Array ( [0] => 15523274 [id] => 15523274 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bukovité [uri] => Bukovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Bukovité [2] => | obrázek = Fruchtansatz der Hängebuche.JPG [3] => | popisek = [[Buk lesní]] (''Fagus sylvatica'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[bukotvaré]] (''Fagales'') [10] => | čeleď = '''bukovité''' (''Fagaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Barthélemy Charles Joseph Dumortier|Dumort.]], 1829 [12] => }} [13] => '''Bukovité''' (''Fagaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[bukotvaré]] (''Fagales''). Jsou to stromy nebo řidčeji keře se střídavými jednoduchými listy. Květy jsou nenápadné, opylované větrem. Plodem je oříšek nebo nažka, plody jsou podepřeny nebo obaleny číškou. Bukovité jsou rozšířeny především v severním mírném pásu, kde často tvoří podstatnou složku lesní vegetace. V České republice se přirozeně vyskytuje 9 druhů, mezi nejběžnější patří [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''), [[dub letní]] (''Quercus robur'') a [[dub zimní]] (''Quercus petraea''). [14] => [15] => Využití bukovitých je široké. Ceněné a hojně používané je dřevo dubu a buku. Některé druhy poskytují jedlá semena, nejrozšířenější jsou jedlé kaštany z [[kaštanovník setý|kaštanovníku setého]] (''Castanea sativa''). Mnohé druhy a jejich kultivary jsou používány jako okrasné dřeviny. [16] => [17] => == Popis == [18] => [[Soubor:5991-Fagus sylvatica-Triglav.jpg|náhled|vlevo|Buk lesní (''Fagus sylvatica'')]] [19] => Bukovité jsou opadavé nebo stálezelené [[keř]]e a [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y. Zimní pupeny jsou přisedlé, kryté několika až mnoha šupinami. [[Palist]]y jsou přítomny, nejčastěji opadavé. [[čepel listová|Čepel]] listů je celistvá nebo laločnatá, na okraji celokrajná, pilovitá nebo zubatá, se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Rostliny jsou obvykle [[jednodomost|jednodomé]], řidčeji [[dvoudomost|dvoudomé]]. [[Květ]]y jsou jednopohlavné, nenápadné, pravidelné, v úžlabních nebo koncových [[klas]]ech, [[jehněda|jehnědách]] nebo hlávkovitých [[svazeček|svazečcích]], případně jsou květy jednotlivé. Okvětí je redukované, nerozlišené, volné nebo částečně srostlé, obvykle v počtu 6 plátků. Samčí květy obsahují 4 až mnoho volných [[tyčinka (botanika)|tyčinek]]. Samičí květy jsou podepřeny číškou. [[Semeník]] samičích květů je spodní, srostlý nejčastěji ze 3 (nebo až 12) [[plodolist]]ů. Komůrky jsou zpočátku oddělené, později se spojují v jedinou. [[čnělka|Čnělky]] jsou volné. V každém plodolistu jsou 2 vajíčka, všechna s výjimkou jediného ale abortují. Květy jsou obvykle bez nektárií. Plodem je kulovitý [[oříšek]] anebo trojboká [[nažka]]. Plody jsou podepřeny nebo obklopeny ostnitou nebo šupinatou číškou. Semena jsou bez [[endosperm]]u.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Judd [21] => | jméno = et al. [22] => | odkaz na autora = [23] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [24] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [25] => | místo = [26] => | rok = 2002 [27] => | isbn = 9780878934034 [28] => | kapitola = [29] => | strany = [30] => | jazyk = [31] => }}{{Citace monografie [32] => | příjmení = Smith [33] => | jméno = Nantan et al [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [36] => | vydavatel = Princeton University Press [37] => | místo = Princeton [38] => | rok = 2003 [39] => | isbn = 0691116946 [40] => | kapitola = [41] => | strany = [42] => | jazyk = [43] => }} [44] => [45] => Nenápadné květy dubu a buku jsou větrosprašné. Květy kaštanovníku (''Castanea'') a ''Castanopsis'' jsou vonné a opylovány [[dvoukřídlí|mouchami]], [[brouci|brouky]] a [[včela]]mi. Plody jsou šířeny [[ptáci|ptáky]] a [[savci]], především [[hlodavci]]. [46] => [47] => Čeleď zahrnuje asi 670 druhů v 7 rodech. Největším rodem je [[dub]] (''Quercus'', asi 400 druhů), [[litokarpus]] (''Lithocarpus'', 120 druhů) a [[kaštanovec]] (''Castanopsis'', 110 druhů). [48] => [49] => [50] => Quercus acutissima12.jpg|Samčí květenství dubu ''Quercus acutissima'' [51] => Castanopsis sieboldii flower female.jpg|Samičí květy ''Castanopsis sieboldii'' [52] => Quercus-petraea-buds.JPG|Pupeny [[dub zimní|dubu zimního]] (''Quercus petraea'') [53] => Quercus libani seeds.jpg|Žaludy [[dub libanonský|dubu libanonského]] (''Quercus libani'') [54] => [55] => [56] => == Taxonomie == [57] => Podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] je čeleď bukovité jednou z bazálních čeledí řádu [[bukotvaré]] (''Fagales''). Bazálním rodem této čeledi je [[buk]] (''Fagus''). [58] => [59] => Čeleď bukovité byla v tradiční taxonomii členěna nejčastěji na 3 podčeledi: ''Fagoideae'' (rody ''Fagus'' a ''Nothofagus''), ''Castaneoideae'' (''Chrysolepis'', ''Castanea'', ''Castanopsis'' a ''Lithocarpus'') a ''Quercoideae'' (''Quercus'' a ''Trigonobalanus''). Molekulární systematika s tímto členěním zamíchala a dnes jsou bukovité členěny na 2 podčeledi, přičemž rod [[pabuk]] (''Nothofagus'') je řazen do samostatné čeledi [[pabuk]]ovité (''Nothofagaceae''). [60] => [61] => * ''Fagoideae'' (rody ''Fagus'', ''Quercus'' a ''Trigonobalanus'') [62] => * ''Castaneoideae'' (rody ''Chrysolepis'', ''Castanea'', ''Castanopsis'' a ''Lithocarpus'').{{Citace periodika [63] => | příjmení = Manos [64] => | jméno = Paul S. et al [65] => | autor = [66] => | odkaz na autora = [67] => | spoluautoři = [68] => | titul = Systematics of Fagaceae: Phylogenetic tests of reproductive trait evolution [69] => | periodikum = International Journal of Plant Sciences [70] => | odkaz na periodikum = [71] => | rok = [72] => | měsíc = [73] => | ročník = 2001 [74] => | číslo = [75] => | strany = [76] => | url = [77] => | issn = [78] => }} [79] => [80] => Rod [[dub]] (''Quercus'') zahrnuje 2 podrody, někdy pojímané na úrovni rodů: ''Quercus'' a ''Cyclobalanopsis''. [81] => [82] => == Obsahové látky == [83] => V čeledi jsou zastoupeny především [[třísloviny]], [[kyselina gallová]] a [[kyselina ellagová]], [[katechin]], [[kyselina šikimová]], [[kyselina chinová]] a [[triterpeny]].{{Citace monografie [84] => | příjmení = Jahodář [85] => | jméno = Luděk [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Farmakobotanika [88] => | vydavatel = Karolinum [89] => | místo = Praha [90] => | rok = 2006 [91] => | isbn = 80-246-1225-9 [92] => | kapitola = [93] => | strany = [94] => | jazyk = [95] => }} [96] => [97] => == Rozšíření == [98] => [[Soubor:Quercus frainetto RB2.JPG|náhled|[[Dub balkánský]] (''Quercus frainetto'')]] [99] => [[Soubor:Quercus coccifera acorns 1.jpg|náhled|[[Dub kermesový]] (''Quercus coccifera'')]] [100] => Bukovité se vyskytují v severním mírném pásu a v horských oblastech tropů, chybí na Novém Zélandu, většině území Austrálie a v subsaharské Africe.{{Citace elektronické monografie [101] => | příjmení = Stevens [102] => | jméno = P.F. [103] => | odkaz na autora = [104] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [105] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [106] => | datum vydání = [107] => | datum aktualizace = [108] => | datum přístupu = [109] => | vydavatel = [110] => | místo = Missouri Botanical Garden [111] => | jazyk = [112] => }} [113] => Největší druhové bohatství je v Mexiku a v jižní Číně a přilehlé oblasti jihovýchodní Asie. [114] => [115] => Největší areál rozšíření má [[dub]] (''Quercus''), který se vyskytuje v Eurasii, Severní Americe, severní Africe a jedním druhem je zastoupen i v Jižní Americe (''Quercus humboldtii'', místně dominující v horských lesích kolumbijských And). [[Kaštanovník]] (''Castanea''), [[buk]] (''Fagus'') a ''[[Notholithocarpus densiflorus|Notholithocarpus]]'' se vyskytují v Eurasii a Severní Americe. Rod [[kaštanovec]] (''Castanopsis'') je rozšířen pouze v Asii, ''[[Chrysolepis]]'' v USA. Rod ''[[Trigonobalanus]]'' je zastoupen 2 druhy v Asii a jedním v Kolumbii. [116] => [117] => === Česká květena === [118] => V České republice roste jako původní dřeviny celkem 9 druhů. [[Buk lesní]] (''Fagus sylvatica''), [[dub zimní]] (''Quercus petraea'') a [[dub letní]] (''Quercus robur'') jsou běžnými dřevinami, tvořícími zásadní složku původních listnatých a smíšených lesů. [[Dub pýřitý]] (''Q. pubescens'') je teplomilný druh, rostoucí především na bazických podkladech v nejteplejších oblastech Čech a Moravy. [[Dub cer]] (''Q. cerris'') je domácí pouze na jižní Moravě. [[Dub žlutavý]] (''Q. dalechampii'') a [[dub mnohoplodý]] (''Q. polycarpa'') jsou velmi podobné dubu zimnímu a občas jsou vedeny jako jeho poddruhy. Byly zjištěny na jižní Moravě, dub mnohoplodý ještě u Roudnice n. Labem a Opočna. Na jižní Moravě se vyskytuje v pahorkatině a vzácně i v nížině [[dub jadranský]] (''Q. virgiliana''), mnohdy však chápaný jen jako poddruh dubu pýřitého (''Q. pubescens''). Z jediné, snad původní lokality na jižní Moravě je znám [[dub balkánský]] (''Q. frainetto''). Mimo těchto druhů je z našeho území známa celá řada kříženců, převážná většina z jižní Moravy.{{Citace monografie [119] => | příjmení = Slavík [120] => | jméno = Bohumil (editor) [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = Květena České republiky 2 [123] => | vydavatel = Academia [124] => | místo = Praha [125] => | rok = 1990 [126] => | isbn = 80-200-1089-0 [127] => | kapitola = [128] => | strany = [129] => | jazyk = [130] => }} [131] => [132] => === Evropská květena === [133] => V Evropě se vyskytují 3 rody a asi 30 druhů bukovitých, z nichž většinu tvoří středomořské duby. [134] => [[Dub cesmínovitý]] (''Q. ilex'') byl obecně rozšířenou složkou původních středomořských lesů. Po jejich vykácení a nahrazení křovitou vegetací, nazývanou [[makchie]], zde dominuje [[dub kermesový]] (''Quercus coccifera'').{{Citace monografie [135] => | příjmení = Zelený [136] => | jméno = Václav [137] => | odkaz na autora = [138] => | titul = Rostliny Středozemí [139] => | vydavatel = Academia [140] => | místo = Praha [141] => | rok = 2005 [142] => | isbn = 80-200-1224-9 [143] => | kapitola = [144] => | strany = [145] => | jazyk = [146] => }} [147] => Některé evropské druhy jsou endemické, např. ''Quercus sicula'' na Sicílii a ''Q. congesta'' v Itálii a přilehlých ostrovech (Sicílie a Sardinie).{{Citace elektronické monografie [148] => | příjmení = [149] => | jméno = [150] => | odkaz na autora = [151] => | titul = Flora Europaea [152] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [153] => | datum vydání = [154] => | datum aktualizace = [155] => | datum přístupu = [156] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [157] => | místo = [158] => | jazyk = [159] => }} [160] => [161] => == Zástupci == [162] => * [[buk]] (''Fagus'') [163] => * [[dub]] (''Quercus'') [164] => * [[kaštanovec]] (''Castanopsis'') [165] => * [[kaštanovník]] (''Castanea'') [166] => * [[litokarpus]] (''Lithocarpus''){{Citace monografie [167] => | příjmení = Skalická [168] => | jméno = Anna [169] => | příjmení2 = Větvička [170] => | jméno2 = Václav [171] => | příjmení3 = Zelený [172] => | jméno3 = Václav [173] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [174] => | vydavatel = Aventinum [175] => | místo = Praha [176] => | rok = 2012 [177] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [178] => | jazyk = cs [179] => }} [180] => [181] => == Význam == [182] => [[Soubor:Oak hedgehog gall.jpg|náhled|vlevo|Hálka [[žlabatka|žlabatky]] na listu dubu bílého (''Quercus alba'')]] [183] => [[Kaštanovník setý]] (''Castanea sativa''), pocházející ze [[Středomoří]], poskytuje jedlé kaštany. Kaštany se pojídají pražené nebo se z nich vyrábí mouka. V Čechách je pěstován od 16. století. Mladá kůra kaštanovníku je tradičním zdrojem [[třísloviny|tříslovin]], kterých obsahuje asi 12,5 %. Používají se při vydělávání kůží. Jedlá semena mají i jiné druhy, např. východoasijské ''Castanea henryi'', ''Castanea crenata'' a ''Castanea molissima'' a severoamerický ''Castanea dentata''. Podobné plody má i rod [[kaštanovec]], v jihovýchodní Asii se sklízejí a někdy i pěstují druhy ''Castanopsis sumatrana'', ''C. boisii'', ''C. javanica'' a ''C. tribuloides'', v Severní Americe ''C. chrysophylla''.{{Citace monografie [184] => | příjmení = Valíček [185] => | jméno = Pavel a kol [186] => | odkaz na autora = [187] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [188] => | vydavatel = Academia [189] => | místo = Praha [190] => | rok = 2002 [191] => | isbn = 80-200-0939-6 [192] => | kapitola = [193] => | strany = [194] => | jazyk = [195] => }} [196] => [197] => Některé subtropické duby mají jedlé žaludy, které jsou pojídány pražené nebo rozemleté jako náhražka části mouky při pečení chleba. Jedlé plody má např. indický dub ''Quercus glauca'', íránský ''Q. persica'' a severoamerické ''Q. emoryii'' a ''Q. obtusifolia''. Jedlé jsou i žaludy středomořského [[dub cesmínovitý|dubu cesmínovitého]] (''Quercus ilex''). [198] => Jedlé jsou i plody severoamerického rodu ''Chrysolepis'', obtížně se však vyjímají z ostnitých číšek.{{Citace elektronické monografie [199] => | příjmení = [200] => | jméno = [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Flora of North America: Chrysolepis [203] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=106995 [204] => | datum vydání = [205] => | datum aktualizace = [206] => | datum přístupu = [207] => | vydavatel = [208] => | místo = [209] => | jazyk = [210] => }} [211] => [212] => Mnohé druhy dubu jsou zdrojem [[třísloviny|tříslovin]]. Číšky dubu ''Quercus aegilops'' z Blízkého východu obsahují až 33 % tříslovin. Ještě vyšší obsah tříslovin mají hálky [[žlabatka|žlabatek]], vyvíjející se na dubových listech. Mladé hálky žlabatky ''Cynips gallae tinctoriae'', vyvíjející se na dubu ''Quercus vallonea'', obsahují tříslovin až 70 %. Jsou prodávány pod názvem halepské nebo také turecké duběnky. [213] => Z [[dub korkový|dubu korkového]], až 20 m vysokého stromu původem v západním Středomoří, je získáván [[korek]]. Borka se sloupává přibližně v desetiletých intervalech. Dnes je pěstován i v jiných klimaticky příhodných oblastech. Méně kvalitní druhy korku poskytují i jiné duby, např. ''Q. occidentalis''. [214] => [215] => Mnohé druhy bukovitých jsou zdrojem kvalitního a hojně používaného dřeva. Obchodováno je dřevo [[buk lesní|buku lesního]] (''Fagus sylvatica''), různých druhů dubu, např. severoamerického [[dub červený|dubu červeného]] (''Quercus rubra'') a [[dub bílý|dubu bílého]] (''Q. alba''), z našich domácích druhů pak především [[dub letní]] (''Q. robur'') a [[dub zimní]] (''Q. petraea''). [216] => Ceněný je tzv. subfosilní dub, dřevo dubových kmenů a větví nalézaných v [[rašeliniště|rašeliništích]] a ve vrstvách štěrkopísku. Vlivem reakce tříslovin ve dřevě s železitou vodou nabývá toto dřevo nahnědlých až modročerných odstínů a občas obsahuje úzké stříbřité pruhy.{{Citace monografie [217] => | příjmení = Wagerfuhr [218] => | jméno = R. [219] => | odkaz na autora = [220] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [221] => | vydavatel = Grada Publishing [222] => | místo = Praha [223] => | rok = 2002 [224] => | isbn = 80-247-0346-7 [225] => | kapitola = [226] => | strany = [227] => | jazyk = [228] => }} [229] => Ze dřeva dubů a kaštanovníku je vyráběno kvalitní dřevěné uhlí. [230] => [231] => Mnoho druhů bukovitých má využití jako okrasné dřeviny. Často jsou pěstovány různé kultivary [[buk lesní|buku lesního]] (např. červenolistý ''Fagus sylvatica'' 'Purpurea'), [[dub letní|dubu letního]] a [[dub zimní|dubu zimního]]. Z cizokrajných dubů je nejčastěji pěstován severoamerický [[dub červený]] (''Quercus rubra''), dále [[dub balkánský]] (''Q. frainetto''), [[dub bahenní]] (''Q. palustris''), [[dub šarlatový]] (''Q. coccinea'') a mnohé jiné. Zajímavostí je [[dub celokrajný]] (''Q. imbricaria'') s podlouhlými nelaločnatými listy a [[dub libanonský]] (''Q. libani'') s listy kopinatými a jemně zubatými. V teplých oblastech České republiky je pěstován [[kaštanovník setý]]. Spíše vzácně jsou pěstovány také některé druhy severoamerických či asijských buků a kaštanovníků.{{Citace monografie [232] => | příjmení = Koblížek [233] => | jméno = J. [234] => | odkaz na autora = [235] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [236] => | vydání = 2 [237] => | vydavatel = Sursum [238] => | místo = Tišnov [239] => | rok = 2006 [240] => | isbn = 80-7323-117-4 [241] => | kapitola = [242] => | strany = [243] => | jazyk = [244] => }} [245] => [246] => [247] => Egeved.JPG|Dřevo dubu letního [248] => Sughereta Niscemi01.jpg|Dub korkový [249] => Chestnuts.jpg|Plody [[kaštanovník setý|kaštanovníku setého]] (''Castanea sativa'') [250] => Castanopsis sieboldii nuts02.jpg|Semena ''Castanopsis sieboldii'' [251] => Q-robur-concordia2.jpg|Dub letní (''Quercus robur''), kultivar 'Concordia' [252] => Fagus sylvatica crosssection.jpg|Dřevo buku lesního [253] => [254] => [255] => == Seznam rodů == [256] => ''[[Kaštanovník|Castanea]]'', ''[[Kaštanovec|Castanopsis]]'', ''[[Chrysolepis]]'', ''[[Buk|Fagus]]'', ''[[Litokarpus|Lithocarpus]]'', ''[[Notholithocarpus densiflorus|Notholithocarpus]]'', ''[[Dub|Quercus]]'' (včetně ''Cyclobalanopsis''), ''[[Trigonobalanus]]''{{Citace elektronické monografie [257] => | příjmení = Hassler [258] => | jméno = M. [259] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [260] => | url = http://www.catalogueoflife.org/ [261] => | datum vydání = 2016 [262] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [263] => | jazyk = en [264] => }} [265] => [266] => == Odkazy == [267] => [268] => === Reference === [269] => [270] => [271] => === Literatura === [272] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [273] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [274] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [275] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 2''. Praha: Academia, 1990. {{ISBN|80-200-1089-0}}. [276] => * Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. {{ISBN|80-7097-508-3}}. [277] => * Wagerfuhr R. ''Dřevo. Obrazový lexikon''. Praha: Grada Publishing, 2002. {{ISBN|80-247-0346-7}}. [278] => [279] => === Externí odkazy === [280] => * {{Commonscat}} [281] => * {{Wikidruhy|taxon=Fagaceae}} [282] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [283] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10338 Flora of China: ''Fagaceae''] [284] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10338 Flora of North America: ''Fagaceae''] [285] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/fagaceae.htm The Families of Flowering Plants: ''Fagaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/fagaceae.htm |date=20120825040210 }} [286] => [287] => {{Taxonbar|from=Q145977}} [288] => {{Autoritní data}} [289] => {{Portály|Rostliny}} [290] => [291] => [[Kategorie:Bukovité| ]] [292] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [293] => [[Kategorie:Bukotvaré]] [] => )
good wiki

Bukovité

Bukovité (Fagaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu bukotvaré (Fagales). Jsou to stromy nebo řidčeji keře se střídavými jednoduchými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dub zimní','kaštanovec','dub','dub letní','buk','třísloviny','buk lesní','kaštanovník setý','bukotvaré','dub červený','Buk lesní','vyšší dvouděložné'

Buk

Bukotvaré

Dub

Kaštanovec

Třísloviny