Array ( [0] => 14674704 [id] => 14674704 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Burjatsko [uri] => Burjatsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Burjatsko je autonomní republika v Ruské federaci, která se nachází ve východní Sibiři. Jejím hlavním městem je Ulan-Ude. Burjaté jsou turkický národ, který převážně vyznává tibetský buddhismus. Na území Burjatska se nachází několik pohoří, jezer a řek, což z něho činí atraktivní turistickou destinaci. Kromě přírodních krás je zde bohatá kulturní tradice, která zahrnuje například tradiční hudbu, tanec a řemesla. [oai] => Burjatsko je autonomní republika v Ruské federaci, která se nachází ve východní Sibiři. Jejím hlavním městem je Ulan-Ude. Burjaté jsou turkický národ, který převážně vyznává tibetský buddhismus. Na území Burjatska se nachází několik pohoří, jezer a řek, což z něho činí atraktivní turistickou destinaci. Kromě přírodních krás je zde bohatá kulturní tradice, která zahrnuje například tradiční hudbu, tanec a řemesla. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název = Бүгэдэ Найрамдаха Буряад
Респу́блика Буря́тия [2] => | úřední název česky = Republika Burjatsko [3] => | obrázek = Southernburyatia.jpg [4] => | popisek = Krajina na jihu Burjatska [5] => | vlajka = Flag of Buryatia.svg [6] => | znak = Coat of Arms of Buryatia.svg [7] => | hymna = О родной земле [8] => | článek o hymně = Hymna Burjatska [9] => | mapa = Buryat in Russia.svg [10] => | součást státu = {{vlajka a název|Rusko}} [11] => | forma administrativní jednotky = [[Republiky Ruské federace|republika Ruské federace]] [12] => | dělení jednotky = [13] => | rozloha = 351300 [14] => | počet obyvatel = 982629(k 1.1.2022)[Оценка численности постоянного населения на 1 января 2022 г. и в среднем за 2021 г. и компоненты её изменения. Федеральная служба государственной статистики. Дата обращения: 26 апреля 2022. Údaje Ruské federální statistické služby] [15] => | jazyk = [[ruština]], [[burjatština]] [16] => | náboženství = {{nowrap|29 % [[pravoslaví]]}}, {{nowrap|20 % [[buddhismus]]}}, {{nowrap|4 % ostatní [[křesťanství]]}}, {{nowrap|2 % [[šamanismus]]-[[tengrismus]]}} [17] => | národnosti = [[Rusové]], [[Burjati]] [18] => | hlavní město = [[Ulan-Ude]] [19] => | titul představitele = [[prezident]] [20] => | představitel = [[Alexej Cydenov]] [21] => | zkratka = [[ISO 3166-2:RU|RU-BU]] [22] => | předvolba = [23] => | časové pásmo = [[UTC+8]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [24] => | článek o vlajce = Burjatská vlajka [25] => }} [26] => '''Burjatsko''', plným názvem '''Republika Burjatsko''' ([[burjatština|burjatsky]] ''Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас'', [[ruština|rusky]] ''Респу́блика Буря́тия''), je republika [[Rusko|Ruské federace]] v [[Dálněvýchodní federální okruh|Dálněvýchodním federálním okruhu]]. Její rozloha je 351 300 km², k 1. lednu 2022 v ní žil necelý 1 milion obyvatel. Republika má vlastního [[prezident]]a, [[parlament]] ([[Chural]]) a [[ústava|ústavu]]. Hlavní město je [[Ulan-Ude]]. [27] => [28] => == Historie == [29] => Na přelomu [[našeho letopočtu]] představovalo [[Přibajkalsko|Přibajkalí]] severní část státu [[Hunové|Hunů]] (čínsky 匈奴 Siung-nu), starého [[Kočovnictví|kočovného]] národa, který od roku 220 př. n. l. do 2. století n. l. obýval [[Mongolská náhorní plošina|Mongolskou náhorní plošinu]]. Podle hojně rozšířeného názoru došla část Hunů do Evropy, kde se smísili s [[Uhři|Uhry]] a vytvořili tak nový národ, v Evropě známý jako národ Hunů. [30] => [31] => Po rozpadu státu Hunů v 1. století n. l. převzal kontrolu nad [[Přibajkalsko|Přibajkalím]] [[Mongolové|mongolský]] kmen Xianbi (93-234). Ve 4. -6. století bylo území Burjatska součástí mongolského Žužanského (Žuanžuanského) chanátu (330–555). V roce 924 byl mongolským státem Liao (907–1125) zničen Kyrgyzský chanát (840–924). V roce 1206 se území etnického Burjatska kolem [[Bajkal]]u stalo součástí [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. [32] => [33] => Ve 13.–16. století značná část mongolských kmenů, včetně Merkitů, Bajatů, Tumatů a Bargů, odtáhla z území dnešního Burjatska, a část se jich přidala k jiným mongolským kmenům. Ve XIV. století se Mongolská říše rozpadla na jednotlivé státy. Dnešní etnické Burjatsko bylo až do 17. století součástí mongolského státu Severní Jüan. [34] => [35] => Počátkem 17. století pronikl z Mongolska na sever k burjatskému obyvatelstvu [[Zabajkalí]] [[tibetský buddhismus]] školy [[Gelugpa]], který se později (koncem 17. – počátkem 18. století) rozšířil na celé území Zabajkalí. [36] => [37] => Po celém území dnešního [[Mongolsko|Mongolska]], [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřního Mongolska]] a Burjatska kočovaly až do 17. století mongolské kmeny. Když bylo v 17. století Burjatsko připojeno k [[Ruské carství|Rusku]], objevily se v této oblasti v důsledku kočovného způsobu života různé mongolské kmeny (Echirit-Bulagati, Chorinci, Sartuulové, Songolové, Hongodorové a další), což následně vedlo ke vzniku různých dialektů burjatského jazyka, ale i k odlišnostem v národních krojích, tradicích apod. [38] => [39] => Po zavedení rusko-čínské hranice (1729) byly výše uvedené burjatsko-mongolské kmeny odříznuty od hlavního proudu mongolských kmenů a staly se základem budoucího [[Burjati|burjatského národa]]. Podle údajů o sčítání lidu v roce 1897 žilo v Zabajkalí 180 tisíc Burjatů a 160 tisíc z nich vyznávalo buddhismus. [40] => [41] => V roce 1917 byla zřízena první národní autonomie Burjatů – stát Burjat-Mongolsko. V roce 1918 byla [[Zabajkalská oblast]] prohlášena Zabajkalským sjezdem [[sovět]]ů za [[gubernie|gubernii]]. [42] => [43] => Sovětská vláda byla na burjatském území ustavena v únoru 1918, ovšem už v létě téhož roku byla svržena. Za podpory japonských vojsk vznikla v Zabajkalí vojenská diktatura [[Grigorij Michajlovič Semjonov|atamana Semjonova]]. V letech 1919–1920 působilo na burjatském území několik národních a „[[Bělogvardějci|bílých]]“ vlád – stát Burjat-Mongolsko, teokratický Balagatský stát, Velký panmongolský stát. 2. března 1920 dobyla [[Rudá armáda]] za pomoci partyzánů město [[Ulan-Ude|Věrchněudinsk]]. Západní Burjatsko se stalo součástí [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]], východní Burjatsko součástí [[Dálněvýchodní republika|Dálněvýchodní republiky]] (DVR). Od dubna do října roku 1920 byl Věrchněudinsk hlavním městem DVR. [44] => [45] => V roce 1921 byla v rámci Dálněvýchodní republiky vytvořena Burjat-mongolská autonomní oblast (s územními správními jednotkami neboli [[ajmak]]y: Anginským, Barguzinským, Chorinským a Čitským; centrem správního území bylo město [[Čita]]). 9. ledna 1922 byla zřízena Mongolsko-burjatská autonomní oblast v rámci RSFSR (s ajmaky Tunkinským, Alarským, Echirit-Bulagatským, Bochanským a Selenginským; centrem správního území byl [[Irkutsk]]). [46] => [47] => Po odchodu zahraničních interventů z Dálného východu a po připojení DVR k RSFSR (v listopadu 1922) se obě autonomní oblasti spojily a [[30. květen|30. května]] [[1923]] vznikla jako součást RSFSR Burjat-mongolská autonomní sovětská socialistická republika s hlavním městem Věrchněudinskem. Toto datum se považuje za datum vzniku Republiky Burjatsko. [48] => [49] => 30. července 1930 byl vytvořen Východosibiřský kraj (s krajským centrem Irkutskem) a Burjat-mongolská ASSR se stala jeho součástí. V roce 1934 byl Věrchněudinsk přejmenován na Ulan-Ude. 26. září 1937 byl Východosibiřský kraj rozdělen na Irkutský a Čitský a od Burjat-mongolské ASSR se oddělil [[Usťordynský burjatský autonomní okruh]]. 7. července 1958 byla Burjat-mongolská ASSR výnosem prezidia [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyššího sovětu SSSR]] přejmenována na [[Burjatská autonomní sovětská socialistická republika|Burjatskou ASSR]]. 8. října 1990 Nejvyšší sovět Burjatské ASSR přijal Deklaraci o státní svrchovanosti Burjatské sovětské socialistické republiky. Na základě tohoto dokumentu Burjatsko odmítlo autonomní status a vyhlásilo na svém území svrchovaný stát Burjatská SSR. 27. března 1992 došlo k přejmenování Burjatské ASSR na Republiku Burjatsko. [50] => [51] => V listopadu 2018 přešlo Burjatsko na základě výnosu prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]] ze správy [[Sibiřský federální okruh|Sibiřského federálního okruhu]] do [[Ruský Dálný východ|Dálněvýchodního okruhu]].{{Cite web|url=http://publication.pravo.gov.ru/Document/View/0001201811040002?index=0&rangeSize=1|title=Официальный интернет-портал правовой информации|website=publication.pravo.gov.ru|access-date=2018-11-04}} [52] => [53] => == Současnost == [54] => Republika nadále patří k nejchudším v Ruské federaci. Nezaměstnanost a nízké výdělky nutí zdejší muže vstupovat do [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruské armády]]. V současné době (r. 2022) jich mnoho [[Ruská invaze na Ukrajinu|bojuje na Ukrajině]], podle statistiky je mezi vojáky z Ruska úmrtnost v bojích 7,13 na sto tisíc mužů, u vojáků z Burjatska je to 60,84.[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tato-valka-je-jako-upir-mladi-burjati-umiraji-na-ukrajine-za/r~f7b995bce19011eca9eeac1f6b220ee8/ ''Tato válka je jako upír. Mladí Burjati umírají na Ukrajině za Rusko a Putina'', Zpravodajství Aktuálně.cz z 2.6.2022]{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = ‚Neupsal se do války v jiné zemi.‘ Rusové se snaží zachránit své příbuzné z fronty [56] => | periodikum = iROZHLAS [57] => | vydavatel = Český rozhlas [58] => | datum_vydání = 2022-07-14 [59] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/invaze-ukrajina-armada-odmitnuti-sluzby-podvod_2207141055_jca [60] => | datum_přístupu = 2022-07-14 [61] => }} [62] => [63] => == Geografie == [64] => [[Soubor:Buryatia02.png|náhled|Mapa republiky]] [65] => [66] => === Fyzická (reliéf) === [67] => Většina území republiky je hornatá, 83% území pokrývají lesy. Velké množství jezer (asi 35 tisíc). Na celém území se nacházejí ložiska nerostných surovin (přibližně 700). V Burjatsku se nachází [[Barguzinské pohoří]], [[Jihomujský hřbet]], [[Severomujský hřbet]], [[Stanová vysočina]]. Za nejvyšší horu Burjatska s nadmořskou výškou 3492 metrů se považuje hora [[Munku Sardyk]]. Vrchol hory se nachází na hranici Ruska a Mongolska ve východní části pohoří [[Sajany]], jižně od pramenů Oky a Irkutu, které ústí do [[Angara|Angary]]. Jižně od hory se nachází v Mongolsku jezero [[Chövsgöl núr]]. Nejnižší bod v republice je úroveň hladiny jezera [[Bajkal]] ve výšce 456 metrů nad mořem. [68] => [69] => === Klima === [70] => Podnebí Burjatska je silně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] se studenou zimou a horkým létem. V listopadu-prosinci teplota výrazně klesá. Druhá polovina zimy se vyznačuje malým množstvím sněhu. Na jaře je větrno, s převažujícím severozápadním větrem a deštěm. Léto je velice krátké, má teplé dny a chladné noci, s prudkými dešti v červenci a srpnu. Podzim nastává pozvolna, bez náhlé změny počasí. Průměrná letní teplota je 26 °C, v zimě -25 °C a průměrná roční teplota -1.6 °C. [71] => [72] => === Vodní zdroje === [73] => Vodní zdroje republiky Burjatsko představují povrchové a podzemní vody. Na jejím území teče více než 30 000 řek o celkové délce cca 150 tisíc.km. Z nich pouze 25 se uvádí jako [74] => velké a střední. Více než 99% řek v republice jsou malé, které mají délku do 200 km. 61% z toku řek republiky připadá na povodí jezera Bajkal. Na území republiky se nachází 35 000 jezer o celkové ploše 1795 km². Bajkal je nejhlubší sladkovodní jezero na světě, jeho maximální hloubka činí 1 642 m. Jeho délka je 636 km, šířka – 25–79 km. Mezi další jezera Burjatska patří [[Baunt]], [[Busani]], [[Husí jezero]], [[Jeravninská jezera]], která v sobě zahrnují [[Velké Jeravné jezero]], [[Malé Jeravné jezero]] a také [[Sosnové jezero]]. [75] => [76] => === Flora a fauna === [77] => [[Soubor:Baikal seal 200507 hakone japan.JPG|náhled|Bajkalský tuleň]] [78] => Burjatsko má jedinečnou a rozmanitou flóru a faunu. V současné době je v zemi zaznamenáno více než 446 druhů suchozemských obratlovců. Plazů zde žije 7 druhů, ptáků více než 348 druhů, savců celkem 85 druhů. [79] => [80] => Na Bajkalu a v jeho okolí žije více než 2500 různých druhů zvířat a ryb, 250 z nich jsou ohrožené druhy. Nejznámější druh, který žije v jezeře, je [[Síh omul|omul]] – ryba z čeledi [[Lososovití|lososovitých]]. Za symbol Bajkalu se považuje [[tuleň bajkalský]]. [81] => [82] => Většina území Burjatska je zalesněná (83% plochy). Na jaře kvete ''[[rhododendron dauricus]]''. Léčivé rostliny se běžně využívají v lidovém a tibetském léčitelství. V [[tajga|tajze]] můžeme spatřit soby, veverky, lišky, rysy, jeleny, losy, divoká prasata a medvědy. [83] => [84] => Do Červené knihy Ruska a Burjatska patří bajkalský [[jeseter]], [[siven severní]], [[lipan bajkalský]], [[pstruh]] a [[lín]]. [85] => [86] => == Ekonomika == [87] => Burjatsko je [[zemědělství|zemědělská]] země. Pěstuje se zde hlavně [[pšenice]], [[zelenina]] a [[Lilek brambor|brambory]]. Chová se [[dobytek]] a rozšířený je i [[rybolov]] (hlavně na [[Bajkal]]u). [88] => [89] => === Elektroenergetika === [90] => Energetická soustava Burjatska funguje v rámci Jednotné energetické soustavy Ruska. [91] => [92] => === Doprava === [93] => Územím republiky probíhá [[Transsibiřská magistrála]] a [[Bajkalsko-amurská magistrála]]. Čilý je [[loď|lodní]] provoz přes Bajkalské jezero. Převážná část burjatského území se vyznačuje velmi špatnou vnitřní dopravní infrastrukturou, absencí husté železniční sítě a silničních vozovek s krytem. [94] => [95] => ==== Silniční doprava ==== [96] => V Burjatsku je velmi rozvinutá veřejná automobilová doprava, jejímž prostřednictvím bylo v roce 2009 přepraveno 59010 tisíc lidí a 933 tisíc tun nákladu. Celková délka [97] => silniční sítě je více než 14 tisíc km. [98] => [99] => Republikou procházejí pozemní komunikace federálního významu: [[R258 (М55) „Bajkal“]] vedoucí z [[Irkutsk]]u přes [[Ulan-Ude]] do [[Čita|Čity]], [[А340 (А165)]] s trasou Ulan-Ude - [[Kjachta]] - [[Mongolsko]] (pohraniční kontrolní stanoviště „Kjachta-Altanbulag“) a [[А333 (А164)]] z [[Kultuk]]u do [[Mondy]] vedoucí přes mongolskou hranici k jezeru [[Chövsgöl núr]] (pohraniční kontrolní stanoviště „Mondy-Chanch“). Federální silnice disponují dostatečným počtem čerpacích stanic a dalších služeb pro motoristy. [100] => [101] => ==== Železniční doprava ==== [102] => [[Soubor:Rail transport in Ulan-Ude, Russia.jpg|náhled|Nádraží v Ulan-Ude]] [103] => Burjatskem prochází Transsibiřská magistrála (město Ulan-Ude je uzlovou železniční stanicí Východosibiřské železnice) a Bajkalsko-amurská magistrála. Celková délka železničních tratí v Burjatsku je 2044 km. [104] => [105] => Východosibiřská železnice je součástí Transsibiřské magistrály. Zahrnuje jižní trať do Mongolska vedoucí z Ulan-Ude do městečka Nauški. [106] => [107] => Název Krugobajkalská magistrála (neboli Okružní bajkalská železniční trať) se během výstavby a prvních let provozu používal pro 260 km dlouhý úsek železnice mezi stanicemi [108] => Bajkal (Irkutský kraj) a Mysovaja (město Babuškin, Burjatsko). [109] => [110] => Bajkalsko-amurská magistrála protíná Burjatsko v jeho severní části a vede přes [[Severomujský tunel]]. Z [[Usť-Kut]]u (Irkutský kraj) do stanice [[Taksimo]] (Burjatsko). Severomujský tunel byl otevřen 5. prosince 2003. Protíná [[Severomujský hřbet]], podle něhož byl také pojmenován. Díky své celkové délce (15 343 m) je tunel nejdelším železničním tunelem v Rusku. Výstavba trvala s přestávkami 26 let. Vypočtená životnost tunelu je 100 let. [111] => [112] => Mezi ruskými úzkokolejkami o rozchodu 750 mm fungujícími v 90. letech zaujímá vzhledem ke své délce první místo Chandagatajská úzkokolejná železniční trať. Vzdálenost ze stanice Karymka (osada Novoiljinsk v Zaigrajevském okrese, 110 km východně od Ulan-Ude) do stanice Zaza (Jeravninský okres) činila 260 km. [113] => [114] => ==== Letecká doprava ==== [115] => Mezinárodní letiště "Bajkal" se nachází ve městě Ulan-Ude. Z letiště jsou vypravovány každodenní lety do [[Moskva|Moskvy]], ale i pravidelné lety do měst na východní [[Sibiř]]i. Z letiště „Bajkal“ odlétají mezinárodní lety do [[Peking]]u, [[Mandžusko|Mandžuska]] (ČLR), [[Cam Ranh]] (Vietnam), [[Antalya|Antalye]] (Turecko), [[Bangkok]]u (Thajsko). Na letišti mají základnu dvě letecké společnosti – Burjatské aerolinky ([[BURAL]]) a [[PANH]]. BURAL realizuje charterovou i pravidelnou osobní a nákladní přepravu. Byla založena v roce 1992 a provozuje jak krátké, tak i dálkové lety. PANH se také zabývá charterovou i pravidelnou osobní a nákladní přepravu. Specializuje se na vnitrostátní lety a lety do blízkého zahraničí. Byla založena v roce 2009. [116] => [117] => ==== Říční doprava ==== [118] => Východosibiřská říční paroplavba je společnost, která v Irkutském kraji a Burjatsku zajišťuje osobní i nákladní přepravu říční lodní dopravou. Společnost je nejvýznamnějším dopravcem zboží po [[Angara|Angaře]], [[Bajkal]]u a jeho přítocích – [[Selenga|Selenze]] a [[Horní Angara|Horní Angaře]]. [119] => [120] => === Průmysl === [121] => Základem průmyslového komplexu Republiky Burjatsko je v současném době [[strojírenství]] a [[obrábění kovů]], [[elektroenergetika]], [[hutnictví]] barevných kovů, potravinářský a palivový průmysl, lesnictví, dřevozpracující a papírenský průmysl. Připadá na ně 95,1 % celkového objemu průmyslové výroby produkované v Burjatsku. V roce 1923, kdy vznikla Burjat-mongolská ASSR, existovalo na jejím území 17 malých průmyslových podniků, které zaměstnávaly pouhých 854 lidí. Podíl průmyslu v národním hospodářství činil 11,6 %. [122] => [123] => V současnosti představuje průmysl hlavní ekonomickou sféru republiky a jako takový zajišťuje 27 % hrubého regionálního produktu. Až 30 % pracovních sil ve sféře materiální výroby připadá na průmysl. Celkem existuje v průmyslu více než 1600 podniků. Základ tohoto odvětví tvoří zhruba 147 velkých a středních podniků, v nichž se koncentruje hlavní průmyslový potenciál a je v nich zaměstnáno přibližně 52,3 tisíce lidí. Průmysl předhání ostatní hospodářská odvětví jak počtem zaměstnanců, tak objemem produkce i základních fondů. [124] => [125] => V současné době Burjatsko vyrábí a vyváží leteckou techniku, kovové mostní konstrukce, dřevo, celulózu, karton, obaly, vlněné látky, stavební materiály, elektrická zařízení, masové konzervy, těstoviny, likéry a lihoviny, cement a další široký sortiment. [126] => [127] => ==== Těžební a důlní průmysl ==== [128] => Republika disponuje rozvitým těžebním průmyslem. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších průmyslových odvětví Burjatska. Hlavními odvětvími burjatského těžebního a důlního průmyslu jsou těžba [[zlato|zlata]], těžba [[uhlí]] a [[barevné kovy|barevných kovů]]. [129] => [130] => === Zemědělství === [131] => Zemědělskoprůmyslový komplex Burjatska produkuje značnou část potravin východní Sibiře. Jedinečná kombinace rozlehlých jižních území, dostupných vodních zdrojů a úrodné půdy je ideálním předpokladem rozvoje burjatského zemědělství. Místní zdroje zemědělských surovin tvoří základ potravinářského průmyslu zastoupeného podniky na výrobu masných, mléčných a rybích výrobků, výrobků z mouky a krup, kombinovaných krmiv, likérů a lihovin, cukrářských a dalších výrobků. Zemědělskoprůmyslový komplex vytváří zhruba 10 % hrubého regionálního produktu a pracuje v něm 9,8 % zaměstnané populace. Po výrazném poklesu výroby v letech 1992–1998 hlavní odvětvové ukazatele dlouhodobě stagnují. V letech 1999–2005 byl zaznamenán úbytek zaměstnanců, ovšem v roce 2006 se situace podstatně změnila a zemědělství nabírá obrátky. [132] => [133] => Aktivně se rozvíjí průmyslový chov prasat. V roce 2012 byl zahájen provoz Východosibiřského Svinokomplexu, tedy vepřína pro 140 000 prasat. Již 10 let funguje Agroholding Nikolajevskij, největší výrobce vepřového masa na Sibiři. V Republice Burjatsko jsou v provozu 2 drůbežárny, další se má podle plánu stavět v Zaigrajevském okrese. [134] => [135] => Plocha zemědělské půdy činí 3,154 miliónu hektarů, včetně 847 tisíc hektarů polí. Ve struktuře zemědělské půdy mají největší podíl louky na sklizeň sena a pastviny. Země se [136] => vyznačuje nepříliš vysokou úrodností, půda je vystavena působení větrné a vodní [[eroze]]. 82 % obdělávaných zemědělských ploch a 92 % z celkového počtu hovězího dobytka je v soukromém vlastnictví. Státní zemědělské podniky, které jsou ve vlastnictví republiky nebo ve federálním vlastnictví, zaujímají 8,7 % obdělávaných ploch. [137] => [138] => V roce 2006 byla v hospodářstvích všech kategorií vyrobena produkce v hodnotě 10,4 miliardy rublů. [139] => [140] => === Zahraniční obchod === [141] => Obrat zahraničního obchodu Burjatska v roce 2011 činil 903,3 miliónu amerických dolarů. Zahraničněobchodní transakce se uskutečnily se 40 zeměmi světa. Nejvýznamnějšími obchodními partnery pro burjatský vývoz jsou [[Čína]], [[Mongolsko]], [[Uzbekistán]], [[Slovensko]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Vietnam]], [[Argentina]], [[Brazílie]]. Hlavním vývozním artiklem jsou: strojírenské výrobky 79,4 %, dřevo a výrobky z papíru a celulózy 14,9 %, potravinářské zboží a zemědělské suroviny 3,4 %. Hodnota vývozu činila v roce 2011 724 miliónů amerických dolarů, hodnota dovozu 179,3 miliónů amerických dolarů. Hlavními obchodními partnery pro dovoz jsou Čína, [[Ukrajina]], [[Itálie]], Mongolsko, [[Turecko]]. [142] => [143] => === Památky a turismus === [144] => * [[Ivolginskij dacan]] v Burjatsku je hlavní [[buddhismus|buddhistický]] [[klášter]] v Rusku. [145] => * Spaso-Preobraženský monastýr v obci Posolskoje, založený roku 1682, nejstarší pravoslavný klášter v zemi [146] => * Svjato-Odigitrijevský chrám (svaté Panny Marie [[Odigitrie|Hodegetrie]]) v Ulan-Udě, pravoslavná katedrála, památka sibiřského baroka, postaven v letech 1741-1785 [147] => * Etnografické muzeum národů Zabajkalí, několik budov [148] => * Archeologický komplex s pohřebišti, mohylami a stélami od doby bronzové po raný novověk [149] => * Muzeum [[děkabristé|děkabristů]] v [[Novoselenginsk]]u - památník jejich zdejšího pobytu ve vyhnanství v letech 1826-1850 [150] => [151] => == Galerie == [152] => [153] => Ivolga.jpg|[[Ivolginskij dacan]] [154] => Посольское, Спасо-Преображенский Посольский монастырь, 1.jpg|Spaso-Preobraženský monastýr [155] => Odigitrievsky Cathedral, Ulan Ude 01.jpg|Odigitrijevský chrám [156] => Ethnographic museum Gate.JPG|Etnografické muzeum, vchod [157] => Brick thomb.JPG|Mohyly v archeologickém komplexu [158] => [159] => [160] => Nařízením vlády Ruské federace č. 68 ze dne 3. února 2007 byla na území Přibajkalského [[rajón]]u vytvořena turistická a rekreační zvláštní ekonomická zóna „Bajkalskaja gavaň“. Zvláštní ekonomická zóna se má v budoucnu stát [[lázně]]mi světové úrovně. Lázně o rozloze 700 km² budou v provozu celoročně a budou vybaveny rozvinutou infrastrukturou. Budou součástí přeshraniční trasy „Východní kruh“ zemí severovýchodní Asie. K roku 2027 by mělo přijet přes 2 milióny návštěvníků ročně, z toho 20 % ze zahraničí. [161] => [162] => === Nerostné bohatství === [163] => V Burjatsku bylo nalezeno více než 700 ložisek nerostných surovin. Mezi identifikovanými – 247 ložisek [[zlato|zlata]], 7 ložisek [[wolfram]]u, 13 [[Uran (prvek)|uranu]], 2 [[molybden]]u a [[beryllium|beryllia]], jedno ložisko [[hliník]]u, 8 ložisek [[fluorit]]u, 10 ložisek [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]], 2 ložiska [[azbest]]u, také byla nalezená velká řada ložisek [[nefrit]]u, stavebních materiálů, [[apatit]]u, [[fosfor]]u, [[grafit]]u a [[zeolit]]u. [164] => [165] => === Těžba === [166] => * 48% – zinek, [167] => * 24% – olovo, [168] => * 37% – molybden, [169] => * 27% – wolfram, [170] => * 16% – fluorit, [171] => * 15% – azbest, [172] => [173] => == Demografie == [174] => Na území republiky žije 973 860 lidí, průměrná hustota činí 2,77 obyvatel na 1 km². Ve městech žije kolem 60% obyvatelstva, v hlavním městě žije kolem 1/3 obyvatelstva republiky. Původní obyvatelé Burjatska jsou Burjati, Evenkové a Sojoti. [175] => [176] => ; Národnostní složení [177] => {| class="wikitable" [178] => !Národnost ||1939
(x 1000)[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_39.php?reg=65 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]||1959
(x 1000)[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_59.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]||1970
(x 1000)[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_70.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]||1979
(x 1000)[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_79.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]||1989
(x 1000)[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_89.php?reg=66 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]||2002
(x 1000){{Citace elektronického periodika |titul=Всероссийская перепись населения 2002 года |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum přístupu=2015-10-29 |url archivu=https://www.webcitation.org/64vB3cy04?url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum archivace=2012-01-24 |nedostupné=ano }}||2010
(x 1000){{Citace elektronického periodika |titul=Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab7.xls |datum přístupu=2015-10-29 |url archivu=https://www.webcitation.org/67F7j3Iul?url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab7.xls |datum archivace=2012-04-27 }} [179] => [180] => |- [181] => |[[Rusové]] [182] => |393,1 (72,1 %) [183] => |{{Růst}}502,6 (74,6 %) [184] => |{{Růst}}597,0 (73,5 %) [185] => |{{Růst}}647,8 (72,1 %) [186] => |{{Růst}}726,2 (69,9 %) [187] => |{{Pokles}}665,5 (67,8 %) [188] => |{{Pokles}}630,8 (64,9 %) [189] => |- [190] => |[[Burjati]] [191] => |116,4 (21,3 %) [192] => |{{Růst}}135,8 (20,1 %) [193] => |{{Růst}}178,7 (22,0 %) [194] => |{{Růst}}206,9 (23,0 %) [195] => |{{Růst}}249,5 (24,0 %) [196] => |{{Růst}}272,9 (27,8 %) [197] => |{{Růst}}286,8 (29,5 %) [198] => |- [199] => |[[Tataři]] [200] => |3,8 (0,7 %) [201] => |{{Růst}}8,0 (1,2 %) [202] => |{{Růst}}10,0 (1,2 %) [203] => |{{Růst}}10,3 (1,1 %) [204] => |{{Růst}}10,5 (1,0 %) [205] => |{{Pokles}}8,2 (0,8 %) [206] => |{{Pokles}}6,8 (0,7 %) [207] => |- [208] => |[[Ukrajinci]] [209] => |13,4 (2,4 %) [210] => |{{Pokles}}10,1 (1,3 %) [211] => |{{Růst}}10,8 (1,2 %) [212] => |{{Růst}}15,3 (1,7 %) [213] => |{{Růst}}22,9 (2,2 %) [214] => |{{Pokles}}9,6 (1,0 %) [215] => |{{Pokles}}5,6 (0,7 %) [216] => |- [217] => |[[Sojoti]] [218] => |… [219] => |… [220] => |… [221] => |… [222] => |… [223] => |2,7 (0,3 %) [224] => |{{Růst}}3,6 (0,4 %) [225] => |- [226] => |[[Evenkové]] [227] => |1,8 (0,3 %) [228] => |{{Pokles}}1,3 (0,2 %) [229] => |{{Růst}}1,7 (0,2 %) [230] => |{{Pokles}}1,5 (0,16 %) [231] => |{{Růst}}1,7 (0,16 %) [232] => |{{Růst}}2,3 (0,2 %) [233] => |{{Růst}}2,9 (0,3 %) [234] => |- [235] => |} [236] => [237] => === Etnické složení === [238] => Podle informací platných k [[1. leden|1. lednu]] [[2004]] bylo etnické složení Burjatska následující: [239] => * Rusové 67,8 %, [240] => * Burjati 27,8 %, [241] => * [[Němci]] 0,16 %, [242] => * Ukrajinci 0,98 %, [243] => * Tataři 0,83 %, [244] => * [[Bělorusové]] 0,24 %, [245] => * Evenkové 0,24 %, [246] => * [[Židé]] 0,06 %, [247] => * ostatní 1,89 % (mezi nimi také [[Tuvinci]]).{{Citace elektronického periodika |titul=Demografie |url=http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html |datum přístupu=2008-01-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050317134131/http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html |datum archivace=2005-03-17 |nedostupné=ano }} [248] => [249] => === Města === [250] => * [[Ulan-Ude]] [251] => * [[Gusinoozjorsk]] [252] => * [[Severobajkalsk]] [253] => * [[Kjachta]] [254] => * [[Nižněangarsk]] [255] => * [[Romanovka]] [256] => * [[Zakamensk]] [257] => [258] => == Přírodní rezervace a národní parky == [259] => V Burjatsku existuje několik velkých přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Borgojská rezervace, která je největším odpočívadlem stěhovavých ptáků v Eurasii, Barguzinská státní biosférická rezervace, Bajkalská státní biosférická rezervace, státní přírodní rezervace "Džerginskij", Zabajkalský národní park a národní park "Tunkinskij". [260] => [261] => == Galerie == [262] => [263] => File:Munku-Sardyk.jpg| [[Munku Sardyk]], nejvyšší hora Burjatska [264] => File:Чертово озеро (Хамар-Дабан).jpg|Burjatská krajina [265] => File:Selenga2.jpg|Řeka [[Selenga]] [266] => File:Khagdaev 02.jpg| Burjatský [[šamanismus|šaman]] na břehu [[Bajkal]]u [267] => File:Ivolgaa-peatempel.jpg|Buddhistický klášter [[Ivolginskij dacan]] [268] => File:Выдрино Бурятия.JPG|Dálnice R258 na hranicích Burjatska [269] => File:Улан-Удэнский трамвай.JPG|Nová administrativní budova v Ulan-Ude [270] => File:Северобайкальск 10.jpg|Nádraží v Severobajkalsku [271] => [272] => [273] => [274] => == Odkazy == [275] => [276] => === Reference === [277] => [278] => [279] => === Externí odkazy === [280] => * {{Commonscat}} [281] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20041204033734/http://egov-buryatia.ru:8081/ Oficiální stránka Burjatské republiky] [282] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20040216024317/http://gov.buryatia.ru:8080/ Oficiální stránka Burjatské republiky] [283] => * {{bua}} [https://web.archive.org/web/20040804011638/http://gov.buryatia.ru:8082/ Oficiální stránka Burjatské republiky] [284] => * {{en}} {{ru}} [https://web.archive.org/web/20051123124948/http://www.bgsha.ru/eng/index.html Oficiální stránka Burjatské zemědělské univerzity] [285] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20051025044821/http://vsgaki.burnet.ru/ Oficiální stránky Východosobiřské akademie umění a kultury] [286] => [287] => {{Rusko}} [288] => {{Autoritní data}} [289] => {{Portály|Rusko}} [290] => [291] => [[Kategorie:Burjatsko| ]] [292] => [[Kategorie:Republiky Ruské federace]] [] => )
good wiki

Burjatsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bajkal','Ulan-Ude','Ivolginskij dacan','Mongolsko','Burjati','šamanismus','Přibajkalsko','ruština','Irkutsk','Selenga','Rusové','Chövsgöl núr'

Bajkal

Burjati

Irkutsk

Mongolsko

Přibajkalsko

Přibajkalsko je významná česká expedice, která probíhala v letech 1967 a 1968 na Bajkalském jezeře v Asii.

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Šamanismus

Selenga

Ulan-Ude