1899–1900) [96] => |- [97] => |12. duben 1924 - 8. září 1967 [98] => |Tito Gafabusa Kabalega Winyi IV [99] => |- [100] => |8. září 1967 - 11. června 1994 [101] => |království neexistovalo [102] => |- [103] => |11. června 1994 - [104] => |[[Solomon Gafabusa Iguru I]] [105] => |} [106] => [107] => {| class="wikitable" [108] => ! doba vlády [109] => ! ministerší předsedové (Katikoro) [110] => |- [111] => |1898 - 1912 [112] => |Paulo Byabacwezi [113] => |- [114] => |1912 - 1917 [115] => |??? [116] => |- [117] => |1917 - 1939 [118] => |Petero Bikunya [119] => |- [120] => |1939 - 1947 [121] => |Petero Nyangabyaki [122] => |- [123] => |1947 - 1952 [124] => |Balamu Jaberi Mukasa [125] => |- [126] => |1952 - 1956 [127] => |Martin D. Mukidi [128] => |- [129] => |1956 - 1962 [130] => |Zakayo Kwebiha [131] => |- [132] => |1962 - 1967 [133] => |Metusera T. Katuramu [134] => |- [135] => |8. září 1967 - 11. června 1994 [136] => |??? [137] => |- [138] => |1994 - 6. února 1999 [139] => |Yoramu R. Barongo [140] => |- [141] => |6. únor 1999 - červen 2001 [142] => |Izrael Kamanyire Ndahura [143] => |- [144] => |Červen 2001 - leden 2002 [145] => |Leonard Kitaribara [146] => |- [147] => |Leden 2002 - 2. prosince 2006 [148] => |Erisa Kagoro Byenkya [149] => |- [150] => |2. prosince 2006 - 7. března 2009 [151] => |Aliba Kiiza [152] => |- [153] => |7. března 2009- [154] => |[[Yabeezi Kiiza]] [155] => |- [156] => |} [157] => [158] => [159] => == Zeměpis == [160] => Třetinu plochy království pokrývá voda. To je hlavně jedno z Velkých jezer Albertovo jezero. Oblast leží ve Východoafrické plošině. Velká část království je pokryta deštnými lesy Budongo, Kasongoire v okrese Masindi; Bugoma a Wambabya v okrese Hoima a Kassato v okrese Kibaale.{{Citace elektronické monografie [161] => | příjmení = [162] => | jméno = [163] => | odkaz na autora = jedstern@yahoo.com [164] => | titul = ''Bunyoro-Kitara kingdom profile'' [165] => | url = http://www.uconnect.org/bunyoro/index.html [166] => | datum vydání = [167] => | datum aktualizace = [168] => | datum přístupu = 10.4.2010 [169] => | vydavatel = [170] => | místo = [171] => | jazyk = angličtina [172] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091218070040/http://www.uconnect.org/bunyoro/index.html [173] => | datum archivace = 2009-12-18 [174] => | nedostupné = ano [175] => }} [176] => Dále jsou zde národní parky Murchision, Karuma a také ekoturistické centrum Biiro. V království je mnoho volně žijící zvěře. V národním parku Murchision je 43% biodiverzity. Územím protékají řeky Nkusi, Kalu a Victoria Nile. Mezi největší města patří Butiaba, Masindi, Hoima a Kibaale. [177] => [178] => '''Podnebí''' [179] => [180] => Převažuje zde tropické podnebí, které se v různých částech království liší. [181] => [182] => == Ekonomika == [183] => Království má nerostné bohatství v podobě ropy, drahokamů, turmalínu, rubínů, granátů, různých minerálů, titanu, cínu, zlata a železa. Velmi rozsáhlé je zemědělství tabáku, cukrové třtiny, čaje, kukuřice a rýže. Funguje také farmaření.{{Citace elektronické monografie [184] => | příjmení = [185] => | jméno = [186] => | odkaz na autora = jedstern@yahoo.com [187] => | titul = Bunyoro-Kitara kingdom profile [188] => | url = http://www.uconnect.org/bunyoro/index.html [189] => | datum vydání = [190] => | datum aktualizace = [191] => | datum přístupu = 10.4.2010 [192] => | vydavatel = [193] => | místo = [194] => | jazyk = angličtina [195] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091218070040/http://www.uconnect.org/bunyoro/index.html [196] => | datum archivace = 2009-12-18 [197] => | nedostupné = ano [198] => }} [199] => [200] => Kdysi bylo Buňoro centrem obchodu. Byl zde obchod se solí z jezera Katwe. Buňoro mělo také hodně dobré kovářství díky produkci železa, které přilákali další obchodníky. Hodně velký význam měl mlékárenský průmysl, kdy se nové farmy stavěly kolem hlavní silnice a přebytek se prodával.{{Citace monografie [201] => | příjmení = BAKER [202] => | jméno = Randall [203] => | odkaz na autora = [204] => | titul = ''Stages in the Development of a Dairy Industry in Bunyoro, Western Uganda'' [205] => | vydavatel = Blackwell Publishing on behalf of The Royal Geographical Society (with the [206] => Institute of British Geographers) [207] => | místo = [208] => | rok = 1971 [209] => | isbn = [210] => | kapitola = 53 [211] => | strany = 43–54 [212] => | jazyk = angličtina [213] => | url = http://www.jstor.org/stable/621657 [214] => }} [215] => [216] => == Obyvatelstvo == [217] => Království Buňoro má v současnosti asi 1 232 422 obyvatel (v roce 2002), za to v roce 1997 to bylo podle odhadů přibližně 800 000 obyvatel. Asi 3 % obyvatel žije v městských centrech. Lidé z Buňora-Kitary jsou známí jako Baňorové či Muňorové. Jejím rodným jazykem je Runyoro-Rutooro, náležející k [[Bantuské jazyky|bantuským jazykům]]. Původně Baňorové obývali Kongo. Míra [[gramotnost]]i je 46% u mužů a 55% u žen, což je na Africký kontinent velmi vysoké číslo. Vyskytuje se zde několik etnik z nichž nejpočetnějším jsou Baňorové, seskupení v klanech. Kdysi byly části království pojmenovávány podle názvu klanu, který tam žil. Například oblast Buyaga dle klanu Bayaga a oblast Buruli dle klanu Baruli.{{Citace elektronické monografie [218] => | příjmení = Bunyoro-Kitara Kingdom [219] => | jméno = [220] => | odkaz na autora = webmaster@bunyoro-kitara.com [221] => | titul = ''Clans'' [222] => | url = http://www.bunyoro-kitara.com/clans.html [223] => | datum vydání = [224] => | datum aktualizace = [225] => | datum přístupu = 10.4.2010 [226] => | vydavatel = [227] => | místo = [228] => | jazyk = angličtina [229] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090105190033/http://www.bunyoro-kitara.com/clans.html [230] => | datum archivace = 2009-01-05 [231] => | nedostupné = ano [232] => }} [233] => V království jsou tři hlavní náboženství: Protestantství, Katolictví a Islám. [234] => [235] => == Kultura == [236] => Buňoro-Kitara má bohatou vlastní kulturu. Kultura a zvyky jsou zakořeněny v klanech. Existuje zde mnoho klanů a proto byly vytvořeny instituce klanů Rukirabasaija Agutamba.{{Citace elektronické monografie [237] => | příjmení = SABIITI B. [238] => | jméno = Christopher [239] => | odkaz na autora = [240] => | titul = A paper presented to a federal constitutional seminar at pope paul memorial centre 9th to 10th May 1991 [241] => | url = http://www.federo.com/index.php?id=104 [242] => | datum vydání = [243] => | datum aktualizace = [244] => | datum přístupu = 10.4.2010 [245] => | vydavatel = [246] => | místo = [247] => | jazyk = angličtina [248] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100821070632/http://www.federo.com/index.php?id=104 [249] => | datum archivace = 2010-08-21 [250] => | nedostupné = ano [251] => }} [252] => Všechny oblasti umění, vědy, etiky závisí na těchto institucích klanů. [253] => [254] => Království má řadu kulturních zajímavostí: královské hrobky v Mparo, Katasiha Fort, palác Karuziika, horké prameny v Kibiro, africké vesnice, národní park Murchison Falls (s vzácnými druhy motýlů, opic a léčivých stromů). [255] => [256] => Jednotlivá etnika mají bohaté hudební tradice. Hudba je obecně rytmická a složitost rytmů se liší mezi etniky. [257] => [258] => Smrt je často přisuzována čarodějům a duchům. Nový měsíc slaví obřadem Empango. Každá vesnice má svého staršího, známý jako Mukuru w' Omugongo. V Bunyoro měli velmi kvalitní řemeslníky hlavně kováře. [259] => [260] => Runyege/Etongoro je v Buňoru obřadním tancem. Tance během námluv v klanech, kdy se vybírají partneři se nazývají Ebinyege. Stalo se že během námluv si více mužů vybralo jednu dívku. Pak přišel na řadu tanec a dívka si musela vybrat nejlepšího tanečníka s nejlepší fyzičkou. V této kultuře se věří, že nejlepší tanečník bude nejlepším i v manželství. [261] => [262] => V Buňoru mají lidé více jmen. Dávají si jméno (Ibara) a pak ještě pochvalné jméno (Empaako). Existuje celkem 11 empaako jmen{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.bunyoro-kitara.com/names.html |datum přístupu=2010-04-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090105190513/http://www.bunyoro-kitara.com/names.html |datum archivace=2009-01-05 |nedostupné=ano }}. Jsou to Abwooli, Adyeeri, Araali, Akiiki, Atwooki, Abbooki, Apuuli, Abbala, Acaali, Ateenyi a Amooti.{{Citace elektronické monografie [263] => | příjmení = [264] => | jméno = [265] => | odkaz na autora = webmaster@bunyoro-kitara.com [266] => | titul = ''Empaako'' [267] => | url = http://www.bunyoro-kitara.com/empaako.html [268] => | datum vydání = 2007 [269] => | datum aktualizace = [270] => | datum přístupu = 10.4.2010 [271] => | vydavatel = [272] => | místo = [273] => | jazyk = angličtina [274] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090105191815/http://www.bunyoro-kitara.com/empaako.html [275] => | datum archivace = 2009-01-05 [276] => | nedostupné = ano [277] => }} [278] => Empaako je také oslovení při pozdravu. Empaako je zvláštní slovo k vyjádření lásky a respektu. U nás se řekne „Dobrý den“ a Baňorové řeknou „Empaako“. Buňorští muslimové si ještě dávají islámská jména Muhamad, Ipimairi, Arajubu a Bulaimu. Dávají si jména podle toho jaká situace je v rodině či klanu. Například jméno Nyamayarwo znamená „maso pro smrt“. Obecně to znamenalo že rodiče jsou připraveni na nejhorší, neboť jim už předtím umřely děti.{{Citace elektronické monografie [279] => | příjmení = NDAGIRE [280] => | jméno = Sarah [281] => | odkaz na autora = [282] => | titul = ''History of Uganda'' [283] => | url = http://www.face-music.ch/inform/poeple_uganda_en.html [284] => | datum vydání = 1998 [285] => | datum aktualizace [286] => | datum přístupu = 10.4.2010 [287] => | vydavatel = [288] => | místo = [289] => | jazyk = angličtina [290] => }} [291] => Také existují speciální pojmenování pro dvojčata. [292] => [293] => == Zajímavosti == [294] => '''KRÁLOVSKÁ HYMNA''' [295] => [296] => '''refrén''' [297] => [298] => Kitara Kitara [299] => [300] => Tukugonza nyina itwe [301] => [302] => Nitwe abaana b'ihanga [303] => [304] => Abakutamu ekitiinisa [305] => [306] => '''sloky''' [307] => [308] => 1. Leero turakoraki [309] => [310] => Nitwijuka ekitiinisa [311] => [312] => Kyihanga Iyaitu Bunyoro [313] => [314] => 2. Emyenda ya Kitara [315] => [316] => Tukwatanize hamu [317] => [318] => Twesigege Omukama [319] => [320] => Nukwo twombeke Bunyoro [321] => [322] => 3. Mu njura mu ihunga [323] => [324] => Mu rubaale n'enkuba [325] => [326] => Omu businge n'obubi [327] => [328] => Katufere hali Bunyoro. [329] => {{Citace elektronické monografie [330] => | příjmení = [331] => | jméno = [332] => | odkaz na autora = webmaster@bunyoro-kitara.com [333] => | titul = Bunyoro-Kitara kingdom [334] => | url = http://www.bunyoro-kitara.com/anthem.html [335] => | datum vydání = [336] => | datum aktualizace = [337] => | datum přístupu = 10.4.2010 [338] => | vydavatel = [339] => | místo = [340] => | jazyk = angličtina [341] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090804011451/http://www.bunyoro-kitara.com/anthem.html [342] => | datum archivace = 2009-08-04 [343] => | nedostupné = ano [344] => }} [345] => [346] => == Odkazy == [347] => [348] => === Reference === [349] => [350] => [351] => === Externí odkazy === [352] => * {{commonscat}} [353] => * [https://www.youtube.com/watch?v=Um8hzD-UhzE&playnext=1&list=PLam5PbpCrk5hq6WEGKjD40GIQMxSn1xqj Video „Africká království - Buňoro a Buganda“ ''(anglicky)''] [354] => * [https://web.archive.org/web/20110128084013/http://bunyoro-kitara.com/ Bunyoro-Kitara Kingdom] [355] => * [http://www.uconnect.org/bunyoro/index.html Bunyoro-Kitara profil království] {{Wayback|url=http://www.uconnect.org/bunyoro/index.html |date=20091218070040 }} [356] => * [https://web.archive.org/web/20100821070632/http://www.federo.com/index.php?id=104 Bunyoro-Kitara Christopher B. Sabiiti] [357] => * [http://www.face-music.ch/inform/poeple_uganda_en.html History Uganda] [358] => * [http://www.worldstatesmen.org/Uganda.html#Bunyoro-Kitara Uganda] [359] => * [https://web.archive.org/web/20100115022521/http://www.ugandatravelguide.com/bunyoro-culture.html Banyoro] [360] => {{Autoritní data}} [361] => [362] => [[Kategorie:Ugandská tradiční království]] [] => )
good wiki

Buňoro-Kitara

Buňoro-Kitara či Buňoro (anglicky Bunyoro-Kitara či Bunyoro) je nejstarší a jedno z pěti tradičních království na západě Ugandy. Kdysi jedno z nejmocnějších království, které má dnes spíše jen obřadní funkci bez reálné autonomie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené království','kolonialismus','1967','autonomie','gramotnost','referendum','8. září','1965','Mubende (distrikt)','Nakasongola (distrikt)','Masindi (distrikt)','10. březen'

1965

1967

Autonomie

Gramotnost

Kolonialismus

Kolonialismus je historický a politický fenomén, který se týká expanze a kolonizace evropských mocností na území mimo Evropu, zejména během období 15.

Referendum