Array ( [0] => 15488954 [id] => 15488954 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Budišov [uri] => Budišov [3] => Budisov global.jpg [img] => Budisov global.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Budišov je malebné město ležící v malebném prostředí Moravskoslezského kraje, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií. S populací zhruba 1 500 obyvatel představuje Budišov útulné místo, kde se mísí tradice s moderním životem. Historie Budišova sahá až do středověku, kdy se město vyvinulo z historických osad a jeho život byl spojen s místním hospodářstvím a kulturním rozvojem. Město se může pyšnit krásnými památkami, které svědčí o jeho bohaté minulosti, jako například kostel svatého Mikuláše, který je významným symbolem místní komunity. Místní obyvatelé si zakládají na svých tradicích a sousedských vztazích, což vytváří přátelskou atmosféru a posiluje soudržnost komunity. V Budišově se pravidelně konají různé festivaly a akce, které oživují místní kulturu a podporují spolupráci mezi lidmi. Tradiční řemesla a místní podniky přispívají k ekonomické stabilitě města a jeho obyvatel, zatímco přírodní krásy, jako jsou okolní lesy a malebné krajiny, nabízejí možnosti pro rekreaci a sport. Tyto aspekty dělají z Budišova krásné místo pro život, práci i odpočinek. Budišov je skvělým příkladem, jak harmonicky spojit historii, tradice a moderní životní styl, a náleží k místům, kde lidé nacházejí klid a inspiraci v každodenním životě. [oai_cs_optimisticky] => Budišov je malebné město ležící v malebném prostředí Moravskoslezského kraje, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií. S populací zhruba 1 500 obyvatel představuje Budišov útulné místo, kde se mísí tradice s moderním životem. Historie Budišova sahá až do středověku, kdy se město vyvinulo z historických osad a jeho život byl spojen s místním hospodářstvím a kulturním rozvojem. Město se může pyšnit krásnými památkami, které svědčí o jeho bohaté minulosti, jako například kostel svatého Mikuláše, který je významným symbolem místní komunity. Místní obyvatelé si zakládají na svých tradicích a sousedských vztazích, což vytváří přátelskou atmosféru a posiluje soudržnost komunity. V Budišově se pravidelně konají různé festivaly a akce, které oživují místní kulturu a podporují spolupráci mezi lidmi. Tradiční řemesla a místní podniky přispívají k ekonomické stabilitě města a jeho obyvatel, zatímco přírodní krásy, jako jsou okolní lesy a malebné krajiny, nabízejí možnosti pro rekreaci a sport. Tyto aspekty dělají z Budišova krásné místo pro život, práci i odpočinek. Budišov je skvělým příkladem, jak harmonicky spojit historii, tradice a moderní životní styl, a náleží k místům, kde lidé nacházejí klid a inspiraci v každodenním životě. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Budišov nad Budišovkou]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Budišov [3] => | status = městys [4] => | obec s rozšířenou působností = [[Třebíč]] [5] => | pověřená obec = [[Třebíč]] [6] => | NUTS3 = CZ063 [7] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [8] => | okres = Třebíč [9] => | země = [[Morava]] [10] => | katastrální území = Budišov [11] => | PSČ = 675 03 [12] => | počet částí obce = 2 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | počet ZSJ = 4 [15] => | adresa = Obecní úřad Budišov
Budišov č. p. 306
675 03 Budišov [16] => | web = http://www.mestysbudisov.cz [17] => | e-mail = obec@mestysbudisov.cz [18] => | starosta = Petr Piňos [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }} [21] => '''Budišov''' ({{Vjazyce2|de|Budischau}}{{Citace monografie [22] => | příjmení = Bartoš [23] => | jméno = Josef [24] => | příjmení2 = Schulz [25] => | jméno2 = Jindřich [26] => | příjmení3 = Trapl [27] => | jméno3 = Miloš [28] => | titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960 [29] => | redaktoři = Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček [30] => | další = Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka [31] => | vydání = 1 [32] => | vydavatel = Profil [33] => | místo = Ostrava [34] => | rok = 1990 [35] => | počet stran = 321 [36] => | přílohy = 7 map [37] => | kapitola = Politický okres Třebíč [38] => | strany = 51 [39] => | svazek = XII [40] => | typ svazku = svazek [41] => | isbn = 80-7034-038-X [42] => }}) je [[městys]] v [[Okres Třebíč|okrese Třebíč]] v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží severovýchodně od města [[Třebíč]]e. Nadmořská výška obce je 480 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Součástí městyse jsou také osady [[Kundelov]] a [[Rejdůveň]] a samoty [[Větrný mlýn (Budišov)|Věterák]] a [[Holeje]]. [43] => [44] => {{Sousední obce}} [45] => [46] => == Geografie == [47] => Budišovem prochází ze západu na východ [[silnice II/390]] z [[Nárameč|Náramče]] do [[Kamenná (okres Třebíč)|Kamenné]], jižně z Budišova vychází silnice do [[Kojatín|Kojatína]], z té pak na východ vychází užitková silnice k rybníku [[Pyšelák]]. Severně z Budišova vychází silnice do [[Hodov|Hodova]], z té pak východně vede cesta k [[Větrný mlýn (Budišov)|Věteráku]]. Severně pak také vede silnice přes místní část [[Kundelov]] do [[Studnice (okres Třebíč)|Studnice]]. Jihovýchodně z okraje Budišova vede silnice do [[Pyšel|Pyšele]], na její odbočce pak leží místní část [[Mihoukovice]]. Ze severu na jih vede přes Kundelov a Budišov [[Cyklistická trasa 5206|cyklostezka 5206]], z Náramče přes Budišov do [[Oslava (Dolní Heřmanice)|Oslavy]] vede modrá turistická stezka. V Budišově se nachází [[Budišov (zastávka)|železniční zastávka Budišov]], ta je součástí [[Železniční trať Křižanov–Studenec|železniční trati Křižanov–Studenec]]. [48] => [49] => Území Budišova je poměrně rovinaté, velká část území obce je využívána zemědělsky. Zalesněná je jen část území kolem tratí Brdce, Za Žlebem a Žleb severně od zastavěné části území Budišova, pak je zalesněná i oblast mezi Kundelovem a [[Rejdůveň|Rejdůvní]] východně od zastavěné části území obce. Izolovaný les je také na samotném východním okraji území obce a u rybníka Pyšelák. Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází velký areál JZD. [50] => [51] => Východně od zastavěného území obce protéká nepojmenovaný potok, který vytéká z malého rybníka Rybníčky, ten se pak spojuje s několika dalšími potoky a vytéká na jihozápadním okraji území obce a teče dál směrem k Náramči, jedna z jeho větví tvoří část jižní hranice území obce. Na jihovýchodním okraji území obce se nachází velký rybník [[Pyšelák]], z něj pak vytéká potok, který je napájen z prameniště Slanáček a dál teče přes zastavěné území Budišova, který rozděluje na dvě části – na Rejdůveň a Budišov, následně teče severně přes rybníky Skalka a Motouz do Kundelovského rybníka, kde se vlévá do Kundelovského potoka. [[Kundelovský potok]] pramení u silnice směrem do [[Hodov|Hodova]], je napájen také z potoka který vytéká z rybníka Hastrmánek a následně tyto dvě zdrojnice se spojují a tečou východně přes Nový rybník do zastavěné části Kundelova, kde protéká přes [[Kundelovský rybník]] a nadále teče východně v hlubokém údolí pod [[Klementice|Klementicemi]] a následně se u Oslavy vlévá do [[Oslava|Oslavy]]. Západně od zámeckého parku [[Budišov (zámek)|budišovského zámku]] pramení nepojmenovaný potok, na jehož toku je kaskáda rybníků v zámeckém parku, jeden z nich je pojmenován Pivovárek, dále po toku jsou další rybníky, kdy se u Rejdůvně vlévá tento potok do dalšího nepojmenovaného potoka. [52] => [53] => Území Budišova je poměrně rovinaté, jeho nadmořská výška se pohybuje kolem 500 metrů nad mořem, na západním okraji se nachází kopec Na Brčích (533 metrů), blíže k zastavěnému území obce a k silnici se nachází hřeben malého vrchu nad tratí Pod Brčím, nahoře na tomto kopci jsou tři kříže. V polích severozápadně od zastavěného území obce se často objevují kameny nebo malé remízky. Na východním okraji území obce se nachází zalesněný Kněžský kopec (508 metrů), severně od zastavěného území obce se nachází zřícenina větrného mlýna [[Větrný mlýn (Budišov)|Věterák]] na mírném návrší. [54] => [55] => Západní a severní hranice území Budišova je tvořena [[Přírodní park Třebíčsko|Přírodním parkem Třebíčsko]], Budišov se však na jeho území nenachází. [56] => [57] => Zastavěná část území Budišova se nachází podél silnice II/390 a několika dalších ulicích, náves Budišova je blízko ke [[Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie|kostelu sv. Gotharda]], jižně od centrální části Budišova s obecním úřadem se nachází oddělená zástavba rodinných domů, ještě jižněji se nachází velký areál JZD. Další část Budišova je od této oddělena železniční tratí, v této části se nachází starší domy, základní škola a zámek se zámeckým parkem, dále na východ je potokem oddělená místní část [[Rejdůveň]] s několika rodinnými domy. Jižně od Rejdůvně je pak místní část a oddělená vesnice [[Mihoukovice]]. Severně od Budišova se u hranice území obce nachází vesnice a místní část [[Kundelov]]. Na jihozápadním okraji území se nachází statek Holeje a dále menší chatová oblast, další chatová oblast se nachází jižně a západně od rybníka [[Pyšelák]]. Severně od zámeckého parku se nachází návrší se zříceninou Věteráku a několika rodinnými domy.[[Mapy.cz]], Turistická mapa''.'' Praha: Seznam.cz, 15. 1. 2024 [58] => [59] => == Název == [60] => Obec byla dříve pojmenována ''Budischow'', ''Budischaw'', ''Budischau''.{{Citace kvalifikační práce|příjmení=Mezlíková|jméno=Pavla|instituce=Masarykova univerzita, Filozofická fakulta|odkaz na instituci=Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|titul=Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005|url=http://is.muni.cz/th/398830/ff_b/|typ práce=Bakalářská práce|vedoucí=Karel Maráz|odkaz na vedoucího={{UČO na článek|1476}}|místo=Brno|rok=2014|počet stran=105|strany=13|poznámka=|jazyk=|citace=2017-03-02}} [61] => [62] => == Historie == [63] => Z hlediska vhodnosti pro [[pravěk]]é osídlení leží Budišov v nevýhodné poloze, přesto zde bylo několik nálezů učiněno. Mezi tyto nálezy patří škrabadlo z pazourku objevené asi kilometr na jihovýchod nad potokem. Z doby [[neolit]]u se dochovalo několik předmětů kamenné industrie a broušené industrie. [[První písemná zmínka]] o Budišově pochází z roku [[1194]]. Budišov byl založen kolem 12. století pánem [[Budiš z Lomnice|Budišem z Lomnice]], [[kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie]] byl založen snad už ke konci 11. století. Po smrti posledního [[Páni z Lomnice|pána z Lomnice]] na budišovském panství v 15. století pak panství vlastnil Dobeš z Meziříčí. Mezi roky 1476 a 1561 pak ves patřila [[Páni z Noskova|pánům z Noskova]]. Budišov pak byl za jejich držení povýšen 14. září 1538 na [[Městys|městečko]]. V 16. století pak byla původní tvrz přebudována na zámek. Roku [[1864]] byla při rozšiřování hřbitova objevena kostra se zlatým pásem na čele. Později došlo k dalšímu podobnému nálezu. Spadají snad již do období [[Slované|slovanského]].{{Citace monografie [64] => | příjmení = Koštuřík [65] => | jméno = Pavel [66] => | odkaz na autora = [67] => | příjmení2 = Kovárník [68] => | jméno2 = Jaromír [69] => | odkaz na autora2 = [70] => | příjmení3 = Měřínský [71] => | jméno3 = Zdeněk [72] => | odkaz na autora3 = [73] => | příjmení4 = Oliva [74] => | jméno4 = Martin [75] => | odkaz na autora4 = [76] => | ilustrátoři = Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček [77] => | rok = 1986 [78] => | titul = Pravěk Třebíčska [79] => | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči [80] => | vydání = 1 [81] => | místo = Brno [82] => | počet stran = 282 [83] => | strany = 179–180 [84] => | poznámka = vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček [85] => }} [86] => [87] => Vesnice ''Dobrutoys'' měla být darována [[Třebíč (zámek)|třebíčskému klášteru]], tatáž je pak zmíněna i v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]]. Po roce 1240 pak Budišov patřil Budišovi z Budišova, následně pak Markvartovi z Budišova, Urbanovi z Budišova, Markvartovi z Budišova, Ješkovi z Budišova. Roku 1365 je zmíněn [[Budišovský mlýn]]. V roce 1400 byl Budišov obsazen vojsky krále [[Václav IV.|Václava IV.]] a v roce 1401 je poprvé zmíněna fara v Budišově. V té době obec vlastnil Budiš z Budišova, který se roku 1420 spojil s Dobešem Meziříčským, po něm pak v roce 1438 zdědil panství [[Beneš z Boskovice a Černé Hory]]. Ten pak v roce 1476 po mnoha soudních sporech o budišovský majetek prodal panství Petrovi Mrakešovi z Noskova a Lyčova. Na žádost Petra Mrakeše pak byl dne 14. září 1538 [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] povýšen Budišov na městečko. Jiří Mrakeš pak prodal panství roku 1560 Janu Martinkovskému z Rozseče a ten pak prodal roku 1572 panství [[Václav Berka z Dubé (1570–1608)|Václavovi Berkovi z Dubé a z Lipé a na Meziříčí]]. Berkovi z Dubé pak vlastnili Budišov až do roku 1645, kdy vdova po Matyáši Ferdinandovi Františkovi Berkovi odkázala Budišov Fridrichu Rudolfovi z Fürstenberka. Za jeho vlády se pak roku 1662 opravila škola v Budišově a byl pořízen druhý zvon pro budišovský kostel. [88] => [89] => V roce 1715 se pak Budišov dostal do rukou rodiny [[Paarové|Paarů]]. Kolem roku 1720 byl pak vztyčen sloup Nejsvětější trojice, v roce 1721 pak začala přestavba zámku a byla vytvořena otáčivá korouhev pro stavbu kostela. Roku 1722 pak byla postavena dřevěná jízdárna u zámku, vysochána socha [[Immaculata|Immaculaty]] na zámecké schody, dokončena stavba kostela sv. Gottharda, pořízeny sochy na bránu hřbitova, vybudován oltář do kostela. V roce 1723 pak byla dokončena přestavba kostela a před faru byla umístěna socha Panny Marie, do kostela pak byly umístěny socha Ježíška, do zámecké zahrady byla pořízena socha Atlanta a byly umístěny sochy na kostelní věž. O rok později pak byla vybudována dřevěná galerie nad vodním příkopem u zámku a byly dokončeny fresky v kostele. V několika dalších letech pak byly pořízeny další sochy, přestaven pivovar, opět přestaven kostel, postavena hlavní brána a osazena sochami andělů, byla pořízena socha sv. Václava na rozcestí a několik dalších soch. Roku 1744 pak z dědictví hraběnky Paarové byl založen za kostelem chorobinec. [90] => [91] => V roce 1768 se stal majitelem budišovského panství [[František Josef z Jungwirthu]], od nějž je roku 1774 zakoupil [[Osvícenství|osvícenec]] [[Joachym Stettenhofen]]. V roce 1798 pak fakticky vznikl [[Kundelov]], když bylo povoleno u Budišovského mlýna postavit první dům. Roku 1799 se pak objevil pro mlýn poprvé název [[Kundelov]]. Ve stejné době byly z příkazu majitele Stettenhofena založeny také [[Mihoukovice]]. V roce 1805 bylo v Budišově ubytováno francouzské vojsko, které obec poničilo. Od roku 1813 byli majiteli panství [[Barattové|pánové z Barattu]], v roce 1844 pak byl postaven tzv. [[Větrný mlýn (Budišov)|Věterák]] (větrný mlýn) nedaleko obce a v roce 1848, po reformě, se budišovské panství stalo součástí [[Jihlavský kraj|jihlavského kraje]] a v roce 1850 se stalo součástí okresu Třebíč. Téhož roku se 2. června udál v obci velký požár, kdy shořelo 30 domů, škola, fara a kostel. Škola i kostel byly postupně obnoveny a roku 1876 pak byla postavena i malá zvonička v [[Kundelov]]ě. V roce 1886 pak byla dokončena [[Železniční trať Křižanov–Studenec|železniční dráha mezi Studencem a Velkým Meziříčím]] (přes [[Budišov (železniční zastávka)|Budišov]]) a o rok později byla otevřena nová trojtřídní škola. V roce 1898 pak byla postavena kaplička a socha sv. Josefa v [[Mihoukovice|Mihoukovicích]] a roku 1900 pak byla rozšířena škola na čtyřtřídní. [92] => [93] => Na počátku roku 1914 bylo do armády odvedeno 73 záložníků z Budišova, v červnu roku 1915 pak byl rekvírován kostelní zvon a v srpnu 1917 pak byl odevzdnán i malý umíráček. Roku 1922 byla pak v obci postavena sokolovna, dne 15. srpna téhož roku pak byl odhalen pomník obětem [[První světová válka|1. sv. války]] od J. Herblíka, slavnostní řeč měl [[Jakub Deml]]. V roce 1924 pak byla v Budišově zřízena pokračovací živnostenská škola, ta pak byla v roce 1934 zrušena. V roce 1925 pak byla do sokolovny usazena pamětní deska zemřelým vojínům. V roce 1925 pak kundelovská zvonička získala nový zvon. Mezi lety 1925 a 1926 pak byla do obce zavedena elektřina, poprvé byly pouliční elektrické lampy rozsvíceny 29. ledna 1926. Roku 1928 pak byly vysvěceny nové zvony do kostelní věze, byly zasvěceny sv. Václavovi a sv. Lidmile. V roce 1929 pak byla v obci otevřena benzínová pumpa. Roku 1930 pak byla postavená nová kaplička v Mihoukovicích. V roce 1938 pak byla odhalena socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] (autorem je [[Jiří Marek (sochař)|Jiří Marek]] z [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]]). [94] => [95] => Roku 1940 pak byl do vesnice zaveden telefon a zřízena první třída měšťanské školy a také byl odstraněn pomník T. G. Masaryka a byl zazděn do hřbitovní zdi. Dne 1. dubna 1942 pak byly zrekvírovány kostelní zvony a 17. června téhož roku pak do Budišova dorazila [[německá armáda]]. Dne 9. května 1945 dorazily do Budišova tanky [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Dne 14. června pak přes budišov ještě prošli rumunští vojáci a 21. června se pak v kostele konala zádušní mše za [[Leonard Smrček|Leonharda Smrčka]]. V roce 1947 pak byla odhalena pamětní deska obětem [[Druhá světová válka|2. sv. války]]. V listopadu 1953 bylo v obci zrušeno pro malou účast JZD, ale roku 1956 bylo znovu obnoveno. V roce 1971 se JZD Budišov sloučilo s JZD [[Kamenná (okres Třebíč)|Kamenná]], roku 1975 pak byly do budišovského JZD začleněna zemědělská družstva v [[Nárameč|Náramči]] (+ [[Valdíkov]]), [[Hodov]]ě a [[Rohy (okres Třebíč)|Rozích]] (+ [[Studnice (okres Třebíč)|Studnice]]). [96] => [97] => Roku 1968 pak byly založeny skautské oddíly a v roce 1969 pak bylo založeno skautské středisko v Budišově a v červenci roku 1972 pak byly pořízeny dva nové zvony do kostela. Roku 1974 pak byla budova zámku předána do užívání [[Moravské zemské muzeum|Moravskému zemskému muzeu]] a začala rekonstrukce zámku. Roku 1975 pak byla zahájena rekonstrukce kostela, v roce 1976 pak byl obnoven i hřbitov, mezi lety 1978 a 1979 pak byla opravena socha sv. Václava. V roce 1981 pak byl zrekonstruován zámecký park a bylo nově vysázeno 220 stromů. Roku 1986 pak byl opět opraven zámek v Budišově. V roce 1987 pak byl zahájen provoz v mateřské škole. V říjnu 1989 pak bylo v Budišově založeno [[Občanské fórum]], na prvním místě podpisové listiny byl místní farář [[Jan Slabý]]. Farář Slabý pak v roce 1990 založil obnovený junácký oddíl s duchovní výchovou (2. oddíl) a v témže roce byly znovuzaloženy i 1. oddíly dívek a chlapců. Dne 1. května 1991 byl otevřený zoologický depozitář v zámku Budišov. Roku 1994 byly opraveny sochy sv. Václava a sv. Josefa. V roce 1999 pak Budišov vstoupil do sdružení obcí [[Horácko-ekologický mikroregion|Horácko – ekologický mikroregion]]. V témže roce vyšlo první číslo budišovského zpravodaje.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mestysbudisov.cz/e_download.php?file=data%2Feditor%2F53cs_2.pdf&original=Historie%20Budi%C5%A1ova%20v%20datech.pdf |datum přístupu=2021-02-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200602075945/http://www.mestysbudisov.cz/e_download.php?file=data%2Feditor%2F53cs_2.pdf&original=Historie+Budi%C5%A1ova+v+datech.pdf }} [98] => [99] => [100] => Do roku 1849 patřil Budišov do [[Budišovské panství|budišovského panství]], od roku 1850 patřil do [[Okres Jihlava|okresu Jihlava]], pak od roku 1855 do [[Okres Třebíč|okresu Třebíč]].{{Citace monografie [101] => | příjmení = Štarha [102] => | jméno = Ivan [103] => | titul = Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009 [104] => | vydavatel = Moravský zemský archiv v Brně [105] => | místo = Brno [106] => | rok vydání = 2010 [107] => | počet stran = 383 [108] => | strany = 37 [109] => | isbn = 978-80-86931-59-3 [110] => }} [111] => [112] => == Obyvatelstvo == [113] => {{Tabulka počtu obyvatel|showsource=1}} [114] => [115] => == Správa městyse == [116] => Od 10. října 2006 byl obci vrácen status [[městys]]e.[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006 [117] => [118] => === Části městyse === [119] => * Budišov [120] => * [[Mihoukovice]] [121] => [122] => === Symboly městyse === [123] => Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 22. listopadu 2001. [124] => [125] => == Politika == [126] => [127] => === Volby do poslanecké sněmovny === [128] => {| class="wikitable" [129] => |+Volby do PSP ČR v obci Budišov [130] => ! [131] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]]{{Citace elektronické monografie [132] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [133] => | url = https://volby.cz/pls/ps2006/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590401 [134] => | vydavatel = ČSÚ [135] => | datum přístupu = 2022-03-10 [136] => }} [137] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|2010]]{{Citace elektronické monografie [138] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [139] => | url = https://volby.cz/pls/ps2010/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590401 [140] => | vydavatel = ČSÚ [141] => | datum přístupu = 2022-03-10 [142] => }} [143] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|2013]]{{Citace elektronické monografie [144] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [145] => | url = https://volby.cz/pls/ps2013/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590401 [146] => | vydavatel = ČSÚ [147] => | datum přístupu = 2022-03-10 [148] => }} [149] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|2017]]{{Citace elektronické monografie [150] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [151] => | url = https://volby.cz/pls/ps2017/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590401 [152] => | vydavatel = ČSÚ [153] => | datum přístupu = 2022-03-10 [154] => }} [155] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]]{{Citace elektronické monografie [156] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [157] => | url = https://volby.cz/pls/ps2021/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590401 [158] => | vydavatel = ČSÚ [159] => | datum přístupu = 2022-03-10 [160] => }} [161] => |- [162] => |1. [163] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (47.03 %) [164] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (32.15 %) [165] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (28.76 %) [166] => |[[ANO 2011|ANO]] (25.54 %) [167] => |[[SPOLU]] (25.8 %) [168] => |- [169] => |2. [170] => |[[Občanská demokratická strana|ODS]] (18.94 %) [171] => |[[Občanská demokratická strana|ODS]] (13.23 %) [172] => |[[ANO 2011]] (16.85 %) [173] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (13.87 %) [174] => |[[ANO 2011|ANO]] (24.11 %) [175] => |- [176] => |3. [177] => |[[KDU-ČSL]] (15.4 %) [178] => |[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (11.07 %) [179] => |[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (15.86 %) [180] => |[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (12.01 %) [181] => |[[Piráti a Starostové|Piráti+STAN]] (13.97 %) [182] => |- [183] => |účast [184] => |67.02 % ({{Tooltip|624|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|931|Vydané hlasy}}) [185] => |66.77 % ({{Tooltip|651|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|975|Vydané hlasy}}) [186] => |62.28 % ({{Tooltip|606|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|973|Vydané hlasy}}) [187] => |60.71 % ({{Tooltip|595|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|980|Vydané hlasy}}) [188] => |68.55 % ({{Tooltip|656|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|957|Vydané hlasy}}) [189] => |} [190] => [191] => === Volby do krajského zastupitelstva === [192] => {| class="wikitable" [193] => |+Volby do krajského zastupitelstva v obci Budišov [194] => ! [195] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008|2008]]{{Citace elektronické monografie [196] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [197] => | url = https://volby.cz/pls/kz2008/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590401 [198] => | vydavatel = ČSÚ [199] => | datum přístupu = 2022-03-10 [200] => }} [201] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|2012]]{{Citace elektronické monografie [202] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [203] => | url = https://volby.cz/pls/kz2012/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590401 [204] => | vydavatel = ČSÚ [205] => | datum přístupu = 2022-03-10 [206] => }} [207] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|2016]]{{Citace elektronické monografie [208] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [209] => | url = https://volby.cz/pls/kz2016/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590401 [210] => | vydavatel = ČSÚ [211] => | datum přístupu = 2022-03-10 [212] => }} [213] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|2020]]{{Citace elektronické monografie [214] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [215] => | url = https://volby.cz/pls/kz2020/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590401 [216] => | vydavatel = ČSÚ [217] => | datum přístupu = 2022-03-10 [218] => }} [219] => |- [220] => |1. [221] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (51.62 %) [222] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (45.0 %) [223] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (26.74 %) [224] => |[[KDU-ČSL]] (17.77 %) [225] => |- [226] => |2. [227] => |[[Občanská demokratická strana|ODS]] (13.28 %) [228] => |[[KDU-ČSL]] (12.77 %) [229] => |[[KDU-ČSL]] (16.71 %) [230] => |[[Česká pirátská strana|Piráti]] (15.55 %) [231] => |- [232] => |3. [233] => |[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (12.53 %) [234] => |[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (12.22 %) [235] => |[[ANO 2011]] (16.1 %) [236] => |[[ANO 2011|ANO]] (13.33 %) [237] => |- [238] => |účast [239] => |42.22 % ({{Tooltip|399|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|945|Vydané hlasy}}) [240] => |38.45 % ({{Tooltip|373|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|970|Vydané hlasy}}) [241] => |33.64 % ({{Tooltip|330|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|981|Vydané hlasy}}) [242] => |33.09 % ({{Tooltip|319|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|964|Vydané hlasy}}) [243] => |} [244] => [245] => === Prezidentské volby === [246] => V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2013|prezidentských voleb v roce 2013]] první místo obsadil [[Miloš Zeman]] (243 hlasů), druhé místo obsadil [[Jiří Dienstbier mladší|Jiří Dienstbier]] (108 hlasů) a třetí místo obsadil [[Jan Fischer]] (78 hlasů). Volební účast byla 64.40 %, tj. 626 ze 972 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (467 hlasů) a druhé místo obsadil [[Karel Schwarzenberg]] (180 hlasů). Volební účast byla 66.33 %, tj. 650 ze 980 oprávněných voličů.{{Citace elektronické monografie [247] => | titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [248] => | url = https://volby.cz/pls/prez2013/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590401 [249] => | vydavatel = ČSÚ [250] => | datum přístupu = 2022-03-10 [251] => }} [252] => [253] => V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2018|prezidentských voleb v roce 2018]] první místo obsadil Miloš Zeman (322 hlasů), druhé místo obsadil [[Jiří Drahoš]] (125 hlasů) a třetí místo obsadil [[Pavel Fischer]] (82 hlasů). Volební účast byla 66.46 %, tj. 646 ze 972 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (452 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (252 hlasů). Volební účast byla 72.28 %, tj. 704 ze 974 oprávněných voličů.{{Citace elektronické monografie [254] => | titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [255] => | url = https://volby.cz/pls/prez2018/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590401 [256] => | vydavatel = ČSÚ [257] => | datum přístupu = 2022-03-10 [258] => }} [259] => [260] => V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2023|prezidentských voleb v roce 2023]] první místo obsadil [[Andrej Babiš]] (257 hlasů), druhé místo obsadil [[Petr Pavel]] (198 hlasů) a třetí místo obsadila [[Danuše Nerudová]] (93 hlasů). Volební účast byla 72.29 %, tj. 691 ze 960 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (379 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (321 hlasů). Volební účast byla 74.50 %, tj. 701 ze 941 oprávněných voličů.{{Citace elektronické monografie [261] => | titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [262] => | url = https://volby.cz/pls/prez2023/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590401 [263] => | vydavatel = ČSÚ [264] => | datum přístupu = 2023-01-29 [265] => }} [266] => [267] => == Pamětihodnosti == [268] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Budišově}} [269] => [270] => * Od 13. století stála v Budišově vodní tvrz. Později byla přestavěna na renesanční [[zámek Budišov|zámek]] s [[Anglický park|anglickým parkem]] a ten na výstavné [[baroko|barokní]] letní sídlo. Zámek je majetkem obce, která jej pronajímá [[Moravské zemské muzeum|Moravskému zemskému muzeu]] (přírodovědecká expozice). Součástí zámku je i kaple sv. Anny.{{Citace elektronické monografie|titul = Budišovští chtějí z kaple zachránit, co se dá|url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/budisovsti-chteji-z-kaple-zachranit-co-20111101.html|vydavatel = Třebíčský deník|datum přístupu = 2015-12-28|datum vydání = 2011-11-01|autor = deník.cz}} [271] => * sochy a sousoší [272] => ** socha sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] z roku 1727 od [[Štěpán Pagan|Štěpána Pagana]] [273] => ** sousoší [[Svatý Václav|sv. Václava]] s anděly z roku 1730 od [[Alexandr Jelínek|Alexandra Jelínka]] [274] => ** sousoší sv. Rodiny z roku 1730 od Alexandra Jelínka [275] => ** sochy [[Sfinx|sfing]] v zámeckém parku z počátku 18. století [276] => ** socha [[Svatý Josef|sv. Josefa]] z roku 1731 od Alexandra Jelínka [277] => ** [[Trojiční sloup|sloup Nejsvětější Trojice]] z počátku 18. století od Štěpána Pagana [278] => ** socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] z roku 1883 od [[Čeněk Sucharda|Čeňka Suchardy]] [279] => ** socha [[Atlás (mytologie)|Atlanta]] v zámeckém parku z počátku 18. století, autor [[Jiří Rafael Donner]] [280] => * pomníky [281] => ** pomník padlým obětem [[První světová válka|první světové války]] z roku 1922 [282] => ** pomníček [[Jan Chyba|Jana Chyby]] z roku 1920 u lesní cesty na Brdcích [283] => ** pomník za šťastný návrat z první světové války z roku 1916 za Rejdůvní u silnice ke Kamenné [284] => ** kamenné kvádry se zeměkoulí u cesty k Tasovu{{Citace periodika [285] => | příjmení = Krčmář [286] => | jméno = Milan [287] => | titul = Budišovský Stonehenge: dlouho tajemné kamenné kvádry jsou díky za přežití války [288] => | periodikum = Třebíčský deník [289] => | datum vydání = 2022-01-24 [290] => | jazyk = cs [291] => | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/co-vyjadruje-budisovsky-stonehenge-lidske-osudy-bolest-i-lasku-kdo-vi-20220124.html [292] => | datum přístupu = 2022-05-02 [293] => }} [294] => ** tři kříže v lese směrem na Hodov [295] => * [[kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie]] [296] => * zvonička v Kundelově z roku 1876 [297] => * kaplička v Mihoukovicích z roku 1898 [298] => * [[sluneční hodiny]] na domě čp. 47 [299] => * torzo [[Větrný mlýn (Budišov)|větrného mlýna]] (technická památka) [300] => [301] => == Galerie == [302] => [303] => Soubor:Budišov (zámek) - panoramio.jpg|Zámek [304] => Soubor:Overview of Church of the Assumption and Saint Gotthard in Budišov, Třebíč District.jpg|Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie [305] => Soubor:Statue of Saint Wenceslaus with angels in Budišov, Třebíč District.jpg|Socha sv. Václava s anděly [306] => Soubor:Municipal office in Budišov, Třebíč District.jpg|Obecní úřad [307] => [308] => [309] => == Rodáci a osobnosti == [310] => * [[Alois Vincenc Anderle]] (1821–1864), operní pěvec [311] => * [[František Balada]] (1902–1961), matematik, pedagog [312] => * [[Vlastimil David]] (1925–1977), zkušební pilot [[Aero Vodochody]], poslanec [[Česká národní rada|České národní rady]], [[Sněmovna národů Federálního shromáždění|Sněmovny národů]] a [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] za [[normalizace]] [313] => * [[Richard Baratta Dragono]] (1867–1946), poslanec, advokát, velkostatkář a šlechtic, majitel panství Budišov [314] => * [[Julius Friedmann]] (1891–1979), lékař [315] => * [[Jan Hausner (skladatel)|Jan Hausner]] (1725–1793), hudební skladatel a varhaník [316] => * [[František Chytka]] (1894–?), legionář [317] => * [[Josef Jambor]] (1887–1964), malíř, působil v Budišově [318] => * [[Ivan Kašpar]] (1912–1967), stavitel [319] => * [[Josef Kazda]] (1881–?), starosta [320] => * [[Jiří Keprt]] (1900–1962), lékař a mecenáš [321] => * [[Augustin Kratochvíl]] (1865–1946), duchovní, působil v Budišově [322] => * [[Josef Machát]] (1901–?), pedagog [323] => * [[Šimon Macalík]] (1863–1948), novinář, hudebník, zemřel v Budišově [324] => * [[Jaroslav Man]] (1925–1950), pilot [325] => * [[Vladimír Němeček (1914)|Vladimír Němeček]] (1914–1987), lékař a historik [326] => * [[Josef Ignác Paar]] (1660–1735), šlechtic [327] => * [[Karel Palas]] (1931–2005), vysokoškolský učitel, bohemista [328] => * [[Karel Pavlas]] (1928–?), pedagog a matematik [329] => * [[František Pavlíček (fotograf)|František Pavlíček]] (1928–2002), fotograf [330] => * [[Karel Pavlíček (kněz)|Karel Pavlíček]] (1929–2010), kněz [331] => * [[Ivo Pospíšil]] (* 1952), literární vědec [332] => * [[Emanuel Pötting-Persing]] (1819–1898), kněz, mecenáš [333] => * [[Pavel Schramm]] (?–?), tiskař [334] => * [[Kristián Schubert]] (1701–1780), teolog a filozof [335] => * [[Josef Slabý (vědec)|Josef Slabý]] (1911–?), ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského [336] => * [[Leonard Smrček]] (1915–1941), pilot RAF [337] => * [[Joachym Stettenhofen]] (1742–1813), majitel panství Budišov [338] => * [[Petr Svoboda (atlet)|Petr Svoboda]] (* 1984), atlet [339] => * [[Jiří Škarek]] (1927–?), vysokoškolský učitel, výzkumník Ústavu vlastností kovů ČSAV [340] => * [[Zdeněk Šlezinger]] (1921–1988), vysokoškolský učitel [341] => * [[Jan Tesař (legionář)|Jan Tesař]] (1893–?), legionář [342] => * [[Jan Tvarůžek]] (1850–1910), pedagog a historik [343] => * [[Ladislav Tvarůžek]] (1879–1953), vládní rada, ředitel ČTK [344] => * [[František Veselý (pedagog)|František Veselý]] (1894–1942), pedagog [345] => * [[František Zejda]] (1897–?), legionář, učitel a kronikář [346] => * [[Vladislav Zejda]] (1934–?), plachtařský reprezentační závodník [347] => [348] => === Čestní občané === [349] => * [[František Saleský Bauer]], uděleno 22. června 1892 [350] => * [[František Staněk (sociální demokrat)|František Staněk]], uděleno 20. listopadu 1927 [351] => * [[Ladislav Tvarůžek]], uděleno 1928 [352] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]], uděleno 6. března 1930, zrušeno 21. srpna 1942 [353] => * [[Augustin Kratochvíl]], uděleno 29. srpna 1940 [354] => [355] => == Odkazy == [356] => === Reference === [357] => [358] => {{Citace elektronické monografie [359] => | titul = Udělené symboly – Budišov [360] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5660 [361] => | datum vydání = 2001-11-22 [362] => | datum přístupu = 2022-06-09 [363] => }} [364] => [365] => [366] => === Související články === [367] => * [[Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče]] [368] => * [[Seznam kulturních památek v Budišově]] [369] => * [[FC Budišov-Nárameč|FC Budišov–Nárameč]] [370] => * [[Kauza Budišov]] [371] => [372] => === Externí odkazy === [373] => * {{Commonscat}} [374] => * {{Otto|heslo=Budišov}} [375] => * {{BDČZ|uuid=e7f045a0-f3e9-4038-9939-131faa74a124|popisek=Seznam prací o městysu Budišov}} [376] => * {{Oficiální web}} [377] => * {{RÚIAN}} [378] => [379] => {{Pahýl}} [380] => {{Části české obce}} [381] => {{Okres Třebíč}} [382] => {{Autoritní data}} [383] => {{Portály|Česko||Geografie|Třebíčsko}} [384] => [385] => [[Kategorie:Budišov| ]] [386] => [[Kategorie:Městyse v okrese Třebíč]] [387] => [[Kategorie:Městyse na Moravě]] [388] => [[Kategorie:Mikroregion Horácko]] [389] => [[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]] [390] => [[Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině]] [] => )
good wiki

Budišov

Budišov je městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží severovýchodně od města Třebíče.

More about us

About

S populací zhruba 1 500 obyvatel představuje Budišov útulné místo, kde se mísí tradice s moderním životem. Historie Budišova sahá až do středověku, kdy se město vyvinulo z historických osad a jeho život byl spojen s místním hospodářstvím a kulturním rozvojem. Město se může pyšnit krásnými památkami, které svědčí o jeho bohaté minulosti, jako například kostel svatého Mikuláše, který je významným symbolem místní komunity. Místní obyvatelé si zakládají na svých tradicích a sousedských vztazích, což vytváří přátelskou atmosféru a posiluje soudržnost komunity. V Budišově se pravidelně konají různé festivaly a akce, které oživují místní kulturu a podporují spolupráci mezi lidmi. Tradiční řemesla a místní podniky přispívají k ekonomické stabilitě města a jeho obyvatel, zatímco přírodní krásy, jako jsou okolní lesy a malebné krajiny, nabízejí možnosti pro rekreaci a sport. Tyto aspekty dělají z Budišova krásné místo pro život, práci i odpočinek. Budišov je skvělým příkladem, jak harmonicky spojit historii, tradice a moderní životní styl, a náleží k místům, kde lidé nacházejí klid a inspiraci v každodenním životě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Česká strana sociálně demokratická','Kundelov','Větrný mlýn (Budišov)','Mihoukovice','Komunistická strana Čech a Moravy','ANO 2011','KDU-ČSL','Občanská demokratická strana','Hodov','Rejdůveň','Pyšelák','Třebíč'

Hodov

KDU-ČSL

KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová) je česká politická strana, která vznikla v roce 1991 sloučením dvou historických politických stran, Křesťanské a demokratické unie a Československé strany lidové.

Kundelov

Mihoukovice

Pyšelák

Rejdůveň

Třebíč

Třebíč je město v České republice, nacházející se ve Vysočině na soutoku řek Jihlavy a Doubravy.