Array
(
[0] => 15480801
[id] => 15480801
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Březen
[uri] => Březen
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{KalendářBřezen}}
[1] => '''Březen''' je podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] třetí [[Kalendářní měsíc|měsíc]] v [[Rok|roce]]. Má 31 dní. Český název měsíce se odvozuje od [[březost]]i samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašení [[Bříza|bříz]].{{Citace elektronického periodika
[2] => | příjmení1 = Waclawičová
[3] => | jméno1 = Martina
[4] => | titul = Jak vznikly názvy jarních měsíců
[5] => | periodikum = Reflex.cz
[6] => | datum_vydání = 2019-04-14
[7] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/94419/jak-vznikly-nazvy-jarnich-mesicu-co-znamena-brezen-a-duben-a-prekvapiva-historie-kvetna.html
[8] => | datum_přístupu = 2021-02-04
[9] => }} V mnoha evropských jazycích je název měsíce ({{Vjazyce2|en|''March''}}, {{Vjazyce2|de|''März''}}, {{Vjazyce2|sk|''Marec''}}) odvozen od latinského ''Martius'', což bylo pojmenování podle [[Římská mytologie|mytologického]] [[Mars (mytologie)|Marta]], boha války a zemědělství. V tento měsíc se také bojeschopní římští občané scházeli se za hradbami [[Řím]]a na [[Martovo pole|Martově poli]]. Po zimě začínalo období příhodné pro vedení bojů a trvalo do října.
[10] =>
[11] => V [[Římský kalendář|římském kalendáři]] byl březen původně prvním měsícem v roce, neboť zima byla obdobím bez měsíců. V roce 713 př. n. l. římský král [[Numa Pompilius]] do kalendáře začlenil i [[leden]] s [[únor]]em jako poslední dva měsíce roku. Na počátku roku (1. a 15. března) volil římský lid [[Římský konzul|dva konzuly]]. V roce [[153 př. n. l.]] museli být konzulové z vojenských důvodů zvoleni o dva měsíce dříve a počátek roku se proto posunul na 1. leden.
[12] =>
[13] => Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako [[listopad]] a v [[Přestupný rok|nepřestupný rok]] jako únor. Podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] připadá březen obvykle na měsíce [[adar]] a [[nisan]].
[14] =>
[15] => Astrologicky je [[Slunce]] asi první dvě třetiny března ve znamení [[Ryby (znamení)|Ryb]] a zbytek měsíce ve znamení [[Beran (znamení)|Berana]]. V astronomických termínech začíná v [[souhvězdí Vodnáře]] a končí v [[souhvězdí Ryb]]. Mezi 19. a 21. březnem nastává na [[Severní polokoule|severní polokouli]] jarní [[rovnodennost]]. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový [[rovník]] a přechází z jižní polokoule na severní. Končí astronomická [[zima]] a začíná [[jaro]]. Na [[Severní pól|severním pólu]] poprvé v roce vyjde Slunce, končí [[polární noc]] a začíná [[polární den]]. Na [[Jižní pól|jižním pólu]] je to naopak.
[16] =>
[17] => Ve většině evropských zemích včetně České republiky poslední březnovou nedělí začíná [[letní čas]]. V Česku se tak ráno ve 2.00 hodiny [[Středoevropský čas|středoevropského času]] přechází na 3.00 hodiny [[Středoevropský letní čas|středoevropského letního času]].
[18] =>
[19] => Během března se na [[Severní polokoule|severní polokouli]] prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku [[50. rovnoběžka severní šířky|50. rovnoběžky]] a [[15. poledník východní délky|15. poledníku]], je první březnový den dlouhý okolo 10 hodin a 59 minut. Slunce vychází přibližně v 6.43 a zapadá v 17.42 hodin středoevropského času. Poslední den v březnu je delší o hodinu a 52 minut. Slunce vychází okolo 6.39 a zapadá v 19.30 hodin středoevropského letního času.
[20] =>
[21] => Podle meteorologických měření v pražském [[Klementinum|Klementinu]] byla od 18. století nejvyšší březnová teplota zaznamenána 31. března 2021 (22,9 °C) a nejnižší 1. března 1785 (-27,6 °C). Průměrné březnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 2,2 do 8,5 °C.{{Citace elektronické monografie
[22] => | titul = Historická data – Praha Klementinum
[23] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum
[24] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[25] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[26] => }} Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 22. března 1927 v [[Mělník]]u (26,2 °C) a nejnižší 2. března 1929 v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (-32 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 5. března 1970 v [[Deštné v Orlických horách|Deštném v Orlických horách]] (93,9 mm).{{Citace elektronické monografie
[27] => | titul = Historické extrémy
[28] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/historicke-extremy
[29] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[30] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[31] => }}
[32] =>
[33] => Teplotní průměr v březnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
[34] =>
[41] =>
[42] => V České republice připadají na březen čtyři významné dny: [[Mezinárodní den žen]] ([[8. březen|8. března]]), Den památky obětí vyhlazení [[Terezínský rodinný tábor|terezínského rodinného tábora]] v [[Auschwitz|Osvětimi-Březince]] ([[9. březen|9. března]]), Den přístupu České republiky k [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické smlouvě]] ([[12. březen|12. března]]) a Den narození [[Jan Amos Komenský|Jana Ámose Komenského]] ([[28. březen|28. března]]). [[Výpočet data Velikonoc|Mezi 20. březnem a 23. dubnem]] se také připomíná [[Velký pátek]] a mezi 23. březnem a 26. dubnem [[Velikonoční pondělí]]. Oba dny patří mezi [[Český státní svátek|státní svátky]].
[43] =>
[44] => V Československu byl březen od roku 1955 označován jako ''Měsíc knihy'' na počest slovenského popularizátora knih [[Matej Hrebenda|Mateja Hrebendy]], který se narodil [[10. březen|10. března]] 1796. Pod záštitou ministerstva kultury byly během března pořádány akce na podporu čtenářství a propagace knih. Po roce 1989 už ministerstvo přestalo tyto akce organizovat a ''Měsíc knihy'' prakticky zanikl.{{Citace elektronického periodika
[45] => | titul = Březen – měsíc knihy: Kde se vzal a jak je tomu dnes?
[46] => | periodikum = eurozpravy.cz
[47] => | datum_vydání = 2016-03-05
[48] => | url = https://eurozpravy.cz/kultura/literatura/147597-brezen-mesic-knihy-kde-se-vzal-a-jak-je-tomu-dnes/
[49] => | datum_přístupu = 2021-02-04
[50] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210209031009/https://eurozpravy.cz/kultura/literatura/147597-brezen-mesic-knihy-kde-se-vzal-a-jak-je-tomu-dnes/
[51] => | datum archivace = 2021-02-09
[52] => }} Od roku 1996 jej do určité míry nahradila akce ''Týden knihoven'' a od roku 2009 také ''[[Březen – měsíc čtenářů]]''.{{Citace elektronického periodika
[53] => | titul = Začíná Týden knihoven. Lidi láká na besedy se spisovateli
[54] => | periodikum = TÝDEN.cz
[55] => | datum_vydání = 2019-09-30
[56] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/zacina-tyden-knihoven-lidi-laka-na-besedy-se-spisovateli_533263.html
[57] => | datum_přístupu = 2021-02-04
[58] => }} V letech 1998–2008 zase každoročně probíhala informační kampaň ''[[Březen – měsíc internetu]]''. Termíny jako "''[[Březnová ústava]]''" či "''doba pobřeznová''" odkazují na období po [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluci v Rakouském císařství]], která vypukla [[13. březen|13. března]] 1848.
[59] =>
[60] => == Pranostika ==
[61] => [[Soubor:Les Très Riches Heures du duc de Berry mars.jpg|náhled|upright|Březen (''[[Přebohaté hodinky vévody z Berry]]'')]]
[62] => * Bouřka v březnu klade na dobrý rok.
[63] => * Březen bez vody, duben bez trávy.
[64] => * Březen hřmí – květen sněží.
[65] => * Březen, za kamna vlezem.
[66] => * Březnový sníh škodí polím.
[67] => * Druhdy i v březnu hýl na nos se posadí.
[68] => * Lépe býti od hadu uštknutu, nežli v březnu od slunce ohřitu.
[69] => * Suchý březen, chladný máj – bude humno jako ráj.
[70] => * Suchý březen, mokrý máj – bude humno jako ráj.
[71] => * Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj.
[72] =>
[73] => == Reference ==
[74] =>
[75] =>
[76] => == Externí odkazy ==
[77] => * {{Commonscat}}
[78] => * {{Wikislovník|heslo=březen}}
[79] => * [http://www.moderni-dejiny.cz/rubrika/10-kalendarium/?month=3#months Březen v kalendáriu na portálu Moderní dějiny]
[80] =>
[81] => {{Březen}}
[82] => {{Autoritní data}}
[83] =>
[84] => [[Kategorie:Březen| ]]
[85] => [[Kategorie:Zima]]
[86] => [[Kategorie:Kalendářní měsíce]]
[] =>
)
good wiki
Březen
Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní.