Array ( [0] => 15594919 [id] => 15594919 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cegléd [uri] => Cegléd [3] => Cegled_Calvinist_great_church.jpg [img] => Cegled_Calvinist_great_church.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [2] => | název vyššího celku = [[Pest (župa)|Pest]] [3] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [4] => | název nižšího celku = [[Okres Cegléd|Cegléd]] [5] => }} [6] => '''Cegléd''' je město v [[Maďarsko|Maďarsku]], v [[Pest (župa)|župě Pest]] mezi řekami [[Dunaj]] a [[Tisa]]. Nachází se 70 km jihovýchodně od [[Budapešť|Budapešti]], na hlavním silničním a železničním tahu z Budapešti do [[Szolnok]]u. V roce [[2004]] mělo město 38 220 obyvatel. Město také bývá označováno za "bránu do Panonské nížiny".{{chybí zdroj}} [7] => [8] => == Historie == [9] => [10] => [[File:Elementary school. Listed ID -1483. Main entry. - Szabadság Sq., Cegléd,.JPG|rightw|thumb|Budova školy (památkově chráněná).]] [11] => [[File:Avantgard house. - Szabadság Sq., Cegléd.JPG|right|thumb|Dům ve středu města.]] [12] => [[File:Villa. - 1, Szolnoki St., Cegléd.JPG|right|thumb|Vila v historizujícím stylu.]] [13] => Cegléd byl poprvé zmíněn v listině v roce [[1290]] za vlády krále Ladislava IV. Označení ''Chegled'' se však mohlo vztahovat k více místům v tehdejších Uhrách. Jistou první zmínku o městě lze datovat do roku [[1358]]. V této době stály na území města již první kostely, jejichž pozůstatky se dochovaly do moderních časů. Pravděpodobně se v oblasti usadili i pohanští Kumáni přijatí do Uher po tatarském vpádu. V roce [[1364]] se Cegléd stal městem s tržními právy. Den [[10. květen|10. května]] si město připomíná dodnes různými oslavami.{{Citace elektronického periodika [14] => | titul = Jeles évfordulót ünnepelt Cegléd [15] => | periodikum = Szoljon [16] => | url = https://www.szoljon.hu/helyi-kozelet/2023/05/jeles-evfordulot-unnepelt-cegled [17] => | jazyk = maďarština [18] => | datum přístupu = 2023-06-07 [19] => }} Již tehdy mělo vlastní samosprávu a radu města, která sestávala ze dvanácti osob. Relativně úspěšné město bylo atraktivní pro okolní vesničany, kteří se do něj sestěhovávali. Tehdy zde žila asi tisícovka osob. Přítomný zde byl také řád [[Chudé sestry svaté Kláry|Klarisek]]. [20] => [21] => V [[16. století]] obec, stejně jako celé Uhersko, ohrožovali [[Osmanská říše|Turci]]. Cegléd byl vypálen již po [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]], znovu po obsazení [[Budín (Budapešť)|Budína]] v roce [[1541]] a poté po dobytí [[Szolnok]]u v roce [[1552]] se dostal cca na 150 let pod tureckou okupaci. V této éře se město dostalo pod přímou správu sultána, takže zažívalo relativní klid. Místní obyvatelstvo se věnovalo hlavně chovu dobytka. Samotný Cegléd získal jistou míru autonomie. Rozvoj tak probíhal i během okupace. Šířil se zde protestantismus, především kalvinismus. To však ukončil konflikt na přelomu [[16. století|16.]] a [[17. století]]. Město bylo dokonce v letech [[1696]] až [[1606]] zcela opuštěno. Znovu z něj lidé utekli v roce [[1683]] v souvislosti s ústupem Osmanů. Místní se přestěhovali do [[Kecskemét]]u. [22] => [23] => V roce [[1817]] zde byla otevřena první lékárna. Roku [[1834]] město vyhořelo a následně bylo obnoveno jako město s plánovanou uliční sítí. Rozdíl je dobře patrný na mapách [[první vojenské mapování|prvního]] a [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]], kdy u druhého uvedeného jsou již patrné dlouhé ulice připravené podle určeného plánu. Přibyla také nová náměstí (např. [[Szabadság tér (Cegléd)|Szabadság tér]] – Náměstí Svobody). Od roku [[1847]] má napojení na železniční síť, a to jako jedno z prvních v tehdejším Uhersku.{{chybí zdroj}} Dráha vedla pouze z Budapešti. Roku [[1854]] byla odsud prodloužena do Szolnoku. Během revolučního roku [[1848]] zde žilo okolo šestnácti tisíc lidí. [24] => [25] => Ve své moderní podobě vzniklo na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] díky rozsáhlé urbanizaci. Bohatí vlastníci zde postavili různé mlýny, větrné, vodní i parní. Na konci století se také rozšířilo ovocnářství. Roku [[1902]] zde vznikla dokonce i první kolektivní farma, založená na dobrovolné spolupráci jednotlivých zemědělců. Přítomné zde také bylo agrární socialistické hnutí. Hlavním tématem tehdy byla snaha o modernizaci a zjednodušení zemědělské práce. Postavena zde také byla první střední škola. Symbol modernizace města v společenské oblasti představuje také divadlo, které bylo otevřeno roku [[1881]]. [26] => [27] => Během [[první světová válka|první světové války]] zde zahynulo v bojích na různých frontách okolo tisíce místních lidí. Jistý počet obětí zaznamenalo i neklidné období po válce. Důležitá byla rovněž i přítomnost vojska, které zde v roce [[1905]] vybudovalo kasárny. [28] => [29] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo 600 místních Židů odvezeno transporty smrti do koncentračních táborů. Dne [[29. srpen|29. srpna]] [[1944]] bylo bombardováno místní [[Cegléd (nádraží)|nádraží]]. Při osvobození města v listopadu [[1944]] [[Rudá armáda|Rudou armádou]] byl také odhalen i velký [[zajatecký tábor]], který se zde nacházel. [30] => [31] => Až do druhé světové války zde byla přítomna armáda maďarská, v druhé polovině [[20. století]] i [[Sovětská armáda]]. Po jejím stažení byla [[Kasárna Cegléd|kasárna]] předána zpět maďarské armádě. Ve druhé polovině 20. století bylo rozhodnuto v Ceglédu rozvíjet lehký průmysl a zemědělství. Roku [[1956]] se v souvislosti s [[Maďarské povstání|dramatickými událostmi v zemi]] konaly v Ceglédu demonstrace středoškolských studentů. [32] => [33] => Autobusové nádraží v severní části bývalého výstaviště bylo předáno do užívání v roce [[1987]]. [34] => [35] => Reorganizací v roce [[2001]] byly vojenské jednotky, které v Ceglédu působily, přemístěny jinam a město ztratilo svůj původní význam jako město posádkové. [36] => [37] => == Ekonomika == [38] => [39] => Průmyslové oblasti jsou umístěny na severním okraji Ceglédu, poblíž dálnice a železniční trati. Nachází se zde závod pro montování polovodičů do elektroaut.{{Citace elektronického periodika [40] => | titul = Infineon Technologies opens new factory in Cegléd, Hungary [41] => | periodikum = New Electronics [42] => | url = https://www.newelectronics.co.uk/content/news/infineon-technologies-opens-new-factory-in-cegled-hungary/ [43] => | jazyk = angličtina [44] => | datum přístupu = 2023-06-07 [45] => }} [46] => [47] => Na okraji města se nachází skládka.{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = Hatalmas tűz pusztít a ceglédi hulladéklerakóban [49] => | periodikum = Népszava [50] => | url = https://nepszava.hu/3195901_cegled-hulladeklerako-tuz [51] => | jazyk = maďarština [52] => | datum přístupu = 2023-06-07 [53] => }} [54] => [55] => == Pamětihodnosti a kultura == [56] => [57] => Jedním ze symbolů města je [[Velký kalvinistický kostel (Cegléd)|velký kalvinistický kostel]] a dále [[Římskokatolická církev|katolický]] [[Kostel Povýšení svatého kříže (Cegléd)|kostel Povýšení svatého kříže]], který byl dokončen roku [[1822]]. Dochována je rovněž i budova [[Synagoga (Cegléd)|synagogy]]. [58] => [59] => V Ceglédu stojí rovněž i muzeum Lajose Kossutha (má zde i svoji sochu), dále zde existuje sportovní muzeum. Město má tři knihovny; knihovnu městskou, knihovnu pro děti a knihovnu mládeže. [60] => [61] => Stojí zde také Kossuthovo kulturní centrum a divadlo a dále dvě menší divadelní scény. [62] => [63] => == Doprava == [64] => [65] => Město disponuje několika železničními tratěmi, které vedou do měst [[Budapešť]], [[Szolnok]] [[Nyíregyháza]] a [[Segedín]]. Cegléd se nachází na hlavních tratích ([[Železniční trať Budapešť – Cegléd – Szolnok|do Szolnoku]]) a dále do [[Rumunsko|Rumunska]]). Zastavují zde proto významné vlaky. Kromě [[Cegléd (nádraží)|hlavního nádraží]] se zde nachází ještě dvě menší železniční zastávky, a to ''Budai ut'' a ''Cegledi Szállázok''. [66] => [67] => Středem města kdysi procházela [[železniční trať Cegléd – Hantháza]], která byla zřízena především s ohledem na nákladní dopravu. Trať dlouhá 20 km obsluhovala oblast v letech [[1909]] až [[1978]] a dnes po ní zůstalo jen několik málo pozůstatků. Do roku [[1973]] také z Ceglédu vedla i úzkorozchodná železnice a to v trase Cegléd – Törtel – Kőröstetétlen – Jászkarajenő – Vezseny. [68] => [69] => Severně od něj se rovněž nachází i [[Dálnice M4 (Maďarsko)|dálnice M4]], která směřuje do Szolnoku a dále na východ. Ve stejném směru je vedena i silnice celostátního významu č. 4, která prochází samotným středem města. [70] => [71] => Východně od města leží malé sportovní letiště se zatravněnou drahou. [72] => [73] => == Sport a rekreace == [74] => [75] => V Ceglédu se nachází plavecký bazén a lázeňské centrum. Sportovní hala byla umístěna v budově bývalé synagogy. [76] => [77] => == Zdravotnictví == [78] => [79] => Město má vlastní nemocnici ([[Nemocnice Toldyho Ference]]). [80] => [81] => == Známé osobnosti == [82] => [83] => * [[George Pal]] (1908-1980), filmový producent a režisér [84] => * [[Gyula Zsengellér]] (1915-1999), fotbalista [85] => * [[József Gál]] (1918-2003), zápasník [86] => * [[György Csordás]] (1928-2000), plavec [87] => * [[Károly Ecser]] (1931-2005), vzpěrač [88] => * [[Péter Sárik]] (* 1972), klavírista a skladatel [89] => * [[József Major]] (* 1979), triatlonista a vítěz Ironmanu 2008 [90] => * [[Miklós Ungvári]] (* 1980), judista [91] => * [[Roland Juhász]] (* 1983), fotbalista [92] => * [[Imre Szellő]] (* 1983), boxer [93] => * [[Tamás Lőrincz]] (* 1986), zápasník [94] => * [[Viktor Lőrincz]] (* 1990), zápasník [95] => * [[Norbert Vitáris]] (* 1990), házenkář [96] => * [[Noémi Háfra]] (* 1998), házenkářka [97] => * [[István Tóth (fotograf)|István Tóth]], fotograf [98] => [99] => == Reference == [100] => [101] => [102] => == Externí odkazy == [103] => * {{Commonscat}} [104] => * {{Oficiální web}} [105] => [106] => {{Okres Cegléd}} [107] => {{Autoritní data}} [108] => {{Portály|Maďarsko}} [109] => [110] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [111] => [[Kategorie:Obce v župě Pest]] [112] => [[Kategorie:Okres Cegléd]] [] => )
good wiki

Cegléd

Cegléd je město v Maďarsku, v župě Pest mezi řekami Dunaj a Tisa. Nachází se 70 km jihovýchodně od Budapešti, na hlavním silničním a železničním tahu z Budapešti do Szolnoku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Szolnok','20. století','Budapešť','Pest (župa)','1944','Cegléd (nádraží)','16. století','Kostel Povýšení svatého kříže (Cegléd)','19. století','železniční trať Cegléd - Hantháza','Maďarsko','1956'

1944

1956

Budapešť

Maďarsko

Szolnok