Array ( [0] => 15550920 [id] => 15550920 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cassiodorus [uri] => Cassiodorus [3] => Gesta Theodorici - Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus (c 485 - c 580).jpg [img] => Gesta Theodorici - Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus (c 485 - c 580).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - světec [1] => | jméno = Služebník Boží
Cassiodorus [2] => | obrázek = Gesta Theodorici - Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus (c 485 - c 580).jpg [3] => | popisek = [4] => | datum narození = [[488]] [5] => | místo narození = ''Scylacium'', Squillace v [[Kalábrie|Kalábrii]] [6] => | datum úmrtí = [[583]] [7] => | místo úmrtí = ''Scylacium'' [8] => | blahořečen = [9] => | svatořečen = [10] => | svátek = [11] => | tituly = '''Filosof''' [12] => | úřady = [13] => | uctíván = [[Římskokatolická církev]] a církve v jejím společenství [14] => | atributy = [15] => | patron = [16] => | kostely = [17] => | pomníky = [18] => | pohřben = [19] => }} [20] => [[Soubor: Esdra en scriptorium.jpg|thumb|upright=0.8|Píšíci Esdráš (''Codex Amiatinus'', Florencie, kolem 700). Podle některých badatelů možná portrét Cassiodorův.]] [21] => [22] => '''Cassiodorus Senator''', plným jménem ''Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus Senator'' ([[488]] ''Scylacium'', Squillace v [[Kalábrie|Kalábrii]], † [[583]] tamtéž) byl [[Starověký Řím|římský]] [[Křesťanství|křesťanský]] [[filozof]], encyklopedista, ministr [[Ostrogótské království|ostrogótského]] [[Král|krále]] [[Theodorich Veliký|Theodoricha]] a [[mnich]]. Významně se zasloužil o přenesení [[Antika|antické]] vzdělanosti do [[Středověk|středověku]]. [23] => [24] => == Život a působení == [25] => Cassiodorus pocházel z vážené senátorské rodiny, která původně pocházela ze [[Sýrie]] a v Itálii zbohatla. Už mezi jeho předky byla řada vysokých císařských úředníků a Cassiodorus byl už roku [[507]] ve velmi mladém věku jmenován [[Quaestor|kvestorem]] císařského paláce (''Quaestor sacri palatii''), což byl v té době druhý nejvyšší úřad. Jeho úkolem bylo sepisovat císařské výnosy a zákony a byl také členem ''consistoria'', jakési vlády. Později zastával i další vysoké úřady: v letech [[523]]–[[527]] byl ''[[magister officiorum]]'' (po [[Boëthius|Boëthiovi]]) a po smrti krále Theodericha roku [[526]] ''[[Pretoriánský prefekt|praefectus praetorio]]'', což byl vůbec nejvyšší civilní úřad. Ve všech těchto úřadech se Cassiodorus snažil mírnit napětí mezi římskou aristokracií a gótskými panovníky, mezi [[Katolicismus|katolíky]] a [[Ariánství|ariány]]. [26] => [27] => Když začal východořímský císař [[Justinián I.]] dobývat zpět Itálii a když po smrti ostrogótského krále [[Athalarich]]a vypukly boje o trůn, stáhl se Cassiodorus z veřejného života. S papežem [[Agapetus I.|Agapetem]] domluvil zřízení teologického učiliště v Římě, což se však nezdařilo. Pobýval pak v [[Ravenna|Ravenně]] a od roku [[537]] v [[Konstantinopol]]i. Jako téměř sedmdesátiletý se roku [[554]] vrátil na rodinné majetky v jižní Kalábrii a blízko svého rodného Scylacia (v současnosti [[Squillace]]) založil [[klášter]] Vivarium, do něhož podle některých zpráv sám vstoupil a jenž zároveň byl intelektuálním centrem a školou podle vzoru školy [[Nisibiská škola|nisibiské]]. [28] => [29] => Klášter založil podle zásad [[Jan Kassián|Jana Cassiana]] a chtěl západnímu [[mnišství]] dát podobně hluboký teologický základ, jaký mělo východní mnišství. V Cassiodorově době byla značná část starověké literatury už ztracena, je jeho velikou zásluhou, že se spolu s dalšími (například Boëthiem a [[Symmachus (překladatel)|Symmachem]]) přičinil o záchranu zbytku. Péči o literaturu uložil jako hlavní úkol mnichům svého kláštera a napsal pro ně jakousi příručku, ''Institutiones divinarum et saecularium litterarum'', s přehledem starověké latinské literatury a návodem k jejímu opisování a šíření. I když klášter Vivarium brzy zanikl, úlohu převzala řada dalších. Ještě ve věku více než 90 let napsal Cassiodorus knihu o ortografii, k níž připojil seznam svých spisů. [30] => [31] => == Dílo == [32] => Cassiodorus a jeho žáci se pokládají za tvůrce středověkého školního curricula [[Sedm svobodných umění|Sedmi svobodných umění]]. Jeho ''Dějiny Gótů'', které napsal na přání krále Theodoricha, se ztratily a zachoval se jen jakýsi výtah v [[Jordanes|Jordanově]] spise ''[[Getica]].'' Vedle gramatických spisů se zachovala stručná ''Kronika'', sahající až do roku [[519]], významná sbírka úředních dopisů a výnosů ''Variae'', kniha o dějinách církve (''Historia ecclesiastica tripartita'', společně s [[Epifanios Scholastikos|Epifaniem Scholastikem]]), výklad biblických [[Kniha žalmů|Žalmů]] a úvod do studia [[Bible]]. [33] => [34] => === Spisy === [35] => * ''Historia Gothorum'' (Dějiny Gótů, 12 knih, ztraceno), 533–551, patrně propagovaly spojení Gótů a Římanů do jednoho národa [36] => * ''Variae'' (Rozmanitosti, 12 knih), 537/8 [http://www.thelatinlibrary.com/cassiodorus/varia.praef.shtml zde] [37] => * ''De anima'' (O duši), 538 [38] => * ''Institutiones divinarum et saecularium litterarum'' (Základy cirkevních a světských nauk, 2 knihy), 551 až 562. Tiskem vyšla 1566, 1937, reprint 1961. [http://individual.utoronto.ca/pking/resources/cassiodorus/institutiones.txt zde] [39] => * ''Historia ecclesiastica tripartita'' (Trojdílné církevní dějiny) [40] => * ''Chronica'' (Kronika), dějiny od [[Adam|Adama]] do roku 519 [41] => * ''Expositio in psalterium'' (výklad Žalmů), 538–548 a 560–575 [42] => * ''Complexiones in epistolas et acta apostolorurn et apocalysin'' (Výklady epištol, Skutků a Apokalypsy) [43] => * ''De orthographia'' (O pravopise), asi 578 [44] => [45] => Sebrané spisy: [46] => * ''Opera omnia'' I-II, 1848–1865 [47] => [48] => == Proces svatořečení == [49] => Dne 7. února 2020 byl v [[arcidiecéze Catanzaro-Squillace|arcidiecézi Catanzaro-Squillace]] zahájen jeho proces blahořečení na úrovni ''uznání kultu''. [50] => [51] => == Odkazy == [52] => === Literatura === [53] => * J. J. O'Donnell, ''Cassiodorus''. U. of California Press 1995. Dostupné online [http://www9.georgetown.edu/faculty/jod/texts/cassbook/toc.html zde] [54] => === Externí odkazy === [55] => * {{commonscat}} [56] => * {{Wikicitáty|osoba=Cassiodorus}} [57] => * [http://individual.utoronto.ca/pking/resources/cassiodorus/institutiones.txt ''Institutiones divinarum et saecularium litterarum'' (latinsky)] [58] => * [http://www.thelatinlibrary.com/cassiodorus/varia.praef.shtml Variae (latinsky)] [59] => * [http://www.gutenberg.org/files/18590/18590-8.txt Variae v anglickém překladu] [60] => * [http://www9.georgetown.edu/faculty/jod/cassiodorus.html Stránky o Cassiodorovi, monografie J. J, O'Donnella a odkazy na texty.] [61] => * [http://www.bbkl.de/c/cassiodor_f_m_a.shtml Životopis a bibliografei v BBKL (německy)] [62] => * [http://www.newadvent.org/cathen/03405c.htm Cassiodorus na Catholic Encyclopedia (anglicky)] [63] => * [http://newsaints.faithweb.com/year/12th_century.htm The Hagiography Circle (anglicky)] [64] => {{Autoritní data}}{{Portály|Starověký Řím|Křesťanství}} [65] => [66] => [[Kategorie:Církevní otcové]] [67] => [[Kategorie:Starověcí římští spisovatelé]] [68] => [[Kategorie:Služebníci Boží]] [69] => [[Kategorie:Narození v 5. století]] [70] => [[Kategorie:Úmrtí v 6. století]] [71] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Cassiodorus

Píšíci Esdráš (Codex Amiatinus, Florencie, kolem 700). Podle některých badatelů možná portrét Cassiodorův.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'488','Kalábrie','583','526','Kategorie:Úmrtí v 6. století','537','523','Křesťanství','filozof','Starověký Řím','klášter','Symmachus (překladatel)'

488

523

526

537

583

Stránka 583 na české Wikipedii se zabývá různými tématy.

Filozof

Kalábrie

Klášter

Křesťanství