Array ( [0] => 15528640 [id] => 15528640 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bytom [uri] => Bytom [3] => Bytom collage 123.jpg [img] => Bytom collage 123.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bytom [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Bytom_collage_123.jpg [4] => | popisek = Koláž: Slezská opera, historická tramvajová linka 38, Nádražní ulice, Hlavní náměstí, Teplárna Szombierki, Gymnázium Boleslava Chrabrého a kostel svaté Markéty [5] => | vlajka = POL Bytom flag.svg [6] => | znak = Bytom herb.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.348333 [8] => | zeměpisná délka = 18.915556 [9] => | nadmořská výška = 249–330 [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[slezské vojvodství|Slezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = městský okres [15] => | administrativní dělení = 12 městských částí [16] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Bytom |position= top |width= 220 |lat= 50.348333 |long= 18.915556 |float=center |caption=}} [17] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Slezané]], [[Němci]] a další [18] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]] a další [19] => | vznik = městská práva 1254 [20] => | starosta = Mariusz Wołosz [21] => | web = http://www.bytom.pl/ [22] => | telefonní předvolba = +48 32 [23] => | psč = 41-900 až 41-936 [24] => }} [25] => '''Bytom''' (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; [[Slezština|slezsky]] ''Bytōm'' nebo ''Bytōń'', {{Vjazyce2|de|''Beuthen''}}) je město a [[městské okresy v Polsku|městský okres]] v jižním [[Polsko|Polsku]] ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]], součást dvoumilionové [[Katovická konurbace|katovické konurbace]]. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. [26] => [27] => Patří k nejstarším městům [[Horní Slezsko|Horního Slezska]], osada zde existovala již v 11. století. Městská práva získala v roce 1254 a od roku 1281 byla sídlem [[Bytomské knížectví|Bytomského knížectví]]. Původně součást [[Země Koruny české|zemí Koruny české]], po [[slezské války|slezských válkách]] v roce 1742 připadla [[Pruské království|Prusku]]. Součástí německého státu zůstala i po [[hornoslezský plebiscit|rozdělení Horního Slezska]] v roce 1922 a byla přičleněna k Polsku až po druhé světové válce. V průběhu 19. století vyrostly v okolních obcích, které jsou dnes městskými částmi, početné doly, hutě a další průmyslové podniky, zatímco samotná Bytom se stala vedle [[Gliwice|Hlivic]] a později také [[Katovice|Katovic]] správním a kulturním centrem celé [[hornoslezská uhelná pánev|hornoslezské uhelné pánve]]. [28] => [29] => Po roce 1989, kdy došlo k útlumu těžkého průmyslu, se potýká se závažnými strukturálními problémy: vysokou nezaměstnaností, výskytem sociálně vyloučených čtvrtí a razantním úbytkem obyvatel. V důsledku poddolování je stav mnohých budov dezolátní a probíhají rozsáhlé demolice. Tyto faktory přispěly k vytvoření negativní pověsti, která je s městem v posledních dekádách silně spjata. [30] => [31] => Z geomorfologického hlediska se nachází ve [[Wyżyna Śląska|Slezské vysočině]] a leží přímo na [[rozvodí]] [[Odra|Odry]] a [[Visla|Visly]]. Jižně od centra protéká řeka [[Bytomka]], severní částí města pak [[Szarlejka]]. Krajina je silně ovlivněna hornickou minulostí. Bytom sousedí na severu s [[Tarnovské Hory|Tarnovskými Horami]] a [[Radzionków|Radzionkowem]], který býval její městskou částí od roku 1975 do 1998, na východě s městem [[Piekary Śląskie]] a na jihu s [[Chořov]]em, [[Świętochłowice]]mi a [[Zabrze]]m. [32] => [33] => == Dějiny == [34] => První osídlení na území Bytomi vzniklo v 11. století na Kopci svaté Markéty (''Wzgórze Świętej Małgorzaty'') jižně od dnešního centra. Spadalo pravděpodobně do kmenového území [[Vislané|Vislanů]] a původně patřilo [[Malopolsko|malopolskému]] [[Krakovsko|Krakovsku]]. V roce 1177 byla bytomská [[kastelánie]] postoupena [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II. Spravedlivým]] ve prospěch [[Měšek I. Křivonohý|Měška I. Křivonohého]], který ji začlenil do [[Ratibořské knížectví|Ratibořského knížectví]]. Od té doby se počítá ke [[Slezsko|Slezsku]], byť až do roku 1821 patřila tato oblast ke [[Arcidiecéze krakovská|krakovské diecézi]].{{Citace monografie [35] => | příjmení1 = Žáček [36] => | jméno1 = Rudolf [37] => | odkaz_na_autora1 = Rudolf Žáček [38] => | titul = Dějiny Slezska v datech [39] => | vydavatel = [[Libri]] [40] => | místo = Praha [41] => | rok = 2004 [42] => | počet_stran = 546 [43] => | kapitola = [44] => | strany = 36, 56, 248, 414 [45] => | isbn = 80-7277-172-8 [46] => | jazyk = cs [47] => }} [48] => [[Soubor:Wernher Standesherrschaft Beuthen map.tif|left|thumb|Bytomské stavovské panství v 18. století]] [49] => Roku 1202 došlo ke spojení Ratibořska a Opolska a jeho dalším dělením vzniklo v roce 1281 samostatné [[Bytomské knížectví]]. [[Kazimír Bytomský|Kazimír Bytomsko-Kozelský]] byl prvním slezským panovníkem, který složil lenní slib českému králi [[Václav II.|Václavovi II.]], stalo se to 9. ledna 1289. Od roku 1348 bylo toto území součástí [[Země Koruny české|Koruny království českého]]. S různě se měnícími hranicemi existovalo [[Slezští Piastovci|piastovské]] Bytomské knížectví do znovuspojení s Opolskem v roce 1498. V novověku existovalo Bytomské [[stavovské panství]] (''Standesherrschaft Beuthen'') jako država [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] a [[Henckelové z Donnersmarku|Henckelů z Donnersmarku]]. [50] => [51] => Lokace vlastního města podle [[magdeburské právo|magdeburského práva]] spojená s [[německá východní kolonizace|příchodem německých kolonistů]] proběhla v roce 1254. K jeho rozvoji přispívala výhodná poloha na obchodní stezce z [[Krakov]]a do [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. V předindustriálním období patřilo mezi nejvýznamnější sídla ve východní části [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. První zmínka o těžbě stříbra v této oblasti pochází z roku 1136, dobývalo se též olovo či zinek (srovnej sousední [[Tarnovské Hory]]).{{Citace elektronické monografie [52] => | příjmení1 = Boroń [53] => | jméno1 = Piotr [54] => | titul = Wczesnośredniowieczny Bytom w świetle nowych ustaleń [55] => | url = https://www.researchgate.net/publication/320547266_Wczesnosredniowieczny_Bytom_w_swietle_nowych_ustalen [56] => | vydavatel = Uniwersytet Śląski [57] => | datum_vydání = 2016 [58] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [59] => | jazyk = pl [60] => }} [61] => [62] => V důsledku rozdělení Slezska po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 připadla Bytom [[Pruské království|Prusku]]. Vznikl okres Bytom (''Landkreis Beuthen''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]]. Od roku 1871 ve [[Německé císařství|sjednoceném Německu]]. [63] => [[Soubor:Bytom_-_Bulwar_01.jpg|thumb|left|Boulevard (nyní Plac Kościuszki) kolem roku 1914]] [64] => Od druhé poloviny 18. století začaly v blízkém okolí, v dnešních městských částech, vyrůstat černouhelné doly, železárny a další průmyslové podniky navázané na těžbu uhlí. Do „černého zlata“ hodně investovali [[Henckelové z Donnersmarku]], kteří se tak z feudálních pánů stali největšími průmyslovými magnáty Horního Slezska. Samotná Bytom, omezená jen na středověké jádro a historická předměstí, měla méně průmyslový ráz, ale etablovala se jako jedno z administrativních, školských a kulturních center rozvíjející se [[katovická konurbace|hornoslezské konurbace]] (vedle [[Gliwice|Hlivic]] a později také [[Katovice|Katovic]]). Od roku 1890 tvořila samostatný městský okres. [65] => [66] => V roce 1910 zde žilo 67 718 obyvatel, z toho 60,7 % německojazyčných, 33 % polsky nebo „[[slezština (lechický jazyk)|vasrpolsky]]“ mluvících, 5,2 % dvojjazyčných a 1,1 % s jiným mateřským jazykem. Převažovali katolíci: 85,4 %.{{Citace monografie [67] => | příjmení = [68] => | jméno = [69] => | odkaz na autora = [70] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [71] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA2 [72] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [73] => | místo = Berlin [74] => | rok vydání = 1912 [75] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [76] => | strany = 2–3 [77] => | jazyk = de [78] => }}{{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení = Rademacher [80] => | jméno = Michael [81] => | odkaz na autora = [82] => | titul = Deutsche Verwaltungsgeschichte 1870 – 1990: Stadt Beuthen und Landkreis Beuthen(-Tarnowitz) [83] => | url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/beuthen.html#stadtkreis [84] => | datum vydání = 2006 [85] => | datum aktualizace = [86] => | datum přístupu = 05.04.2021 [87] => | vydavatel = [88] => | jazyk = de [89] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210517224042/https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/beuthen.html#stadtkreis [90] => | datum archivace = 2021-05-17 [91] => | nedostupné = ano [92] => }} [93] => [[Soubor:Lagiewniki_border_checkpoint_1932.jpg|thumb|Hraniční přechod mezi Polskem a Německem v Łagiewnikách (1932)]] [94] => V [[hornoslezský plebiscit|hornoslezském plebiscitu]] po první světové válce se 74,5 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v [[Výmarská republika|Německu]].[https://web.archive.org/web/20080207061948/http://oberschlesiende.h619444.serverkompetenz.net/oberschlesien/Abstimmung/beuthen.html Výsledky plebiscitu ve městě a okrese Bytom] V říjnu 1921 (s platnosti od roku 1922) rozhodla [[Konference velvyslanců]] o rozdělení o sporného území takovým způsobem, že se Bytom stala pohraničním městem ze tří stran obklopeným polským územím. Byla důležitým střediskem polské národnostní menšiny v meziválečném Německu, v [[Nacistické Německo|období nacismu]] zde existovalo jednou ze dvou gymnázií s polským jazykem vyučovacím v celé zemi.{{Citace elektronické monografie [95] => | titul = The Polish grammar school in Bytom [96] => | url = https://www.porta-polonica.de/en/atlas-of-remembrance-places/polish-grammar-school-bytom?page=1 [97] => | vydavatel = Porta Polonica [98] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [99] => | jazyk = en [100] => }} K [[Slezské vojvodství (1920-1945)|autonomnímu Slezskému vojvodství]] v [[Druhá Polská republika|Polsku]] patřily dnešní čtvrti Łagiewniki a Sucha Góra. Rovněž odpadl Schwarzwald (Černý Les) – bytomská [[exkláva]], na jejímž území existovala dělnická kolonie Friedenshütte, která se pak vyvinula do města Nová Bytom a dnes je to městská část [[Slezská Ruda|Slezské Rudy]]. Roku 1927 byl připojen Rozbark a o šest let později přesáhl počet obyvatel sto tisíc. Uvažovalo se o vytvoření Trojměstí [[Gliwice|Hlivice]]-[[Zabrze]]-Bytom (''Dreistädteeinheit Gleiwitz-Hindenburg-Beuthen'').{{Citace monografie [101] => | příjmení = Schabik [102] => | jméno = Karl [103] => | příjmení2 = Stütz [104] => | jméno2 = Albert [105] => | příjmení3 = Wolf [106] => | jméno3 = Paul [107] => | odkaz na autora = [108] => | titul = Dreistädteeinheit Beuthen, Gleiwitz, Hindenburg, Landkreis Beuthen [109] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/5310?id=5310 [110] => | vydavatel = Friedrich Ernst Hübsch Verlag [111] => | místo = Berlin, Leipzig, Wien [112] => | rok vydání = 1929 [113] => | vydání = [114] => | počet stran = 102 [115] => | kapitola = [116] => | strany = [117] => | jazyk = de [118] => }} V roce 1936 byla dokončena Říšská dálnice č. 29 (''Reichsautobahn 29'') z Vratislavi do Bytomi. [119] => [[Soubor:Market_square_in_Bytom,_1945.jpg|thumb|Zničené hlavní náměstí (1945)]] [120] => [[Rudá armáda]] obsadila Bytom 27. ledna 1945. Město neutrpělo válečné škody, ale po příchodu Sovětů bylo zplundrováno. Vyhořela mj. radnice a celá západní část hlavního náměstí. Sovětští vojáci zavraždili v dnešních čtvrtích Miechowice a Stolarzowice nejméně 380 civilistů ([[miechowický masakr]]).{{Citace periodika [121] => | příjmení1 = Buśkiewicz [122] => | jméno1 = Bartosz [123] => | titul = Zajęcie Bytomia przez Armię Czerwoną : stan infrastruktury, zniszczenia miasta po oswobodzeniu i odbudowa przemysłu [124] => | periodikum = Wieki Stare i Nowe [125] => | ročník = 7 [126] => | číslo = 2 [127] => | datum = 2010 [128] => | strany = 171, 173 [129] => | url = https://bazhum.muzhp.pl/media//files/Wieki_Stare_i_Nowe/Wieki_Stare_i_Nowe-r2010-t2(7)/Wieki_Stare_i_Nowe-r2010-t2(7)-s168-181/Wieki_Stare_i_Nowe-r2010-t2(7)-s168-181.pdf [130] => | jazyk = pl [131] => }} Byly zřízeny pracovní tábory pro Němce a Slezany („[[volksdeutsche]]“), největší z nich existoval u dolu ''Centrum'' – ještě v dubnu 1946 v něm bylo uvězněno 1 340 mužů.{{Citace elektronické monografie [132] => | příjmení1 = Sanecki [133] => | jméno1 = Tomasz [134] => | titul = Nieznane tajemnice Bytomia. Obozy pracy przymusowej [135] => | url = http://mojhistorycznyblog.pl/nieznane-tajemnice-bytomia-obozy-pracy-przymusowej [136] => | datum_vydání = 2015-05-26 [137] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [138] => | jazyk = pl [139] => }} Mnoho Bytomanů bylo odvlečeno na nucené práce do SSSR, například 28. března 1945 Sověti zadrželi a odvezli celou osádku dolu ''Bobrek''.{{Citace periodika [140] => | příjmení = Węgrzyn [141] => | jméno = Dariusz [142] => | titul = Górnoślązacy jako forma reparacji: deportacje z Górnego Śląska do ZSRR w 1945 roku [143] => | periodikum = Zesłaniec – Kwartalnik Rady Naukowej Związku Sybiraków [144] => | rok vydání = 2008 [145] => | číslo = 35 [146] => | strany = 61 [147] => | url = http://zeslaniec.pl/35/Wegrzyn.pdf [148] => | jazyk = pl [149] => }} [150] => [151] => Na základě [[Jaltská konference|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] byla Bytom po druhé světové válce přiznána [[Polská lidová republika|Polsku]]. Ve městě se usadilo mnoho polských přesídlenců ze [[Lvov]]a a [[Halič|východní Haliče]], na tamní tradice navázal mj. fotbalový klub [[Polonia Bytom (fotbal)|Polonia Bytom]]. Němci a [[Slezané|Slezané (Šlonzáci)]] mohli ve městě zůstat, pokud prošli tzv. národnostní verifikací a složili příslib věrnosti polskému národu a státu.{{Citace periodika [152] => | příjmení = Kacprzak [153] => | jméno = Paweł [154] => | titul = Weryfikacja narodowościowa ludności rodzimej i rehabilitacja tzw. „volksdeutschów” w latach 1945-1949 [155] => | periodikum = Czasopismo Prawno-Historyczne [156] => | odkaz na periodikum = [157] => | rok vydání = 2011 [158] => | měsíc vydání = [159] => | ročník = LXIII [160] => | číslo = 2 [161] => | strany = 149–164 [162] => | url = http://repozytorium.amu.edu.pl:8080/bitstream/10593/2215/1/Kacprzak.pdf [163] => | jazyk = pl [164] => }} Nicméně v důsledku emigrace a asimilace jejich počet v poválečných dekádách systematicky klesal. V roce 2002 uvedlo 83,65 % obyvatel polskou národnost, 2 360 osob aneb 1,21 % se přihlásilo k němectví, 7 114 osob aneb 3,67 % ke slezanství a 11,17 % svou národnost neuvedlo.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultstronaopisowa/5743/1/1/nsp2002_tabl4.xls Výsledky polského sčítání lidu v roce 2002 podle obcí] V roce 2011 se ke slezské národnosti přihlásilo 17,6 % obyvatel (31 109 osob).{{Citace elektronické monografie [165] => | titul = Narodowość śląska w powiatach wg GUS [166] => | url = http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221 [167] => | datum vydání = 26.07.2013 [168] => | datum přístupu = 05.04.2021 [169] => | vydavatel = Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej [170] => | jazyk = pl [171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210326114911/http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221/ [172] => | datum archivace = 2021-03-26 [173] => | nedostupné = ano [174] => }} [175] => [176] => V roce 1951 byly přičleněny Bobrek, Karb, Łagiewniki, Miechowice a Szombierki. Při správní reformě v roce 1975 se Bytom zvětšila o obce Górniki, Sucha Góra, Stolarzowice a také město [[Radzionków]], které se roku 1998 opět osamostatnilo. Mezi lety 1975 až 1998 přesahoval počet obyvatel Bytomi 220 tisíc a byla po [[Vratislav (město)|Vratislavi]], [[Katovice|Katovicích]] a [[Ostrava|Ostravě]] čtvrtým největším městem ve Slezsku. [177] => [[Soubor:Bytom_Joseph_church_demolition.jpg|thumb|Demolice poddolovaného kostela v Dąbrowě Miejské (2016)]] [178] => V roce 1955 byla povolena těžba uhlí v tzv. ochranném pilíři přímo pod hustě zastavěným centrem. Poddolování, které celkově zasáhlo 54 % území města, poznamenalo stav mnoha budov a vedlo k řadě stavebních katastrof. Město pravidelně ohrožují důlní otřesy. Téměř zcela zaniklo historické předměstí Dąbrowa Miejska, kde terén poklesl do roku 1994 o 37 metrů. Rozsáhlé asanace proběhly také v městských částech Karb a Miechowice (pokles o 25 až 31 metrů).{{Citace periodika [179] => | příjmení1 = Solarski [180] => | jméno1 = Maksymilian [181] => | titul = Anthropogenic transformations of the Bytom area relief in the period of 1883-1994 [182] => | periodikum = Environmental & Socio-economic Studies [183] => | ročník = 1 [184] => | číslo = 1 [185] => | datum = 2013 [186] => | strany = 4–5 [187] => | url = https://www.researchgate.net/publication/277944626_Anthropogenic_transformations_of_the_Bytom_area_relief_in_the_period_of_1883-1994 [188] => | issn = 2354-0079 [189] => | jazyk = en [190] => | doi = 10.1515/environ-2015-0001 [191] => }}{{Citace elektronické monografie [192] => | příjmení1 = Nowacka-Goik [193] => | jméno1 = Małgorzata [194] => | titul = W bytomskim Karbiu znowu rozbierają domy. Dzielnica znika [195] => | url = https://dziennikzachodni.pl/w-bytomskim-karbiu-znowu-rozbieraja-domy-dzielnica-znika/ar/c3-3814167 [196] => | vydavatel = Dziennik Zachodni [197] => | datum_vydání = 2015-04-08 [198] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [199] => | jazyk = pl [200] => }} [201] => [202] => Útlum těžkého průmyslu po roce 1989 způsobil prudký nárůst nezaměstnanosti, která se udržela na poměrně vysoké úrovní i po obecném zlepšení ekonomické situace ve 21. století – v únoru 2020 činila 9,0 % při vojvodském průměru 3,9 %.{{Citace elektronické monografie [203] => | titul = Stopa bezrobocia w roku 2020 [204] => | url = https://bytom.praca.gov.pl/-/11815489-stopa-bezrobocia-w-2020-roku [205] => | vydavatel = Powiatowy Urząd Pracy w Bytomiu [206] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [207] => | jazyk = pl [208] => }} Ve starých dělnických čtvrtích vznikly sociálně problémové lokality. Bytom se stala předmětem nelichotivých stereotypů a v polské veřejné debatě platí za jeden z hlavních symbolů negativních dopadů ekonomické transformace. Závažným problémem zůstává odliv obyvatel – v roce 2020 (164 447) měla o 16 % menší populaci než v roce 2000 (195 807) a dokonce menší než v roce 1950 (173 955). Do roku 2050 se předpokládá pokles na pouhých 116 tisíc.{{Citace elektronické monografie [209] => | titul = Polska w liczbach – Bytom [210] => | url = https://www.polskawliczbach.pl/Bytom [211] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny [212] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [213] => | jazyk = pl [214] => }} [215] => [216] => == Městské části == [217] => [[Soubor:Bytom_Subdivisions.svg|thumb|Bytomské „celky, kde je možné zřídit městskou část“. Chybně je uveden zkrácený název Stroszek místo Stroszek–Dąbrowa Miejska]] [218] => [[Soubor:Bytom_z_lotu_ptaka_-_Śródmieście_01.jpg|thumb|Śródmieście (Střed)]] [219] => [[Soubor:Bytom_z_lotu_ptaka_-_Stroszek_-_osiedle_01.jpg|thumb|Stroszek a v pozadí Ziętkovo sídliště]] [220] => Bytom formálně nemá žádné samosprávné městské části, nicméně zastupitelstvo města v roce 2005 vymezilo dvanáct „celků, kde je možné zřídit městskou část“, pokud by si to alespoň 15 % jejich obyvatel přálo. Tyto celky víceméně odpovídají někdejším obcím postupně připojovaným ve 20. století. Dosud formální status městské části měly pouze Miechowice v letech 2008 až 2013.{{Citace elektronické monografie [221] => | příjmení1 = Bijak [222] => | jméno1 = Szymon [223] => | titul = Bytom: jak to możliwe, że to miasto bez dzielnic? Wkrótce może się to zmienić. Ruszyły konsultacje społeczne [224] => | url = https://bytom.naszemiasto.pl/bytom-jak-to-mozliwe-ze-to-miasto-bez-dzielnic-wkrotce-moze/ar/c1-7552911 [225] => | vydavatel = Bytom NaszeMiasto.pl [226] => | datum_vydání = 2020-02-14 [227] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [228] => | jazyk = pl [229] => }}{{Citace elektronické monografie [230] => | příjmení1 = Bijak [231] => | jméno1 = Szymon [232] => | titul = W Bytomiu jednak nie będzie dzielnic. Radni sprzeciwili się temu pomysłowi [233] => | url = https://bytom.naszemiasto.pl/w-bytomiu-jednak-nie-bedzie-dzielnic-radni-sprzeciwili-sie/ar/c1-7571251 [234] => | vydavatel = Bytom NaszeMiasto.pl [235] => | datum_vydání = 2020-02-26 [236] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [237] => | jazyk = pl [238] => }} [239] => * '''Bobrek''' – jihozápadní čtvrť, kterou prochází tramvajová trať do [[Zabrze]]; proslula stejnojmenným dolem a železárnami; byla součástí obce Bobrek-Karb připojené v roce 1951; [240] => * '''Górniki''' (''Friedrichswille'') obec vesnického rázu připojená v roce 1975, leží na severozápadním okraji města oddělená od ostatních čtvrtí kromě Stolarzowic Městským lesem; [241] => * '''Karb''' (''Karf'') – západně od centra, součást někdejší obce Bobrek-Karb připojené v roce 1951; kvůli poškození způsobenému poddolováním byla velká část zástavby v počátcích 21. století odstraněna; [242] => * '''Łagiewniki''' (''Hohenlinde'', do roku 1904 ''Lagiewnik'') – na jihu města, navazuje na zástavbu [[Świętochłowice|Świętochłowic]]; obec připojená v roce 1951; [243] => * '''Miechowice''' (''Miechowitz'', v letech 1936–1945 ''Mechtal'') – na západním okraji, obec připojená v roce 1951; starší jižní část prošla v souvislosti s poddolováním rozsáhlými demolicemi, novější severní část tvoří panelové sídliště; [244] => * '''Osiedle generała Jerzego Ziętka''' ([[Jerzy Ziętek|Ziętkovo]] sídliště) – panelové sídliště postavené v 80. letech mezi Suchou Górou, Stroszkem a [[Radzionków]]em; [245] => * '''Rozbark''' (''Rossberg'') – obec připojená v roce 1927; je urbanisticky a funkčně propojena s centrem, hustě zastavěná, tvoří de facto historické východní předměstí; patří k ní také sídliště Arki Bożka u hlavní silnice do [[Chořov]]a; [246] => * '''Sucha Góra''' (''Trockenberg'') – nejsevernější část města u hranice s [[Tarnovské Hory|Tarnovskými Horami]], připojená v roce 1975; [247] => * '''Stolarzowice''' (''Stollarzowitz'', v letech 1936–1945 ''Stillersdorf'') – obec vesnického rázu připojená v roce 1975, leží na severozápadním okraji města oddělená od ostatních čtvrtí kromě Górniků Městským lesem; [248] => * '''Stroszek–Dąbrowa Miejska''' (''Strossek'', ''Städtisch-Dombrowa'') – název Stroszek je odvozen od [[poplužní dvůr|poplužního dvora]] v blízkosti Suché Góry; v současnosti se tam rozkládá velké sídliště, jehož nejstarší část pochází z 50. let; Dąbrowa Miejska je čtvrť, která se vyvinula na severozápadním okraji historické Bytomi kolem Městského lesa (''Stadtwald'') a na přelomu 20. a 21. století téměř zcela zanikla v důsledku poddolování; [249] => * '''Szombierki''' (''Schomberg'', v letech 1946–1990 úředně ''Chruszczów'') – jihozápadně od centra směrem na Zabrze a [[Ruda Śląska|Slezskou Rudu]]; obec připojená v roce 1951; [250] => * '''Śródmieście''' (Střed) – centrum města včetně historického severního a západního předměstí; hustě zastavěné s převahou činžovních domů z 19. a první poloviny 20. století; [251] => [252] => == Pamětihodnosti a turistické cíle == [253] => [[Soubor:Bytom_Mary_church.jpg|thumb|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [254] => [[Soubor:Bytom_Opera_Slaska_facade.jpg|thumb|Slezská opera]] [255] => [[Soubor:Bytom_prison_tower_2020.jpg|thumb|Věznice]] [256] => [[Soubor:Bytom_-_Muzeum_Górnośląskie_02.jpg|thumb|Hlavní budova Hornoslezského muzea]] [257] => * '''Hlavní náměstí''' (''Rynek'') – centrální náměstí v historickém jádru Bytomi; po roce 1945 se jeho rozloha oproti původnímu stavu zdvojnásobila v důsledku vypálení radnice a bloku domů [[Rudá armáda|Rudou armádou]]; [258] => ** '''Kostel Nanebevzetí Panny Marie''' – katolický farní kostel poprvé zmiňovaný v roce 1231, mnohokrát přestavovaný, mj. v letech 1851–1857, kdy získal prvky novogotické; v jižním oltáři se nachází uctívaný obraz Panny Marie Bytomské z 15. století; [259] => ** '''Lev spící''' – [[bronz]]ová socha z roku 1873 odlitá podle návrhu [[Theodor Kalide|Theodora Kalideho]], původně součást pomníku padlých ve [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]; po druhé světové válce byla odvezena do Varšavy, kde se od roku 1954 nacházela u vchodu to tamní zoologické zahrady; po dlouholetém sporu byla v roce 2008 navrácena a umístěna na bytomské hlavní náměstí; [260] => * '''Náměstí Sikorského''' (''Plac Sikorskiego'', dříve ''Kaiserplatz'') – druhé nejvýznamnější bytomské náměstí, přestupní uzel tramvajové dopravy obklopený veřejnými stavbami z přelomu 19. a 20. století, které jsou považovány za architektonické ikony města: [261] => ** '''Slezská opera''' (''Opera Śląska'') – v současnosti jediná [[operní scéna]] v Horním Slezsku; sídlí v historické neoklasicistní budově městského divadla z roku 1901;[https://opera-slaska.pl/ Oficiální webové stránky Slezské opery] [262] => ** '''Gymnázium Boleslava Chrabrého''' (''IV Liceum Ogólnokształcące im. Bolesława Chrobrego'') – secesní budova postavená v roce 1902 původně pro katolickou reálku; [263] => ** '''Hudební škola''' (''Ogólnokształcąca Szkoła Muzyczna im. Fryderyka Chopina'') – novogotická budova postavená v roce 1869 původně pro katolické mužské gymnázium; [264] => * '''Ulice Piekarska''' – osa historického Pekařského Předměstí v severozápadní části dnešního centra; [265] => ** '''Kostel Nejsvětější Trojice''' – novogotický z roku 1886 s charakteristickou 60metrovou věží; [266] => ** '''Okresní soud''' – budova z roku 1860 rozšířená v letech 1891–1895 o východní křídlo ve stylu tzv. severní novorenesance – a přilehlá '''věznice''', monumentální stavba z neomítané cihly z let 1858–1862, rozšířená v 80. letech 19. století; [267] => ** '''Hlavní pošta''' – novorenesanční budova z roku 1908; [268] => ** '''Hřbitov Mater Dolorosa''' – katolický hřbitov založený v roce 1868 (severní část zvané Mater Dolorosa II od roku 1886); [269] => ** '''Židovský hřbitov''' – založený v roce 1866, nebyl zničen v období nacismu; je jedním ze tří ve Slezském vojvodství, kde se konají pohřby; [270] => ** '''Tramvajová linka č. 38''' – nostalgická tramvajová linka o pěti zastávkách obsluhovaná vozy [[Konstal N]] (od roku 2020 se na ní však objevují i moderní tramvaje); [271] => * Další historické kostely: františkánský '''svatého Vojtěcha''' na Klášterním náměstí (Plac Klasztorny), barokní z 18. století, v letech 1833–1945 evangelický; '''svatého Jacka''' v Rozbarku, novorománský z roku 1911; '''svaté Markéty''' z roku 1881 na Kopci svaté Markéty (''Wzgórze świętej Małgorzaty''), kde se rozkládalo první bytomské osídlení; [272] => * '''Hora lásky''' (''Góra Miłości'') – vyvýšenina (297 m n. m.) v západní části centra, okolo které byl v roce 1870 založen městský park; u hlavního vstupu do parku se nachází '''sídlo magistrátu''' – původně budova civilního soudu (''Zivilgericht'') z roku 1915 – a funkcionalistické '''městské lázně''' (bazén) z roku 1934; [273] => * '''Hornoslezské muzeum''' (''Muzeum Górnośląskie'') – muzeum zaměřené na historii, archeologii, etnografii, přírodopis a umění Horního Slezska založené v roce 1910; má tři stálé expozice: ''Příroda Horního Slezska'', ''Ze života slezského lidu 19. a 20. století'' a ''Galerie polského malířství''; hlavní účelová budova na náměstí Sobieského (Plac Sobieskiego) pochází z roku 1930 a je příkladem funkcionalismu, sousedí s ní druhé sídlo – bývalé okresní hejtmanství, novogotická budova z roku 1902;[https://muzeum.bytom.pl/?page_id=1183 Oficiální webové stránky Hornoslezského muzea] [274] => * '''Teplárna Szombierki''' – vybudovaná v letech 1917–1920 podle návrhu Georga a Emila Zillmannů (autora mj. dělnické kolonie [[Nikiszowiec]]); byla v provozu do roku 1998; adaptace nyní chátrajícího areálu na kulturní účely je dlouhodobě předmětem diskuze, kulturní akce a prohlídky v něm pořádá nadace EC Generator;{{Citace elektronického periodika |titul=Webové stránky nadace EC Generator |url=http://ecgenerator.pl/ |datum přístupu=2021-05-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20211129211305/http://ecgenerator.pl/ |datum archivace=2021-11-29 }}{{Citace elektronické monografie [275] => | titul = Doprowadzili EC Szombierki do ruiny. Prokuratura wszczęła śledztwo [276] => | url = https://bytomski.pl/miasto/26110-doprowadzili-ec-szombierki-do-ruiny-prokuratura-wszczela-sledztwo-zdjecia [277] => | vydavatel = Bytomski.pl [278] => | datum_vydání = 2021-03-24 [279] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [280] => | jazyk = pl [281] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210416151448/https://bytomski.pl/miasto/26110-doprowadzili-ec-szombierki-do-ruiny-prokuratura-wszczela-sledztwo-zdjecia [282] => | datum archivace = 2021-04-16 [283] => | nedostupné = ano [284] => }} [285] => * '''Úzkokolejná dráha Bytom – Miasteczko Śląskie''' – pozůstatek dříve rozvětvené sítě hornoslezských průmyslových úzkokolejek (místně zvaných ''rosbanka'') o rozchodu 785 mm sloužících přepravě zboží mezi doly, hutěmi a továrnami od druhé poloviny 19. do konce 20. století; zachovaný úsek vede od hlavního nádraží přes Karb, Dąbrowu Miejskou, Stroszek a Suchou Góru do [[Tarnovské Hory|Tarnovských Hor]] a [[Miasteczko Śląskie|Miasteczka Śląského]]; od roku 2002 je na něm v letních měsících provozována pravidelná víkendová nostalgická linka;[http://www.gkw.pl/index-en.htm Webové stránky Spolku hornoslezských úzkokolejných drah, který provozuje nostalgickou linku] (v angličtině, němčině, polštině; obsahuje aktuální jízdní řád) [286] => [287] => == Doprava == [288] => [[Soubor:Bytom_-_Dworzec_PKP_01.jpg|thumb|Hlavní nádraží]] [289] => [[Soubor:Bytom,_GKW.jpg|thumb|Úzkokolejný historický vlak ve stanici ''Bytom Wąskotorowy'']] [290] => Bytom leží na železniční trati [[Chořov]] – [[Kalety]], která se pak rozvětvuje na trať do [[Poznaň|Poznaně]] a tzv. [[Uhelná magistrála|uhelnou magistrálu]] do [[Gdyně]]. Dále existuje trať Bytom – [[Gliwice|Hlivice]]. Kromě hlavního nádraží (stanice ''Bytom'') se na území města nachází stanice ''Bytom Karb'' a zastávka ''Bytom Północny'' (v Dąbrowě Miejské). Osobní vlaky do [[Katovice|Katovic]] a [[Lubliniec|Lublince]] (některé prodloužené do [[Osvětim]]i a z druhé strany do [[Kluczbork]]u) provozuje společnost [[Koleje Śląskie|Koleje Śląskie (Slezské dráhy)]], od prosince 2021 se mají po osmileté přestávce vrátit vlaky do Hlivic. Dálkové vlaky v Bytomi v jízdním řádu 2020/2021 nezastavovaly. V minulosti existovala hustá síť průmyslových úzkokolejek, jejíž pozůstatkem je trať Bytom – [[Miasteczko Śląskie]], na které je v letních měsících provozována pravidelná nostalgická linka. Na území města se nachází pět zastávek úzkokolejné dráhy: ''Bytom Wąskotorowy'' (u hlavního nádraží), ''Szombierki Elektrownia'', ''Bytom Karb Wąskotorowy'', ''Dąbrowa Miejska'' a ''Sucha Góra''. [291] => [292] => Severní částí města (Dąbrowa Miejska, Stolarzowice, Górniki) prochází [[dálnice A1 (Polsko)|dálnice A1]]. Mimoto Bytom leží na trase národní silnice č. 94 – tzv. „stará silnice“ [[Krakov]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]] – a národní silnice č. 78 spojující českou hranici u [[Bohumín]]a se [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížským vojvodstvím]] (prochází okrajovou čtvrtí Górniki). Začíná tady národní silnice č. 11 do [[Poznaň|Poznaně]] a národní silnice č. 79, která obchází jižní a střední Polsko zhruba podél Visly a na území Bytomi je výpadovkou ve směru Chořov a Katovice. Jako národní silnice č. 88 je označen úsek bývalé Říšské dálnice 29 Bytom – [[Vratislav (město)|Vratislav]], který tvoří spojení s [[Gliwice|Hlivicemi]]. [293] => [294] => Městská hromadná doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické konurbace (''Zarząd Transportu Metropolitalnego'', ZTM), tvoří ji autobusy a tramvaje (viz [[tramvajová doprava v katovické aglomeraci|tramvajová doprava v katovické konurbaci]]). Na území města jezdilo v roce 2021 sedm tramvajových linek, z toho dvě pouze vnitroměstské (38 a 49) a ostatní spojující Bytom s [[Chořov]]em, [[Katovice]]mi, [[Świętochłowice]]mi a [[Zabrze]]m.[https://rj.metropoliaztm.pl/media/uploads/2020/schemat_tram_png_v.1.2.png Schéma tramvajové dopravy v katovické konurbaci v roce 2021] [cit. 2021-05-18] Linka 38 má povahu nostalgické linky, ačkoli od roku 2020 se na ní objevují i moderní vozy.{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = Bytom: Moderus na linii 38, ale eNka jeszcze wróci [296] => | url = https://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/bytom-moderus-na-linii-38-ale-enka-jeszcze-wroci-65163.html [297] => | vydavatel = TransportPubliczny.pl [298] => | datum_vydání = 2020-07-10 [299] => | datum_přístupu = 2021-05-18 [300] => | jazyk = pl [301] => }} Na severu města ve čtvrti Stroszek se nachází tramvajová vozovna. Centrálním přestupním uzlem je náměstí Sikorského (Plac Sikorskiego). [302] => [303] => == Rodáci == [304] => * [[Gosia Andrzejewicz]] (* 1984) – popová zpěvačka [305] => * [[Leszek Engelking]] (* 1955) – spisovatel, literární vědec, autor překladů české literatury do polského jazyka [306] => * [[Ernst Gaupp]] (1865–1916) – anatom, přispěl mj. k výzkumu evoluce [[sluchové kůstky|sluchových kůstek]] u savců [307] => * [[Grzegorz Gerwazy Gorczycki]] (1667–1734) – skladatel období baroka [308] => * [[Dieter Honisch]] (1932–2004) – ředitel [[Nová Národní galerie|Nové Národní galerie]] v Berlíně v letech 1975–1997 [309] => * [[Grzegorz Kulik]] (* 1983) – autor překladů světové literatury do [[slezština (lechický jazyk)|slezského jazyka]] [310] => * [[Paul Jackisch]] (1825–1912) – architekt původem z [[Opolí]], autor mnoha staveb v Bytomi, mj. soudu a věznice, Hudební školy, kostela Nejsvětější Trojice a neexistující radnice [311] => * [[Henry J. Leir]] (1900–1998) – průmyslník a filantrop dlouhodobě působící v [[Lucembursko|Lucembursku]] [312] => * [[Hartwig von Ludwiger]] (1897–1947) – generál [[Wehrmacht]]u odsouzený za válečné zločiny v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] během druhé světové války [313] => * [[Michał Probierz]] (* 1973) – fotbalista a fotbalový trenér [314] => * [[Wolfgang Reichmann]] (1932–1991) – filmový a divadelní herec [315] => * [[Heinrich Schulz-Beuthen]] (1838–1915) – skladatel období romantismu [316] => * [[Leo Scheffczyk]] (1920–2005) – římskokatolický duchovní a teolog [317] => * [[Käte Steinitz]] (1889–1975) – avantgardní malířka a umělecká kritička [318] => * [[Max Tau]] (1897–1976) – spisovatel a publicista dlouhodobě působící v [[Norsko|Norsku]] [319] => [320] => Soubor:Gosia_Andrzejewicz.jpg|[[Gosia Andrzejewicz]] [321] => Soubor:Leszek_Engelking.jpg|[[Leszek Engelking]] [322] => Soubor:Gaupp.JPG|[[Ernst Gaupp]] [323] => Soubor:Paul_Jackisch.jpg|[[Paul Jackisch]] [324] => Soubor:Grzegorz_Kulik.jpg|[[Grzegorz Kulik]] [325] => Soubor:LeoScheffczyk.jpg|[[Leo Scheffczyk]] [326] => [327] => [328] => == Partnerská města == [329] => * {{partnerské město|Butte (Montana)}} [330] => * {{partnerské město|Dmitrov}} [331] => * {{partnerské město|Drohobyč}} [332] => * {{partnerské město|Ormož}} [333] => * {{partnerské město|Recklinghausen}} [334] => * {{partnerské město|Vsetín}} [335] => * {{partnerské město|Žytomyr}} [336] => [337] => == Odkazy == [338] => === Reference === [339] => [340] => [341] => === Literatura === [342] => * {{Citace monografie [343] => | příjmení1 = Gramer [344] => | jméno1 = F. [345] => | titul = Chronik der Stadt Beuthen in Ober-Schlesien [346] => | url = https://books.google.cz/books/about/Chronik_der_Stadt_Beuthen_in_Ober_Schles.html?id=oWgRAAAAYAAJ&redir_esc=y [347] => | vydavatel = Im Selbstverlage des Magistrats [348] => | místo = Beuthen [349] => | rok = 1863 [350] => | počet_stran = 422 [351] => | jazyk = de [352] => }} [353] => * {{Citace monografie [354] => | titul = Beuthen O./S. [355] => | url = https://www.dbc.wroc.pl/publication/15029 [356] => | vydavatel = Dari-Verlag [357] => | místo = Berlin-Halensee [358] => | rok = 1929 [359] => | počet_stran = 196 [360] => | jazyk = de [361] => | redaktoři = Albert Stütz [362] => }} [363] => * {{Citace monografie [364] => | titul = Dzielnice Bytomia na starych fotografiach, pocztówkach i planach [365] => | vydavatel = Towarzystwo Miłośników Bytomia [366] => | místo = Bytom [367] => | rok = 1998 [368] => | počet_stran = 197 [369] => | isbn = 83-908018-1-7 [370] => | jazyk = pl [371] => | redaktoři = Jan Drabina [372] => }} [373] => * {{Citace monografie [374] => | příjmení1 = Drabina [375] => | jméno1 = Jan [376] => | titul = Bytom powojenny 1945–2002 we wspomnieniach i na fotografii [377] => | vydavatel = Towarzystwo Miłośników Bytomia [378] => | místo = Bytom [379] => | rok = 2002 [380] => | počet_stran = 159 [381] => | isbn = 83-908018-5-X [382] => | jazyk = pl [383] => }} [384] => * {{Citace monografie [385] => | titul = Bytom i jego dziedzictwo w 750-lecie nadania praw miejskich [386] => | vydavatel = Muzeum Górnośląskie w Bytomiu [387] => | místo = Bytom [388] => | rok = 2004 [389] => | počet_stran = 278 [390] => | isbn = 83-85871-40-3 [391] => | jazyk = pl [392] => | redaktoři = Gabriela Bożek [393] => }} [394] => * {{Citace monografie [395] => | příjmení1 = Drabina [396] => | jméno1 = Jan [397] => | titul = Historia Bytomia od średniowiecza do współczesności 1123–2010 [398] => | vydavatel = Towarzystwo Miłośników Bytomia [399] => | místo = Bytom [400] => | rok = 2010 [401] => | počet_stran = 465 [402] => | isbn = 978-83-930128-0-0 [403] => | jazyk = pl [404] => }} [405] => * {{Citace monografie [406] => | příjmení1 = Wieczorek [407] => | jméno1 = Edward [408] => | titul = Bytom i okolice: przewodnik turystyczny [409] => | vydavatel = Urząd Miejski w Bytomiu [410] => | místo = Bytom [411] => | rok = 2013 [412] => | počet_stran = 156 [413] => | isbn = 978-83-622346-8-4 [414] => | jazyk = pl [415] => }} [416] => [417] => === Externí odkazy === [418] => * {{Commonscat}} [419] => * '''[https://www.bytom.pl/ Bytom.pl]''' – oficiální webové stránky městského úřadu v Bytomi (polsky) [420] => * Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/beuthen-bytom ''Beuthen O.S./Bytom''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) [421] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Beuthen Bytom] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [422] => * [https://fotopolska.eu/m1322,Bytom.html Bytom] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [423] => * [https://polska-org.pl/6964330,Bytom.html Bytom] na portálu ''polska-org.pl'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [424] => * [https://www.orf-oberschlesien.de/beuthen Průvodce Bytomí] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [425] => [426] => {{Města katovické aglomerace}} [427] => {{Města v Polsku}} [428] => {{Autoritní data}} [429] => {{Portály|Polsko|Slezsko}} [430] => [431] => [[Kategorie:Bytom| ]] [432] => [[Kategorie:Katovická konurbace]] [433] => [[Kategorie:Města ve Slezském vojvodství]] [434] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [435] => [[Kategorie:Slezská města]] [] => )
good wiki

Bytom

Bytom (v češtině slovo ženského rodu, v polštině mužského; slezsky Bytōm nebo Bytōń) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást dvoumilionové katovické konurbace. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Katovice','Gliwice','Tarnovské Hory','Vratislav (město)','Zabrze','Chořov','Świętochłowice','Radzionków','slezština (lechický jazyk)','Ernst Gaupp','Země Koruny české','Gosia Andrzejewicz'

Chořov

Gliwice

Katovice

Radzionków

Świętochłowice

Zabrze