Array ( [0] => 15502308 [id] => 15502308 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cítoliby [uri] => Cítoliby [3] => Cítoliby střed obce 3.jpg [img] => Cítoliby střed obce 3.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Cítoliby jsou malebnou obcí nacházející se v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Tato obec se vyznačuje krásnou přírodou a harmonickým prostředím, které láká k objevování a odpočinku. Historie Cítolib je bohatá a sahá až do středověku, kdy se zde usadili lidé, kteří se věnovali zemědělství a řemeslům. Dnes obec disponuje přátelskou komunitou, která pečuje o místní kulturu a tradice. V Cítolibech se pravidelně konají různé společenské akce, které posilují sousedské vztahy a přinášejí do života občanů radost a pohodu. Místní krajina nabízí příležitosti k výletům do přírody, což je ideální pro všechny, kteří si chtějí užít čerstvý vzduch a krásné výhledy. Obec má také dobré zázemí pro rodiny s dětmi, včetně místních zařízení, která podporují vzdělání a rozvoj mladších generací. V Cítolibech panuje pocit sounáležitosti, kde se lidé vzájemně podporují a inspirují. Celkově lze říci, že Cítoliby jsou místem, kde se splňují pozitivní aspirace jednotlivců a komunit, které společně tvoří příjemné a optimistické prostředí. [oai_cs_optimisticky] => Cítoliby jsou malebnou obcí nacházející se v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Tato obec se vyznačuje krásnou přírodou a harmonickým prostředím, které láká k objevování a odpočinku. Historie Cítolib je bohatá a sahá až do středověku, kdy se zde usadili lidé, kteří se věnovali zemědělství a řemeslům. Dnes obec disponuje přátelskou komunitou, která pečuje o místní kulturu a tradice. V Cítolibech se pravidelně konají různé společenské akce, které posilují sousedské vztahy a přinášejí do života občanů radost a pohodu. Místní krajina nabízí příležitosti k výletům do přírody, což je ideální pro všechny, kteří si chtějí užít čerstvý vzduch a krásné výhledy. Obec má také dobré zázemí pro rodiny s dětmi, včetně místních zařízení, která podporují vzdělání a rozvoj mladších generací. V Cítolibech panuje pocit sounáležitosti, kde se lidé vzájemně podporují a inspirují. Celkově lze říci, že Cítoliby jsou místem, kde se splňují pozitivní aspirace jednotlivců a komunit, které společně tvoří příjemné a optimistické prostředí. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Cítoliby [2] => | status = městys [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | okres = Louny [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Louny]] [6] => | pověřená obec = [[Louny]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | katastrální území = Cítoliby [9] => | PSČ = 439 02 [10] => | počet ZSJ = 1 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | adresa = Zeměšská 219
439 02 Cítoliby [14] => | web = http://www.obec-citoliby.cz/ [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = urad@obec-citoliby.cz [17] => | starosta = Ing. Zdeněk Vaic [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = Citoliby LN CZ.png [20] => | NUTS3 = CZ042 [21] => }} [22] => Městys '''Cítoliby''' se nachází v [[Okres Louny|okrese Louny]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Okolo městyse vedou [[silnice I/7]] a [[železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => Rozsáhlá čtvercová náves (180 × 180 m) napovídá, že se jednalo o plánovitě založenou kolonizační vesnici, patřící panovníkovi. Tento názor podporuje i [[první písemná zmínka]] o obci z roku [[1325]], kdy [[Jan Lucemburský]] potvrdil měšťanům [[Louny|Loun]] jejich majetky v Cítolibech.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Veselý [27] => | jméno = Johann [28] => | titul = Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetin, Kornhaus, Jinonic [29] => | vydavatel = nákladem vlastním [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 1895 [32] => | počet_stran = 175 [33] => | strany = 5 [34] => }} V osmdesátých letech 14. století již patřila většina vesnice přednímu šlechtickému rodu [[Koldicové z Koldic|Koldiců]]. V polovině 15. století se zde uvádí panské sídlo. V letech 1569–1630 patřily Cítoliby rodině [[Hruškové z Března|Hrušků z Března]]. Ti zde postavili renesanční zámek, zřídili faru, školu a z Cítolib učinili centrum panství. [[Třicetiletá válka]] vesnici zpustošila. [[Berní rula]] z roku [[1654]] eviduje z 25 usedlostí 12 opuštěných.{{Citace monografie [35] => | příjmení = Roedl [36] => | jméno = Bohumír [37] => | titul = Cítoliby [38] => | vydavatel = Nakladatelství Digon [39] => | místo = Louny [40] => | rok = 2003 [41] => | počet_stran = 116 [42] => | strany = 37–38 [43] => | isbn = 80-903348-0-6 [44] => }} Roku 1651 koupili cítolibské panství manželé Arnošt a Markéta Blandina Schützové z Leipoldsheimu. Za jejich vlády došlo k velkému rozvoji obce. Připojením několika dalších vesnic vzniklo rozsáhlé patrimonium se správním centrem v Cítolibech. Zde byla zřízena bažantnice, postaven nový kostel sv. Jakuba a přestavěn zámek, u něhož vznikla okrasná zahrada. [45] => [46] => V roce 1720 získal cítolibské panství rod [[Pachtové z Rájova|Pachtů z Rájova]]. Pachtové dokončili proměnu Cítolib v barokní rezidenci, započatou za Schützů. Arnošt Karel Pachta založil zámeckou kapelu. Zaměstnal v ní i několik hudebních skladatelů, kteří vytvořili jádro [[cítolibská skladatelská škola|cítolibské skladatelské školy]]. Patří do ní Jan Janoušek, [[Jan Adam Gallina]], [[Jan Nepomuk Vent]], [[Jakub Lokaj]] a mnozí další. Dalším hudebním ohniskem v obci byla škola, v níž učili příslušníci rodiny Kopřivů, rovněž skladatelé. Cítolibská skladatelská škola patří mezi nejvýznamnější jevy českého hudebního klasicismu.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Šesták [48] => | jméno = Zdeněk [49] => | titul = Musica Antiqua Citolibensis [50] => | vydavatel = Občanské sdružení Knihovna třetího tisíciletí [51] => | místo = Louny [52] => | rok = 2009 [53] => | počet_stran = 191 [54] => | strany = 131–132 [55] => | isbn = 978-80-904113-2-6 [56] => }} [57] => [58] => Roku 1797 prodal [[Arnošt Karel Pachta z Rájova|Arnošt Karel Pachta]] panství Cítoliby baronu [[Jakub Wimmer|Jakubu Wimmerovi]], od něhož je 1803 zakoupil kníže [[Josef ze Schwarzenbergu|Josef Schwarzenberg]]. V této rodině zůstal cítolibský statek až do [[pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]], která v Cítolibech proběhla v letech 1924–1925. V roce 1813 byl na zámku zřízen lazaret pro raněné vojáky z [[Bitva u Chlumce (1813)|bitvy u Chlumce]], kterých zde zemřelo kolem 300. Roku 1879 byly Cítoliby povýšeny na [[městys]], zároveň byla ukončena činnost zdejšího pivovaru. [59] => [60] => Od 1. května 1976 do 23. listopadu 1990 byly Cítoliby součástí města [[Louny]], poté se opět osamostatnily.''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 74. S účinností od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006 Městys je členem zájmového sdružení obcí [[Mikroregion Lounské podlesí]], založeného roku 2003. [61] => [62] => == Obyvatelstvo == [63] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [64] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2011{{Citace monografie [65] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [66] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [67] => | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 396, 397 | isbn = 80-250-1310-3 }}{{Citace monografie [68] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [69] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [70] => | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 303 | isbn = 978-80-250-2394-5 }} [71] => |- [72] => ! [73] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [74] => |- style="white-space:nowrap" [75] => ! align="left" | Obyvatelé [76] => | 900 || 991 || 1 025 || 1 235 || 1 358 || 1 325 || 1 305 || 1 084 || 1 060 || 982 || 994 || 918 || 955 || 1 074 [77] => |- style="white-space:nowrap" [78] => ! align="left" | Domy [79] => | 101 || 118 || 130 || 151 || 182 || 219 || 302 || 321 || 301 || 288 || 285 || 336 || 348 || 372 [80] => |} [81] => [82] => == Pamětihodnosti == [83] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Cítolibech}} [84] => [85] => === Kostel svatého Jakuba Většího === [86] => Dominantou obce je [[Kostel svatého Jakuba apoštola (Cítoliby)|kostel sv. Jakuba Většího]], který se stavěl v letech 1714–1715. Jeho architekt je neznámý. Interiér kostela je vyzdoben plastikami [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]], oltářní obrazy namaloval [[Václav Vavřinec Reiner]]. Současné kostelní varhany postavil v roce 1901 pražský závod Rejna a Černý.Horák, Tomáš, ''Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska'', Ústí nad Labem 2003, s. 40-43, {{ISBN|80-86067-77-7}} Ty nahradily barokní koncertní nástroj, na který hráli mj. členové rodiny Kopřivů a který byl v období socialismu zničen na [[Nový hrad (Jimlín)|Novém Hradě]]. V roce 2009 byly restaurovány barokní věžní hodiny. [87] => [[Soubor:Cítoliby kostel 1.jpg|náhled|Kostel sv. Jakuba od jihu]] [88] => [89] => === Zámek === [90] => V jihozápadní části obce stojí trojkřídlý [[Cítoliby (zámek)|cítolibský zámek]]. Jeho podoba je barokní, ale východní (průčelní) a severní křídlo pocházejí ze [[16. století]]. Zámek vznikal postupně v letech 1668–1668, kameníci a políři byli převážně Italové. V 17. století byla kolem zámku zřízena okrasná zahrada, zahradním architektem byl Jan Tulipán. Ještě za Schützů byla východně od vsi zřízena [[bažantnice]]. Z ní se dochovaly základy ohradní zdi, správcův domek, rybník a dva mostky přes potok. [91] => [92] => === Dílo Matyáše Bernarda Brauna === [93] => Až do konce [[19. století]] se v obci dochoval mnohem rozsáhlejší soubor barokní kamenné plastiky než dnes. Koncem druhého desetiletí osmnáctého století byla zámecká zahrada vyzdobena souborem plastik z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] a v roce 1766 dalšími sochami od slánského sochaře Arnošta Linka.{{Citace sborníku [94] => | příjmení = Preiss [95] => | jméno = Pavel [96] => | titul = Braunovské plastiky z Cítolib ve vídeňském Neuwaldeggu [97] => | příjmení_sestavitele = Jiroutek [98] => | jméno_sestavitele = Jiří [99] => | sborník = Historická architektura. Sborník k poctě Milana Pavlíka [100] => | vydavatel = Nakladatelství Jalna [101] => | místo = Praha [102] => | rok_vydání = 1995 [103] => | isbn = 80-901743-1-0 [104] => | strany = 141–145 [105] => }} Celkem se jednalo o 44 plastik. V roce 1907 byly odvezeny k restaurování do [[Vídeň|Vídně]], odkud se již nevrátily. Dnes jsou instalovány v zahradě zámku Neuwaldegg na předměstí Vídně. [106] => [107] => Z původní výzdoby se dochovaly následující plastiky. Nejstarší z nich je [[Trojiční sloup|sloup Nejsvětější Trojice]] z roku 1680, který nechala postavit Markéta Blandina jako výraz díků, že se cítolibskému dominiu vyhnula [[Morové epidemie v českých zemích|morová epidemie]]. Dnešní umístění sloupu na návsi není původní. Stál na prostranství před zámkem, kde ho v roce 1715 nahradil jiný trojiční sloup, tentokrát z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]]. Ve své dnešní podobě představuje pouhé torzo původního stavu. [108] => [109] => [[Soubor:Cítoliby Chronos.jpg|náhled|Alegorie Stáří (Času) - Chronos, M. B. Braun kolem 1715]] [110] => [111] => Na návsi jsou dále umístěny následující barokní plastiky: [[Barbora z Nikomédie|svaté Barbory]], [[Svatý Linhart|svatého Linharta]], [[svatého Prokop]]a a před farou [[Svatý Václav|svatého Václava]]. Posledně jmenovaná plastika pochází z [[Liběšice (okres Louny)|Liběšic]] u [[Žatec|Žatce]] a na stávající místo byla osazena roku 1976. Za práci z Braunova okruhu lze zřejmě považovat sochu sv. Prokopa. sv. Barbora stávala původně při silnici na [[Chlumčany (okres Louny)|Chlumčany]]. Vrcholnými Braunovými díly jsou alegorie Stáří a Mládí na zdi před kostelem. Plastika polonahého ležícího starce s přesýpacími hodinami v rukou, známá pod názvem [[Chronos]], patří k nejpůsobivějším plastikám českého [[baroko|baroka]]. Obě sochy jsou kopie, originály jsou umístěny v [[Louny|Lounech]] v kostele sv. Petra. [112] => [113] => === Další památky === [114] => * barokní [[Věžový vodojem (Cítoliby)|věžový vodojem na návsi]] ze začátku 18. století [115] => * výklenková kaplička svaté Apolonie – nachází se v ohybu cesty do [[Brloh (Louny)|Brlohu]] [116] => * socha svatého Bernarda – původně umístěna ve [[Všechlapy (Libčeves)|Všechlapech]] u Libčevsi, nyní stojí kostela svatého Jakuba [117] => * socha svatého Jana Nepomuckého – stojí na levé straně silnice do [[Líšťany (okres Louny)|Líšťan]] [118] => * sochy [[Jan a Pavel|svatého Jana a svatého Pavla]] z roku 1756 u kostela svatého Jakuba, v roce 1976 přemístěny z [[Líčkov]]a{{Citace elektronické monografie [119] => | titul = Sochy sv. Jana a sv. Pavla [120] => | vydavatel = Národní památkový ústav [121] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/sochy-sv-jana-a-sv-pavla-2168207 [122] => | datum přístupu = 2021-12-26 [123] => }} [124] => * archeologické naleziště hradiště Hrádek – výšinné opevněné sídliště [125] => * zemědělský dvůr Ovčín na ulici Zeměšská [126] => * venkovská usedlost na Tyršově náměstí čp. 47 [127] => * špitál skladatele Kopřivy na adrese Na Plevně čp. 60 [128] => * dělnický dům Zeměšská čp. 219 [129] => * Akát v Cítolibech – na dvoře u fary{{Citace elektronické monografie [130] => | titul = Akát v Cítolibech [131] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8647 [132] => | datum přístupu = 2012-02-19 [133] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [134] => }} [135] => [136] => Moderní architekturu zastupuje v Cítolibech kolonie rodinných domků, projektovaná v roce 1922 pražským architektem Františkem Vahalou. [137] => [138] => == Doprava == [139] => Obcí prochází [[silnice II/229]] do [[Louny|Loun]] dále III/22941 a III/22940. Na severu obce prochází v polovičním profilu [[silnice I/7]] která se v roce 2023 přemění na [[Dálnice D7|dálnici D7]] z [[Praha|Prahy]] do [[Chomutov|Chomutova]] [140] => [141] => == Významné osobnosti spojené s obcí == [142] => * [[Jan Adam Gallina]] ([[13. prosinec|13. prosince]] [[1724]] Cítoliby – [[5. leden|5. ledna]] [[1773]], Cítoliby) hudební skladatel, autor několika symfonií. V letech [[1750]]–[[1773]] ředitel zámecké hudby. [143] => * [[Václav Jindřich]] ([[10. prosinec|10. prosince]] [[1855]], Cítoliby – [[27. březen|27. března]] [[1898]] Cítoliby) cítolibský starosta [[1882]]–[[1897]] a od [[1889]] [[Národní strana svobodomyslná|mladočeský]] poslanec zemského sněmu. [144] => * [[Edmund Kaizl|Edmund Břetislav Kaizl]] ([[20. únor]]a [[1836]], Cítoliby – [[15. duben|15. dubna]] [[1900]] Praha) překladatel, politik a právník. [[Soubor:Cítoliby Kaizl.jpg|náhled|Rodný dům Edmunda Kaizla]] Od roku [[1874]] poslancem v zemském sněmu. Překládal z francouzské a angloamerické literatury. [145] => * [[Jan Jáchym Kopřiva]] ([[17. březen|17. března]] [[1754]], Cítoliby – [[17. srpen|17. srpna]] [[1792]], Cítoliby) hudební skladatel, člen [[cítolibská skladatelská škola|cítolibské skladatelské školy]]. [[1778]]–[[1792]] kantor v Cítolibech. [146] => * [[Karel Blažej Kopřiva]] ([[9. únor]]a [[1756]], Cítoliby – [[15. květen|15. května]] [[1785]], Cítoliby) varhanní virtuóz, nadaný hudební skladatel, člen [[cítolibská skladatelská škola|cítolibské skladatelské školy]]. [147] => * [[Václav Jan Kopřiva]] ([[8. únor]]a [[1708]] [[Brloh (Louny)|Brloh]] – [[7. červen|7. června]] [[1789]] Cítoliby) hudební skladatel, zakladatel [[cítolibská skladatelská škola|cítolibské skladatelské školy]]. [[1730]]–[[1778]] působil v Cítolibech jako kantor a [[regenschori]]. [148] => * [[Vlasta Kubíková-Janotová]] ([[16. březen|16. března]] [[1888]] Cítoliby – [[1962]], Cítoliby). Operní pěvkyně. Působila v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]] v letech [[1911]]–[[1919]] v [[Velké divadlo (Plzeň)|plzeňské opeře]] a [[1919]]–[[1925]] v Brně. Od roku [[1936]] učila v Praze soukromě zpěv. [149] => * [[Jakub Lokaj]] ([[7. červenec|7. července]] [[1752]], Cítoliby – ?) hudební skladatel, člen [[cítolibská skladatelská škola|cítolibské skladatelské školy]]. Zřejmě nahradil Jana Adama Gallinu ve funkci ředitele zámecké hudby. Na zámku měl funkci hofmistra. [150] => * [[Vladislav Mirvald]] ([[3. srpen|3. srpna]] [[1921]], [[Záluží (Litvínov)]] – [[19. duben|19. dubna]] [[2003]], Louny). Malíř, fotograf, pedagog. Byl jednou z klíčových osobností českého konstruktivního umění, osobitým malířem a vynálezcem nových výtvarných postupů. Restauroval oltářní obrazy z kostelů v Cítolibech a [[Louny|Lounech]]. V Cítolibech žil v letech [[1947]]–[[1965]]. [151] => * [[Josef Mocker]] ([[22. listopad]]u [[1835]], Cítoliby – [[16. leden|16. ledna]] [[1899]], Praha) architekt a hlavní představitel [[Purismus (architektura)|purismu]] v oblasti restaurování stavebních památek. [[Soubor:Cítoliby Mocker.jpg|náhled|Rodný dům Josefa Mockera]] Projektoval západní dvojvěží [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrály]] a [[Bazilika svaté Ludmily|kostel svaté Ludmily]] v Praze na Vinohradech. Do [[novogotika|novogotické]] podoby upravil mj. [[Karlštejn]], [[Křivoklát]], [[Konopiště]], [[Prašná brána|Prašnou bránu]] v Praze, kostely v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], [[Plzeň|Plzni]], [[Prachatice|Prachaticích]] či v [[Rakovník]]u. [152] => * [[Josef Pernet]] ([[26. únor]]a [[1841]], Cítoliby – ?) významný cítolibský starosta ([[1876]]–[[1882]]). Zasloužil se o povýšení Cítolib na město v roce 1879 a založil spolek dobrovolných hasičů. [153] => * [[Antonín Jaroslav Puchmajer]] ([[7. leden|7. ledna]] [[1769]] [[Týn nad Vltavou]] – [[29. září]] [[1820]] [[Praha]]), český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz. Od prosince [[1805]] do dubna [[1807]] byl cítolibským farářem. [154] => * [[František Vladislav Schneider]] ([[17. březen|17. března]] [[1862]], [[Pnětluky]] – [[29. listopad]]u [[1918]] Cítoliby) [[Chmelařství|chmelařský]] odborník a pedagog. Jednatel [[Český chmelařský spolek|Českého chmelařského spolku]] a od [[1897]] redaktor [[Chmelařské listy|Chmelařských listů]]. [[1909]]–[[1918]] ředitel cítolibské školy. [155] => * [[Eduard Sochor]] ([[23. září]] [[1862]], [[Vlčí (Chlumčany)]] – [[6. červen|6. června]] [[1947]], [[Řevnice]]) architekt, představitel [[Purismus (architektura)|purismu]] v oblasti restaurování stavebních památek. Restauroval mj. [[Kokořín]], hradní kapli na [[Rabí|Rábí]], [[Pražská brána (Rakovník)|Pražskou bránu]] v [[Rakovník]]u. Autor několika novostaveb historizujících kostelů a vilové kolonie v Řevnicích. Bratr Václava Sochora. Mládí prožil v Cítolibech. [156] => * [[Václav Sochor]] ([[7. říjen|7. října]] [[1855]], [[Obora (okres Louny)]] – [[23. únor]]a [[1935]], [[Řevnice]]) malíř portrétů a vojenských výjevů, tvořil v akademickém konzervativním stylu. [[1877]]–[[1895]] žil v [[Paříž]]i, kde se stýkal mj. s [[Alfons Mucha|Alfonsem Muchou]]. Jeho díla vlastní mj. i [[Národní galerie Praha|Národní galerie]]. Po návratu z Paříže se vrátil do Cítolib na statek čp. 42, který jeho rodiče vlastnili od [[1875]]. Bratr Eduarda Sochora. [157] => * [[Zdeněk Šesták]] ([[10. prosinec|10. prosince]] [[1925]], Cítoliby) přední český soudobý hudební skladatel a muzikolog. Autor [[symfonie|symfonií]], orchestrálních koncertů, komorní hudby a sborových skladeb. Znovuobjevil díla autorů [[cítolibská skladatelská škola|cítolibské skladatelské školy]] připravil jejich vydání na hudební nosiče a uvedl je na koncertní pódia. [158] => * [[Jan Nepomuk Vent]] ([[27. červen|27. června]] [[1745]], [[Divice]] – [[3. červenec|3. července]] [[1801]], [[Vídeň]]) hudební skladatel, člen [[cítolibská skladatelská škola|cítolibské skladatelské školy]]. Počátkem 70. let 18. století odešel z cítolibské zámecké kapely do Vídně, kde se stal císařským dvorním hudebníkem. Jeho skladby zejména pro dechové nástroje jsou zastoupeny v předních evropských hudebních sbírkách. Stýkal se s [[Ludwig van Beethoven|Ludwigem van Beethovenem]]. [159] => [160] => == Galerie == [161] => [162] => Soubor:Cítoliby Trojice.jpg|Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1680 [163] => Soubor:Cítoliby Barbora.jpg|Plastika sv. Barbory, 18. století [164] => Soubor:Cítoliby Jan.jpg|Plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1770 [165] => Soubor:Cítoliby Víra.jpg|Alegorie Víry (Mládí), M. B. Braun kolem 1715 [166] => Soubor:Cítoliby Prokop.jpg|Plastika sv. Prokopa, snad z dílny M. B. Brauna [167] => Soubor:Cítoliby Linhart.jpg|Plastika sv. Linharta, 18. století [168] => Soubor:Cítoliby fara 1.jpg|Fara s barokní plastikou sv. Václava [169] => Soubor:Cítoliby střed obce 1.jpg|Vodárenská věž z 18. století [170] => [171] => [172] => == Odkazy == [173] => [174] => === Reference === [175] => [176] => [177] => === Literatura === [178] => * Brod František, ''Citoliby'', Lučan 20, 1902, č. 43, 45, 47, 48, 50–52. [179] => * Ebel Martin, Vlček Pavel, ''Cítoliby – zámek''. Stavebně historický průzkum. Uloženo na Obecním úřadu Cítoliby. [180] => * Ebel Martin, Vlček Pavel, ''Zámecká zahrada v Cítolibech'', Průzkumy památek 2, 1995, s. 23–30. [181] => * Jásek Jaroslav, ''Vodní věž v Cítolibech'', SOVAK, časopis oboru vodovodů a kanalizací 1993, č. 10, s. 40–43. [182] => * Kuča Karel, ''Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', sv. 1, Praha 1996, s. 439–441. {{ISBN|80-85983-13-3}} [183] => * Kučera František, Štědrý František, ''Dějiny městyse Cítolib'', Cítoliby 1930. [184] => * Patrovská Zdena, Roedl Bohumír, ''Biografický slovník okresu Louny'', Louny 2000, {{ISBN|80-86067-50-5}}. [185] => * Preiss Pavel, ''Braunovské plastiky z Cítolib ve vídeňském Neuwaldeggu'', in: Historická architektura. Sborník k poctě Milana Pavlíka, Praha 1995, s. 141–154. [186] => * Roedl Bohumír, ''Cítoliby'', Louny 2003, {{ISBN|80-903348-0-6}}. [187] => * Roedl Bohumír, ''Nové poznatky o Cítolibech v době baroka'', in: Cítolibský zpravodaj 12, 2007, č. 1, s. 20–23. [188] => * Roedl, Bohumír, ''Písemná komunikace cítolibské vrchnosti a městské rady v Lounech v 16.–18. století'', in: Comotovia 2011, s. 70–90, {{ISBN|978-80-86971-43-8}} [189] => * Šesták Zdeněk, ''Citoliby – středisko českého hudebního klasicismu'', Hudební rozhledy 39, 1986, s. 43–46. [190] => * Šesták Zdeněk, ''Musica antiqua Citolibensis. Nouze již odešla, velká radost jest k nám přišla...'', Louny 2009, {{ISBN|978-80-904113-2-6}} [191] => * Veselý Johann, ''Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetín, Kornhaus und Jinonic'', Praha 1895. [192] => * V letech 1969–1976 přispěl 15 články o historii obce, založenými na archivním výzkumu, do Kulturního měsíčníku Louny Rudolf Sýkora. [193] => [194] => === Související články === [195] => * [[Cítolibská skladatelská škola]] [196] => * [[Zdeněk Šesták]] [197] => [198] => === Externí odkazy === [199] => * {{Commonscat}} [200] => * {{RÚIAN}} [201] => * [http://www.obec-citoliby.cz/ Oficiální stránky obce] [202] => * [http://www.rozhlas.cz/sever/pribehyzkalendare/_zprava/882867 První písemná zmínka o obci Cítoliby ve vysílání Českého rozhlasu Sever] [203] => [204] => {{Okres Louny}} [205] => {{Autoritní data}} [206] => {{Portály|Česko|Geografie}} [207] => [208] => [[Kategorie:Cítoliby| ]] [209] => [[Kategorie:Městyse v Čechách]] [210] => [[Kategorie:Obce v okrese Louny]] [211] => [[Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli]] [212] => [[Kategorie:Mikroregion Lounské podlesí]] [213] => [[Kategorie:Městyse v okrese Louny]] [] => )
good wiki

Cítoliby

Městys Cítoliby se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm obyvatel.

More about us

About

Tato obec se vyznačuje krásnou přírodou a harmonickým prostředím, které láká k objevování a odpočinku. Historie Cítolib je bohatá a sahá až do středověku, kdy se zde usadili lidé, kteří se věnovali zemědělství a řemeslům. Dnes obec disponuje přátelskou komunitou, která pečuje o místní kulturu a tradice. V Cítolibech se pravidelně konají různé společenské akce, které posilují sousedské vztahy a přinášejí do života občanů radost a pohodu. Místní krajina nabízí příležitosti k výletům do přírody, což je ideální pro všechny, kteří si chtějí užít čerstvý vzduch a krásné výhledy. Obec má také dobré zázemí pro rodiny s dětmi, včetně místních zařízení, která podporují vzdělání a rozvoj mladších generací. V Cítolibech panuje pocit sounáležitosti, kde se lidé vzájemně podporují a inspirují. Celkově lze říci, že Cítoliby jsou místem, kde se splňují pozitivní aspirace jednotlivců a komunit, které společně tvoří příjemné a optimistické prostředí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'cítolibská skladatelská škola','Louny','Matyáš Bernard Braun','Zdeněk Šesták','městys','10. prosinec','Brloh (Louny)','Vídeň','Ústecký kraj','1897','Jan Nepomuk Vent','1855'

1855

1897

Louny

Městys

Vídeň